Program Toxické látky a odpady Chlumova 17 tel. + fax (+420) 222 781 471 130 00 Praha 3 e-mail: toxic@arnika.org Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 prostřednictvím Krajský úřad Královéhradeckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové V Praze, 17. května 2007 Věc: Odvolání proti rozhodnutí o vydání integrovaného povolení pro společnost GEMEC - UNION, a.s. na Zařízení na využívání a úpravu odpadů v areálu Důl Jan Šverma v Žacléři Dne 4. května 2007 nám bylo jako účastníkovi řízení o vydání integrovaného povolení pro Zařízení na využívání a úpravu odpadů v areálu Dál Jan Šverma v Žacléři doručeno rozhodnutí KÚ Královéhradeckého kraje v této věci datované dnem 3. května 2007 pod značkou 130/ZP/07-Mt-P. Proti tomuto rozhodnutí se v řádné lhůtě O D V O L Á V Á M E, a to především z níže uvedených důvodů, a požadujeme jeho přezkoumání v celém jeho rozsahu. Vydané rozhodnutí nestanovuje v dostatečné míře kontrolovatelné podmínky a opatření zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, jak to vyžaduje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon o integrované prevenci ). Zdůvodnění: 1) Vydané integrované povolení nezaručuje především, že míšením odpadů přijímaných do jmenovaných zařízení firmy GEMEC - UNION, a.s. nebude docházet k nežádoucím reakcím. Toto ošetřuje pouhým konstatováním že: Nesmí docházet k nežádoucím reakcím mezi jednotlivými odpady. Domníváme se, že integrované povolení by mělo být v této věci přesnější a upravit míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přesněji a vyjmenovat přinejmenším některé upřesňující podmínky. Jako jejich příklad uvádíme v příloze č. 1 k tomuto dopisu podmínky stanovené sice pro skládky odpadů, nicméně domníváme, že tyto podmínky jsou použitelné i v tomto případě.
2) Dále se domníváme, že výčet odpadů, jejichž míšení integrované povolení pro zařízení firmy GEMEC-UNION, a.s. povoluje, je příliš široký a zahrnuje i odpady s vysokým obsahem organických látek (například kaly z čištění odpadních vod, a to včetně kalů obsahujících nebezpečné látky). Rovněž by na seznamu povolených odpadů neměly dle našeho mínění figurovat odpady z čištění odpadních plynů ze spalování či spoluspalování odpadů, a to především pro chybějící kontrolu možného výluhu perzistentních organických látek z těchto odpadů, jak to doložily některé studie. Toto nebezpečí vzrůstá právě smícháním těchto druhů odpadů s odpady s vysokým obsahem organické hmoty (viz ad 1). Výtah z jedné ze studií uvádíme v příloze č. 2 k našemu odvolání. Případně můžeme správním orgánům doložit další studie zabývající se touto problematikou. Z tohoto pohledu se domníváme, že vydané integrované povolení je v rozporu s požadavky Stockholmské úmluvy o POPs, kterou Česká republika ratifikovala a jež požaduje nakládat s odpady tak, aby nedocházelo k únikům POPs. 3) Ve vydaném povolení není stanoven dostatečný monitoring vlivu povolovaných zařízení na okolní životní prostředí s ohledem na možné úniky POPs a rovněž neřeší potenciální přenos znečištění těmito látkami přes státní hranice i přesto, že je v těsném sousedství Polska. Sledování vlivu zařízení na okolní prostředí již bylo v rozhodovací praxi krajských úřadů zapracováno do některých vydaných integrovaných povolení. Toto je závažný nedostatek rozhodnutí o integrovaném povolení, jehož nezbytnou náležitostí jsou dle 13 odst. 4 písm. c) a d) zákona o integrované prevenci i podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, dle písm. i) způsob monitorování emisí a přenosů a konečně dle písm. j) tohoto paragrafu také opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění. 4) Za naprosto nepřípustnou považujeme kontrolu obsahu POPs v přijímaných odpadech formou čestného prohlášení v případě, že technologie výroby jejich výskyt vylučuje. V minulosti se již stalo, že do prostoru Dolu Jan Šverma byly předány odpady firmou, která je převzala od jiné firmy, aniž by tato předávající firma měla zařízení, které by mohlo produkovat POPs. Přesto odpady pocházely z prokazatelného zdroje POPs. Obsah POPs by měl být vždy prokazován analýzou, a to u odpadů vyjmenovaných buďto v nařízení EP a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004, o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, anebo v Obecné technické směrnici pro nakládání s odpady skládajícími se, obsahujícími nebo kontaminovanými POPs schválené Basilejskou úmluvou. Formulace uvedená v tabulce č. 8 povede pouze k opakovaným sporům a nepředstavuje žádný pokrok v regulaci povolovaného zařízení. Není podloženo ani citovaným nařízením EP a Rady (ES) č. 850/2004. 5) Za nedostatečné považujeme rovněž podmínky stanovené pro monitoring zakládkové směsi na výstupu z výrobní linky. Podmínky v integrovaném povolení by se neměly odvolávat na podnikovou normu, ale měly by být stanoveny přesně, transparentní, kontrolovatelnou a vymahatelnou formou, čili převzít část citované normy s přesně stanovenými limity a zdůvodněním, proč tyto limity byly převzaty. Kromě toho stanovené podmínky neošetřují možnost obsahu POPs ve vyrobené zakládkové směsi na výstupu z výrobní linky. Žádáme jejich doplnění, jinak je totiž integrované povolení v tomto bodě neurčité a nepřezkoumatelné. 6) Vydané integrované povolení nezaručuje dostatečnou kontrolu obsahu rtuti v odpadech, přestože povoluje ukládání některých odpadů jež ji mohou obsahovat anebo prokazatelně obsahují (např. katalogové číslo 050701). V příloze č. 3 dokládáme seznam odpadů, jež podle sdělení Spolany Neratovice, a.s. z jejího provozu obsahovaly rtuť. Za nejlepší dostupnou techniku v případě těchto odpadů lze považovat daleko spíše vyčištění odpadů od tohoto těžkého kovu a teprve potom jejich uložení či použití do zakládkových směsí. Tato podmínka
vydaného povolení je tedy v rozporu s 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci, že při stanovení závazných podmínek provozu úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příslušné příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení. Hlediskem dle přílohy č. 3 zákona o integrované prevenci pro určení nejlepší dostupné techniky v tomto případě je zejm. bod 10. - požadavek prevence nebo omezení celkových odpadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 7) Vydané integrované povolení sice konstatuje, že daný záměr nebyl posouzen podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, avšak správní orgán nezkoumal, zda takové posouzení mělo či nemělo proběhnout vzhledem ke změnám v zařízení. Pokud by zjistil, že mělo (a v případě pochybností zákon vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR), pak by bylo logické, aby proces vydávání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci přerušil až do doby vydání stanoviska na závěr procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Jelikož tedy pravděpodobně chybí jeden z podkladů a správní orgán ani nezdůvodnil, proč jej nevyžadoval, domníváme se, že v rámci integrovaného řízení nebyl v rozporu se zákonem zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a nebyly zjištěny všechny důležité okolnosti pro ochranu veřejného zájmu na ochraně životního prostředí. Napadené rozhodnutí je pak vydáno v rozporu se správním řádem - 3 a 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. Za Arniku - program Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík Příloha č. 1: Úprava mísitelnosti odpadů v Příloze č. 3 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. 1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity. 2. Slučitelnost odpadů Do jednoho sektoru skládkového tělesa ( 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména: 2.1 odpady upravené stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek, 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
Příloha č. 2: Vliv rozpustných huminových látek na vyluhovatelnost PCDD/Fs z popílku - Laboratorní pokus s použitím Aldrichovy huminové kyseliny (zkrácený překlad) Výběr ze studie zveřejněné v časopise Chemosphere 47 (2002) 599-605, od autorů Yong-Jin Kim*, Dong-Hoon Lee**, Masahiro Osako* * Department of Waste Management Research, The National Institute for Environmental Studies, 4-6- 1 Shirokanedai, Minato-ku, Tokyo 108-8637, Japan ** Department of Environmental Engineering, The University od Seoul, 90 Jeonnong-dong, Dongdaemun-gu, Seoul 130-173, South Korea Abstrakt studie Vliv rozpustných huminových látek (DHM) na vyluhovatelnost polychlorovaných dibenzo-pdioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/Fs, zkráceně dioxinů) jsme studovali teoreticky a v laboratorních podmínkách. Studie měla potvrdit či vyvrátit dřívější výsledky pilotní studie, zaměřené na mobilitu PCDD/Fs na skládkách, na kterých jsou uloženy pevné odpady ze spaloven. V teoretické části bylo ukázáno, že DHM mohou ovlivnit skutečnou rozpustnost i vyluhovatelnost dioxinů (PCDD/Fs). Ukázalo se, že vyšší koncentrace DHM vedou k vyšší vyluhovatelnosti. Ve vyluhovacím testu byly použity tři různé koncentrace DHM. Současně byly použity tři různé hodnoty ph roztoků. Tak byly podchyceny různé charakteristiky odpadů ze spaloven. Experimentálně jsme prokázali, že vyluhovatelnost PCDD/Fs se zvyšuje s rostoucími koncentracemi DHM. Nejvyšší hodnota vyluhovatelnosti byla nalezena při nejvyšší hodnotě ph. Rozdělení kongenerů PCDD/Fs bylo podobné u všech výluhů, nezávisle na ph hodnotě. To podpořilo distribuční teorii popisující chování PCDD/Fs za přítomnosti DHM a vody. Úvod Již dříve se řada studií věnovala otázce vyluhovatelnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) organických látek (HOPs). Konkrétně u PCDD/Fs se však nepředpokládalo, že migrují ve znečištěné půdě s půdní vodou a deštěm nebo že jsou schopny vyluhování z popílků. Carsh et al. (1986) uvádí, že po dvou týdnech se ve výluhu získaném smíšením 1kg popílku s 10 litry destilované vody objevily pouze vysoce chlorované kongenery PCDD/Fs. Nicméně, když jsme 4,8 litru tohoto extraktu nechali protéci 50-gramovým sloupcem půdy, koncentrace PCDD/Fs ve výluhu klesly pod detekční limitem. Ratti et al. (1986) doložil, že půda v Sevesu nevykazuje významné změny koncentrací PCDD/Fs v půdě. Hagenmaier et al. (1992) ukázal na okolí dvou průmyslových závodů v jihozápadním Německu, že za 8 let zde došlo jen k malým změnám koncentrací PCDD/Fs. Tyto změny nešlo vyhodnotit. Fischer et al. (1992) doložil, že jen vysoce chlorované kongenery byly detekovány v roztoku, získaném při vyluhovacím experimentu dle DIN 38414. Jackson a Bisson (1990) zjistili, že půda kontaminovaná konzervačním olejem na dřevo vykázala významné přemístění PCDD/Fs do nižších půdních horizontů. Při nepřítomnosti tohoto oleje byla mobilita PCDD/Fs ve vodním prostředí nízká. Takeshita a Akimoto (1991) poukázali na vyluhovatelnost PCDD/Fs z popílků deštěm pokusem s kolonou naplněnou popílkem. Ukázali, že PCDD/Fs svázané se solemi rozpustnými ve vodě jako je NaCl a CaCl 2 byly vyluhovány na začátku loužení, zatímco když byly PCDD/Fs svázány se solemi ve vodě nerozpustnými jako např. CaOH, vyluhovaly se až v druhé polovině pokusu. Schramm et al. (1995a) doložil, že ve výluhu z popílku a půdy požární vodou byly zjištěny významné koncentrace PCDD/Fs. V kontrastu ke své rozpustnosti ve vodě byly vysoce chlorované kongenery vyluhovány snadněji než nízko chlorované tetra a penta kongenery. Cosi v požární vodě zřejmě ovlivnilo skutečnou rozpustnost jednotlivých kongenerů. Schramm et al (1995b) prováděl výzkum vyluhovatelnosti PCDD/Fs z půdy a popílků s kolonou louženou čistou vodou a vodou s obsahem lineárního alkylbenzensulfanátu (LAS). Při použití LAS se významně zvýšila vyluhovatelnost. Obsah PCDD/Fs ve výluhu byl nad hranicí jejich známé rozpustnosti. Koncentrace PCDD/Fs ve výluhu, podobně jako relativní výluhový poměr (počítaný podle obsahu PCDD/Fs v popílku), se zvyšovaly s rostoucím stupněm chlorace a klesající rozpustností ve vodě.
Kim et al. (1999) navázal na tuto studii (Schramm et al (1995b)) a teoreticky ukázal, že DHM mají velký vliv na vyluhovatelnost/mobilitu vysoce chlorovaných kongenerů. Kromě toho, podle analýzy hlavních prvků, zkoumal faktory mající vliv na vertikální mobilitu PCDD/Fs u skládkovaných tuhých odpadů ze spaloven. Ohsako et al. (1998) zjistil, že PCDD/Fs, zejména vysoce chlorované kongenery klesají do oblastí s vyšší hodnotou ph. Výsledky dřívějších výzkumů ukázaly, že vyluhovatelnost PCDD/Fs ovlivňuje několik podmínek. Odhalily, že huminové látky, LAS a organická rozpouštědla mohou ovlivnit vyluhovatelnost a mobilitu PCDD/Fs v kontaminované půdě a u popílků. Nicméně, dosud nebylo objasněno chování PCDD/Fs u skládkovaných tuhých odpadů ze spaloven za přítomnosti DHM, které jsou hojně obsaženy ve výluhu a skládkové vrstvě. Proto se tato studie zaměřila na zjištění závislosti vyluhovatelnosti PCDD/Fs na koncentraci DHM a na zjištění vlivu hodnoty ph. Studie se také zabývá metodikou výpočtů vyluhovatelnosti. Stručný popis experimentu Pro pokusy byl požit popílek z cyklonu malé spalovny komunálního odpadu o výkonu 555 kg/h. Byly změřeny následující hodnoty - ph-9,76, ztráta žíháním při 650 C-9,30%. Prvkové složení popílku bylo - C-3,47%, H-0,19%, N-0,50%, S-0,82%, Cl-3,70%. Roztok huminové kyseliny byl připraven rozpuštěním Aldrichovy huminové kyseliny v deionizované destilované vodě. Vyluhovací test byl prováděn podle návrhu holandské normy (Draft NEN 7343, 1992), která má sloužit pro vyhodnocení dlouhodobé vyluhovatelnosti (50 až 500 let). Výsledky Ve studii byl prokázán vliv DHM a hodnoty ph na vyluhovatelnost PCDD/Fs z popílku. Došli jsme k těmto závěrům: Experimentálně se dokázalo, že vyluhovatelnost PCDD/Fs se zvyšuje s rostoucími koncentracemi DHM. Nejvyšší hodnota vyluhovatelnosti byla nalezena při nejvyšší hodnotě ph. Rozdělení kongenerů PCDD/Fs bylo podobné u všech výluhů, nezávisle na ph hodnotě. Konkrétně byly pokusy prováděny při hodnotách ph-4/6,5/12 a obsahu DHM- 0,00/31,15/62,30 mgoc/l. Koncentrace DHM zvýšila při shodné hodnotě ph vyluhovatelnost PCDD/Fs 4,4krát až 19,6krát. Hodnota ph zvýšila vyluhovatelnost PCDD/Fs 5,8krát až 16,3krát. Poměr mezi maximální a minimální koncentrací PCDD/Fs ve výluhu nezávisle na koncentraci DHM a hodnotě ph byl 262,3 (max. hodnota byla zjištěna při ph-12 a koncentraci DHM-62,3, min. hodnota při ph-6,5 a koncentraci DHM-0,00). Detailní výsledky jsou k dispozici v originálu studie v tabulce č.3. Příloha č. 3: Seznam katalogových čísel odpadů obsahujících rtuť v případě původce Spolana Neratovice, a.s. 060404, 061302, 160709, 170503, 170603 a 190211. Rtuť mohou dle výkazu o produkci odpadů obsahují anebo mohou obsahovat i následující odpady ze Spolany Neratovice, a.s.: 070211, 170901 a 190813.