Rakovna: nové nadě e tf?t}. letgch dvaeátrého stol*tí vyhlásl Arnerčané válku rakgvně. Postupně se přldal c*lý svět. Okupačnívojska n*dorcvýgh buněk nás zabljeí dále, přesto nemůžebýt řec a debaklu' Vědc vyví*íl$ky' díky lrmž by snad mohly brzy ďasěeě *m #rak Ě ty arcjeák*$rg*!*í má**ry" V z,o E r f ádná jná nemoc dosud nebyla tak rafnovaných kom-,1í předmětem I_lbnacÍchemkálí, jaké jsou vymýš- leny na léčburakovny. Dlužno ale do! dai, že ne všechny preparáty od začátku oo sloužly tak ušiechtlým cílům. o Když v červenc roku 1917 v Západo É ních Flandrech použly německé jedf notky prot nepřáteským vojskům boš F ový plyn, poznal svět účnkysmrtcí 'o N jedovaté látky působícípuchýře. Para.ď o doxně se ale právě tato neslavně proo Á @ Ú' T ---- {. slulá zákopová btva zasloužla o rcz- voj chemoterape. Vojác zasažení,,hořččnýmplynem" umíral na otravu. Smrtcí látka, jež rozlepiává slznce a těo zasypává puchýří, dostala název yperít podle města Ypres' kde bylplyn před 97 lety poprvé nasazen. Nkdo tehdy netušl, že se tento okamžk zapíšedo hstore boje prot rakovně. Zdravotníc totž zjsttl, Že smrtcí chemcký koktejl dokáže účnněhubt buňky. Především pak ty' které se rychle dělí. žených vojáků všml dramatckého sníženípočtu leukocytů, tedy bíých krv nek. Tak se amerčtí badatelé octl už jen krůčekod toho, aby pro tuto chemkái našl uplatnění př Iéčběleukeme a rako- vny lymfatckých žiáz, tedy těch druhů rakovny, které se vyznačujínadprodukcí bílých krvnek. Když pak v ypertu nahradl síru dusíkem, vznkla látka do- dnes známá pod jménem dusíkatý ypert nebol mustargen. Sloučenna, která dokáže zastavt bujení rychle rostoucích tkání - tedy těch nádorových. Mustargen se stal první významnější chemkálí, jež se začala používat v léčbě zhoubných nádorů. Ještě před dvacet Iety se nasazoval u pacentů s Hodgk- r Preventvní zbraň: dopťs od pojšťovny DřestoŽe nemocných s rakovnou l Jedovatý plyn lékem Zásadnízlom ale nastal až po druhé světové válce. Hlavní rol v tom sehrá1a válečná katastroía, která 2. prosnce 1943 posthla přístav Bar na pobřeží Jaderského moře v jížníltál. Němc během bombardování přístavního města zasáhl l{/-lll 26 Jří GrossmannJ. Jestlže objevem antíbotk získa1a me- a textař prsu, děložního čípku' tlustého střeva a konečníku.účast ale nenítaková, jak by s lékař přál. V lednu proto začnou zdravotní pojšťovny rozesílat rzkovým skupnám pacentů pozvánky' Na vyšetření rakovny prsu je dostanou Ženy od 45' čípkuženy od za- účnkůmbojového plynu tak byly Vystaveny stovky cvlstů, vojáků zdravotníků,kteří se staral o zraněné' Amerčtífarmakologové Lous novou chorobou (zhoubné onemocnění lymfatckého systému, posthujícíh1avně mladé ld - zemře1 na n třeba humorsta hou dát preventvně Vyšetřt na rakovnu amerckou obchodní 1oď John Harvey, jež kromě vojenského materálu vezla přblžně 100 tun ypertu. Zhoubným S. Goodman a Alfred Glman, kteří se na unverztě Yale zabýval účnky ''hořččnéhoplynu", sí pak u jednoho z post- př- bývá' ld kteří na tuto chorobu umírají, ubývá. Velkou rol v poztvním trendu sehrály screenngové programy' Češse mo- j dcína pro svůj boj s nemocem v,'lékařské munc" doslova nukleární čátku menopauzy a tlustého střeva a konečníku Ženy muž od 50 let. Na screenng rakovny prsu chodí kolem 50 procent Žen, v někteých evropských zemích až 90 procent, cít v ČR je 70 procent. U děložního hrdla je účast50 procent, cílem je 70 až 80 procent jako v Brtán. U tlustého střeva je účast23 procent, cílem je ] Účast zhruba na 50 procent. - zýšt --_-------,-,-,--J,,obr- něné vozy", které převálcují nejednu zá_ keřnou nemoc, pak protnádorová chemoterape (tzv. cytostatkal představuje! hlavce. ovšem se všem nevýhodam, které takto razanínízbraň má. Jejím úkolem je zpomalt č zastavt růst buňky, případně j úplně zníčt.ideální by bylo' kdyby dokázala zahubt jen ty nádorové a nepoškodt přtom ty normální. Žádná z dosud používanýchlátek ale bohuže] takové vlastnost nemá. Nčítedy nejen,,nepřítele", ale í,,spojence".

!r.r.!::,1,. :: t:t:ra:rrr:...:t:,!jttt;. ;.:': :::. :.:.j:, : :. rlrr Ir..;:,:::::!!.. :: #,,,= Bouřlvý rozvoj chemotelape a siťízllvé hodnocení předností, 1mltů a rlzk vedl ke dvěma zcela rozlčným pohledům: část 1ékařůse domnívala, že chemoteraple jednoho dne zcela vyřeší problémy onko1oge. T druzí naopak tvrdl' že chemoteraple nepřežje rok 2000. Nestalo se an jedno z toho. Realta je někde uprostřed. V boj prot rakovně zůstává chemoterape společně s chrurgckou léčboua ozařováním,,trumvrátem" nejslnějších zbran Rakovna je vždy jná Rozhodně a1e nejsou jedným esy, jež ma;í lékař v rukávu. Základní přelom v hledání nového bojového arzenálu příneslo přesné zmapování ldského genomu v roce 2000. Do té doby měl 1ékař za to, Že nádory jednoho a téhož orgánu jsou v podstatě totožné. K nemocnému S Iakovnou proto přstupova1 čstě anato- mcky. Pacent byl _ s nadsázkou řečeno _ souborem kostí a tkání. Léčbase nasazova]a pod1e toho, který orgán byl postžen.,'když dnes uděláme genetcký rozbor postžených tkání, zjlstíme, Že nádory, které jsme dříve považoval za úplně stejné, ve skutečnost vypadají jnak" TakŽe nyní volíme \éčbuaž na základě nádorového proflu' Nový rozměr onkologcké péčespočíváv ndvdua1zac 1éčbypro každéhonemocného a pro každý nádor na základě molekulární charakterstky nádorové choroby a genové výbavy každého pacenta. ŠÍjememu j tedy přímo na míru," vysvětluje profesor Luboš Petruže]ka, přednosta onko- logcké klnky Všeobecné fakultní nemocnce a 1' lékařské fakulty UK v Praze' Rozluštění ldského genomu tak po1ožlo základy ke vznku bologcké léčby. Předpona,'bo" ovšem nesgnalzuje, Že jde o čstě přírodnímetodu, vhodnější termín je,,cílená léčba".vysthuje totž prncp, na kterém funguje. ZaÍmco klasckou chemoterapl s můžeme představt jako p1ošné bombardo' vání, cílená léčvase zaměřují jen na určtébuňky, v tomto případě na rakovnné. V optmá1ním případě nechají ty zdravé na pokoj' Proto jsou efektívnějšía mají méně nežádoucích účlnků.,,díky tomu se z mnoha onkologckých onemocnění stávají onemocnění chroncká' I pacent s metastázam žjívelm dlouho a s ve1m dobrou kvaltou žívota,"hodnotí rela- } 27 EEI

L > MÉNĚÚrvlnrí. pres trvalý nárůst počtu onemocnění úmrtnost na rakovnu klesá. Řada případů je totž díky moderním vyšetřovacím metodám zachycena v raném stadu' Příslbem je screenng plc- ních karcnomů pomocí počítačovétomografe. Jeden z plotních projektů je přpravován na pracovštích 1. lékařské fakulty UK v Praze. tvně mladou metodu léčbydocentka Re- nata Soumarová, vedoucí Komplexního onkologckého centra Nový Jčín. Hlavní pachatel neznámý 7 -----, r L každý pacent: proč? Vědc se shodují, že společným jmenovatelem zákeřné choroby je snížená protnádorová munta' která umožnípatogenním buňkám nekontrolovatelné bujení. Zatímco my s Cílenépreparáty vyhledávají v organsmu konkrétní struktury (například určtétypy receptorů) specfcké pro daný nádor, navážou se na něj a zastaví množeníbuněk, tím růst nádoru' Případně ho úplně znčí.,,některé z nch dokážou na poměrně velm dlouhou dobu zabránít dalšímu rozrůstání nádoru. Což nám dává do budoucna víru, že se rakovna dostane například na úroveň cukrovky," věří docentka Soumarová. žjeme pokldným žvotem, v našem těie zuří permanentní válka' Z vnějšíhoprostředí sem pronkají nepřáte1ské mkroor- neprobádaných, ba dokonce neobjeve_ schopna tyto chyby sama opravt," říká profesor Petruželka. V takovém případě Dlouhá řada receptorů ae zůstává ných. Prozatím jsou proto cílenéléky účnnéjen na některé typy zhoubných nádorů. Poměrně dobře íungujínapří gansmy' uvntř se rodí vzpurné buňky' které se vymkly kontrole. Všecř+try bologícképrocesy, které v nás probíhají, jsou naštěstí několka- násobně jštěny, aby se v případě chyby samy opravly nebo vyřadly z ptovozlj.,'větší č menšízměny probíhají na buňce praktcky každou vteřnu. Dokud je náš muntní systém zdravý a sílný je buňka se o váce nejspíšvůbec nedozvíme. Problém ale nastane, když jsou obranné l ne prolomeny. Schopnost če1t změnám a opravovat buněčná poškozeníse snžuje s věkem. Zatímco počet nově vznkajících nádorů se do věku devatenáct let počítá v Česku na desítky případů ročně, v populací nad 45 let jde už o tsíce pacíentů' Proto je třeba ve věku 60 let pravděpodob- nost onemocnění mnohonásobně vyšší než v dětství. Pokud navíc muntu oslabíme stresem nebo špatnou Žvotosprávou, octneme Se ve skupně, kde černá ruka rakovny řádí ještě razantněj. Souvslost mez Žvotním stylem zhoubným onemocněním jednoznačně patí třeba v případě rakovny tlustého střeva',,rzko opravdu zvyšuje kou- } a klad na chronckou myelodní leukemí, rakovnu prsu nebo zhoubné onemocnění tlustého střeva a konečníku. V cestě za hledáním nových preparátů, které by podobně Íungovaly u jných ná_ dorových onemocnění, stojí množstvídalšíchpřekážek. Genetckých mutací u jednotlvých nádorů mohou být tsíce, u každého pacenta jné, přčemžne všechny musí mít s rakovnou nějakou příčnnou souvslost. Určt v tomto zmatku, co je pří čnou rakovny, a jakým směrem tedy zacílt 1éčbu,je proto velm obtížné. A Stejně těžkéje odpovědět na otázku' kterou s po vyřčenídagnózy položí as EEEEI zs < BYLA, JE A BUDE. Současná chemoterape se v léčbězhoubných onemocnění používá od 50. let mnulého století. Nově zaváděné kombnace,,chemckých koktejlů" dávají naděj na prodloužení Žvota těch nejzákeřnějších nádorů'

, Nevětší onologčtízabjc v CR l,l Data'za rrk2o12,,,],,1 _ Y]l- L* Ť:!ls stcký ú,"o ff P ff. Vývo onkologckých nemocí (2014) Naděje na přežtí Na základě statstckých dat z předešlých let do I kážou odborníc poměrně dobře odhadnout' ko_ lk nově dagnostkovaných případů u jednot Vých zhoubných onemocněnív Cesku přbude. PrVní údaj V tabulce vyjadřuje odhad poótu no_ Vých pacentů s touto dagnózou. DÍuhéčíSlo předpovídá celkový počet nemocných s konkrét_ ním zhoubným onemocněním V letošnímroce' Úspěšnost léčbya zákeřnost jednotlvých onko ogckých nemocí Se odborně hodnotí,,pětletým relatvním přežtím''. Číslav tabutce tedy udávají, koik procent nemocných má v jednot vých fázích onkologckého onemocnění naděj, Že se dožje dalších pět let. Obecně platí, Že čím dříve se na rakovnu přjde, tím Většímá pacent šanc, Že chorobě nepodlehne. Například pacentky s rakovnou písu, kterou se podaří podchytt V samém zárodku (stadum l: tumor menší néž 2 cm, karcnom se zatím nešířímmo prs), majítéměř stopíocentníšanc na pět eté přežtí. Pokud se aie na nemoc přjde v nejpokroč ejšífáz (stadum lv: Vzdálené metastázy, nejóastěj v plcích, játrech, kostech č mozku), dožje se da š,,pět etky'' jen čtvrtna Z nch' rakovna,l orostatv ' íoví,'''l Pacent S 072 8 743 tlustého střeva a konečníku nemalobuněčný karcnom prsu ledvn plc* močového měchýře kůže s nvkv břšní rlělohv Žaludku vajcňníktt 76Í. 7 313, 2634, 4 596 2439 2286 2g46 1565 2 '1126 hrd a L022 735 ícnu děložního VaÍlete I 526 Dožjíse dalších 5 let pacent celkem stadum rakovna I stadum stadum l lll stadum lv 94,9% 458'3% 56 245 59 401 karcnom prostaty B 87,5 % * 84'0 % 13 290 77 738 novotvar těla 223Ls děložníio 90,2% x60,7% 2t270 252gt karcnom tlustého střeva a 4142 konečníkue 60'8 % 26 o27 6505 novotvaí dutnv 9837 ústní w 5t,2o/, 44.1r/o L8572 31,,2Y0 1735 93,7% s66,0% *49'0%o ^L3,70/o 73,2Y0 m51'7% * 31'8% % s65,7 % _*!!ů!--*!!-u &44,9 Yo *27,2Y0 W 75,010 W 69,1% *39,1 *{.g'!5".."lr--:-36''!.ťl "/o...rj,6-.@ 6,5% 5,0% Jl ;tpt'!:7"8 9329 * Zhoubné nádory plc se dělí na dva podtypy _ maiobuněčný a nemalobuněčný' DrUhý jmenovaný tvoř' as 80 procent všech nádorů p c' Rozrůstá se poma lej a nenr tak agreslvní (pomalej VytVáří metastázy). Zdro: l\4odrá knha českéonkologcké společnost, aktua_ lzacé oro rok2ol4 (dosud nepublkováno). L. DuŠek et al': czéch Cancer Care n Numbers 2008_2009. Praha. Grada Publshng. a. s.. 2009. ISBN 978-80'247-3)44-2' *****ffj L--*---".* 53,5Vo :20,7 lo 12,9% l m @ m 54,3% *28,1o/o *L1,2Yo *}&3_}é*), ogckých pacentů v České n NumbeÍs 2008_2009' 1*f*""Jg,'l"P-* 2e lllltt

rjak poznat takovnu MKovlNA PLlcA pnůoušgx- nejrzkovější skupna jsou kuřác mez 55. a 65' rokem Ž_ Vota, ale může posthnout nekuřáka' PřÉ znakyjsou nenápadné: kašel, chrapot, ztráta chut k jídlu, potíže př polykání RAKovlNA TLUsTÉuo srřgvl n ronečníxu - častějšíu mužů (obvykle nad 50 let)' r_ nakovllajater- posthuje muže Ženy' Významným rzkovým faktoíem je jaterní crhóza,''prodělaná Žloutenka typu B a,c, al: kohol ve velkých dávkách, negatvnívlvy prostředí (chemcké látky, jako jsou pestcdy a ín_ sektcdy), kouření. Mez př2naky patř'b_olest břcha (zejména na pravé Straně), únava, tep- ' ' loty' zmnce, hubnutí. zko zvyšuje obezta, kouřen přemíra alko_ holu (včetně pva), Žvočšných tuků a červe- ného masa' NejčastějšÍpříznakyjsou bolest břcha, nadýmán potíže s polykáním' krev ve stolc, dlouhotrvající průjem nebo zácpa' stužkovtě zúžená stolce (příčnouje zúžení Streva) a nenadálý Úbytek váhy. RAKovlNA vaječníků _ krtcké období nastává po menopauze (u Žen nad 60 let)' Náchylnější jsou Ženy, které už prodělaly rakovnu prsu' Zejména nostelky mutace BRCA!2. Nemoc je často bezp(znaková, v pokročlejšíchstadích Se může objevt pobolívání břcha, poct nafouklého břcha a nucení na močení' RAKovlM PRSU - zkovou Skupínou js-ou Ženy nad 45 let, ale stále častěj posthuje madší' onemocnět mohou muž'(0'2 pró_ centa všech nádorwých onemocnění mužů, u Žen je to'čtvftna). Rol hnje dědčnost' vlv ženských hormonů (estrogenů),,ále ne' : zdrauý ŽvotnÍ styl. MůŽe se projevt bulkou v prsu, bolestí prsu, v)ýtokem z bradavky nebo zvětšenímprsu. MŮŽe posthnout oba RAKouNA ŽALUDKU _ nejvýznamnějším rzkovým faktorem je chroncký zánět Žaludku způsobený bakterí Helcobacter pylor (tomu lze zabránt účnnouléčbou),ro hraje kouření a obezta, preventvnívlv majíčerstvéryby a zelenna. Nemoc na sebe může Upozornt neurčtým bolestm v nadbřšku, pozvolným nechutenstvím, poctem na zvracení, hubnu_ prsy. tím a krvíve Stolc. RAKovlNA sllnlvky_ přesná příčnavznku této nemoc neníznáma, významným rzkem je ale kouření. Počátečnístadlajsou bez pří' znaků (,,tchý zabuák"), proto se obvykle podchytí až pozdě' Varovným sgnálem bývá zvláštnítyp cukrovky. V pozdějších stadích se obvykle projevuje Žloutenkou, bolestm v nadbřšku, výrazným hubnutím a slabostí. RAKovlNA JícNU - častějšíjevýskyt u mužů kolem 50' až 60' roku, škodlw je nejen alkohol' a e kouřenía Žvýkánítabáku' rol hraje dědčnost. Nemocní mají potíže s váznutím RAKovlNA PRosTArY- posthuje hlavně muže nad 50 let (nejrozšířenějšíje u pacentů mez 70. a 8o. rokem věku). Nádor většnou roste pomalu' Nemocný může mít potíže př mo- lejšíkůží a t, kdo se v m!ádí na slunc často spáll' Pgment-ový nádor se projevuje změnou RAKoVlNA DĚLoŽruÍxo čípru- nejrzkovější skupnou jsou Ženy ve věku 45 až 55 let' Věková hrance se však stále snžuje. Hlavní rol na vznku nemoc majíldské paplomavry fsou pohlavně přenosné). Ve větším ohroženíjsou proto Ženy, které často střídají partnery (dívky, které ještě neměly pohlavní styk, jsou mmo rzko), nízký věk př pohlavním styku, ale snížená munta organsmu' RAKoVINADĚLoHY- nejčastěj se vyskytuje ' u Žen meá 60' a 70' rokem. Nejvýznamnější rzkový faktorje diouhodobé působeníženského hormonu estrogenu (čl časný nástup menses a pozdní přícňod menopauzy). ohroženějšíjsou Ženy' které neměly dět, trpí poruchouvaječníků, obeztou, a kuřačky. Mez př2naky patří krvácení (od slabého špnění až po slné}, hnsavý nebo krvavývýtok' zvý ' 7 -..--., čení(kratšínte rvaly, zadržování moč, vzácně krev v moč). Mez rzlkové faktory patří kouření, jíde níčekbohatý na tuky, ale gene_ tka (objevlal se u vašeho otce č bratra, je u vás rzko onemocnění dvakrát vyšší;.výskyt rakovny prostaty v Česku stoupl od de_ vadesátých let o 70 procent. ření a zvýšenéptí alkoholu' DáIe denní konzumace červenéhomasa, úprava po_ travn smažením, pečením'grlováním a vyššípodít žvočšnýchtuků v potravě. Daším samostatným rzkovým faktorem je obezíta, především u1oženítuku v oblast břcha," vyjmenovává profesor Mros1av Zav or ai, ředtel Ústřední voj enské nemocnce a významný český gastroenterolog. E@l so sousta a bolestípř polykán stěžujís na bo_ lest v krku, typcký je chraptvý tchý hlas. - způsobqe j slunečníuvb zá_ ření ďéjvětšísklon k íemoc mají ldé se světrakovjna (ŮŽE barvy, tvaru a Velkost maleřského znaménka nebo se na kůž může objevt barevná skvrna, která se zvětšue a může krvécet. RAKoVINA MočovÉlotvtĚcHÝŘr - mez rzkové faktory patřívleklé záněty močových cest, ale dlouhodobé užíváníléků.nemoc doprovází pálení a bolest př močen časějšímočent' bolest zad v bederní oblast. Světová zdravotncká organzace odhaduje, že ve světě letos rakovnou onemocní téměř 15 mlonů ldí. A zemře na ní zhruba osm mlonů pacentů. V Česku má v současnost s onkolo- gckým onemocněním zkušenost na 450 tsíc lídí(tedy zhruba každý třadvacátý obyvatel republkyj. A rakovnou za Ž_ vot onemocní podle statstky každý třetí čiověk a zemře na n každý čtvrtý. šená teplota. RAKoV NA VARLÉÍE - nejčastěj posthuje mladé muže mez pubertou a 35. rokem' u mužů nad 50 let se tak často nevyskytuje' Rzkovým faktorem může být nfekčníonemocněnívarlete nebo vývojová vada, př níž jedno nebo obě varlata nesestoupí do šour- ku' Projevuje se zvětšenímvarlete, bolestí na dotek, zduřením, otokem nebo zarudnu_ tím, tahavou bolestív podbřšku nebo Ve slabnách, často zvětšením bradavek. MKovlNA LEDvlN - nejohroženějšískupnou jsou pacent, kteým chroncky selhávají led vny, kuřác a obézníldé. Rol hrají gene_ tcké dspozce. První stada nemocjsou bezpříznakové, pozděj se může objevt krev v moč, případně bolest v bederní oblast. Ročně je přtom odhaleno okolo 80 t síc nových případů(včetně nádorů kůže Jejch počet rok od roku stoupá zhrub o pot ro...'t. Nejvíce obětí s v Česk vezme zhoubné onemocnění tlustéh střeva a konečníku'nádory plc, prť dušnce a průdušek. U žen je nejčas tějšírakovna prsu, u mužů prostat (u 85 procent mužůstarších šedesá let lze na1ézt nádorová ožska). Poku

MsTo ZNAMÉNKA RAKovlNA. K nejčastějším zhoubným onemocněním patří rakovna kůže. Způsobuje j slunečníuvb záření' Větší sklon k tomuto typu rakovny mají ldé se světlejšíkůžía t' kdo se v mládí často spáll. se odečtou zhoubné nádory kůže, u nchž je úmrtnost velm nízká' představují tyto typy rakovny polovnu nově zachycených případů. Smutné světové plven_ ství držíčesko ve frek- venc výskytu úmrtírakovny tlustého střeva a ko_ tého roku.,,ročně v Česku onemocní rakovnou tlustého střeva a konečníkuko_ 1em 8000 ldí a téměř polo- vna z nch na tuto chorobu zemře," dodává gastloentero1og Zavoral' Pět 1et od vy_ puknutí nemoc přežívá jen padesát procent pacentů. nečníku.,,hlavnípříčíny PřÍtom jde o ten typ nádorojsou tř," říká docent To- vého onemocnění, který lze máš Bůchler, přednosta onkologcké klnky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnce v Ptaze',,Zaprvé nevhodná v případě podchycení v časném stadu úspěšně vyléčt' V tlustém střevě dochází k nepřetržté a ryché ob- tícképředpoklady: vlv dědíčnostje u nádorů tlus- k chybě a změně jejch stravovací návyky a sklon mulu1í se dalšígenetcké mutace, vznkají přednádo- strava s nadbytkem žvočš- měně slznčníchbuněk' ních tuků' Zadruhé gene- Př jejch děiení můžedojít tého střeva výruzný a dědí se k obezítě. A zatřetí zanedbá_ vání preventvních kontrol, tedy kolonosk ope (vy šetření tlustélto střeva, pozn. red.) a vyšetření stolce na příměs krve." Rzko u tohoto typu rakovny stoupá jž po čtyřcátém roku věku a dosahuje vrcholu ko1em pětašedesá- ge- netcké výbavy. Pokud tato chyba není opravena a ku- rové \éze, takzvané po1ypy' je ale možnédíky kolpo'ty skop jednoduše odstrant a předejít tak vznku rako- vny. Je-I polyp ve střevě po_ nechán, za deset let se z něj stane zhoubný nádor"' pop- suje příčny vznku jednoho z nejčastějšíchonkologc- ) JlŘí ANDREA OTAKAR VÁcLAV WWW.d