Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.



Podobné dokumenty
Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Obsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.

Inflace. Inflace. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer ( Měření inflace

Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M ročník (VI/2 EU OPVK) Matematické praktikum 8. roč.

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

8. Inflace. 8.1 Definice a měření

obsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Investiční výdaje (I)

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Ekonomika Inflace

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne:

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Národní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů

Plán přednášek makroekonomie

Klasická dichotomie a její aplikace a dopady do moderní hospodářské politiky. Řízená konzultace 23. února 2007 S 32 (N6KFF)

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

INFLACE.

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Agregátní poptávka (AD)

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

Model AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS

Základy makroekonomie

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

Poptávka po penězích

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

BEZHOTOVOSTNÍ EKONOMIKA: NEBEZPEČÍ (NEJEN) PRO INVESTORY

NEZAMĚSTNANOST, INFLACE

Ekonomické a finanční indikátory

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření inflace:

předmětu MAKROEKONOMIE

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

Kapitálový trh (finanční trh)

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Trh peněz a finančních aktiv

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

PLATEBNÍ BILANCE.

Úvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

Ekonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální)

PENÍZE.

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Transkript:

Inflace

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální) peněžní zásoby, = tempo růstu reálné poptávky po penězích Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.

Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a (reálné) úrokové míře Protože se (reálná) úroková míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu. Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.

Formy inflace - poptávková Jednotlivé subjekty mají více peněz, než kolik je v ekonomice vyprodukováno statků. Potom cena všech statků (tj. cenová hladina) poroste. Množství peněz však musí někdo emitovat tím někdo je centrální banka. Ilustrativně: v dlouhém období platí: vzroste-li množství peněz v oběhu na n-násobek (např. dvojnásobek) a nic se nezmění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), cenová hladina by měla vzrůst n-násobně. Poptávková inflace: už 16. století objevení Ameriky a zlata (určité zmínky už dříve, kdykoliv když zásoba zlata najednou vzrostla).

Formy inflace - nabídková Rostou ceny VF (např. ropy) Tento růst se odráží v růstu cen všech statků roste tedy cenová hladina. Pokud rostou ceny všech statků a neklesá jejich poptávané množství, musí mít subjekty k dispozici více peněz někdo je musí emitovat, tím někdo je centrální banka. Normálně by při růstu cen subjekty některých statků začaly poptávat méně, což by mělo vést k zastavení růstu cen u těchto některých statků potom ale neroste cenová hladina. Nabídková inflace významný problém v 70. letech 20. století (v té době rostly ceny ropy).

Formy inflace - očekávaná Cenová hladina v minulosti rostla o n %. Všichni s tím počítají a v aktuálním období rovněž zvýší ceny o n %. Pokud se ale nic nemění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), musí být růst cen způsoben růstem množství peněz v oběhu jinak všechny ceny (tj. cenová hladina) nemůže vzrůst o n %. Někdo musí peníze emitovat, tím někdo je centrální banka. Bez růstu M platí: růst cen jednoho statku, kterého si spotřebitelé kupují stále stejně, vede ke snížení poptávaného množství po jiném statku a poklesu cen u tohoto statku. Cenová hladina potom tedy neroste. Inflace je vždy peněžní jev!!

Měření inflace Deflátor HDP - HDP v běžných cenách/hdp ve stálých cenách Je nutno zjistit ceny všech (většiny) vyprodukovaných statků to je časově a jinak náročné. Index spotřebitelských cen (CPI = consumer price index) - Porovnávají se ceny vybraných (některých) spotřebních statků v běžném a základním období. - jednotlivé statky mají své váhy, které odpovídají zhruba % výdajů, kolik domácnosti na tyto statky dávají ve svých rozpočtech. - statky, jejichž ceny se sledují, tvoří koš statků Index výrobních cen (PPI = producer price index) - stejný princip jako PPI, koš ale tvoří ceny vstupů V praxi se nejčastěji používá CPI

Problémy s CPI Pevné stanovení koše: statky, jejichž ceny se sledují, jsou pevně stanoveny koš se mění pouze jednou za čas. Mění-li se ceny statků, které nejsou v koši, nepozná se to. Váhy: pokud se mění ceny, ovlivňuje to % výdajů, kolik na daný statek domácnosti vynakládají v případě růstu P hledají domácnosti substituty a dané procento by mělo klesat, v případě poklesu opačně. Váhy jsou ale pevné. Nezahrnuje růst kvality statků. Jaké ceny? Např. hypermarkety, malé obchody? V koši jsou i statky produkované v zahraničí např. ropa. Pokud jejich cena roste, může se inflace zvyšovat, ačkoliv ostatní ceny statků nerostou. Nemáme nic lepšího. CPI nesignalizoval včas bublinu na trhu nemovitostí!

Důsledky inflace Platí pro vyšší inflace, inflace do 3 % p.a. je v zásadě OK nutí lidi peníze investovat. Peníze přestávají plnit roli prostředku směny za inflace se lidé peněz zbavují Zvýhodnění dlužníka, znevýhodnění věřitele dlužníci nejsou ochotni půjčovat, klesá potom množství investic, což má negativní dopad na růst HDP. Přerozdělení bohatství ti, kdo ho mají v penězích jsou na tom hůře. Peníze nedávají cenové signály subjekty nevědí, jak jsou statky a VF vzácné, mohou učinit chybná rozhodnutí. To vede k neochotě podnikat a opět negativní dopad na HDP. Obecně pokles důvěry a bez důvěry se podnikat (ani žít) nedá.

Nominální a reálná úroková sazba Reálná úroková sazba (r) je zjednodušeně rovna nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π = symbol pí) r = i π Správně (1+r) = (1+i)*(1- π) r = i π i* π člen i* π je při nízkých hodnotách i a π malý, tudíž se zanedbává

Deflace Pokles cenové hladiny klesají všechny ceny Relativně výjimečný jev za Velké Deprese, japonská ekonomika na přelomu 20. a 21. století. Deflace (teoreticky) hrozí nyní. Opět negativa: - znevýhodnění dlužníků - půjčují si za původní P, vrací za nové (nižší) P, reálně tak vrací více. Dlužníci si bojí půjčovat! - při deflaci (záporné inflaci) jsou reálné úrokové míry vysoké, lidé si bojí půjčovat. - lidé mohou odkládat spotřebu Při deflaci tedy klesá C a I.

M a HDP Pokud roste HDP a M ve stejném poměru, je vše OK, nemělo by docházet k inflaci. Problémy: - HDP v z různých příčin čase kolísá, M může růst rychleji či pomaleji než HDP a vést tak k inflaci (deflaci) - rychlost obratu peněz - poptávka po penězích závisí i na dalších faktorech než růst HDP. Inflace může být (krátkodobě) nezamýšlená.

Rychlost obratu peněz a inflace Rychlost obratu peněz (V): jak často je daná peněžní jednotka použita v daném časovém období. Teorie říká, že V by mělo být stabilní, díky inovacím (platební karty, platby přes internet apod.) se může měnit. Pokud V vzroste a nemění se nic jiného, vede to k inflaci. Př.: ekonomika produkuje v období 100 Q. Pokud je k dispozici 100 mincí a V = 1 (za období), měla by cena být: 1Q = 1 mince. Pokud V vzroste na 2 a nic dalšího se nezmění, měla by cena být: 1Q = 2 mince.

Poptávka po penězích a inflace Poptávka po penězích může vzrůst i z jiného důvodu než je růst HDP. Pokud se subjekty zbavují jiných aktiv a získávají peníze, za které něco kupují a jinak se nic nemění (více se neprodukuje), vede to k inflaci. Ale i zde je inflace peněžní jev další peníze musí CB do ekonomiky nějak dodat: např. tím, že odkupuje aktiva, čímž pádem emituje peníze.