Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Podobné dokumenty
Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

4. Autotrofie rostlinných buněk

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Energetický metabolizmus buňky

METABOLISMUS SACHARIDŮ

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Přednáška 6: Respirace u rostlin

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Buněčný metabolismus. J. Vondráček

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Katabolismus - jak budeme postupovat

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

B4, 2007/2008, I. Literák

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

Program kursu Rostlinná buňka

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Schéma rostlinné buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Metabolismus příručka pro učitele

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Dýchací řetězec (DŘ)

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)


1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

METABOLISMUS SACHARIDŮ

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Základy buněčné biologie

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Centrální dogma molekulární biologie

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Energetika a metabolismus buňky

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

3) Membránový transport

1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK

Cytologie. Přednáška 2010

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Transkript:

Mitochondrie Peroxisómy

Mitochondrie

Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná o místo buněčné oxidace 1888, Albert von Kölliker: první jasná izolace a popis mitochondrií z hmyzího létacího svalu, popis membránového obalu 1898, Carl Benda: jméno mitochondrion mitochondrie (do posud mitochondrie pojmenovávaly různě: sarcosomes, bioblasts, chondrioconts.) 1898, Michaelis: oxidoredukční změny v mitochondriích 1949, Eugene Kennedy a Albert Lehninger: důkaz že mitochondrie jsou místem oxidačního energetického metabolismu Rozvoj fluorescenční mikroskopie: pozorování dynamiky mitochondrií v buňkách

Ultrastruktura mitochondrií Endosymbióza (před cca 1,5 miliardou let) Předchůdce dnešních alfaproteobakterií, snad Rickettsií

Mezofyl Arabidopsis tthaliana: mitochondrie, plastidy. Epidermis Arabidopsis Seminars in Cell & Developmental Biology 21 (2010) 550 557 Kultivované buňky tabáku: ER, mitochondrie.

Tvar mitochondrií Živočišná buňka Buňka kvasinky EMBO reports 2002 3(6):527-531

Pohyb mitochondrií v rostlinné buňce

Dynamika mitochondrií Plastické organely Dochází k neustálému dělení, fúzím a větvení mitochondrií: Hypotéza nespojitého celku (Logan 2006) PNAS 2004 101(20):7805 7808

Mitochondrial fusion in onion bulb epidermal cells. Arimura S et al. PNAS 2004;101:7805-7808 2004 by National Academy of Sciences

Plant Physiology, 2008 148: 1380 1393,

Plant Physiology, 2008 148: 1380 1393,

Funkce mitochondrií Hlavní funkce mitochondrií: Aerobní respirace Podílí se na fotorespiraci Produkce sacharidových stavebních kamenů pro další biosyntézy Mitochondriální kompartmenty: Vnější membrána Vnitřní membrána (Membrána krist) Mezimembránový prostor (Vnitřní prostor krist) Matrix

Journal of Experimental Botany, Vol. 57, No. 6, pp. 1225 1243, 2006

Vnější membrána mitochondrií: -Propustná pro roztoky a molekuly menší než 10 kda -Poriny (propustnost pro metabolity, ne však pro proteiny) -Translokázy (transport proteinů)

Mezimembránový prostor: -Není v kontaktu s matrix -Propojen s vnitřním prostorem krist úzkými kanály

Vnitřní membrána mitochondrií: -Nepropustná -Četné přenašeče -Kardiolipin -Velmi zvrásněná tvorba krist -Molekuly elektrontransportního řetězce (oxidativní fosforylace)

Matrix: -DNA a ribozómy -Enzymy citrátového cyklu -Glycin dekarboxyláza

Aerobní respirace: hlavní funkce mitochondrií Aerobní respirace: sled metabolických reakcí, ve kterém jsou oxidovány organické látky na CO 2 a H 2 O, a uvolněná energie je uskladněna jako ATP. Hlavní produkty respirace jsou tedy: CO 2, H 2 0 a ATP. 3 fáze aerobní respirace: 1. Glykolýza 2. Citrátový (Krebsův) cyklus 3. Oxidativní fosforylace

1. Glykolýza - Probíhá v cytosolu - Zahrnuje enzymy, oxidující cukry na organické kyseliny, především pyruvát - Organické kyseliny jsou transportovány do matrix mitochondrií

2. Citrátový cyklus (CC)/cyklus kyseliny citrónové/krebsův cyklus - Probíhá v matrix mitochondrie - Do CC vstupuje pyruvát, metabolizovány mohou být ale také aminokyseliny či mastné kyseliny - Cílem CC je kompletně oxidovat pyruvát na CO 2 za redukce NAD + a FAD (tedy vzniku NADH a FADH 2 ) a vzniku ATP

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Probíhá na vnitřní membráně mitochondrií - Redukované NADH a FADH 2 jsou oxidovány složkami řetězce - Konečným akceptorem elektronů je molekula kyslíku za vzniku vody - Volná energie, uvolněná při oxidaci, je využívána na tvorbu elektrochemického gradientu na vnitřní membráně (H + ionty se hromadí v mezimembránovém prostoru). - Gradient využívá ATP syntáza na tvorbu ATP (translokace protonů po koncentračním spádu)

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Hlavním cílem je vznik elektrochemického gradientu. který využívá ATP syntáza pro syntézu ATP

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Rostlinné alternativní NAD(P)H dehydrogenázy

3. Oxidativní fosforylace (elektrontransportní řetězec) - Alternativní oxidáza

Membrána krist je místem oxidativní fosforylace, zatímco vnitřní membrána, jež je v kontaktu s vnější membránou, obsahuje četné přenašeče. FEBS Letters 546 (2003) 355-358

Vliv metabolické aktivity na morfologii mitochondrií Ortodoxní stav (zvětšený prostor matrix a málo krist; mitochondrie respiračně málo aktivní) Kondenzovaný stav (zvětšený prostor krist; mitochondrie respiračně aktivní) Journal of Experimental Botany, Vol. 57, No. 6, pp. 1225 1243, 2006

Transport proteinů do mitochondrií DNA rostlinných mitochondrií kóduje 3-67 proteinů Odhadem 1000 proteinů musí být transportováno z cytoplazmy. Transportované proteiny obsahují signální presekvenci. (Transport do matrix nutné dvě presekvence). Transport v nesbaleném nebo velmi volně sbaleném stavu. Translokázy: proteinové komplexy zajišťující transport skrze mitochondriální membránu: TOM komplex (Translocase of the Outer Membrane) TIM komplex (Translocase of the Inner Membrane)

Transport proteinů do mitochondrií -TOM komplex Tom40: transmembránový kanál Živočichové a houby Tom70 a Tom20 (mtom64 a Tom20 rostlin): receptory pro rozpoznání presekvence Rostliny a řasy

Transport proteinů do mitochondrií -SAM komplex (Sorting and Assembly Machinery) pro membránové proteiny vnější membrány SAM komplex TOM komplex Cell. Mol. Life Sci. 66 (2009) 1903 1923

Transport proteinů do mitochondrií -TIM komplexy: TIM22: transport do vnitřní membrány; funkce závislá na existenci transmembránového potenciálu. TIM23: translokace proteinů do matrix a některých proteinů do vnitřní membrány. TOM komplex TOM komplex TIM22 komplex TIM23 komplex Cell. Mol. Life Sci. 66 (2009) 1903 1923

Transport proteinů do mitochondrií (přehled komplexů): TOM: transport přes vnější membránu Následné transporty: SAM: transport membránových proteinů do vnější membrány TIM22: transport membránových proteinů do vnitřní membrány TIM23: transport proteinů do matrix

Genom rostlinných mitochondrií Mitochondriální genom: Buněk živočichů Buněk hub Buněk rostlin Plastidový genom Velikost: 14-42kb 18-176kb 200 (Brassica) -2400kb (meloun) 120-200kb

Genom rostlinných mitochondrií Mitochondriální genom: Buněk živočichů Buněk hub Buněk rostlin Plastidový genom Velikost: 14-42kb 18-176kb 200 (Brassica) -2400kb (meloun) 120-200kb Proteiny kódované mitochondriálním genomem: Živočichové Rostliny cca 13 proteinů + komponenty pro translaci 57 známých proteinů + další předpokládané ORF (geny pro: trna; rrna pro malou a velkou ribozomání podjednotku; proteiny energetického metabolismu; několik ribozomálních proteinů; proteiny neznámé funkce)

Genom rostlinných mitochondrií subgenomické útvary Trends in Plant Science 1997 2(12):477

Množství repetitivních sekvencí: hnací motor diverzity mit. genomu New Phytologist (2010) 186: 299 317

Množství repetitivních sekvencí: hnací motor diverzity mit. genomu Invertované repetitivní sekvence: Změna pořadí genů na chromozomu Přímé repetitivní Sekvence: generování subgenomických útvarů http://6e.plantphys.net/topic12.06.html

Dělení mitochondrií Mitochondrie nevznikají de novo, ale pouze dělením. FtsZ (Filamentous temperature-sensitive line Z) protein se podílí na dělení téměř všech prokaryot Dělení plastidů: Dělení mitochondrií: pomocí PD prstence (obsahuje FtsZ protein) pomocí MD prstence složení?

Dělení mitochondrií Mitochondrie nevznikají de novo, ale pouze dělením. FtsZ (Filamentous temperature-sensitive line Z) protein se podílí na dělení téměř všech prokaryot Dělení plastidů: Dělení mitochondrií: pomocí PD prstence (obsahuje FtsZ protein) pomocí MD prstence Hlavní prokaryotní komponenty dělícího aparátu (FtsZ) se v mitochondriích vyšších eukaryot nedochovaly (geny nenalezeny v Saccharomyces cerevisiae, Caenorhabiditis elegans ani Arabidopsis). Nahrazeny byly eukaryotními proteiny dynaminy v MD prstenci

Dělení mitochondrií Mitochondrie nevznikají de novo, ale pouze dělením. FtsZ (Filamentous temperature-sensitive line Z) protein se podílí na dělení téměř všech prokaryot Dělení plastidů: Dělení mitochondrií: pomocí PD prstence (obsahuje FtsZ protein) pomocí MD prstence Hlavní prokaryotní komponenty dělícího aparátu (FtsZ) se v mitochondriích WT mitochondrie Mitochondrie v buňkách vyšších eukaryot nedochovaly (Arabidopsis, pokožková Arabidopsis nesoucích (geny nenalezeny buňka) v Saccharomyces cerevisiae, mutaci Caenorhabiditis dynaminu ADL2b, elegans ani Arabidopsis). který se podílí na dělení mitochondrií. Nahrazeny byly eukaryotními proteiny dynaminy v MD prstenci Arimura and Tsutsumi 2002, PNAS 8:5729

Dělení mitochondrií - Evoluční spojky a-proteobakteriální FtsZ byl však nalezen u některých nižších eukaryotů jako je řasa Mallomonas splendens, primitivní červená řasa Cyanidioschyzon merolae, nebo u Dictyostelium discoideum Geny pro FtsZ přesídlily do eukaryotického jádra. Dělící aparát mitochondrií řasy Cyanidioschyzon: TRENDS in Plant Science Vol.8 No.9 September 2003

Peroxisómy

Peroxisómy (též microbodies) -Zpravidla sférické organely o průměru 0,2-1,7 mm -Obalené jednou membránou -Někdy tubulární propojení -Nalezeny ve všech eukaryotických buňkách -Rostlinné peroxisómy obsahují specifické složení enzymů: -oxidoreduktázy -katalázy -enzymy b-oxidace mastných kyselin (u rostlin výhradně v peroxisómech!) -enzymy pro biosyntézu některých fytohormonů a metabolismus dusíku

Peroxisómy (též microbodies) Vznik peroxizómů: - de novo z ER -replikací díky růstu a dělení jednotlivých organel Zánik peroxizómů: autofágií (vakuola; též nazýváno pexofágie) Peroxisomální proteiny jsou kódovány jádrem a do peroxisómu jsou transportovány specifickým transportním systémem za využití signální sekvence proteinu.

MB: peroxisóm (z názvu microbody); CY: kataláza; C: chloroplast; L: vakuola Peroxisómy Pohyb peroxizómů je zajištěn pomocí aktinového cytoskeletu (pokožkové buňky Arabidopsis)

Peroxisómy Typy rostlinných peroxisómů: Peroxisómy listových buněk (role ve fotorespiraci) Glyoxysómy (semena bohatá na MK jako zásobní látky, mobilizovány b-oxidací MK v peroxisómech); typ peroxisómů Peroxisómy ve specializovaných buňkách kořenů bobovitých rostlin (role ve fixaci N 2 ).

Role peroxisómů ve fotorespiraci Fotorespirace je výsledkem vlastností centrálního fotosyntetického enzymu enzymu Rubisco v chloroplastech: Karboxylázová x oxygenázová aktivita enzymu Rubisco

Glykolátový cyklus - fotorespirace Fotorespirace: Regenerace cca 75% uhlíku, ztraceného oxygenační aktivitou Rubisca.

Glykolátový cyklus - fotorespirace 1 molekula 2-fosfoglykolátu 1 molekula CO 2 a 1 molekula 3-fosfoglycerátu MB: peroxisóm CY: kataláza M: mitochondrie G: granum CR: plastidové ribozómy F: stromatální thylakoidy I: vnitřní membrána plastidu