3. Inovace a Evropská unie Porovnání mezi EU a USA a Japonskem Ze srovnávacích analýz provedených v prvé polovině 90. let vyplynulo, ţe EU značně zaostává v mnoha ohledech za realizací výsledků výzkumu a vývoje a jejich uvedení do praxe za USA a Japonskem. Vědecká výkonnost je v EU srovnatelná, ale technologická výkonnost v high-tech sektorech je výrazně horší. 3.1. Jak je na tom Česká republika s výzkumem a inovacemi? 1. V ČR rozvoj technologických inovačních aktivit spočívá do značné míry na zahraničních investorech, kteří do ČR přinášejí v mnoha případech high-tech zařízení. 2. Podpora malých a středních podniků není příliš účinná. 3. Silně se projevuje nedostatek rizikového kapitálu a nedůvěra bank poskytovat úvěry začínajícím firmám. To potvrzuje i analýza inovačních politik, provedená v EU v roce 2001 v šesti přidruţených zemích včetně ČR. Z analýzy vyplývá, ţe konsistentní inovační politika zaměřená na výzkum a inovace vlastně v ČR neexistuje. 3.2. Jaká je historie podpory výzkumu a inovací v EHS a EU? 1) Období do Maastrichtské dohody tj. od r. 1984-1993 V období let 1983 1994 existovaly a probíhaly programy podpory inovací a programy výzkumu a vývoje na sobě nezávisle. I. První rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1984-1987. Celkové náklady činily 3,78 mld. ECU. Jeho cílem bylo definovat strategii EHS v oblasti vědy a techniky. dosaţení zemědělské konkurenceschopnosti dosaţení průmyslové konkurenceschopnosti zlepšení hospodaření se surovinami zlepšení hospodaření s energetickými zdroji zvýšení prostředků na vývoj zlepšení ţivotních podmínek
II. Druhý rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1987 1991, jeho cílem bylo upevnění mezinárodní konkurence schopnosti průmyslových sektorů s vysokou technickou přidanou hodnotou a urychlení ustavení Evropského vědeckého a technického společenství. Celkové náklady činily 5,396 mld. ECU. kvalita ţivota kupředu k velkému trhu a informační a komunikační společnosti modernizace průmyslových sektorů vyuţití biologických zdrojů energie vyuţití mořského dna a pouţívání mořských zdrojů III. Třetí rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1990 1994. Jeho cílem bylo upevnit vědeckou a technickou základnu evropského průmyslu, podporovat podniky, výzkumná střediska a univerzity, aby byla konkurence schopnější na mezinárodní úrovni. Celkové náklady činily 6,6 mld. ECU. Informační a komunikační technologie (2,56 mld. ECU) Průmyslové a materiálové technologie (1 mld. ECU) Ţivotní prostředí (0,587 mld. ECU) Vědy o ţivé přírodě a technologie (0,469 mld. ECU) Energie (1,063 mld. ECU) Lidský kapitál a mobilita (0,587 mld. ECU) 2) Období po uzavření Maastrichtské dohodě o založení EU v roce 1993 Maastrichtská dohoda vytvořila nový rámec pro evropský výzkum a podporu inovací. Byly vytvořeny mechanismy třístranných jednání mezi Radou EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem o zásadních rozhodnutích. IV. Rámcový program trval v letech 1994 1998 jeho hlavním úkolem bylo implementovat dosaţené výsledky podporováním spolupráce mezi podniky, výzkumnými centry a univerzitami, stimulovat vzdělávání a mobilitu výzkumníků v EU. Rozpočet programu činil 11,9 mld ECU coţ znamenalo zvýšení s 3. RP o 80%. Program se stával z následujících podprogramů: Informační a komunikační technologie Průmyslové technologie Ţivotní prostředí (počasí, mořský výzkum) Vědy o ţivé přírodě a technologie (biotechnologie, biomedicína a zdraví, zemědělské a rybářství včetně agroprůmyslu, potravinářského průmyslu, lesnictví a vývoj krajin Nenukleární energetika
Doprava Cíleny socio-ekonomický výzkum Stimulace a vzdělávání a mobility výzkumníků V. Pátý rámcový program probíhal v letech 1999-2002. Cílem programu je udržet a zvýšit koncepci Evropského výzkumného prostoru, výzkumný potenciál evropských výzkumných ústavů a univerzit. Nejdůleţitějším úkolem je zajistit, aby výzkum slouţil občanům. Rozpočet programu je 14,96 mld. Euro. Skládá se z následujících podprogramů: Kvalita ţivota a zacházení se ţivými zdroji Uţivatelsky přátelská informační společnost Konkurenceschopnost a udrţitelný růst Energetika ţivotní prostředí a trvalý rozvoj Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu EU Podpora inovací Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické základny VI. Šestý rámcový program EU byl schválen v červnu 2002. Inovace patří k nejdůleţitějším prvkům programu. Jde o všeobecnou odporu inovací. Aktivity budou doplňovat národní a regionální aktivity ve spolupráci Evropskou investiční bankou. Předpokládají se následující podpory: Vytváření sítí finančních prostředků Aktivity na podporu mezi regionální spolupráce v oblasti inovací Aktivity podporující experimentování s novými nástroji a přístupy k podpoře technologických inovací Vytváření informačních sluţeb na podporu inovací jako CORDIS apod. Aktivity podporující průzkum v ekonomické a technické oblasti 3.3. Jaká je podpora rozvoje regionů a inovace Posílení ekonomické a sociální soudržnosti je jeden z nejdůležitějších úkolů EU. Intenzivní aktivita se proto zaměřuje na snižování rozdílů úrovně rozvoje jednotlivých členských států a regionů, při současné snaţe o zachování trvalého růstu ekonomik. EU se snaţí podporovat rozvoj hospodářskou činností, vysokou úrovní zaměstnanosti, rovnosti mezi muţi a ţenami, vysokou úrovní ochrany a zlepšováním ţivotního prostředí. V současné době existují: ERDS ESF EAGGF FIFG - Evropský fond regionálního rozvoje - Evropský sociální fond - Evropský fond pro řízení zemědělství - Finanční nástroj řízení rybolovu
Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: přímé investice do vytváření nových pracovních příleţitostí sluţby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání a záchrana stávajících firem, marketing, certifikace atd. s cílem rozvinou regionální a místní potenciál a diversifikovat hospodářské aktivity základní hospodářské infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky výzkum a rozvoj technologické inovace infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybích výrobků modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky) ochrana ţivotního prostředí a přírodního dědictví obnova budov, rozvoj kulturních hodnot obnova krizí postiţených městských oblastí vyhledávání pracovních příleţitostí pro mladé lidí, nezaměstnané prostřednictvím náborové pomocí a školeními rozvoj nových kvalifikací s cílem vyhovět měnícím s poţadavkům pracovního trhu a přizpůsobení u vzdělávání a zaměstnanosti Společná regionální politika se v EU chápe ve velice širokém smyslu a zahrnuje v sobě řadu typicky regionálních ale i sektorových aktivit. Přesahuje také rozměr pouhé hospodářské politiky. Společná regionální politiky představuje jednu z nejvýznamnějších a nejpropracovanějších politik EU. Rozpočet EU na ni vyčleňuje více než jednu třetinu veškerých výdajů, čímţ se tato politika přibližuje finančně nejnákladnější zemědělské politice. Strukturální fondy se začaly významně uplatňovat v hospodářském a sociálním rozvoji v období rozšíření EU o hospodářsky slabší země Řecko v r. 1981, Španělsko a Portugalsko v r.1986. Reforma strukturálních fondů v r. 1988 Do nového způsobu financování byla zapojena i Evropská investiční banka (EIB). Byly přijaty čtyři zásady: koncentrace, partnerství, programování a doplňkovosti. Bylo stanoveno pět cílů na které bylo uvolněno 20,669 mld. ECU. rozvoj nejméně prosperujících regionů regiony postiţené poklesem průmyslové výroby boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti zaměstnanost mladých lidí
Programové období 1994 1999 Na zasedání Evropské rady v Edinburgu v r. 1992 se rozhodnulo o významném zvýšení rozpočtu strukturálních fondů na 142 mld. ECU. Více neţ 70% bylo určeno pro méně vyvinuté regiony. Masivní zvýšení prostředků zejména pro méně rozvinuté regiony souviselo se vznikem EU v r. 1993 a s předpokládaným zavedením jednotné měny. Nicméně rostou nezaměstnanost v zemích EU 16 mil. V r. 1993 volala po dalších opatřeních. Byly stanoveny následující priority: Podpořit vytváření pracovních míst a trh práce úpravou pracovní doby a změnou daňového zatíţení Zlepšit situaci zaměstnaných v nejméně rozvinutých regionech a u sociálně znevýhodněných skupin, skoncovat s nezaměstnaností mladých, zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané a zajistit rovné pracovní příleţitosti Zlepšit úroveň lidského kapitálu celoţivotním vzděláním Vytvořit nové pracovní příleţitosti v sektorech ţivotního prostředí, zdravotnictví a péče o zdraví, v umění, kultuře a turismu. Podpora rozvoje regionů s extrémně nízkou hustotou obyvatelstva nový cíl po přijetí Rakouska, Finska a Švédska v r. 1995. Programové období 2000 2006 Evropská rada rozhodla svým nařízením z června 2001 o regionální politice, ţe stále přetrvávají velké sociálně-ekonomické rozdíly mezi některými státy a regiony EU. Například HDP Lucemburska je dvojnásobný oproti Řecku a HDP Hamburku je čtyřnásobný ve srovnání s regionem Alentejo. Takové rozdíly ohroţují soudrţnost EU. Z toho důvodu se předpokládá koncentrace úsilí při odstraňování sociálně ekonomických rozdílů.