Teze disertační práce

Podobné dokumenty
Staročeské glosy ve středověkých hebrejských rabínských spisech

Bo h e m i c a. Olomouc 2009 PB 1. Ol o m u c e n s i a

Příloha č. 1: Mapy Iberského poloostrova znázorňující vývoj muslimsko-křesťanského

1.7 Funkce kenaanských glos

Ústav Blízkého východu a Afriky HEBRAISTIKA

N U M E R O L O G I E

Básně a písně přátelství פּ יּוּט ים ו שׁ יר י י ד ידת

Rabbi Dovid Fink

Státní závěrečná zkouška Judaistika: Dějiny a kultura Židů Magisterské navazující studium JEDNOOBOROVÉ

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2010/11 dle studijního plánu oboru Historie

Rozdíly mezi MT a LXX v Jer 1,1 19: Haplografie jako možné vysvětlení?

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

1977 K. Fischerová, Výtvarné předpoklady české gotiky. (Příspěvek k architektuře 14. století.) Umění 25, 1977, č. 1, s

Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Diplomová práce Vladimír Pos

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN28

N U M E RO L O G I E

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

K důležitosti hebrejštiny pro pračeštinu / starou češtinu a k přepisu hebrejštiny v poznámkách Šestidílky Robert Dittmann

Korpusová lingvistika a počítačová lexikografie. Od 60. let 20. st.

Marta Kadlecová. Monografie

Domy doby laténské a římské

PŘEHLED ODBORNÉ ČINNOSTI

Příloha č.1 Znázornění světa podle představ Strabóna

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Metody zpracování informací 1

AFR / 302. Základy jazykovědy 2/- 2/- Zk AFR / 304. Světový jazyk (II) (úroveň B) Jaz. centrum 2/- 2/- Zk

Od slova k modelu jazyka

Psaní textů (PSATE) Úvodní seminář. Zpracování bibliografického údaje. Parafráze odborného textu.

Hodnocení projektových návrhů vnitřní soutěže FF UK o rozvojové prostředky na rok 2015

Zkoumání zvuků české španělštiny

IZRAELSKÝ TÝDEN NA KARLOVĚ UNIVERZITĚ ISRAEL WEEK AT CHARLES UNIVERSITY

Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií U Kříže 8, Praha Jinonice

Navazující magisterské jednooborové studium imatrikulační ročníky 2016/2017 a následující:

Angličtina pro radost I. Začátečníci

Kartografické zdroje jako kulturní dědictví - výsledky stejnojmenného projektu

SEZNAM RECENZOVANÝCH NEIMPAKTOVANÝCH PERIODIK VYDÁVANÝCH V ČR ZAMĚŘENÝCH NA OBOR DĚJINY

GRANTY HISTORICKÉHO ÚSTAVU AV ČR

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r JAZYK Etymologie a historicko-srovnávací výzkum slovanských jazyků.

Jazyková EUROMOZAIKA místo pro divergenci / konvergenci jazyků(?)

Základní osnova studijního plánu magisterského navazujícího oboru Teologie spiritualita etika v prezenční formě 2015/16

O B S A H LINGVISTIKA OBECNÁ 0.0 Obecná problematika 0.00 Obecné otázky. Základní pojmy 0.01 Teorie a metodologie lingvistické práce

Pražský hrad a Vyšehrad dva archeologické areály in situ Odkaz prvorepublikové archeologie středověku a jeho naplňování ( )

Metody zpracování informací 1. Citační norma

Am 3,3 8: obhajoba proroka, nebo charakteristika Božího slova v knize Ámos?*

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2009/10 dle studijního plánu

Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29

ERRATA K DIPLOMOVÉ PRÁCI OBRAZOVÁ SLOŽKA UČEBNIC ČEŠTINY PRO CIZINCE ANALÝZA A EVALUACE

R e š e r š e. W. A. Mozart : houslové koncerty, komplexní rozbor koncertu Adur

Jiří Cvetler ( )

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Izrael. soudců a králů. Jan Divecký. Pokračování Příběhů Tóry

Základní klasifikace věd

Zpráva o průběhu přijímacího řízení na Filozofické fakultě UP v Olomouci pro akademický rok 2017/2018

C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku

zejména synonymie a antonymie, s odpovídajícím popisem gramatických vlastností

Databáze českých meter

KOREANISTIKA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie

Slavistické reminiscence

Recenze Hana Hlaváčková REDAKČNÍ RADA ACT FAKULTY FILOZOFICKÉ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI

Kázání o tom, kterak starozákonní Jób k myšlence na vzkříšení přišel

Ústav jižní a centrální Asie obor indologie

Na základě této normy oborové rady výše uvedených doktorských studijních programů stanovují tuto závaznou strukturu pro disertační práce: 1

VÝROČNÍ ZPRÁVA PRAŽSKÉHO CENTRA ŽIDOVSKÝCH STUDIÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Nakladatelství P K Praha

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (dvouoborové navazující magisterské studium) N 7310 Filologie (Platnost akreditace:

Výběr z nových knih 3/2015 ostatní společenskovědní obory

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Explikace. Petr Kuchyňka

Kolísání rodu substantiv

Rozšíření možností vědeckého zkoumání: PŘIDÁNÍ KNIH DO WEB OF SCIENCE SM

Desatero v kontextu hebrejské bible

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci

Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno TÉMATA PRO ÚSTNÍ ZKOUŠKU SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Archivnictví a pomocné vědy historické (jednooborové bakalářské studium) B 7105 (Platnost akreditace: )

Strukturovaný životopis

VÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 7 Křesťanství II.

Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

SBORNÍK PRACÍ BRNĚNSKÉ UNIVERSITY

Diplomový seminář pro studenty ITaM. B. Miniberger LS 2012

PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D. Katedra filozofie, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni

Studium na INSTITUTU MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ UK FSV

JIŘÍ LACH UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR HUNGARISTIKA

Směrnice pro psaní ročníkových prací (projektů) na GIO Semily

VÝROČNÍ ZPRÁVA PRAŽSKÉHO CENTRA ŽIDOVSKÝCH STUDIÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Šéfredaktor: Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. (Katedra historických věd, FF ZČU,

On the Structure of Constituent Negation in Czech

ŠABAT. Anotace : významný židovský svátek. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec

HISTORIE MATEMATIKY. Přehled časopisů věnujících se rovněž historii matematiky

většina mých článků je ke stažení v pdf také na:

PUBLIKAČNÍ ČINNOST. PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. ( )

Sommer- und Winterschulen an Hochschulen in Tschechien

Výsledky dosažené v roce 2007

Transkript:

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav Blízkého východu a Afriky Filologie Jazyky zemí Asie a Afriky Hebraistika Lenka Uličná Staročeské glosy ve středověkých hebrejských rabínských spisech Old Czech Glosses in Medieval Hebrew Rabbinic Writings Teze disertační práce Vedoucí práce doc. PhDr. Jiřina Šedinová, CSc. 2014

Židé v středověké Evropě, v prostoru stabilizujících se křesťanských států, měli v diaspoře stále svůj jednotný dorozumívací jazyk, hebrejštinu; byl to však jazyk plnící převážně funkce oficiálních a polooficiálních komunikačních situací, písemného styku a funkce bohoslužebné. Proto usazující se židovští obchodníci přijímali jazyky okolních majorit, kterými postupně nahrazovali své původní mluvené dialekty. Hebrejština si uchovávala silnou funkci charakterizační a reprezentativní a stále si udržovala svou posvátnou hodnotu; středověký židovský učenec však musel velmi často narážet na její nedostatečnost. Dokladem toho jsou středověké hebrejsky psané spisy, jež obsahují množství slov, která autor textu hodnotil jako nesrozumitelná nebo nejednoznačná; proto je přeložil, někdy i do několika cizích jazyků najednou (a zapsal hebrejským písmem), a/nebo podal jejich jednoduchou definici. Cizí slova zapsaná hebrejským písmem se hebrejsky nazývají laʿaz, pl. leʿazim. Tento výraz původně označuje cizí jazyk, do kterého se překládaly nesrozumitelné výrazy hebrejského textu. Výraz laʿaz označoval nejdříve latinu, později všechny románské jazyky, a nakonec byl tento termín vyhrazen pro francouzštinu, zejména v důsledku výskytu velkého množství starofrancouzských glos v komentářové literatuře. Avšak pro označení jazyka glos pocházejících ze slovanského území se ve středověké hebrejské literatuře vžil název lešon Kenaʿan, jazyk kenaanský. Výraz Kenaan pochází z biblického textu Gn 9:25, v němž je Kenaan nazván otrokem svých bratří. Motivace označení slovanského území jako Kenaanu se obvykle vysvětluje tak, že na slovanských územích se obchodovalo s otroky a do otroctví měli Slované prodávat i příslušníky vlastního kmene srov. též např. lat. Slavus sclavus. Ve středověkých hebrejských spisech, zejména ve spisech ʿArugat ha-bośem autora Avrahama ben ʿAzriʾela a Or zaruaʿ autora Jicḥaḳa ben Moše, se dochovalo větší množství glos v tomto jazyce. Jak ukazuje i následující přehled zkrácených slovníkových hesel zkoumaných glos, jazyková analýza glos prokázala, že tzv. kenaanské glosy je třeba chápat jako významné doklady nejranější fáze staré češtiny, a nikoli jako doklady samostatného židovského jazyka, etnolektu či religiolektu. Staročeské glosy psané hebrejským písmem by lingvistická bohemistika podle našeho názoru měla přijmout za své; podobně by měly být středověké hebrejsky psané spisy českých židovských autorů vnímány jako součást dějin české literatury, stejně jako jsou takto vnímány zejména spisy latinské. Staročeské glosy zaznamenané hebrejským písmem posouvají hranice české jazykové identity a dávají nový rozměr dějinám českého jazyka i české literatury. Obohacují je o kapitolu z počátků české vzdělanosti a doplňují jazykový obraz středověké české společnosti, na němž se doposud podílely především staročeské, staroslověnské a latinské památky. Jako první česky píšící autor se glosami zabýval v roce 1893 mladoboleslavský rabín Max Grünwald, který navázal na německé práce autorů kolem hnutí Wissenschaft des Judentums (Leopold Zunz, Šlomo Jehuda Rapoport) a dalších autorů publikujících na stránkách Monatschrift für die Geschichte und Wissenschaft des Judentums (Isaak Markon v návaznosti na Alberta Harkavyho, Chajim Tykocinski, Joseph Perles). Podstatným přínosem pak byly zejména práce Romana Jakobsona. Na konci 50. let vychází zásadní monografie polských orientalistů Franciszka Kupfera a Tadeusze Lewického, která zpřístupňuje materiál edic hebrejsky psaných textů slavistům, v českém slavistickém a bohemistickém prostředí však bez většího ohlasu. Zde tyto tzv. kanaanské glosy udržovali 1

v povědomí filologické veřejnosti hlavně čeští hebraisté, a to zejména Otto Muneles, Vladimír Sadek, Jan Heřman, a Jiřina Šedinová. Lingvistické metody a postupy využité v předkládaném textu odpovídají charakteru úkolu a cíle zadané práce, tj. interpretaci staročeských glos psaných hebrejským písmem v době kolem poloviny 13. století. Vzhledem k tomu bylo nutné pojmout příslušná zkoumání jako úkol sociolingvistický, resp. etnolingvistický, kontrastivní, diachronní a také paleografický. Metody sociolingvistické a kontrastivní bylo vhodné propojit. Ve srovnání s obvyklými aplikacemi sociolingvistických metod jsme byli omezeni jazykovým materiálem. Tak sběr dat byl omezen glosami uvedenými v odborné literatuře, v edicích a konečně v rukopisech, takže požadavek reprezentativnosti vzorku byl z podstaty věci spojen s úplností jazykového materiálu. Další sociolingvistický aspekt, tj. relevance sociálních kategorií, zde alespoň zčásti splývá s kategorií etnicity. Zato se výrazněji uplatňuje sociolingvistika mobility, a to vzhledem k mezinárodnímu charakteru židovské vzdělanosti a jejích institucí v tehdejší Evropě. V rukopisech se také objevuje v bohemikách a glosách tzv. střídání kódů, tj. hebrejštiny a češtiny, jako další sociolingvistická kategorie. Jde však o psané metajazykové texty, tedy aspekt dnešní moderní problematice mluveného bilingvismu a bilingvní komunikace značně vzdálený. Přípravné práce týkající se prosté identifikace hebrejsky psaných výrazů jako výrazů staročeských si vyžádaly také využití paleografických a textologických metod; z nich zejména emendace vycházely z odhalování písařských chyb a neporozumění záměny písmen, chybějící punktace v edicích apod. Z paleografických metod se uplatnila zvl. metoda morfologická, tj. zkoumání duktu písmen, dále metoda modelová, tj. stanovení odchylky konkrétního písma od typů v dané době obvyklých aj. Aplikace paleografických analyticko-komparativních metod při čtení rukopisů umožnila odhalit řadu nepřesností v zápisu i interpretaci glos v edicích. Po úvodní kapitole předkládané disertační práce se v kapitole druhé věnujeme obecné problematice jinojazyčných glos v hebrejských spisech; kap. 3 vymezuje tzv. židovské jazyky; kap. 4 představuje názory na tzv. jazyk kenaanský; pátá kapitola zkoumá sociolingvistickou situaci Židů na českém území v období 11. 13. století. Šestá kapitola nazvaná Staročeské glosy psané hebrejským písmem je z hlediska materiálového nejvýznamnější; následují závěrečné poznámky v kap. 7, a v kap. 8 shrnutí a výhledy. Lingvistické metody a postupy využité v předkládaném textu odpovídají charakteru úkolu a cíle zadané práce, tj. interpretaci staročeských glos psaných hebrejským písmem v době kolem poloviny 13. století. Vzhledem k tomu bylo nutné pojmout příslušná zkoumání jako úkol sociolingvistický, resp. etnolingvistický, kontrastivní, diachronní a také paleografický. Za jeden ze základních přínosů této práce považujeme ověření staročeských glos v rukopisech; Tyto podoby zde představujeme ve třech skupinách zkrácených slovníkových hesel podle textů, z nichž pocházejí. 2

Glosy v ʿArugat ha-bośem Autorem komentáře židovské liturgické poezie v tomto spise je Avraham ben ʿAzriʾel. Dílo bylo dokončeno kolem 1234, dochované rukopisy pocházejí ze 13. 14. století. (אנ ו) s. 129 ed. Urbach, III, ;(א נ ו) anobrž. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 114b א נ ו ano dalek, daleko ד ל וק ו,ד ל וק vzdálen. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 13a ל וק ו,ד ל וק ) ;(ד ed. (דליקו, דליק ( 84 85 s. Urbach, I, [dáti], imp. pass. masc. budi dán, imp. pass. neutr. budi dáno ב וד יד ן, ב וד יד נ ו ב וד יד נ ו,ב וד יד ן dát, vydat. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 60a ( יד נ ו, ב וד ד ן ;(ב וד Frankfurt n. M., (ב וד יד נ ו,ב וד יד ן) s. 72 ed. Urbach, II, ;(ב וד יד ן, ב וד יד נ ו ( 32b Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16., fol. [den], Instr. sg. dnem masc., דנום [דנים] den. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 80b; ed. (דנים) s. 207 Urbach, II, [gr i bieti sa], 3. sg. ind. pres. gr i bí sa גר יב וס א [גריביסא] hrnout se, drát se (někam). Vatikán, Biblioteca (גר יב וס א) s. 113 ed. Urbach, I, ;(גר יב וס א) Apostolica, ebr. 301, fol. 18a chvoštišče חבושתישצו [חבושתישצי] smeták. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 134a (חבושתישצו) s. 259 ed. Urbach, III, ;(חבושתישצו) ;(קנזסטבו) knížectví. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 86a קנזסטבו, קנ זסט ב ו knažstvo Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 26a ;(קנ זסט ב ו) ed. Urbach, II, s. 241 (קנזסטבו) [kost], Acc. kost אוסקוסטא kost. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 17b ;(אוסקוסטא) ed. (אוסקוסטא) s. 110 Urbach, I, [kotva], Nom. pl. kotvy ק וטו י kotva. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 138b ;(ק וטו י) ed. (ק וטו י) s. 289 Urbach, III, loket, pl. lokte, lokty, du. lokty ל וקט י,לוקיט,לוקט loket. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 55b (, לוקטי, לוקט ;(לוקוט Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16., fol. 26a י) ;(ל וקט ed. ) לוקוט ל וקט י, לוקט ( 40 s. Urbach, II, lopata ל ופ טא,לופטא lopata. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 73a לופטא) 2x); Frankfurt n. (לופטא) s. 151 ed. Urbach, II, ;(ל ופ טא) M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16., fol. 48b lopatka לופיטקא lopatka (nástroj). Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 73a ;(לופיטקא) ed. (לופיטקא) s. 152 Urbach, II, mast מ סט mast. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 83a ;(מסט) Frankfurt n. M., (מסנו) s. 222 ed. Urbach, II, ;(מ סט ) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 53b [miešati], 3. sg. ind. pres. miešá ישטו] מ יששו [מ míchat. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. (מיששו) s. 527 ); ed. Urbach, III, מ יששו ( 175a [množiti sa], 3. pl. ind. pres. množá sa מנ וז ס א množit se. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. (מנ וז ס א) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 3b ;(מנ וז ס א) 38b 3

[mój], Loc. (po) mém פו מ ם můj. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 71a ם) ;(פו מ Frankfurt n. (פומ י ס) s. 139 ed. Urbach, II, ;(פ ומ י ם) M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 47a mrieža מרישא, מר יש א mříž. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. ;(מרישא) 86b Frankfurt n. M., (מרישא) s. 245 Urbach, II, ;(מר יש א) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16., fol. 56a [objáti], 1. sg. ind. fut. pass. budu objat בודו אוביט obejmout. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, (בודו אוביט) s. 113 ed. Urbach, I, ;(בודו אוביט) fol. 18a [obznamenánie sa], Loc. sg. obznamenání sa פו מ ם א ו בזנ מ י נ נ יס א obeznámení se. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 71a ם א ו בזנ מ י נ נ יס א) ;(פו מ Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. (אובזנ מ ינ נ יס א ( 139 s. Urbach, II, ;(פ ומ ים א ובזנ מ ינ נ יס א) fol. 16, fol. 47a [obznamenati sa], 2. sg. imp. obznamenaj sa, א ובזנ מ ינ יס א obeznámit se. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 71a ;(אובזנמיננסא) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, (א ובזנ מ ינ י ס א) s. 139 ed. Urbach, II, ;(א ובזנ מ ינ יס א) fol. 47a [*ogněnec], pl. ogněnci, Loc. pl. ogněncích, אוגננצי kdo dští plameny. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ;(אוגננציה) s. 79 ed. Urbach, III, ;(אוגננצי) ebr. 301, fol. 106b [*okostiti], 3. sg. ind. pf. okostil, אוקוסטיל ohryzat až na kost. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, (אוקוסטיל) s. 110 fol. 17b; ed. Urbach, I, [oni], Acc. pl. ňe דנ י) נ י (פר oni. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 114b; ed. Urbach, III, s. (פר דנ י) 129 (אורוזי) s. 57 zbraň. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 9a; ed. Urbach, I, א ור וז י oružie [oslabiti sa], 1. sg. ind. fut. oslabu sa, א וסל ב וס א zeslábnout. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301,.(א וסל ב וס א) s. 71 ed. Urbach, I, ;(א וסל ב וס א) fol. 11a osvietiti sa, 3. sg. ind. pres. osvietí sa א וסב יט יסא,א וס ב יט יט יס א rozsvítit se; osvícením se přiblížit Bohu. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 108a יט יט יס א) ;(א וס ב Frankfurt n. M., ;(א וסב יט יס א) s. 86 ed. Urbach, III, ;(א וסב יט י ט יס א) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 88a Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 112a יט יט יס א) ;(א וס ב Frankfurt n. M., (א וסב יט יט יס א) s. 112 Urbach, III, ;(א וסב יט יט יס א) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 96b ot א וט od. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 86a י ב ורא) ;(א וטב ed. Urbach, II, s. 241 (אוטביבורא) [paža], Instr. pažú פ שו paže. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 175a ( יי ב פש ו ;(פ ו ed. Urbach, (פויי ב פשו ( 527 s. III, po פ ו po. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 71a ם) ;(פו מ Frankfurt n. M., (פומ י ס) s. 139 ed. Urbach, II, ;(פ ומ י ם) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 47a [pojáti], s-ptc. sg. masc. pojěv פוייב pojmout. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 175a (פויי ב פשו ( 527 s. ed. Urbach, III, ;(פ ו יי ב פש ו ( 4

[potemněti], 3. sg. ind. pf. potemněla פ וט מנ יל א ztmavnout, potemnět. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 55a ;(פוטמנילא) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 26a ) פוט מנ ילא ( 39 s. ); ed. Urbach, II, פ וט מנ יל א ( [poviedati], n-ptc. sg. masc. poviedán, n-ptc. sg. neut. poviedáno יד נ ו,פ וב יד ן :פ וב oznámit, povědět. ;(פובידן, פובידנו ( 84 s. ed. Urbach, I, ;(פ וב יד ן, פ וב יד נ ו ( 13a Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. Kupfer Lewicki 1956, s. 181, 187, Jakobson Halle 1964, reed. 1985, s. 884, Šedinová 1981, s. 84 [povymésti], n-ptc. sg. masc. povymeten פובמיטין vymést. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, (פובמיטין) s. 3 fol. 1a; ed. Urbach, I, פר דנ י, פר דס אprěd před. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 114b; ed. Urbach, III, s. 129.(פר דנ י, פר דס א ( prut ] פר וט ]פר וט prut (nástroj na trestání). Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 10a ;(פר וט) ed. (פרוט) s. 64 Urbach, I, prýskanie ]פריסקניי[ פריסקצי frkání. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 97a; Frankfurt n. M., (פריסקצי) s. 15 Urbach, III, ;(פריסקצי) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 64a [prýskati], 3. pl. ind. pres. prýščú פרישצו frkat. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 97a s. 15 Urbach, III, ;(פרישנו) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 64a ;(פרישצו) (פרישנו) ;(פ וט ץ) pěšinka (ve vlasech). Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 111a פ וט ץ, פוץ pútec (פ וט ץ) s. 104 Urbach, III, ;(פוץ) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 77a (רטיי) s. 520 ed. Urbach, III, ;(רטיי) rolník. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 174a רטיי rataj [רוסקיחלסא] רותקוחלא,ח ל ס א ר וסק ו sa)?[rozkýchati sa], 3. sg. ind. pf. roskýchala sa (roskochala rozkýchat se. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 82b ( ;(רותקוחלסא Frankfurt n. M., (רותקוחלא) s. 219 Urbach, II, ;(ח ל ס א ר וסק ו) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 53a sa ס א se, sebe. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 114b א,פר דס א) ;(ז ס ed. Urbach, III, s. 129 (ז ס א,פר דס א, פרדסא ( [sedmý] Instr. sedmým סודמים [סידמים] sedmý. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 80b (סודמים) s. 207 ed. Urbach, II, ;(סודמים) [skapati], 3. sg. ind. pf. skapala סק פ ל א skapat. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 16b (סקפלא).s 102 ed. Urbach,,I ;(סק פ ל א) [stpica], pl. stpicě סטפ יצ י špice. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 131b יצ י) ;(סטפ ed. (סטפ יצ י) s. 241 Urbach, III, suk ס וק trám. Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 109a ;(ס וק) Urbach, III, s. (סוק) 565 ;(טמנא) temný. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 55a ט ימנ א [temný] temná/temna (ט ימנ א) s. 39 Urbach, II, ;(ט ימנ א) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 26a 5

(מיששו) s. 527 to. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 175a; ed. Urbach, III, [טו] שו to [ty], Instr. tobú pron., ט וב ו,טובו ty. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 18a ;(טובו) ed. Urbach, I, s. 113 ;(טובו) Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 108a ;(ט וב ו) Frankfurt n. M., (ט ובו) s. 86 ed. Urbach, III, ;(טובו) Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 88a us אוס až na Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 17b ;(אוסקוסטא) ed. Urbach, I, s. 110 (אוסקוסטא) v ו v,,וז מ ישכ נ יס א.ומיזשכניםא Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 52b ;(ומיזשכניסא) Frankfurt (ומיזשכניםא) s. 18 ed. Urbach, II, ;(וז מ ישכ נ יס א) n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 22a [veslo], pl. vesla ויסלא veslo. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 12b ;(ויסלא) ed. Urbach, I, s. (ליסלא) 79 vidla, Nom. du. vidle, ו ידל י,וידלא,ו ידל א vidle (zemědělský nástroj). Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. ;(ו ידל י) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 48b ;(וידלא,ו ידל א) 301, fol. 73a Urbach, II, s. 151 וידלא) 2x) ;(א וטב י ב ורא) výběr. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 86a א וטב י ב ורא [výbor], Gen. výbora (אוטביבורא) s. 241 ed. Urbach, II, (;ז ס א) s. 129 za. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 114b; ed. Urbach, III, ז ס א za [zameškánie sa], Loc. zameškání sa, usebrání,,וז מ ישכ נ יס א.ומיזשכניםא Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 52b ;(ומיזשכניסא) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 22a (ומיזשכניםא) s. 18 ed. Urbach, II, ;(וז מ ישכ נ יס א) [*zvichriti], 3. sg. ind. aor. zvichri זויכרי,וו יכר י rozvířit, odvát větrem. Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301, fol. 84a ;(זויכרי) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16, fol. 92b י) ;(וו יכר ed. (זויכרי) s. 230 Urbach, II, Glosy v komentáři k Maḥzoru norimberskému Autor komentáře k Maḥzoru norimbrskému měl k dispozici spis Avraham ben ʿAzriʾela, ʿArugat habośem; v komentáři jsou však obsažené i glosy z rukopisů ʿArugat ha-bośem neznámé. Dochovaný rukopis pochází z roku 1331. ;(ל נ א) Jeselsohna) ozdoba. Maḥzor norimberský, fol. 69b (Curych, soukromá sbírka Davida ל נ א *lana (ל נ א) s. 166/14 ed. Ziemlich (1886), ;(מ ירק) Jeselsohna) celer. Maḥzor norimberský, fol. 75a (Curych, soukromá sbírka Davida מ ירק *merk (מ ירק) s. 166/14 ed. Ziemlich (1886), [*ogněnec], pl. ogněnci, Loc. pl. ogněncích, אוגננציה kdo dští plameny. Maḥzor norimberský, fol. 11a (אוגננציאה) s. 166/14 ed. Ziemlich (1886), ;(אוגננציה) Jeselsohna) (Curych, soukromá sbírka Davida [ochstriti sa], 1. sg. ind. pres. ochstrju sa אוכסטריוסא být naostřen. Maḥzor norimberský, fol. 207b (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna); Ziemlich neuvádí. 6

okol א וק ול okruh, nebeská sféra. Maḥzor norimberský, fol. 8b (Curych, soukromá sbírka Davida (אוקול) s. 166/14 ed. Ziemlich, ;(א וק ול) Jeselsohna) [omdlený], Nom. pl. fem. nebo Acc. pl. masc. omdlené נ י :א ומדל zemdlený, unavený. Maḥzor norimberský, fol. 437b (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna) נ י) ;(א ומדל ed. Ziemlich (1888), s. (א ומדל נ י) 168 ot א וט od. Maḥzor norimberský, fol. 23a (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna); Ziemlich neuvádí. [oslabiti sa], 3. sg. ind. pf. oslabil sa אוסלבילסא oslabit se, zeslábnout. Maḥzor norimberský, fol. 201a (אוסלאבילסא) s. 175/41 Ziemlich (1888), ;(אוסלאבילסא) Jeselsohna) (Curych, soukromá sbírka Davida pochodňa פ וח ודנ א pochodeň. Maḥzor norimberský, fol. 10b (Curych, soukromá sbírka Davida (פוחודנא) s. 166/14 ed. Ziemlich (1888), ;(פ וח ודנ א) Jeselsohna) [poviedati], n-ptc. sg. neutr. poviedáno פובידא [פובידנו] oznámit, povědět. Maḥzor norimberský, fol. (פ וב יד ן,פ וב יד נ ו) s. 166/14 221b (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna); ed. Ziemlich, prut פרוט prut (nástroj na trestání). Maḥzor norimberský, 225b (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna); Ziemlich neuvádí. [skapati], 3. sg. ind. pf. skapala סקפלא kapat, kanout. Maḥzor norimberský, fol. 138b: סקפלא (Curych, (פקפלא) s. 166/14 soukromá sbírka Davida Jeselsohna); ed. Ziemlich (1888), [veslo], pl. vesla ויסלא veslo. Maḥzor norimberský, fol. 133b (Curych, soukromá sbírka Davida (ויסלא) s. 166/14 ed. Ziemlich (1888), ;(ויסלא) Jeselsohna) [výbor], Gen. výbora א וטב י ב וד א výběr. Maḥzor norimberský, fol. 23a (Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna); Ziemlich neuvádí. ;(זנ ק) Jeselsohna) znak, záda. Maḥzor norimberský, fol. 75a (Curych, soukromá sbírka Davida זנ ק znak (ונ ק) s. 166/14 ed. Ziemlich (1888), Glosy v Or zaruaʿ Autorem rozsáhlého náboženskoprávního spisu je Jicḥaḳ ben Moše, své kompendium dopsal roku 1246. Dochované rukopisy pocházejí snad ze 13. století. ;(במוילנא) bavlna. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 24a במוילנא bamv e lna Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 10a ;(במולינא) ed. OZ, II (1862), s. 18 (במוילנא) [*baňka], baňky בנקי nástroj užívaný při pouštění krve. London, British Library, Or. 2860, fol. 43a (בנקי) s. 41 ed. OZ, IV (1890), ;(בנקי) bělmo ב ילמו glaukom. London, British Library, Or. 2859, fol. 184a ילמו) ;(ב ed. OZ, III (1888), s. 71 (ביילמו) 7

b e lcha, Gen. sg. b e lchy/b i lchy ב ילח י,ב ילח א blecha. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 20a (sg.),(ב ילחא) 20b (Gen. sg.) ילח ה) ;(ב Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. (ב יל ח י) s. 15 ed. OZ, II (1862), ;(ב ילח י 2x, ב ילחא) 7, fol. 8b črěp צר י ף svícen. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 21b י ף),(צר fol. 213b OZ, ed. ;(צריף) fol. 107a,(צר יף) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 9a ;(צר יף) (צריף) s. 16, 152 II (1862), [čtv i rt[, Acc. čtv i rt צטו יריט,צטו ירט čtvrt. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 209b; Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 105a ;(צטוירט) ed. OZ, II (1862), s. (צטוירט) 149 ež ישנ פ נ י] איש [א že. London, British Library, Or. 2859, fol. 160b ישנ פ נ י) ;(א ed. OZ, III (1888), s. 48: (אישנפני) ;(גלווטיצי) hlávkové zelí. London, British Library, Or. 2860, fol. 55b גלווטיצי [*glavatica], pl. glavaticě (גלווטיצי ( 53 s. ed. OZ, IV (1890), glezno גל יזט, גליזנו kotník. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 121b יזנו) ;(גל ed. OZ, I (1862), s. 185. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 241b יזט) ;(גל ed. OZ, I (גליזנו) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 292a ;(גליזט) s. 185 (1862), gnój גנוי hnis. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 155b ;(גנוי) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 187b ;(גנוי) ed. OZ, I (1862), s. 121. [gubica], pl. gubicě גוביצי houba. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 302b Or. London, British Library, ;(גוביצי) [38b] Cincinnati, Hebrew Union College, Ms 154, fol. ;(גוביצי) 2860, fol. 51b ;(גוביצי) ed. OZ, I (1862), s. 232 ;(גוביצי) IV (1890), s. 49.(גוביצי) London, British Library, Or. 2860, fol. 53b ;(גוביצי) ed. OZ, IV (1890), s. 51.(גוביצי) London, British Library, Or. 2860, fol. 81a (גוביצי) s. 75 ed. OZ, IV (1890), ;(גוביצי) [jagoda], pl. jagody י ג וד י bobulovité ovoce, moruše?. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 67b; New York, Jewish Theological Library, Rab. 694, fol. 137b ;(י גודי) Oxford, Bodleian (יגודי 56: s. ed. OZ, I (1862), ;(יגודי) Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 80 b jelito י יל יט ו jelito. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 157b יט ו) ;(י יל Oxford, (ייליטו) s. 122 ed. OZ, I (1862), ;(י יל יט ו) Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 190a konopie קונופי konopí. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 98b קונופי) 3x); New York, Jewish Theological Library, Rab. 694, fol. 171b ;(קונופי) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (קנופי) s. 75 ed. OZ, I (1862), ;(קונופי) (Neubauer 650), fol. 111b kláda כלדא mučicí nástroj. London, British Library, Or. 2860, fol. 39a ;(כלדא) ed. OZ, IV (1890), s. 38 (כלדא),קופיצי,קונביצי [konvica, kofica / kupica, konfica, kovica], pl. konvicě, koficě / kupicě, konficě, kovicě 3x, קופיצי 4x, קונביצי 2x, קונפיצי) konvice. London, British Library, Or. 2859, fol. 49a קוביצי,קונפיצי (קוביצי,קונפיצי,קופיצי,קונביצי).s 47 ed. OZ, IV,(1890) ;(קופיצי,קונביצי) 49b,(קוביצי 8

kopyto קופיטו ševcovské kopyto. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 43a s. ed. OZ, II (1862), ;(קופיטו) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 18a ;(קופיטו) (קופיטו) 31 kraboška קר ב ושקא škraboška, maska. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 57b ed. OZ, II ;(ק ר ב ושקא) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 25a ;(קר ב ושקא) (קרבושקא) s. 42 (1862), [kruch], pl. kruchy :קרוכי druh ovoce?, druh hrušky? Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 35b ;(קרוכי) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 14b ;(קרוכי) ed. OZ, (קרוכי) s. 26 II (1862), [kuklík], pl. kuklíky קוקליקי druh koření; pečivo z koření kuklíky (?). Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 61a ;(קוקליקי) New York, Jewish Theological Library, Rab. 694, fol. 133a ;(קוקליקי) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 72b ;(קוקליקי) ed. OZ, I (קוקליקי) s. 51 (1862), [kvarta], Gen. kvarty ק ב רט י měrová jednotka. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 209b רט י) ;(ק ב Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 105a ;(קברטי) ed. OZ, II (קברטי) s. 149 (1862), ;(קו יט נ י) z květin. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 25a קו יט נ י květný/květní Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 10b נ י וצ ץ) ;(קו יט ed. OZ, II (1862), s. 18 (קויטני) led ליד led, kroupa. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 40b ;(ליד) Frankfurt n. (לוד) s. 30 ed. OZ, II (1862), ;(לוד) M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 17a ladviena לדויינא ledvina, bedra. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 163b s. 127 ed. OZ, I (1862), ;(לדויצא) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 197b ;(לדויינא) (לדויינא) lep ליפא lepidlo. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 169a ;(ליפא) Frankfurt n. (ליפא) s. 121 ed. OZ, II (1862), ;(ליפא) M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 80b ;(לוקט,לוקיט) loket. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 202b 203a לוקיט loket Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 241a 241b ;(לוקיט) ed. OZ, I (1862), s. 155 156; celkem 10 výskytů téže glosy v tomtéž kontextu lopata לופטא lopata. London, British Library, Or. 2859, fol. 205a ( (לופטא a 207a ( ;(לופטא ed. OZ, III (לופטא ( 94 a (לופטא ( 92 s. (1888), ;(מקוביצה) makovice. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 80b מקוביצה makovica New York, Jewish Theological Library, Rab. 694, fol. 161a ( '' ו ;(מק Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (מקוביצה) s. 65 ed. OZ, I (1862), ;(מקוביצה) (Neubauer 650), fol. 95b metla מיטלא metla. London, British Library, Or. 2860, fol. 68b ;(מיטלא) ed. OZ, IV (1890), s. 65 (metla) 9

,(מו טו ב וז) provázek. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 101a מו טו ב וז motovúz Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 22a ;(מו טו ב וז) ed. OZ, II (1862), s. 37 (מוטובוז) motyka מוטיקא motyka. London, British Library, Or. 2859, fol. 205a; ed. OZ, III (1888), s. 92 myška מ ישק א sval na paži, biceps. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 202b s. 155 ed. OZ, I (1862), ;(מ ישקא) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 241a ;(מ ישק א) s. 156 Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 203a; ed. OZ, I (1862),.(מישקא) (מישקא) [nogavica] pl. nogavicě נו ג ב יצ י oděv na nohy. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 177b יצ י) ;(נו ג ב Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 85b ;(נוגביצי) ed. OZ, II (נוגביצי) s. 127 (1862), ožeg א וש ג pohrabáč. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 214a ג) ;(א וש Frankfurt (אושג) s. 152 ed. OZ, II (1862), ;(א ושג) n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 107a pata פטא pata (u boty). Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 241a ;(פטא) Oxford, (פטא) s. 185 OZ, I (1862), ;(פטא) Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 292a,(פזוחא) 202b paže, podpaží. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. פזוחא pazucha 203a פזוחא) 2x); Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 241a 241b ;(פזוחא) ed. OZ, I (פדוחא) s. 156 (1862), [pěna, piena] Gen. pěny, pieny פ יני pěna. London, British Library, Or. 2859, fol. 67a; ed. OZ, IV (1890), s. 64 [pěniti] 3. sg. ind. pres. (fut.) napění, שנ פ נ י :א pěnit, napěnit. London, British Library, Or. 2859, fol. (א שנ פ נ י) s. 48 ed. OZ, III (1888), ;(א שנ פ נ י) 160b [pijavica] pl. pijavicě פיוצי pijavice. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 50b s. 37 ed. OZ, II (1862), ;(פאייני) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 21b ;(פיוצי) (פיוצי) p i lt פילט vor. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 29b ;(פילט) Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 35b; Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650), fol. 35b (פילט) s. 27 ed. OZ, I (1862), ;(פילט) ;(פ ול ו) půl. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 209b פ ול ו [pól] Gen. polu (פולו) s. 149 ed. OZ, II (1862), ;(פול) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 105a ;(פומיטלו) pometlo. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 187b פומיטלו pometlo Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 91b ( ;(פומיטלו ed. OZ, II (1862), s. 234 (פומיטלן) פוטיץ,פ וט יץ, פ וט ץpútec pěšinka (ve vlasech). Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 45a יץ) ;(פ וט Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 19a יץ) ;(פ וט ed. OZ, II (1862), s. 33.(פוטיץ) Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 55a ( פוטיץ 2x); (פוטיץ) s. 40 ed. OZ, II (1862), ;(פוטיץ) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 23b 10

[róžek] pl. róžky רושקי nástroj na pouštění krve. London, British Library, Or. 2860, fol. 43a ;(רושקי) ed. OZ, IV (1890), s. 41 ;(רושקי) Wellesz 1904, s. 711, Markon 1905, reed. 1906, s. 4/7, 15/49, Kupfer Lewicki 1956, s. 216, 233, Jakobson 1957, s. 5, Šedinová 1981, s. 81, 84 סר ו בדקאsyrovádka syrovátka. London, British Library, Or. 2860, fol. 75a ;(סר ו בדקא) ed. OZ, IV (1890), (סרובדקא) s. 71 škrovada אשקרובדא poklice. London, British Library, Or. 2860, fol. 79b ;(אשקרובדא) ed. OZ, IV (1890), (אשקרובדא) s. 76 štět שט יט,שט יט štětec. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, I, fol. 96a יט) ;(שט New York, Jewish Theological Library, Rab. 694, fol. 173b יט) ;(שט Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (שטיט) s. 77 ed. OZ, I (1862), ;(שט יט) (Neubauer 650), fol. 115a [*štulca?/štolca?] du. štulcě/štolcě שט ולצ י podpěra, pomůcka pro chůzi. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 57b ולצ י,שטולצ י) ;(שט Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 25a ולצ י) ;(שט ed. OZ, II (1862), s. 42 שטולצי) 2x) věnec ו ינ יץ věnec. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 25a נ י ו ינ ץ) ;(קו יט Frankfurt (ויצץ) s. 18 ed. OZ, II (1862), ;(קו יט נ י וצ ץ) n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 10b ;(ו יש ) 2x) fol. 20b ו יש) veš. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 20a ו ש י,ו יש veš (ויש) s. 15 ed. OZ, II (1862), ;(ו יש,ו יש) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 8b,(זקובא) spona na opasku. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 42b זקובא zákova Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 18a ;(זקובא) ed. OZ, II (1862), s. 31 (זקיבה) zápona זפונא (ozdobná) spona, ozdoba na krk. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Rosenthal 3, II, fol. 53b ;(זפונא) Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. hebr. fol. 7, fol. 23a ;(זפונא) ed. OZ, II (זפונא) s. 39 (1862), Bibliografie 1. Rukopisy Avraham ben ʿAzriʾel, ʿArugat ha-bośem, Vatikán, Biblioteca Apostolica, ebr. 301 Avraham ben ʿAzriʾel, ʿArugat ha-bośem, Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 16 Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, Ms Rosenthal 3 Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, Cincinnati, Hebrew Union College, Ms 154 Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, Frankfurt n. M., Universitätsbibliothek, Ms. Hebr. fol. 7 Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, Londýn, British Library, Or. 2859 2860 Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, New York, Jewish Theological Library, Rab. 694 11

Jicḥaḳ ben Moše, Or zaruaʿ, Oxford, Bodleian Library, Opp. 40 (Neubauer 650) Maḥzor norimberský, Curych, soukromá sbírka Davida Jeselsohna 2. Vydané prameny Avraham ben ʿAzriʾel, Sefer ʿArugat ha-bośem, ed. Efraim E. Urbach, Jerušalajim: Meḳice Nirdamim, 1939 1963. Jicḥak ben Moše, Or Zarua I II, Žitomir: Spira, 1862; III IV, Jerusalem: Chajim Hirschensohn, 1887 90. Jicḥak ben Moše, Or zarua I III, Jerušalajim: Machon Jerušalajim, 2010. 3. Vybraná sekundární literatura Dittmann, Robert, K významu raných česko-židovských jazykových kontaktů pro diachronní bohemistiku, Listy filologické 135 (2012), s. 259 285. Fishman, Joshua A. (ed.), Readings in the sociology of Jewish languages, Leiden: E. J. Brill, 1985. Vol I. Fruchtman, Maya, Diḳduḳej pijuṭ. Unique Grammatical Approach in Medieval Commentary of Piyyutim. Linguistic Studies in Sefer Arugath Ha-Bośem by Rabbi Abraham Ben Azriel (hebr.), Beʾer Ševaʿ: Hotsaʾat ha-sfarim šel Universi at Ben-Gurion ba-negev, 1999. Grünwald, Moritz, Staročeské glossy z X. XIII. století, Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 2 (1893), s. 343 350. Harkavy, Albert (Avraham Elijahu), Ha-jehudim u-śfat ha-slawim. Die Juden und die slavischen Sprachen (hebr.), Vilna: Bi-dfus J. R. Rom, 1867. Hollender, Elisabeth, Piyyut Commentary in Medieval Ashkenaz, Berlin: Walter de Gruyter, 2008. Jakobson, Roman Halle, Morris, The term Canaan in medieval Hebrew, in: Roman Jakobson, Selected Writings VI. Early Slavic Paths and Crossroads. Part Two. Medieval Slavic Studies, ed. Stephen Rudy, Berlin New York Amsterdam: Mouton, 1985, s. 858 886. Jakobson, Roman, Iz razyskanij nad staročešskimi glossami v srednevekovych evrejskich pamjatnikach, in: Roman Jakobson, Selected Writings VI. Early Slavic Paths and Crossroads. Part Two. Medieval Slavic Studies, ed. S. Rudy, Berlin New York Amsterdam: Mouton, 1985, s. 855 857. Jakobson, Roman, Řeč a písemnictví českých židů v době přemyslovské, in: Ladislav Matějka (ed.), Kulturní sborník ROK, New York: Moravian Library, 1957, s. 35 46. Jakobson, Roman, The City of Learning, American Hebrew (5th December 1941), s. 6 7, 13 a 16 17. 12

Kanarfogel, Ephraim, The Intellectual History and Rabbinic Culture of Medieval Ashkenaz, Detroit: Wayne State University Press, 2013. Kupfer, Franciszek Lewicki, Tadeusz, Źródła hebrajskie do dziejów Słowian i niektórych innych ludów środkowej i wschodniej Europy, Wrocław Warszawa: Zakład imienia Ossolińskich, Wydawnictwo Polskiej akademii nauk, 1956. Marcus, Ivan G., A Jewish-Christian Symbiosis: The Culture of Early Ashkenaz, in: David Biale (ed.), Cultures of the Jews. A New History, New York: Schocken Books, 2002, s. 449 518. Marcus, Ivan G., Piety and society. The Jewish Pietists of Medieval Germany, Leiden: Brill, 1981. Markon, Isaak, Die slawischen Glossen bei Isaak Or Sarua, Monatschrift für die Geschichte und Wissenschaft des Judentums, 49 (1905), s. 707 721. Jako samostatný tisk St. Petersburg 1906. Mazon, Andre, Le passage de g à h ďaprès quelques gloses judéo-tchèques, Revue des études slaves 7 (1927), č. 3 4, s. 261 267. Mieses, Matthias, Die Entstehungsursache der jüdischen Dialekte, Hamburg: Helmut Buske Verlag, 1979 (reprint vydání z r. 1915). Muneles, Otto, Die hebräische Literatur auf dem Boden der ČSSR, Judaica Bohemiae 5 (1969), s. 108 139. Myhill, John, Language in Jewish Society. Towards a New Understanding, Buffalo Toronto: Multilingual matters Clevedon, 2004. Perles, Joseph, Das Buch Arugath habbosem des Abraham b. Azriel, Monatsschrift für die Geschichte und Wissenschaft des Judenthums 26 (1877) 360 373. Reiner, Avraham (Rami), From Rabbenu Tam to R. Isaac of Vienna: The Hegemony of the French Talmudic School in the Twelfth Century, in: Christoph Cluse (ed.), The Jews of Europe in the Middle Ages (Tenth to Fifteenth Centuries). Proceedings of the International Symposium held at Speyer, 20 25 October 2002, Turnhout: Brepols, 2004, s. 273 281. Reinhart, Johannes, Möglichkeiten und Grenzen der Rekonstruktion des Urtschechischen, Wiener Slavistisches Jahrbuch 46 (2000), s. 165 174. Sadek, Vladimír, Medieval Jewish Scholars in Prague, Review of the Society for the History of Czechoslovak Jews 5 (1992 1993), s. 135 149. Sirat, Colette, Le Séfer ʿArūgat ha-bōsem, Revue des études juives. Historia Judaica. Quatrième série 4 (CXXIV) (1965), sv. 3 a 4, s. 353 374. Šedinová, Jiřina, Alttschechische Glossen in mittelalterlichen hebräischen Schriften und älteste Denkmäler der tschechischen Literatur, Judaica Bohemiae 17 (1981), s. 73 89. Šedinová, Jiřina, Life and Language in Bohemia as Reflected in the Works of the Prague Jewish School in the 12th and 13th Centuries, in: Petr Charvát Jiří Prosecký (eds.), Ibrahim ibn Yaʿqub at- 13

Turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe, c. 800 1300 A.D. Proceedings of the International Colloquy 25 29. April 1994, Praha: Orientální ústav AV ČR, 1996, s. 207 216. Šedinová, Jiřina, Literatura a jazyk Židů v Českých zemích, in: Oldřich Uličný (ed.), Eurolitteraria et Eurolingua 2005, Liberec: Technická univerzita, 2005, s. 29 35. Ta-Shma, Israel M., Minhag Aškenaz ha-ḳadmon, Jerusalem: The Magnes Press, The Hebrew University, 1999. Timm, Erika, Jiddische Sprachmaterialien aus dem Jahre 1290: Die Glossen des Berner kleinen Aruch Edition und Kommentar, in: Hermann-Josef Müller - Walter Röll, Fragen des älteren Jiddisch, Kolloquium in Trier 1976 (= Trierer Beiträge, Sonderheft 2), Trier: Universität Trier, 1977, s. 16 34. Timm, Erika, Historische jiddische Semantik: Die Bibelübersetzungssprache als Faktor der Auseinanderentwicklung des jiddischen und des deutschen Wortschatzes, Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 2005. Tykocinski, Hajim, Lebenszeit und Heimat des Isaak Or Sarua, Monatsschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judetums 55 (1911), č. 4, s. 478 500. Uličná, Lenka Polakovič, Daniel, Knaanic Glosses from the Perspective of Judeo-Czech Studies, in: Ondřej Bláha Robert Dittmann Lenka Uličná (eds.), Knaanic Language: Structure and Historical Background. Proceedings of a Conference Held in Prague on October 25 26, 2012, Prague: Academia, 2013, s. 303 317. Uličná, Lenka, Alttschechische Glossen in den hebräischen Schriften des Mittelalters, in: Bettina Bock (ed.), Aspekte der Sprachwissenschaft: Linguistik-Tage Jena, 18. Jahrestagung der Gesellschaft für Sprache und Sprachen e. V. PHILOLOGIA Sprachwissenschaftliche Forschungsergebnisse, Bd. 144. Verlag Dr. Kovač, Hamburg 2010, s. 453 462. Uličná, Lenka, Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity v podmínkách izolace a integrace, in: Jiřina Šedinová a kol., Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu. Mezi integrací a izolací, Praha: Academia, 2011, s. 268 331. Uličná, Lenka, Kenaanský jazyk: Čeština, či židovská západní slovanština?, in: Jaroslav Lipowski Dorota Żygadło-Czopnik (eds.). Podzwonne dla granic. Polsko-czeskie linie podziałów i miejsca kontaktów w języku, literaturze i kulturze, Wrocław: Wydawnictwo Universytetu Wrocławskiego, 2009, s. 307 314. Uličná, Lenka, Roman Jakobson a staročeské glosy ve středověkých hebrejských spisech, Bohemica Olomucensia 3. Filologica Juvenilia (2009), s. 13 23. Uličná, Lenka, Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha bosem, Praha: FF UK, 2006 [nepublikovaná diplomová práce]. Urbach, Efraim E., Baʿalej ha-tosafot. Toldotejhem, ḥiburejhem, šiṭatam, 5., rozš. vyd., Jerušalajim: Mosad Bialik, 1986. 14

Weinreich, Max, Yiddish, Knaanic, Slavic: The Basic Relationships, in: Morris Halle et al. (eds.), For Roman Jakobson. Essays on the Occasion of His Sixtieth Birthday, 11 October 1956, The Hague: Mouton, s. 622 632. Weinreich, Max, History of the Yiddish Language, New Haven London: Yale University Press, 2008. Weinreich, Uriel, Languages in contact. Findings and problems. Hague: Mouton, 1968. Wellesz, Julius, Isaak b. Mose Or Sarua, Monatsschrift für die Geschichte und Wissenschaft des Judentums 48 (1904), s. 129 144, 203 213, 361 371, 440 456, 710 712. Wexler, Paul, Judeo-Slavic Lingusitics: Aims, Accomplishments and Future Goals, Jews and Slavs 1 (1993), s. 201 217. Wexler, Paul, Explorations in Judeo-Slavic Linguistics, Leiden: E. J. Brill, 1987. Ziemlich, Bernhard, Das Machsor Nürnberg, in Magazin für die Wissenschaft des Judentums 11 (1884), s. 113 125, Magazin für die Wissenschaft des Judentums 12 (1885), s. 45 58, Magazin für die Wissenschaft des Judentums 13 (1886), s. 161 190. Klíčová slova kenaanština středověká čeština židovské jazyky cizojazyčné glosy leazim rabínská literatura jazyková identita glosy komentářová literatura 15