Zánět. reakce živé tkáně na všechny druhy poškození cíl. terminologie koncovka itis k řeckému názvu orgánu



Podobné dokumenty
Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Záněty granulomatózní, imunopatologické, reparační a kompenzační procesy. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Záněty slizniční a povrchové II. Serózní blány, močové ústrojí, pohlavní ústrojí, kůže.

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

TUBERKULÓZA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nemoci dýchací soustavy

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

OŠETŘOVATELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY CHIRURGIE Pracovní sešit 1. díl. Hlavní autorka: Mgr. Taťána Filipová

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Patologie krevního ústrojí, lymfatických uzlin a sleziny.

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Tuberkulóza. Bartizalová Š Šafránkův pavilon, Plzeň

Patologie perikardu, myokardu a endokardu. I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

CZ.1.07/1.5.00/

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Patologie. PATOLOGIE, Všeobecné lékařství, 3. ročník. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

Záněty srdce. Mgr. Martina Dohnalová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Patologie dýchacího systému

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

PŘÍČINY VZNIKU ZÁNĚTU:

Imunopatologie. Luděk Bláha

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

MUDr Zdeněk Pospíšil

Chirurgická infekce. Chirurgická propedeutika III. ročník

Digitální učební materiál

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Játra a imunitní systém

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Morfologie bakteriálních infekcí GIT. Jan Stříteský Ústav patologie 1. lékařská fakulta Karlovy Univerzity Praha 2012

Neobvyklá lokalizace tuberkulózy trávicího traktu

STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA

Funkce oběhové soustavy

CZ.1.07/1.5.00/

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

Základní vyšetření likvoru

ŽILNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace

CZ.1.07/1.5.00/

TUBERKULÓZA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Bezpečnostně právní akademie Brno

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Nesporulující anaerobní bakterie

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Tematické okruhy z patologie k dílčí zkoušce pro III. ročník zubního lékařství Obecná patologie

Sexuálně přenosná onemocnění a jejich prevence I. Učební text

Obr. 1 Histogram rozložení četnosti výskytu sarkoidózy podle věku.

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Naděžda Neherová VY_32_INOVACE_105. Lázeňské a wellness služby AUTOR:

Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.

Legionelóza, Legionářská nemoc (Leccos)

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Abnormality bílých krvinek. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Variace Soustava krevního oběhu

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Diagnostika leukocytózy

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce Etiologie ran a proces hojení... 24

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Hygiena a školní zdravotnictví. Infekční onemocnění

eliminace příčiny poškození tkáně, odstranění poškozených buněk a reparace tkáňových defektů účast mediátorů zánětu, zánětlivých buněk

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Tab. F.4. Zemřelí podle příčiny úmrtí, věku a pohlaví v roce 1919

Radionuklidová diagnostika u pacientů s horečnatým stavem

Chirurgická léčba zánětlivých onemocnění dutiny hrudní Hytych V., Horažďovský P., Konopa Z., Tašková A., Čermák J., Demeš R.

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Poruchy cirkulace krve a lymfy. Z. Kolář

Transkript:

Zánět - inflammatio

Zánět reakce živé tkáně na všechny druhy poškození cíl lokalizace a odstranění příčiny (obdobné jako u nekrózy): mikroorganismy (viry, bakterie, houby ) ZÁNĚT SEPTICKÝ poškození tkáně mechanicky, chemicky, fyzikálně, imunitně ZÁNĚT ASEPTICKÝ hojení následků terminologie koncovka itis k řeckému názvu orgánu

Zánět změny při zánětu ALTERACE (poškození tkáně, nekróza) EXSUDACE (tvorba zánětlivého výpotku exsudátu) PROLIFERACE (tvorba granulační tkáně jizva) ve stádiu hojení u chronických zánětů hojení náhrada ztracené tkáně REGENERACE (náhrada stejnou tkání) REPARACE (původní tkáň nahražena vazivem jizvou)

Zánět - dělení podle doby trvání akutní (minuty hodiny dny do 2 týdnů) subakutní (do 6 týdnů) chronický (týdny měsíce roky) podle příčiny septické aseptické podle mikroskopického obrazu nespecifické specifické (podle mikroskopického obrazu poznáme etiologii TBC, sarkoidóza, lepra ) podle převažující složky alterativní exsudativní proliferativní

Zánět - průběh prvotní role cév zvýšený průtok krve v začátku zánětu (při rozpoznání poškození) prostupnost kapilár (prochází plasma + bílkoviny, zánětlivé elementy leukocyty => EXSUDÁT po odstranění příčiny ukončení zánětu působky (inhibitory) uvolněny ze zánětlivých elementů poruchy: nedaří se odstranit příčinu (např. silikóza) zánět překročí nutnou míru (hypersenzitivita) zánět pokračuje jako reakce na alteraci tkáně (virové hepatitidy) nebo jako odpověď na vyvolanou imunitní reakci (např. glomerulonefritidy)

Zánět - mikroskopicky ALTERACE poškození tkáně (až nekróza) u alterativních zánětů převažuje (hepatitida, plynatá sněť), jindy nenápadná EXSUDACE mediátory zvyšují permeabilitu cév (histamin, serotonin ) prostupuje plasma + bílkoviny malé množství bílkovin exsudát serózní (x transudát ještě méně bílkovin) velké množství bílkovin (hl. fibrin) - exsudát fibrinózní projeví se jako překrvení a otok pokuď převládá exsudativní zánět

Zánět - mikroskopicky INFILTRACE do zánětlivého ložiska prostupují zánětlivé elementy (leukocyty) neutrofilní granulocyty funkce:» uvolnění enzymů, které ničí bakterie» uvolnění enzymů, které rozpouštějí nekrózu» fagocytóza bakterií, nekrotické tkáně převládají u akutních zánětů eosinofilní granulocyty u alergických a parasitárních zánětů u subakutních zánětů ( červánky hojení ) lymfocyty T lymfocyty rozpoznání antigenu a aktivace B lymfocytů B lymfocyty po aktivaci antigenem plasmatické buňky (plasmocyty) produkce protilátek přítomny v akutní fázi u virových a imunitních zánětů, typické pro chronické záněty histiocyty krevního původu (aktivované monocyty) + tkáňové histiocyty funkce uklízecí bb. (fagocytóza poškozené tkáně) + tvorba řady působků (základní buňka imunitní reakce) při hojení a u chronických zánětů typické změny u specifických zánětů dále prostupují erytrocyty (hemoragický zánět při větším poškození cév), trombocyty

Zánětlivé elementy neutrofilní granulocyt eosinofilní granulocyt histiocyt s fagocytovaným materiálem lymfocyt a plasmatická buňka

Zánět - mikroskopicky PROLIFERACE tvorba vaziva (granulační tkáň jizva) ve stádiu hojení (čím větší alterace, tím větší proliferace) u chronických zánětů prvotní pokuď převládá proliferativní zánět

Klinické projevy zánětu lokální Celsiovy znaky zánětu překrvení rubor ložisko zarudlé calor ložisko teplé otok (tumor zvětšení zánětlivou exsudací) bolest (dolor dráždění nervových zakončení metabolity zánětu) functio laesa (porucha funkce většinou snížená)

Klinické projevy zánětu celkové horečka dráždění termoregulačního centra v hypotalamu pyrogeny (exogenní např. bakterie, viry; endogenní metabolity zánětu) leukocytóza leukocytů v periferní krvi u akutních zánětů hl. neutrofily lymfocytóza lymfocytů (virové infekce, chronické záněty vč. specifických) eozinofilie - eozinofilů (alergie, parazitární infekce) celkové příznaky únava, nechutenství tvorba protilátek produkují plasmatické buňky podílí se na vzestupu sedimentace erytrocytů účast imunitního sytému zánět lymfatických cév (např. při růži) zánět lymfatických uzlin LYMFADENITIS (zvětšené, bolestivé)

Alterativní zánět převažuje poškození není žádná exsudativní reakce příčiny přímé působení toxinů nebo agens plynatá sněť záškrt poškození myokardu (difterická myokarditida) virové hepatitidy pomalé virové infekce CNS (např. vzteklina)

Exsudativní zánět podle typu exsudátu serózní nehnisavý snadné hojení hnisavý fibrinózní gangrenózní hojení s defektem exsudace - na povrch (sliznice, kůže, seróza) - do intersticia

Exsudativní zánět serózní zánět malá alterace, vodnatý exsudát s malým množstvím bílkovin, malá proliferace povrchový serózní povrchy (pleuritis, pericarditis, peritonitis) vodnatý výpotek sliznice překrvení a zvýšená sekrece hlenu (zánět katarální) rinitis (rýma), bronchitis kůže puchýř (exsudace do epidermis) intersticiální zánětlivý otok škáry kopřivka hojení vstřebání exsudátu

Exsudativní zánět nehnisavý (lymfoplasmocelulární) virové a imunitní příčiny (lymfocyty + plasmocyty) při hojení více proliferace než serózní zánět povrchový sliznice chřipka kůže chronické dermatitidy intersticiální virové infekce (myokarditis, virová pneumonie ) imunitní (rejekce transplantovaného orgánu, autoimunitní záněty gastritida, Hashimotova thyreoiditida)

Exsudativní zánět hnisavý zánět hnis neutrofilní granulocyty, bílkoviny (hl. fibrin), ev. tkáňový detritus povrchový snadno se resorbuje x riziko přechodu do intersticia sliznice hnisavý katar (hnisavá bronchitida) nahromadění hnisu v preformované dutině nemůže odtékat (serózní, slizniční) EMPYÉM (empyém hrudníku, vejcovodu, žlučníku) kůže zhnisaný puchýř (impetigo), folikulitida (zánět vlasového míšku) intersticiální vznik přechod z povrchového zánětu (folikulitida furunkl) z ulcerózního (vředovitého) zánětu přenos infekce lymfou nebo krví flegmóna neohraničený streptokoky absces ohraničený (akutní absces fibrinem, chronický granulační tkáň s četnými neutrofily) stafylokoky

Exsudativní zánět hnisavý zánět komplikace bakteriemie baktérie pronikají do krve i fyziologická (po čištění zubů, cévkování) imunitní systém rychle zlikviduje x bakterie se mohou usadit (na umělé nebo poškozené srdeční chlopni ENDOKARDITIDA, v mozku mozkový absces) sepse masivní bakteriemie + množení v krvi mikrob překonal imunitní systém (imunodeficit, virulentní mikrob) celkové příznaky (horečka, zimnice, schvácenost, aktivace RES zvětšená slezina) (septiko)pyemie v krvi infikované tromby (krevní sraženina prostoupená mikroby) centrální zdroj v srdci (endokarditida), šíří se tepennou krví do periferie (ledviny, mozek, kůže ) periferní zdroj hnisavá tromboflebitida, šíří se žilní krví do plic portální zdroj hnisavý zánět v portálním řečišti (apendicitida), portální krví do jater

Exsudativní zánět fibrinózní zánět exsudát bohatý na fibrin (pokud není při hojení rozpuštěn enzymy leukocytů nahražení granulační tkání vazivo (jizva) povrchový serózy pleuritida, perikarditida poslechově třecí šelest čistě fibrinózní nebo s tekutinou serofibrinózní po zhojení vazivové srůsty) kůže a sliznice alterovaný epitel prostoupen fibrinem PABLÁNA, po odloučení vzniká vřed (ulcus) ulcerózní zánět záškrt (horní, event. dolní cesty dýchací), úplavice - dyzentérie (tlusté střevo) intersticiální nekrotická tkáň prostoupená fibrinem fibrinoidní nekróza u autoimunitních chorob (při revmatické horečce v myokardu, kloubech, kůži)

pablána (alterovaná sliznice + fibrin) sliznice (mukóza) submukóza svalovina seróza vřed (ulcus) sliznice (mukóza) submukóza svalovina seróza

Exsudativní zánět gangrenózní zánět způsobují hnilobné bakterie pomnoží se v nekrotické tkáni tkáň rozpadající se, zelenavá, zapáchající větš. při špatném stavu pacienta (imunosuprese) i u zdravých zanedbaná apendicitida, cholecystitida často z pablánového zánětu

Proliferativní (produktivní) zánět převažuje tvorba vaziva ve stádiu hojení (hl. fibrinózní a ulcerózní zánět) chronické záněty (např. chronická fibroproduktivní cholecystitida při cholecystolitiáze stěna žlučníku až 10 20 mm silná)

Specifický (granulomatózní) zánět tvorba specifické granulační tkáně tvoří tzv. granulomy složena: modifikované histiocyty epiteloidní bb. (jedno jádro, řasí se rovnoběžně vedle sebe tzv. palisádování připomíná epitel) Langhansovy bb. (mnohojaderné jádra do kruhu či podkovy lymfocyty nejsou cévy jako u nespecifické granulační tkáně

Specifický (granulomatózní) zánět tuberkulóza sarkoidóza lepra syfilis nemoc z kočičího škrábnutí antropozoonózy - infekční choroby přenášené ze zvířat na člověka, např. králičí mor (tularemie) brucelóza (ze skotu) berylióza (viz pneumokoniózy).

Tuberkulóza původce Mycobacterium tuberculosis (Kochův bacil - BK) dlouho virulentní (reaktivace i po desetiletích) zdroj infekce: nejčastěji - nemocný s otevřenou TBC (BK vykašlává, v moči při TBC ledvin ) skot (TBC mastitida do mléka) brány infekce: nejčastěji respirační systém - vdechnutím (kapénková infekce) GIT s potravou (infikované mléko), polknutím sputa při plicní TBC poraněná kůže (při pitvě) vývoj infekce: BK po vniknutí do organismu pohlceny makrofágy (zde se dále množí) zaneseny do regionálních lymfatických uzlin po 2-4 týdnech vznikne imunitní reakce TBC hypersenzitivita (alergie) projevem je pozitivní tuberkulinový test, mikroskopicky kaseózní nekróza TBC resistence projevem je mikroskopicky specifická granulační tkáň

Tuberkulóza - morfologie FORMA PROLIFERATIVNÍ projev resistence specifická granulační tkáň: TBC uzlík epiteloidní buňky (řadí se radiálně na centrum uzlíku palisádování) Langhansovy buňky lymfocyty FORMA EXSUDATIVNÍ připomíná serofibrinózní zánět mikroskopicky přítomny Orthovy buňky (histiocyty plné BK) obě formy mohou podléhat kaseózní nekróze projev alergie

lymfocyty epiteloidní buňky Langhansovy buňky kaseózní nekróza

Tuberkulóza primární (dětský typ) TBC první styk s BK vytvoří se primární komplex (primární infekt - větš. v plíci pod pleurou + lymfatická uzlina větš. hilová plicní) další vývoj primárního komplexu: zhojení (ložisko se zajizví a kalcifikuje) progrese šíření v plicní tkáni do okolí v centru kaseifikace a rozpuštění vyprázdnění do bronchu AKUTNÍ KAVERNA CHRONICKÁ KAVERNA (jizvení ve stěně) šíření lymfou (uzliny krční) do žilní krve šíření krví (TBC bakteriémie)» masivní rozsev po celém organismu ve formě malých (mm) mnohočetných ložisek MILIÁRNÍ TBC (velmi špatná prognóza)» menší množství BK vznik isolovaných ložisek (CNS meningitida, ledviny, nadledvinky, kosti ) při očkování (BCG vakcína oslabené živé BK) vzniká umělý primární komplex (kůže + lymfatické uzliny v axile)

Tuberkulóza sekundární (adultní typ) BK již vytvořen primární komplex existuje určitý stupeň resistence i alergie rozvoj při poklesu imunity (věk, podvýživa, jiné choroby ) většinou reaktivace, méně často nová infekce šíří se nejčastěji dutým systémem (bronchy po plicích, močovými cestami po urogenitálním systému)

Sarkoidóza multisystémové granulomatózní onemocnění neznámé příčiny (snad hypesenzitivita na BK, které již zanikly) ve více orgánech lymfatické uzliny (hl. v plicním hilu) plíce - hrozí rozvoj plicní fibrózy kůže slinné žlázy slezina, játra specifické granulomy (stejné jako u TBC), ale bez nekrózy!

Lepra původce Mycobacterium leprae přenos přímým kontaktem s nemocným x velmi dlouhá inkubace (až 20 let) postihuje kůži a podkoži ložiska (v obličeji, na končetinách) tvořená histiocyty s četnými bakteriemi rozpad (infekční) granulomy kolem podkožních nervů (necitlivé, depigmentované ložisko)

Syfilis původce Treponema pallidum získaná forma 3 stádia 1. primární komplex - v místě vstupu tvrdý vřed (větš. na genitálu) + regionální lymfatické uzliny (u muže tříselné, u ženy pánevní) spontánně se zhojí i bez léčby 2. generalizace (za 5-8 týdnů) ložiska na kůži a sliznicích 3. pozdní (orgánová) syfilis (po mnoha letech) guma ložiska gumovité konzistence v různých orgánech (játra, kosti ) specifická granulační tkáň s nekrózou postižení hrudní aorty vznik aneurysmatu (výdutě) neurosyfilis (progresivní paralýza)

Syfilis vrozená forma treponema prochází placentou (následky závisí na době infekce matky největší následky nákaza v době těhotenství) masivní infekce potrat narození novorozence s těžce postiženými orgány (plíce, játra, kosti) pozdní změny (slepota z poškození rohovky, porucha vývoje zubů soudkovité řezáky, hluchota, deformace kostí šavlovité tibie)