Interní norma č /01 Hodnocení prodyšnosti tkanin
|
|
- Alena Sedláková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne Předmět normy a) Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Norma rozšiřuje možnosti využití staršího typu přístroje FF - 12/A, který má horní hranici rozsahu měření 8000 dm 3 /hod. Při hodnocení prodyšnosti s vyšší porositou tak není možné na tomto přístroji nastavit normou ČSN resp. EN ISO 9237 doporučované zkušební podmínky (zkušební plochu 20 cm 2 a tlakový spád 100 Pa), protože průtok vzduchu přes vzorek y se dostává mimo rozsah měření přístroje. V takovém případě norma upravuje metodiku využívající nestandardních postupů měření: proměření hodnocené textilie uložené ve více vrstvách nad sebou nebo nastavení nižší hodnoty tlakového spádu (než je doporučovaných 100 Pa). Při použití přepočtových vztahů uvedených v této interní normě je pak možné použít přístroj FF 12/A i pro hodnocení relativně velmi porézních. b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru Norma dále umožňuje odhadnout hodnotu prodyšnosti vícevrstvého souboru na základě znalosti hodnot prodyšnosti jeho jednotlivých vrstev (bez dalšího měření). Tento postup je vhodný zejména při vyhodnocování prodyšnosti velkého počtu různých variant navrstvení. c) Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti Norma rovněž upravuje metodiku hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti v ploše textilního materiálu. V tomto případě není výslednou charakteristikou hodnota prodyšnosti vyjádřená aritmetickým průměrem všech měření, ale grafické znázornění rozložení hodnot prodyšnosti v celé ploše hodnoceného kusu y. Součástí tohoto hodnocení je také dvoufaktorová analýza rozptylu. Tento postup je vhodný zejména u, jejichž prodyšnost je určující vlastností z hlediska hodnocení jejich kvality (např. bariérové y) a rovnoměrnou prodyšnost je třeba zajistit v celé ploše y. Omezení: Postupy a) a b) uvedené v této normě byly vypracovány pro oděvní y s tloušťkou do maximálně 0,6 mm jako jsou košiloviny, šatovky, lehčí oblekovky, podšívkoviny, y pro ložní či stolní prádlo apod. Norma není vhodná pro y elastické. V případě vrstvení textilních materiálů není její použití vhodné pro y počesané, y s vlasem či y s plastickými vzhledovými úpravami. Nejvhodnější je použití pro dvou- až čtyřvrstvé soubory. V případě odhadu hodnoty prodyšnosti odpovídající jinému tlakovému spádu, než který byl nastaven během měření, je norma použitelná v rozsahu 40 až 200 Pa. Normativní odkazy Tato vnitřní norma doplňuje platnou evropskou normu EN ISO 9237 Zjišťování prodyšnosti plošných textilií.
2 Obsah: 1. Podstata zkoušky Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Zkušební zařízení Vypracování normy: Odběr vzorků Postup zkoušky Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Protokol o zkoušce Přílohy... 8 Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce... 9 Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách
3 1. Podstata zkoušky 1.1 Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Při srovnávacích experimentech je při hodnocení prodyšnosti plošných textilií nezbytné dodržet stejné podmínky měření zejména hodnotu nastaveného tlakového spádu. Pro oděvní plošné textilie norma ČSN resp. EN ISO 9237 doporučuje podmínky: tlakový rozdíl 100 Pa, zkušební plocha 20 cm 2. U s vyšší porositou se však často hodnota průtoku vzduchu za těchto podmínek dostává mimo rozsah měřícího přístroje FF-12/A. V takovém případě lze provést měření přes dvě, tři případně čtyři vrstvy hodnocené textilie. Pro odhad prodyšnosti odpovídající normou doporučovaným podmínkám je takto získanou hodnotu prodyšnosti poté nutno přepočítat podle vztahů (5.2) až (5.4) uvedených v odstavci 5.1. této normy. Vrstvením textilií dochází k omezení některých deformací, k nimž během měření prodyšnosti na standardních měřících přístrojích dochází (např. vzájemný pohyb delších neprovázaných úseků nití tzv. flotáží, pohyb z přízí odstávajících konců vláken apod.). Vrstvením textilních materiálů rovněž vzrůstá klikatost pórů, kterými vzduch během měření prochází. V případech, kdy výše uvedené jevy není žádoucí zanedbávat (např. v případech zkoumání vlivu struktury y na její prodyšnost), je vhodnější provést měření přes jednu vrstvu hodnocené textilie, ale nastavit na přístroji nižší hodnotu tlakového spádu. Toto však standardní přístroj FF-12/A umožňuje pouze v omezeném rozsahu (orientační hranicí jsou y, jejichž prodyšnost se pohybuje do 190 cm/s, resp. jejichž prodyšnost lze při zkušební ploše 20 cm 2 změřit při tlakovém spádu 40 Pa nebo vyšším). Hodnotu odpovídající standardním zkušebním podmínkám je pak nutné odhadnout použitím vztahu (5.5), který je uveden v odstavci 5.1 této normy. 1.2 Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Je-li z jakéhokoli důvodu potřeba znát hodnotu prodyšnosti přes vícevrstvý soubor plošných textilií, je možné, na základě znalosti hodnoty prodyšnosti jeho jednotlivých vrstev (změřených nebo deklarovaných dodavatelem), pomocí vztahu (5.6) uvedeného v odstavci 5.2. odhadnout bez dalšího měření prodyšnost celého vícevrstvého souboru. Zkušební podmínky musí být vždy zachovány 100 Pa tlakový rozdíl a 20 cm 2 zkušební plocha. 1.3 Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Jistou výhodou hodnocení prodyšnosti je fakt, že se jedná o zkoušku nedestruktivní a relativně rychlou, úzce spojenou se strukturou textilie. Proměřením prodyšnosti na definovaných místech v ploše y lze odhalit případné nedostatky v technologickém postupu výroby (např. špatné seřízení stroje), které se projeví nerovnoměrností y. Využití postupu je vhodné také v případech, kdy charakteristika prodyšnosti textilie průměrnou hodnotou je nedostatečná nevypovídá nic o kolísání prodyšnosti v ploše textilie. Základem postupu je proměření prodyšnosti v jednotlivých buňkách (celách) pravoúhlé sítě a vynesení naměřených dat do povrchového 2D, případně 3D grafu. Pro podrobnější 3
4 statistickou analýzu lze provést dvou-faktorovou analýzu rozptylu naměřeného souboru dat. Celý postup je popsán v odstavci 5.3 této normy. 2. Zkušební zařízení Přístroj pro zjišťování prodyšnosti vzduchu plošných textilií s plováčkovým průtokoměrem FF 12/A. 3. Vypracování normy: Požadavky odpovídají požadavkům EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. 4. Odběr vzorků V případě odhadů prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje a v případě odhadů prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií požadavky odpovídají požadavkům EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. Obr. 4.1: Schéma typické sítě měření pro hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošné textilie; vzorek textilie 160 x 160 cm; odsazení od pevného kraje y 20 cm, rozteč jednotlivých buněk 15 cm, počet řádků i=9, počet sloupců j=9. 4
5 V případě hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošné textilie je nutné proměřit plnou šíři y, doporučuje se provést měření na délce y min. srovnatelné s šíří. Prodyšnost se měří standardním postupem na jednotlivých místech buňkách pravoúhlé sítě (příklad viz obr. 4.1). Krajní buňky sítě jsou umístěny minimálně cm od pevného kraje y, rozteče jsou doporučovány volit v rozmezí cm. Odsazení buněk od pevného kraje y odpovídá specifikacím pro odběr laboratorních vzorků, rozteče 10 cm odpovídají odběru vzorků o velikosti 10 x 10 cm úhlopříčně po délce y. 5. Postup zkoušky 5.1. Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Jestliže při hodnocení prodyšnosti vzduchu y na přístroji FF 12/A spadá za standardních podmínek měření - 20 cm 2 zkušební plocha a 100 Pa tlakový spád - měřená hodnota mimo rozsah měření přístroje, provede se: a) Stejné měření (za podmínek 20 cm 2 zkušební plocha a 100 Pa tlakový spád) přes dvě (případně tři nebo čtyři) vrstvy hodnocené y nebo b) Měření přes jednu vrstvu hodnocené y za podmínek 20 cm 2 zkušební plocha a nižší hodnota tlakového spádu v rozsahu 40 až 90 Pa a) Měření provedené přes více vrstev hodnocené y V případě, že i hodnota prodyšnosti měřená přes dvě vrstvy hodnocené y leží mimo rozsah měření, použijí se tři nebo čtyři vrstvy y. Vrstvy musí být uloženy hladce na sobě stejným směrem (vždy líc nahoru nebo líc dolů). Překládání textilie v blízkosti měřeného místa může způsobit místní změny ve struktuře a tím zkreslit hodnotu prodyšnosti. Doporučuje se provést minimálně 10 měření na vícevrstvém souboru, přičemž kombinace vrstev jsou náhodné. Naměřená hodnota se z jednotek objemového průtoku vzduchu [dm 3 /hod] přepočítá na jednotky rychlosti proudu vzduchu : qv 1 qv 1 qv R = = = (5.1) A 3,6 20 3,6 72 kde: R rychlost proudění vzduchu přes hodnocenou textilii q aritmetický průměr objemového průtoku vzduchu v [dm 3 /hod] v A zkoušená plocha textilie v [cm 2 ] 1 přepočítávací faktor z [dm 3 /hod cm 2 ] na 3,6 Takto získanou hodnotu je nutné dále přepočítat podle toho, přes kolik vrstev hodnocené textilie bylo měření prováděno: 5
6 R1 = 2, , 668 R2 (5.2) nebo R1 = 4, , 239 R3 (5.3) nebo R1 = 4, , 881 R4 (5.4) kde: R 1 rychlost proudění vzduchu přes jednu vrstvu hodnocené textilie R 2 rychlost proudění vzduchu přes dvě vrstvy hodnocené textilie R 3 rychlost proudění vzduchu přes tři vrstvy hodnocené textilie R 4 rychlost proudění vzduchu přes čtyři vrstvy hodnocené textilie b) Měření provedené při nižší nastavené hodnotě tlakového spádu Měření se provede při nižším, ale zároveň nejvyšším možném, tlakovém spádu. Minimální použitelná hodnota je 40 Pa. Doporučuje se provést minimálně 10 měření na různých místech textilie jak je doporučeno normou EN ISO 9237, kterou tato norma doplňuje. Naměřená hodnota se z jednotek objemového průtoku vzduchu [dm 3 /hod] přepočítá na jednotky rychlosti proudu vzduchu podle vztahu (5.1) uvedeného výše. Takto získanou hodnotu prodyšnosti je možné podle potřeby dále použít pro odhad prodyšnosti odpovídající jiným podmínkám měření, než které byly nastaveny během provedeného měření. Odhad lze provést pomocí vztahu: R p ln p2 ln p2 2 = exp ln R p1 ln B + ln B (5.5) ln p1 ln p1 1 p kde: B = ( 5, ,8790R p1 ) 0, ,008454R p1 1 R p1 p 1 R p2 p 2 známá, resp. změřitelná prodyšnost y v odpovídající tlakovém spádu p 1 tlakový spád v [Pa] nastavený během měření odhadovaná hodnota prodyšnosti y v odpovídající tlakovému spádu p 2 tlakový spád v [Pa] odpovídající odhadované hodnotě prodyšnosti 5.2. Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Při vyhodnocování prodyšnosti vícevrstvých souborů plošných textilií není nezbytně nutné provádět vždy další měření (např. všechny vzorky nemusí být fyzicky k dispozici). Pokud je 6
7 známá hodnota prodyšnosti jednotlivých vrstev tvořících soubor (za podmínek 100 Pa a 20 cm 2 ), lze podle následujícího vztahu (5.6) odhadnout hodnotu prodyšnosti celého vícevrstvého souboru odpovídající stejným laboratorním podmínkách. Postup je vhodný zejména v případě srovnávacích experimentů zahrnujících širokou škálu vzájemných kombinací navrstvených materiálů ,86 N = N R N (5.6) N i= 1 R1 i kde: N počet vrstev R 1i rychlost proudění vzduchu přes jednu vrstvu textilie R N rychlost proudění vzduchu přes vícevrstvý soubor textilií 5.3. Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Měřením podle postupu popsaném v odstavci 4 této normy je získán soubor dat, který je dále zpracován. Pro přehledné znázornění jsou data nejprve vynesena do 2D či 3D povrchového grafu (např. s využitím programu Excel). Již z grafu je zpravidla patrné odhalení existujících nerovnoměrností prodyšnosti v ploše textilie. Pro podrobnější analýzu je pak možné provést dvoufaktorovou analýzu rozptylu naměřených dat, která vypovídá o významnosti jednotlivých zdrojů variability. Není-li prováděno v jednotlivých buňkách dvourozměrné sítě opakované měření jedná se o dvoufaktorovou analýzu rozptylu bez opakování měření. Měření je vždy prováděno na různých úrovních dvou faktorů: A a B. Kombinace úrovní faktorů tvoří typickou mřížkovou strukturu (viz schéma na obrázku 5.1), jejímž elementem je tzv. cela. V takovém případě má model analýzy rozptylu tvar: B 1 B 2 B M A 1 A 2 cela A 2 B 2 A N Obr. 5.1: Schéma struktury pro dvoufaktorovou analýzu rozptylu y ij = µ + α + β + Cα β (5.7) i j i j kde: µ celková střední hodnota α i složky odpovídající efektům faktoru A ( efekty řádků, směr osnovy) β j složky odpovídající efektům faktoru B ( efekty sloupců, směr útku) τ ij = Cα i β j je interakční člen, který je důsledkem různých kombinací sloupcových a řádkových efektů. V tomto případě, kdy je použit nejjednodušší Tukeyův model interakce tzv. model neaditivity s jedním stupněm volnosti, je koeficient neaditivity C konstantou. Použitím statistického programového balíku (např. ADSTAT) je pak možné testovat hypotézy: 7
8 H 0 : efekty faktoru A jsou nulové resp. α i = 0, což značí rovnoměrnost ve směru osnovy * H : efekty faktoru B jsou nulové resp. β = 0, což značí rovnoměrnost ve směru 0 útku H : interakce je nulová resp. Cα β = 0 ** 0 i j Všechny testy jsou standardně prováděny na hladině významnosti 0,05 (se statistickou jistotou 95%). 6. Protokol o zkoušce Požadavky odpovídají požadavkům EN ISO V případě hodnocení rovnoměrnosti plošných textilií musí protokol o zkoušce obsahovat také popis, případně schéma proměřovaných míst na ě, povrchový 2D či 3D graf zahrnující všechna naměřená data (dle schématu provedených měření viz obr. 4.1) a výsledky dvoufaktorové analýzy rozptylu, resp. testovaných hypotéz. 7. Přílohy Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách j Vypracování normy: Normu vypracoval řešitelský tým Výzkumného centra Textil zastoupený Ing. Marií Havrdovou. 8
9 Příloha č. 1: Vzorové protokoly o zkoušce a) Odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje Protokol č. 1: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací měření prodyšnosti bavlnářských košilových. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušeno bylo 5 bavlnářských košilových lišících se navzájem jemností přízí, dostavou, vazbou apod. Jejich přesné materiálové složení není známo. Orientačně byla zjištěna jejich tloušťka, která byla v rozmezí 0,3 až 0,4 mm. Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. U dvou materiálů se hodnota prodyšnosti dostávala mimo rozsah měření použitého přístroje, proto bylo provedeno měření na dvou- (v jednom případě) a třívrstvých (ve druhém případě) souborech těchto materiálů. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce: Označení materiálu Textilie1 Textilie 2 Textilie 3 Textilie 4 Textilie 5 Průměrná hodnota prodyšnosti R 1 = 19,90 R 1 = 36,47 R 1 = 80,96 R 2 = 69,72 R 3 = 87,75 Variační koeficient [%] 5,6 2,8 2,1 2,3 2,4 95 % interval spolehlivosti +/- 0,689 +/- 0,629 +/- 1,068 +/- 1,015 +/- 1,310 Přepočtená hodnota prodyšnosti podle IN č /01 R 1 = 118,9 R 1 = 200,6 Datum: Vypracoval: 9
10 Protokol č. 2: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací měření prodyšnosti bavlnářských košilových. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušeno bylo 5 bavlnářských košilových lišících se navzájem jemností přízí, dostavou, vazbou apod. Jejich přesné materiálové složení není známo. Těchto 5 mělo být přiřazeno k dříve hodnocenému souboru 20 bavlnářských košilových, jejichž prodyšnost byla zjišťována při zkušebních podmínkách: 20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád. Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Srovnávací zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. Dva materiály nebylo možné za požadovaných podmínek změřit průtok vzduchu se dostával mimo rozsah měření standardního přístroje FF-12/A. Z tohoto důvodu byla u těchto materiálů během měření nastavena nižší hodnota tlakového spádu (80, resp. 60 Pa) a hodnota prodyšnosti odpovídající požadovaným zkušebním podmínkách byla odhadována pomocí interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce: Označení materiálu Textilie 1 Textilie 2 Textilie 3 Textilie 4 Textilie 5 Průměrná hodnota prodyšnosti R 100 = 19,90 R 100 = 36,47 R 100 = 80,96 R 80 = 97,76 R 60 = 93,06 Variační koeficient [%] 5,6 2,8 2,1 3,9 7,8 95 % interval spolehlivosti +/- 0,689 +/- 0,629 +/- 1,068 +/- 2,015 +/- 4,592 Přepočtená hodnota prodyšnosti podle IN č /01 R 100 = 117,0 R 100 = 140,2 Datum: Vypracoval: 10
11 b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií Protokol č. 3: Předmět zkoušky: Bylo provedeno srovnávací hodnocení prodyšnosti vícevrstvých souborů oděvních. K dispozici byly čtyři y, označené a1 až a4. Vzorky označených a5 a a6 nebyly fyzicky k dispozici od výrobce však byly známy hodnoty jejich prodyšnosti. Předmětem zkoušky bylo hodnocení prodyšnosti různých kombinací navrstvení vzorků dle rozpisu ve výsledkové tabulce. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Hodnoceno bylo 6 oděvních : a1 (vlnařská obleková a v zesílené keprové vazbě), a2 (vlnařská obleková a v atlasové vazbě), a3 (vlnařská obleková a v Panama vazbě), a4 (vlnařská obleková a v rypsové vazbě), a5 (hedvábnická taftová podšívkovina, s prodyšností odpovídající normou doporučovaným podmínkám (20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád) 18,5 cm/s), a6 (bavlnářská košilovina v plátnové vazbě, s prodyšností odpovídající normou doporučovaným podmínkám (20 cm 2 zkušební plocha, 100 Pa tlakový spád) 77,4 cm/s). Přesné klimatizování vzorků nebylo zadávající stranou vyžadováno, proto byly vzorky před zkouškou ponechány pouze 48 hodin v laboratorních podmínkách. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Pro vzorky označené a1 až a4 bylo provedeno standardní hodnocení prodyšnosti podle normy ČSN EN ISO 9237, pro každý materiál bylo provedeno 10 měření na různých místech y. U vzorků označených a5 a a6 byly převzaty hodnoty udávané výrobcem. Pro srovnávací hodnocení vícevrstvých souborů byl zvolen postup podle interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v následujících tabulkách: Prodyšnost jedné vrstvy Tkanina1 Tkanina2 Tkanina3 Tkanina4 Tkanina5 Tkanina6 16,8 36,3 47,8 22,6 18,5 77,4 Složení souboru Odhadovaná prodyšnost R N Složení souboru Odhadovaná prodyšnost R N a5 + a1 9,7 a6 + a5 + a1 9,2 a5 + a2 13,5 a6 + a5 + a2 12,3 a5 + a3 14,7 a6 + a5 + a3 13,3 a5 + a4 11,2 a6 + a5 + a4 10,5 Datum: Vypracoval: 11
12 c) Hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti plošných textilií Protokol č. 4: Předmět zkoušky: Bylo provedeno hodnocení rovnoměrnosti prodyšnosti bavlněné y. Zkouška byla provedena podle normy ČSN EN ISO 9237: 1995 s využitím dodatku této normy interní normy č /01. Použit byl zkušební přístroj FF 12/A. Charakteristika zkoušeného materiálu: Zkoušena byla 100% bavlněná a utkaná v rypsové vazbě. Šíře y byla 160 cm. Zkušební podmínky: zkušební plocha 20 cm 2 tlakový spád 100 Pa Počet odzkoušených vzorků: Schéma měření odpovídalo schématu uvedenému v interní normě č /01 (viz obr. 4.1). Celkem bylo získáno 81 naměřených hodnot uvedených v následující tabulce: , ,75 14, , , , , , , , ,75 14, , , , , , , ,75 14, , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,75 13, , , , ,5 12, , , , , , , , , , , , , ,5 11, , , , , ,5 14, , , , , , , , , , , , ,5 12, , , ,36111 Data byla zpracována podle interní normy č /01. Výsledky zkoušky jsou uvedeny v tabulce a v grafech: počet hodnot průměrná prodyšnost CV [%] 95% konfidenční interval 81 12,89 6,6 (12,70; 13,07) F(0,95;8;63)=2,089 H 0 je akceptována test. krit. 1,941<2,089 * H 0 je zamítnuta test. krit. 25,86>2,089 12
13 1. prodyšnost v cm/s 16 14, , šířka y , ,5 11, , šířka y délka y 14, ,5 11, ,5 Z uvedených grafů je patrné relativně výrazné zvýšení prodyšnosti v levé části y. Na základě toho je možné usuzovat na případné technologické nedostatky. Výsledky * testu hypotézy H O prokázaly statistickou významnost variability, resp. nerovnoměrnosti ve směru útku. Datum: Vypracoval: Příloha č. 2: Kontrola těsnosti upínací čelisti Upínací čelist přístroje FF 12/A není možné jednoduše opatřit ochranným prstencem proti úniku vzduchu po stranách vzorku. Těsnost upnutí vzorku je zajišťována pouze gumovým těsněním na horní (případně i dolní) části čelisti. Zda je těsnost upínacích čelistí dostatečná lze orientačně ověřit jednoduchou zkouškou (za předpokladu, že prováděná měření budou probíhat při tlakovém spádu 100 Pa): Při upnutí kancelářské plastové složky do čelistí místo textilie nesmí být ani při podtlaku 500 Pa zaznamenán jakýkoliv pohyb plováčku v trubicích. 13
14 Příloha č. 3: Ověření přesnosti navrhovaných metodik na náhodně vybraných ách a) odhad prodyšnosti y při omezeném rozsahu měřícího přístroje TK 20 R N (změř.) d [%] TK 130 R N (změř.) d [%] R 1 (změř) 16,83 R 1 (změř) 28,47 R 1 (5.2) 16, , R 1 (5.2) 30, , R 1 (5.3) 17, ,96833 R 1 (5.3) 30, , R 1 (5.4) 18, , R 1 (5.4) 31, , TK 101 R N (změř.) d [%] TK 97 R N (změř.) d [%] R 1 (změř) 19,79 R 1 (změř) 80,74 R 1 (5.2) 19, , R 1 (5.2) 82, , R 1 (5.3) 20, , R 1 (5.3) 81, , R 1 (5.4) 20, , R 1 (5.4) 81, , TK 23 R N (změř.) R d [%] TK 131 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 25,56 R 1 (změř) 23,33 R 1 (5.2) 26, , R 1 (5.2) 82, ,72799 R 1 (5.3) 26, , R 1 (5.3) 81, , R 1 (5.4) 27, , R 1 (5.4) 81, , TK 22 R N (změř.) R d [%] TK 90 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 25,97 R 1 (změř) 67,36 R 1 (5.2) 26, , R 1 (5.2) 68, , R 1 (5.3) 27, , R 1 (5.3) 66, ,01265 R 1 (5.4) 28, , R 1 (5.4) 63, ,15159 TK 100 R N (změř.) R d [%] TK 132 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 46,35 R 1 (změř) 22,5 R 1 (5.2) 44, ,98477 R 1 (5.2) 22, ,04409 R 1 (5.3) 44, ,77273 R 1 (5.3) 22, ,48684 R 1 (5.4) 45, ,13049 R 1 (5.4) 22, ,17284 TK 96 R N (změř.) R d [%] TK 134 N (změř.) [cm 3 /cm 2 s] d [%] R 1 (změř) 49,34 R 1 (změř) 15,11 R 1 (5.2) 45, ,95111 R 1 (5.2) 15, , R 1 (5.3) 44, ,2394 R 1 (5.3) 16, , R 1 (5.4) 44, ,22404 R 1 (5.4) 16, ,51694 TK 98 R N (změř.) R d [%] TK 95 N (změř.) d [%] R 1 (změř) 61,27 R 1 (změř) 88,61 R 1 (5.2) 61, ,14767 R 1 (5.2) 88, , R 1 (5.3) 58, ,89071 R 1 (5.3) 87, ,60578 R 1 (5.4) 60, ,6017 R 1 (5.4) 86, ,14715 Pozn.: d [%] je odchylka hodnot prodyšnosti odhadovaných podle vztahů (5.2), (5.3) nebo (5.4) od hodnot experimentálně změřených R 1 (změř) 14
15 Materiál R 100 z R 80 R 100 z R 60 R 100 z R 40 R 200 z R 100 R 140 z R 80 R 100 d [%] R 100 d [%] R 100 d [%] R 200 d [%] R 140 d [%] TK ,92-5,1 35,40-9,0 34,51-11,3 69,56 4,3 49,09-4,5 TK ,58-0,1 57,14-0,9 51,53-10,6 101,68 1,7 75,95 2,2 TK ,31-0,8 30,24-1,0 27,74-9,2 55,36-1,6 40,53-4,3 TK 90 70,81 4,0 70,62 3,8 67,16-1,3 119,55 nelze 93,17 5,6 TK 93 29,49-3,5 29,21-4,4 24,94-18,4 55,36-1,6 39,47-5,3 TK 85 22,90-0,1 22,04-3,8 19,94-13,0 42,45-1,4 30,97 1,4 TK ,72 2,0 15,63 1,4 15,10-2,1 30,20 8,7 21,86 4,9 TK ,08-0,6 21,63-2,7 19,66-11,5 41,23-0,9 29,92-2,1 TK 51 50,14 3,1 50,92 4,8 50,11 3,1 86,20 7,9 66,27 7,2 TK 17 89,36 1,7 91,37 4,4 94,20 7,7 152,95 nelze 116,87 nelze TK 7 87,36 2,3 89,30 4,5 92,78 8,6 149,37 nelze 114,71 nelze TK ,31-0,8 30,24-1,0 28,59-6,4 55,36 2,2 40,53-1,1 TK ,66 0,7 28,18-1,0 26,62-6,5 51,82-0,5 38,40-3,0 TK 24 94,80 1,1 97,60 4,1 99,90 6,6 163,69 nelze 124,41 nelze TK ,39-2,2 37,47-7,0 33,95-15,7 71,94 3,6 52,31-2,2 TK 3 31,14-4,6 31,27-4,2 29,43-9,8 58,90 2,2 41,60-4,9 Pozn: d[%] jsou odchylky odhadovaných hodnot od hodnot experimentálně změřených (uvedených níže) Označení y 40 Pa 60 Pa 80 Pa 100 Pa 120 Pa 140 Pa 160 Pa 180 Pa 200 Pa TK , , , , , , , , ,66667 TK , ,5 47, , , , , , TK , , , , , , , ,25 TK 90 31, , , , , , , ,5556 TK 93 11,25 18,75 24, , , , , , ,25 TK 85 8,75 13, ,75 22, , , , , ,05556 TK 134 6,25 9, , , , , , , ,77778 TK 132 8, , , , , , , ,66667 TK 51 23, , , , , , , , ,86111 TK 17 45, , , ,5 101,3889 TK 7 44, , , , ,61111 TK , , , , , , ,16667 TK , , , , , , , , ,08333 TK 24 47, , , ,75 107,6389 TK , , , , , , , , ,44444 TK 3 13, , , , , ,75 47, , ,
16 b) Odhad prodyšnosti vícevrstvého souboru plošných textilií soubor R N (změř.) R N (odhad) d [%] soubor R N (změř.) R N (odhad) d [%] TK-30 (AP 1 =16,1) TK-58 (AP 1 =77,5) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-1 (AP 1 =36,5) TK-13 (AP 1 =19,4) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-2 (AP 1 =24,2) TK-4 (AP 1 =20,1) 14,75 14,70-0,4 12,50 12,32-1,4 17,03 16,98-0,3 25,69 26,8 4,4 44,03 42,63-3,2 12,11 12,11-0,0 TK-9 (AP 1 =6,36) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-11 (AP 1 =34,9) TK-26 (AP 1 =74,3) TK-6 (AP 1 =80,7) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-52 (AP 1 =77,2) TK-30 (AP 1 =16,1) TK-84 (AP 1 =110,3) 5,92 6,37 7,6 12,94 13,26 2,5 21,53 21,39-0,7 21,53 21,39-0,7 9,81 10,41 6,1 14,06 13,87-1,4 16
17 Základní charakteristika použitých pro ověření metodických postupů Materiál Popis TK 20 Podšívkový hedvábnický satén atlasová vazba tloušťka 0,162 mm plošná hmotnost 120 g/m 2 TK 101 Bavlnářská košilovina plátnová vazba tloušťka 0,310 mm plošná hmotnost 134 g/m 2 TK 23 Vlnařská šatovka krepová vazba tloušťka 0,360 mm plošná hmotnost 157 g/m 2 TK 22 Vlnařská šatovka plátnová vazba tloušťka 0,456 mm plošná hmotnost 217 g/m 2 TK 100 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,337 mm plošná hmotnost 111 g/m 2 TK 96 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,307 mm plošná hmotnost 101 g/m 2 TK 98 Bavlnářská košilovina drobný vazební vzor tloušťka 0,341 mm plošná hmotnost 107 g/m 2 TK 130 Lehčí vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 138 g/m 2 TK 97 Bavlnářská košilovina plátnová vazba tloušťka 0,335 mm plošná hmotnost 123 g/m 2 TK 131 Vlnařská šatovka plátnová vazba plošná hmotnost 138 g/m 2 TK 90 Bavlnářská a, tkaná vaflovou vazbou, 169 g/m 2, tloušťka 0,618 mm TK 132 Vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 211 g/m 2 TK 134 Vlnařská oblekovka kord plošná hmotnost 221 g/m 2 TK 95 Bavlnářská košilovina plátnová vazba v útku zatkaná efektní (plamenová) nit tloušťka 0,338 mm plošná hmotnost 110 g/m 2 TK 117 Bavlnářská košilovina (100% CO) plátnová vazba plošná hmotnost 100 g/m 2 tloušťka 0,17 mm TK 116 Bavlnářská košilovina (100 % CO) plátnová vazba plošná hmotnost 90 g/m 2 tloušťka 0,207 mm TK 115 Bavlnářská košilovina (100 % CO) plátnová vazba plošná hmotnost 98 g/m 2 tloušťka 0,188 mm TK 93 Bavlnářská košilovina Flanel keprová vazba plošná hmotnost 144 g/m 2 tloušťka 0,492 mm TK 85 Bavlnářská košilovina keprová vazba počesaná plošná hmotnost 209 g/m 2 tloušťka 0,772 mm TK 134 Vlnařská oblekovka kord plošná hmotnost 221 g/m 2 TK 132 Vlnařská oblekovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 211 g/m 2 TK 51 Vlnařská a plátnová vazba plošná hmotnost 167 g/m 2 tloušťka 0,382 mm TK 17 Bavlnářská a Veba potištěná plošná hmotnost 111 g/m 2 tloušťka 0,235 mm TK 7 Hedvábnická a - vzor vytkávaný atlasovou vazbou plošná hmotnost 115 g/m 2 - tloušťka 0,235 mm TK 133 Vlnařská šatovka plátnová vazba TK 24 Vlnařská a kanava vazba tloušťka 0,574 mm TK 110 Bavlnářská košilovina vzorovaná plátnová vazba plošná hmotnost 133 g/m 2 tloušťka 0,325 mm TK 3 Bavlnářská a Veba (100% CO) potištěná plošná hmotnost 144 g/m 2 tloušťka 0,34 mm TK 30 Vlnařská oblekovka atlasová vazba plošná hmotnost 217 g/m 2 tloušťka 0,426 mm TK 58 Bavlnářská a (100% CO) plátnová vazba plošná hmotnost 126 g/m 2 tloušťka 0,362 mm TK 1 Vlnařská šatovka plátnová vazba plošná hmotnost 185 g/m 2 tloušťka 0,425 mm TK 13 Hedvábnická oblekovka keprová vazba plošná hmotnost 181 g/m 2 tloušťka 0,340 mm TK 26 Vlnařská šatovka drobný vazební vzor plošná hmotnost 179 g/m 2 tloušťka 0,39 mm TK 11 Bavlnářská šatovka (100% VI) keprová vazba plošná hmotnost 245 g/m 2 tloušťka 0,49 mm TK 6 Bavlnářská košilovina (100% VI) plátnová vazba potištěná plošná hmotnost 123 g/m 2 tloušťka 0,263 mm TK 4 Hedvábnická podšívkovina taft plátnová vazba plošná hmotnost 97 g/m 2 - tloušťka 0,070 mm TK 2 Bavlnářská šatovka rypsová vazba plošná hmotnost 173 g/m 2 - tloušťka 0,37 mm TK 9 Bavlnářská hustě dostavená plášťovka plátnová vazba - tloušťka 0,143 mm TK % VI a plátnová vazba plošná hmotnost 142 g/m 2 tloušťka 0,346 mm TK 84 Bavlnářská košilovina plátnová vazba plošná hmotnost 110 g/m 2 tloušťka 0,35 mm 17
Interní norma č /01 Anizotropie rezistivity textilií.
Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.7. 2004 Předmět normy Tato norma popisuje měření anizotropie rezistivity textilií
VíceInterní norma č. 22-102-01/01 Průměr a chlupatost příze
Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.12.2004. Předmět normy Tato norma stanoví postup měření průměru příze a celkové
VíceStatistická analýza jednorozměrných dat
Statistická analýza jednorozměrných dat Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Univerzita Pardubice, Pardubice 31.ledna 2011 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Více1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií
Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií 1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií 1.1 Teoretická pevnost švu Za teoretickou hodnotu pevnosti švu F š(t), lze považovat maximálně dosažitelnou
VíceANOVA. Semestrální práce UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA Semestrální práce Licenční studium Galileo Interaktivní statistická analýza dat Brno 2015 Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D.
VíceInterní norma č /01 Měření tepelných vlastností na přístroji Alambeta
Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.12. 2004. Předmět normy: Tato norma stanoví metodu měření tepelných vlastností
VíceInterní norma č /01 Omak tkanin Metoda subjektivní
Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 10.6. 2002. Předmět normy Subjektivní hodnocení omaku tkanin. Obsah 1. Definice...
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek
VícePRÁDLO PRO ZDRAVOTNICTVÍ Technické požadavky
PODNIKOVÁ NORMA srpen 2005 Textilní zkušební ústav, Brno PRÁDLO PRO ZDRAVOTNICTVÍ Technické požadavky PNJ 600-80-2005 Předmluva Tato norma je vydávána pro potřeby výroby a nákupu textilií pro zdravotnictví.
VíceZápočtová práce STATISTIKA I
Zápočtová práce STATISTIKA I Obsah: - úvodní stránka - charakteristika dat (původ dat, důvod zpracování,...) - výpis naměřených hodnot (v tabulce) - zpracování dat (buď bodové nebo intervalové, podle charakteru
VíceUniverzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT STATISTICKÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT Seminární práce 1 Brno, 2002 Ing. Pavel
VíceInterní norma č /01 Stupeň kotonizace lýkových vláken
Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.2.2004. Předmět normy Norma stanoví postup měření a hodnocení stupně kotonizace
VícePYTHAGORAS Statistické zpracování experimentálních dat
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Květen 2008 Licenční studium PYTHAGORAS Statistické zpracování experimentálních dat Předmět 1.4 ANOVA a
VíceKatedra textilních materiálů ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ
ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 11 Mechanické vlastnosti materiálů (všeobecně) jsou jejich odezvou na mechanické působení od vnějších sil. Definice je shodná s mechanickými vlastnostmi vláken, přízí a nití.
VíceOrientační zaměření na technické parametry použitých materiálů
Orientační zaměření na technické parametry použitých materiálů Základní vrchový materiál, podšívkový materiál, kapsovina a oteplovací vložky orientační technická specifikace. Na parametry označené *) nejsou
VíceUniverzita Pardubice Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie Statistické zpracování dat ANOVA Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Odbor hygienických laboratoří
VíceZáklady navrhování průmyslových experimentů# (Design Of Experiments)
Základy navrhování průmyslových experimentů# (Design Of Experiments) cílová hodnota Prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. střední hodnota cílová hodnota Přednáška - 13+1 lekcí, písemná zkouška 1. Úvod do plánování
VíceMATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ
MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ Má-li analytický výsledek objektivně vypovídat o chemickém složení vzorku, musí splňovat určitá kriteria: Mezinárodní metrologický slovník (VIM 3),
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Leptání plasmou Ing. Pavel Bouchalík 1. ÚVOD Tato semestrální práce obsahuje písemné vypracování řešení příkladu Leptání plasmou. Jde o praktickou zkoušku znalostí získaných při přednáškách
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100; 91.080.40 Květen 2012 ČSN 73 2011 Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí Non-destructive testing of concrete structures Nahrazení předchozích norem Touto normou
VíceKatedra textilních materiálů ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ
ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 12 c = l cos0,5θ *( 8* tgθ 1 3 ) STÁLOSTI A ODOLNOSTI: Odezva textilií na chemické a fyzikální namáhání při dalším zpracování : Stálosti tvaru sráživost po praní (může být také
VíceHodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)
Laboratorní cvičení z předmětu "Kontrolní a zkušební metody" Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Zadání: Na základě výsledků tahové zkoušky podle norem ČSN EN ISO 527-1 a ČSN EN ISO 527-3 analyzujte
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Nám. Čs. Legií 565, Pardubice. Semestrální práce ANOVA 2015
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice 15. licenční studium INTERAKTIVNÍ STATISTICKÁ ANALÝZA DAT Semestrální práce ANOVA 2015
VíceZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 10 KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ
ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 10 KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ U tkanin: Vazba Dostava Pošná hmotnost Objemová měrná hmotnost Pórovitost Toušťka Setkání
VíceDobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Dobývání znalostí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Pravděpodobnost a učení Doc. RNDr. Iveta Mrázová,
VíceSEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI Předmě t ANOVA A ZÁ KON PROPAGACE CHYB U JEDNOROZMĚ RNÝ CH DAT Ú stav experimentá lní biofarmacie, Hradec
VíceNávrh a vyhodnocení experimentu
Návrh a vyhodnocení experimentu Návrh a vyhodnocení experimentů v procesech vývoje a řízení kvality vozidel Ing. Bohumil Kovář, Ph.D. FD ČVUT Ústav aplikované matematiky kovar@utia.cas.cz Mladá Boleslav
Více4. Zpracování číselných dat
4. Zpracování číselných dat 4.1 Jednoduché hodnocení dat 4.2 Začlenění dat do písemné práce Zásady zpracování vědecké práce pro obory BOZO, PÚPN, LS 2011 4.1 Hodnocení číselných dat Popisná data: střední
VíceNormální (Gaussovo) rozdělení
Normální (Gaussovo) rozdělení Normální (Gaussovo) rozdělení popisuje vlastnosti náhodné spojité veličiny, která vzniká složením různých náhodných vlivů, které jsou navzájem nezávislé, kterých je velký
VíceCharakteristika datového souboru
Zápočtová práce z předmětu Statistika Vypracoval: 10. 11. 2014 Charakteristika datového souboru Zadání: Při kontrole dodržování hygienických norem v kuchyni se prováděl odběr vzduchu a pomocí filtru Pallflex
VíceVYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK
VYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK Deformace elastomerových ložisek při zatížení Z hodnot naměřených deformací elastomerových ložisek v jednotlivých měřících místech (jednotlivé snímače deformace) byly
VíceTest z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY
VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY Test z teorie 1. Střední hodnota pevně zvolené náhodné veličiny je a) náhodná veličina, b) konstanta, c) náhodný jev, d) výběrová charakteristika. 2. Výběrový
VícePravděpodobnost a matematická statistika
Pravděpodobnost a matematická statistika Příklady k přijímacím zkouškám na doktorské studium 1 Popisná statistika Určete aritmetický průměr dat, zadaných tabulkou hodnot x i a četností n i x i 1 2 3 n
VíceUniverzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA. Semestrální práce
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA Semestrální práce Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Brno, 2015 Doc. Mgr. Jan Muselík, Ph.D.
VíceTest z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY
VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY Test z teorie 1. Střední hodnota pevně zvolené náhodné veličiny je a) náhodná veličina, b) konstanta, c) náhodný jev, d) výběrová charakteristika. 2. Výběrový
VícePorovnání dvou výběrů
Porovnání dvou výběrů Menu: QCExpert Porovnání dvou výběrů Tento modul je určen pro podrobnou analýzu dvou datových souborů (výběrů). Modul poskytuje dva postupy analýzy: porovnání dvou nezávislých výběrů
VíceAPLIKACE MIKROTVRDOSTI K HODNOCENÍ KVALITY PLASTOVÝCH DÍLŮ. vliv expozice v tenzoaktivním prostředí motorových paliv a geometrie dílu
APLIKACE MIKROTVRDOSTI K HODNOCENÍ KVALITY PLASTOVÝCH DÍLŮ vliv expozice v tenzoaktivním prostředí motorových paliv a geometrie dílu Laboratorní cvičení předmět: Vlastnosti a inženýrské aplikace plastů
VíceStanovení akustického výkonu Nejistoty měření. Ing. Miroslav Kučera, Ph.D.
Stanovení akustického výkonu Nejistoty měření Ing. Miroslav Kučera, Ph.D. Využití měření intenzity zvuku pro stanovení akustického výkonu klapek? Výhody: 1) přímé stanovení akustického výkonu zvláště při
VíceUNIVERZITA PARDUBICE
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Vedoucí studia a odborný garant: Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Vyučující: Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Autor práce: ANDRII
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, Pardubice
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice 10. licenční studium chemometrie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT Semestrální práce ANALÝZA
VícePravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Tutoriál č. 5: Bodové a intervalové odhady, testování hypotéz.
Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium Letní semestr 2015/2016 Tutoriál č. 5: Bodové a intervalové odhady, testování hypotéz Jan Kracík jan.kracik@vsb.cz Obsah: Výběrová rozdělení
VíceZáklady biostatistiky II. Veřejné zdravotnictví 3.LF UK - II
Základy biostatistiky II Veřejné zdravotnictví 3.LF UK - II Teoretické rozložení-matematické modely rozložení Naměřená data Výběrové rozložení Teoretické rozložení 1 e 2 x 2 Teoretické rozložení-matematické
VíceProtokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch
Protokol č. 5 Vytyčovací údaje zkusných ploch Zadání: Ve vybraném porostu bylo prováděno zjišťování zásob za použití reprezentativní metody kruhových zkusných ploch. Na těchto zkusných plochách byl zjišťován
VíceProtokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:
Protokol č. 1 Tloušťková struktura Zadání: Pro zadané výčetní tloušťky (v cm) vypočítejte statistické charakteristiky a slovně interpretujte základní statistické vlastnosti tohoto souboru tloušťek. Dále
VíceKGG/STG Statistika pro geografy
KGG/STG Statistika pro geografy 5. Odhady parametrů základního souboru Mgr. David Fiedor 16. března 2015 Vztahy mezi výběrovým a základním souborem Osnova 1 Úvod, pojmy Vztahy mezi výběrovým a základním
VíceNormální (Gaussovo) rozdělení
Normální (Gaussovo) rozdělení f x = 1 2 exp x 2 2 2 f(x) je funkce hustoty pravděpodobnosti, symetrická vůči poloze maxima x = μ μ střední hodnota σ směrodatná odchylka (tzv. pološířka křivky mezi inflexními
VícePlánování experimentu
Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie licenční studium Management systému jakosti Autor: Ing. Radek Růčka Přednášející: Prof. Ing. Jiří Militký, CSc. 1. LEPTÁNÍ PLAZMOU 1.1 Zadání Proces
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceZpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní
VíceProblematika analýzy rozptylu. Ing. Michael Rost, Ph.D.
Problematika analýzy rozptylu Ing. Michael Rost, Ph.D. Úvod do problému Již umíte testovat shodu dvou středních hodnot prostřednictvím t-testů. Otázka: Jaké předpoklady musí být splněny, abyste mohli použít
VíceUNIVERZITA PARDUBICE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ANALYTICKÉ CHEMIE
UNIVERZITA PARDUBICE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ANALYTICKÉ CHEMIE STATISTICKÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT V OSTRAVĚ 20.3.2006 MAREK MOČKOŘ PŘÍKLAD Č.1 : ANALÝZA VELKÝCH VÝBĚRŮ Zadání: Pro kontrolu
VícePředpoklad o normalitě rozdělení je zamítnut, protože hodnota testovacího kritéria χ exp je vyšší než tabulkový 2
Na úloze ukážeme postup analýzy velkého výběru s odlehlými prvky pro určení typu rozdělení koncentrace kyseliny močové u 50 dárců krve. Jaká je míra polohy a rozptýlení uvedeného výběru? Z grafických diagnostik
VíceRegresní analýza 1. Regresní analýza
Regresní analýza 1 1 Regresní funkce Regresní analýza Důležitou statistickou úlohou je hledání a zkoumání závislostí proměnných, jejichž hodnoty získáme při realizaci experimentů Vzhledem k jejich náhodnému
VíceNavrhování experimentů a jejich analýza. Eva Jarošová
Navrhování experimentů a jejich analýza Eva Jarošová Obsah Základní techniky Vyhodnocení výsledků Experimenty s jedním zkoumaným faktorem Faktoriální experimenty úplné 2 N dílčí 2 N-p Experimenty pro studium
VíceIntervalové odhady. Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v N(µ, σ 2 ) Interpretace intervalu spolehlivosti. Interval spolehlivosti ilustrace
Intervalové odhady Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v Nµ, σ 2 ) Situace: X 1,..., X n náhodný výběr z Nµ, σ 2 ), kde σ 2 > 0 známe měli jsme: bodové odhady odhadem charakteristiky je číslo) nevyjadřuje
VícePŘEDNÁŠKA 6 VRCHOVÉ ODĚVNÍ MATERIÁLY
1 VRCHOVÉ ODĚVNÍ MATERIÁLY 2 Opakování 1. Textilie pro přímý kontakt s pokožkou dlouhodobý kontakt (prádlové výrobky) krátkodobý kontakt ( šatovky) 2. Textilie pro nepřímý kontakt s pokožkou vrchové materiály
VíceStatistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu
Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Středa 10:00-11:40, C -204 Přednášky a cvičení: Statistické vyhodnocení
Více4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách
VíceSemestrální práce. 2. semestr
Licenční studium č. 89002 Semestrální práce 2. semestr PŘEDMĚT 2.2 KALIBRACE A LIMITY JEJÍ PŘESNOSTI Příklad 1 Lineární kalibrace Příklad 2 Nelineární kalibrace Příklad 3 Rozlišení mezi lineární a nelineární
VíceIntervalové odhady. Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v N(µ, σ 2 ) Interpretace intervalu spolehlivosti. Interval spolehlivosti ilustrace
Intervalové odhady Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v Nµ, σ 2 ) Situace: X 1,..., X n náhodný výběr z Nµ, σ 2 ), kde σ 2 > 0 známe měli jsme: bodové odhady odhadem charakteristiky je číslo) nevyjadřuje
VíceVyjadřování přesnosti v metrologii
Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus
VíceZKUŠEBNÍ PROTOKOLY. B1M15PPE / část elektrické stroje cvičení 1
ZKUŠEBNÍ PROTOKOLY B1M15PPE / část elektrické stroje cvičení 1 1) Typy testů 2) Zkušební laboratoře 3) Dokumenty 4) Protokoly o školních měřeních 2/ N TYPY TESTŮ PROTOTYPOVÉ TESTY (TYPOVÁ ZKOUŠKA) KUSOVÉ
VíceJednostranné intervaly spolehlivosti
Jednostranné intervaly spolehlivosti hledáme jen jednu z obou mezí Princip: dle zadání úlohy hledáme jen dolní či jen horní mez podle oboustranného vzorce s tou změnou, že výraz 1-α/2 ve vzorci nahradíme
VíceBiostatistika Cvičení 7
TEST Z TEORIE 1. Střední hodnota pevně zvolené náhodné veličiny je a) náhodná veličina, b) konstanta, c) náhodný jev, d) výběrová charakteristika. 2. Výběrový průměr je a) náhodná veličina, b) konstanta,
VíceTestování statistických hypotéz
Testování statistických hypotéz 1 Testování statistických hypotéz 1 Statistická hypotéza a její test V praxi jsme nuceni rozhodnout, zda nějaké tvrzeni o parametrech náhodných veličin nebo o veličině samotné
VíceInterní norma č. 22-108-01/01 Rozlišení lnu a konopí ve formě vláken Kroucení vláken při dehydrataci
Kroucení při dehydrataci Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 16.12. 2003. Předmět normy Len a konopí jsou celulózová
VíceKompaktní příze tvorba, struktura a vlastnosti
Kompaktní příze tvorba, struktura a Nováčková, J. Úvod Kompaktní předení je možno řadit mezi poměrně nový druh dopřádání. Jedná se modifikaci klasického prstencového předení. Modifikace spočívá v zařazení
VíceKatedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 4
PŘEDNÁŠKA 4 PODMÍNKY PRO Vlastnosti charakterizující vnější formu textilií Hmotnost Obchodní hmotnost - je definována jako čistá hmotnost doplněná o obchodní přirážku Čistá hmotnost - je to hmotnost materiálu
VíceAnalytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality
Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality RNDr. Alena Mikušková FN Brno Pracoviště dětské medicíny, OKB amikuskova@fnbrno.cz Analytické znaky laboratorní metody
VíceTRHACÍ PŘÍSTROJ LABTEST 2.05
TRHACÍ PŘÍSTROJ LABTEST 2.05 Přístroj: 1 8 7 6 2 3 4 1 horní příčník 2 pohyblivý příčník 3 siloměrný snímač 4 bezpečnostní STOP tlačítko 5 kontrolka napájení 6 modul řízení 7 spodní zarážka 8 horní zarážka
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, Pardubice
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice 10. licenční studium chemometrie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT Semestrální práce STATISTICKÁ
VíceODBĚR, PŘÍPRAVA, PŘEPRAVA A UCHOVÁVÁNÍ VZORKŮ
ODBĚR, PŘÍPRAVA, PŘEPRAVA A UCHOVÁVÁNÍ VZORKŮ Základní pojmy Obecná pravidla vzorkování Chyby při vzorkování, typy materiálů Strategie vzorkování Plán vzorkování Základní způsoby odběru Vzorkovací pomůcky
VíceZáklady navrhování průmyslových experimentů DOE
Základy navrhování průmyslových experimentů DOE cílová hodnota 1. Úvod, Analýza procesu Gejza Dohnal střední hodnota cílová hodnota Řízení jakosti (kvality) Plánování experimentů - historie Klasický přístup
Více5. STANOVENÍ BOBTNACÍHO TLAKU
Jedním z hlavních geotechnických požadavků kladených na materiál bariéry je také bobtnací schopnost. Schopnost absorbovat velké množství vody spojená se schopností zvětšovat objem, umožňuje například uzavírání
VíceStatistika pro geografy
Statistika pro geografy 2. Popisná statistika Mgr. David Fiedor 23. února 2015 Osnova 1 2 3 Pojmy - Bodové rozdělení četností Absolutní četnost Absolutní četností hodnoty x j znaku x rozumíme počet statistických
VíceTESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ ZÁKLADNÍ POJMY
TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ ZÁKLADNÍ POJMY Statistická hypotéza je určitá domněnka (předpoklad) o vlastnostech ZÁKLADNÍHO SOUBORU. Test statistické hypotézy je pravidlo (kritérium), které na základě
VíceVŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky SMAD
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky JMÉNO STUDENTKY/STUDENTA: OSOBNÍ ČÍSLO: JMÉNO CVIČÍCÍ/CVIČÍCÍHO: SMAD Cvičení Ostrava, AR 2016/2017 Popis datového souboru Pro dlouhodobý
VíceCvičení ze statistiky - 8. Filip Děchtěrenko
Cvičení ze statistiky - 8 Filip Děchtěrenko Minule bylo.. Dobrali jsme normální rozdělení Tyhle termíny by měly být známé: Centrální limitní věta Laplaceho věta (+ korekce na spojitost) Konfidenční intervaly
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta Semestrální práce Statistický rozbor dat z dotazníkového šetření Počet stran: 10 Datum odevzdání: 13. 5. 2016 Pavel Kubát Obsah Úvod... 3 1 Charakterizujte
VíceÚloha 1: Lineární kalibrace
Úloha 1: Lineární kalibrace U pacientů s podezřením na rakovinu prostaty byl metodou GC/MS měřen obsah sarkosinu v moči. Pro kvantitativní stanovení bylo nutné změřit řadu kalibračních roztoků o různé
Více7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
VícePlánování experimentu
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Plánování experimentu 05/06 Ing. Petr Eliáš 1. NÁVRH NOVÉHO VALIVÉHO LOŽISKA 1.1 Zadání Při návrhu nového valivého ložiska se v prvotní fázi uvažovalo pouze o změně designu věnečku (parametr
VíceOdhady parametrů základního souboru. Cvičení 6 Statistické metody a zpracování dat 1 (podzim 2016) Brno, říjen listopad 2016 Ambrožová Klára
Odhady parametrů základního souboru Cvičení 6 Statistické metody a zpracování dat 1 (podzim 2016) Brno, říjen listopad 2016 Ambrožová Klára Motivační příklad Mám průměrné roční teploty vzduchu z 8 stanic
VíceDesign of Experiment (DOE) Petr Misák. Brno 2017
Navrhování experimentů Design of Experiment (DOE) Petr Misák Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví Brno 2017 Úvod - Experiment jako nástroj hledání slavné vynálezy
VíceKalibrace a limity její přesnosti
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Kalibrace a limity její přesnosti Semestrální práce Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Brno, 2015
VíceInterní norma č /01 Definice. Geometrické vlastnosti vláken
Předmluva Text vnitřních norem byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 6.2. 2002. Předmět normy Norma stanoví definice geometrických vlastností vláken
VíceTestování hypotéz testy o tvaru rozdělení. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel
Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Statistickou hypotézou se rozumí určité tvrzení o parametrech rozdělení zkoumané náhodné veličiny (µ, σ 2, π,
VícePosouzení přesnosti měření
Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení
Více4. ZKOUŠENÍ CIHELNÉHO ZDIVA V KONSTRUKCI
4. ZKOUŠENÍ CIHELNÉHO ZDIVA V KONSTRUKCI 4.1. Stanovení pevnosti v tlaku zdicích prvků 4.1.1. Pevnost v tlaku zjištěná nedestruktivně Schmidt LB Tvrdoměrné metody zkoušení cihel jsou modifikací metod používaných
VíceMezilaboratorní porovnávání - Nové mikrobiologické metody k analýzám koupacích vod
Mezilaboratorní porovnávání - Nové mikrobiologické metody k analýzám koupacích vod Ve dnech 17.-18.9. 2012 probíhalo mezilaboratorní porovnávání nových mikrobiologických metod k mikrobiologickým analýzám
VíceNáhodné (statistické) chyby přímých měření
Náhodné (statistické) chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně
VíceTomáš Karel LS 2012/2013
Tomáš Karel LS 2012/2013 Doplňkový materiál ke cvičení z předmětu 4ST201. Na případné faktické chyby v této presentaci mě prosím upozorněte. Děkuji. Tyto slidy berte pouze jako doplňkový materiál není
VíceČerné označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5
Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru
VíceTechnologie provádění strukturálního vodorovného dopravního značení s baretami
Technologie provádění strukturálního vodorovného dopravního značení s baretami Příloha k certifikované metodice Vodorovné dopravní značení s akustickým efektem Výstup řešení projektu TAČR: TA04030998 Název
VíceMÍRY ZÁVISLOSTI (KORELACE A REGRESE)
zhanel@fsps.muni.cz MÍRY ZÁVISLOSTI (KORELACE A REGRESE) 2.5 MÍRY ZÁVISLOSTI 2.5.1 ZÁVISLOST PEVNÁ, VOLNÁ, STATISTICKÁ A KORELAČNÍ Jednorozměrné soubory - charakterizovány jednotlivými statistickými znaky
VíceÚloha E301 Čistota vody v řece testem BSK 5 ( Statistická analýza jednorozměrných dat )
Úloha E301 Čistota vody v řece testem BSK 5 ( Statistická analýza jednorozměrných dat ) Zadání : Čistota vody v řece byla denně sledována v průběhu 10 dní dle biologické spotřeby kyslíku BSK 5. Jsou v
VíceSTANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU
STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
Více