Ekologie rostlin. Zdeňka Lososová



Podobné dokumenty
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů


Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Ekologická společenstva

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Růst a vývoj rostlin

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Kohorta přestavuje stejnověkou populaci např. semenáčků dubu a ohnice z uzrálých žaludů a semen z léta vyklíčených na jaře příštího roku.

Životní cyklus rostlin. Periodicky se opakující vývojové (morfologicky odlišné) fáze fenofáze

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

Úvod k lesním ekosystémům

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Vztahy mezi populacemi

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Unitární organismus. Unitární a modulární organismy. Modulární organismy

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Mate ská kola, Základní kola a D tský domov, Ivan ice, iroká 42

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

CZ.1.07/1.5.00/

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Zoologie

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Odhad biomasy a produkce

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Biologické základy rostlinné produkce

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

PEVNÝ JAKO OCEL. Regenerující jílek vytrvalý

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Rozmanitost populačních. biologií u vyšších rostlin

Transkript:

Ekologie rostlin Zdeňka Lososová

Témata: Populační ekologie rostlin problém individuality rostlin demografie rostlinných populací životní vzorce a strategie růstové formy rostlin výběr prostředím výběr biotickými interakcemi Rostlinná společenstva dominance a diverzita změny vegetace v čase a prostoru Ekosystémy

J. Slavíková: Ekologie rostlin. SPN Jediná modernější učebnice rostlinné ekologie v češtině. P. Kovář: Geobotanika Úvod do ekologické botaniky. UK velmi stručná skripta

Populační ekologie rostlin zabývá se dynamikou populací v rámci druhů a interakcemi mezi těmito populacemi a jejich okolím tři hlavní kategorie demografie popis populací vlastnosti druhů a jejich vliv na fitness populační dynamika popisuje změny v počtech jedinců v populaci CO VŠECHNO OVLIVŇUJE VELIKOST POPULACE? studium řady faktorů: vliv prostředí, dostupnost živin, vnitrodruhová kompetice, mezidruhová kompetice, allopatie, choroby, škůdci, herbivoři...

Aplikace a využití získaných poznatků: ochrana přírody Červený seznam ohrožených druhů rostlin Zemědělství Ochrana rostlin před škůdci Biologie invazních druhů Predikce změn ve vegetaci v závislosti na klimatických změnách

Populace je soubor jedinců téhož druhu, které se vyskytují společně na témže stanovišti

Jedinec unitární x modulární organismy malá variabilita forem pevně daná velikost tvorba různých stavebních částí (modulů), dva typy růstu tělo z různého počtu modulů

Typy modulárních organismů: rozpadavé, výběžkaté, volně se rozvětvující, trsnaté, větvené

Demografie určuje velikost populace v určitém prostoru a v určitém momentu zajímá nás: Příklady ohraničení populace hustota populace počet jedinců na jednotku plochy??věková struktura??

http://www.europe-aliens.org/

životní vzorce a strategie rostliny se navzájem liší v uspořádání životních fází, v načasování reprodukce a smrti.

životní strategie r- /K- selekce prostředím (MacArthur 1972) členění na druhy přizpůsobenými na krátkodobě existující stanoviště (r-strategie) a na druhy žijící na dlouhodobě nezměněných stanovištích (K-strategie)(nebo jsou přizpůsobeny na předvídatelné, pravidelně se opakující změny např. sezónní cykly) Grime 1979 klasifikaci rozšířil, aby mohl zařadit ještě zohlednění intenzity zátěže (stres), kterému jsou rostliny vystaveny na různých stanovištích stanoviště jsou rozčleněna podle narušování (disturbance) konkurence (kompetice) zátěže (stresu)

životní strategie C CS CR CSR S SR R

životní strategie C CS CR jednoletky S SR R

Konvergence životních strategií selekce prostředí vede ke konvergenci životních strategií i u fylogeneticky nepříbuzných linií (a divergenci v rámci jedné a též linie)

a naopak Divergence

růstové formy rostlin prostorové uspořádání rostlin má existenciální význam pro určení jejich zdatnosti (reprodukční síly) jedinec např. na louce se zpravidla dostává do přímé interakce s 5-10 jedinci jiných druhů asymetrická kompetice velké rostliny mají větší vliv na úspěšnost malých rostlin variabilita vzrůstových rozměrů a forem

P. Raunkiaer 30. léta 20. stol: systém je založen na pozici, v níž rostlina vyvíjí a udržuje perenující (přežívající) pupeny na nepříznivé období

členění podle počtu reprodukčních cyklů rostliny monokarpické -jeden reprodukční cyklus (semelparie) -obvykle u krátkověkých rostlin (Agave 60 let) -často jediný růstový vrchol rostliny polykarpické - více reprodukčních cyklů (iteroparie) - obvykle hynou vnějším zásahem - více růstových vrcholů, obvykle klonální růst

členění podle délky života jednoletky dvouletky (krátkověké vytrvalé druhy) víceletky členění podle délky života a počtu reprodukčních cyklů jednoleté monokarpické druhy dvouleté monokarpické druhy víceleté monokarpické druhy jednoleté polykarpické druhy víceleté polykarpické druhy vytrvalé byliny stromy a stromovité rostliny

jednoletky každý jedinec v populaci během určitého ročního období vyroste, umírá dříve než nastane totéž období roku následujícího generace jsou tedy oddělené (diskrétní) přežívají v kohortách (soubor jedinců vzniklých v krátkém časovém úseku) nezbytná semenná banka jednotlivé kohorty se překrývají pouze semennou bankou velká produkce semen, vysoká mobilita monokarpické rostliny - semelparie Erophila verna Lamium purpureum Impatiens glandulifera Musa sp.

semenná banka dormance semen v půdě jsou různě stará semena v jednom roce vyklíčí semena různého stáří podobná vlastnost je u živočichů velmi vzácná (vajíčka u hlístic) rostliny se liší vytrvalostí semenné banky dormancí jednoletky vlastně nejsou jednoleté organismy Délka života semene v půdě je typická pro různé druhy. Dle dlouhověkosti lze rozlišit tři typy, které se liší tím, jak dlouho jejich semena vytrvávají v půdní zásobě. Jsou to druhy tvořící půdní zásobu krátkodobou (1-2roky, např. vesnovka obecná, podběl lékařský), střednědobou (2-5 let, např. pampeliška lékařská,) a dlouhodobou (více než 6 let, např.pcháč rolní, žabinec obecný, konopice polní, lipnice roční). Většina rostlinných druhů, jejichž semena přežívají dlouhou dobu v půdě, jsou druhy jednoleté a dvouleté, často plevele, které si touto vytrvalostí kompenzují malou schopnost šíření semen v prostoru.

Rozložení rizika ztráty potomstva efekt variability prostředí stabilní prostředí selektuje proti semenné bance

monokarpické (semelparní) víceleté rostliny rostliny, které stráví jeden nebo více roků ve vegetativním stádiu předtím než vykvetou, aby ihned po dozrání semen zanikly dvouleté dlouhověké rostliny

vytrvalé byliny obvykle jde o rostliny s delším životním cyklem, který je ukončen/přerušen s koncem vegetační sezony jejich přežití závisí především na podzemních orgánech (cibule, hlízy, oddenky) hlavní nevýhodou každý rok znovu obnovují nadzemní části výhoda (oproti dřevinám) schopnost radiálního šíření vegetativními částmi

Strategie šíření klonálních rostlin guerilla - šíření pomocí dlouhých, tenkých, nevytrvávajících výběžků - umožňuje rozšířit se na delší vzdálenost, dostat se z místa, kde nejsou příznivé podmínky, pryč phalanx - krátké, silné, nahuštěné a vytrvávající výběžky - pomalé postupné rozšiřování každý systém má své výhody a ve smíšeném společenstvu mohou být úspěšné oba (nebo něco mezi-kontinuum) toto rozdělení je použitelné i pro koruny stromů (např. Chamaecyparis x Betula), nebo další části těl (př. liány jako guerilloví stratégové) lze aplikovat i na jiné modulární organismy (koráli apod.)

stromy a stromovité rostliny aby získali své místo na slunci odkládají rozmnožování na dobu, kdy narostly do dostatečné velikosti k tomu, aby mohly přežít nepříznivé období potom se věnují reprodukci (ne nutně ve všech letech např. naše duby) jedinci, kteří nejsou schopni zaujmout místo v zápoji hynou různá architektura koruny jedna vrstva/více vrstev

výběr prostředím rostliny indikují/reflektují svým výskytem a vitalitou působení faktorů na daném stanovišti vztah rostlin a prostředí: -výskyt na určitých místech je determinován jen faktory prostředí (platí jen pro organismy s velmi malými diasporami bakterie, řasy, některé mechy) -faktor, který dosahuje minima(ve vztahu k ostatním faktorům ovlivňujícím organismus) se při změně projeví relativně významněji -aktuální ekologická amplituda rostlinného druhu je jiná (obvykle užší) než potenciální amplituda v mnoha případech se ukázalo, že reakce na dané prostředí se mění, jakmile rostlina žije v kontaktu s jinými rostlinami

pokryvnost, růst,... pokryvnost, růst,... pokryvnost, růst,... pokryvnost, růst,... x ekologické a fyziologické optimum druhu X ekologické optimum druhu X rozsah stanovišť x y rozsah stanovišť dvě ekologická optima druhu X ekologické optimum druhu X x x rozsah stanovišť rozsah stanovišť

ekologické faktory hydrologický režim, režim narušování (disturbance), tepelný režim, světelný režim, živinový režim.. ve vztahu k jednotlivým faktorům prostředí se rostliny třídí např. vztah k přítomnosti vody v prostředí hydrofyt-hygrofyt-mesofyt-xerofyt vztah k teplu: termofyt-psychrofyt vztah ke světlu: heliofyt-sciofyt

světlo typy fotosyntézy: C 3 ; C 4 ; CAM C 3 většina rostlin mírného pásma C 4 nejčastější typ vysoce produktivní druhy trav tropického pásma (vyšší účinnost fotosyntézy při nižším obsahu CO2) kukuřice, cukrová třtina, laskavec CAM sukulentní rostliny (efektivní využívání vody) Zastínění fenologický únik morfologie listů

sucho adaptace tolerance k suchu xeromorfní rysy jednoletky (únik)

zamokření přímý vliv na kořenový systém rostlin, změna fyzikálních parametrů půdy (vyčerpává se molekulární kyslík, kumuluje se N2, CO2, CH4, H2; snížení dekompozice...) adaptace možnost transportu kyslíku ke kořenům; schopnost vylučovat nebo tolerovat půdní toxiny; schopnost anaerobní glykolýzy v kořenech

půda, živiny

oheň pravděpodobnost se zvyšuje s teplotami a množstvím paliva uvolnění živin z nahromaděné stojící biomasy, uvolnění prostoru pro semenáčky; zlomení dormance rezistence (odolná kůra); regenerace odnožováním; vytváření speciálních podzemních orgánů; specializované plody

výběr biotickými vztahy jednoduché interakce působení druhu A působení druhu B + + mutualismus 0 + komensalismus 0 0 neutralismus 0 - amensalismus allelopatie + - predace herbivorie parazitismus patogenicita - - kompetice(konkurence)

mutualismus (vstřícnost, vzájemnost) těsná symbioza (lišejníky) šíření plodů živočichy, stimulace klíčení opylování rostlin nodulace kořenů vikvovitých hlízkovými bakteriemi mykorhiza

parazitismus houboví paraziti holoparaziti hemiparaziti

herbivorie spásání rostlin ovlivňuje jejich růst, odklad kvetení, na pastvinách disturbance, obohacení místa živinami obecně: všechny rostliny jsou jedlé víceméně slabý zdroj dusíku hodně uhlovodíků těžko stravitelné - proto herbivoři raději konzumují kořeny, mladé listy, květy, plody zvláštním typem herbivorie je tzv. seed predation semenožravost

obrana ochrana strukturní - chemická chlupy, ostny, trichomy bránění stravitelnosti ochranné povrchy celuloza, lignin, tanin schránky semen - fenologická vzácné nebo efemerní rostlina je těžko k nalezení, v době, kdy je herbivor aktivní tolerance-kompenzace časný růst a reprodukce rostlina vytvoří víc biomasy, pokud byla pasena než když je nedotčená po odstranění vzrostného vrcholu se tvoří více větví zásoby uhlovodíků z podzemních orgánů mohou být rychle přesunuty do nadzemních částí

konkurence typ vztahu mezi jedinci vyvolaný společnou potřebou zdroje, jež se vyskytuje v omezeném množství, směřující ke snížení možnosti přežití, růstu a reprodukce soutěžících jedinců exploatace x interference exploatace každý jedinec je ovlivněn množstvím zdroje interference jedinci se dostávají do přímé interakce, jeden brání druhému aby zabral část biotopu allelopatie typ interferenční konkurence