Občanský a společenskovědní základ

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO Jaroslav Zlámal Jana Bellová Jakub Haluza Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz

Obsah Obsah ÚVODNÍ SLOVO...7 SEZNAM TÉMAT...7 PRÁVO A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ...8 PRÁVO VNIK A JEHO PRAMENY...8 Zvykové právo...8 Vznik písemných právních norem...9 VYMEZENÍ A DEFINICE POJMU ZÁKON...9 PRÁVNÍ SYSTÉMY... 10 Evropsko kontinentální systém normativního práva...10 Anglosaské právo (čili právo soudcovské)...10 Islámské (muslimské) právo...11 DEFINICE PRÁVA... 11 Společenské normy...12 Právní normy...12 Definice pojmu právo...12 Starověképrávo...12 Římské právo...14 Středověké právo...15 Novověk...16 Historie vzniku práva a právního vědomí v českých zemích...16 Československá republika a její právní vývoj...17 Náměty pro samostatnou práci...18 PRÁVNÍ NORMY...19 PRÁVNÍ NORMY; JEJICH STRUKTURA, DRUHY A KLASIFIKACE... 19 Definice právní normy...19 Struktura právní normy...19 DRUHY PRÁVNÍCH NOREM... 20 Rozdělení právních norem z hlediska funkce...21 Rozdělení právních norem z hlediska formulace dispozice...21 Další způsoby dělení právních norem...21 PRÁVNÍ VZTAHY, SKUTEČNOSTI A ÚKONY... 23 Platnost právních norem...23 Účinnost právních norem...23 Působnost právních norem...24 Právní vztahy...24 Právní skutečnost...24 Právní událost...25 Právní úkon...25 Protiprávní stavy...25 Protiprávní jednání...25 Výklad práva...25 Zákonnost...26 DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT... 27 Charakteristika právního státu...27 Náměty pro samostatnou práci...28 ÚSTAVNÍ PRÁVO...29 ÚSTAVNÍ PRÁVO... 29 Součásti ústavního pořádku ČR...29 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY... 29 Preambule...29 Základní ustanovení...30 MOC ZÁKONODÁRNÁ... 30 Poslanecká sněmovna...31 Senát...31 Výkon mandátu poslanců a senátorů...32 Legislativa tvorba právních norem...32 MOC VÝKONNÁ... 33 Prezident republiky...33 Vláda České republiky...34 Státní zastupitelství...35 MOC SOUDNÍ... 36 Soudy...36 3

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO Zásada dvouinstančnosti...37 Ústavní soud...37 NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA... 38 Nejvyšší kontrolní úřad...38 Česká nárdní banka...38 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA... 38 Náměty pro samostatnou práci...39 OBČANSKÉ PRÁVO... 40 OBČANSKÉ PRÁVO... 40 Definice občanského práva...40 SUBJEKTY OBČANSKÉHO PRÁVA... 41 Fyzické osoby...41 Právnická osoba...41 Stát...41 Zastoupení osob k právním úkonům...41 Ochrana osobnosti...42 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY... 43 Právo vlastnické...43 Spoluvlastnictví a společné jmění...43 Nabývání vlastnictví...44 Omezení vlastnického práva věcné břemeno...44 SMLOUVY... 44 Druhy občanskoprávních smluv...45 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU... 45 Zvláštní případy odpovědnosti za škodu...46 Náhrada škody...46 DĚDICKÉ PRÁVO... 46 Dědění ze zákona...46 Dědění ze závěti...47 Odmítnutí dědictví...47 Vydědění...48 Potvrzení o dědictví...48 FUNKCE NOTÁŘSTVÍ... 48 Náměty pro samostatnou práci...49 RODINNÉ PRÁVO... 50 RODINNÉ PRÁVO... 50 RODINA... 50 MANŽELSTVÍ... 50 FORMY SŇATKU... 51 Překážky v uzavření manželství...52 Vztahy mezi manželi...52 Zánik manželství...52 VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI... 53 Určování rodičovství...53 Rodičovská zodpovědnost...53 Povinnosti dětí...53 Výživné...54 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE... 54 Adopce osvojení...54 Pěstounská péče...55 Opatrovnictví...55 Ústavní výchova...55 Kdo je osvojitel, pěstoun, opatrovník a poručník?...56 Náměty pro samostatnou práci...56 PRACOVNÍ PRÁVO... 57 PRACOVNÍ PRÁVO... 57 Základní pojmy z oblasti pracovního práva...57 Základní práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu...58 PRACOVNÍ POMĚR... 58 Vznik pracovního poměru...58 Obsah pracovní smlouvy...59 PŘEVEDENÍ NA JINOU PRÁCI... 60 PŘESČASOVÁ PRÁCE... 60 ZAMĚSTNÁVÁNÍ MLADISTVÝCH, ŽEN A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH LIDÍ... 61 4

Obsah Pracovní proces mladistvých...61 Zaměstnávání žen...62 Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením...62 MZDA...62 Minimální mzda...62 Formy odměňování...62 Výplata mzdy...63 Překážky v práci s nárokem na vyplacení mzdy...63 DOVOLENÁ...63 Nárok na dovolenou...63 Čerpání dovolené...63 Délka dovolené...63 UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU...64 Ukončení pracovního poměru dohodou...64 Ukončení pracovního poměru výpovědí...64 Okamžité zrušení pracovního poměru...65 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době...65 Náměty pro samostatnou práci...66 OBCHODNÍ PRÁVO... 67 OBCHODNÍ PRÁVO...67 PODNIKÁNÍ...67 OBCHODNÍ REJSTŘÍK...68 PODNIK...69 Pojmy obchodní majetek, obchodní kapitál a čistý obchodní kapitál...69 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI...69 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ...69 Založení obchodní společnosti...69 Vklady společníků...70 Orgány společnosti...70 Zánik obchodní společnosti...70 TYPY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ...71 Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)...71 Komanditní společnost (k.s.)...72 Společnost s ručením omezeným (spol. s r. o., s. r. o.)...72 Akciová společnost (a. s.)...73 Družstvo...75 Státní podnik (s. p.)...76 Neziskové organizace...76 Veřejně prospěšné podniky...77 OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY...78 Náměty pro samostatnou práci...79 ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO... 80 ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO...80 Podnikání právnických osob dle živnostenského zákona...80 Podnikání fyzických osob podle živnostenského zákona...81 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB...81 DRUHY ŽIVNOSTÍ...82 Ohlašovací živnosti...82 Koncesované činnosti...82 ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK...83 Vznik živnostenského oprávnění...84 Provozování živnosti...84 Zánik živnostenského oprávnění...85 Živnostenská kontrola...85 Správní přestupky fyzických a delikty fyzických a právnických podnikajících osob...85 Náměty pro samostatnou práci...86 TRESTNÍ PRÁVO... 87 TRESTNÍ PRÁVO...87 DĚLENÍ TRESTNÍHO PRÁVA...87 TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ...87 Zavinění trestného činu...88 Pachatel trestného činu...89 Trestní odpovědnost mladistvých...90 Podmínky vylučující trestnost...90 Promlčení trestní odpovědnosti...91 5

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO TRESTNÍ SANKCE...91 Skutečnosti, ke kterým se přihlíží při stanovení trestu... 91 Polehčující a přitěžující okolnosti... 91 Druhy trestů... 92 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ, TRESTNÍ ŘÍZENÍ...94 Represivní orgány státu a orgány činné v trestním řízení... 94 Orgány činné v trestním řízení... 95 Etapy trestního řízení... 96 Odklad výkonu trestu / udělení milosti prezidenta republiky... 97 Náměty pro samostatnou práci... 97 LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY...98 LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY...98 Listina základních práv a svobod... 99 Struktura Listiny základních práv a svobod...101 OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV... 101 Mezinárodní smlouvy a mezinárodní instituce ochrany lidských práv...102 Tuzemské instituce ochrany lidských práv...103 Veřejný ochránce práv (ombudsman)...104 Podněty podávané veřejnému ochránci práv...105 Náměty pro samostatnou práci...106 MOJE PRÁVNÍ POVĚDOMÍ...107 PŘÍLOHY...110 PŘÍLOHA Č. 1 PRACOVNÍ SMLOUVA... 110 PŘÍLOHA Č. 2 PLATOVÝ VÝMĚR... 110 PŘÍLOHA Č. 3 UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU... 111 PŘÍLOHA Č. 4 KUPNÍ SMLOUVA... 111 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA...112 6

Úvodní slovo a seznam témat Úvodní slovo Právo je velmi starou naukou; jeho kořeny sahají až do pravěku a starověku. V dnešní podobě je značně rozsáhlé a dotýká se všech oborů lidské činnosti a také i života každého člověka. Posláním této učebnice je poskytnout základní přehled o problematice práva, seznámit čtenáře s právními pojmy, skutečnostmi a oblastmi práva. Témata uvedená v učebnici mají přispět k vytvoření základní podoby právního povědomí, které je tolik potřebné pro to, aby se člověk vyznal v běžných právních vztazích a situacích. Obsažená témata představují ucelený blok učiva stanoveného RVP předmětu Občanský a společenskovědní základ. Autoři Seznam témat 1. Právo a jeho historický vývoj (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Právo vznik a jeho prameny Vymezení a definice pojmu zákon Právní systémy Definice pojmu právo 2. Právní normy (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Právní normy jejich struktura, druhy a klasifikace Druhy právních norem Právní vztahy, skutečnosti a úkony Demokratický a právní stát 3. Ústavní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Ústavní právo Ústava ČR Moc zákonodárná Moc výkonná Moc soudní Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka Územní samospráva 4. Občanské právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Občanské právo Subjekty občanského práva Občanskoprávní vztahy Smlouvy Dědické právo Funkce notářství 5. Rodinné právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Rodinné právo Rodina Manželství Formy sňatku Vztahy mezi rodiči a dětmi Náhradní rodinná péče 6. Pracovní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Pracovní právo Pracovní poměr Převedení na jinou práci Přesčasová práce Zaměstnávání mladistvých, žen a zdravotně postižených lidí Mzda Dovolená Ukončení pracovního poměru 7. Obchodní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Obchodní právo Podnikání Obchodní rejstřík Podnik Obchodní společnosti Obecná charakteristika obchodních společností Typy obchodních společností Obchodní závazkové vztahy 8. Živnostenské právo právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Živnostenské právo Podmínky pro podnikání fyzických osob Druhy živností Živnostenský rejstřík 9. Trestní (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Trestní právo Dělení trestního práva Trestní právo hmotné Trestní sankce Trestní právo procesní, trestní řízení 10. Lidská práva a svobody (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) Lidská práva a svobody Ochrana lidských práv 11. Moje právní povědomí (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D)

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: objasnit pojem právo, jeho podoby vymezit a definovat pojem zákon pojednat o právních systémech, které jsou uplatňovány ve světě pojednat o historickém vývoji práva ve světě a u nás pravěk Počátky právního chování lidstva 8 starověk středověk novověk Prvotní znaky regulace chování člověka jsou známy již z pravěku. Další rozmach právních regulí nastal v období starověku, kdy vznikají prvotní ucelené zákony. Prvopočátky socializace lidského rodu a jeho společenské regule Už lov mamuta vyžadoval určitou organizaci práce. Někdo musel vykopat jámu, někdo ji musel zakrýt větvemi, část bojovníků (mladých lovců) musela mamuta zabít, rozporcovat, a dopravit k obydlí... Někdo musel určit, kdo získá obživu přímo, komu bude dále rozdělena atd. Pospolitost ně- jakým způsobem řešila otázku starých a nemocných, žen, které se musely postarat o oheň a ošacení atd. Od počátků nám známé historie byla tato lidská pospolitost určitým způsobem organizována, řízena, vytvářely se určitá pravidla chování. ZVYKOVÉ PRÁVO POJEM Jedná se o právní systém založený na obyčejích a zvyklostech daného společenství lidí. Tyto zvyky se většinou ustálily a byly všeoběcně akceptovány. Uplatňuje se i v dnešní době, a to především u domorodých kmenů. VENDETA POJEM Pojem pochází z italštiny (vendeta = krevní msta). Právo a jeho historický vývoj Po prostudování této kapitoly poznáte: stručnou charakteristiku právních systémů definici pojmu práva charakteristiku základních dějinných období z hlediska práva právo v českých zemích vývoj právního systému po vzniku Československé republiky Úvodní kapitola se zabývá stručným historickým vývojem práva od nejstarších právních regulací, prvních dokumentů až po současnost. Přináší charakteristiku práva a vysvětluje jeho základní pojmy. Právo vnik a jeho prameny Lidská pospolitost se vyvíjela postupně. Nejstarší etapu života lidí můžeme označit jako boj o přežití. Lidé museli čelit nejen nepřízni podnebí, ale ohrožoval je i častý nedostatek potravy, ohrožovala je zvířata, ale i jiné skupiny lidí. Přežít mohly pouze silné skupiny, dobře organizované, lidé, kteří se mezi sebou dorozumívali a vytvářeli postupně základní organizační formy. Už prapředci člověka žili v tlupách, rozdělili si úlohy, a to nejen v obraně, útoku, sběru, ale i v dělbě úkolů mezi starými a mladými, mezi muži a ženami, silnými a slabými. Postupně se tak vytvářela určitá organizace kolektivního života, která vyžadovala systém určitých pravidel, přiměřeného, všeobecně akceptovatelného chování a jednání a tím pádem také systém sankcí, trestů pro ty jedince, kteří neplnili své funkce. Tímto evolučním způsobem postupně vznikaly první systémy společenské regulace, první právní a ekonomické systémy, které můžeme charakterizovat právě jejich pravidly, jimiž se tyto pospolitosti řídily. Všeobecně přijímané způsoby chování, pravidla i metody vyžadování, sankce v případě porušení, to vše se přejímalo a přenášelo ústním podáním z generace na generaci. Prvním systémem práva bylo (a částečně ještě v některých zemích je) právo zvykové. Zvykové právo Toto právo, přenášené pouze ústní tradicí, se dále vyvíjelo, i když pozůstatky tohoto práva nalezneme často i dnes v určitých komunitách, uzavřených společnostech, popřípadě i větších celcích typu kmen nebo národnostní entita. Zvyk je potřeba odlišovat od pojmu konvence nebo obyčej. Ani zvyk ani konvence nejsou jevy, které by byly považovány za společensky vynutitelné, tj. donucující. Proto se zvyk postupně přeměnil na obyčej, přesněji řečeno právní obyčej, který tuto vlastnost již má. Zvyk můžeme respektovat nebo nerespektovat, můžeme jej změnit. Za toto chování může (ale i nemusí) následovat postih. Právní obyčej však již obsahuje (jako svou základní charakteristiku) společensky donucující, zavazující aspekt chování a jednání tedy vynutitelnost takového způsobu jednání, jehož nerespektování je sankcionováno. Vendeta Jako příklad uvádíme (ještě i dnes přežívající) povinnost a právo vendety odplaty). V historii se v Evropě vendeta uplatňovala v určitých částech Albánie, Srbska a jižní Itálie (na Sicílii). V praxi představovala mstu za příkoří, které bylo učiněno. V případě, že viníka křivdy (či zločinu) nebylo možno dopadnout, rozšiřovalo se právo vendety na další členy rodiny viníka. Tento fenomén je spjat i s pojmem mafi e. Tyto zvyky se uplatňují i dnes bez ohledu na rozpor a konfl ikt s moderními způsoby práva ve formě zákonů. Můžeme se s ním setkat v zemích s velmi nízkou vymahatelsností práva, kdy postižený formou vendety bere do svých rukou spravedlnost... Na obrázku vpravo vidíte kamennou věž (Albánie), do které byli ukrývání viníci před vendetou postižených do doby, než byli právoplatně odsouzeni. ZAJÍMAVOST

Právo a jeho historický vývoj Shrneme-li tuto pasáž, můžeme říci, že základním, historicky nejstarším způsobem právní regulace lidské společnosti se stal právní obyčej, který se vyvinul ze zvyklostí přenášené ústním způsobem z generace na generaci. K tomu, aby se obyčej stal právním obyčejem, bylo zapotřebí: 1. aby obyčejové chování vykazovalo znaky dlouhodobého generačního užívání. Musí být dlouhodobě zakořeněno v chování lidí, kteří jej přijímají, dodržují a respektují, cítí se být jím vázáni, povinováni jej dodržovat a jsou přesvědčeni o jeho závaznosti, 2. aby existovala moc, síla vynutitelnosti takového chování. Tedy moc, která dbá nad dodržováním těchto právních obyčejů, aby existovaly (byť nepsaná) pravidla chování a především síla, která by v případě porušování těchto pravidel donutila jedince či kolektivy k obnově dodržování těchto pravidel. Již právní obyčej tedy nese v sobě jeden ze znaků práva, tj. možnost (a nutnost) sankce. Lidská společnost se postupně rozrůstala, navazovala obchodní vztahy formou výměny produktů, vršily se různé obyčeje apod. Bylo zřejmé, že tato pravidla je zapotřebí sepsat, dát všem na vědomí a rozšířit právní vědomí mezi obyvatelstvo. Zkrátka vývoj, lidská historie si vynutily vznik právních norem, sepsaných pravidel lidského chování a společenské regulace. Vznik písemných právních norem Právní normy v sepsané podobě představují historicky vyšší stádium společenské regulace, které platí dodnes a řídí se jimi většina zemí a jeho obyvatel. Právo, které je kodifikováno ve formě textů (a je veřejně přístupné), označujeme jako právo normativní. Normativní právo je charakteristické existencí písemného dokumentu, který vznikl normotvorným právním aktem. Nejvýznamnějším druhem právních normativních aktů je pak právní norma označovaná jako zákon. Vymezení a definice pojmu zákon Definic pojmu zákon je samozřejmě více, záleží na tom, zda je to zákon v oblasti práva, vědecký zákon, zákony v oblasti humanitních věd, zákony logiky, náboženské zákony apod. V následujících kapitolách se budeme věnovat pouze zákonu v oblasti práva. Z pohledu práva je zákon obecně závazný právní předpis stanovující (předepisujících) chování jednotlivce i celého společenství lidí. Typické charakteristiky zákona jsou: Zákon je stanoven nejvyšším představitelem (představiteli) státní moci, je závazný pro všechny. Zákon stanovujuje chování lidí, úřadů i státu. Zákon tak stanovuje jaké chování má být (smí být), zakazuje co nemá být (nesmí být), deklaruje chování přípustné, oprávněné, nežádoucí a nepřípustné. Zákon je úzce spjat s mocí, především mocí politickou a vojenskou. Mocenská autorita (stát, panovník) zákony stanovuje, případně modifikuje (mění, doplňuje, ruší) a především vynucuje a sankcionuje v případě porušování. Zákon je tedy právní normou formálně určující pravidla, jejichž zachovávání je zajišťováno institucionalizovaným donucováním mocenskou autoritou. Zákony existovaly již před naším letopočtem. Prvky obyčejového chování ve výchově Přestože nynější civilizovaná společnost má jiné způsoby právní regulace, přesto v našem vývoji z dítěte do dospělého člověka procházíme způsobem vnímání světa, vztahů a jevů pomocí svých rodičů, vychovatelů a později učitelů. Představuje to seznamování se se společenskou regulací pomocí příkazů a zákazů oby- čejového chování. Vzpomeňte si na své dětství a způsoby uvádění do života dospělých, na charakteristické projevy rodičovské regulace pomocí ustálených výrazů typu to se nesmí, tam ne- choď, mohlo by se ti něco stát, na to si ne- sedej, toto musíš udělat, protože... atd., jimiž se rodiče snaží připravit svého potomka již odmalička na společensky přijatelné jednání a chování. ZÁKON POJEM Zákon jako pojem může mít tyto podoby: Zákon (právo) soubor právních norem s obecnou závazností. Zákon (humanitní vědy) sada pravidel či norem platících ve všech (či některých) případech. Zákon (vědecký) výrok, popisující obecně či pravidelně se opakujícíc popsatelné vztahy mezi pozorovanými fenomény (fyzikální, matematické, chemické zákony). Zákon v náboženství v křesťanství Starý a Nový zákon, v židovství Tóra, v islámské víře Korán. Zákon (logika) myšlenková cesta, vedoucí k vyvození daného závěru. Přírodní zákony,... apod. Sbírka zákonů Představuje označení úředního oznamovatele (většinou v podobě tzv. věstníku), v němž se vyhlašují nebo uveřejňují zákony. Ve výchozí podobě mají tištěnou podobu, existují rovněž v elektronické podobě (digitalizované podoby sbírek zákonů v databázích na internetu či optických nosičích CD/DVD). Zákon jako pojem: http://cs.wikipedia.org/wiki/zákon 9

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: vymezit, čeho se týká rodinné právo pojednat o aspektech vzniku a zániku manželství, a o překážkách zněmožňujících jeho vznik popsat práva a povinnosti vyplývající ze vztahu rodič a potomek pojednat o náhradních formách péče o děti, zejména o osvojení, pěstounské péči a opatrovnictví JAK JE TOMU VE SVĚTĚ? Instituce věnující pozornost dodržování lidských práv a práv dítěte 30 Rodinné právo Po prostudování této kapitoly poznáte: podstatu rodinného práva, čím se rodinné právo zabývá formy sňatku i zániku manželství základní povinnosti mezi rodiči a dětmi z pohledu práva charakteristiky forem náhradní péče o děti Tato kapitola se věnuje problematice občanského práva, především manželství, vztahům mezi rodiči a dětmi a povinnostmi rodičů i dětí, a také možnostmi náhradní péčí o děti. Rodinné právo Předmětem rodinného práva jsou právní normy upravující vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, mezi dalšími příbuznými a vztahy při náhradní rodinné péči. Za základní normy, které se věnují rodinnému právu a upravují je, považujeme: Zákon o rodině, Zákon o pěstounské péči, Občanský zákoník, Listinu základních práv a svobod, Úmluvu o právech dítěte. Jednou z celosvětově nejznámějších nevládních institucí je organizace Amnesty International. Poslání této instituce vychází z faktu, že člověk má disponovat právy, která mu deklaruje Všeobecná deklarace lidských práv. Tato obecně deklarovaná práva Amnesty International porovnává s jejich dodržováním v dané zemi. V jejím zorném poli jsou především země, ve kterých jsou lidská práva hrubě porušována (totalitní režimy, diktatury), všímá si však i obchodu se zbraněmi, zasazuje se o zrušení trestu smrti, zákaz najímat děti jako vojáky, dodržování svobody slova na internetu apod. Symbolem Amnesty International je hořící svíce omotaná ostnatým drátem. Amnesty International má své pobočky ve 150 zemích světa, i v České republice. Dodržováním práv dítěte a zlepšováním životních podmínek a podmínek rozvoje dětí se zbývá především Dětský fond organizace spojených národů (UNICEF United Nations Children s Fund). UNICEF je součástí Organizace spojených náro- dů (OSN). 20 10 0 10 20 30 Pro pochopení základní problematiky rodinného práva si nejprve objasněme několik základních pojmů: Rodina je základní společenské prostředí, jehož základním účelem je životní společenství dvou lidí, muže a ženy, a výchova dětí Sňatek je uzavření manželství. Pravidla jsou určena zákonem, na jeho základě vzniká manželství. Manželství je právní vztah mezi mužem a ženou, jehož vznik a zánik je určen zákonem. Náhradní rodinná péče je výchova dítěte, kterou soud svěřil někomu jinému než biologickým rodičům. Rodina Ze sociologického pohledu je rodina skupina osob, které jsou navzájem spjaty pokrevními svazky, manželstvím (nebo srovnatelným právním vztahem) či adopcí. Dospělí členové rodiny jsou odpovědni za výchovu dětí. Základní rodina je tvořena mužem a ženou a jejich dětmi. Rozšířená rodina je rozšířena o prarodiče, strýce, tety, bratrance a sestřenice. Přesto, že náš právní řád rodinu výslovně nedefinuje, pokládá za ni především svazek založený manželstvím. Manželství Manželství se uzavírá svobodným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství. 50 Amnesty International: Amnesty International - ČR: UNICEF: http://www.amnesty.org/ http://www.amnesty.cz/ http://www.unicef.org/

Rodinné právo Toto prohlášení musí být učiněno před obecním úřadem pověřeným vést matriky (popřípadě úřadem, který plní jeho funkci) nebo před orgánem církve, který je k tomuto aktu oprávněný. Prohlášení se činí veřejně slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Snoubenci jsou také povinni prohlásit, zda budou užívat společné příjmení, nebo si každý z nich ponechá své. Podle toho, kde je manželství uzavřeno také dělíme formy sňatku. Formy sňatku 1. Občanský sňatek prohlášení o uzavření manželství mohou snoubenci učinit před starostou obce, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce. Prohlášení musí být také přítomen úředník matričního úřadu. Sňatek nutně nemusí snoubenci uzavřít na úřadě, pod něhož spadá místo jejich trvalého bydliště, musí si ovšem u jiného matričního úřadu vyžádat povolení uzavřít sňatek na jiném místě. Místa pro uzavření sňatku Jak již bylo řečeno, snoubenci nutně nemusí při občanském sňatku využít obřadní míst- nosti v místě svého trvalého pobytu. V současnosti je čím dál častější, že snoubenci mají jinou představu o svatebním obřadu a nespokojí se se strohou síní na obecním úřadu. Uzavřít manželství na jakémkoliv vhodném místě může povolit matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá. Velmi často jsou páry oddávány na romantických místech, například hradech či zámcích. Pokud matriční úřad svolí, může to být třeba i koš horkovzdušného balonu, rozhledna nebo dno bazénu. Snoubenci v těchto případech musí mít ovšem štěstí na oddávajícího a svědky, kteří budou ochotni se s nimi podělit o adrenalinový zážitek. Jak je to s podpisy na oddacím listu? Při slavnostním obřadu sňatku podepisují oba partneři oddací list. Na něm se společně s nimi podepisují i oba svědkové. Zkuste si tipnout, jak se budou novomanželé podepisovat, jakými příjmeními... Nuže, jak to bude, pokud: a) V případě volby společného jména (podotýkáme, že ve většině případů si žena volí společného jméno dle příjmení svého muže, nicméně jsou i opačné případy) se žena podepisuje na oddací list jménem předcházejícím (za svobodna) nebo již jménem novým..? b) Jaký podpis učiní muž, rozhodnou-li se manželé používat příjmení ženy..? Podpisy oddacího listu probíhají až po uzavření manželství, po pronesení souhlasu obou snoubenců se vstupem do manželského svazku. V průběhu tohoto aktu je také oddávajícím úředníkem (vesměs je to starosta, popřípadě členové obecní rady) řečeno, jaké jméno manželé dále ponesou. Oba se tedy podepisují již novým jménem (pokud se nerozhodli ponechat si každý své původní jméno). 2. Církevní sňatek prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou, kterou církev pověřila. Místo pro uzavření církevního sňatku je také dané předpisy církve. Mělo by to být místo určené pro náboženské obřady a úkony. Před církevním sňatkem si však musí snoubenci opatřit potvrzení z matričního úřadu, z něhož vyplývá, že snoubenci splnili veškeré podmínky pro uzavření manželství. Naopak církev (před kterou byl sňatek uzavřen) je povinna odevzdat příslušnému matričnímu úřadu protokol o uzavření manželství. 3. Sňatek v zastoupení ze závažných důvodů mohou krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností povolit, aby prohlášení o uzavření manželství provedl jeho zástupce. To však pouze na základě plné moci, na které je úředně ověřený podpis a uvedeno jméno toho s kým má být manželství uzavřeno. 4. Zvláštní formy sňatku stále častěji se můžeme setkávat s atypickými způsoby uzavírání manželství. To může být uzavřeno například před zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, který má zvláštní oprávnění k tomuto úkonu. Existují i další zvláštní situace, za kterých je možné uzavřít manželství mimo typické prostory (viz. souvislosti vpravo). 5. Registrované partnerství uzavřít partnerství mezi osobami stejného pohlaví umožňuje v český právní řád od roku 2006. Jde o obdobný svazek jako je manželství, který může být uzavřen před pověřeným matričním úřadem (vždy jen jeden v kraji). Prohlášení nemusí být veřejné a nemusí být uzavřeno slavnostním způsobem. Úřad pak provede zápis do knihy registrovaného partnerství a vydá doklad o registrovaném partnerství. Partnerství zaniká úmrtím nebo zrušením na základě rozhodnutí soudu, a to po dohodě nebo na žádost jednoho z partnerů. Další příklady zvláštních forem sňatku V cizině může přijmout prohlášení snouben- ců (je-li alespoň jeden z nich státním občanem České republiky) např. i kapitán lodi plující pod vlajkou České republiky. Obdobně pak kapitán letadla registrovaného v České republice či velitel vojenské jednotky České republiky v zahrani- čí. Vše však upravují ještě zvlášt- ní právní předpisy. Omezení u registrovaného partnerství Současná legislativa prozatím neumožňuje osvojení dítěte do péče domácnosti registrova- ného partnerství. Na druhou stranu fakt uzavření registrovaného partnerství nemůže být důvodem k odně- tí dětí svému biologickému rodiči (vstupujícímu do registrovaného partnerství), druhý partner je povinen chránit zájem dítěte a podílet se na výchově, žijí-li ve společné domácnosti. 51

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO BIGAMIE představuje souběžné dvojí manželství (buď jako dvojženství nebo dvojmužství). Dle právních norem ČR je trestným činem. POLYGAMIE 52 POJEM POJEM neboli mnohomanželství. Jde o společné soužití muže či ženy s více partnery opačného pohlaví. V některých zemích je legální, například islám polygamii mužům povoluje s tím, že se muž musí o své manželky náležitě a rovným dílem starat. Naopak u Tibeťanů a Eskymáků může mít žena více mužů. V ČR je i polygamie trestná. INCEST POJEM je sexuální aktivita praktikovaná mezi blízkými příbuznými. Ve většině kultur světa je zakázána, ovšem s případnými rozdílnými postihy. V ČR je trestným činem. Rozvod ti kdo prohrávají, jsou děti... Pro oba dva bývalé partnery je rozvod nepochybně nelehkou situací musí se vzájemně vypořádat jejich majetkový nároky, což bývá často provázeno problémy. Daleko bolestivější však může být vyřešení situace kolem dětí. To bývá při rozvodu často předmětem antagonistických vztahů mezi oběma bývalými manželi, neboť nezřídka je chtějí oba do své výlučné péče. Příčinou mnoha sporů může být i pozdější nedodržování dohod či nařízení soudu o střídavé vý- chově dětí. Může dojít i k situaci, že například dcera inklinuje spíše k otci, syn k matce. V případě více dětí může dojít k situaci, že například jeden z potomků inklinuje více k jednomu z rodičů, ostatní k druhému. Určení dětí do rodičovské péče jednomu či druhému z bývalých manželů je problém pro každého soudce, pokud nedojde mezi bývalými man- želi k dohodě. V případě, že jeden z nich opustí rodinu nebo podléhá alkoholismu, je řešení jednodušší. V každém případě nesou nejtíživěji rozdělení ro- diny právě děti, zvláště pokud jsou menší a měly oba z rodičů rády. Překážky v uzavření manželství Za jistých okolností není možné uzavřít manželství. Jsou to tyto překážky: Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo s osobou, která uzavřela partnerství, pokud toto partnerství trvá (překážka bigamie, případně polygamie). Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. (překážka příbuzenství incestu). Manželství nemůže uzavřít nezletilý (překážka nezletilosti). Výjimečně může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému, osobě starší šestnácti let. Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům (překážkou je duševní choroba). Neexistenci těchto překážek musí snoubenci prokázat příslušnými doklady. Pak mají na uzavření nárok. Při uzavírání sňatku pak oba prohlašují, že sňatek uzavírají dobrovolně. Vztahy mezi manželi Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Zánik manželství Manželství může zaniknout hned několika způsoby žádostí o rozvod, smrtí nebo soudním prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. 1. Rozvod žádost o rozvod se podává vždy u soudu, kde měli manželé trvalé bydliště. Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést. K tomu může dojít, jestliže je manželství hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželství nelze rozvést, dokud není platné rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu. Rozvod realizuje soud na návrh některého z manželů. Na rozvod není právní nárok. Soud nezkoumá a nekonstatuje vinu některého z manželů, ale zabývá se příčinami. Nejčastějšími příčinami rozvodu bývá často: nesoulad povah, zájmů, zálib, nezájem o rodinu, opuštění společné domácnosti (například odchod k jinému partnerovi), alkoholismus či požívání drog některým z manželů, nezájem o děti atd. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. Kromě řešení situace dětí je rovněž předmětem soudního rozhodnutí rozdělení majetku, tedy pokud se manželé na něm předem nedohodnou. Pokud nedojde k dohodě (k té může dojít i během soudního jednání), pak rozhoduje opět soud i o rozdělení společného jmění manželů.