Informace týkající se článku 78 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení Seznam 1 Orgán příslušný pro rozhodování o návrzích na prohlášení vykonatelnosti v souladu s čl. 45 odst. 1 v Belgii: soud prvního stupně ( tribunal de première instance ); v Bulharsku; v České republice: okresní soud (v Praze: obvodní soud, v Brně: Městský soud v Brně); v Německu: zemský soud ( Landgericht ); v Estonsku: okresní soud ( Maakohus ); v Řecku: soud prvního stupně ( Μονομελές Πρωτοδικείο ); ve Španělsku: soud prvního stupně ( Juzgado de Primera Instancia ); ve Francii: krajský soud ( Tribunal de grande instance ); v Chorvatsku: městský soud ( Općinski sud ); v Itálii: odvolací soud ( Corte d'appello ); na Kypru: okresní soud ( Επαρχιακά Δικαστήρια ); v Lotyšsku: okresní (nebo městský obvodní) soud ( rajona (pilsētas) tiesas ); v Litvě: Odvolací soud Litvy ( Lietuvos apeliacinis teismas ); v Lucembursku: okresní soud ( Tribunal d arrondissement ); v Maďarsku: okresní soud ( járásbíróság ), který působí v sídle krajského soudu; v Budapešti: Ústřední obvodní soud v Budě ( Budai Központi Kerületi Bíróság ); na Maltě: a) občanskoprávní soud (první dvůr) ( Prim Awla tal-qorti Ċivili );
b) smírčí soud ( Gozo ) (vyšší příslušnost) ( Qorti tal-maġistrati (Għawdex) fil-kompetenza superjuri tagħha ); v Nizozemsku: okresní soud ( voorzieningenrechter van de rechtbank ); v Rakousku: okresní soud ( Bezirksgericht ); v Polsku: okresní soud ( sąd okręgowy ); v Portugalsku: okresní soud prvního stupně; v Rumunsku: tribunál ( tribunalul ); ve Slovinsku: okresní soud ( okrožno sodišče ); na Slovensku: okresní soud ( okresný súd ); ve Finsku: okresní soud ( Käräjäoikeus ); ve Švédsku: okresní soud ( Tingsrätt ). Seznam 2 Orgán příslušný pro rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím o návrzích v souladu s čl. 50 odst. 2 v Belgii: pro podání námitky (opposition) soud prvního stupně ( tribunal de première instance ), pro odvolání (appel) odvolací soud ( Cour d appel ); v Bulharsku; v České republice: krajský soud (v Praze Městský soud); opravný prostředek musí být podán prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí opravný prostředek směřuje; v Německu: vrchní zemský soud ( Oberlandesgericht ); v Estonsku: oblastní soud ( Ringkonnakohus ); v Řecku: odvolací soud ( Μονομελές Εφετείο ), kterému podléhá soud prvního stupně, jenž daný návrh projednával; ve Španělsku: provinční soud ( Audiencia Provincial ); ve Francii: odvolací soud ( Cour d'appel ) spadající do místní příslušnosti krajského soudu ( Tribunal de grande instance ), který přijal nebo zamítl návrh vykonat cizí soudní rozhodnutí; v Chorvatsku: městský soud ( Općinski sud ); v Itálii: odvolací soud ( Corte d'appello );
na Kypru: okresní soud ( Επαρχιακά Δικαστήρια ); v Lotyšsku: krajské soudy ( apgabaltiesas ) prostřednictvím příslušných okresních (nebo městských obvodních) soudů ( rajona (pilsētas) tiesas ); v Litvě: Odvolací soud Litvy ( Lietuvos apeliacinis teismas ); v Lucembursku: odvolací soud ( Cour d'appel ); v Maďarsku: krajské soudy ( törvényszék ), v Budapešti: vrchní krajský soud ( Fővárosi Törvényszék) ; na Maltě: odvolací soud ( Qorti ta l-appell ); v Nizozemsku: soud soudce, který projednával návrhy o předběžných opatřeních ( voorzieningenrechter van de rechtbank ) a rozhodl o návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí; v Rakousku: vrchní zemský soud ( Landesgericht ) prostřednictvím okresního soudu ( Bezirksgericht ); v Polsku: odvolací soud ( sąd apelacyjny ) prostřednictvím okresního soudu ( sąd okręgowy ); v Portugalsku: a) odvolací soud ( Tribunal da Relação ); b) nejvyšší soud ( Supremo Tribunal de Justiça ); v Rumunsku: odvolací soud ( Curtea de Apel ); ve Slovinsku: okresní soud ( okrožno sodišče ); na Slovensku: krajský soud ( krajský súd ) prostřednictvím okresního soudu, který vydal napadené rozhodnutí; ve Finsku: odvolací soud ( hovioikeus ); ve Švédsku: okresní soud ( Tingsrätt ). Seznam 3 Orgán, u něhož lze podat opravný prostředek v souvislosti s postupem pro napadení rozhodnutí o opravném prostředku v souladu s článkem 51 v Belgii: kasační soud ( Cour de cassation ); v Bulharsku; v České republice: soud, který o návrhu na prohlášení vykonatelnosti rozhodoval v prvním stupni;
v Německu: Spolkový soudní dvůr ( Bundesgerichtshof ); v Estonsku: nejvyšší soud ( Riigikohus ); v Řecku: nejvyšší soud ( Άρειος Πάγος ); ve Španělsku: nejvyšší soud ( Tribunal Supremo ); ve Francii: kasační soud ( Cour de cassation ); v Chorvatsku: městský soud ( Županijski sud ); v Itálii: nejvyšší kasační soud ( Corte Suprema di Cassazione ); na Kypru, Nejvyšší soud Kypru ( Ανώτατο Δικαστήριο ); v Lotyšsku: nejvyšší soud ( Augstākā tiesa ) prostřednictvím příslušného krajského soudu ( apgabaltiesa ); v Litvě: Nejvyšší soud Litvy ( Lietuvos Aukščiausiasis Teismas ); v Lucembursku: kasační soud ( Cour de cassation ); v Maďarsku: Nejvyšší soud Maďarska ( Kúria ); na Maltě; v Nizozemsku: Nejvyšší soud Nizozemska ( Hoge Raad der Nederlanden ); v Rakousku: nejvyšší soudní dvůr ( Oberster Gerichtshof ) prostřednictvím okresního soudu ( Bezirksgericht ); v Polsku: nejvyšší soud ( Sąd okręgowy ), v Portugalsku: nejvyšší soud ( Supremo Tribunal de Justiça ); v Rumunsku: nejvyšší kasační a trestní soud ( Înalta Curte de Casație și Justiție ); ve Slovinsku: Nejvyšší soud Republiky Slovinsko ( Vrhovno sodišče Republike Slovenije ); na Slovensku: Nejvyšší soud Slovenské republiky ( Najvyšší súd Slovenskej republiky ) prostřednictvím okresního soudu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni; ve Finsku: nejvyšší soud ( Korkein oikeus ); ve Švédsku, odvolací soud (Hovrätt) a nejvyšší soud ( Högsta domstolen ). Seznam 4 Postup pro napadení rozhodnutí o opravném prostředku v souladu s článkem 51 v Belgii: zákonnost rozhodnutí posuzuje kasační soud. Nevyslovuje se ke skutkovým okolnostem. Podání kasačního opravného prostředku podléhá zvláštnímu postupu.
Kasační soud zkoumá pouze to, zda rozsudek či rozhodnutí vydané v poslední instanci (tj. po vyčerpání obvyklých opravných prostředků, jakými jsou zejména odvolání a námitka) nejsou v rozporu se zákonem či neporušují určitou právní normu. Pokud by tomu tak bylo, zruší kasační soud napadené rozhodnutí a postoupí případ jinému soudu. Tento soud poté musí v dané věci vydat nové rozhodnutí (postoupení případu po zrušení předchozího rozhodnutí); v Bulharsku; Nejvyšší soud České republiky je příslušný pro mimořádné řízení o dovolání v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, 236 a násl. a zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, 30 a 135. Návrh na mimořádné řízení o dovolání je přípustný proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (viz zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 237). Pro řízení na obnovu řízení je podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, 228 a násl. a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, 29 příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost je v některých případech v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, 229 a násl., příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni, a v některých případech soud odvolací (viz zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 235a), viz rovněž zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, 29, 133 a 134; v Německu: opravný prostředek, který je omezen pouze na právní otázky ( Rechtsbeschwerde ); v Estonsku: rozhodnutí oblastního soudu může být napadeno podáním opravného prostředku u nejvyššího soudu. Opravný prostředek proti rozhodnutí může být založen pouze na skutečnosti, že při přijímání rozhodnutí oblastní soud nesprávně použil ustanovení hmotného práva, nebo vážně porušil ustanovení procesního práva, přičemž tato skutečnost mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu; v Řecku: vykonatelnost je prohlášena rozhodujícím samosoudcem soudu prvního stupně v řízeních ex parte (články 740 až 781 občanského soudního řádu). Opravné prostředky
podané u rozhodujícího samosoudce odvolacího soudu proti výše uvedenému rozhodnutí rozhodujícího samosoudce odvolacího soudu se projednávají ve sporných řízeních (článek 524 občanského soudního řádu). Rozhodnutí může být zrušeno z důvodů uvedených v článku 559 občanského soudního řádu; ve Španělsku: a) mimořádný opravný prostředek z důvodu procesní vady ( recurso extraordinario por infracción procesal ); b) kasační opravný prostředek ( recurso de casación ); ve Francii: aby bylo možno se odvolat proti rozhodnutí odvolacího soudu, musí být podán kasační opravný prostředek. K podání kasačního opravného prostředku existuje několik různých důvodů (porušení zákona, zneužití pravomoci, nepříslušnost soudu, chybějící právní základ, chybějící odůvodnění, protichůdné rozsudky atd.), ale ve všech případech soud pouze přezkoumává uplatňování práva; v Chorvatsku: odvolací řízení podléhají pravidlům pro mimosoudní postupy; v Itálii: opravný prostředek podaný v souvislosti s právní otázkou ( ricorso per cassazione ); na Kypru, postup je popsán v bodě 35 občanského soudního řádu a v nařízení o občanském právu procesním z roku 1996; v Lotyšsku: kasační stížnost ( kasācijas kārtībā ) pro porušení právních předpisů; v Litvě: jedná se o řízení o kasačním opravném prostředku podaném v souladu s vnitrostátními pravidly o soudních řízeních u kasačního soudu. Podle ustanovení občanského soudního řádu Litevské republiky je kasační opravný prostředek možný pouze v případě, že existují důvody uvedené v tomto článku: 1) porušení pravidel hmotného nebo procesního práva, jež má zásadní význam pro jednotný výklad a uplatňování právních předpisů, pokud toto porušení mohlo ovlivnit přijetí protiprávního rozhodnutí (usnesení); 2) soud se v napadeném rozhodnutí odchýlil od uplatňování a výkladu judikatury Nejvyššího soudu Litvy ( Lietuvos Aukščiausiasis Teismas ); 3) judikatura Nejvyššího soudu Litvy ( Lietuvos Aukščiausiasis Teismas ) týkající se napadené právní otázky je odlišná. Kasační soud přezkoumá napadená rozhodnutí a (nebo) usnesení pouze z hlediska uplatňování práva v rámci kasačního opravného prostředku; v Lucembursku: opravný prostředek u kasačního soudu ( Recours en cassation ); v Maďarsku: přezkumné řízení na žádost o přezkum ( felülvizsgálati kérelem );
na Maltě: obnova řízení ( ritrattazzjoni ). Jedná se o mimořádný opravný prostředek, jehož důvody jsou stanoveny v článku 811 zákoníku organizace soudů a civilního řízení, v kapitole 12 sbírky zákonů Malty ( Kodiċi ta Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili Kap. 12 ); v Nizozemsku: kasační opravný prostředek ( Beroep Cassatie ). Nejvyšší soud nepřezkoumává skutkové okolnosti případu. Nejvyšší soud funguje na základě skutečností tak, jak byly stanoveny soudem v odvolacím řízení (v tomto případě okresní soud). Nejvyšší soud přezkoumává, zda soud správně vyložil a uplatnil právo a zda byl dotčený rozsudek dostatečně a srozumitelně odůvodněn. Cílem řízení o kasačním opravném prostředku je podpořit a zajistit právní jednotnost, vývoj práva a právní ochranu; v Rakousku: Revisionsrekurs (opravný prostředek omezený na právní otázky); v Polsku: kasační opravný prostředek podaný z jiných důvodů než je zjištění skutkového stavu nebo posouzení důkazů; v Portugalsku: revizní opravný prostředek ( recurso de revista ); nejvyšší soud posuzuje pouze právní otázky v souladu s článkem 671 občanského soudního řádu schváleného zákonem č. 41/2013 ze dne 26. června 2013; v Rumunsku: další opravný prostředek ( recurs ); ve Slovinsku: podání opravného prostředku k nejvyššímu soudu ( Vrhovno sodišče Republike Slovenije ); na Slovensku: mimořádný opravný prostředek ( dovolanie ), který se nemusí nutně týkat pouze právních vad v napadeném rozhodnutí; ve Finsku: postup pro podání opravného prostředku u nejvyššího soudu, pokud tento soud v souladu s kapitolou 30, 1 až 3 občanského soudního řádu opravný prostředek připustí; ve Švédsku: opravný prostředek ( överklagande ). Seznam 5 Orgán příslušný pro vydávání evropského dědického osvědčení v Belgii: notář; v Bulharsku;
v České republice: (a) notář; b) okresní soud (v Praze: obvodní soud, v Brně: Městský soud v Brně); v Německu: okresní soud ( Amtsgericht ); v Bádensku-Württembersku: notář ( Amtsnotariate ); v Estonsku: notář; v Řecku: okresní občanskoprávní soud ( Eιρηνοδικείο ); ve Španělsku: a) soud prvního stupně, který projednával věc týkající se dědictví ( Juzgado de Primera Instancia ); b) notář; ve Francii: notář; v Chorvatsku: a) městský soud ( Općinski sud ); b) notář; v Itálii: obecný soud ( tribunale ) pro území s platným katastrem nemovitostí; notář pro území bez platného katastru nemovitostí; na Kypru: okresní soud ( Επαρχιακά Δικαστήρια ); v Lotyšsku: notář; v Litvě: notář; v Lucembursku: notář; v Maďarsku: a) okresní soud ( járásbíróság ); b) notář ( közjegyző ); na Maltě: (a) občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti) ( Qorti Ċivili (Sezzjoni ta Ġurisdizzjoni Volontarja ); b) notář; v Nizozemsku: notář; v Rakousku: a) notář, b) okresní soud ( Bezirksgericht );
v Polsku: v Portugalsku: a) registrační úředník ( conservadore ) příslušný pro oblast dědického řízení; b) oddělení matriky, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007; c) katastrální úřad, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007; d) úřad obchodního rejstříku, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007; d) notář, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007; v Rumunsku: notář; ve Slovinsku: okresní soud ( okrožno sodišče ), který rozhodoval v dědickém řízení; na Slovensku: a) notář poveřený soudem ( notár poverený súdom ), pokud řízení o dědictví nebylo ukončeno; b) okresní soud (okresný súd), pokud řízení o dědictví bylo ukončeno; ve Finsku: místní matrika ( Maistraatti ); ve Švédsku: švédská daňová správa (Skatteverket). Seznam 6 Orgán, u něhož lze napadnout rozhodnutí orgánu, jenž vydal evropské dědické osvědčení, v souladu s článkem 72 v Belgii: soud pro rodinné záležitosti ( Tribunal de la famille ); v Bulharsku; v České republice: krajský soud (v Praze: Městský soud v Praze); opravný prostředek musí být podán prostřednictvím notáře nebo okresního soudu, proti jehož rozhodnutí opravný prostředek směřuje; v Německu: vrchní zemský soud ( Oberlandesgericht ); v Estonsku: okresní soud ( Maakohus ); v Řecku: soud prvního stupně ( Μονομελές Πρωτοδικείο ); ve Španělsku: soud prvního stupně ( Juzgado de Primera Instancia ); ve Francii: a) ve Francii: krajský soud ( Tribunal de grande instance );
b) soud, které se zabývá sporem v původním řízení, je-li osvědčení napadeno incidenčně před krajským soudem ( Tribunal de grande instance ) nebo odvolacím soudem ( Cour d'appel ); v Chorvatsku: a) městský soud ( Općinski sud ), je-li osvědčení vydáno notářem; b) krajský soud ( Županijski sud ), je-li osvědčení vydáno městským soudem ( Općinski sud ); v Itálii: obecný soud ( tribunale ); na Kypru, Nejvyšší soud Kypru; v Lotyšsku: okresní (nebo městský obvodní) soud ( rajona (pilsētas) tiesas ); v Litvě: okresní soud; v Lucembursku: okresní soud ( tribunal d arrondissement ); v Maďarsku: krajské soudy ( törvényszék ), v Budapešti: vrchní krajský soud ( Fővárosi Törvényszék) ; na Maltě: občanskoprávní soud (první dvůr) ( Prim Awla tal-qorti Ċivili ); smírčí soud (Gozo) (vyšší příslušnost) ( Qorti tal-maġistrati (Għawdex) fil-kompetenza superjuri tagħha ); v Nizozemsku, kantonální soudce ( kantonrechter ) okresního soudu; v Rakousku: a) okresní soud ( Bezirksgericht ): pokud vydáno notářem; b) příslušný vrchní krajský soud ( Landesgericht ), prostřednictvím okresního soudu ( Bezirksgericht ): pokud vydáno okresním soudem; v Polsku: v Portugalsku: okresní soud prvního stupně; v Rumunsku: soud prvního stupně ( Judecătorie ); ve Slovinsku: příslušný vrchní soud, prostřednictvím okresního soudu, který osvědčení vydal; na Slovensku: a) notář, bylo-li osvědčení vydáno před ukončením řízení o dědictví; b) okresní soud, bylo-li osvědčení vydáno po ukončení řízení o dědictví;
ve Finsku: správní soud ( hallinto-oikeus ); ve Švédsku: b) okresní soud ( Tingsrätt ); b) odvolací soud ( Hovrätt ); c) nejvyšší soud ( Högsta domstolen ). Seznam 7 Postup pro napadení rozhodnutí orgánu, který vydal evropské dědické osvědčení, v souladu s článkem 72 v Belgii: byl zákonem ze dne 13. července 2013 zřízen soud pro rodinné záležitosti. Tento nový zákon obecně rozšiřuje možnost zahájit řízení na základě návrhu (par requête), a to v zájmu zjednodušení a snížení nákladů spojených se soudními řízeními. V mnoha případech však i nadále zůstává možné zahájit řízení na základě předvolání (par citation), což navrhovateli umožňuje ve větší míře ovlivnit datum, k němuž bude věc skutečně předložena soudu; v Bulharsku; v České republice jsou odvolací řízení upravena zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, 201 a násl. a zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, 28 a 129 až 132 a 136; v Německu musí být opravný prostředek podán ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy je osoba, jež je oprávněna se odvolat, o rozhodnutí informována. Pokud má tato osoba místo obvyklého pobytu v zahraničí, bude tato lhůta prodloužena na dva měsíce. Opravný prostředek musí být podán písemně nebo v podobě ústního prohlášení, které je písemně zaevidováno u soudu, a mohou z něj vyplývat právní a skutkové otázky. Opravný prostředek se automaticky předává vrchnímu zemskému soudu. Vrchní zemský soud může ve věci rozhodnout sám nebo věc vrátit soudu nižšího stupně s pokynem, aby rozhodl s ohledem na stanovisko vrchního zemského soudu; Estonsko: aby bylo možno evropské dědické osvědčení vydané notářem napadnout, musí být podána žádost u okresního soudu, v jehož obvodu působí notář, který evropské dědické osvědčení vydal. Okresní soud vydá o žádosti soudní rozhodnutí.
Proti rozhodnutí okresního soudu lze podat opravný prostředek u oblastního soudu a proti rozhodnutí oblastního soudu týkajícího se daného opravného prostředku se lze odvolat k nejvyššímu soudu; v Řecku se odvolací řízení řídí články 495 až 500 a články 511 až 537 občanského soudního řádu; ve Španělsku: a) žádosti o přezkum se podávají u soudu prvního stupně a ten tuto žádost řeší, přičemž se jedná o tentýž soud prvního stupně, který napadené rozhodnutí vydal; b) opravné prostředky proti rozhodnutím notáře se podávají u soudu prvního stupně v oficiálním místě pobytu dotyčného notáře, a to formou deklaratorní žaloby; ve Francii bude evropské dědické osvědčení představovat veřejnou listinu. Podle článku 1319 občanského zákoníku může být veřejná listina zpochybněna pouze v řízení týkajícím se padělání. V takových řízeních je pravost předloženého dokumentu zpochybněna během soudního řízení. Uvedená řízení se však mohou týkat pouze veřejných listin, čímž se vylučuje možnost tvrzení o padělání soukromého dokumentu. Tato řízení mají mnoho specifických rysů a mohou se lišit podle jurisdikce, v níž je nárok uplatňován. Takže například nárok týkající se padělání může být v řízení v prvním stupni i v odvolacím řízení vznesen jako hlavní věc nebo jako předběžná otázka. U kasačního soudu lze tvrzení o padělání uplatnit pouze (dokonce i poprvé) jako předběžnou otázku k hlavnímu opravnému prostředku. Uvedené skutečnosti budou přezkoumány jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Na přípustnost se vztahují povinné podmínky. O padělání veřejné listiny je formou sdělení vyrozuměn státní zástupce (občanský soudní řád, článek 3033, [sic, má být článek 303]). Toto pravidlo je záležitostí veřejné politiky; pokud odkaz na takové sdělení není uveden, rozsudek se zruší v kasačním řízení (Cass. Ire civ., 18. října 1994: Juris-data č. 1994001987). Je třeba rovněž zdůraznit, že padělání úřední nebo veřejné listiny či použití padělaných dokumentů je podle trestního zákoníku postižitelné trestem odnětí svobody na 10 let a pokutou ve výši 150 000 EUR. Tyto sankce se zvyšují na 15 let odnětí svobody a pokutu ve výši 225 000 EUR, pokud se padělání a používání padělaných dokladů dopustí osoba, které byly propůjčeny veřejné pravomoci, nebo osoba pověřená úkolem veřejné služby, jež vykonává své služební povinnosti;
v Chorvatsku mohou být opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným notářem a týkajícím se evropského dědického osvědčení podány u městského soudu. Městský soud rozhodující o opravném prostředku proti rozhodnutí notáře může rozhodnutí zcela nebo částečně potvrdit, nebo zrušit. Jestliže soud rozhodnutí zruší nebo částečně potvrdí, sám poté rozhodne ohledně zrušené části rozhodnutí. Opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným městským soudem a týkajícím se evropského dědického osvědčení mohou být podány u krajského soudu. Opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným městským soudem a týkajícím se evropského dědického osvědčení mohou být podány u krajského soudu. V případě opravného prostředku podaného v zákonné lhůtě může městský soud sám vydat nové rozhodnutí o změně napadeného rozhodnutí, a to pod podmínkou, že tím nebudou dotčena práva ostatních stran založená na tomto rozhodnutí. Pokud městský soud sám napadené rozhodnutí nezmění, předloží kopii dokumentace včetně opravného prostředku příslušnému krajskému soudu, který o opravném prostředku rozhodne. v Itálii se žaloba podle článku 739 občanského soudního řádu podává prostřednictvím opravného prostředku k obecnému soudu ( tribunale ), který rozhoduje na uzavřeném zasedání. Žaloba musí být podána v závazné lhůtě deseti dnů počínaje dnem sdělení rozhodnutí vydávajícího orgánu, pokud je předmětem žaloby jedna strana, nebo počínaje dnem oznámení, pokud je předmětem žaloby více než jedna strana; na Kypru, na postup se vztahují ustanovení zákona č. 189 (zákon o správě pozůstalostí). Pokud žádost o soudní potvrzení dědictví nebo správu pozůstalosti není napadena, avšak odmítne ji pozůstalostní registrační úředník, žadatel může návrhem požádat soud o přezkoumání rozhodnutí pozůstalostního registračního úředníka. Po projednání takového návrhu může soud z vlastního podnětu nebo na žádost jakékoli osoby předvolat osoby, které učinily místopřísežné prohlášení či místopřísežná prohlášení v souvislosti se závětí nebo v souvislosti s žádostí o soudní ustanovení správce pozůstalosti, a dále je zkoumat, nebo provádět jakékoli další důkazy, které mohou být považovány za nezbytné za účelem schválení či odmítnutí žádosti o soudní potvrzení dědictví nebo soudní ustanovení správce pozůstalosti, a to s připojenou závětí nebo jinak. Dále během procesu správy mohou být jisté záležitosti u soudu rozhodnuty v souladu s ustanoveními článku 53 (v takovém případě se použije občanský soudní řád (bod 48)) a článku 54 zákona č. 189 o správě pozůstalostí; v Lotyšsku lze evropské dědické osvědčení napadnout tak, že bude u soudu podána oddělená žaloba, jejímž cílem je prohlásit za neplatné skutečnosti uvedené
v osvědčení. Oddělená řízení umožňují jednotlivcům, kteří jsou způsobilí být účastníky občanskoprávních řízení, aby podali žalobu k soudu na obranu svých občanských práv, pokud byla tato práva porušena nebo napadena. Žaloba se u soudu podává v písemné formě. Počet kopií, které se soudu předkládají při podání žaloby, odpovídá počtu žalovaných a třetích stran sporu. Žaloba musí být předložena společně s doklady, které potvrzují platbu státních poplatků a ostatních nákladů soudního řízení v souladu s postupy a částkami stanovenými zákonem a v nichž jsou uvedeny okolnosti, na jejichž základě se žaloba podává. V závislosti na okolnostech a povaze dané věci může soudce uložit žalobci povinnost, aby předložil kopie dokladů přiložených k žalobě pro účely jejich předání žalovanému nebo třetím stranám. V případech stanovených právními předpisy, kdy mají být dokumenty vydány osobě v jiné zemi, musí být k žalobám a k připojeným kopiím dokumentů přiložen řádně ověřený překlad. Předložení překladu není požadováno po osobách, jež jsou osvobozeny od nákladů soudního řízení; v Litvě má podle zákona Litevské republiky o notářské profesi jakákoli osoba, která považuje provedení notářského úkonu nebo odmítnutí jeho provedení za nespravedlivé, právo podat v této souvislosti opravný prostředek u soudu, a to podle sídla notářské kanceláře. Podle občanského soudního řádu Litevské republiky není absence opravného prostředku důvodem ke zbavení práva požádat soud o poskytnutí náhrady za škody způsobené nespravedlivými notářskými úkony. Proti notářským úkonům se lze odvolat nejpozději do dvaceti dnů ode dne, kdy se odvolatel dozvěděl nebo musel dozvědět o provedení napadeného úkonu nebo o odmítnutí provedení úkonu, avšak nejpozději do devadesáti dnů od provedení napadeného úkonu. Soud vyřeší případy týkající se notářských úkonů vydáním rozhodnutí. Poté, co bylo opravnému prostředku vyhověno, soud notářský úkon zruší nebo notáři nařídí, aby provedl zvláštní notářský úkon. Rozhodnutí soudu týkající se notářského úkonu lze napadnout podáním odděleného opravného prostředku u odvolacího soudu, v Lucembursku: písemný postup; v Maďarsku: opravný prostředek ( jogorvoslati kérelem ); na Maltě mohou být rozhodnutí vydávajícího orgánu napadena prostřednictvím žaloby s místopřísežným prohlášením, která je podána k občanskoprávnímu soudu (prvnímu dvoru), jenž je pro tento účel příslušným soudním orgánem. Žalobce pořídí kopii žaloby s místopřísežným prohlášením pro potřeby jakékoli zainteresované osoby,
která má dvacet dnů na předložení odpovědi. Každá strana bude moci předložit důkazy na podporu svých tvrzení / své obhajoby a po předložení všech důkazů bude muset občanskoprávní soud (první dvůr) vydat rozsudek. Opravný prostředek proti rozsudku občanskoprávního soudu (prvního dvora) lze podat prostřednictvím žaloby k odvolacímu soudu a musí být podán ve lhůtě dvaceti dnů od data rozsudku soudu, který zahájil řízení jako první; v Nizozemsku je řízení zahájeno podáním žaloby. Okresní soud předvolá všechny zúčastněné strany. Zúčastněné strany mohou předložit žalobní odpověď před zahájením řízení, nebo se souhlasem soudce v průběhu řízení. Svou odpověď v souvislosti se žalobou mohou rovněž přednést ústně během slyšení. Na konci řízení soudce stanoví datum, k němuž vydá rozhodnutí; v Rakousku: pokud žalobce nesouhlasí s dědickým osvědčením vydaným notářem, který jedná jako soudní komisař ( Gerichtskommissär ), musí příslušný okresní soud ve věci dědického osvědčení vydat nové rozhodnutí. Dědické osvědčení vydané soudním komisařem proto pozbývá účinku a je nahrazeno osvědčením vydaným soudcem; v Polsku: v Portugalsku je soudním orgánem příslušným pro projednávání opravných prostředků proti rozhodnutím, která byla přijata registračním úředníkem, soud v oblasti příslušnosti registračního úředníka. Do 15 dnů po oznámení rozhodnutí musí žalobce předložit registračnímu úřadu kasační opravný prostředek, jehož adresátem je soudce daného soudu, spolu s dokumenty, které si přeje předložit podle článků 286 a 288 zákona o občanském rejstříku, schváleného legislativním nařízením č. 131/95 ze dne 6. června 1995 ve znění legislativního nařízení č. 324/2007 ze dne 28. září 2007; v Rumunsku se evropské dědické osvědčení vydává na požádání notářem, který dědické osvědčení vydal v souladu s rumunským právem. Vydání evropského dědického osvědčení a odmítnutí jeho vydání mohou být napadnuty. Napadení vyřeší soud prvního stupně, v jehož obvodu působí notář, který osvědčení vydal v souladu s rumunským právem. Na toto rozhodnutí se vztahuje pouze jediný opravný prostředek. Při řešení napadení může soud účinky evropského dědického osvědčení pozastavit. Notář, který evropské dědické osvědčení vydal, je oprávněn evropské dědické osvědčení opravit, pozměnit a stáhnout. V případě opravy, změny a stažení evropského dědického osvědčení je notář povinen informovat všechny osoby, kterým byly kopie evropského dědického osvědčení vydány. Oprava, změna a stažení
evropského dědického osvědčení mohou být napadeny. Napadení vyřeší soud prvního stupně, v jehož obvodu působí notář, který evropské dědické osvědčení opravil, pozměnil nebo stáhl. Na toto rozhodnutí se vztahuje pouze jediný opravný prostředek. ve Slovinsku rozhodne o vydání evropského dědického osvědčení místní soud, kterému byla dědická věc předložena. Rozhodnutí přijaté soudem v souladu s článkem 67 nařízení, pokud jde o vydání osvědčení, může být napadeno. Právní prostředek, který má být použit proti rozhodnutí o opravě osvědčení v souladu s čl. 71 odst. 1 nařízení, je opravný prostředek. Právní prostředek, který má být použit proti rozhodnutí o změně nebo stažení osvědčení v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení, je opravný prostředek. Opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v článku 67 nebo čl. 71 odst. 1 a 2 nařízení se podává u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud může své rozhodnutí změnit nebo zrušit, pokud tím nejsou dotčena práva osob, které se rozhodnutím řídí. Pokud soud své předchozí rozhodnutí nezmění ani nezruší, postoupí opravný prostředek soudu vyššího stupně, aby vydal rozhodnutí. na Slovensku musí být opravné prostředky podány nejpozději 15 dnů po dni vydání osvědčení, a to buď prostřednictvím notáře, který byl pro účely řízení o dědictví jmenován a který evropské dědické osvědčení vydal před tím, než byla řízení o dědictví s konečnou platností uzavřena, nebo prostřednictvím okresního soudu, který evropské dědické osvědčení vydal poté, co byla řízení o dědictví s konečnou platností uzavřena. Opravné prostředky mají odkladný účinek. Opravnými prostředky proti evropskému dědickému osvědčení se zabývají okresní soudy; ve Finsku: postup pro podání opravného prostředku u správního soudu. Proti rozhodnutí správního soudu je možné podat opravný prostředek u nejvyššího správního soudu, pouze pokud nejvyšší správní soud tento opravný prostředek připustí v souladu se zákonem č. 586/1996 o soudním řízení správním. ve Švédsku se na opravné prostředky použijí ustanovení zákona o soudních řízeních ( Lagen om domstolsärenden ) (1996: 242), není-li stanoveno jinak v nařízení č. 650/2012.