Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: I/2 Inovace výuky ČJL Beat generation čtvrtý ZAH_12_23_beat_generation Zdeněk Záhrobský Český jazyk a literatura Světová literatura po 2.světové válce Americká literatura, specifika období, svoboda, alternativa Datum: 15.6.2013
BEAT GENERATION
MOTTO Posláním poezie nemůže být jen upřímné vyjádření vlastních pocitů. Jsem přesvědčen, že smyslem poezie - právě tak jako každé jiné lidské činnosti - by mělo být zmenšení lidského utrpení a bolesti, které je ve světě tak mnoho /Allen Ginsberg/
CHARAKTERISTIKA slovníky říkají: beatníci jsou generační hnutí v USA v 50. letech, které se vzbouřilo proti konzumnímu ideálu americké poválečné společnosti, většinou je připojena zmínka o alkoholu, sexu a drogách slovo beat - nelze do češtiny přeložit jednoznačně - znamená zbitý, unavený životem, ale i blažený
CHARAKTERISTIKA jisté je, že beatníci odmítali bohatství, rodinu, národní hrdost, dobré mravy - mluví se o tvz. bezprogramovém anarchismu hledali vnitřní svobodu - proto byli někdy výstřední /šokující móda nebo naopak zavržení jakékoli péče o zevnějšek/
CHARAKTERISTIKA chtěli docílit jakési extáze - prostředkem k tomu jim nebyla jen džezová hudba, tuláctví či rychlá jízda autem, ale rozkoš byla i uměle vyvolávána narkotiky a alkoholem měli sklon vyznávat praktiky Dálného východu - studium zenbuddhismu představovalo další odmítavé gesto vůči tradicím západní civilizace
Allen Ginsberg
ALLEN GINSBERG (1926 1997) rozporuplně přijímaný americký básník, o němž se můžeme dočíst, že je geniálním poetou, ale také nestydatým homosexuálem a rozvracečem společnosti jeho rodiče byli potomci ruských emigrantů a oba jej ovlivnili na celý život otec miloval poezii a verše dokonce knižně vydal matka od mládí trpěla schizofrenií, občas brávala svého syna s sebou na akce levicově zaměřené mládeže
zlom v Ginsbergově životě nastal v roce 1943, kdy začal studovat na Kolumbijské univerzitě anglickou literaturu - seznámil se s Jackem Kerouackem a Williamem S. Buroughsem z celoročních debat vzniklo jádro toho, co později Kerouac nazval beat generation celoživotním Ginsbergovým tématem byl boj s cenzurou - jak v literatuře, tak v sexuálním chování
KVÍLENÍ báseň Kvílení, kterou napsal pod kombinovaným účinkem hned tří drog, nemohla vyjít tiskem, byla proti ní z mravnostních důvodů vznesena obžaloba, soudní proces nakonec vyhrál báseň začínající Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím... se stala jakýmsi mottem nejen generace let padesátých.
Kvílení se stále tiskne a je druhou nejprodávanější sbírkou americké poezie - ve sbírce je patrný vliv Walta Whitmana - verše plné naturalismu, snů, odvahy obžalovat svět
Kvílení Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy, hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci, kteří v bídě a v hadrech a se zapadlýma očima a podnapilí vysedávali a kouřili v nadpřirozené temnotě bytů se studenou vodou, vznášeli se přitom nad vrcholky velkoměst a kontemplovali o džezu, kteří odhalili mozky Nebesům pod nadzemní dráhou a spatřili mohamedánské anděly, jak se potácejí prozřelí po střechách činžáků, kteří procházeli univerzitami se zářivýma studenýma očima, měli halucinace o Arkansasu a tragédii Blakeova světla mezi válečnými vědátory, které vyloučili z akademií pro bláznovství & publikaci obscénní ódy na oknech lebky
Molochu, tvá mysl je ryzí mašinérie! Molochu, tvá krev je koloběh peněz! Molochu, tvoje prsty jsou deset armád! Molochu, tvá hrud je kanibalské dynamo! Molochu, tvé ucho je dýmající hrobka! Molochu, tvé oči jsou tisíc slepých oken! Molochu, tvé mrakodrapy stojí v dlouhých ulicích jak Jehovové bez konce! Molochu, tvoje fabriky sní a krákají v mlze! Molochu, tvé komíny a antény korunují velkoměsta! Molochu, tvá láska je nafta a kámen bez konce! Molochu, tvá duše je elektřina a banky! Molochu, tvá bída je postrach génia! Molochu, tvůj osud je mračno bezpohlavního vodíku! Molochu, tvé jméno je Myšlenka! Molochu, v tobě sedím opuštěný! Molochu, v tobě sním o Andělech! Šílený v Molochovi! Kuřák ocasů v Molochovi! Bez lásky a vykastrovaný v Molochovi!
KADIŠ patří k nejkrásnějším elegiím v moderní poezii je svědectvím krásného citu k matce kadiš - je označení pro motlitbu odříkávanou židovskými chlapci nad hrobem rodičů
Kadiš Ve snu jsem prošel celým minulým životem. Tvůj čas - a můj, ubíhající stále rychleji k Apokalypse, k okamžiku konce - květině hořící za Dne - a co přijde potom, ohlížel jsem se zpátky na samu mysl, která viděla Americké město vzdálený záblesk a velký sen o Mně nebo o Číně nebo o tobě a přízračném Rusku, nebo o zválené posteli, která nikdy neexistovala jako báseň v temnotě - uniklá zpátky do Zapomenutí Už není co říct a nad čím plakat kromě těch Bytostí ve Snu, chycených do pasti tím, že Sen zmizel, které vzdychají, skučí s ním, kupují a prodávají cáry přízraků, zbožňují se navzájem, zbožňují Boha, který je v tom všem obsažen - je to touha nebo nevyhnutelnost? - pokud to trvá, Vize nebo něco víc?
GINSBERG V PRAZE Ginsberg navštívil roku l965 i socialistické Československo, avšak po osobní intervenci prezidenta Novotného byl vyhoštěn, ještě předtím, než se stihl stát králem majálesu. Poté přijel ještě několikrát, naposledy v roce l996, kdy vystoupil v pražském divadle Archa. Trpěl rakovinou jater, zemřel v roce l997.
1965 král pražského Majáles
JACK KEROUAC (1922 1969) prozaik, tulák, nejpopulárnější mluvčí beat generatin rád se chlubil svými francouzskými předky studoval na univerzitě - vynikající student V roce 1942 se dobrovolně přihlásil do amerického válečného námořnictva - byl však propuštěn jako schizofrenní osobnost
na konci 40. let se vydal napříč celou Amerikou, střídal zaměstnání /česač bavlny, nádražní nosič, silniční dělník, požární hlídač/ na této cestě se setkává s člověkem, který mu byl předlohou pro literární postavu Deana Moriartyho v knize Na cestě
Jack Kerouac
NA CESTĚ skupinka mladých lidí, kteří jsou znuděni společenským životem, nachází svého Krista v osobě černocha Deana Moriartyho vypravěč, začínající romanopisec Sal Paradis, se s ním vydává na pouť Amerikou, toulá se od Atlantiku po Pacifik, povaluje se v zapadlých uličkách, žije životem darebáků obě hlavní postavy neusilují o správný život, ale o život přinášející jim uspokojení dosahují ho sbíráním životních zkušeností, ale také drogami, sexem, jazzem
... jediní opravdoví lidé, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci - co - se - sluší, ale hoří, hoří, jako báječná rachejtle... nejde o tradiční román, dalo by se hovořit o básnické reportáži ze silnice je to bezprostřední záznam dojmů, názorů, myšlenek spousta postav - nejpozorněji si autor všímá osamělých a ztracených tuláků 1951 - román se stal biblí beatnické generace
jedná se o skrytou autobiografii - je psána zvláštní metodou - experiment - jak sám autor tvrdí, jedná se o tzv. spontánní prózu - Kerouac si opatřil několik desítek metrů dlouhou roli papíru, dal ji do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat vyměňováním papíru ve stroji a spontánně chrlil na papír vše, co ho napadlo román byl hotov za tři týdny, protože ale odmítl jakkoli do rukopisu zasahovat a doplnit např. interpunkci, musel na vydání čekat šest let
Na cestě "Teď hodláš se Salem odjet na Východ," pokračovala Galatea. "Co tím chceš, prosím tě, dokázat?" Camille bude muset zůstat doma s dítětem a ty si zatím budeš bůhvíkde trajdat - z čeho bude živa? - a přitom už tě nechce ani vidět, pamatuj, a já jí to nezazlívám. Jestli někde po cestě potkáš Eda, řekni mu, ať se mi vrátí domů, jinak že ho zabiju." Takhle suše to řekla. Byl to ten nejsmutnější večer. Jako bych se octl v nějakém tklivém snu ve společnosti podivných bratrů a sester. Na každého padla zvláštní mlčenlivost; dokonce i Dean, který by se jindy snažil ze všeho vykecat, teď mlčel a jen stál všem ostatním na očích, odrbaný, zmlácený, zpitomělý, přímo pod světlem lustru, na zpoceném vyzáblém šíleném obličeji mu nabíhaly pulsující tepny a potichu si mumlal. "Jo! jo! jo!", jako by si na něco úžasnýho právě teď vzpomínal, a já věřím, že tomu tak bylo, a ostatní to pocítili zrovna tak a báli se. Byl BLÁZEN, což je ta pravá duše a základ BLAŽENOSTI. A jestli něco věděl? Ze všech sil se mi snažil vypovědět všecko, co ví, a oni mi to záviděli, záviděli mi, že mu stojím po boku, že ho bráním, že ho hltám plnými doušky, jako to oni sami kdysi zkoušeli. Civěli na mě. Co já, cizinec, tady vůbec dělám v té jejich vlahé noci na západním pobřeží? Zadoloval jsem v paměti.
"Jedeme do Itálie," řekl jsem a hodil tu věc za hlavu. Najednou jsem ale v povětří nasál podivnou atmosféru mateřské něhy, a hele! holky opravdu teď koukaly na Deana, jako když se matka dívá na své nejmilejší a nejzlobivější dítě, a on stál před nima, s palcem smutně vztyčeným, ponořen do vzpomínek, vědom si té změny, a jen proto mohl v naprostém tikotavém tichu mlčky opustit místnost a šel na nás počkat před barák, než se rozhodneme, co bude. Teď jsme teprve cítili ten přízrak na chodníku. Vyhlídnul jsem z okna. Stál tam ve dveřích a vstřebával do sebe ulici. Veškerá hořkost, ústrky, výčitky, kázání, smutek - to všechno bylo za ním a čekala ho drsná extáze a magická radost čirého bytí. "Tak honem, Galateo, Mary, jdeme na jazz a zapomeňte na to. Dean stejně jednou umře a co s ním pak naděláte?" "Čím dřív umře, tím líp," prohlásila Galatea a znělo to jako oficiální prohlášení jménem většiny přítomných.
CHARLES BUKOWSKI (1921 1994) jeho knihy navazují na linii předcházejících spisovatelů jsou vydávány až v 80. letech u nás jsou známé: povídky: Všechny řitě světa i ta má, Šunkový nářez autobiografický román: Hollywood výbory poezie velmi otevřená výpověď, cynismus, nevybíravý slovník - proto má jen určitý okruh čtenářů v knihách tohoto autora často vystupuje spisovatel Chinaski, což je vlastně sám autor
Charles Bukowski
Jednou dokonce během hodiny angličtiny vstal a čet esej s názvem "Hodnota přátelství", a zatímco čet, stále na mě vrhal pohledy. Byla to stupidní esej, sentimentální a průměrná, ale když skončil, třída aplaudovala, a mě napadlo, dobře, takhle lidi myslí a co ty s tím naděláš? Napsal jsem kontra esej nazvanou "Hodnota absolutně žádného přátelství". Učitelka mi ji nedovolila přečíst třídě. Dala mi za ni čtyřku. Jimmy a Plešoun a já jsme každý den chodili ze školy domů společně. (Abe Mortenson bydlel jiným směrem, takže nás ušetřil své společnosti.) Jednoho dne jsme tak šli a Jimmy řekl: "Hej, zajdem k mé holce. Chci, abyste se s ní seznámili." "Kulový, serem na to," řekl jsem. "Ne, ne," řekl Jimmy, "je to hezká holka. Chci, abyste se s ní seznámili. Udělal jsem ji prstem!" Viděl jsem jeho holku, Ann Weathertonovou, byla fakt nádherná, dlouhé hnědé vlasy a velké hnědé oči, tichá, a s dobrou postavou. Nikdy jsem s ní nemluvil, ale věděl jsem, že to je Jimmova holka. Bohatí kluci se ji snažili sbalit, ale ona je ignorovala. Jako by byla prvotřídní zboží. "Mám klíč od jejího domu," řekl Jimmy. "Zajdem tam a počkáme na ni. Má ještě školu." "Připadá mi to nudný," řekl jsem. Šunkový nářez
WILLIAM BURROUGHS (1914 1997) všechna díla tohoto autora líčí nepokrytě zážitky spojené s užíváním drog drogová závislost a homosexualita zpracovaná v literární podobě udělaly z autora nejskandálnějšího spisovatele tohoto období
DÍLA Feťák Teplouš /napsáno 1952, ale vydáno až 1985/ Nahý oběd /1959/ nejslavnější román autora - nastiňuje jevy příznačné pro konec 20. st. - agresivitu, brutalitu, cynický psychický nátlak zfilmováno 1991
DOPADY Z beatnického způsobu života se stala v USA módní vlna - snobismus cestovní kanceláře organizovaly zájezdy do San Franciska, aby si turisté mohli zblízka prohlédnout beatníky. Byla to vlna, která za sebou nechávala i mnoho neštěstí - mnozí beatníci skončili ve svěracích kazajkách nebo na okraji společnosti Drogová nevázanost vyvrcholila na konci 60. let /to už existovalo hnutí hippies/
LITERATURA A ZDROJE http://www.crg.cz/sekce/svetova_literatura/beat_generation.html http://beatnici.mysteria.cz/beat.html http://www.ceskaliteratura.cz/translat/ginsberg.htm http://www.odaha.com/allen-ginsberg/poezie/kadis http://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/jack-kerouac-na-ceste http://www.odaha.com/charles-bukowski/curriculum-vitae http://www.rebellesociety.com/2012/09/06/jack-kerouacs-30-keys-to-life-writing/ http://troubledsoulsunite.files.wordpress.com/2010/07/kerouac.jpg http://ginsbergblog.blogspot.cz/2013/07/peter-orlovsky-jackson-maclow- 1975.html http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/235082-vaclav-hrabe-mrtvi-milovatnemohou.html http://rosariomariocapalbo.wordpress.com/2011/02/08/the-beat-generation/