Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradace půd můž ůže být velmi rychlá, přitom procesy jejího vytváření a regenerace extrémně pomalé tvorba 1cm půdy trvá stovky let Degradace půdy ze zemědělského hlediska - ztráta produkční schopnosti z environmentálního hlediska ztráta mimoprodukčních funkcí půdy Příčiny degradace půd: negativní důsledky intensivního a extensivního zemědělství a lesnictví negativní důsledky lidské civilizace
Každý jednotlivý degradační proces vyvolává obvykle řetězovou reakci další degradační procesy. Vzájemná kombinace procesů změna půdního pokryvu Typy degradací 1) Eroze půdy 2) Utužení půdy 3) Soil sealing 4) Dehumifikace 5) Acidifikace 6) Salinizace 7) Kontaminace 8) Ztráta biodiverzity 1) Eroze půdy jedna z nejzávažnějších forem degradací půd ochuzuje půdu o nejcennějšíčást ornici zvyšuje štěrkovitost, způsobuje ztráty živin, humusu, osiva, sadby, poškozuje pěstované plodiny zhoršuje pohyb strojů působí velké škody v intravilánech měst a obcí v ČR ohroženo vodní erozí 40% ZPF, větrnou erozí 10% ZPF nejvýraznější degradačníčinitel včr a Evropě
Základní příčiny eroze výskyt vydatných a intenzivních přívalových dešťů rozšířené pěstování širokořádkových plodin (okopanin, kukuřice ) a kultur na svazích bez protierozních opatření vytváření příliš velkých oraných půdních celků používání konvenčních pěstebních technologií a strojů na pozemcích ohrožených erozí zrušení bývalých hydrografických prvků v krajině remízky, zatravněné údolnice, cestní příkopy atd. snížení vsaku vody do půdy (v důsledku utužení) nezpevněná koryta (břehy) toků nedostatečná ochrana půdy na staveništích, skládkách apod.
rok 1978 4 540 tis. Kč 34,3 ha rok 2009 3 092 tis. Kč snížení ceny o 1 450 tis. Kč 2) Utužení půdy další ze závažných degradací půd degradace fyzikálních vlastností půdy, úzce souvisí s rozpadem půdní struktury Příčiny zrnitost úbytek půdní organické hmoty, acidifikace pojezdy těžkou technikou po vlhké půdě nevhodná kultivace (orba na stejnou hloubku) nadměrná závlaha půdy pěstování monokultur vysoké hnojení draslíkem Důsledky omezení infiltrace, urychlení povrchového odtoku vyšší eroze na svazích, naopak krátkodobáči dlouhodobá stagnace vody v rovinách zmenšení retenční vodní kapacity půdy zmenšení účinné hloubky půdního profilu pro plodiny deformace kořenů klesá transformační a asanační funkce půdy zvyšuje se mobilita rizikových prvků v důsledku acidifikace, která je spojena s utužením V ČR ohroženo až 45 % zem. půd: 15 % je tzv. genetické utužení (těžké půdy) 30 % technogenní utužení (těžké i lehké půdy) Oba způsoby se většinou kombinují
Omezení utužování půd a rozpadu půdní struktury dodržování podmínek GAEC mechanické obdělávání půdy za vhodných klimatických podmínek omezení přejezdů těžké mechanizace vhodná struktura plodin v osevním postupu orba na různou hloubku dostatečné organické hnojení a vápnění 3) Soil Sealing (zastavování území) spojeno s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel (suburbanizací) výstavba na zelené louce, satelitní městečka, logistická centra, obchodní zóny atd. ČR - ztráta 15 ha zemědělské půdy denně! v letech 2000-2007 úbytek o 3-4 tis. ha zemědělské půdy ročně
Důsledky zastavování území zničení všech ekologických i produkčních funkcí půdy nevratný proces!! úbytek kvalitních orných půd zvyšuje se podíl nepropustného povrchu - ztráta infiltrační a retenční schopnosti půdy zrychlený povrchový odtok lokální povodně, znečištění odtékající vody výstavba a změna land use ovlivňuje většinu menších povodí zhoršením hydrologických charakteristik 4) Dehumifikace ztráta půdní organické hmoty - ke ztrátám půdní organické hmoty dochází, jestliže ztráty mineralizací převyšují vnosy Příčiny úbytku organické hmoty: vodní a větrná eroze větší mineralizace při změně hydrotermických podmínek po odvodnění zvýšená aerace po rozorání luk a pastvin, hlubší orba spodiny nedostatečné hnojení organ. hnojivy při intenzivní produkci používání nevhodných průmyslových a statkových hnojiv Důsledky dehumifikace vliv na stabilitu půdních agregátů - snížená odolnost vůči utužení a tvorbě krusty větší zranitelnost vodní a větrnou erozí, acidifikací snížení infiltrační schopnosti a retenční kapacity půdy snížení fixace živin a zvýšení mobility rizikových prvků a zvýšení jejich vstupu do rostlin zvýšení obsahu dusičnanů v půdě vliv na růst a vývoj rostlin a edafonu vliv na produkci
Omezení ztrát půdní organické hmoty dodržováním podmínek GAEC používání kvalitních organických hnojiv - hnůj, kompost zaorání posklizňových zbytků rostlin omezení orby zavádění protierozních opatření 5) Acidifikace okyselování půd - tj. snižování obsahu Ca a Mg v půdě (debazifikace acidifikace) Příčiny zvýšené acidifikace půd antropogenní působení kysele působící průmyslová hnojiva statková hnojiva a kejda kyselé deště odebírání bazických prvků z půdy plodinami intenzivní závlahy vysoké zastoupení obilovin v osevním postupu,nízké zastoupení víceletých pícnin zrychlená půdní eroze s odkrýváním kyselé spodiny nedostatečné vápnění Důsledky acidifikace zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu petrifikace fosforu ukládán do sloučenin nepřístupných rostlinám zvýšení mobility rizikových prvků, toxicita hliníku snížení odolnosti struktury půdy (utužení, krusta) defixace draslíku a jeho uvolňování do půdního roztoku a snazší vyluhování zvýšení nebezpečí rozvoje patogenů a chorob rostlin snížení výnosů kulturních rostlin vliv na vodní ekosystémy
OCHRANA PŮDY Agrotechnická opatření Organizační opatření Technická opatření Agrotechnická opatřen ení bezorebné setí/sázení, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí/sázení do ochranné plodiny, podsev, důlkování setí/sázení po vrstevnici (V) Organizační opatřen ení přerušovací pásy (P) zasakovací pásy (Z) zatravnění údolnic výsadba krajinných prvků osetí souvratí (S)
Technická opatřen ení pozemkové úpravy společná zařízen zení Protierozní meze Svodné příkopy Suché nádrže poldry Hydrografické prvky Výstavba vodních útvarů
Cíle půdoochranných technologií uchovat půdu jako základní výrobní prostředek chránit jí před degradací (erozí) zadržet půdní vlhkost, zvýšit infiltrační a retenční schopnost půdy zvýšit úrodnost půdy snížit počet pojezdů zajistit trvale udržitelné hospodaření s půdou i pro budoucí generace VÚMOP, v.v.i. zajišťuje dlouhodobě tyto činnosti: půdní průzkum lokalit vyhodnocení hloubky humusových horizontů kvalifikace zúrodnění schopných zemin návrh skrývek a návrhů jejich dalšího využití posudkovou činnost v oboru pedologie, posouzení hygienického, chemického, fyzikálního a biologického stavu lokality, erozního ohrožení, zatřídění půd podle třídy ochrany zpracování podkladů při územně plánovací činnosti, návrhy rekultivačních postupů plán rekultivace - míst zasažených stavební a těžební činností zpracování veškerých podkladů požadovaných orgány ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) posouzení lokalit vzhledem k vhodnosti k zalesnění nebo zatravnění, včetně návrhu druhového složení budoucích porostů na podkladě pedologického zhodnocení lokality vyhodnocení účinnosti protierozních opatření (vodní i větrná eroze), včetně návrhů úprav stávajícího stavu vzorkování a zatřídění zemin podle třídy vyluhovatelnosti stanovené zákonem MŽP č. 185/2001 Sb. o odpadech, resp. vyhláškou MŽP č. 294/2005Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu stanovení pásem ochrany vodních zdrojů a zdrojů plošného znečištění vod textové, numerické i grafické zpracování v prostředí GIS
VÚMOP, v.v.i. nabízí: poradenství v problematice využití biologicky rozložitelných odpadů návrhy ochrany intravilánů proti povodním (technické, organizační) problematika odstraňování odpadních vod revitalizace toků racionální využití obecní půdy posudková činnost reagující na požadavky státních orgánů posouzení poškození obecní půdy (černé skládky, kontaminace) Děkuji za pozornost. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. hladik.jiri@vumop.cz Tel. 257 027 300