Studijní text Náev předmětu: ŘÍZENÍ PALBY Zpracoval: prof. Ing. Ladislav Potužák, Sc. mjr. Ing. Mgr. Martin Blaha, Ph.D. Operační program Vdělávání pro konkurenceschopnost Náev projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: Z.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANOVÁN EVROPSKÝM SOIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah 1 Základní pojmy... 3 2 harakteristika a klasifikace cílů a palebných úkolů... 7 2.1 Rodělení cílů podle druhů (kategorií... 8 2.2 harakteristika palebných úkolů... 12 2.2.1 Palebné úkoly s letálním účinkem... 12 2.2.2 Palebné úkoly s neletálním účinkem... 13 3 Zásady postřelování cílů... 15 4 Určování spotřeby střel a metodiky palby... 22 5 Palebné možnosti... 25 5.1 Palebné možnosti podle velikosti maximálních roměrů cíle:... 25 5.2 Palebné možnosti podle stupně vyřaení cíle:... 26 5.3 Palebné možnosti podle ásoby nábojů u braní:... 26 5.4 Palebné možnosti podle palebného výkonu:... 27 6 Struktura povelu velitele dělostřeleckého oddílu... 29 7 Určování prvků pro ÚS oddílu (baterie úplnou přípravou... 35 7.1 Tabulkové (normální podmínky... 40 7.2 Pravděpodobné kruhové chyby... 41 8 Naříení Velitele oddílu... 44 9 Vytváření fiktivních pomocných cílů... 45 9.1 Zvláštnosti vytváření vdušného fiktivního pomocného cíle (VF:... 51 10 Určování prvků pro účinnou střelbu oddílu použitím astřelovacího děla... 53 11 Určování prvků pro účinnou střelbu baterie přenosem palby od pomocných cílů... 55 Senam použité literatury... 57
1 Základní pojmy íl je prvek sestavy nepřítele, na který se vede (plánuje palba s letálním nebo neletálním účinkem. Dělo je palná braň, která vlivem tlaku plynů hořící prachové slože uděluje střele počáteční rychlost. Z taktického hlediska je dělo ákladní organiační jednotkou působící v sestavě čety. Dělostřelecká (dělová palebná baterie je ákladní organiační jednotka dělostřelectva složená velitelství, čety říení palby, dvou palebných čet a čety dělostřeleckého průkumu. Je určena především k poskytování palebné podpory brigádnímu úkolovému uskupení v sestavě dělostřeleckého oddílu. Dělostřelecká palba (palba je činnost dělostřelectva spojená s dosažením letálního a neletálního účinku při vyřaování cílů v sestavě nepřítele. Dělostřelecká palebná četa je dělostřelecká jednotka, složená pravidla e čtyř braňových kompletů, působící v sestavě baterie. Dělostřelecký oddíl je ákladní taktický dělostřelecký útvar složený velitelství, baterie říení palby a tří palebných baterií. Je určen k poskytování dělostřelecké podpory ejména brigádnímu úkolovému uskupení. Hlavní směr střelby HS je směr procháející přibližně středem pásma bojové činnosti podporovaného úkolového uskupení. Udává se směrníkem hlavního směru αhs, který se aokrouhluje na 1-00. Do hlavního směru se amiřují dělostřelecké braňové komplety a prostředky dělostřeleckého průkumu. Interval vějíře je vdálenost mei výbuchy střel sousedních děl v prostoru cíle. Určuje se při střelbě na skupinové cíle k rovnoměrnému pokrytí cíle výbuchy střel v šířce. Metodická palba je palba vedená při účinné střelbě baterií (četou při níž děla vystřelí postupně stanovený počet střel se stejným časovým intervalem mei nimi. Minomet je dělostřelecký braňový komplet určený pro střelbu minami strmou dráhou letu. Jedná se o braňový komplet s tenkostěnnou, převážně hladkou hlavní, který může být nesený, veený, tažený nebo samohybný. Operační program Vdělávání pro konkurenceschopnost Náev projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: Z.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANOVÁN EVROPSKÝM SOIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Místo říení palby baterie (MŘP je součást místa velení dělostřelecké baterie e kterého se uskutečňuje říení palby baterie. Pracoviště je vybaveno silami a prostředky pro velení baterii. Pracovišti velí náčelník MŘP (NMŘP, kterým je obvykle ástupce velitele baterie. MŘP baterie dále tvoří operátoři, počtáři a radisté, kteří mají k dispoici pomůcky pro určování prvků pro střelbu a prostředky pro komunikaci s výkonnými prvky baterie. MŘP shromažďuje a vyhodnocuje údaje o všeobecné situaci, realiuje opatření taktického a technického říení palby (přípravy říení palby, určuje a předává prvky pro střelbu palebným četám (dělům a pracovává hlášení o situaci, které předává nadříenému SŘP oddílu. Norma spotřeby střel (munice je množství munice určené k abepečení výcviku a bojové činnosti vojsk. Le ji chápat i jako průměrné množství munice, potřebné k abepečení dosažení nebytné míry účinnosti palby v daných podmínkách, postačující k vyřaení určitého cíle. Rovněž vyjadřuje množství munice, které je v boji povoleno spotřebovat v určitém časovém romeí. Palba rá na rá je palba vedená při účinné střelbě dělem, četou nebo baterií největší rychlostí (v ávislosti na režimu palby s kontrolou přesnosti amíření po každém výstřelu. Vede se do vypálení stanoveného počtu ran nebo do povelu k astavení palby. Palebný úkol je úkol, který dělostřelectvo plní palbou. Obsahuje určení cíle a úkol střelby dělostřelecké jednotky. Postřelování cíle je působ vedení účinné střelby, který je aložen na určení počtu dálek aměřovače, velikosti skoku v dálce a pořadí měny dálek aměřovače, určení stranové ohylky, velikosti intervalu vějíře, počtu směrů a opravy směru (při střelbě dvěma směry a na určení spotřeby střel pro dělo, dálku a směr. Prvky pro střelbu jsou hodnoty potřebné pro amíření braňového kompletu na cíl ve vodorovné i svislé rovině a pro určení druhu dráhy střely, druhu střely a apalovače. Prvky aměřovače jsou hodnoty nastavené na aměřovači braňového kompletu odpovídající dráe střely na daný cíl. Jsou tvořeny dálkou aměřovače, libelou (je-li polohová libela opatřená stupnicí a stranou. Přehradná palba je soustředěná palba vedená přesně stanoveným působem s cílem přehradit směr postupu nepřítele, blokovat nepřítele v určitém prostoru, nebo mu nemožnit do určitého prostoru přístup. Jedná se o vláštní druh palby na skupinový lineární cíl. Podle úkolu se vede nepohyblivá nebo pohyblivá přehradná palba: - nepohyblivá přehradná palba (NPP je souvislá palebná clona vytvářená k přehraení směru postupu nepřítele v neobrněné bojové (předbojové sestavě, která se vede na jedné čáře. K vedení nepohyblivé přehradné palby se používá nejméně baterie.
- pohyblivá přehradná palba (PPP je souvislá palebná clona vytvářená k přehraení směru postupu nepřítele v obrněné bojové (předbojové sestavě, která se vede na několika čarách. K vedení pohyblivé přehradné palby se používá nejméně oddíl. Redukční poměr je přepočtový koeficient sloužící k přivádění výbuchů na poorovací přímku. Vypočítá se jako podíl poorovací a topografické dálky cíle, s přesností na 0,1. Pomocí redukčního poměru se úchylky výbuchů ve směru měřené poorovatelny přepočítávají (redukují pro palebné postavení. Řídící dělo je dělo, pro které se určují prvky pro střelbu. V případě romístění baterie v palebném postavení v celku se jako řídící dělo určuje čtvrté dělo baterie. V případě romístění baterie v palebném postavení po četách je to u 1. čety čtvrté a u 2. čety páté dělo baterie. V důsledku velkých nerovností v terénu může být baterie v palebném postavení romístěna po jednotlivých dělech. V tom případě se prvky pro střelbu určují pro každé dělo vlášť. Skok v dálce (stupnice je hodnota, o kterou se počítaná dálka na střed cíle většuje nebo menšuje při postřelování cíle oddílem (baterií bateriemi (četami náložmo nebo oddílem (baterií bateriemi (četami stupnicí. Spotřeba střel (munice je stanovené množství střel potřebné k vyřaení cíle. Závisí na druhu, ráu činnosti, roměrech a prioritách cíle, palebném úkolu a podmínkách pro jeho splnění, požadovaném stupni vyřaení cíle a množství střel, které jsou k dispoici. Středisko říení palby oddílu (SŘP je součást místa velení dělostřeleckého oddílu e kterého se uskutečňuje říení palby oddílu i jednotlivých palebných baterií. Pracovišti velí náčelník SŘP (NSŘP, kterým je pravidla ástupce náčelníka štábu oddílu nebo jiný pověřený důstojník. Součástí SŘP jsou funkcionáři dělostřeleckého oddílu (ástupce náčelníka štábu, operátor, počtáři, radisté a prostředky pro určování prvků pro střelbu a pro komunikaci s výkonnými prvky oddílu. SŘP řídí a organiuje opatření taktického a technického říení palby, přijímá požadavky na palbu poorovatelen nebo místa (střediska koordinace bojové podpory (palby a vydává povely v rámci taktického říení palby. Střelba je veškerá činnost dělostřelectva spojená s vystřelením střely hlavně. Je-li úkolem střelby dosažení palebného účinku, naýváme ji dělostřeleckou palbou. Stupeň vyřaení cíle je požadovaná hodnota palebné účinnosti dělostřelecké palby. V praxi se hodnoty palebné účinnosti obvykle stanovují v meích 5 až 90 %. Tempo palby je časový interval mei dvěma beprostředně po sobě následujícími výstřely (salvami provedenými na jeden povel. Topografická dálka cíle je vodorovná vdálenost mei palebným stanovištěm a cílem.
Topografická stranová ohylka je ohylka od hlavního směru střelby palebného stanoviště po cíl. Účinná střelba je hlavní část dělostřelecké palby, při které se dosahuje splnění palebného úkolu. Zpravidla se vede palbou rá na rá nebo sériemi 2 až 4 ran rá na rá aţ do splnění palebného úkolu. V ávislosti na působu přípravy prvků pro účinnou střelbu se ahajuje be astřílení nebo po astřílení. Vějíř je svaek výstřelných rovin děl amířené baterie (čety. Rolišuje se vějíř rovnoběžný, sevřený nebo upravený na šířku cíle. Při rovnoběžném vějíři jsou prodloužené osy hlavní rovnoběžné, při sevřeném vějíři se prodloužené osy hlavní protínají ve středu cíle a při vějíři upraveném na šířku cíle protínají prodloužené osy hlavní jim odpovídající úseky v prostoru cíle. Způsob vedení palby je metoda střelby odpovídající charakteru cíle a požadovanému účinku v cíli. Využívá se palba jednotlivými ranami, metodická palba, palba rá na rá a palba salvami.
2 harakteristika a klasifikace cílů a palebných úkolů
2.1 Rodělení cílů podle druhů (kategorií 1. PROSTŘEDKY 3I Hlavní (HMV a áložní místa velení (ZMV, taktická místa velení svaků a útvarů (divie, brigáda, prapor Spojovací uly (stanoviště Střediska a místa říení a koordinace palby a palebné podpory, střediska říení bojové činnosti - středisko koordinace palebné podpory divie (SKPP - středisko koordinace palby brigády (SKP - místo koordinace palby praporu (MKP - středisko říení palby oddílu (SŘP - místo říení palby baterie (MŘP nekrytá: nekrytá (na terénu v okopech v automobilech krytá: v pohotovostních úkrytech v krytech obrněná: v OT, BVP Velitelsko-poorovací stanoviště rot a čet (VPS
Poorovatelny ve vybudovaných okopech v nakrytých ákopech na OT s multisenorovou plošinou 2. PALEBNÉ PROSTŘEDKY Dělostřelecké baterie, čety (sekce samohybné obrněné/neobrněné s pomocným pohonem tažené kryté/nekryté Raketometné baterie, čety (sekce Minometné baterie, čety (sekce samohybných minometů tažených (veených, nesených minometů Odpalovací aříení říených neříených raket (střel-emě-emě 3. VOJSKA Vojska (jednotky v prostorech soustředění (vyčkávacích, technických postaveních a výchoích prostorech motoriované (pěší mechaniované tankové protitankové dělostřelecké protiletadlové Pohybující se skupiny (vojsk Vojska (jednotky v opěrných bodech a obranných postaveních Protitankové prostředky Vojska (jednotky, která jsou objektem teče BVP, OT a tanků (vojska v jednotné integrované obrněné sestavě pěchoty, motoriované pěchoty na automobilech (případně na OT, BVP pěchota sesednutá opěrné body čet obranná postavení družstev kryté osoby a palebné prostředky s obsluhami v předem připravené nebo spěšně aujaté obraně romístěné v opěrných bodech čet (obranných postaveních družstev romístěné samostatně (na palebných stanovištích, mimo opěrné body čet (obranná postavení družstev nebo na palebných čarách jednotky romístěné v opěrných bodech čet (obranných postaveních družstev, které aujaly předem připravené nebo spěšně vybudované opěrné body (obranná postavení a na které
vlastní jednotky provádějí teč samostatné palebné prostředky romístěné mimo opěrné body čet (obranná postavení družstev, ejména o PTŘS 4. PROTILETADLOVÉ PROSTŘEDKY (PROSTŘEDKY PVO Odpalovací aříení protiletadlových říených střel (PLŘS Palebná postavení protiletadlových kanónů Systémy navádění Radiolokátory jednotek PLŘS 5. ŽENIJNÍ OBJEKTY Ochranné stavby Stálé objekty (hydrotechnické a silniční objekty Ženijní átarasy Polní objekty (mosty okopy ákopy úkryty kryty ocelové želeobetonové mosty dřevěné výbušné nevýbušné kombinované vodní plovoucí pontonové mosty mosty na plovoucích podpěrách mosty na pevných podpěrách 6. RADIOLOKÁTORY Radiolokátory PVO dělostřelectva poemního průkumu samostatné systémy jednotlivé cíle
7. PROSTŘEDKY ELEKTRONIKÉHO BOJE Prostředky rušení Prostředky elektronického průkumu Střediska říení, pracování a vyhodnocení uly rušení jednotlivé (samostatné systémy rušení stanoviště elektronického průkumu systém (jednotlivý elektronického průkumu samostatné čidlo samostatný senor speciální obrněné nebo neobrněné voidlo (voidla s anténním systémem, specifickou siluetou a drojem energie 8. PROSTŘEDKY HROMADNÉHO NIČENÍ Bojové prostředky (určené k dopravě jaderných, chemických a biologických bojových látek Základny Speciální voidla děla minomety letadla rakety střely (miny pumy hlavice sklady výrobny k výrobě k přepravě braně nosiče bojových prostředků (látek komponent 9. PROUDY Vojska (jednotky na osách přesunu motoriované (pěší mechaniované tankové obrněné 10. SKLADY PHM A MUNIE Základny, sklady, tankovací (plnící a dobíjecí (místa styku stanoviště PHM a munice Vysoce hořlavé a výbušné prvky těchto míst: cisternová voidla s přívěsy nádrže (nádoby s PHM speciální nákladní automobily a OT s municí palety (kontejnery s municí na emi nebo na voidlech osoby (obsluhy těchto aříení
11. SKLADY POTRAVIN Sklady potravin (proviantu jednoduché skladové prostory speciální prostředky boxy, kontejnery, speciální voidla 12. MÍSTA OPRAV TEHNIKY Objekty logistické podpory místa (střediska soustředění a oprav bojové techniky 13. VRTULNÍKY, STANOVIŠTĚ ŘÍZENÍ A PROSTŘEDKY UAV Vrtulníky na předsunutých přistávacích plochách Vrtulníky ve vyčkávacích postaveních Jednotlivé vrtulníky ve vyčkávacích postaveních Stanoviště říení (prostředky UAV 2.2 harakteristika palebných úkolů 2.2.1 Palebné úkoly s letálním účinkem Palebný úkol (ákladní stupeň vyřaení cíle ZNIČIT harakteristika palebného úkolu (stupně vyřaení cíle - Způsobit okamžité, nenávratné tráty osob nebo takové materiálové (funkční poškoení bojové techniky, které cíl na dlouhou dobu (6-12 h nebo trvale vyřauje činnosti a dalšího bojového použití; cíl trácí úplně (trvale bojeschopnost (použitelnost. - Úplná tráta bojeschopnosti je dosažena současným působením fyických a psychických trát osob nebo materiálových trát bojové techniky společně s dosažením funkční nepůsobilosti. Palebný účinek Letální ( i neletální Stupeň vyřaení cíle (očekávaný palebný účinek M (a 35% (max. 50% Na jednotlivý nepoorovaný cíl: - pravděpodobnost vyřaení (pro ničení P = 0,7 0,9.
UMLČET RUŠIT ZBOŘIT - Způsobit takové fyické a psychické tráty osob, materiálové tráty bojové techniky, které cíli během vedení palby a částečně i po jejím skončení nemožní plnit po určitou dobu (1-3 h úkoly (do nabytí 50 % původního bojového potenciálu; cíl trácí dočasně bojeschopnost. - Způsobit omeené fyické a psychické tráty osob a materiálové tráty bojové techniky, které těžují nebo nemožňují činnost během vedení palby; cíl trácí bojeschopnost poue po dobu vedení palebného přepadu. - Zboření (fyická destrukce objektu tvořícího cíl; cíl trácí úplně (trvale bojeschopnost (použitelnost, účel nebo funkci. Letální (i neletální Letální (i neletální Letální (i neletální M (a 20% (max. 35% Na jednotlivý nepoorovaný cíl: - pravděpodobnost vyřaení (pro umlčení Pu 0,5. M (a 3% (max. 10% Jako u ničení. 2.2.2 Palebné úkoly s neletálním účinkem Palebný úkol (ákladní stupeň vyřaení cíle OBTĚŽOVAT harakteristika palebného úkolu (stupně vyřaení cíle - Obtěžovat, (rušit jednotky v prostorech soustředění a vyčkávacích prostorech. - Odřínout jednotky a přerušit pohyb jednotek pod úhroou trát. - Negativně ovlivnit a snížit morálku jednotek. - Realiaci této palby přeháí pečlivé vážení všech, ejména taktických aspektů říení palby. - Tato palba vyvolává v podstatě téměř obvyklé (standardní bojové atížení. vlastních palebných jednotek a rovněž nebepečí odvetné protibaterijní činnosti (palby nepřítele. Palebný účinek Neletální Stupeň vyřaení cíle (očekávaný palebný účinek Specifický účinek. Letální (materiálový, fyický účinek na nepřítele je malý, může však být násoben reálnou taktickou situací (okolnostmi.
ZADÝMIT - Vytvořit (jednoráové nebo permanentní dýmové clony k adýmení jednotlivého (skupinového nepřátelského objektu s cílem nemožnit mu poorování nebo navádění. - Vytvořit dýmové clony ke krytí manévru nebo jiné činnosti vlastních vojsk. Neletální Specifický účinek. ZAPÁLIT OSVĚTLIT - Zapálit hořlavý materiál v prostoru cíle ápalnými (tříštivo trhavými, osvětlovacími, dýmovými střelami. - Vytvořit podmínky, při nichž le jistit cíl průkumným prostředkem v noci a poorovat průběh astřílení, případně i výsledky účinné střelby. Neletální (i letální Neletální Specifický účinek. Případného letálního (fyického účinku na osoby se dosahuje působením ohně. Specifický účinek. OSLEPIT - Oslepit nepřátelský cíl a tím mu nemožnit poorování. Neletální Specifický účinek. ZNAČKOVAT - Onačit cíl (prostor pro ásah vrtulníkového nebo taktického letectva. Neletální Specifický účinek.
3 Zásady postřelování cílů Způsoby postřelování skupinových pravoúhlých (lineárních cílů dělostřeleckým oddílem a baterií Vykonavatel Způsob postřelování íle, střely, apalovače Dělostřelecký oddíl (soustředěné palby oddílu Dělostřelecká baterie (samostatné palby baterií bateriemi náložmo bateriemi stupnicí s rodělením cílů mei baterie s rodělením úseků cíle (čáry mei baterie náložmo četami náložmo četami stupnicí s rodělením cílů mei čety s rodělením úseků cíle (čáry mei čety - střelba tříštivo trhavými střelami s náraovými (nekontaktními přibližovacími apalovači - střelba na jednotlivé nepoorované a skupinové nepoorované a poorované cíle - střelba tříštivo trhavými střelami s nekontaktními časovacími apalovači - střelba na proudy - střelba na cíle, které je třeba vyřadit ve stejném časovém období - střelba na cíl o roměrech větších než je maximální úsek pro oddíl nebo na cíl, který má nepravidelný protáhlý tvar, přičemž jsou jištěny souřadnice nejdůležitějších prvků - vedení obranných přehradných paleb - střelba na jednotlivé nepoorované a skupinové nepoorované a poorované cíle - střelba na skupinové poorované cíle o hloubce 100 m a větší - střelba tříštivo trhavými střelami s nekontaktními časovacími apalovači - střelba na cíle, které je třeba vyřadit ve stejném časovém období - střelba na cíl o roměrech větších než je maximální úsek pro baterii nebo na cíl, který má nepravidelný protáhlý tvar, přičemž jsou jištěny souřadnice nejdůležitějších prvků - vedení obranných přehradných paleb Při vyřaování kruhových cílů se postupuje podle vláštních pravidel a realiuje se poue při výpočtu prvků pro střelbu s podporou počítače. Dělostřelecký oddíl, baterie (četa postřeluje cíle o roměrech do maximálního úseku pro oddíl, baterii (četu.
Pořadí měn dálek aměřovače při vedení palby bateriemi náložmo Číslo baterie První Druhá Třetí První Druhá Pořadí měn dálek aměřovače 1. dálka 2. dálka 3. dálka Dělostřelecký oddíl o třech bateriích D D H D H Dělostřelecký oddíl o dvou bateriích D D 1 H 2 1 H 2 D D D D D H H 1 H 2 1 H 2 D D H H D D H - počítaná dálka aměřovače (v dílcích na střed cíle - skok v dálce (stupnice v dílcích H = H 1 H 3 : X, aokrouhluje se na celé dílce k nižší hodnotě - hloubka cíle v metrech U oddílu o třech (o dvou bateriích vystřelí každá baterie na každé dálce třetinu (polovinu plánované spotřeby střel pro baterii. Na první dálce se obvykle ahajuje palba ve stejném okamžiku salvou oddílu (baterie, čety. Změny dálek se provádějí u každé baterie (čety samostatně. Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle oddílem o třech bateriích bateriemi stupnicí vede každá baterie palbu poue na jedné dálce aměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro baterii (třetinu spotřeby pro oddíl. Skok v dálce je 1/3 H. Dálky aměřovače baterií při vedení účinné střelby oddílem o třech bateriích na jeden skupinový pravoúhlý cíl bateriemi stupnicí Číslo baterie První Druhá Třetí Dálka aměřovače D H D D H Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle oddílem o dvou bateriích bateriemi stupnicí vede každá baterie palbu poue na jedné dálce aměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro baterii (polovinu spotřeby pro oddíl. Skok v dálce je 1/6 H.
Dálky aměřovače baterií při vedení účinné střelby oddílem o dvou bateriích na jeden skupinový pravoúhlý cíl bateriemi stupnicí Číslo baterie Dálka aměřovače První 1 D H 2 Druhá D 1 H 2 Při postřelování s rodělením cílů a úseků cíle (čáry mei baterie postřeluje baterie cíle jako při samostatné palbě baterie. Dělostřelecká baterie, plnící palebný úkol samostatně, postřeluje: - nepoorované jednotlivé a skupinové pravoúhlé cíle vždy třemi dálkami aměřovače a jedním nebo dvěma směry, - poorované jednotlivé cíle vždy jednou dálkou aměřovače jedním směrem, vějířem sevřeným, - poorované skupinové pravoúhlé cíle: jednou dálkou aměřovače při hloubce cíle do 100 m, třemi dálkami aměřovače, při hloubce cíle 100 m a větší. Změny dálek aměřovače baterie (všech čet se uskutečňují ve stejném pořadí jako u druhé baterie oddílu o třech bateriích při postřelování bateriemi náložmo. Na každé dálce vystřelí baterie třetinu plánované spotřeby na cíl, dvěma dálkami aměřovače při samostatné palbě dělostřelecké baterie četami náložmo, při hloubce cíle 100 m a větší. Změny dálek aměřovače čet se uskutečňují ve stejném pořadí jako u baterií oddílu o dvou bateriích při postřelování bateriemi náložmo. Na každé dálce vystřelí četa polovinu plánované spotřeby pro četu (čtvrtinu spotřeby pro baterii. Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle baterií četami stupnicí vede každá četa palbu poue na jedné dálce aměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro četu (polovinu spotřeby pro baterii. Skok v dálce je 1/6 H. Dálky aměřovače čet při vedení účinné střelby baterií na jeden skupinový pravoúhlý cíl četami stupnici Číslo čety Dálka aměřovače První Druhá D D 1 H 2 1 H 2 Při postřelování s rodělením cílů nebo úseků cíle (čáry mei čety postřeluje četa cíle vždy jednou dálkou aměřovače. V ávislosti na šířce cíle postřeluje baterie (četa cíl jedním nebo dvěma směry. Dvěma směry postřeluje baterie (četa cíl, je-li interval vějíře výbuchů na dělo na: - kryté a obrněné cíle větší než 25 m,
- nekryté a neobrněné cíle větší než 50 m. Tento případ nepřicháí pro baterii ani četu při samostatné palbě v úvahu vhledem k maximální šířce úseku pro baterii a četu. Realiuje se poue při střelbě baterií v rámci oddílu. Baterie (četa vede palbu nejprve počítaným směrem na všech dálkách aměřovače, potom mění směr o polovinu intervalu vějíře výbuchů ( I v doprava a vede palbu druhým směrem, stejným působem jako při vedení palby prvním směrem. Při postřelování cíle dvěma směry vystřelí jednotky, ve výše uvedených případech, na každé dálce a směru polovinu deklarované spotřeby. Při stanovení působu postřelování cíle (úseku cíle se baterii určuje: - počet dálek aměřovače. Určí se povelem Náložmo! při postřelování cíle baterií třemi dálkami, Četami náložmo! při postřelování cíle baterií četami náložmo, Stupnicí! při postřelování cíle v rámci oddílu bateriemi stupnicí, Četami stupnicí! při postřelování cíle baterií četami stupnicí. Na skupinový poorovaný cíl o hloubce 100 m a větší se volí postřelování náložmo, četami náložmo, stupnicí, četami stupnicí podle konkrétních podmínek, - velikost skoku v dálce (stupnice a v časování, - počet směrů (jsou-li dva, - interval vějíře výbuchů a oprava směru o polovinu intervalu vějíře doprava při střelbě dvěma směry, - spotřeba střel v kusech pro dělo, dálku a směr. Skupinový lineární cíl se postřeluje: - orientovaný čelně k výstřelné, jednou dálkou, jedním směrem s intervalem vějíře 50 (25 m na dělo, - orientovaný bočně k výstřelné, četami vějířem sevřeným (vjs na áměrné body čet. Počítaná dálka na střed cíle se pro čety většuje (menšuje o 1/4 baterijního úseku podle vájemné polohy cíle a výstřelných palebných čet. Skupinový kruhový cíl se postřeluje: - o poloměru - o poloměru 50 m < R < 50 m vjs, jednou dálkou na střed cíle, R 1. čety doprava, 2. čety doleva o 1/4 - o poloměru 75 m < R < 75 m četami vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle s posunem < 100 m: Š (1/2 baterií stejným působem jako cíl o poloměru 50 m < < 75 m, dvěma bateriemi vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle s posunem 1. baterie doprava, 2. baterie doleva o 1/4 (1/2 R, třemi bateriemi vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle, 2. baterie střílí na střed cíle, 1. baterie s posunem doprava, 3. baterie doleva o 1/3 (2/3 R. Š Kruhové cíle o R > 50 se při přípravě prvků pro střelbu náhradními prostředky postřelují poue výjimečně a to výše uvedeným působem. R, R Š
Postřelování šířky cíle dělostřeleckou baterií (četou Aby byla celá šířka cíle rovnoměrně postřelována je nutné ji rodělit na tolik úseků, kolik děl povede účinnou střelbu. Úsek pro jedno dělo se naývá interval vějíře a celý svaek výstřelných rovin čety (baterie se naývá vějířem čety (baterie. Pro astřílení a účinnou střelbu se používá vějíř sevřený (vjs nebo vějíř upravený na šířku cíle (vjc. I v I v +1/2 I v S S 4d 3d 2d 1d 8d 7d 6d 5d 4d 3d 2d 1d vějíř sevřený (vjs vějíř na šířku cíle (vjc Při romístění baterie v palebném postavení v celku se připravují prvky pro střelbu na střed cíle (S pro řídící dělo baterie (4. dělo. K amíření děl na odpovídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř baterie na šířku cíle. Aby byla děla amířena na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před ahájením účinné střelby směr všech děl o 1/2 I v doprava. Při romístění baterie po četách se připravují prvky pro střelbu na střed cíle pro řídící děla čet, tedy u první čety pro 4. dělo u druhé pro 5. dělo. K amíření děl na odpovídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř každé čety na šířku jejího úseku. Aby byla děla amířena na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před ahájením účinné střelby směr všech děl 1. čety doprava a směr všech děl 2. čety doleva o 1/2 I v.
-1/2 I v + 1/2 I v S S 8d 7d 6d 5d 4d 3d 2d 1d Vějíř na šířku cíle (vjc baterie po četách Při roptýleném romístění baterie se připravují prvky pro střelbu vlášť pro každé dělo na bod jemu odpovídajícího úseku. Interval vějíře (I v je možné vypočítat dvojím působem: a Je-li náma šířka cíle v metrech Š (m I v Š(m n 0,001D d t n d - počet střílejících děl na cíl b Je-li měřena šířka cíle poorovatelny v dílcích I v Š( Rp n d I v se aokrouhluje na celé dílce k nižší hodnotě.
Postřelování šířky cíle palebnými četami Před ahájením účinné střelby při samostatné palbě palebnými četami je nutné opravit směr u 1. palebné čety o 1,5 doleva, u 2. palebné čety o 1,5 doprava. I v I v -1,5 I v +1,5 I v S S S S a b 4d 3d 2d 1d 8d 7d 6d 5d Oprava směru a 1. palebné čety b 2. palebné čety Stejným působem se postupuje při samostatné palbě dělostřelecké baterie četami náložmo a četami stupnicí. Při vedení palby dvěma směry se postupuje stejně jako při střelbě baterií.
4 Určování spotřeby střel a metodiky palby Palebný průměr je kalkulační jednotka pro ásobování municí stanovená jako přesný počet nábojů pro jednu braň, braňový komplet nebo pro jednu osobu. Slouží ke stanovení denní spotřeby munice, k plánování abepečení municí a určování velikosti ásob munice, které se vyjadřují v násobcích palebného průměru. V palebném průměru není ahrnuta speciální munice. Norma spotřeby střel (min je průměrné množství střel (min potřebné k abepečení dosažení nebytné míry účinnosti palby v daných podmínkách postačující k vyřaení určitého cíle. Vyjadřuje rovněž množství střel (min, které je v boji povoleno spotřebovat v určitém časovém romeí (období bojové činnosti. Podmínky, pro které jsou stanoveny normy spotřeby střel (min: - prvky pro účinnou střelbu (ÚS sou určeny úplnou přípravou nebo použitím astřelovacího děla, - střelba je vedená tříštivo trhavými střelami (minami s náraovým apalovačem Spotřeba střel (min je stanovené (vypočítané množství střel (min potřebné k vyřaení cíle. Závisí na druhu, ráu činnosti, roměrech a prioritách cíle, palebném úkolu a podmínkách pro jeho splnění, požadovaném stupni vyřaení cíle a množství munice, která je k dispoici. Způsoby udávaní spotřeby střel: a při povelu velitele oddílu (nadříeného středisku říení palby (SŘP: - ve lomcích normy (normách, např. spo ¾ N, - v kusech na cíl, např. spo 216, b při povelu SŘP místu říení palby baterie (MŘP: - v kusech pro baterii, např. spo 120 pro baterii, - pro dělo, dálku a směr, např. po 3rnr, po 6r, 3 rnr, ost po 8 s, c při povelu MŘP do palebného postavení: - pro dělo, dálku a směr. Spotřeba střel uvedená v kusech (na cíl nebo pro baterii musí být bee bytku dělitelná počtem děl, dálek a směrů. Postup při určení spotřeby střel: - podle druhu cíle, palebného úkolu, dálky střelby, druhu děla a druhu střeliva se v tabulce norem spotřeby vyhledá norma spotřeby (N na cíl nebo na hektar plochy cíle (na meilehlých dálkách se interpoluje, - norma spotřeby střel se vynásobí počtem hektarů plochy skupinového cíle (S c - upraví se spotřeba střel na cíl: je-li N stanovena ke ničení a cíl se umlčuje, spotřeba se trojnásobně sníží (sníží se na 1/3 koeficient palebného úkolu K PÚ = 1/3, je-li N stanovena k umlčení a cíl se ničí, spotřeba se trojnásobně výší koeficient palebného úkolu K PÚ = 3, jsou-li prvky pro ÚS určeny astřílením cíle nebo přenosem palby od pomocného cíle, může se spotřeba snížit o 1/4 - koeficient přípravy prvků K PP = 3/4,
jsou-li prvky pro ÚS určeny krácenou přípravou, přičemž je možné vést ÚS be astřílení, spotřeba se 1,5krát výší koeficient přípravy prvků K PP = 3/2, jestliže se při ÚS opravuje palba (podle prvních salv nebo řad, může se spotřeba snížit o 1/5 koeficient opravování ÚS K OPR = 4/5, při střelbě tříštivo trhavými střelami (minami s nekontaktním apalovačem se může spotřeba k ničení (umlčení neobrněných cílů v nekrytých okopech (ákopech snížit o 1/3 až 1/2 - koeficient nekontaktního apalovače K ZAP = 1/2 až 2/3, při střelbě na nepřátelskou dělostřeleckou baterii o šířce větší než 200 m (max. 400 m, se spotřeba 1,5krát výší koeficient šířky baterie K ŠB = 3/2, při střelbě 120mm minami OFd čs. výroby se výšeným účinkem se může spotřeba snížit na obrněné cíle o 1/3, na ostatní neobrněné cíle o 1/2 - koeficient pro střelbu K STR = 2/3 (1/2, při střelbě střelami OFd čs. výroby se výšeným účinkem se může spotřeba menšit při střelbě na nekrytou živou sílu o 1/4 až 1/3, na ostatní obrněné cíle o 1/2 normy uvedené pro střelu OF-530 (540 koeficient pro střelbu K STR = 2/3 až 3/4 (1/2. elková spotřeba střel: N ELK N S K PÚ K PP K OPR K _ SB K STR elková spotřeba střel se vydělí počtem děl (n d, dálek (n da a směrů (n sm a íská se tak spotřeba na dělo, dálku a směr: N d,da,sm N celk : (n d n da n sm Výsledná hodnota se aokrouhluje obvykle směrem dolů. Zpětným vynásobením se íská konečná, která je bee bytku dělitelná počtem děl, dálek a směrů. Při aokrouhlování je třeba brát v úvahu, že při měně spotřeby střel o 10 % se mění střední hodnota stupně vyřaení: a u skupinových úhlů: - při ničení o 3 %, - při umlčení o 2%, b u jednotlivých cílů: - při ničení o 2,5 %, - při umlčení o 3 %. N ELK Spotřeba střel pro baterii (N b se íská dělením celkové spotřeby počtem baterií (n b, kterými bude vedená ÚS: N N celk : n b Spotřeba střel na dělo, dálku a směr N se íská vydělením spotřeby pro baterii počtem děl, dálek a směrů: N d,da,sm N b : (n d n da n sm ( d,da, sm
Stanovený počet střel se může vystřelit růným působem, přičemž jednotlivé působy le kombinovat, např. ahájení palby salvou, pokračování rá nará a pak přechod na metodickou palbu. Způsob vystřelení stanoveného počtu střel baterií a určitou dobu (při palebném přepadu stanovené délky se naývá metodika palby. Určení metodiky palby v podstatě spočívá v určení tempa palby pro baterii, které je dáno délkou palebného přepadu. Tempo palby: T mp (t pap t rnr : (N b N rnr N rnr n d n rnr T mp t pap t rnr N b N rnr - tempo (metodika palby [s] - celková délka (trvání palebného přepadu [s] - trvání palby rá nará [s] - spotřeba střel pro baterii - počet střel (ran vystřelených baterií rá nará
5 Palebné možnosti Všeobecné ásady: - jsou součástí bojových možností (bojové síly, - umožňují posoudit předem (v době plánování a přípravy boje nebo během taktického říení palby (bojové činnosti da baterie (oddíl může stanovený palebný úkol splnit, - ákladní podmínkou je, aby cíl byl v dostřelu braně. Určují se v kontinuitě čtyř ukaatelů: - velikost maximálních roměrů cíle, - požadovaný stupeň vyřaení nebo doba eliminace cíle, - ásoba nábojů u braní, - palebný výkon. 5.1 Palebné možnosti podle velikosti maximálních roměrů cíle: - porovnáním jištěných nebo upravených roměrů a plochy cíle s maximálními roměry a plochou, - musí platit: pro pravoúhlé cíle Š Š max a současně H H max, pro lineární cíle Š Š max, pro kruhové cíle R R max. - palebné možnosti na lineární cíle jsou dány šířkou obranných lineárních (přehradných, abraňujících paleb ( : Š OPP kde: n - počet děl v baterii, m - počet baterií v oddílu, I v - interval vějíře při vedení palby: Š n m OPP I v 50 (75 m na dělo (minomet střední ráže - na pěchotu a neobrněné cíle, 25 (35 m na dělo (minomet střední ráže - na OT, BVP, T. Minomety malé ráže vedou tyto palby výjimečně, raketomety tyto palby nevedou. - na palebné prostředky mimo opěrné body čet (jednotlivé poorované cíle nebo obranná postavení družstev se vede palba s požadovanou hustotou k dosažení rušivého účinku po ukončení palebného přepadu nebo k udržení palebné nadvlády nad cílem (abránění obnovení činnosti se spotřebou:
kde: N PPH N PPH Š H t PPH - spotřeba (norma střel na vedení palby (palebný přepad s požadovanou hustotou v kusech, t - požadovaná doba trvání palby (palebného přepadu v minutách, PPH N ha N - norma spotřeby střel na hektar (jednotlivý cíl v kusech a minutu. Zbraň Spotřeba střel na 1 ha Spotřeba střel na jednotlivý skupinového cíle [ ] cíl [ ] 152mm ShKH v. 77 3 6 120mm M v. 82 3 6 82mm M v. 52 6 12 ha ks min 1 ks min 1 5.2 Palebné možnosti podle stupně vyřaení cíle: - stupeň vyřaení cíle se stanovuje požadavkem na dosažení letálního nebo neletálního účinku, - na jednotlivý nepoorovaný cíl se stupeň vyřaení vyjadřuje jako pravděpodobnost jeho vyřaení: pro ničení (boření, pro umlčení P U 0,5, P Z 0,7 0,9 - na skupinový nepoorovaný cíl se stupeň vyřaení vyjadřuje matematickou nadějí M(a počtu vyřaených (nenávratně ničených k celkovému počtu elementárních (jednotlivých cílů: pro ničení (boření pro umlčení pro rušení M(a M(a M(a 35 % max. 50 %, 20 % max. 35 %, 3 % max. 10 %. 5.3 Palebné možnosti podle ásoby nábojů u braní: - pro normu spotřeby na cíl kde: ( N musí platit (při plánování bojové činnosti : n N Znb i i1 Znb i - disponibilní ásoba nábojů i-té braně, n - počet děl v dělostřelecké jednotce (útvaru. - v konkrétní situaci může být úkol splněn jestliže: N Znb n pp neboli n pp N Znb kde: Znb - průměrná (disponibilní ásoba nábojů u braní, n pp - počet děl určených (přibraných na palebný přepad.
Složení palebných průměrů Zbraň Palebný průměr Složení palebného průměru (ks 82mm minomet v. 52 120 120 EO-M 120mm minomet v. 82 80 20 EOFd 60 EOF 152mm ShKH v. 77 60 58 EOFd 2 EprSv 122mm raketomet v. 70 80 (2 salvy 80 JROF 5.4 Palebné možnosti podle palebného výkonu: - posuuje se tabulkový palebný výkon (násobek tabulkového počtu děl a režimu palby a reálný palebný výkon W R t WR t R n t pp R t kde: R t - režim palby dělostřelecké braně, odpovídající době trvání palebného přepadu, n pp - počet braní přibraných na palebný přepad. Režim palby Trvání palby (min 152mm 82mm 120mm 122mm ShKH v. 77 M v. 52 M v. 82 RM v. 77 nabíjení náplň Počet salv bojov. prostoru s průběž. doplňov. 1 4 4 20 10 10 1 3 12 12 45 11 14 2 5 15 15 60 12 16-10 30 22 75 15 21 3 15 29 85 17 26-20 35 90 20 31 4 25 40 95 22 36-30 45 100 25 40 5 40 55 110 30 50 6 (do 45 min 50 65 120 35 60-60 75 130 40 70 7 Každou další hodinu 40 60 30 60 4 dálková a šestá ostatní
Ponámky: 1. Režim palby minometů po přestávce 20 min a větší se může stanovit be ohledu na trvání přeháející střelby. 2. 122mm RM v. 70 je obvykle nabit dvěma salvami (první salva je ve svaku raketnic, druhá v nabíjecím aříení. Druhou salvu je možné odpálit do tří minut po odpálení první salvy. Potom je nutné raketomet novu nabít ve vyčkávacím postavení. 3. Režim palby odpovídá teplotě vduchu od 10 do + 10. Při měně teploty o 10 se režim palby pod lomenou čarou mění o 10 % na každých 10 (při výšení teploty se režim palby menšuje, při poklesu teploty se většuje. Režim palby nad lomenou čarou se s teplotou vduchu nemění. 4. Trvá-li střelba dlouhou dobu, je dovoleno (je-li to možné rodělit stanovený počet ran přibližně rovnoměrně na celou dobu vedení palby. 5. V průběhu celkového trvání palby je dovoleno (je-li to možné v kratších časových intervalech (do 20 min střílet maximálním tempem, je však potřebné, aby této palbě přeháela přestávka, jejíž délka se musí nejméně rovnat časovému rodílu mei celkovým trváním palby a trváním palby maximálním tempem. 6. Režim palby po přestávce (přestávkách kratší než 20 min se určuje podle celkového trvání palby včetně přestávky (přestávek. 7. Režim palby nad lomenou čarou je ovlivněn především možnostmi obsluhy, pod čarou technickými možnostmi materiálu (pevnost při ohřevu.
Všeobecné ásady: 6 Struktura povelu velitele dělostřeleckého oddílu - palebný úkol je úkol, který plní dělostřelectvo palbou, - palebné úkoly se obvykle stanovují povelem, - budou-li podříené jednotky (jednotka, v některých situacích, plnit palebný úkol samostatně, může se jim stanovit naříením. Naříení obsahuje poue nebytné informace potřebné k provedení palebného úkolu (přepadu. Povel pro provedení (přípravu palby, pak vydá velitel (velitelé jednotky (jednotek. Obsah naříení : stanovení palebné jednotky (volací nak a identifikační číslo, druh, číslo, souřadnice a roměry cíle, úkol a působ vedení účinné střelby, stanovení metody přípravy prvků pro účinnou střelbu nebo metody vedení palby (astřílení, přenos palby od pomocného cíle, palebný přepad 10 minut apod., je-li třeba, působ opravování palby nebo hlášení úchylek výbuchů (spolupracující průkumný prostředek, je-li třeba, druh střely a apalovače, je-li třeba, spotřeba střel, je-li třeba, - povel pro provedení (přípravu palby je rohodnutí, které vydává dělostřelecký velitel (velitel oddílu, velitel baterie, NSŘP, NMŘP nebo jiný pověřený důstojník systému říení palby, který je oprávněn rohodovat o provedení palby, - povel musí být úplný, musí obsahovat všechny předepsané části potřebné k provedení palby (dílčí povely, které se obvykle předávají ve stanoveném pořadí. Měnit pořadí jednotlivých částí je přípustné poue tehdy, dosáhne-li se krácení času na splnění palebného úkolu. Struktura a úplný obsah povelu velitele oddílu k provedení (přípravě palby P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 1. Volací nak a identifikační číslo Oběžníkový volací nak oddílu nebo volací naky baterií, které budou plnit palebný úkol (volací naky palebných baterií KARÁT 26, SIFON 58, MORAVA 12! Podle varianty spojovací a komunikační soustavy pro dané období, bojovou činnost, apod. Volací nak tvoří slovo a dvojmístné číslo. [STÁLÝ PRVEK]
P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 2. 3. 4. Návěští [STÁLÝ PRVEK] Způsob provedení nebo opravování palby [PODLE POTŘEBY] Výkonný povel [STÁLÝ PRVEK] PALBU STAV! (Následuje výkonný povel PAL! nebo NABÍT! POZOR! (Následuje výkonný povel ZAPSAT!, POHOTOVOST V 8:00, PAL NA SIGNÁL TAJFUN 305! apod. Palebný přepad 5 minut! Kontrola podle první salvy, s vrtulníkem! PAL! (Při specifických podmínkách: PAL ZLEVA! PAL ZPRAVA! PAL NA MŮJ POVEL! NABÍT! (Po hlášení pohotovosti k palbě se velí PAL! ZAPSAT! (Obvykle u plánovaných paleb Podle naléhavosti palebného úkolu. Je-li nutné okamžitě ukončit (astavit palbu na cíl nebo okamžitě provést palebný úkol. Velí se v ostatních případech, je-li třeba připravit palbu, která bude provedena ve stanovené době, na stanovený signál apod. Je-li to nutné pro upřesnění palebného úkolu nebo pro specifikaci působu opravování palby. Obsahuje dobu trvání palebného přepadu nebo působ opravování účinné střelby a spolupracující jednotku. Je-li nutné okamžitě ahájit palbu. Okamžitě se aujímá stanovené palebné postavení, provádí se nabíjení a amíření děl na cíl. Be dalšího povelu se ahajuje střelba (astřílení nebo účinná střelba. Je-li k palbě přibrána více než jedna jednotka a je vhodné nebo nutné důvodu překvapivosti (efektivnosti palby ahájit palbu současně všemi přibranými jednotkami. Při astřílení s průkumnými prostředky, je-li potřebná určitá doba k dosažení pohotovosti průkumného prostředku k protínání výbuchů apod. Je-li třeba komplexně připravit palbu, která není naléhavá (příprava prvků pro střelbu, působ postřelování, apsání prvků do ánamů VD, VPČ. Děla se nenabíjejí.
P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 5. Pohotovost k palbě [PODLE POTŘEBY] POHOTOVOST v 09:00! POHOTOVOST v 10:30, PAL NA SIGNÁL BLESK 405! (Obvykle po povelu ZAPSAT!, v některých případech i NABÍT! Je-li třeba plnit palebný úkol ve stanovené době (na stanovený signál. 6. 7. 8. Povel (úkol k aujetí palebných postavení [PODLE POTŘEBY] PROVEĎTE 12, (21,33! Úkol střelby [PODLE POTŘEBY] Druh střelby (dráhy střely [PODLE POTŘEBY] Střelecký úkol: ZASTŘÍLET! (obvykle se dále udává např.: ZASTŘÍLET ODRA 12, spolupracuje SNĚŽKA 2! ZASTŘÍLET všemi, s dálkoměrem! ZASTŘÍLET DYJE 11, rámováním!, apod. VYTVOŘIT F 1! (Obvykle se udává: MORAVA 12 VYTVOŘIT F 1 s dálkoměrem!, apod. Stupeň vyřaení: ZNIČIT!, UMLČET!, RUŠIT!, ZBOŘIT!, ZADÝMIT!, OSLEPIT!, ZAPÁLIT!, PŘEHRADIT!, ZABRÁNIT! apod. Na odra! (Strmou dráhou! Je-li palebná jednotka v jiném prostoru (ve vyčkávacím postavení, jiném palebném postavení, apod.. Manévr řídí NSŘP e SŘP nebo NMŘP (VB MŘP (při plnění palebného úkolu baterií, četou, několika děly. Při určování prvků pro účinnou střelbu astřílením cíle. Při vytváření F. Je-li třeba uvést požadovaný stupeň vyřaení cíle. Jsou-li vhodné podmínky.
P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 9. Číslo a druh cíle (případně druh nebo náev palby a její pojmenování, případně její poloha [STÁLÝ PRVEK] íl WJ 2207, minometná baterie! íl WJ 4161, místo velení! NPP AKÁT, boční! PPP LEV! Podle pravidel číslování cílů. V praxi říení palby oddílu postačí poue numerická část čísla cíle, tn. čtyřmístné číslo be identifikace emě a svaku. Druh cíle charakteriuje cíl tak, aby byl jednonačně jasný standardně požadovaný stupeň vyřaení cíle k určení normy spotřeby střel. 10. Souřadnice a nadmořská výška (polohový úhel cíle [STÁLÝ PRVEK] E, N, A!, d, ε! (Slovo směrník, dálka, polohový úhel se v povelu neuvádí. Při plnění úkolů přímé palebné podpory se poloha jednotlivého (střed skupinového cíle udává obvykle polárními souřadnicemi. 11. Způsob postřelování cíle [PODLE POTŘEBY] NÁLOŽMO! STUPNIÍ! Stupnicí se cíle postřelují při vedení palby na pochodové proudy a při použití střel s nekontaktním apalovačem B-90 nebo HS-94. 12. Šířka a hloubka cíle (úseku palby, směrník průčelí, poloměr skupinového kruhového cíle Lineární cíl: (E, d (N, ε (A, Š H,! Souřadnice středu cíle. Rovněž pro přehradné palby. směrník delší strany (udávají se po souřadnicích cíle [STÁLÝ PRVEK] Pravoúhlý cíl: (E, d (N, ε (A, Š H,! Souřadnice středu cíle. Mohou se udat souřadnice všech vrcholů pravoúhelníku. směrník čelní strany Kruhový cíl: (E, d (N, ε (A, R R poloměr cíle 13. Počet směrů [PODLE POTŘEBY] DVA SMĚRY! Je-li interval vějíře pro dělo při vedení palby na skupinový cíl větší než stanovený.
P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 14. Spotřeba střel na cíl, působ vedení účinné střelby (palby, metodika palby při astřílení (účinné střelbě Spotřeba norma (polovina normy! VO (NSŘP udává spotřebu: - v normách (lomcích normy při povelu na SŘP, případně na MŘP (obvykle [STÁLÝ PRVEK] Po 4 ranách rá na rá! Po 5 ranách, 4 rány rá na rá, ostatní po 4 sekundách! - v kusech na dělo, dálku, směr, v kusech pro baterii nebo v kusech na cíl, Spotřeba 48 pro baterii! Spotřeba 144! Baterie, 1 rána salvou! Baterie, 1 rána po 5 sekundách! - počtem salv (sérií účinné střelby, ran (při astřílení OHŘE 12, řídící 1 rána! 15. Druh střely [PODLE POTŘEBY] Dálková! Tříštivotrhavá! Dýmová! S nekontaktním časovacím (přibližovacím apalovačem B-90 (HS-94! Při střelbě tříštivotrhavou střelou není potřebné ji v povelu uvádět. V některých případech se před střelou může uvést druh dráhy střely nebo druh střelby, je-li to potřebné. 16. Druh apalovače a jeho nastavení [PODLE POTŘEBY] Zapalovač tříštivý (trhavý, požděný, požděný s kuklou! B-90, tříštivý! Při střelbě se apalovačem tříštivým není potřebné jej v povelu uvádět. B-90, časuj 320! HS-94, vysoký (níký, tříštivý! 17. Náplň (druh náplně [PODLE POTŘEBY] Náplň D-20, druhá! Náplň plná! Náplň třetí! Podle druhu cíle a dálky střelby. Náplň třetí, šestá!
P.č. Část (prvek povelu Příklad Podmínky použití 18. Volací nak předavatele (k ukončení povelu [STÁLÝ PRVEK] Zde KARÁT 26, SIFON 58, MORAVA 12! Na ávěr každého povelu se uvádí vlastní volací nak nebo oběžníkový volací nak.
7 Určování prvků pro ÚS oddílu (baterie úplnou přípravou Etapy procesu určení prvků pro účinnou střelbu úplnou přípravou: - příprava podkladů v rámci přípravy říení palby, - řešení geometrického úkolu přípravy prvků, tn. určení topografických prvků: analyticky, graficky, - řešení balistického úkolu přípravy prvků, tn. určení souhrnných oprav dálky a směru, - sestrojení grafikonu vypočítaných oprav (GVO, - určení počítaných prvků pro střelbu. Specifické údaje pro výpočet souhrnných oprav: - druh dráhy střely volí se podle charakteru předpokládaných palebných úkolů a profilu terénu (udává se je-li třeba, - druh střely (miny, raketového náboje a druh apalovače volí se podle charakteru přepokládaných palebných úkolů a množství a roložení střeliva u děl (minometů, raketometů, - náplně (balistické varianty raketového náboje pravidla se volí dvě náplně. Jedna musí umožňovat střelbu na největší dálky, střelbu na odra a střelbu střelami s nekontaktními apalovači, druhá se volí tak, aby bylo dosaženo co největší oblosti dráhy střely a tím největšího střepinového účinku, - dálky (opěrné počítané dálky, opěrné dálky volí se podle předpokládaného prostoru cílů. Prostor cílů v dálce je vymeen maximální ( Dmax a minimální ( Dmin dálkou střelby. Pro děla při střelbě plochou a oblou dráhou a pro raketomety při dálce střelby nad 10 km se opěrné dálky volí s intervaly do 4 km, pro děla při střelbě strmou dráhou, minomety a raketomety při dálce střelby do 10 km s intervaly do 2 km. Počet opěrných dálek (obvykle se volí 2-4 pro sestrojení GVO ( n da : n da D Výsledek se aokrouhlí na celé číslo nahoru, max D 4(2 min 1 - směry volí se podle předpokládaného prostoru cílů. Prostor cílů ve směru je vymeen pravou ( PH a levou ( LH hranicí střelby (krajními směry.
Zásady pro určení počtu směrů: PH LH 6 00 1 směr 6 00 PH LH 14 00 PH LH 14 00 22 00 2 směry 3 směry Hodnoty úhlů (krajních směrů se dosaují se naménky. Určení souhrnných oprav dálky a směru (řešení balistického úkolu: - řešení spočívá ve výpočtu (určení oprav pro měny: balistických podmínek střelby, meteorologických podmínek střelby, geofyikálních podmínek střelby (poue při střelbě na dálky větší než 25 km, - souhrnné opravy dálky ( D p a směru ( D p S p S p D S se ískají součtem oprav: B B D S M M kde: D B D M ( ( S B - oprava dálky (směru pro měny balistických podmínek střelby S M - oprava dálky (směru pro měny meteorologických podmínek střelby. Pro měny balistických podmínek střelby se počítají opravy dálky pro: - celkovou měnu počáteční rychlosti D ( vo D v kde: v0 - celková měna počáteční rychlosti X v0 0 v 0 X v0 - tabulková oprava dálky pro měnu počáteční rychlosti o 1 % v 0, - měnu teploty náplní ( D Tn D T T n T 15 n T 0,1 X n n T n kde: T n T n - měna teploty náplní - měřená teplota náplní X Tn - tabulková oprava dálky pro měnu teploty náplní o 10,
- nábojku československého typu (při střelbě tříštivotrhavými střelami e 152mm ShKH v.77: doplňující oprava dálky pro měnu počáteční rychlosti pro všechny náplně kromě 4(8 - DNk D Nk k X v 0 v 0 kde: k v0 - koeficient tabulky 4 tabulek střelby (sloupec oprava dálky Koeficient le předem připočítat k D v0, v 0 a pak bude oprava apočítána v rámci výpočtu oprava X Tn se při střelbě náplněmi 4(8, 5(10 a 6(12 vynásobí opravným koeficientem k Tn tabulky 4 tabulek střelby (sloupec oprava X Tn. Vorec pro výpočet opravy dálky pro měnu teploty náplní má pak tvar D Tn T 0,1 k n Tn X Tn - nenabarvenou střelu ( D barv kde: X H D 1,0 barv X H - tabulková oprava dálky pro měnu tlaku vduchu o 10 Torr. elková oprava dálky pro vliv balistických podmínek střelby ( D B D v DT D 0 n Nk D D B Pro měny balistických podmínek střelby se apočítává poue oprava směru pro derivaci (Z, která se ároveň rovná celkové opravě směru pro vliv balistických podmínek střelby ( S B Z barv S B Pro měny meteorologických podmínek střelby se počítají opravy pro: - měnu příemního tlaku vduchu ve výšce palebného postavení ( kde: H B D H H DMS H ADMS A B(10 B 0,1 X H B D H HB - měna příemního tlaku vduchu pro nadmořskou výšku palebného postavení
H DMS - měna příemního tlaku vduchu meteorologické právy pro nadmořskou A DMS (A B výšku dělostřelecké meteorologické stanice (DMS - nadmořská výška DMS (palebného postavení B - barometrický stupeň (do A B = 500 m se bere 10 - balistickou měnu teploty vduchu ( DT kde: D 0,1 T X T - balistická měna teploty vduchu určená příslušné vrstvy meteorologické X T právy - tabulková oprava dálky pro měnu teploty vduchu o 10, - podélnou složku balistického větru ( D w x vypočítat úhel balistického větru ( A w : Aw S w kde: S w - směrník střelby (na cíl palebného postavení - směrník balistického větru jeli S w připočítat k S 60-00 vypočítat podélnou složku ( w x a příčnou složku ( w w w cos w x A w w sin A w balistického větru vypočítat opravu dálky pro podélnou složku balistického větru w x D w w x 0,1 X x w x kde: X wx - tabulková oprava dálky pro podélný vítr o rychlosti 10 m s 1 elková oprava dálky pro vliv meteorologických podmínek střelby ( D M D H D T D w x D M Pro raketomety se místo X wx bere tabulek střelby oprava dálky pro podélný balistický vítr na pasivním úseku dráhy letu (PÚD raketového náboje ( X w ax Pro měny meteorologických podmínek střelby se apočítává poue oprava směru pro příčnou složku balistického větru ( S w meteorologických podmínek ( :, která se ároveň rovná celkové opravě směru pro vliv SM.