Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR
Kriminalita a její příčiny Geografie zločinu, strachu Strach ze zločinu Bezpečnost Case study Žižkov a Jarov
Crime crīmen ( Já rozhoduji, dávám rozsudek ) První použití slova kriminologie v 19. století x Kriminální chování od pradávna Jiná měřítka pro provinění i tresty Nové formy trestné činnosti?
Nové trestné činy? Hospodářská kriminalita, internetové hackerství, drogová problematika, nelegální převádění migrantů Role médií Obrovská a stoupá Pozitiva i negativa jaká? Curtis (2001): Jack Rozparovač a média Morální panika v Londýně v 70. letech 20. století
Nejednotnost, neshody Cohen a Felson (1979) Vhodná oběť, motivovaný útočník, nedostatečná kontrola Tři základní teorie Sociostrukturální sociální vztahy (sociální disorganizace frustrace kriminalita) Socioprocesuální psychologické, chování podle vzorů, labeling, life-span teorie Viktimologické příčiny u oběti, životní styl a role
Běžné v zahraničí (USA) Propojení místa, sociálních podmínek a kriminálních aktivit Craglia, Haining, Signoretta (2005) Sheffield Oblasti s velkou intenzitou kriminality, sociální a ekonomické podmínky Karban (2008) Metoda prostorového shlukování
Behaviorální geografie (20. století) Nové postupy a metody Mentální mapy, time-geography, prvek náhody a pravděpodobnosti Výrazný posun Lepší pochopení kriminálního chování, výsledky pozorování a výzkumu lépe aplikovatelné Využití u viktimologických studií Výzkum prostorového chování a chování v prostoru
Kořeny 19. století, evropští kartografičtí kriminalisté Regionální vzorce zločinu, sociální a fyzické prostředí bydlišť pachatelů Chicagská škola 20. léta 20. století, aplikace modelů Teorie sociální disorganizace (Shaw, McKay) Rezidenční nestabilita, etnická různorodost, chudoba Ekonomická deprivace, fyzický úpadek, migrace, fragmentace kriminální chování Neschopnost lokálních komunit pochopit hodnoty či řešit běžně zažívané problémy (Shaw, McKay 1942) Podcenění sousedské sociální kontroly
Aplikace Burgessova koncentrického modelu na studium delikvence mladistvých Chicago 1900 1906, 1917 1923, 1927 1933 Způsobeno skupinami imigrantů či prostředím, ve kterém žili vnitřní město S vzdáleností od centra se delikvence Síť vztahů: rodina, gang, sousedství
70. léta 20. století počtu výzkumů na národní i lokální úrovni Koncept vysoce rizikového sousedství (high-risk neighbourhood) Podle Smith (1989): Oblast s velkým podílem lidí s vyšším statusem, ale bez rodiny, s rasovou promíšeností a nejlevnějšími obecními pozemky. Oblast vnitřních měst Hypotéza o vlivu životního stylu Čas a prostor, velikost domácnosti, časoprostorové aktivity V současné době např. zkoumání rizikovosti volnočasových aktivit, Suau a Confer (2005)
USA v 60. letech 20. století Velká Británie a další západoevropské země Sociální problém Největší rozvoj 90. léta 20. století Enormní nárůst počtu článků, vědeckých statí a výzkumů Problematika vymezení Strach x úzkost, obava, stísněnost, pocit ohrožení Obava (Buriánek)
Základní lidská emoce, různá intenzita, reakce na nebezpečné situace vyhýbání se jim Např. Plháková (2003, str. 7): ohrožení sebezáchovy a pocitu duševní integrity. Strach ze zločinu Brantinghamovi (1995): strach z napadení, fyzické újmy, obtěžování Bannister a Fyfe (2001): škála emocí, povaha, intenzita, trvání
Teoretické koncepty Bannistera a Fyfa (2001) Strach jako výsledek viktimizace Viktimizační paradox (Hypotéza zranitelnosti, koncept power control) Teze sociální kontroly Vliv sociálních podmínek, kontrola a ochrana Bennett (1990): úpadek role a vlivu tradiční komunity Environmentalistická teorie Prožívání a interpretování urbánního prostoru Individuální vnímání nebezpečí a rizik
Nové pojmenování starého (Pearson 1983) Williams a kol. (1991): problematika specifikace, metodologické problémy (proměnné, validita, terminologie, volba otázek) Formulace otázek Jak bezpečně se cítíte ve Vašem okolí, když jdete sami v noci?
Fyzické a sociální prostředí Koskela, Öhman a Simonsen, Ellin, Schmeidler, Vykopalová Oprávněnost konceptů Příklad hradeb Preindustriální město: bezpečí, ochrana, ale i inkluze, exkluze, ochrana zisků x Marcuse (1997): hradby naopak vytváří strach x Ellin (1996) aplikace na postindustriální město: nákupní střediska a gentrifikované enklávy, gated communities
Foto: Newman, O. (1994) Šeberov Hrnčíře, Pražská realitní s r. o.
Často podceňováno Charakteristiky Znečištění, hluk, nekvalitní prostředí, vizuální degradace Architektonická koncepce veřejných prostorů, parků, ale i ulic a samotných domů Newman (1972) Vyšší četnost kriminálních činů u budov s chybnými architektonickými prvky Aplikace na sídliště (Schmeidler)
Praha 4, Besperát, O. O. Newman, 1994, str. 19 Sídliště Černý Most, Atlas Česka
Charakteristiky Přelidnění, sociální izolace, špatné podmínky, výskyt patologických jevů Patologické jevy Deviantní chování, prostituce, sociální konflikty, občanské nepokoje, vandalismus Role komunit, soudržnosti x anonymita Obraz místa: Tuan (1974) Veřejné symboly a místa péče Genius loci: Norberg-Schulz (1994)
Preventivní programy Plánování a design budov, úprava prostředí Kamerové systémy, CCTV Kontroverznost Schmeidler (2000) Oči na ulici, osvětlení, zeleň Snížení nejednoznačnosti míst ( země nikoho ) Přehlednost, identifikace
Zdroj: Magistrát Hl. m. Prahy
MČ Praha 3, vnitřní město Žižkov x Vinohrady Fyzické prostředí Dolní Žižkov, Vinohrady, sídliště Jarov, okolí náměstí Barikád, Na Balkáně Řada náměstí, parků Sociální prostředí Vzdělanostní a demografické charakteristiky Baráky hrůzy (Roháčova 107, Víta Nejedlého 13)
Foto: Outrata, D.
Nálepka nebezpečné lokality (19. století) Statistické výkazy Policejního prezidia ČR Místní oddělení policie (MOP) Nepatří mezi rizikové oblasti (x centrum) TČ s vyšším výskytem v lokalitách Jarov násilné TČ, opilství Žižkov mravnostní TČ, krádeže věcí z motorových vozidel, zanedbání povinné výživy, úvěrové podvody
Úhly pohledu Strážníci a zástupci MP a Policie ČR: polostrukturované rozhovory Rezidenti: dotazníkové šetření V zásadě shoda Největší problémy podle MP Krádeže vozidel, vloupání, porušování veřejného pořádku Zastavárny, herny, bary, nonstopy Narkomani, bezdomovci, Romové
Lokalita Pocit bezpečí ve dne (88,4 %) x v noci (54,8 %) V rámci Prahy: 65,1 % bezpečná (Ž x J) Specifičnost: Romové, nepřehlednost a nepořádek, krádeže, větší koncentrace hospod, heren a zastaváren, bezdomovci apod. Rozdíly mezi muži a ženami Bojácnější ve dne i v noci Více míst, která jim připadají nebezpečná Místo bydliště nebezpečněji, kritičtěji zlepšení Rozdíly mezi věkovými skupinami Nejbojácnější 25 39 let, 55 69 let
Podíl žen Podíl mužů Pocit bezpečí mužů v místě bydliště 70 60 50 40 30 20 10 0 ano spíše ano spíše ne ne nevím Porovnání vnímání pocitů bezpečí mezi muži a ženami ve dne a v noci ve dne v noci Zdroj: Dotazníkové šetření Pocit bezpečí žen v místě bydliště 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 ano spíše ano spíše ne ne nevím ve dne v noci
Typ místa Počet respondentů*, kteří vnímají dané se danému místo jako místu nebezpečné vyhýbají Parky 64 40 Opuštěné, odlehlé a zanedbané prostory 26 14 Náměstí 15 10 Hospody, herny, nonstopy 14 5 Tunely, podchody 13 8 Neosvětlené či špatně osvětlené oblasti 12 0 Zastavárny 3 0 Jiné 9 5 Zdroj: Dotazníkové šetření * Z celkového počtu 123 respondentů, kteří uvedli alespoň jeden typ místa. Potenciálně nebezpečné skupiny Strach ze skupin na místech: která respondenti kterým se vnímají jako respondenti nebezpečná* vyhýbají* Romové 32 20 Narkomani 22 16 Podivná individua 18 11 Bezdomovci 14 13 Opilci 11 4 Národnostní skupiny 8 2 Party mládeže 7 6 Zloději 6 3 Skini 0 1 Zdroj: Dotazníkové šetření *Uveden počet respondentů, kteří zmínili danou skupinu. Pozn.: Celkem uvedlo alespoň jednu skupinu 134 respondentů.
Strach z kriminality BANNISTER, J., FYFE, N. (2001): Introduction: Fear and the City. Urban Studies 38, čís. 5 6, str. 807 813. PAIN, R. (2001): Gender, Race, Age and Fear in the City. Urban Studies 38, Vol. 5 6, str. 899 913. Fyzické prostředí SCHMEIDLER, K. (2000): Prostředí města, urbanistická tvorba a sociální patologie. Kriminalistika, čís. 4. Online dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/krimin alistika/2000/00_04/schmeidl.html.
Aplikace GIS: CRAGLIA, M.; HAINING, R.; SIGNORETTA, P. (2005): Modelling high-intensity crime areas: comparing police perceptions with offence/offender data in Sheffield. Environment and Planning A, Vol. 37, Pgs. 503 524.
A PŘÍJEMNÝ VÍKEND