Nejdůležitější změny odpadového zákona z pohledu ČAOH a jejich dopad na ekonomiku OH Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Podobné dokumenty
Česká asociace odpadového hospodářství. Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství. Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

Tisková konference České asociace odpadového hospodářství

Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost

Česká asociace odpadového hospodářství

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství

Možnosti nakládání s SKO - Přehled legislativy limitující třídící technologie

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství

Shrnutí posledního vývoje legislativy OH a výhled k možnostem dalšího využití odpadů

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH = PŘECHOD K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ ČR. Jaromír MANHART Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí.

Česká asociace odpadového hospodářství

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

Odpadová legislativa ČR a možnosti financování z OPŽP

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

Dotace nového programovacího období

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání

NOVÁ LEGISLATIVA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A PŘECHOD NA OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Ekonomika odpadového hospodářství obcí. aktualizované výsledky za rok 2010

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje na období

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH

budoucnost odpadového hospodářství /se zaměřením na komunální odpady/

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM PO ROCE 2024

12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Jaromír Manhart Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí

Možné systémy odpadového hospodářství měst a obcí. Ing. Petr Bielan Možné systémy OH měst a obcí

odpadové NEBO oběhové hospodářství, to je oč tu běží? Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Odpadové hospodářství obce a energetické využití odpadů

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2016

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Strategie, cíle a výhled ČR v odpadech 2020 a dále

Zbyněk Bouda

PŘÍPRAVA ZÁKONŮ O ODPADECH A KRAJSKÝCH PLÁNŮ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Co přinese plánovaný zákaz skládkování v roce 2024 a stav odpadového hospodářství v ČR 2015 pohledem oficiálních dat MŽP

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

TEREA Cheb s.r.o. představuje svůj projekt ZEVO Cheb ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu

Zkušenosti ČIŽP s dozorem nad nakládáním se stavebními odpady

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR

Strategie odpadového hospodářství ČR Ministerstva životního prostředí

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Produkce a nakládání s odpady. v roce Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.

LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S BRO A ČOV KALY V ČR

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Odpadové hospodářství obcí Středočeského kraje. semináře červen Systém třídění a recyklace odpadů Náklady na hospodaření s odpady

AKTUÁLNÍ ZMĚNY ZÁKONA O ODPADECH A PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Co přinese nový návrh zákona o odpadech, odpadová data MŽP 2015 a možnosti EVO v teplárenství

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH V ČESKÉ REPUBLICE

Oběhové hospodářství

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce Dostupný z

Povinnosti obcí při nakládání s odpady

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST PRAHY & ODPAD JAKO ENERGIE

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2015

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

Regionální systém nakládání s odpady

SITUACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI VE VAZBĚ NA LEGISLATIVU ČR A EU

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2013

VÝZVY V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V ČESKÉ REPUBLICE

Recyklační sleva a statistika nakládání s komunálními odpady

Legislativní vymezení: Bioodpady a jejich třídění v obcích. Využití biomasy z údržby veřejné zeleně

Nový zákon o odpadech

Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2014

Vyhodnocení plnění cílů krajských plánů odpadového hospodářství

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Co přinese nový návrh českého zákona o odpadech, odpadová data MŽP 2015 a strategie MŽP ČR

Jaromír MANHART odbor odpadů

AKTUÁLNÍ ZMĚNY ZÁKONA, PŘÍPRAVA NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POH, DATA O ODPADECH V ČR, OPŽP PO3

Strategie odpadového hospodářství ČR Ministerstva životního prostředí

Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci. Petr Balner EKO-KOM,a.s.

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

VÝZVY V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V ČESKÉ REPUBLICE

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Transkript:

Česká asociace odpadového hospodářství Nejdůležitější změny odpadového zákona z pohledu ČAOH a jejich dopad na ekonomiku OH Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Analytika odpadů 2015 Pět podstatných a aktuálních témat * 1. oběhové hospodářství * 2. legislativní změny * 3. studie energetického využití odpadů * 4. poplatky * 5. TZS * závěr

Téma 1 - Oběhové hospodářství * Evropská komise připravuje nový více ambiciózní balíček k oběhovému hospodářství; hotov by měl být ke konci roku 2015; cíle bude třeba přenést do národní legislativy * Podle EK má být důraz kladen na podporu prevence vzniku odpadů, třídění, recyklace a další úpravy odpadů. Redukovat by se mělo nakládání s neupravenými a směsnými odpady - zdanění skládkování a spalování odpadu ve spalovnách směsných komunálních odpadů * Nové projekty skládkování nebo spaloven odpadu nechce komise dále podporovat Europoslanci požadují: * zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 70 % do roku 2030 (nyní EU 40%) * zvýšit míru recyklace obalů na 80 % do roku 2030 (nyní EU 65 %) * po roce 2020 spalovat pouze nerecyklovatelné odpady (suroviny) * zastavit financování výstavby nových spaloven z EU fondů * měřit vliv na životní prostředí spojený se spotřebou v EU od roku 2018 * jako nezávazný cíl zvýšit surovinovou produktivitu EU o 30 %

Téma 2 Legislativní změny Novela zákona o odpadech číslo 229/2014 Sb. * Zavedení povinnosti obcím umožnit občanům třídit k papíru plastům a sklu navíc ještě BRKO a kovy pozitivní opatření podpora ČAOH * Zpřísnění sankční části zákona ve vztahu ke sběrnám kovů možnost odebrání souhlasu k provozu již po prvním porušení povinností souvisejících s výkupem kovů pozitivní opatření podpora ČAOH (nesouhlas se zákazem výkupu od FO; jako variantní opatření ČAOH navrhla zavedení bezhotovostních plateb při výkupu kovů) * Zákaz skládkování SKO a využitelných odpadů k roku 2024 souhlas se zákazem skládkování využitelných odpadů; k SKO musí být stanoven parametr (např. výhřevnost); není možné stanovit zákaz pro veškerý SKO část není využitelná; k termínu EU teprve navrhuje zákaz, a to k roku 2025 a jen pro využitelné odpady * Razantní snížení množství odpadu využitelného na zabezpečení skládky bez poplatku z 25% obj. (tedy cca 43% hmot.) na 20% hmot.; zásadně negativní odpad na průmysl a původce odpadů nárůst nákladů o stovky milionů až miliardy Kč * Novela neprošla standardním leg. procesem; nevedla se žádná diskuze zásadní body do ní byly načteny na poslední chvíli ze strany vládního poslance

Téma 3 - Studie ČAOH energetické využití Důvody: * omezení skládkování odpadů v ČR * splnění cílů OH EU + nová strategie oběhového hospodářství * výroba TAP kombinuje využití a zpracování dalších složek z procesu výroby TAP BPS, kompostárny, materiálové využití apod. Varianta 1 ZEVO pro 100 tis. t SKO/rok, celkový tepelný příkon 39 MW Varianta 2 - monozdroj na TAP zařízení pro energ. využití TAP pro 67 tis.t TAP/rok, 100% TAP, tepelný příkon 40 MW Varianta 3 spoluspalování TAP s hnědým uhlím ve stávajícím uhelném kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná rekonstrukce práškového granulačního kotle na fluidní lože (BFB) + čištění spalin + systém nakládání s palivem), spotřeba 132,4 tis. t/rok, 50% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 66,2 tis.t TAP/rok) Varianta 4 - spoluspalování TAP ve stávajícím uhelném fluidním kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná nezbytná úprava stávajícího fluidního kotle), spotřeba 141 tis. t/rok, 10% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 14 tis.t TAP/rok) Všechny varianty splňují definované limity z hlediska ochrany ovzduší stanovené pro spalovny odpadů

[Kč/GJ] Cena [Kč/t] Závislost výnosnosti investice na výši ceny za využití odpadu 2200 Porovnání 2000 1800 1600 1400 1200 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0 Cena za spálení IRR [%] GATEfee/100%TAP GATEfee/50%TAP GATEfee/10%TAP Cena za spálení TKO ve spalovně (ZEVO) při cenách tepla Cena tepla bez cena za spálení Cena za spálení DPH SKO bez DPH SKO s DPH 250 Kč/GJ 1810 Kč/t 2190 Kč/t 150 Kč/GJ 2270 Kč/t 2750 Kč/t 80 Kč/GJ 2590 Kč/t 3130 Kč/t Porovnání celkové ceny za odstranění tuny SKO pro původce odpadů u jednotlivých variant při IRR 8,7% 330 320 310 300 290 280 270 260 250 Závislost ceny tepla na poplatku za odstranění, IRR 8% 240 1150 1350 1550 1750 Zařízení pro energetické využití odpadů [Kč/t

Závěr studie + shrnutí * Z hlediska původce je levnější systém energ. využití TAP než SKO * Výroba TAP zahrnuje chtěné třídění a úpravu odpadů; SKO a cesta spaloven znamená nakládání se směsným odpadem bez úpravy * Investiční náklady jsou nižší u TAP než u spalovny * V případě provozní podpory elektřiny či zvýšení ceny silové elektřiny je varianta s TAP rentabilnější * Využití TAP nevyžaduje takové navýšení poplatků za odpady jako varianta výstavby nových spaloven * současný reálný potenciál spoluspalování TAP je do 10 tis. tun/rok (mimo cementárny), reálný budoucí potenciál je cca 370 tis. tun/rok (v případě realizace nutných doprovodných investic - čištění spalin, měření emisí atd.); teoretický cca 570 tis tun/rok

Zdroj: CENIA, Zpráva o ŽP ČR 2013, 14 Celková produkce všech odpadů [t] Celková produkce komunálních odpadů [t] Téma 4 - Poplatky Celková produkce odpadů na obyvatele [kg/obyv.] Produkce komunálních odpadů na obyvatele [kg/obyv.] Produkce SKO celkem na občana [kg/rok] 2010 31 811 245 5 361 883 3 024,7 509,8 314,3 2011 30 672 123 5 388 058 2 922,1 513,3 306,8 2012 30 023 111 5 192 784 2 856,8 494,1 293,3 2013 30 620 616 5 167 805 2 913,3 491,7 286,0 Zdroj: Eurostat (ČR dle ČSU) Celkem uloženo KO na skládky v 2012 (Eurostat 2012) - sládkováno bylo 174 kg na obč. a rok

Téma 4 Poplatky Ekonomická analýza dopadů navrhovaných změn Zákaz skládkování je již stanoven v české legislativě * množství skládkovaných odpadů stále klesá od roku 2009 (64%) do 2012 (53,6%) pokles o více než 1 milion tun; meziročně z roku 2013 (52,2 %) do 2014 (48,3 %) další pokles o 3,9 % * nyní je třeba zaměřit se na splnění budoucích recyklačních cílů EU MŽP navrhuje navýšení skládkovací daně o 100% a 200% (1000 Kč v r.2020 a 1500 Kč v r.2024) - daň přitom platí vždy výhradně původce (obce, firmy). Tato zásadní zdraženi logicky přinese úměrné dopady na původce odpadů. Předchozí analýza MŽP byla opakovaně z mnoha stran kritizovaná Nyní je stanoveno, že k novému zákonu je třeba vyhotovit podrobnou analýzu dopadů jednotlivých navrhovaných opatření, včetně podrobného kvantitativního vyhodnocení * Zatím nebyl proveden žádný výpočet potřeby zdražení je prokázáno, že finální zdražení na míru cca 700 Kč u směsných odpadů a nižší míra zpoplatnění u upravených a nevyužitelných odpadů je plně motivující k širokému odklonu odpadů od skládek do zpracovatelských zařízení (příklad Polsko); tuto míru zdražení navrhuje dlouhodobě i ČAOH, a to dle zkušeností zpracovatelských firem * Pro cestu podpory výstavby nových spaloven je třeba zdražení minimálně dvojnásobné 1500 Kč; je však otázka zda je nezbytné jít cestou nejnákladnější odpadové technologie; navíc v době, kdy EU ji již nedoporučuje a stanovuje cíl 70 % recyklace komunálních odpadů, který je spalovny zásadně omezujícím faktorem * Podstatné je také srovnání výše poplatku se skládkovými daněmi v EU ve vztahu k paritě kupní síly, či HDP jednotlivých států

Téma 4 Poplatky Výše skládkovacích poplatků v EU Na grafu je uvedeno srovnání výše zpoplatnění skládkování odpadu ve vztahu k hrubému domácímu produktu příslušných zemí. Zdroj: Ing. Marek Hrabčák Geosofting, s.r.o. Prešov

Téma 5 - TZS Důvody k využití * zamezení ohrožení povrchových vod a znečištění podzemních vod * překryv aktivních vrstev odpadů, výstavba hrázek nebo terénních lavic, které jsou po obvodu prostoru, kde je ukládán odpad, oddělení sektorů - jejich ohrázkování * stabilizace skládkového tělesa a svahu skládky proti sesuvu odpadu a možnosti úniku odpadů (např. odfouknutí) * omezuje sedání skládky, chrání jí proti účinkům vnitřních a povrchových vod a proti povětrnostním vlivům * TZS je základní skelet tělesa skládky splňující stavební požadavky na jeho stabilitu a tvaruje těleso skládky (vyrovnávání nerovností), šetří štěrk, kamenivo, zeminu apod. * řízené odplynění tělesa skládky nebo jeho části - podpora tzv. pasivního odplynění, optimalizace vlhkosti ve skládce * zamezení znečištění ovzduší a omezení přístupu vzdušného kyslíku do tělesa skládky, překrývání 10-30cm denně na zhutněnou vrstvu odpadu (zamezení úletu, samovznícení vlivem slunečního záření, teplotou odpadu nebo vlhkostí, zápach, prašnost) + při požáru pro dokonalé uhašení * pro únik pachových látek a látek degradující ozonovou vrstvu používán kompost (funkce biofiltru) * postupné budování vnitroskládkových komunikací souběžně se zvyšováním a rozšiřováním tělesa skládky * přípravné práce na budoucí rekultivaci plochy skládky a svahů skládky

Téma 5 - TZS Historické legislativní nastavení Legislativa byla vždy stanovena primárně za účelem zajištění co nejvyšší reálné míry bezpečnosti provozování a zajištění těles skládek odpadů a nikoli primárně s cílem výběru poplatků (daní) od původců odpadů. * Odpadové hospodářství v ČR bylo poprvé upraveno zákonem č. 238/1991 Sb. a ve vztahu k poplatkové povinnosti v odpadovém hospodářství zákonem ČNR č. 62/1992 Sb. * dle ust. 2 odst. 6 se poplatky neplatí za zeminu a hlušinu pro TZS podle provoz. řádu * zákon č. 125/1997 Sb. * neomezuje množství odpadů na TZS, pouze vymezuje povinnost postupovat v souladu s projektem skládky a jejím provozním řádem ( 29 odst. 3 zákona) * zákon č. 185/2001 Sb., * původně neřešil množství odpadů na TZS * 1. zmínka o limitech pro množství materiálu na TZS byla uvedena ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. v 6 odst. 3 - bez ohledu na to, zda je jako materiál TZS použit odpad nebo materiál mimo režim odpadů 25 % objem. (tj. cca 43% hmot.) všech odpadů uložených na skládce za kalendářní rok. * novelou č. 229/2014 Sb., v 45 odst. 3 omezení TZS na 20% hmot.

Téma 5 Rizika TZS PRO PROVOZOVATELE * reálné ovlivnění bezpečnosti provozu skládek * nelze zprůměrovat zařízení rozdílné podmínky a požadavky na provoz jednotlivých fází skládky, vč. nepředvídatelných havarijních stavů + např. projektovaný tvar skládky (vč. sklonu svahů, místní specifika), úroveň zahloubení / převýšení skládky vůči okolnímu terénu, skladba a množství jednotlivých druhů odpadů * podmínky by měla řešit primárně projektová dokumentace každé skládky a následně provozní řád skládky * např. navýšení nákladů pro původce v posuzovaných 18 katalogových číslech z materiálu CeHO znamená dopad ve výši 232 769 632 Kč PRO PŮVODCE * razantní navýšení cen za uložení zejména NO, ale i ostatních odpadů na skládky * původcům odpadů se nebudou moci v případě odpadů, které jsou vhodné na TZS, snižovat náklady na zákonné naložení s odpadem, nebude prostor pro vytváření akceptovatelné ceny * navýšení cen stávajících schválených projektů * zhoršení konkurenceschopnosti českých výrobních firem, oproti firmám v ostatních státech EU

Téma 5 Rizika TZS PRO STÁT * riziko navýšení počtu černých skládek závažné negativní environmentální dopady riziko, že původci odpadů budou hledat levnějšími způsoby, včetně ukládání odpadů mimo povolená a zabezpečená zařízení * dopady na konkurenceschopnost českého průmyslu * Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. postrádá v seznamu kat. čísel např. strusky z prvního a druhého tavení v oblasti pyrometalurgie olova (katalogové číslo 10 04 01). dle hrubého odhadu navýšení poplatků za skládkování v relaci až cca 70 miliónů Kč ročně * z ekonomických důvodů místo odpadů vhodných na TZS využívání primárních suroviny (písek, kamenivo, těžená zemina, apod.) * řešení sanací starých ekologických zátěží zásadní navýšení ceny pro stát NELZE IGNOROVAT * Není zřejmá objektivní nutnost a výhody navržené změny, jak v rovině environmentální, tak ani v rovině ekonomické; zřejmé a prokazatelné jsou naopak nevýhody * ČR poplatky za uložení nebezpečných odpadů na skládky stanoveny ve výši 6200 Kč za tunu (nejvýše na světě, 2. Belgie má 1780 Kč/t)

Téma 5 - TZS Řešení Požadavky na vlastnosti odpadů použitelných jako technologický materiál k TZS: * vyplývají z projektové dokumentace dané skládky * uvedeny ve schváleném provozním řádu skládky - navrhuje projektant nebo vlastník skládky po odsouhlasení příslušného stavebního úřadu * posouzení a schválení je v kompetenci správního orgánu (příslušný ku) - může stanovit pro každou skládku samostatný seznam * v minulosti byl na půdě MŽP dojednán akceptovaný kompromis na hodnotu 35% hmotnosti, MŽP samo jej hájilo * v novém ZO chce MŽP prosadit znovu pouhých 20% hmot., které však zcela neodpovídá reálným možnostem praxe * ČAOH prosazuje změny v nastavení TZS tak, aby bylo efektivně kontrolovatelné, zároveň odpovídalo možnostem a podmínkám praxe a bylo nákladově akceptovatelné pro původce odpadů, zejména český průmysl

ČAOH navrhuje * Orientaci OH v ČR na větší třídění a materiálové využití odpadů, včetně úprav směsných odpadů a ekonomicky smysluplné cesty energetického využití energeticky bohaté části upravených odpadů, nikoli spalování celého obsahu černých popelnic * Omezit dotace (deformují trh) a přesunout podporu na systém tzv. bezúročných půjček případně dotačně podporovat fáze výzkumu a inovací, nikoli samotné principy podnikání v sektoru * V legislativě zajistit technologickou neutralitu a tržní a konkurenční prostředí přináší tlak na nízkou cenu služeb pro původce odpadů * Evropský princip blízkosti orientace na lokální investičně nenáročná zařízení bez dlouhých dojezdových vzdáleností; odpady je třeba zpracovávat pokud možno v regionech, nikoli nezpracované převážet na velké vzdálenosti; podpora zaměstnanosti, tvorby národního produktu, apod. * Ekonomická analýza - zcela reálný předpoklad splnění evropských cílů za ceny významně nižší, než je hladina nezbytná pro velkokapacitní technologie na neupravený směsný komunální odpad; sociálně únosná varianta zdražení v progresi o cca 100 Kč / 3 roky na finální hranici 700 Kč v roce 2020 * Potřeba vyhlášky k TAP (podobně jako Itálie, Slovensko, Rakousko) * Potřeba stanovení rozumného a ekonomicky realistického nastavení pro TZS

Ing. Petr Havelka výkonný ředitel www.caoh.cz