Genová terapie - lze změnit jednou rozdané karty? Ústav patologické fyziologie Lékařská fakulta Masarykova universita

Podobné dokumenty
Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Co je to genová terapie?

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

Vakcíny z nádorových buněk

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

LPMT: DEFINICE, ZAŘAZENÍ

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli

Huntingtonova choroba

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

c 2002 Intellectronics

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Dědičnost vázaná na X chromosom

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

Okruhy otázek ke zkoušce

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek


PREKLINICKÁ DATA PRO LPMT

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Syndrom fragilního X chromosomu (syndrom Martinův-Bellové) Antonín Bahelka, Tereza Bartošková, Josef Zemek, Patrik Gogol

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

CZ.1.07/1.5.00/

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

Chromosomy a karyotyp člověka


Obsah. O autorovi... X Seznam použitých zkratek... XI. Prolog... XXI O vědě a lidech... XXIII

Úvod do nonhla-dq genetiky celiakie

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)

Vrozené vývojové vady, genetika

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doporučení týkající se informovaného souhlasu pro genetická laboratorní vyšetření

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno


Degenerace genetického kódu

Informovaný souhlas s provedením preimplantační genetické diagnostiky a screeningu (PGD a PGS)

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

NÁKAZA HIV/AIDS RIZIKA A PREVENCE PŘENOSU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Klonování. Co to vlastně je?

Standardní operační postup SOP EK Název : Hlášení, komunikace EK s ostatními subjekty

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Cyklická neutropenie a její původ

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Farmakogenetika. Farmakogenetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Molekulární medicína v teorii a praxi

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Co je to transplantace krvetvorných buněk?

Činitelé vzniku a vývoje psychických jevů. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Možné účinky XENOBIOTIK

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/

Model. zdraví a nemoci

Sterilita v souvislosti s STD

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Transkript:

Genová terapie - lze změnit jednou rozdané karty? MUDr. Julie Bienertová-Vašků, Ph.D. Ústav patologické fyziologie Lékařská fakulta Masarykova universita

Geny Geny, uložené na chromosomech, jsou základní fyzické a funkční jednotky dědičnosti. Geny jsou specifické sekvence bázi, které kódují návod pro produkci proteinů Proteiny vytvářejí většinu biologických struktur a zásadním způsobem zodpovídají za udržování biologických pochodů životních funkcí. ISTOCKPHOTO/GEOPAUL

Každý z nás je nositelem přibližně dvanácti závažných genových defektů Naštěstí si tuto skutečnost neuvědomujeme, a to až do té doby, než my nebo někdo z našich příbuzných onemocní genetickým onemocněním Je známo několik tisíc (2800 5000) onemocnění způsobených poruchou jednoho genu, tzv. monogenních chorob

Co je genová terapie Jedná se o zavedení funkčních genů do buněk a tkání jedince, které jsou postiženy onemocněním. Přestože technologie je zatím nedokonalá, vykazuje použití genové terapie částečné úspěchy již nyní. 4 základní přístupy: Zavedení normálního genu pro kompenzaci nefunkčního genu Výměna abnormálního genu za normální gen Oprava abnormálního genu (např. řízenou selektivní mutagenezou) Změna regulace genových párů

Kroky genové terapie Vektor (=nosič) přináší funkční gen do cílových buněk pacienta Cílové buňky jsou infikovány tímto vektorem Genetický materiál vektoru se začlení do genetického materiálu buňky příjemce Z terapeutického genu se začínají tvořit funkční proteiny, důležité pro správné fungování buňky/tkáně/organismu

Historie Technologie rekombinantní DNA manipulace 1940 DNA, nikoli proteiny jsou nositeli dědičnosti 1960 objev restrikčních enzymů a ligáz 1970 technika klonování, detekce a sekvenování 1980 polymerázová řetězová reakce 1990 první úspěšný protokol genové terapie (William Anderson, Michael Blaise aken Culver)

Kritéria výběru pacientů a chorob do klinických zkoušek Tento druh terapie není vhodný pro všechny nemoci, výběr pacientů je omezen podle následujících kritérií: Onemocnění musí být život ohrožující Není dostupná alternativní konvenční terapie Je znám gen, který onemocnění způsobuje Existuje vhodný systém pro podání terapie

Cíle genové terapie a. Dědičná onemocnění b. Zhoubná onemocnění c. Infekční choroby

Genetická onemocnění Nejvhodnější kandidáti genové terapie: onemocnění monogenního charakteru vysoká šance, že se onemocnění projeví u jedince, pokud nese defektní gen, způsobuje je malý počet genů, nejčastěji jeden multifaktoriální choroby významná souhra s faktory vnějšího prostředí, faktory životního stylu, jsou způsobeny více geny, které mohou mít mezi sebou různé interakce, pokud jedinec nese rizikové varianty, neznamená to, že se onemocnění nutně projeví

Otázka a. melanom b. AIDS c. diabetes d. Parkinsonova choroba

Clare E. Thomas, Anja Ehrhardt & Mark A. Kay, Nature Reviews Genetics 4, 346-358 (May 2003)

Genetický transfer In vivo Přenos se děje přímo do tkáně pacienta. Pomocí liposomů nebo virových nosičů. Ex vivo Přenos genů do buněk v kultuře (transplantace autologních geneticky modifikovaných buněk)

Transfer Ex vivo

Nosiče genetické informace Virové Retroviry/lentiviry Adenoviry/adeno-associated associated viry Herpes viry Jiné Nevirové Receptorem zprostředkované Lipozómy Přímá injekce

Etické problémy (William Bates, 2001)

Somatické vs. zárodečné buňky Genová terapie somatických buněk zárodečných buněk Evoluční mechanismy pečlivě střeží hranici mezi somatickými a zárodečnými buňkami tato hranice se nazývá Weismannova bariéra ( Weismann barrier ) Weismannova bariéra znamená, že genetická informace proudí pouze ze zárodečných buněk do somatických a nikdy naopak

GT zárodečných vs. somatických buněk Genová terapie zárodečných buněk: In vitro fertilizace vajíčka Zavedení žádoucího genu do vajíčka (např. retrovirem nebo mikroinjekcí) Integrace normálního genu a jeho exprese Genová terapie somatických buněk: Předpokládá znalost úlohy daného genu u daného onemocnění Syntéza normálního genu Exprese genu může probíhat pouze u vybrané skupiny buněk

Pohled na genovou terapii zárodečných buněk Genová terapie somatických buněk akceptována Genová terapie zárodečných buněk in the present state of research, it is not morally permissible to act in a way that may cause possible harm to the resulting progeny. In the hypothesis of gene therapy on the embryo, it needs to be added that this only takes place in the context of in vitro fertilization and thus runs up against all the ethical objections to such procedures. For thesereasons, therefore, it must be stated that, in its current state, germ line cell therapy in all its forms is morally illicit

Genová terapie zárodečných bb Vždy v principu neetická, neboť chybí informovaný souhlas Z dalších generací pasivní příjemci výsledků pokusů Další generace mají právo zdědit od svých předchůdců nemodifikovaný genom Nejsme schopni zhodnotit objektivně všechny konsekvence genetických manipulací

Komplikace genové terapie 1) Krátkodobý efekt genové terapie 2) Imunitní reakce organismu 3) Technické problémy s virovými vektory 4) Multigenní onemocnění

Případ s dobrým koncem První použití genové terapie se uskutečnilo 14. září 1990 (W.F. Anderson et al.) Pacientka Ashanti desilva byla léčena pro ADA -SCID (severe combined immunodeficiency). Terapie účinkovala přibližně 2 roky, potom potíže, ale pacientka žije dosud, v současnosti se těší dobrému zdraví a studuje na vysoké škole. Zároveň léčba preparáty ADA.

Případ se špatným koncem Deficience ornitinkarbamoyltransferázy Novorozenci kóma během 72 hodin po porodu Většina trpí závažným poškozením mozku Čtvrtina pacientů zemře během prvního roku Polovina pacientů zemře do pěti let Časná léčba nízkoproteinovou dietou Deriváty benzoátu sodného a jiných preparátů sodíku Snazší eliminace amoniaku z těla Protokol genové terapie zahájen 13. 9. 1999, podpora životních funkcí ukončena v důsledku mozkové smrti 17. 9. 1999. Příčinou smrti: Syndrom respiračního selhání 1980-9/17/99

Celý životopis JG sepsaný jeho otcem Paulem Gelsingerem je na http://www.jesse-gelsinger.com/

Francouzská studie May. 8, 2000 Bubble-Free French doctors score a gene-therapy triumph By CHRISTINE GORMAN The two infants, 11 months and eight months old, suffered from a rare life- threatening disorder called severe combined immunodeficiency. Because a genetic mutation kept their immune systems from fending off even the most innocuous infections, both faced lifelong confinement in sterile shielded environments. Now, 10 months after undergoing treatment in France to correct the defect, these " bubble babies" are out of their bubbles--back at home and acting for all the world like normal babies.

LMO-2 indukovaná T-leukémie

Neterapeutické genetické modifikace stejné nástroje a techniky, jaké byly vytvořeny pro pro genovou terapii nemocí člověka, mohou být využity pro jiné nežli genetické manipulace lidských bytostí genová terapie je primárně určena k léčbě závažných onemocnění obecně jsou tyto genetické odchylky chápány jako chyby, které neposkytují svému nositeli žádnou výhodu a které by měly být odstraněny, kdykoli je to možné

Neterapeutickégenetické modifikace Západní vědecká i teologická tradice chápe nemoc jako zlo, proti kterému je třeba bojovat a které je třeba odstranit odstranění utrpení, které je způsobeno nemocemi, se obecně chápe jako morální dobro či dokonce jako morální imperativ (morální apel na lékaře) Pravdou je, že medicínské znalosti jsou již dnes používány k vylepšení různých aspektů lidských bytostí, které nemají s nemocí nic společného typickým případem je plastická chirurgie která ovšem není chápána jako neetická či neakceptovatelná

Neterapeutickégenetické modifikace Může být tentýž přístup aplikován ke genetické modifikaci lidských parametrů, které nesouvisejí s chorobami jako takovými? Jedná se zejména o typické kvantitativní znaky, jako je: tělesná výška barva kůže inteligence

Neterapeutickégenetické modifikace dítě je od narození od svého okolí determinováno k určité budoucnosti ( ovšem determinováno je i psychosociálním prostředím, co nějž se rodí, atd.) možnost vzniku novodobé superiorní třídy populace, favorizované oproti majoritě místo toho, abych cítil své úspěchy jako své, budu je cítit jako výsledek genetiků. Čí je vlastně zásluha, že jsem vystudoval VŠ? Superiorita jako výsledek modifikovaných genů, nikoli přírodního výběru

Neterapeutickégenetické modifikace dítě z pochopitelných důvodů nemůže se změnou svého genomu dát informovaný souhlas, ale to nemůže i s jinými výkony, které mohou ovlivnit jeho život (očkování?) K čemu modifikovat, co má být cílem? Kdo určí standard toho, co je lepší?

Genová terapie v ČR - Glybera Evropská agentura pro léčiva (EMA) doporučila, aby byla vůbec poprvé v Evropské unii schválena léčba pomocí genové terapie. Podle agentury AP jde o výrazný posun u této metody, jež dosud nepřinášela očekávaný pokrok při léčbě nemocí. EMA se v aktuálním prohlášení vyslovila pro celoevropské schválení léku určeného pro vzácně se vyskytující onemocnění, kvůli němuž lidé nemohou trávit tuky. Léčba je zaměřena na gen, který vytváří bílkovinu rozkládající tuk.

Citované práce Burdette, Walter J. The Basis for Gene Therapy. Springfield: Charles C Thomas, 2001. Crayton, Stephanie. First Clinical Trial Of Gene Therapy For Muscular Dystrophy Now Under Way. Medical News Today. 1 April 2006. University of North Carolina at Chapel Hill. 11 November 2006 <www.medicalnewstoday.com>. Gene Therapy. Human Genome Project Information. 18 November 2005. U.S. Department of Energy Office of Science, Office of Biological and Environmental Research, Human Genome Program. 12 September 2006 <http://www.ornl.gov/hgmis>. McCormack, Matthew P. Activation of the T-Cell Oncogene LMO2 after Gene Therapy for X-Linked Severe Combined Immunodeficiency. The New England Journal of Medicine. http://content.nejm.org. 346: 1185-1193, Apr 18, 2002. Peel, David. Virus Vectors & Gene Therapy: Problems, Promises & Prospects. Virus Vectors & Gene Therapy. 1998. Department of Microbiology & Immunology, University of Leicester. 11 November 2006 <http://www.tulane.edu/~dmsander/www/335/peel/peel2.html>.