OKRES PLZE -JIH CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -JIH Mûsto Nepomuk, v pozadí klá - ter na Zelené hofie. Na pfiedcházející stranû: Harmonická krajina Nepomucké vrchoviny s nejvût ími rybníky okresu PlzeÀ-jih a se zámkem Îinkovy. Okres PlzeÀ-jih sousedí s okresy DomaÏlice, Klatovy, PlzeÀ-mûsto, PlzeÀ- -sever, Pfiíbram, Rokycany, Strakonice atachov. Jeho rozloha ãiní 080 km 2. V okrese Ïilo k 3. 2. 200 69 257 obyvatel, hustota zalidnûní je 63 na km 2. Nejsevernûj í bod okresu (49 44 40 s..; 3 28 6 v. d.) leïí v lese na plochém hfibetu,,5 km severnû od obce Letkov. NejjiÏnûj í bod (49 24 4 s..; 3 45 07 v. d.) nalezneme v lese,,5 km od obce Bezdûkov. Nejzápadnûj í bod (49 37 55 s..; 3 00 04 v. d.) leïí v lese u silnice 2,5 km západnû od obce Hradi Èany. Nejv chodnûj í bod (49 26 07 s..; 3 47 25 v. d.) se nachází u kfiiïovatky silnic jiïnû od Nového rybníka 2,5 km v chodojihov chodnû od obce Hradi tû. Podklad území tvofií komplex hornin svrchního proterozoika, granitoidní horniny stfiedoãeského plutonu, v men í mífie sedimenty a vulkanity spodního paleozoika Barrandienu, relikty kontinentálního permokarbonu a sedimenty terciérního stáfií. Komplex mofisk ch, kadomsky zvrásnûn ch a slabû metamorfovan ch hornin svrchního proterozoika tvofií jílovité bfiidlice s ãetn mi tûlesy bazick ch vulkanitû (spilitû) a silicitû (buliïníkû). Tyto horniny vystupují na povrch v centrální ãásti okresu, av ak tvofií také podloïí mlad ích geologick ch jednotek (barrandienského paleozoika a terciéru). Odolnûj í spility a silicity proterozoika podmiàují vznik ãetn ch elevací a krajinn ch dominant (Radynû aj.). Do okolí Starého Plzence zasahuje z okresu Rokycany v bûïek sedimentû a kysel ch vulkanitû (ryolitû) svrchního kambria a spodního ordoviku Barrandienu. Jílovité bfiidlice a pískovce ordoviku jsou pomûrnû bohaté na fosílie. V minulosti byly v této oblasti tûïeny chudé sedimentární Ïelezné rudy. Do jihov chodní ãásti okresu zasahuje v bûïek stfiedoãeského plutonu s granity a granodiority. Granitoidy budují také men í tûnovick masiv a na západním okraji okresu masiv stodsk. Platformní pokryv je zachován v severozápadní ãásti okresu, kam zasahuje jiïní ãást permokarbonské v plnû plzeàské pánve. Pfii západním okraji okresu je 266 PJ 2
Okres PlzeÀ-jih ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY zachován relikt permokarbonu u Merklína. Sedimenty svrchního karbonu obsahují ve spodní ãásti, v souvrství kladenském, sloje ãerného uhlí, v minulosti na mnoha místech dob vané. V okolí Chlumãan jsou rozvûtralé karbonské arkózy zdrojem keramick ch surovin, zejména kaolinu. íãnû-jezerní sedimenty terciérního stáfií vût inou leïí na permokarbonsk ch horninách. Jsou zachovány v okolí Dobfian a v úzkém pruhu jiïnû od Pfie tic. tûrkopísky a jíly jsou místy vyuïívány jako stavební nebo keramické suroviny, známy jsou dokonce polohy uheln ch jílû s lignitov mi slojkami. Území okresu má pfieváïnû ráz pahorkatiny svaïující se k severu. Jen men í ãást má rovinat charakter. PrÛmûrná v ka území je 455 m n. m. Nejvy ím bodem okresu je kóta Nad Maráskem 800,5 m n. m. v Brdech, v chodnû od Nov ch Mitrovic. NejniÏ í polohy leïí u fieky Radbuzy u Lhoty ve v ce 35 m n. m. Vût ina území je utváfiena strukturnû denudaãním georeliéfem vihovské vrchoviny s iroce otevfien mi údolími v povodí Úhlavy a Úslavy a pomûrnû vzácn mi zarovnan mi povrchy s vypreparovan mi buliïníkov mi tûlesy. Do oblasti Nepomucka zasahuje Blatenská pahorkatina, charakterizovaná ploch mi rulov mi suky, Ïulov mi ostrovními vrchy a exfoliaãními klenbami. V chodní ãást okresu je charakteristická irok mi a zarovnan mi hfibety Brdské vrchoviny. Do západní ãásti okresu zasahuje PJ 3 267
PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV PlzeÀská kotlina s plo inn m georeliéfem a stfiednû zahlouben mi údolími vodních tokû povodí Radbuzy a Úhlavy. PfieváÏná ãást okresu PlzeÀ-jih spadá do mírnû teplé klimatické oblasti, v chladné klimatické oblasti leïí jen vrcholové ãásti Brd. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu se na vût inû území pohybují od 6 do 8 C. V prûbûhu roku je 20 aï 40 letních dnû a 0 aï 40 mrazov ch dnû. Absolutní teplotní maxima aï 39 C byla namûfiena v okolí Nepomuku a na více místech poklesla absolutní minima na 27 C. Roãní prûmûry atmosférick ch sráïek se pohybují od 500 do 700 mm za rok. Nejvíce sráïek bylo pozorováno na Spálenopofiíãsku. V okolí Mí ova a na hfibetech Brd jich spadne více neï 700 mm za rok. Území je relativnû dobfie provûtráváno, poãet inverzních situací je vy í pouze na západním okraji PlzeÀské kotliny. Kvalita ovzdu í roste, na vût inû území okresu nepfiesahují prûmûrné roãní imisní koncentrace oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku a pra ného aerosolu hodnoty 0 aï 25 µg m 3. V PlzeÀské kotlinû, ve vût ích sídlech (napfi. Stod, Pfie tice, Blovice a Chlumãany) s drobn m prûmyslem a dopravní zátûïí a také v men ích sídlech situovan ch do patnû provûtrávan ch kotlin a údolí je ov em zneãi tûní ovzdu í vy í. Severní ãástí okresu protéká Radbuza s pfiítoky Merklínkou a Ne ick m potokem, stfiední ãástí Úhlava a v chodní ãástí Úslava s Myslívsk m potokem a Bradavou. Úhlava, která sbírá vody ze severní umavy, protéká stfiední ãástí území v délce 27 km, Úslava v délce 5 km, Radbuza, která pramení v âeském lese, úsekem dlouh m 29 km. Údolí fiek jsou mûlká, s mal m spádem a s dobfie vyvinut mi akumulaãními terasami. Úslava má údolí uï í 268 PJ 4
Okres PlzeÀ-jih a ostfieji zafiíznuté. Na území okresu není vybudovaná Ïádná vût í vodní nádrï kromû rybníkû (nejvût í jsou Îinkovsk rybník, Labutí a Merklínsk rybník). Nejvíce je jich na Kasejovicku. Celé území okresu náleïí do oblasti málo vodné (do 6 l s km 2 ), dolní ãást toku Radbuzy do nejménû vodné (do 3 l s km 2 ). Retenãní schopnost celého území je velmi malá a stupeà rozkolísanosti odtokû je silnû rozkolísan. Koeficient odtoku je nízk (0, 0,20). PÛdní pokryv okresu je moïno rozãlenit do dvou oblastí. V první, na západ od spojnice obcí Èáhlavy a Ska ov, se nacházejí rozsáhlé celky hnûd ch pûd, na které navazují v ménû svaïit ch polohách illimerické pûdy. Hnûdé pûdy zastupuje pfiedev ím kambizem typická (nasycená) na bezkarbonátov ch permsk ch horninách, v chodnûji i na svahovinách drob a bfiidlic âeské vysoãiny, kysel ch a neutrálních intruzív. Jihov chodnû od Chlumãan a jihozápadnû od Pfie tic (pfii hranici s okresem Klatovy) se vyvinula kambizem eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív. V mírnû zamokfien ch lokalitách severnû od Dobfian vznikla na kysel ch terasov ch tûrcích a tûrkopíscích vût- í oblast kambizemû pseudoglejové. Hnûdozem typická v asociacích s hnûdozemí luvizemní (oba subtypy vystupují stfiídavû jako dominantní a doprovodná sloïka) se vytvofiily na spra ov ch a polygenetick ch hlínách hlavnû v západní ãásti okresu mezi Dobfiany a Star m Plzencem a také jiïnû od Chlumãan. Na polygenetické hlíny je v zónách hnûdozemí vázána také luvizem typická, mnohde s doprovodn mi pseudogleji. Pseudoglej typick (ojedinûle také kambick a glejov ) zaujímá podstatnou ãást okresu v chodnû od linie Èáhlavy Ska ov ( iroké okolí Spáleného Pofiíãí a Blovic). JiÏnû navazují na tyto pûdy kambizemû, pfiedev ím nasycená kambizem typická na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, drob a bfiidlic âeské vysoãiny, s men ími okrsky kambizemû eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív. V jihov chodním v bûïku okresu vznikla na svahovinách uveden ch vyvfielin spolu s nasycenou kambizemí také její kyselá varieta. Nejvy í polohy regionu v okolí Bukové hory (650,8 mn. m.), Bukového vrchu (624,7 m n. m.) a Îelezného Újezdu pokr vá dominantní kambizem dystrická v celcích s kyselou kambizemí typickou. MnoÏství potokû, potûãkû a okolí rybníkû obklopují v pásech glej typick a pseu- Ostrá hûrka. PJ 5 269
PlzeÀsko a Karlovarsko PP Sutice nalezi tû zkamenûlin. doglejov na nevápnit ch deluviofluviálních sedimentech. Na nevápnit ch nivních sedimentech podél tokû Úhlavy, Úslavy, Radbuzy, Bralové, Bradavy a Podhrázského potoka vznikla fluvizem typická prolínající se místy s fluvizemí glejovou. PfieváÏná ãást území okresu se nachází v mezofytiku, v oblasti opadavého lesa. Dvû tfietiny rozlohy okresu (západní a severní ãást) zaujímá PlzeÀská pahorkatina, v jihov chodní ãásti má tûïi tû f. o. Plánick hfieben. Jen okrajovû do území zasahuje f. o. Holoubkovské Podbrdsko (Milínov, Lipnice) a Blatenská pahorkatina (Kasejovicko). Oblast oreofytika s prvky horské kvûteny zasahuje do území fytogeografick m okresem Brdy (Borovno, Mí ov, Chynín). Lesní vegetace je silnû poznamenána pfiemûnou pûvodních lesû ve smrkové a borové kultury, pfiírodû blízk ch lesû se zachovalo jen málo. Ty nejcennûj í jsou chránûny ve zvlá tû chránûn ch územích. V suprakolinním stupni pfievaïovaly na minerálnû chud ch pûdách bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae), které se ve vût í mífie zachovaly jen v okolí Plznû. Lesníci je vût inou nahradili borov mi nebo smrkov mi lesy. Typick mi druhy jsou dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula), z bylin lipnice hajní (Poa nemoralis), bika bûlavá (Luzula luzuloides), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), j. zední (H. murorum), ãern luãní (Melampyrum pratense) a kruãinka barvífiská (Genista tinctoria). Roztrou enû se v nich nachází zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), v okolí Vodního Újezda a Chlumãan také vzácn hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). V západní ãásti okresu rostou na suchém písãitém substrátu brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae- -Quercetum). Stromové patro bylo zpravidla pozmûnûno ve prospûch borovice lesní (Pinus sylvestris). V druhovû chudém bylinném patfie pfievaïují brusinka obecná (Rhodococcum vitis- -idaea), vfies obecn (Calluna vulgaris) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Na Merklínsku a Stodsku v nich ojedinûle roste vfiesovec pleèov (Erica herbacea). Na úïivnûj ích stanovi tích se v ir- ím okolí Plznû (kolem Lhoty, Robãic, v polesí Kamínky), podél Úslavy od Starého Plzence k Blovicím a podél Úhlavy od tûnovic k LuÏanÛm nacházejí roztrou enû ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). Stromové patro tvofií dub zimní (Quercus patraea), habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). V druhovû bohatém bylinném patfie najdeme mnohde ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kopytník evropsk (Asarum europaeum) a svízel lesní (Galium sylvaticum). Na Merklínsku se nacházejí fragmenty ptaãincové lipové doubravy 270 PJ 6
Okres PlzeÀ-jih POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE (Stellario-Tilietum) s pfievládající lípou malolistou (Tilia cordata), dubem zimním (Quercus petraea) amezofilními lesními druhy. Vzácnû (PR Zlín) se vyskytují druhovû velmi bohaté mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum) s dubem zimním, d. letním (Q. robur), habrem obecn m (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), v kefiovém patfie s kru inou ol ovou (Frangula alnus) arûïemi (Rosa spp.) a v bylinném patfie napfi. s kokofiíkem mnohokvût m (Polygonatum multiflorum), bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago), fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), zvonkem broskvoàolist m (Campanula persicifolia), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a strdivkou nicí (Melica nutans). OstrÛvkovitû se v oblastech s ãlenit m terénem (napfi. PR Lopata) nacházejí suèové a roklinové lesy (Tilio-Acerion). Ve stromovém patfie pfievládají javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) s vtrou en mi jilmem horsk m (Ulmus glabra) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos). Kefiové patro neb vá vyvinuto. V bylinném patfie se nacházejí druhy nároãnûj í na Ïiviny, napfi. baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kapraì samec (Dryopteris filix- -mas), kakost smrdut (Geranium robertianum) a net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), na Kok ínû rovnûï mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). V submontánním aï montánním stupni jsou doubravy vystfiídány kvûtnat mi buãinami (Eu-Fagenion) a acidofilními buãinami a jedlinami (Luzulo- -Fagion). Z kvûtnat ch buãin pfievládají buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) (napfi. PR Chynínské buky). Pro stromové patro je charakteristick buk lesní (Fagus syl- PJ 7 27
PlzeÀsko a Karlovarsko 2 Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) tvofií souvislé porosty v PR Chynínské buky. 2 Plicník tmav (Pulmonaria obscura). 3 Hnojník inkoustov (Coprinus atramentarius) na rozkládajícím se buku. 3 vatica) s pfiimí en m javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jedlí bûlokorou (Abies alba), ve vy ích polohách se smrkem ztepil m (Picea abies). Bylinné patro tvofií mj. svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkatá (D. bulbifera) a p eníãko rozkladité (Milium effusum). Na skeletovit ch pûdách ostrûvkovitû (napfi. PR v Kok ín) rostou kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum) s hojnou kostfiavou vyv enou (Festuca altissima). Roztrou enû (napfi. v Brdech, na Merklínsku) se nacházejí druhovû chudé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) s bukem lesním (Fagus sylvatica) a vtrou- en m smrkem ztepil m (Picea abies), v bylinném patfie s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), bikou bûlavou (Luzula luzuloides) a borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). V Brdech lze odli it fragmenty smrkov ch buãin (Calamagrostio villosae-fagetum). Na buliïníkov ch v chozech rostou nevelké reliktní bory asociace Dicrano- -Pinetum s borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). Zaplavované a podmáãené polohy porûstají luïní lesy svazu Alnion incanae s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). V irok ch nivách fiek byly luïní lesy pfiemûnûny v zemûdûlskou pûdu, pfiíp. topolové kultury. Ve vût í mífie se zachovaly podél men ích tokû a v pramenn ch oblastech. BaÏinné ol iny Carici elongatae-alnetum s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata) jsou vzácné (PP Hofiehledy). Pro zastínûná prameni tû v Brdech je typick subatlantsk mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium). Vegetace vodních tokû je chudá. Na provzdu nûn ch místech se objevuje laku ník vzpl vav (Batrachium fluitans) a na bahnit ch náplavech lesknice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Nezpevnûné bfiehy fiek (na Úhlavû mezi Pfiíchovicemi a Snopou ovy) doprovázejí porosty ostfiice banátské (Carex buekii). Mezi v znaãné rybniãní druhy patfií plavín títnat (Nymphoides peltata) u MaÀovic (poslední lokalita na PlzeÀsku), úpor pfieslenit (Elatine alsinastrum) u Sobûkur a leknín bíl (Nymphaea alba) napfi. v pfiírodní památce Star rybník. Na bfiehy vod se zpomalen m obûhem jsou vázány rûzné typy mokfiadních spoleãenstev, nejãastûji rákosiny eutrofních vod se zblochanem vodním (Glyceria maxima), rákosem obecn m (Phragmites australis), orobincem irolist m (Typha latifolia) a vegetací vysok ch ostfiic svazu Magnocaricion elatae s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. mûch fikatou (C. vesicaria) a chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Velmi vzácnû (PR Poláneck mokfiad, Zemûtice) se vytvofiila nevápnitá mechová slatini tû svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion s ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), kru tíkem bahenním (Epipactis palustris), vrbou rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia), ostfiicí ble ní (Carex pulicaris) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Luãní porosty pfiedstavují ekosystémy druhotnû vzniklé pûsobením ãlovûka. V nivách fiek pfievaïují nepravidelnû zaplavované luãní porosty svazu Alopecurion s psárkou luãní (Alopecurus pratensis), pryskyfiníkem plaziv m (Ranunculus repens) a p. prudk m (R. acris), pampeli kou lékafiskou (Taraxacum sect. Ruderalia), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a na su ích stanovi tích s medyàkem vlnat m (Holcus 272 PJ 8
lanatus). Mezofilní louky tvofií zpravidla rûzné deriváty ovsíkov ch luk svazu Arrhenatherion s ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius), fiebfiíãkem obecn m (Achillea millefolium), kakostem luãním (Geranium pratense). Na v slunn ch stanovi tích na PlzeÀsku a Stodsku se roztrou enû nacházejí acidofilní suché trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis s bojínkem tuh m (Phleum phleoides), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata). Ze zajímavûj ích druhû v nich rostou napfi. rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a chrpa por nská (Acosta rhenana). U Hradce u Stoda roste smil píseãn (Helichrysum arenarium) a nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis). Ochranáfisky cenné, druhovû velmi bohaté pcháãové louky podsvazu Calthenion se zachovaly ve vût ím rozsahu vbrdech a ve f. o. Plánick hfieben. Rostou v nich napfi. upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), pcháã bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), karda bahenní (Crepis paludosa), dûhel lesní (Angelica sylvestris), ostfiice prosová (Carex panicea), o. ãerná (C. nigra) a skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus). Na neobhospodafiovan ch zamokfien ch loukách se roztrou enû vytváfiejí vlhká tuïebníková lada podsvazu Filipendulenion s dominantními tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris) a kakostem bahenním (Geranium palustre). Na stfiídavû vlhk ch stanovi tích (pfieváïnû na neobhospodafiovan ch plochách) jsou bezkolencové louky ( iroké okolí Nepomuku, Nov ch Mitrovic) s bezkolencem modr m (Molinia caerulea), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe), kosatcem sibifisk m (Iris sibirica), hadím mordem nízk m (Scorzonera humilis), srpicí barvífiskou (Serratula tinctoria) a ãertkusem luãním (Succisa pratensis). Ve vy ích polohách roztrou enû rostou podhorské smilkové trávníky svazu Violion caninae. Do niï ích poloh okresu (pfiedev ím na PlzeÀsko a Stodsko) zasahují teplomilné prvky, napfi. rûïe keltská (Rosa gallica), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Horské prvky a druhy s tûïi tûm v skytu v horském stupni nalézáme v Brdech, napfi. pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), devûtsil bíl (Petasites albus), udatnu lesní (Aruncus vulgaris) a kapradiny Ïebrovici rûznolistou (Blechnum spicant) a pérnatec horsk (Lastrea limbosperma). Celá krajina okresu je ovlivnûna lidskou ãinností, coï se projevuje také na faunû. Rozsáhlej í lesy, byè pfiemûnûné v jehliãnaté monokultury, rozkládající se hlavnû v oblasti Brd hostí i zajímavûj í druhy. Na Spálenopofiíãsko a Nepomucko se roz ífiil z oblasti umavy rys ostrovid (Lynx lynx) a ãáp ãern (Ciconia nigra). Do zalesnûn ch ãástí na jihov chodû okresu sestupuje napfi. ãolek horsk (Triturus alpestris). Ve fragmentech doubrav v povodí Úhlavy a Úslavy byli zji tûni tesafiíci Stenocorus quercus a Rhopalopus femoratus, kovafiíci Dicronychus cinereus, Calambus bipustulatus a Cardiophorus gramineus, nosatci Coeliodes ruber, Rhynchaenus pilosus, R. signifer a Coenorhinus interpunctatus a druh Dapsa denticollis z ãeledi Endomychidae. Velmi zajímavé jsou okrajové partie Kozelského polesí, kde spoleãnû Ïijí ãetné teplomilné a podhorské druhy broukû. K tûm nejv znaãnûj ím z první skupiny patfií krasec Agrilus mendax, kter zde má jedinou známou Okres PlzeÀ-jih Krasci Agrilus mendax (vlevo) a Agrilus sinuatus (vpravo). 2 Ojedinûlé nalezi tû vzácného krasce Dicerca furcata je popsáno ze severní ãásti okresu PlzeÀ-jih. 2 PJ 9 273
PlzeÀsko a Karlovarsko Barokní kostel v Pfie ticích. recentní lokalitu v âeské republice, dále mandelinky Crypotocephalus imperialis a C. coryli a nosatci Comasinus setiger a Doydirhynchus austriacus, k podhorsk m druhûm se fiadí mandelinka Chrysolina purpurascens a nosatci Anthonomus conspersus a Mogulones angulicollis. Votevfiené krajinû najdeme nûkteré zachované biotopy vyhovující zajímavûj ím druhûm. Z druhû tepl ch sekundárních trávníkû stojí za zmínku krasec Aphanisticus pusillus a nosatci Mecinus heydeni, Sibinia variata a Ceutorhynchus parvulus. Pozoruhodná je lokalita sekundární bfiezové lesostepi na Bfiezovém vrchu u Dobfian s v skytem vzácného krasce Dicerca furcata. Ze vzácnûj ích druhû vlhk ch luk a mokfiadû byli v okrese zji tûni nosatci Rhinoncus albicinctus, Nanophyes globulus, mandelinky Prasocuris phelandrii a Cryptocephalus exiguus. Zajímavá fauna broukû je soustfiedûna ve zbytcích zachovalé pfiírody i mimo chránûná území. Pozornost zaslouïí nález kovafiíka Oedostethus quadripustulatus, reliktní nosatec Trachyphloeus rectus na skalkách nad Úhlavou u tûnovic a nosatec Apion malvae, kter byl v âeské republice zatím spolehlivû doloïen pouze z nûkolika lokalit v tomto okrese. Mimo faunu broukû je pozoruhodn v skyt trouchomilky Xylomya maculata z fiádu Diptera ve staré doubravû u tûnovic a modráska hoficového (Maculinea alcon) na Kasejovicku. Pozoruhodn mi stanovi ti se zbytky zajímav ch druhû jsou pfiirozenû vodní biotopy. V podhorsk ch tocích Ïije mihule potoãní (Lampetra planeri). Po Úhlavû pronikla na Pfie ticko vydra fiíãní (Lutra lutra). Vzácnû se objevuje rosniãka zelená (Hyla arborea) v údolí Úslavy a kolem jejích pfiítokû a skokan tíhl (Rana dalmatina) u Starého Plzence. Na Stodsku zahnízdil moták luïní (Circus pygargus). Ve stûnách b val ch pískov ch lomû (Dne ice, Îinkovy, Malinec) hnízdí bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Lesnatost okresu PlzeÀ-jih je 29,2 %, coï je ménû neï prûmûrná lesnatost kraje (39,7 %) a také ménû neï prûmûr âeské republiky (32,7 %). Je to zpûsobeno pomûrnû velkou lidnatostí a rozsáhl mi zemûdûlsky vyuïívan mi plochami. V 9. století do lo také zde k pfievratnému zásahu do skladby lesních dfievin. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk m podílem listnat ch dfievin byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes tvofií jehliãnany 86 % plochy, z toho smrk 52 %, borovice 28 %, modfiín 4 % a jedle 2 %. Listnaté dfieviny zaujímají 4 % plochy, z toho dub 7 %, buk 3 %, bfiíza %, ol e % jasan % a ostatní listnaté %. 274 PJ 0
Podle Typologického systému ÚHÚL má nejvût í rozsah dubobukov lesní vegetaãní stupeà. V nejteplej ích ãástech okresu nalezneme bukodubov, ve vy ích polohách bukov stupeà. Ve vy í (brdské) ãásti je zastoupen jedlobukov a v nejvy ích partiích také smrkobukov stupeà. Pfievládá kategorie lesa hospodáfiského, kter zaujímá 92 % plochy okresu. Kategorie lesa ochranného (2 %) je tvofiena pouze porosty na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích, kde les plní pûdoochrannou funkci. Lesy zvlá tního urãení (6 %) tvofií pfieváïnû pfiírodní rezervace a genové základny hlavních lesních dfievin. Okres patfií mezi oblasti s nejintenzivnûj ím pravûk m osídlením v âechách. Po skrovn ch poãátcích v mladém a pozdním paleolitu byla krajina souvisle obsazena jiï v mlad í dobû kamenné. V eneolitu a star í dobû bronzové nebylo osídlení tak ãetné, ale od stfiední doby bronzové opût mohutní (pfiedev ím na okraji PlzeÀské kotliny). O déletrvající kontinuitû vypovídají poãetná sídli tû, mohylová pohfiebi tû a první opevnûné polohy hradi tû (Îinkovy). Z doby fiímské a stûhování národû jsou stopy osídlení vzácné. Na konci 7. století pfiicházeli Slované. V prûbûhu 8. 0. století pfii tocích vût ích fiek postupnû vznikaly sídelní komory s v znamn mi hrady (Hradec ustoda, Îinkovy) a síè dûleïitûj ích obchodních cest. Nejvût í v znam pro dal í v voj pak mûlo zapojení území do pfiemyslovského správního systému s centrem ve Starém Plzenci. Jeho funkci politického, hospodáfiského a kulturního stfiediska pfievzala po svém zaloïení na konci 3. století PlzeÀ. VprÛbûhu 2. a 3. století, za vnitfiní kolonizace, byla pak dosídlena okrajová území. V znamnou roli na západû okresu sehrál premonstrátsk klá ter v Chotû- ovû, na v chodû se na kolonizaci krajiny a jejím zúrodnûní nejvíce podílel cisterciáck klá ter u Nepomuku sv m progresivním hospodáfisk m systémem. Byla zaloïena mnohá feudální opevnûná sídla Lopata, Vlãtejn, Poten tejn, Roupov, Skála a dal í. Z doby Karla IV. pochází královsk hrad Radynû. V podhradí a na obchodních stezkách vznikly velké trïní osady, z nichï se pozdûji vyvinula mûsta, napfi. Star Plzenec, Blovice, Nepomuk, Pfie tice, Dobfiany, Stod a dal í. Rozdrobenost pozemkové drïby mezi dvûma mocn mi královsk mi mûsty, Plzní a Klatovy, neumoï- Àovala vznik dal ího vût ího mûstského centra. V dobû husitské revoluce byla krajina zpusto ena a zaniklo mnoho sídel (nenávratnû cisterciáck klá ter u Nepomuku). RovnûÏ tfiicetiletá válka zpûsobila velké ztráty na lidsk ch Ïivotech a v krajinû. K novému dosídlení byli ãasto povoláváni také osadníci z Bavorska. Na vzhled krajiny mûla vliv tûïba Ïelezné rudy a zlata (Kasejovice), zejména na Spálenopofiíãsku, Blovicku, Nepomucku a Staroplzenecku. Celkov její charakter v ak zûstával po staletí zemûdûlsk, byla poseta ãetn mi hospodáfisk mi dvory. V raznûji do tváfie krajiny zasáhla aï tûïba uhlí v severozápadní ãásti okresu v oblasti N fianska, která navazovala na celkovou industrializaci Plznû a okolí a velmi negativnû ovlivnila Ïivotní prostfiedí. Byla ukonãena po roce 989. Tváfi pfieváïnû zemûdûlské krajiny negativnû ovlivnilo také kolektivní obhospodafiování po roce 948 (umûlá hnojiva, sila, velkokapacitní kravíny, rozsáhlé rekultivace atd.). Okres PlzeÀ-jih Rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci je postavena v otonském slohu. PJ 275