Popis překážek pro test ovladatelnost a rychlosti V následujícím textu jsou uvedeny informace o kompletní sadě překážek pro Ovladatelnostní a Rychlostní test ve Working Equitation. U každé překážky je uveden její popis, způsob překonání a hodnocení výkonu. Překážky je nutné vždy postavit tak, aby je mohli projet všichni jezdci bez ohledu na to, v které ruce drží otěže. Všechny překážky v kurzu jsou číslované v pořadí, v jakém je jezdci projíždí. Počátek a konec překážky jsou označeny praporky. SEZNAM PŘEKÁŽEK: 1. Džbán s vodou 2. Jednoduchý slalom mezi tyčemi 3. Skok přes balík slámy 4. Vyjmutí tyče z barelu 5. Navléknutí kroužku/shození míče 6. Odložení tyče do barelu 7. Ulička se zvonkem 8. Můstek 9. Zvířecí ohrádka 10. Různorodý podklad 11. Brána 12. Osmička mezi barely 13. Couvání v uličce 14. Ustupování stranou přes kavaletu 15. Tři barely 16. Čtyřlístek 17. Slalom mezi paralelními tyčemi 18. Kelímek na tyči
1. Džbán s vodou Překážku tvoří stůl nebo stolička se vhodnou výškou (výška stolu max 1 metr), a horní čtvercovou deskou o stranách cca 0,5 až 1,25 m (v mezinárodní kategorii 1,25x1,25m s výškou 1m). Na něm stojí džbán pro nižší kategorie prázdný, počínaje lehkým stupněm obtížnosti naplněný vodou. V nižších kategoriích je možné místo džbánu použít plastikovou láhev s vodou nebo pískem. V rychlostním testu se překážka vynechává. Jezdec s koněm zastaví z předepsaného chodu u stolu, uchopí nádobu, zvedne ji nad hlavu, položí zpět na stůl a pokračuje v soutěži předepsaným chodem. U vyšších kategorií může jezdec vylít vodu na zem nebo na koně, aby předvedl odolnost koně a jeho důvěru v jezdce. Během zvedání džbánu a jeho podávání zpět by měl kůň stát nehnutě. Hodnocení překážky Hodnotí se způsob, jakým kůň přistoupí a zůstává stát u desky stolu, aniž by vykazoval jakékoliv známky strachu, a jak kůň důvěřuje jezdci během manipulace se džbánem (včetně vylévání vody u vyšších kategorií). Džbán při umístění zpět na stůl musí zůstat stát. Jezdec bude penalizován, pokud kůň narazí do stolu, dojde k převrhnutí džbánu nebo (u vyšších kategorií) pokud kůň negativně zareaguje na vylévanou vodu.
2. Jednoduchý slalom mezi tyčemi Překážka se skládá z minimálně pěti dvoumetrových dřevěných, kovových nebo plastových tyčí, zasazených do základny, která není připevněna k zemi, a řazených v jedné linii ve vzdálenosti 6 až 10 metrů od sebe. Směr projetí slalomu je stanoven praporky. Jezdec by měl překážku projet v pravidelných půlkruzích o poloměru odpovídajícím polovině vzdálenosti mezi tyčemi. Při každé změně směru (přesně v polovině vzdálenosti mezi tyčemi) by mělo dojít k přeskoku (na obrázku vyznačeno křížkem) a změně ohnutí koně.
3. Skok přes balík slámy/překážku Překážka je tvořena břevnem umístěným buď na zemi nebo na stojanech v různé výšce nad zemí. Pro nejvyšší kategorie je břevno umístěno nad 4 balíky řezané slámy. Balíky slámy mohou být nahrazeny jiným přírodním materiálem za předpokladu, že překážka nepřekročí výšku balíku (cca 40 cm). Kůň by se měl přiblížit k překážce v chodu odpovídajícím dané kategorii a přeskočit ji přirozeně a s jistotou. Hodnotí se chování koně při překonávání překážky, klid jezdce a používání pomůcek. V kategorii Základní se nepenalizuje několik cvalových skoků po překonání překážky. Dotek nebo převržení jakékoliv části překážky bude penalizováno. Odmítnutí koně jít přes překážku nebo objetí překážky bude přísně penalizováno.
4. Vyjmutí tyče z barelu V barelu je umístěna jedna nebo více tyčí s délkou odpovídající dané kategorii: nejvýše 1m pro kategorii S doprovodem vodičem, Mladý kůň test A a Krok, maximálně 2m pro kategorie Mladý kůň test B a Krok/klus a 3 až 3,5 metru pro ostatní kategorie. Jezdec se musí přiblížit k barelu s tyčí bud přímo, nebo obloukem a vyjmout tyč bez jakékoliv reakce koně. Poté tyč skloní do horizontální polohy ve výši jezdcova lokte se zúženým koncem tyče u hlavy koně mírně nad výší oka, nebo může tyč nést na rameni se špičkou mířící na záď koně. Pozici tyče nelze po uchopení měnit s výjimkou posunutí ruky po délce tyče. Pokud jezdec upustí tyč, nesmí pod trestem diskvalifikace pokračovat v soutěži, ale musí sesednout, tyč uchopit, vrátit ji do barelu a poté znovu nasednout. Poté znovu vyjme tyč ze sudu a pokračuje z místa, kde došlo ke ztrátě tyče. Pokud jezdec upustí tyč třikrát, bude diskvalifikován. Hodnotí se způsob, jakým se kůň blíží k překážce, jeho reakci na pohyb tyče a uvolněnost, s jakou jezdec pracuje s tyčí. Kůň by měl vždy postupovat v ustáleném chodu a neměl by reagovat nebo zaznamenat přítomnost barelu nebo vyjmutí tyče jezdcem. Jakékoli zpomalení nebo změna pohybu koně bude penalizována. Poražení barelu bude také výrazně penalizováno.
5. Navléknutí kroužku/shození míče Překážka vždy následuje bezprostředně po překážce č.4 a má dvě varianty: 1) Shození míče Míč je umístěn na podstavci vysokém nejméně 60 cm. Ve třech nejlehčích kategoriích se používá míč o větším průměru, náročnější kategorie shazují míč o menším průměru (ne však menší než tenisový míček). Míče by měly být naplněny vodou nebo pískem tak, aby se po shození nekutálely. Soutěžící v chodu požadovaném pro danou kategorii shodí koncem tyče míč z podstavce. 2) Navléknutí kroužku na tyč Kroužek o průměru 15 cm je umístěn v různé výšce od země. Soutěžící v pohybu (krok, klus, cval podle kategorie) navlékne na špičku tyče (bodce) kroužek. Jezdci mohou navlékat na tyč i více kroužků za sebou umístěných v různých místech kolbiště, maximální počet kroužků jsou tři. Pokud jezdec upustí tyč, nesmí pod trestem diskvalifikace pokračovat v soutěži, ale musí sesednout, tyč uchopit a vrátit do barelu na překážce č.4 a poté znovu nasednout. Poté znovu vyjme tyč ze sudu a pokračuje z místa, kde došlo ke ztrátě tyče. Pokud jezdec upustí během překonávání překážek č.4 a č.5 tyč třikrát, bude diskvalifikován. Hodnotí se, zda soutěžící nezpomalí, zda vždy udržuje přirozený postoj a jezdcova uvolněnost při navlečení kroužku špičkou tyče. Zpomalení pohybu se ztrátou tempa koně bude penalizováno. Jezdec, který se tyčí trefí do podstavce nebo jiné části překážky, pak i v případě, že shodí míč nebo navlékne kroužek na tyč, dostává nižší hodnocení, než když kroužek navlékne čistě.
6. Odložení tyče do barelu Překážka vždy následuje bezprostředně po překážkách č.4 a č.5. Prázdný barel pro odložení tyče. Dno se doporučuje vysypat pískem pro lepší umístění tyče a větší stabilitu barelu. Jezdec se přiblíží k odkládacímu barelu buď přímo, nebo obloukem a vrátí do něj tyč špičkou vzhůru (tj. koncem do nádoby) bez jakékoliv reakce koně. Pokud jezdec upustí tyč, nesmí pod trestem diskvalifikace pokračovat v soutěži, ale musí sesednout, tyč uchopit a vrátit do barelu na překážce č.4 a pak znovu nasednout. Poté znovu vyjme tyč z barelu a pokračuje z místa, kde došlo ke ztrátě tyče. Pokud jezdec upustí během překonávání překážek č. 4, 5 a 6 tyč třikrát, bude diskvalifikován. Hodnotí se způsob, jakým se kůň blíží k překážce, jeho reakce na pohyb tyče a uvolněnost, s jakou jezdec pracuje s tyčí. Překážka bude uznána za úspěšně zdolanou pouze v případě, že tyč zůstane v barelu. Převržení barelu bude penalizováno.
7. Ulička se zvonkem Překážka se skládá ze dvou břeven o délce asi 4m, volně umístěných na 2 sloupcích s výškou maximálně 0,60m, které jsou připevněny k zemi a jsou ve vzdálenosti 1,5m od sebe. Břevna a sloupky společně tvoří uličku. Zvonek se nachází na konci uličky ve výšce asi 2m (pro malé a střední poníky může být i níže). Ulička může mít alternativně tvar písmene L dosažený propojením dvou čtyřmetrových uliček. Kůň vstoupí do koridoru chodem předepsaným pro danou kategorii, dojede na konec, soutěžící zazvoní rukou na zvonek a vycouváním opustí koridor. Porota hodnotí přístup koně a jeho shromáždění, používání jezdeckých pomůcek a rychlost, plynulost, návaznost a dokonalost provedení. Za provedení překážky ve cvalu bude udělen vyšší počet bodů než za její překonání v kroku. Porota udělí sotva dostatečné hodnocení v případě, že kůň shodí jednu nebo obě břevna, která uličku ohraničují.
8. Můstek Překážka se skládá z dřevěného můstku, po kterém musí kůň přejít krokem. Překážka by měla měřit minimálně 4x1,5m s nejvyšší částí minimálně 20cm nad zemí. Pokud má most postranice, měly by být vysoké aspoň 60cm. Povrch nesmí být kluzký. Zkouška se může skládat ze dvou přechodů můstku (jeden v každém směru). Překážka by měla být vyrobena z dostatečně pevného materiálu, a to takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení ani koně ani jezdce. Překážka má jasně vymezený začátek i konec. Začátek překážky musí být zřetelně označen, a to ve vzdálenosti min. 1m a max. 1,5m od okraje mostu. Konec je ohraničen překážkou samotnou. Způsob překonání překážky a požadovaný chod: Ve všech kategoriích je překážka projížděna krokem, k přechodu může dojít maximálně v bodě začátku překážky, na konci překážky jezdec pokračuje v chodu odpovídajícím dané kategorii. Rychlostní test: překonání překážky ze cvalu, je možné pouze ve skupině D u třídy Pokročilý a Master! Porota klasifikuje pravidelnost kroku, přechody mezi chody před překážkou a po ní a jistotu koně na překážce. Porota by měla udělit negativní klasifikaci, pokud kůň při procházení překážky jakkoli zaváhá.
9. Zvířecí ohrádka Překážka je vytvořena z ohrazeného kruhového prostoru o průměru cca 10m s vjezdem širokým 1,5m. Uprostřed ohrady je další ohrazený prostor o průměru cca 2 až 6m s domácím zvířectvem (například slepice, husy, kachny, selata apod.). Pokud nejsou zvířata k dispozici, je možné je nahradit jinými předměty. Živá zvířata nesmí pobytem v ohrádce trpět (tj. musí mít k dispozici vodu, být chráněna před sluncem atd.). Kůň vjede do překážky v daném směru a projede celý kruh. Porota hodnotí klid a důvěru koně v přítomnosti živých zvířat, jezdcovu vyrovnanost a použití pomůcek potřebných k projetí překážky.
10. Různorodý podklad Tato překážka prověřuje spolehlivost pohybu koně na různých podkladech, jako jsou hobliny, písek různé přírodní barvy, mulčovaná tráva, seno, vlhký písek či vlhká tráva, zemina apod. Rozměry překážky musí být minimálně 2,5x 3m. Kůň vjede do překážky na její kratší straně a projede ji na délku. Kůň by měl přes překážku projít jistě. Skok nebo pokus o skok či jiná nepravidelnost chodu budou penalizovány.
11. Brána Brána by měla být postavena jako rám ze dřeva a/nebo pletiva a měla by být široká nejméně 2m. Po stranách brány by měly být umístěny dva sloupky o výšce 1,3m. Brána je uzavřena petlicí nebo obručí a může se otevírat doprava nebo doleva v souladu s kurzem soutěže. Pevná brána může být nahrazena bránou tvořenou provazem. Kůň se přiblíží k překážce předepsaným chodem, přičemž poslední jeho kroky budou v kroku. Cílem je demonstrovat jistý přístup koně k překážce s důvěrou v jezdce. Konečná pozice koně u brány je levým nebo pravým bokem v závislosti na směru, ve kterém se bude brána otevírat. Jezdec otevře pomoci své levé nebo pravé ruky bránu. Vstoupí s koněm do prostoru brány a projede ji, aniž by opustil prostor překážky. Jakmile kůň vystoupí na druhé straně ven z brány, může jezdec o krok či dva přistoupit zpět k bráně. Vrátí pak zpět petlici nebo obruč, aby došlo k uzavření brány a dokončí tak překážku. Nižší kategorie nemusí bránu zavírat. Jezdec nesmí během celého překonávání překážky opustit prostor brány. Hodnotí se akce koně, které by měly být plynulé a bez zaváhání. Kůň by se měl vědomě podílet na otevření a uzavření brány bez pohybů dokládajících známky nejistoty a neposlušnosti. Akce jezdce by měly být snadné, přesné, bez zaváhání. Jezdec by měl dobře využít v případě potřeby své nohy k pobídce koně při jeho zaváhání. Jezdec by při provádění cvičení otevírání a zavírání nikdy neměl opustit prostor brány. Porota by měla penalizovat tuto chybu negativním hodnocením. Porota bude také postihovat negativním hodnocením jakékoli známky nejistoty koně nebo jezdce a nedostatek kontinuity činnosti.
12. Osmička mezi barely Překážka se skládá ze dvou barelů umístěných ve vzdálenosti 3m od sebe (měřeno od jejich středů). Kůň vjede mezi barely chodem příslušným pro danou kategorii a provede otočku o průměru tři metry kolem pravého barelu. Po dokončení a vjetí zpět mezi sudy změní jezdec ruku a začne kruh na levou ruku kolem levého barelu. Po dokončení kruhu na levé straně kůň projede středem mezi sudy a vyjede z překážky. Překážka může být provedena v opačném pořadí. U nižších kategorií nemusí být barel středem opisovaného kruhu (viz obrázek), u vyšších kategorií tomu tak být musí. Porota klasifikuje přesnost a provedení (lehkost) přechodů, průchod středem mezi barely, tvar a symetrii kruhů a reakce koně a jeho jednání. Porota bude považovat za chybu, pokud se nepodaří přeskok provést ve středu mezi barely. Pokud dojde i jen k nepatrnému zpoždění přeskoků za středem mezi barely, bude jezdec hodnocen sníženou známkou. Porota bude výkon hodnotit negativním výsledkem (tj. méně než 6), pokud jezdec neprovede jednoduchý nebo letmý přeskok.
13. Couvání v uličce Ulička pro couvání může být vytvořena buď z břeven položených na zem, nebo ve stylu ohrady bezpečné pro koně, který do ní narazí nebo ji shodí. Překážka má dvě základní varianty s několika podvariantami. 1. varianta - ulička se zvonkem nebo skleničkou Tato překážka může mít následující variace: 1. Rovná ulička v délce 4m a šířce 1,m. 2. Ulička ve tvaru L", která se skládá ze dvou čtyřmetrových částí širokých 1,5m nebo ve tvaru Z" a je totožná s překážkou Zvonek na konci uličky. 3. Ulička ve tvaru Z", která se skládá ze tří čtyřmetrových částí širokých 1,5 m. Na konci uličky je buď umístěn v patřičné výši zvonek, nebo dva sloupky s výškou kolem 1,60m, po každé ruce jeden. Podle toho, kterou rukou vede jezdec koně je na jednom z nich nasazen kelímek dnem vzhůru. (pro urychlení soutěže je možné kelímky umístit na oba sloupky). Druhé dva sloupky stejné výšky, na něž jezdec kelímek odkládá, jsou umístěny na začátku uličky. 1. Kůň vstoupí příslušným chodem do chodbičky, projede ji a jezdec zazvoní na druhém konci. Pak vycouvá zpět po stejné trase. 2. Soutěžící vstoupí do uličky, projede ji, uchopí kelímek, vycouvá uličkou zpět a na konci nasadí kelímek na druhý sloupek. Hodnocení překážky, 1. varianta: Porota hodnotí způsob, jakým kůň vjede a vycouvá, plynulost pohybů koně a jeho reakce na použití pomůcek. Dotýkat se sloupků a břeven vymezujících překážku bude přísněji penalizováno a jejich shození bude výrazně penalizováno.
2. varianta - slalom pozpátku 1. Dvě řady, každá utvořená z minimálně tří sloupků, jsou od sebe vzdáleny 1,5m, přičemž vzdálenost jednotlivých sloupků v řadách činí minimálně 2,5m. Na posledním sloupku vpravo nebo vlevo je nasazen kelímek. 2. Dva barely shodné s překážkou č. 12 (Osmička mezi barely). 1. Kůň s jezdcem vjede mezi řady sloupků až k poslednímu sloupku, kde jezdec uchopí kelímek, zacouvá slalomem mezi sloupky a kelímek odloží na první sloupek. K dokončení tohoto cvičení kůň musí zcela (tj. všemi čtyřmi končetinami) ukončit vycouvání z posledního páru sloupků. 2. Jezdec couvá do osmičky mezi barely. Hodnocení překážky, 2. varianta: Porota hodnotí plynulost pohybů koně během couvání, jeho reakce na jezdcovo použití pomůcek, jež umožňují projet překážkou nejdokonaleji, jak je jen možné. Jakékoliv nesprávné dokončení kurzu bude penalizováno. Dotknutí se sloupku nebo barelu bude výrazně penalizováno.
14. Ustupování stranou přes kavaletu Překážka může mít několik variant: 1. Čtyřmetrové břevno (kavaleta) o průměru max. 10cm, jež je umístěno na zemi nebo 5 až 10cm nad úrovní terénu. 2. Dvě kavalety sestavené do tvaru L". 3. Tři kavalety sestavené do tvaru U". 4. Dvě nebo tři rovnoběžně (paralelně) umístěné kavalety. 5. Tři kavalety sestavené do poloviny šesti úhelníku s metrovou vzdáleností mezi břevny. Kůň by měl přistoupit k překážce (zprava nebo zleva, jak je uvedeno na plánku trati) kolmo na kavaletu. Kůň překoná překážku pohybem do strany, kdy tyč zůstane mezi předníma a zadníma nohama pod břichem koně. Kůň se nesmí dotknout kavalety. U paralelně sestavených kavalet může být vyžadován přímý postup od jedné kavalety ke druhé, nebo zastavení a vrácení se na začátek druhé, nebo pirueta ke druhé kavaletě. U tří kavalet sestavených do poloviny šesti úhelníku může být vyžadována na přechodu mezi kavaletami čtvrtinová pirueta. Všechny kategorie překonávají překážku krokem s výjimkou dvou nejvyšších, kdy může být vyžadován cval. Ramena koně by měla být vždy mírně napřed před jeho zádí. Hodnotí se schopnost koně překonat bočním pohybem překážku, plynulost a kontinuitu činnosti a její vyrovnanost. Překrok vždy získá vyšší ohodnocení než ustupování na holeň a ustupování na holeň získá vždy vyšší hodnocení než kroky stranou, v nichž není zachován pohyb vpřed. Vyšší počet bodů bude udělen za provedení překážky ve cvalu proti provedení v kroku. Jezdec bude přísně penalizován, dotkne li se kůň kavalety.
15. Tři barely Překážka se skládá ze tří barelů tvořících rovno stranný trojúhelník s délkou strany 3 až 10m (délka strany trojúhelníku se měří od středu sudů) dle kategorie. Kůň vjede v příslušném chodu mezi sudy na straně vyznačené na mapě trasy. Projede kolem dokola sudu umístěného vpravo (nebo vlevo podle pokynů na plánku trasy), pak bude pokračovat k dalšímu sudu, ve cvalu provede přeskok v místě pomyslné spojnice mezi oběma sudy, v klusu zde přesedne na druhou nohu a objede druhý barel. Následně zamíří k poslednímu barelu, provede nový přeskok (přesednutí) na pomyslné spojnici mezi 2. a 3. barelem, objede kolem dokola poslední barel a vyjede ven z prostoru mezi barely v místě, kde do něj vjel. V klusu bude povinností jezdce jet lehký klus. Nejdůležitějšími hodnocenými faktory jsou správná práce koně i jezdce, pružnost koně a přesnost provedení přeskoků. Dále se hodnotí použití jezdeckých pomůcek, tempo, návaznost a plynulost pohybu na malém prostoru.
16. Čtyřlístek Překážka se skládá ze čtyř barelů tvořících rovno stranný čtverec s délkou strany 3 až 8m (délka strany čtverce se měří od středu sudů) dle kategorie. V testu rychlosti může být pouze v kategorii lehká, střední, pokročilá, projíždí se plynule bez zastavení. Kůň vjede v příslušném chodu mezi sudy na straně vyznačené na mapě trasy. Zastaví uprostřed mezi sudy. Vydá se chodem odpovídajícím dané kategorii vpřed. Dojede mezi sudy a vydá se doprava kolem dokola sudu umístěného vpravo vzadu, objede ho, projede střední čárou mezi sudy a další sud opět obkrouží vpravo. Poté opět vjede do středu mezi sudy, ve středu provede při překonávání cvalem letmý přeskok či jednoduchou změnu cvalu, při průjezdu klusem zde přesedne na druhou nohu. Pokračuje dále a další dva sudy obkrouží stejným způsobem jako první dva, jen na levou ruku. Po posledním sudu vjede opět do středu, kde zastaví a ven vyjede požadovaným chodem opačnou stranou, než na které do překážky vstoupil. Požadovaný chod v kategorii: Z: barely ve vzdálenosti 7 m od sebe S: barely ve vzdálenosti 6 m od sebe P: barely ve vzdálenosti 5 m od sebe MA: barely ve vzdálenosti 3 m od sebe Nejdůležitějšími hodnocenými faktory jsou správná práce koně i jezdce, pružnost koně a přesnost provedení zastavení. Dále se hodnotí použití jezdeckých pomůcek, tempo, návaznost a plynulost pohybu na malém prostoru. Důležité jsou rovné úseky ve středové čáře mezi barely a pravidelné oblouky kolem barelů.
17. Slalom mezi paralelními tyčemi Překážka se skládá z minimálně sedmi dvoumetrových tyčí pevně umístěných v základně, která není zajištěna v zemi. Tyče jsou umístěny do dvou rovnoběžných řad, v jedné řadě čtyři (č. 1, 3, 5 a 7) a v druhé min. tři (č. 2, 4, 6). Vzdálenost mezi řadami i mezi jednotlivými tyčemi v řadě je 6 až 8m. Tyč č.2 bude umístěna v polovině vzdálenosti mezi tyčí č.1 a č.3. Tyč č.4 bude umístěna v polovině vzdálenosti mezi tyčí č.3 a č.5. Tyč č.6 bude umístěna v polovině vzdálenosti mezi tyčemi č.5 a č.7. Pro nižší kategorie se může použít menší počet tyčí (minimálně 4). Kůň projíždí příslušným chodem slalom mezi tyčemi, přičemž v polovině vzdálenosti mezi tyčemi provádí přeskok. Průjezd překážkou ukazuje připojený obrázek. Hodnotí se kontinuita pohybu, harmonie a přesnost koně v akci, u jezdce použití pomůcek, přesnost akcí, způsob, jakým jsou prováděny změny vedení (jednoduchá změna cvalu, přeskoky, přesednutí), a zda byla sražena jedna či více tyčí.
18. Kelímek na tyči Překážka se skládá ze dvou dvoumetrových svislých tyčí umístěných 1,2m od sebe, přičemž na jedné tyči je nasazen kelímek dnem vzhůru. Jezdci dojedou krokem na myšlenou spojnici tyčí, zastaví se mezi nimi, přemístí kelímek z jedné tyče na druhou a opustí překážku příslušným chodem. Ovládá li jezdec koně pravou ruku, měl by přemístit kelímek z levé tyče na pravou. Ovládá li koně levou rukou, měl by přemístit kelímek z pravé tyče na levou. Tato překážka by měla být pokud možno provedena rychle. Odpovědnost za umístění kelímku na správnou tyč zůstává výhradně na jezdci, který by to měl udělat ještě před startem své jízdy. Překážku je možné překonávat několika způsoby podle kategorií: 1. Ve stoje: jezdec se zastaví mezi tyčemi a přemístí kelímek. 2. V pohybu: jezdec zastaví u tyče s kelímkem, vezme kelímek, rozjede se a nasadí kelímek na druhou tyč. 3. S couváním: jezdec zastaví u tyče s kelímkem, vezme kelímek a zacouvá k druhé tyči. 4. Ve zpětném slalomu: jezdec zastaví u tyče s kelímkem, vezme kelímek a zacouvá k druhé tyči slalomem určeným podle propozic kurzu. Hodnotí se, zda se kůň přiblíží k překážce bez zaváhání, bez použití donucovacích prostředků a bez úsilí jezdce. Body by měly být udělovány za nehybnost koně při přemístění kelímku z jedné tyče na druhou a jeho bezprostřední výjezd z překážky v příslušném chodu. Kůň, kterému trvá dlouho, než se na překážce zklidní, nebo který není ochotný pokračovat v pohybu vpřed, bude penalizován.