PUBLIKACE SOCIÁLNíHO ÚSTAVU CSR. - CíSLO!i~ Vycházejí ve volných lhůtách nejméně čtyřikrát do roka sv'ětova HOSPODÁŘSIZA IZRISE A NEZAMĚSTNANOST Dr. Jiří Hejda: Příčiny soudobé krise - Poslanec A. Hampl: Krise a technický pokrok - T. Pistorius: Vliv obchodnípolitiky na hospodářskou krisi Prof. dr. Jan Loevenstein: Světová hospodářská krise a hodnota peněz Prof. dr. E. Schoenbaum: Nezaměstnanost a populační problém - Poslanec Alois Tučný: Zkrácení pracovní doby jako prostředek bojeproti nezaměstnanosti - Poslanec Ing. Jaromír Nečas: Investičními pracemi proti nezaměstnanosti - Dr. E. Štern: Kritický rozbor péče o nezaměstnané v CSR. H VšEO E É.HO PEN 5,'J N r HO ÚST Fl V U. V PRAZE 1932 - CENA 15Ke Tiskem Lidové knihtiskárny A. Němec a spol. v Praze II., Hybernská ulice čís. 7 Používati novin. známky povoleno řed. pošt a telegr. v Praze č. j. 207.513- VII. -1927
PŘEDMLUVA Sociální ústav ČSR. uspořádal v zimním období 1931/1932 přednáškový cyklus»s vět o váh o s pod á ř s k á k r i s e a n e z a m ě s t n a not«. V osmi přednáškách byly s odborných hledisek objasněny přibny větové krise, yywačeny její symptomy a zárov,eň předneseny podněty k jejímu léčení. Pro důležitost tématu a hodnotu zpracované látky rozhodl se Sociální ústav vydati přednášky o krisi a nezaměstnanosti v tomto knižním souboru. Není to po p,rvé, kdy Sociální ústav vydává cyklus jím uspo,řádaných přednášek a diskusí o aktuálních otázkách v úpravě knižní, ve snaze seznamovati veřejnost s problémly Sociálním ústavem řešenými a přispívati k rozhojiíování naší odborné literatury sociální a sociálně hospodářské. V první stati této publ,ikace dr. J i ř í Ii e jda podrobně analysuje»p ř í čin y s o u d o!t é k r i s e«. Pojednává zejména o 1. zv. hospodářském vlnění, pů'sobeném střídáním stavů hospodářské deprese a konjunktury od počátku 19. stoleti po přítomnou dobu, pro kterýžto zjev snesl bohatý a většinou málo u nás známý materiál dokladový. Stejně cennými doklady čís,elně statistickými a grafickými prokládá líčení strukturálních zm1ěn, kterými prošel za posledních des.ít'iletí hospodářský život světový, zejména svými složkami - výrobní, průmyslovou a zemědělskou. K strukturálním změnám připojuje autor p,řehled hospodářsko-sooiálních účinků racionalisace. Z části, věnované cenotvornému procesu, sluší zvláště zdůrazniti pojednání o poměru zlata k cenám a o vlivu koncentrovaného hospodářství na ceny. V závěru dospívá dr. Iiejda k názoru, že neprožíváme pouze obvyklé krise periodické, nýibfiž zároveň krisi systému, která byla předvídána, břeba i ve formách jiných, než jakými se projevila. P {}s I a ne c A II t o n í n Ii a mp I, jak ji,ž z názvu jeho přednášky»k,r i s e a tec hll i c ký p o k ľ o k«je patrno, řeší otázku, zdali a do jaké míry zavinil technický pokrok vedle jiných faktorů současnou krisi hospodájřskoll. Plasrticky vyznačiv vzdouvání industrialisační vlny v době válečné a poválečné, jejímž působením byl zvětšen počet a rozsah průmyslových závodů ve světě, líčí uplatnění technického pokroku; který zrychlil a zúspomil výrobní proces, při čemž vyz,načuje positivní a
negativní přínos těchto zjevu, opíraje se o bohatou řadu konkretních dokladů domácích i cizích. Zvláštní kapitola je věnována hoslpodář:skému a sociálnímu zhodnocení techniky. Dospívá k názoru, že technika, jsouc pouhým instrumentem, který může působiti blahodárně i škodlivě, nezav1nija sama o sobě krisi, nýbrž zavinili ji lidé, k,teří techniky užívají. Technika není ani dobrá, ani patná, ale lidé technikou vládnoucí jsou buď schopní nebo neschopní, poctiví nebo chytračiví. Dosavadní vývoli nes,měřoval k tómu, aby se člověk stal pánem stroje, Autor vyznačuje prostředky, kter~'mi je třeba korigovati tento pochybný vývoj, zotročující strojem člověka. ' R e d a k t o r Th. P is t.o r i u s zobrazuje» V I i v o b c hod n Í p o I i ti k y na h o s pod á ř s k o u k r i s i«. Obchodní politika, která, ačkoliv je ve své,podstatě zahraniční politikou hospodářskou, není v po:sledních letech usměrňována jako zahraniční politika vůbec tendencí k světové solidaritě a zájmové harmonisaci. Obchodní politika, brzdíc vývoj od hospodářství národního k hospodátství světovému, je v mzporu s celkovým vývojem lidské společnosti, což je provázeno škodlivými účinky hospodářskými i sociálními. Autor podává stmoný přehled vývoje Qchranářství.od konce světové války, vyznačuje jednotlivé mezinárodní pokusy o mírnění ochranářství a podrob11ě líčí prudce se vzdouvající ochranářství od roku 1929 po přítomnou dobl~.piř,ednáška vyvrcholuje výčtem škodlivých účinků ochranářství, urychlivšího příchod krise a prohlubujícího dostavivší se krisi. P r o f. dr. Jan L o e vell st e i II svou velmi huvnou přednáškou»5 vět o' v á k r i s e a hod not a pen ě z«jednak nově fmmuluje, jednak rozhojňuje své dřívější práce o světové krisi. V úvodě pojedná vá o redukovatelnos,ti všech teorií o krisi na dva typy - na teorii podkonsumu a teorii deflační a hodnotí obě teorte._ Jádro jeho přednášky tvoří řešení problému m'ožnosti hodnotné změny ve směnné hodnotě peněz a,řešení problému deflace, na něž navazuje podrobné řešení možnosti teorie podkonsum!u. V přednášce»n,e z a mě s t n a n o s t a pop u I a ční p r o- b I é m«zá,ujímá čtenáře pro f. dr. E. 5 c ho e n b au m především výraznými náčrtky vývoje evropské populace. Ukazuje, že uzavření různ~tch států, zejména zámoří přistěhovakům, představuje veliký obrat ve vývoji evropské populace, který se projevuje tlak{?m na pracovním trhu. Uzavírání států před vystěhovalectvím ohrožuje Evropu p'řelidněním a novými válkami. Zabrývá s.e dále zjevem vzrůstání 'počtu osob výdělečně 4
čillnýclt, líče jeho příčiny, pojednává' o vnikání žen do výdělečné činnosti, jež vyplývá ze zjevů populačních a zvyšujq tlak na,pracovní trh. V řadě dalších různých tlaků na pr\lce),vní trh věnuje prof. dr. Schoenbaum zvláštní pozornost snižování úm.rtrio ti.»kdežto 'moderní hygiena prodlužuje délku života, a tedy podíl starších roč.níků na celkové populaci - praví autor -' -na až je právem hrda, ubývá v moderním hospodářství možností, zaměstnati plně tyto déle žijící osoby.«pokud jde o vyhlídku do budoucnosti, nepatří autor k pesim!stům, očekávaje, že v nejblilžších letech se dostaví následkem po~lesu válečných porodů nejdříve uvoln,ění na pracovním trhu mladistvých dělníků a učedníků a žc v po zdějších letech násled- kqj11 ',zníenše)léhó přírůstku Obyvatelstva. dostaví se a:;i _pře- };onání nezaměstnanosti, spojcné sc zesl4bením vx11třního,trhu, které by mohlo býti vyváženo zvýšením živóttiíúróvně, p o s I a n e cal o i s Tu č n Ý statí»z krá cen í p r a c o v- ní dob y j a k o prostředek boje pro' t i n e z a ITIJ ě stn a n o s t i«řeší na široké základně sociálně politické i národohospodářské, jež vyvrclloluje v přesvědčení, že zkrácení pracovní doiby je nczbytll1ostí. Autor ve své studii podává výrazný přehled změn pracovní doby v různých státech a seznamuje čtenáře s názory světové literatury o dalším zkrácení osmihodinové doby pracovní. V přednášce»j n ves t i čilí 11] i p r a c e m i pro ti n e z a- mě st n a,n o st i«vyložil po 1. inž, Jar o mír Ne č a s mnohostranný význam veřejných investičních prací pro potlačování IlOspodářské krise, jejichž vhodnost spočívá již v tom, že p'ředstavují pwstředek, jehož,použití je na hospodářských poměrech cizích nezávislé, což nebývá při použití mnohých prostředků jiných. Jsa si vědom toho, že hlavní podmínkou uskutečnění investičních prací je OIpatření finančních prostředků, předkládá inž. 'ečas ve své práci promyšlený finanční plán, který by některými položkami vůbec nezatížil tátní pokladny, jinými pak přivodil by zatížení, účelně rozvržené na dlouhou dobu a proto málo pochovatelné v poměru k veliké positivní hodnotě investičnich prací. Inž. Nečas nejen podrobně vytyčuje plán pro opatření finančních prostředků na investice, ale zároveň předkládá ve své přednášce konkretní plán investičních prací, jakož i návrh na úpravu administrativních opatření, jimiž by se usnadnila úspěšnost investiční činnosti. D r..ev ž,e n Š t e r n v phdnášce })K rit i c k Ý r o z bor ]J é č e o n e z a m ě s t n a n é v C e s k o s loven s k U«pojednává o prostředcích zlepšení těž.ké situace nezaměstnaných.
Účelně doplniv řešení této otázky, projednané předcházejícími přednáškami, zabývá se evidencí našich nezaměstnaných, prováděnou z,prostředkovatelnami práce, poukazuje na nedostatky těchto nedednotně organisovaných institucí a vyznačuje konkretní potřeby zpmstředkovatelen. Zvláště cennou statí této přednášky je statistikami protkané vylíčení naší péče o nezaměstnané v jejím vývoji od převratu a pronikavá kritika platného dobrovolného pojištění proti nezaměstnanosti, zvaného»gentský systém«. Zajímavé jsou jeho.přehledy o vývoji odborové organisovanosti u nás. Kritickým rozborem prokazuje dr. Stem, že výhody gentského systému přes provedené v něm opravy nezatlačují jeho nevýhod, v důsledku čehož stává se potřebou, aby nepovinné pojištění gentské bylo v době zlepšených hospodářských poměrů nahrazeno pojištěním povinným proti nezaměstnanosti. 6
OBSAH: Str. D r. J i ř í li c jda: Příčiny soudobé krise.... 7 Poslancc A n to n í n I-I a 111,p 1 : Krisc a technick)'t pokrok 39 T 1J. P j s tol' i u s: Vliv obchodní politiky na hospodářskou krisi................. 52 Prof. dr. Jan L o e ven st cin: Světovú hospodáí"ská krisc a hodnota pcněz...... 63 Prof. dr. E. S c hoc n b a LI m: Nezaměstnanost a populační problém 91 Poslancc A 1o i s Tll Č n ý: Zkrácení pracovní doby iako prostřodck bojc proti nczaměstnanosti... 106 Posl. illž. Jar o mír Ne č a s : Invcstičními praccmi proti nczaměstnanosti........... 119 Dr. t: v ž e 11Š t e r II ; Kritický rozbor péče o nezaměst- Ilal1é v Československu 130 Resumé..... 159