Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012 T T THINK TOGETHER Think Together 2012 Aplikace aktivního a pasivního volebního práva v obci Paršovice Active and pasive suffrage application in municipality of Paršovice Jana Kulíšková 241
Abstrakt Příspěvek se zabývá aplikací aktivního a pasivního volebního práva jakožto nedílné součásti projevů občanské participace na komunální úrovni. Vychází z teoretického vymezení občanské participace v malých obcích a posléze se zaměřuje na analýzu volební účasti, strukturu kandidátů a členů zastupitelstva z hlediska věku a pohlaví v obci Paršovice jako indikátorů míry využití obou volebních práv. Analýza je doplněna sledováním (dis)kontinuity složení místního zastupitelstva. Klíčová slova Aktivní volební právo, pasivní volební právo, volební účast, kandidátní listina, zastupitelstvo obce, index plurality, občanská participace. Abstract The paper deals with application of active and passive suffrage as a part of a citizen participation on local level. In the beginning it deals with theory of citizen participation in small municipalities and next it is focused on voter turnout analysis, gender and age structure of the candidates and council members in the municipality of Paršovice as an indicators of the suffrage. The analysis is completed with observing the (dis) continuity in the structure of the local council. Key Words Active suffrage, passive suffrage, voter turnout, slate, municipal council, plurality index, civic participation. Think Together 2012 ÚVOD V současné době se zastupitelské demokracie potýkají s poklesem zájmu občanů o zapojení do politického procesu, projevujícím se klesající volební účastí či snižujícím se počtem členů politických stran. Avšak právě občanská politická participace je jedním z klíčových bodů demokratického systému. Jedním z aspektů politické participace občanů je volební účast, která odráží využití práva volit (aktivní volební právo) a která má v ČR od roku 1990 na všech úrovních voleb setrvale klesající tendenci. Vliv na vývoj tohoto ukazatele má zejména velikost obce, kde platí nepřímá úměra mezi velikostí obce a volební účastí, a charakter a změny místního politického systému, jehož (ne)kompetitivnost volební účast značně ovlivňuje. Mezi další aspekty politické participace občanů lze zařadit účast na zasedáních zastupitelstva, zapojení do místních zájmových skupin, politických stran, občanských sdružení aj., které mohou především v malých obcích, vzhledem k silné personalizaci voleb a absenci místních organizací etablovaných politických stran, vyústit v aktivní využití pasivního volebního práva (být volen) [Čmejrek 2009: 25-32]. K získání představy o politické participaci občanů je třeba sledovat základní data reprezentující aplikaci aktivního (volební účast) a pasivního (počet a struktura kandidátů a zastupitelů) volebního práva a jejich kombinaci, jakou je podíl kandidátů na celkovém počtu oprávněných voličů či počet kandidátů připadajících na jeden zastupitelský post (tzv. index plurality ). Uplatňováním aktivního a pasivního volebního práva, jakožto projevu politické participace občanů, se bude zabývat následující část příspěvku, a to na konkrétním příkladu obce Paršovice. Základem pro vypracování této části se stala externí kvantitativní data získaná z webových stránek Českého statistického úřadu. Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
AKTIVNÍ A PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO V OBCI PARŠOVICE V LETECH 1994-2010 Obec Paršovice se nachází v jihovýchodní části Olomouckého kraje (na hranici s krajem Zlínským) v okrese Přerov v oblasti zvané Záhoří. Co do počtu obyvatel, který k dle ČSÚ k 31. 12. 2010 činil 393, se řadí mezi obce malé a vzhledem k významu zemědělské a lesní půdy, která v obci zaujímá podstatnou část rozlohy (97,5 % 1 ), lze obec přiřadit mezi obce venkovské. Volební účast, jakožto numerické vyjádření využití aktivního volebního práva, je také základním projevem občanské politické participace na veřejném životě obce. Tabulka č. 1 naznačuje, že volební účast v obci Paršovice má, v souladu s celorepublikovým trendem, klesající tendenci 2. Nejvyšších hodnot tedy nabyla v roce 1994, a od té doby dochází k poklesu, jehož intenzita se postupně snižuje. Avšak oproti celorepublikovému průměru zde došlo mezi volebními roky 1994 a 2010 k výraznějšímu úbytku v procentuálním vyjádření voličské účasti. Paršovice v tomto období zaznamenaly pokles o 20,98%, naproti tomu na úrovni ČR došlo k snížení volební účasti v komunálních volbách jen o 13,78% 3. Toto tvrzení podporuje i porovnání rozdílů mezi volební účastí Paršovic a ČR v jednotlivých volebních obdobích. Zatímco v roce 1994 byla volební účast v obci o 17,59% vyšší než v ČR, v roce 2010 činil již tento rozdíl jen něco málo přes 10 %. Negativní trend ve volební účasti v obci ovlivňuje především nezájem místních 1 Zemědělská a především lesní půda zabírá 13,22 km2 z celkových 13,57 km2 [Veřejná databáze ČSÚ, údaj k 31. 12. 2010]. 2 Výjimkou je poslední volební rok, kdy na celostátní úrovni byl zaznamenán nárůst o cca 2% oproti předchozímu volebnímu roku, avšak v Paršovicích došlo k dalšímu poklesu. To lze přičítat vyhrocené situaci před komunálními volbami 2010, ve které došlo k aktivizaci voličů ve městech. 3 Tento údaj je počítán z volební účasti v komunálních volbách ČR včetně velkých měst. obyvatel o veřejné záležitosti, nesoutěživý charakter místního politického systému a skutečnost, že do zastupitelstva (úspěšně) kandidují z velké části stále stejní lidé (viz dále). 1994 1998 2002 2006 2010 Počet zapsaných voličů 273 275 288 300 326 Volební účast 79,85% 66,55% 63,54% 60,67% 58,90% Počet kandidátních listin 7 3 2 3 2 Počet kandidátů 12 11 12 15 17 z toho žen 2 3 4 6 7 Průměrný věk kandidátů 44 43 44 40 42 Počet kandidátů nad 45 let Počet volených zastupitelů 58,33% 54,54% 50,00% 26,66% 23,52% 9 9 9 9 9 z toho žen 2 3 4 3 4 Průměrný věk zastupitelů 43 46 43 46 42 Počet zastupitelů nad 55,55% 66,66% 44,44% 44,44% 33,33% 45 let Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Volebního serveru ČSÚ Tabulka č. 1: Základní údaje o využití aktivního a pasivního volebního práva v obci Paršovice Uplatněním pasivního volebního práva se tabulka č. 1 zabývá především z hlediska genderové a věkové struktury kandidátních listin a zastupitelstva. Pokud jde o zastoupení žen kandidátek v obecních volbách, lze vývoj a současnou situaci v Paršovicích považovat za pozitivní. Od roku 1994, kdy do zastupitelstva z 12 kandidátů kandidovaly pouze 2 ženy, ISBN: 978-80-213-2275-2 243
což odpovídá podílu necelých 17%, dochází k postupnému nárůstu podílu kandidátek na celkovém počtu kandidátů. V posledním volebním roce tvořily ženy více než 41 % všech kandidátů, čímž překročily průměr ČR o téměř 10% 4. Nejinak je tomu i z hlediska zastoupení žen v zastupitelském orgánu obce ve volebním roce 1994 obsadily ženy pouhá 2 křesla v devítičlenném zastupitelstvu, od roku 1998 jejich podíl neklesl pod 1/3. Při porovnání Paršovic s ČR převyšuje podíl paršovských zastupitelek, které získaly 4 zastupitelské posty (vyjádřeno procenty 44,44 %), významně celorepublikový průměr, který činil 26,35 %. Relativně příznivý trend pro místní politickou participaci naznačují také údaje týkající se věkového složení kandidátů. Průměrný věk 5 kandidátů od prvního sledovaného volebního roku klesl ze 44 na současných 42, což, v konfrontaci s výrazně klesajícím podílem osob starších 45 let, jejichž podíl v průběhu 16 sledovaných let klesl z téměř 60 % na méně než 25 %, implikuje generační obměnu kandidátů. Avšak kolísání průměrného věku v intervalu 40 44 let naznačuje, že obměna je částečná a pozvolná, jelikož část kandidátů kandiduje opakovaně, a to již několikátým rokem (viz dále), a část kandidátů na kandidátkách tvoří tzv. křoví rekrutované z řad příbuzenstva většinou z mladších či naopak starších ročníků 6. Při pohledu na věkové složení zastupitelstva je patrné, že situace zde je velmi obdobná, a to především z hlediska zastoupení zastupitelů nad 45 let, jejichž podíl pokles z 2/3 na 1/3. Věkový průměr je zde celkově o něco vyšší, což je způsobeno jednak vyšším zastoupením osob 4 Podíl kandidátek na celkovém počtu kandidátů v rámci celé ČR činil 31,6%. 5 Průměrný věk kandidátů i zastupitelů byl vypočítán prostým aritmetickým průměrem se zaokrouhlením na nejbližší vyšší celé číslo. 6 Kandidátní listina, jejíž část tvoří kandidáti se stejným příjmením, nebývá výjimkou. starších 45 let a jednak opakovanými úspěšnými kandidaturami části zastupitelstva 7. Zajímavým ukazatelem udávajícím míru využití pasivního volebního práva je podíl počtu kandidujících osob na celkovém počtu oprávněných voličů. Tento ukazatel dosáhl v Paršovicích svého minima v roce 1998, kdy do obecního zastupitelstva kandidovala pouze 4 % z celkového počtu oprávněných voličů. Od tohoto roku docházelo ke každoročnímu nárůstu uvedeného ukazatele, a to na 5,21 % ve volebním roce 2010, což je dvakrát více, než činil republikový průměr (2,68%) v tom samém roce. Růst míry využití pasivního volebního práva lze to považovat za příznivý jev poukazující na rostoucí míru politické participace místních občanů na politickém životě v obci, avšak je nutno podotknout, že část kandidujících byla na kandidátní listinu přidána z důvodu doplnění stavů (jako již výše zmiňované křoví) a neměla skutečné ambice do zastupitelstva obce vstupovat. S předchozím ukazatelem velmi úzce souvisí tzv. index plurality 8 určující formát lokálního stranického systému a tím i rozsah využití pasivního volebního práva [Bubeníček 2009: 97]. Dle tohoto indexu lze stranický systém v obci považovat za pluralitní, převáží-li počet kandidátů počet zastupitelů (nabývá-li hodnot větších než 1). S pluralitním stranickým systémem je pak spojen soutěživý charakter politického systému, který může vyústit, prostřednictvím konfliktní linie, k většímu využití aktivního i pasivního volebního práva ve 7 Do zastupitelstva v Paršovicích často kandiduje část tzv. aktivistů, což jsou zčásti lidé, kteří v předchozích volbách neuspěli, ale dále spolupracovali se zastupitelstvem, např. jako členové výborů, a rozhodli se v dalších volbách kandidovat znovu. 8 Index plurality udává podíl kandidátů na počtu volených zastupitelů, tedy kolik kandidátů připadá na jedno zastupitelské křeslo. ISBN: 978-80-213-2275-2 244
formě vyšší volební účasti (tzv. ve volbách o něco jde) či kandidatury za účelem prosazení nějakého zájmu 9. Při pohledu na tabulku č. 1 je patrné, že ve všech sledovaných obdobích vykazoval místní stranický systém pluralitní charakter, když v jednotlivých letech nabýval hodnot od 1,22 v roce 1998 až po 1,88 v roce 2010. Ačkoli trend zvyšující se plurality v obci je pozitivní, je nutné upozornit na to, že obě volební strany, kandidující v roce 2010, kdy index plurality dosáhl svého dosavadního maxima, v tomto volebním roce obsadily (téměř) všechny zákonem umožněné posty na kandidátních listinách, z čehož ne všichni kandidovali za účelem získání zastupitelského mandátu. Následující tabulky č. 2 a 3. dokreslují obraz aplikace aktivního a pasivního volebního práva v obci. Tabulka č. 2 zobrazuje vývoj počtu kandidátů do zastupitelstva a jejich složení z hlediska opakované kandidatury v jednotlivých volebních rocích. 10 Stejnou strukturu zachovává i tabulka č. 3, která se stejným způsobem zabývá složením zastupitelstva obce počtem zastupitelů a délkou jejich funkčního období. 9 Pluralitu v obcích nelze, vzhledem k tomu, že volební zákon do zastupitelstev obcí umožňuje i kandidaturu jednotlivců, posuzovat na základě počtu kandidujících subjektů, kdy kandidatura více než jednoho subjektu implikuje pluralitu místního stranického systému. Příkladem může být obec Rakov, kde po dva roky kandidovalo tolik samostatných kandidátů, kolik bylo zastupitelských křesel. Ačkoli počet kandidujících subjektů byl tedy více než 1, index plurality se 1 rovnal. To se odráželo i v klesající volební účasti způsobené nesoutěživým charakterem místního politického systému. V následujících letech došlo k snížení počtu politických subjektů na 3, avšak k zvýšení počtu kandidátů tak, že index plurality se rovnal 3. Tato změna měla za následek i aktivizaci místního obyvatelstva, která se projevila až 10% nárůstem volební účasti oproti předchozím rokům. 10 Číslo bezprostředně pod černým polem odpovídá celkovému počtu kandidátů/zastupitelů, kteří kandidovali/dostali se do zastupitelstva minimálně podruhé. Následující údaje uvádějí, kolik z těchto kandidátů/ zastupitelů kandidovalo/dostalo se do zastupitelstva ve volebním roce uvedeném na příslušném řádku. Volební rok 1994 1998 2002 2006 2010 Kandidátů celkem 12 11 12 15 17 z toho kandidovali poprvé - 4 5 6 8 kandidovali v některých z předchozích voleb 2010 2006 9 2002 9 2 1998 7 2 2 1994 7 3 3 2 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Volebního serveru ČSÚ Tabulka č. 2: Základní údaje o struktuře a počtu kandidátů v obci Paršovice Z tabulky č. 2 je patrné, že roste počet osob, které kandidují do zastupitelstva poprvé, což si lze vysvětlit jednak rostoucím zájmem obyvatel obce o veřejné dění a jednak uvědoměním si leadrů místních politických uskupení nutnost naplňovat kandidátní listiny až do zákonem stanoveného maxima pro zvýšení šancí na získání zastupitelských postů. Volební rok 1994 1998 2002 2006 2010 Zastupitelů celkem 9 9 9 9 9 z toho zvoleni poprvé - 3 4 1 3 zvoleni v některých z předchozích voleb 2010 2006 6 2002 8 3 1998 5 2 1 1994 6 2 3 1 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Volebního serveru ČSÚ Tabulka č. 3: Základní údaje o struktuře a počtu zastupitelů v obci Paršovice Z dat uvedených v tabulce č. 3 vyplývá, že zastupitelstvo Paršovic si během let zachovává značnou kontinuitu. Při ISBN: 978-80-213-2275-2 245
pohledu na počet poprvé zvolených zastupitelů je patrné, že v obci, s výjimkou roku 1994, nedocházelo k příliš značným obměnám zastupitelského orgánu. Svůj mandát od roku 1998 obhájilo vždy více než 50 % zastupitelů. V tomto ohledu je rekordmanem rok 2006, kdy zastupitelský mandát obhájilo 8 z 9 zastupitelů. ZÁVĚR Analýza aktivního a pasivního volebního práva v obci Paršovice ukázala na poměrně vysokou míru politické participace místního obyvatelstva s několika příznivými trendy pro budoucí vývoj. Jedním z nich je růst podílu žen na kandidátních listinách a jejich stabilně vysoký podíl v zastupitelstvu obce. Dalším příznivým jevem je postupný pokles podílu kandidátů a zastupitelů ve věku nad 45 let, který naznačuje postupnou generační obměnu jak kandidátů, tak i zastupitelů. Naopak negativní vývoj má volební účast v obci, která vyplývá z nesoutěživého charakteru místního politického systému a malé personální obměny v zastupitelstvu. Vysokou kontinuitu z hlediska zastupitelstva naznačuje i kolísání průměrného věku zastupitelů, které je způsobeno stárnutím dlouholetých zastupitelů, kteří tento ukazatel zvyšují. Většina pozitivně se jevících ukazatelů může být zkreslena postupným uvědomováním si místní politické elity, že pro zvýšení šancí na získání zastupitelského mandátu v systému dvou volebních stran, který se v obci ustavil, je nutné naplňovat kandidátní listinu do zákonem stanoveného maxima, a to i lidmi, kteří o zastupitelský post ve skutečnosti nestojí. Tito lidé, často rekrutovaní z řad příbuzenstva, mohou ovlivňovat jednotlivé ukazatele jako je věkový průměr kandidátů, počet kandidátů aj. V souvislosti s touto problematikou by bylo vhodné sledovat neúspěšné kandidáty, resp. zda u nich docházelo k neúspěšné kandidatuře opakovaně, či docházelo ke střídání úspěšné a neúspěšné kandidatury, nebo zda jejich kandidatura měla jednorázový charakter. Toto sledování je však nad rámec tohoto příspěvku a otvírá možnosti dalšího zkoumání dané problematiky. LITERATURA BUBENÍČEK, V. (2009). Doubice. In Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Ed.: Čmejrek, J. Praha: Alfa nakladatelství. ISBN 978-80-97168-10-3. ČMEJREK, J. (2009). Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. In Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Ed.: Čmejrek, J. Praha: Alfa nakladatelství. ISBN 978-80-97168-10-3. ČMEJREK, J. (2008). Obce a regiony jako politický prostor. Praha: Alfa nakladatelství. ISBN 978-80-87197-00-4. INTERNETOVÉ ODKAZY Veřejná databáze ČSÚ Volební server ČSÚ vdb.czso.cz www.volby.cz ISBN: 978-80-213-2275-2 246