1 VRCHOVÉ ODĚVNÍ MATERIÁLY
Opakování 2 1. Textilie pro přímý kontakt s pokožkou dlouhodobý kontakt (prádlové výrobky) krátkodobý kontakt ( šatovky) 2. Textilie pro nepřímý kontakt s pokožkou vrchové materiály (plášťoviny, oblekovky) materiály s ochrannou funkcí (pracovní oděvy, speciální oděvy)
3 Mezi textilie s krátkodobým kontaktem s pokožkou lze zařadit: Šatovky tkané, pletené Košiloviny tkané, pletené (mohou se řadit také mezi prádlo, pokud je pod košilí pouze pokožka) Trička* pletená (mohou se řadit také mezi prádlo, pokud je pod košilí pouze pokožka) *(malování na tělo se sem zařadit nedá, pokud na tělo není lepena barevná textilie)
4 Šatovky Textilie na dámské, dívčí a dětské šaty - vrstva následující po oděvní vrstvě prádla. Mezi prádlem a šatovkou oděvní mezivrstva se svými funkcemi transport vlhkosti, tepla a vzduchu (gradient přestupu média) izolační schopnost proti vnějším podmínkám Šatovky plní funkci oděvní komfortní společenskou, atd.
5 Rozdělení šatovek podle materiálu: bavlnářské To platí také u textilií vlnařských lnářských hedvábnických 100% CO nebo ve směsi s jinými, zejména chemickými vlákny (rovněž elastany). Mohou být také textilie, kde bavlna není zastoupena jedná se o technologii výroby a vzhled a vlastnosti nití
6 Bavlnářské příze Bavlnářské příze mykané. příze středních jemností (asi 40 tex). Příze jsou kypré, mají tzv. mechovitý omak, jsou měkké, vyčnívají z nich vlákna (mají velkou chlupatost). Jsou méně stejnoměrné. Používají se pro výrobu pletenin pro tepláky, tkanin pro flanely, sportovní letní úplety, atd. Bavlnářské příze česané. příze vyšších jemností (pod 20 tex), jsou stejnoměrné, tenké, hladké. Jejich omak je tvrdší než u přízí mykaných. Používají se pro výrobu damašků, košilovin, plášťovin, šatovek, atd.
7 Bavlnářské příze bezvřetenové. příze o jemnostech asi jako příze mykané (40 tex), jsou rovněž kypré, s mechovitým omakem, ale oproti přízím mykaným jsou stejnoměrnější a čistší. Používají se na froté, manšestry, denimy, dekorační látky, atd. Mohou se používat také jako příze mykané Příze česaná příze bezvřetenová
8 Vlnařské příze Příze mykané. příze z kratších vláken, silnější, chlupaté, načechrané, s výrazně mechovitým omakem, méně stejnoměrné. Používají se např. na flauše, tvídy, valchovaná sukna, potahovky, vlněné koberce, atd. Příze česané. jemné, hladké a stejnoměrné příze, které mají měkký omak. Používají se na výrobu pánských oblekových tkanin, dámských šatovek, pletacích přízí pro ruční i strojní pletení. Z hlediska náročnosti technologie (delší proces výroby) jsou většinou vyšší cenové úrovně.
9 Příze poločesané. Do značné míry nahrazují příze česané, a to zejména tím, že se vyrábějí ze 100 % chemických vláken kratší technologií. Jsou proto cenově dostupnější. Příze se vyrábějí ve středních jemnostech. Používají se pro výrobu přikrývek, plyšů, nábytkových látek, dekoračních tkanin, atp. Dnes také na levné PES šatovky a oblekovky Příze bezvřetenové. Vyrábějí se ve středních jemnostech (jemnosti mezi mykanými a česanými přízemi). Jsou vypřádány většinou z chemických vláken. Jsou proto stejnoměrné, omakem se blíží přízím mykaným. Používají se pro výrobu vložkových oděvních materiálů, pro nábytkové a dekorační tkaniny, atp.
10 Příze odpadové (vigoňové). příze vypřádané z přádelnických odpadů, z druhotných textilních surovin vlnařským mykaným způsobem. Tyto příze jsou hrubší (více než 100 tex), jsou méně stejnoměrné, chlupaté, omak mají měkký, avšak tzv. prázdný (jsou z důvodů použité suroviny málo pružné). Používají se na výrobu počesávaných přikrývek (dek), prachovek, mycích hadrů, mopů, atd.
11 Lnářské příze Příze lenky, vyráběné z vochlovaného lnu. Technologií vochlování se mohou řadit k přízím česaným z dlouhých vláken (až 450 mm). Nepoužívá se mykání, protože vlákna jsou urovnána do rovnoběžné polohy už z tíren. Dopřádání se provádí většinou za mokra. Tyto příze jsou vypřádány ve slabších tloušťkách (např.12 tex). Jsou hladké, pevné, mají tvrdší omak. Mají charakteristický vzhled, kde se občas vyskytuje silnější místo tzv. klasovitost. Používají se na ložní prádlo, ubrusy, košiloviny, oděvy pro outdoor (kalhoty, bundy).
12 Příze koudelky. vyráběné z lněné koudele (kratších a hrubších vláken). Jako technologie se používá mykání a následné protahování. Předou se buď za sucha nebo za mokra. Jsou to příze hrubší, tvrdého, ostrého omaku. Používají se na technické tkaniny, obaloviny, atp. Příze koudelové česané. Vypřádají se z koudele česanou technologií, která se podobá technologii vlnařské česané. Příze jsou jemnější, hladší, s charakteristickým omakem a klasovitostí. Používají se na prostírání,, dekorační tkaniny, ale také na šatovky, oblekovky, apod.
13 V oděvních textiliích se často používají efektní nitě Efektní nitě se vyrábějí většinou skaním např. různobarevných přízí. Na skacím stroji je možno nastavit různé rychlosti dodávání přízí nebo nití (např. hedvábí) do prostoru, kde se provádí zakrucování. Potom mohou vzniknout různé efekty, jako např. zesílená místa, nopky, tzv. knoflíky, apod. Z efektních nití se pak dají navrhovat a realizovat efektní svrchní textilie, svetry (viz obrázek), ale také doplňky, jako šály, čepice, rukavice (a proč ne také kravaty, šle, apod.) Zvláštním typem efektních nití jsou žinylky. Ty se vyrábějí buď tkaním a řezáním tkaniny nebo se mohou vyrábět také pletením.
14 Efektní nitě můžeme rozdělovat podle toho, jakým způsobem jsou vyráběny. Mohou to být efektní nitě takové, u kterých se efektu dosahuje Při předení Při skaní Při barvení nebo potiskování Kombinací výše uvedených způsobů žinylka
15 Efektní nitě se vyrábí v mnoha druzích. Základní třídění je upravováno normou ČSN 80 0012 Názvosloví efektních nití Smyčková nit spirálová nit Knoflíková nit
Šatovky tkané bavlnářského typu Organtýn 16 řídká tkanina o malé plošné hmotnosti v plátnové vazbě, vyrobená z málo točených přízí, které mohou pojmout velké množství škrobu. Tímto škrobem je tkanina silně vyztužena tak, že nemá téměř žádnou splývavost. Používá se na vyztužení krojů, dámských oděvů a pokrývek hlavy
17 Etamín řídká, průhledná tkanina vyrobená v plátové vazbě z ostře skané, avšak nepřekroucené jemné příze. Název tkaniny je odvozen z francouzského etamine - síto, řešeto. Použití: dámské letní šaty a halenky.
18 Indické plátno vzdušná, splývavá tkanina v plátnové vazbě, měkkého omaku, mírně průsvitná s jemným strukturálním povrchem, který připomíná rukodělné výrobky. Název je odvozen od typických bavlněných tkanin malé hmotnosti ručně tkaných v Indii.
19 Popelín tkanina v plátnové vazbě, měkká a hustá. Osnovní nitě jsou hustě dostavené a jemnější než niti útkové, tím vzniká na tkanině jemné příčné žebrování charakteristické pro popelín. Tyto tkaniny bývají mercerované. Použití na pánské košile, dámské šaty.
20 Véba v plátnové vazbě hustě dostavená tkanina z přízí středních jemností používaná k výrobě ložního prádla (tzv. prádlová véba) nebo na dámské halenky. Véba je jemnější provedení molina. Molino obecný název pro tkaninu tužšího omaku, vyráběné ze středně jemných přízí v plátnové vazbě se čtvercovou dostavou. Používá se režné, bělené, barvené i potištěné k nejrůznějším účelům jako např. kapsovina, trenkovina, zástěrovina nebo jako dekorační, ale i technická tkanina. Véba je jedním z typů molina.
21 Renforcé hrubší tkanina v plátnové vazbě s hustou dostavou v osnově i útku, často s tištěným vzorem. Původní renforcé bylo vyrobeno z konopí a používalo se ho na levné košile, dnešní bavlnářské renforcé se používá převážně na dětské letní ošacení. Název je odvozen z fr. renforcé = zesílený.
22 Bavlnářský krep tkanina středně hustá, vyrobená z jemných přízí v krepových vazbách. Jako bavlnářský krep jsou označovány i tkaniny v plátnové vazbě upravované louhováním (viz louhový krep) nebo ze směsi vláken (nejčastěji bavlna/polyester), které mají krepový povrch získaný gaufrováním. Používá se na dětské ošacení či dámské šaty.
23 Piké tkanina má tužší omak, s plastickým geometrickým vzorem. Tato skupina tkanin bývá také označována jako stehové tkaniny díky své konstrukci. Na lícní straně jsou jemné příze, stehové příze vytváří na tkanině "stehy" zvýrazněné větším napětím těchto nití. Často bývá použito pro zvýraznění plastického vzoru i hrubších nití výplňkových. Použití těchto tkanin je značně ovlivněno módou, vyrábí se z nich dámské halenky, šaty.
24 Vaflová tkanina měkká tkanina s plastickým geometrickým povrchem vytvořeným pomocí vaflové vazby. Na povrchu jsou drobné čtverce, jejichž kontury jsou vyvýšené a střed prohloubený. Těchto tkanin se používá díky dobrému sání především na ručníky, na některé typy letních šatů a v poslední době i na oděvy pro volný čas.
25 Kanafas bavlnářská tkanina tkaná ze středně hrubých přízí v plátnové vazbě. Původní kanafasy byly charakteristické svým podélným pruhováním. Byly převážně vyráběny v kombinaci barev modra a bílá nebo růžová a bílá. Současný kanafas se vyrábí v nerůznějších barvách, většinou v kostkách menších i větších. Bývá zdoben vazebními efekty. Používá se na ložní prádlo, šaty i k dekoraci.
26 Činovatina tkanina výrazná vazbou, která vytváří vzory čtverců nebo obdélníků nebo jiných geometrických obrazců střídáním osnovních a útkových keprových nebo atlasových vazeb při dodržení ostrého odvázání vazných bodů (na hranici vzoru je vždy oproti osnovnímu vaznímu bodu útkový a naopak). Použití na ručníky a ubrusy, v živých barvách je součástí některých lidových krojů.
27 Atlasový brokát bavlněná, hustě dostavená tkanina, velké hmotnosti v atlasové vazbě s reliéfními pestrými vzory, nejčastěji květinovými, které jsou vytvářeny žakárskou technikou. Používá se na výrobu dámských oděvů.
28 Bavlnářský satén hustá tkanina v atlasové vazbě s hladkým a lesklým povrchem z jemnějších přízí, mercerovaná a kalandrovaná. Některé druhy potištěného bavlnářského saténu se nazývají pro svůj lesk silk; název je odvozen z anglického silk = hedvábí. Používá se na ložní prádlo a dámské šaty.
29 Barchet tkanina střední hmotnosti, tkaná v plátnové nebo keprové vazbě. Líc je hladký, rub počesaný. Barchety jsou většinou potištěné. Používají se na sportovní košile, dětské ošacení nebo dámské šaty. Název pochází ze středověku a je odvozen z latinského barracanus - původní hrubá tkanina z velbloudí vlny, která svým vývojem přešla v dnešní bavlnářský typ.
30 Bavlnářské pletené šatovky Vyrábějí se buď jako hladké zátažné pleteniny metráž pletení na plochých nebo okrouhlých pletacích strojích. Zdobné prvky se vytvářejí vazebními technikami chytovými očky, podloženými očky, vazbami vytvářejícími plastický vzor ( copánkový ) Barevnost je možno variovat melanžovými nitmi nebo zaplétáním barevné nitě.
Vlastnost Jednolícní hladká Oboulícní 1:1 Obourubní 1:1 Interlok 31 Vzhled Odlišný na lícní a rubní straně Stejný na lícní a rubní straně (podobný lícní straně hladké plet. Stejný na lícní a rubní straně (podobný rubní straně hladké plet.- Stejný na lícní a rubní straně (podobný lícní stranyě hladké plet.- Roztažnost po sloupcích Roztažnost po řádcích Roztažnost v ploše Mírná (10 20 %) Mírná Velmi vysoká Mírná Vysoká (30 50 %) Dle vazby mírná až vysoká Velmi vysoká (50 100%) Párání Z obou konců nitě Pouze z konce naposled pleteného řádku Mírná Vysoká Velmi vysoká Mírná Z obou konců nitě Pouze z konce naposled pleteného řádku Tendence ke stáčení Ano Ne Ne Ne
Příklady bavlnářských pletenin 32
33 U bavlnářských pletenin se překrývá účel použití na prádlo a trička a pletené šaty. Základní názvy typů bavlnářských pletenin: pletená krajka: osnovní jednolícní úzká pletenina s prolamovanými vzory sloužící k ozdobě oděvů pletený krep: zátažná nebo osnovní pletenina s nepravidelným zrnitým povrchem manšestr: zátažná nebo osnovní jednolícní postřižená plyšová nebo výplňková pletenina s podélnými vlasovými proužky napodobující tkaný manšestr
34 plisé: zátažná oboulícní pletenina v žebrové vazbě, na niž se vytvářejí sklady různého tvaru. Použiti pro dámské pletené oděvy jednolícní chytový kepr: zátažná jednolícní pletenina s drobným plastickým povrchem, střídání hladkého a vzorového chytového řádku. krytá pletenina: zátažná nebo osnovní pletenina s očky ze dvou nebo vice niti, jejichž vzájemna poloha je dána již při pletení Plisé
Šatovky tkané vlnařského typu Etamín vlnařská tkanina tkaná z jednoduché česané příze s větším počtem zákrutů ve vazbě plátnové. Použití na lehké letní dámské šaty a halenky. Popelín je typický svým vzhledem, jež je docílen zvýšenou dostavou osnovních nití a použitím hrubšího útku. Vlnařský popelín je tkán v plátnové vazbě z jemných česaných přízí. Tkanina je pružná, malé plošné hmotnosti s jemným příčným žebrováním, většinou jednobarevná. Používá se na dámské halenky a šaty. Název je odvozen z francouzského papeline = papežský. 35
36 Voál pružná, porézní, mírně ostrá tkanina v plátnové vazbě, s malou dostavou jemných, česaných, ostře točených nití. Podobá se mušelínu, ale je tužší a na omak ostřejší. Bývá jednobarevná nebo potištěná, používá se na dámské šaty. Název je odvozen z francouzského voile = závoj, průhledná tkanina malé hmotnosti. Indické plátno vzdušná splývavá vlnařská tkanina, mírně průsvitná, s měkkým omakem, většinou jednobarevná s otevřenou nezastřenou vazbou. Tká se z jednoduché nebo skané česané příze ve vazbě plátnové. Má jemný strukturální povrch. Používá se na dámské letní šaty a pánské košile.
37 Kašmír měkká, lehká, splývavá vlněná tkanina, s matovým leskem většinou potištěna typickými vzory. Má obvykle šikmé řádkování vytvořené třívaznou útkovou keprovou vazbou. Vyrábí se z jemných česaných přízí, původně z kašmírské vlny. Používá se na dámské šaty, šály a šátky. Původ této tkaniny je v Indii. Krep lehká, porézní a pružná tkanina. Vlněný krep se vyrábí z česaných přízí, jednoduchých i skaných, ostře točených v plátnové nebo krepové vazbě. Vyrábí se v malých až středních hmotnostech převážně jako dámská šatovka.
38 Šatovky pletené vlnařského typu Vyrábí se trička i šaty, použití pro zimní a také pro letní období. Používá se většinou merinová vlna je jemná a má měkký omak.* Vhodné také na dětské oblečení dobrá tepelně izolační schopnost
Vlnařské šatovky pro jaro - léto 39
40 Žoržet vzdušná až průsvitná lehká vlněná tkanina zrnitého omaku s jasným nezastřeným povrchem. Tká se v plátnové vazbě z ostře točených jednoduchých i skaných česaných přízí, kde se v osnově i v útku střídají 2 nitě s Z zákrutem a 2 nitě s S zákrutem. Vlněný žoržet napodobuje původní žoržet hedvábný. Používá se na halenky, šaty a večerní toalety. Údržba vlnařských tkanin Předepsáno čištění, pokud praní, pak opatrné ve vlažné vodě s minimem pohybu - plstění
41 Vlněné šaty podzim - zima
42 Šatovky pletené vlnařského typu Podobné jako u bavlnářských pletenin pletený krep: zátažná nebo osnovní pletenina s nepravidelným zrnitým povrchem manšestr: zátažná nebo osnovní jednolícní postřižená plyšová nebo výplňková pletenina s podélnými vlasovými proužky napodobující tkaný manšestr plisé: zátažná oboulícní pletenina v žebrové vazbě, na niž se vytvářejí sklady různého tvaru. Použiti pro dámske pletené oděvy jednolícní chytový kepr: zátažná jednolícní pletenina s drobným plastickým povrchem, střídání hladkého a vzorového chytového řádku krytá pletenina: zátažná nebo osnovní pletenina s očky ze dvou nebo vice nití, jejichž vzájemná poloha je dána již při pletení
43 Šatovky tkané lnářského typu Tkaniny jsou používány na módní zboží, halenky, košile, zejména na výrobky pro outdoor košile, kalhoty, tkané buď v plátnu nebo v kepru. Výrobky jsou pevné, za mokra zvyšují svou pevnost. Pro lněné příze je charakteristická nestejnoměrnost jemnosti, vlastnosti přízí jsou pak charakteristické i pro tkaniny. Na omak jsou lněné výrobky tužší a chladivé, mají dobrou savost.
44 Lněné tkaniny lněné tkaniny - v osnově i útku je použito 100 % lněných přízí pololněné - alespoň v jedné soustavě nití (osnova nebo útek) je zastoupena 100 % lněná surovina. Druhá soustava nití je z jiných surovin např. z bavlny kombinované - v obou soustavách je použito různého materiálu podle toho jakého efektu se má docílit tkaniny z chemických vláken - v obou soustavách je použito chemických vláken tkaniny z tzv. kotonizovaného lnu - lněná vlákna rozvolněná na bavlnářskou jemnost
45 Dělení podle účelu použití tkaniny oděvní tkaniny na ložní prádlo tkaniny na ubrusy a prostírání tkaniny na utěrky a ručníky tkaniny bytové technické tkaniny
46 Typy lněných tkanin Kepr pololněná nebo celolněná tkanina, tkaná čtyřvazným keprem. Je lehce kalandrovaná, často barvená. Používá se na pracovní oděvy. Cvilich lněná či pololněná tkanina, s jemným plastickým povrchem a výraznou vazbou lomeného kepru, který vytváří charakteristické podélné pruhy. Tká se ze středně jemných přízí. Používá se na pracovní obleky. Ségl lnářská jednoduchá nebo dvojitá tkanina tužšího omaku se zrnitým povrchem, na níž vynikají nepravidelnosti lněné příze. Je tkána v plátnové vazbě, používá se jako technická textilie, ale i k výrobě některých sportovních bund a plášťů.
47 Košilovina měkká lněná tkanina utkaná v plátnové vazbě z nejjemnějších přízí. Má vysoký lesk, většinou je opatřena nemačkavou úpravou. Řeznické pepito pololněná, ale i bavlněná tkanina, v plátnové ojediněle v keprové vazbě. Vzor je docílen snováním a házením černých a bílých nití nejčastěji v poměru 4:4, ale i větším. Tkanina bývá z rubu počesaná. Používá se na pracovní oděvy pro řezníky a kuchaře.
48 Šatovka je tkána z jemných lněných přízí ve vazbě plátnové, keprové nebo krepové. Tyto tkaniny jsou hladké, barvené nebo potištěné. Často jsou vysrážené a mají nemačkavou úpravu. Zástěrovina lněná nebo pololněná tkanina v plátnové vazbě s lesklým hladkým povrchem. Používá se na pracovní zástěry, používané ve ztížených pracovních podmínkách.
49 Lněné pleteniny Dříve se lněné pleteniny používaly pouze na hrubé technické účely. Dnes se vzhledem k novým technologiím začíná len plést na šatovky a košiloviny (severofrancouzská přádelna Safilin). Vývoj je zatím neuzavřen.
50 まだそこに 絹 ですが 次 回
51 Textilie hedvábnického typu Hedvábnické tkaniny jsou vyrobeny z přírodního hedvábí nebo chemických nekonečných vláken. Často se používá kombinace nekonečného chemického multifilu v jedné soustavě nití a střižových přízí v druhé soustavě. Tkaniny mají různou strukturu a omak, jsou však převážně s lesklým povrchem, vždy mají charakter hedvábné tkaniny.
52 Dělení podle použité suroviny z přírodního hedvábí z chemických nekonečných vláken ze střiží kombinace předchozích Dělení podle vybarvení jednobarevné pestře tkané Potištěné Ručně malované
Dělení podle vzoru hladké - bez vytkávaného vzoru listové - tkaniny mají drobný vzor, tkají se na listových stavech žakárské - (také žakárové tkaniny) jsou vyrobeny na žakárském stavu, mají velkoplošný vzor, často i vícebarevný Dělení podle použití prádlové na šátky a šály na halenky a šaty na dámské kostýmy, pláště a pánské obleky dekorační a nábytkářské technické ostatní (např.praporovina) 53
54 Tkaniny z přírodního hedvábí a hedvábnické tkaniny Buret, Šantung, Dupion, Grogrén, Taft, Mušelín, Organzín, Ponžé, Voál, Organza, Šifón, Popelín, Žoržet, atd.
55 Hedvábnické pleteniny Pleteniny z přírodního hedvábí použití minimální, jako šapové (chappée) odpadová vlákna. Módní kreace Hedvábí pro medicinské účely. Pletenina z viskózového hedvábí Pletenina ze surového hedvábí
56 Chemická vlákna pro výrobu hedvábnických textilií: Viskóza Lyocel (Tencel) Acetát Polyamid Polyester Polypropylén Použití na vrchní oděvy -
57 Košiloviny Mohou být zařazeny také mezi prádlo. Šití košil a halenek Podobně jako prádlo musí mít fyziologické vlastnosti komfortu: Savost Propustnost vodních par Prodyšnost Termoizolační schopnost
58 Další vlastnosti. Příjemný omak Nesmí způsobovat alergie a nesmí dráždit Stálobarevnost Stálost tvaru (nesráživost) Nesmí žmolkovat
59 Materiály pro výrobu košilovin Přírodní materiály: bavlna, len, hedvábí Chemické materiály: viskóza, lyocel, polyester, polyamid Většinou jde o směsi s polyesterem (např. bavlna 35%, polyester 65%), které mají dostatečné komfortní vlastnosti- Horší, avšak vyhovující odvod potu a vodních par, Mají menší mačkavost a sráživost Lepší odolnost proti mačkání Větší špinivost (elektrostatické přitahování prachu) Větší sklon ke žmolkování
60 Bavlněné košiloviny a jejich úpravy Vyrábějí se v různých vazbách, v různé barevnosti: Popelín, Panama, Oxford, Piké, Bavlnářský flanel, Kanava Mají menší odolnost proti oděru, zejména v hraně, mají malou žmolkovitost, ale větší mačkavost. Fyziologické vlastnosti jsou dobré až velmi dobré. Pro zlepšení sklonu k mačkavosti, sráživosti a některých dalších vlastností se používají konečné úpravy košilovin, jako např. Nežehlivé non iron: zesíťování celulózy použití např. formaldehydu, močoviny, atp. Tkanina získává na nemačkavosti, ale ztrácí fyziologické vlastnosti.
61 Další úpravy bavlněných textilií: Nesráživá úprava: sanforizace, úprava ekofix, atd. Měkčení: úprava ekosoft Úprava Perfilan zvýšená savost a zlepšený omak Peach efekt broušení povrchu
62
63
64
65
66