Příloha č. 1. Program snižování emisí statutárního města Brna

Příloha č. 1 Program snižování emisí statutárního města Brna

1. ÚVOD 1.1 Širší rámec programu Integrovaný národní program snižování emisí Povinnost připravit národní programy snižování emisí vyplývá z ustanovení 6, odstavce 2 až 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o ovzduší ). Základní obsah národního programu snižování emisí vyplývá z přílohy č. 2 zákona o ovzduší a je upřesněn nařízením vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno Nařízením vlády č. 417/2003 Sb.), kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí (dále jen nařízení o stropech ), konkrétně ustanovením 6. Integrovaný národní program snižování emisí České republiky včetně Národního programu ke zlepšení kvality ovzduší byl schválen vládním usnesením č. 454 ze dne 12. 05. 2004. Celý název programu zní: Integrovaný národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arzenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků. Program je vytvořen ve struktuře požadované přílohou zákona o ochraně ovzduší a již ve svých návrhových verzích byl opěrným dokumentem při zpracování krajských programů snižování emisí a také místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, popř. programu snižování emisí, protože mj. uvádí soubory opatření, kterými disponuje státní, regionální a místní správa, a způsob, jakým mají být v programech popsány. 1.2 Způsob vypracování Programu Vypracování programu, jeho zaměření, struktura a obsah vyplývají z několika závazných dokumentů. Jsou jimi: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Metodický pokyn Odboru ochrany ovzduší k vypracování místního programu snižování emisí Zadání SFŽP na obsah Programu snižování emisí Vymezení předmětu plnění statutárním městem Brnem. Dle Přílohy 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je obsah místního programu stanoven následovně: a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti, b) výchozí situace - obraz emisní situace, c) vztah ke krajskému programu snižování emisí, d) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje), e) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů, f) vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, jsou-li stanoveny, g) obecné zásady strategie programu, h) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí, i) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce, j) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území obce, 2

k) základní nástroje programu snižování emisí, a to 1. technická a technologická opatření, 2. technicko-organizační opatření, 3. administrativní opatření, 4. evidence zdrojů znečišťování ovzduší stacionárních i mobilních, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy, 7. dohody orgánu obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty, 8. práce s veřejností snižování emisí produkovaných domácnostmi, l) finanční zajištění programu, m) účast na mezikrajové spolupráci, n) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu, o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu, p) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu, r) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů, s) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu. Doporučení Metodického pokynu MŽP Pokud se orgán obce rozhodne připravit Místní program snižování emisí, měl by vycházet ze skutečnosti, že Krajský program každého kraje bude připraven pro všechny znečišťující látky (skupiny látek), pro které jsou vyhlášeny nějaké limitní hodnoty (emisní stropy či imisní limity). Většina problémů obce tedy bude pokryta programem příslušného kraje. Místní program by proto měl být upřesňující nadstavbou programu krajského a následující doporučení, uvedená v kapitole 3, by měl respektovat přiměřeným způsobem s tím, že nebude znovu opisovat skutečnosti, které jsou již uvedeny v programu krajském. Jádrem místního programu snižování emisí by měla být, při plném respektování požadavků Přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, především dílčí (konkrétní) opatření, neuvedená v programu krajském (např. opatření u konkrétních zdrojů znečišťování, neuvedených jmenovitě v krajském programu, avšak významných z hlediska celkových emisí na úrovni obce). Zadání SFŽP Program pro snižování emisí bude zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách definovány emisní stropy či redukční cíle. Program bude vycházet z národního programu, v případě území menšího než kraj pak z krajského programu. Jeho rozsah a způsob zpracování se řídí přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a dalšími prováděcími předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru ochrany ovzduší MŽP. Program zohlední dopravu jako nejvýznamnější zdroj znečišťování ovzduší. Bude provázen výchovou, směrovanou k ekologickému provozování malých zdrojů znečištění, šetření energií, využívání obnovitelných zdrojů energie. 3

Požadavky města Brna na obsah programu snižování emisí Smlouva k předmětu řešení stanovuje následující požadavky na obsah Programu snižování emisí statutárního města Brna: rozsah a členění Místního programu snižování emisí dle příl. č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb. a Věstníku MŽP č. 11/2002 Metodický pokyn č. 8, část A inventura (aktualizace) zdrojů znečišťování ovzduší na území města (REZZO I IV), aktualizace jejich adresného umístění popis zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I IV) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů u zdrojů v součinnosti s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna navrhnout dílčí (konkrétní) opatření přímo na zdrojích významných z hlediska celkových emisí na území města návrh řešení snižování emisí v problematických lokalitách města analýza vybraných opatření ke snižování emisí ekonomické zhodnocení přijatých opatření pro potřeby návrhu nového Územního plánu města Brna, v součinnosti s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna, posoudit technické řešení nových (připravovaných) zdrojů emisí. 1.3 Zdroje dat pro zpracování programu Zpracovatelem byly shromážděny, formalizovány a provázány zejména následující datové vstupy pro řešení Generelu ovzduší (GO) statutárního města Brna: Tabulka 1: Seznam zpřístupněných informací a použitých dat pro řešení GO Zdroj dat a informací Poskytovatel REZZO 1 2003 spotřeba paliv a emise JM kraj, ČIŽP Hlášení provozovatelů REZZO 2 2003 emise a spotřeba paliv MMB, OŽP Spotřeba zemního plynu v kategorii VO, MOP, MOO po UO JMP, a. s. Rozvodné a distribuční sítě CZT, plyn, elektřina OTS MMB REZZO 3 podnikatelské vlastní výpočet emisí ze spotřeby Městské části Brna MMB zemního plynu v podnikatelském sektoru mimo R1 a R2, JMP, a. s. Šetření po městských částech poplatková agenda Vlastní výpočet emisí z REZZO 3 lokální topeniště dopočet spotřeby tuhých paliv na základě SLBD 2001 MMB, OÚPR Emisní faktory dle přísl. Vyhlášek k zákonu č. 86/2002 Sb. Pentlogram dopravních zátěží intenzity dopravy Brno Brněnské komunikace a. s. Generel dopravy města Brna z roku 2002 MMB OÚPR Územní energetická koncepce města Brna vč. příloh MMB OTS Zpracovatel TENZA Brno, KEA Digitální mapa města Brna, Polohopis, Územní členění, Výškopis, 3D model budov, DMÚ 25 OMI MMB Digitální ortofotomapa města Brna OMI MMB Údaje SLBD 2001, vybrané údaje OMI MMB Údaje z ÚIR (územního identifikačního registru) MMR Programy snižování emisí a imisí JM kraje, SAP KÚ Jihomoravského kraje Údaje z měření kvality ovzduší Stanice ČHMÚ, stanice ZÚ, stanice MMB MMB OŽP Plány snižování emisí u zdroje KÚ JM kraje OŽPZ Integrovaná povolení k zařízením, podléhající IPPC KÚ JM kraje OŽPZ Plnění emisních limitů u zdrojů ČIŽP 4

2. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A PRIORITY Program snižování emisí je zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách definovány emisní stropy či redukční cíle. Program svým zaměřením navazuje na Integrovaný krajský program Jihomoravského kraje. Jeho rozsah a způsob zpracování se řídí přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a dalšími prováděcími předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru ochrany ovzduší MŽP. 2.1 Název programu Plným názvem se jedná o Program snižování emisí suspendovaných částic PM 10, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, benzenu, benzo(a)pyrenu, těžkých kovů a emisí těkavých organických látek na území statutárního města Brna (dále jen Program). V emisních bilancích a jejich analýze jsou zachyceny emise i všech ostatních znečišťujících látek, pro které jsou legislativou schváleny limitující prahové hodnoty v podobě emisních stropů nebo imisních limitů. Tyto bilance byly nezbytné pro modelové vyhodnocení kvality ovzduší, které bylo v souladu se zadáním města provedeno pro všechny imisně sledované škodliviny. Tím je naplněno zadání vyplývající nejen ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, ale také zadání Státního fondu životního prostředí a statutárního města Brna. 2.2 Cíle a priority Programu Cíle Programu Základním cílem Programu je snížení emisí imisně sledovaných znečišťujících látek a látek, pro které byl na národní úrovni stanoven emisní strop (SO 2, NO x, VOC a NH 3 ). Důraz je kladen na snižování zejména suspendovaných částic PM 10, oxidů dusíku a benzenu produkovaných na území města Brna. Zdůvodnění: Město Brno je Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to pro překračování imisního limitu a meze tolerance u škodliviny PM 10 na více než 60 % svého území (údaj MŽP). Z modelového hodnocení kvality ovzduší statutárního města Brna, které bylo součástí prací na Generelu ovzduší, jsou v případě suspendovaných částic frakce PM 10 překračovány imisní limity vč. meze tolerance na území o ploše 10,6 km 2 v případě maximálních denních koncentrací, a 11 km 2 v případě ročních koncentrací. Z tohoto hodnocení navíc vyplynulo, že kromě překračování limitních hodnot u PM 10 dochází na území města Brna k překračování imisního limitu u škodliviny benzen a nedodržení imisního limitu hrozí i pro koncentrace oxidu dusičitého - NO 2 a benzo(a)pyrenu - B(a)P. Dalšími cíli Programu jsou: snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity, s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách (týká se PM 10, NO x, benzenu a B(a)P); udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti (ostatní znečišťující látky); omezení emisí prekurzorů ozónu (zdroje VOC a NO x ) tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ozón; přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu; 5

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; přispět ke stanovení zásad pro povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší (zejména těch, které spadají do působnosti zákona o IPPC č. 76/2002 Sb.); přispět k naplnění krajského programu snižování emisí. Vymezení priorit Programu Priorita č. 1 - Snížení emisí suspendovaných prachových částic PM 10, způsobujících zařazení města Brna mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní limit pro PM 10 jak u ročních, tak denních průměrných koncentrací je na území města Brna překračován na základě analýz MŽP (vyhlášeno ve Věstníku MŽP), údajů imisního monitoringu i výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší z emisních dat let 2002-3; Priorita č. 2 Snižování emisí oxidů dusíku, které mohou ve výhledu ohrozit plnění imisního limitu pro NO 2 ve vztahu ke zdraví obyvatelstva a u kterých na úrovni JM kraje není plněn doporučený emisní strop; Priorita č. 3 - Snižování emisí benzenu a benzo(a)pyrenu, u kterých buď již dochází k překračování limitní hodnoty na území města Brna (u benzenu pro hodnoty imisního limitu navýšeného o mez tolerance pro rok 2003), nebo z výstupů provedených analýz vyplývá, že plnění jejich imisního limitu k roku 2010 je ohroženo. Cílové skupiny Programu Cílové skupiny programu jsou stanoveny na základě jejich příspěvků ke znečištění ovzduší imisemi znečišťujících látek, s ohledem na význam emisí pro znečištění ovzduší na území města Brna, a s ohledem na příspěvek emisí k plnění krajského emisního stropu. Cílovými skupinami pro snížení produkce primárních emisí prachu jsou: Malé zdroje znečišťování lokální topeniště a spalování tuhých paliv Technologické zdroje slévárny U emisí NO x jsou cílovou skupinou: Malé spalovací zdroje (včetně těch, které jsou v průmyslu a v terciéru) Doprava U benzenu je s ohledem na příspěvky k imisím cílovou skupinou doprava, u emisí benzo(a)pyrenu obalovny živičných směsí. 6

3. VÝCHOZÍ STAV - OBRAZ EMISNÍ SITUACE MĚSTA BRNA 3.1 Emisně sledované znečišťující látky V rámci řešení je sledováno celkem 13 znečišťujících látek - viz Nařízení vlády č. 351/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 417/2003 Sb. 3 a VOC (těkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buďto národní emisní stropy, nebo imisní limity. Program tedy zahrnuje následující škodliviny: NO x, SO 2, NH 3, C x H y, organický uhlík a těkavé organické látky (jsou vykázány jako VOCs), PM 10, CO, NO 2, benzen, BaP, a těžké kovy - Cd, Pb, Hg, Ni, As. NO x je definován jako součet NO + NO 2. 3.2 Bodové a plošné zdroje znečištění 3.2.1 REZZO 1 celkem Na území města je evidováno: 64 velkých zdrojů znečištění, z toho 5 zdrojů v kategorii zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů (4 stávající, 1 nový), 13 zdrojů spadá do kategorie zvláště velkých zdrojů znečištění; Celkový instalovaný výkon zdrojů v REZZO 1 je 1 610 359 kw (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2003 nebyl k dispozici); Umístění zdrojů REZZO 1 v členění dle spotřeby paliva a sektoru spotřeby ukazuje následující obrázek, ve kterém jsou zdroje odlišeny podle výše spotřeby a sektoru, do kterého příslušný zdroj spadá. Obrázek 1: Umístění zdrojů REZZO 1 (vč. zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů) Rozhodujícím palivem ve zdrojích zařazených v REZZO 1 byl v roce 2003 zemní plyn (92,4 %), z necelých 6 % jsou spalována kapalná paliva (LTO a TTO, 3 zdroje) a 1,7 % se na spotřebě podílí tuhá paliva (2 zdroje). 7

Obrázek 2: Zdroje REZZO 1 dle velikosti roční spotřeby a druhu paliva, Brno, 2003 3.2.2 Zvláště velké spalovací stacionární zdroje Na území statutárního města Brna je evidováno 5 zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž provozovateli jsou: Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Energzet, a.s. - teplárna Královopolská, a. s. Teplárny Brno, provoz Červený Mlýn (nový zdroj) K jednotlivým zdrojům: Teplárny Brno - provoz Špitálka je teplárenský zdroj situovaný ve středu města. Teplárna byla uvedena do provozu na sklonku roku 1930. V sedmdesátých letech byl provoz převeden ze spalování uhlí na spalování zemního plynu. V roce 1995 byl uveden do provozu nový kotel velkého výkonu a regulačního rozsahu, který nahradil staré kotelní jednotky. V současné době jsou instalovány 4 kotle o jmenovitém tepelném výkonu 198, 55 a 2x79 MWt. Provoz plní požadované emisní limity. Jedná se základní zdroj parní části SCZT. Celkový instalovaný tepelný výkon Celkový instalovaný elektrický výkon 411,0 MWt 80,6 MWe Teplárny Brno provoz Brno - sever slouží jako špičkový zdroj v zimním období. Jsou zde instalovány tři parní kotle, protitlaká parní turbína a dvě výměníkové stanice pára-horká voda, každá o výkonu 80 MW t. Jedna je určena pro horkovodní soustavu Líšeň-Vinohrady a druhá pro horkovodní soustavu Lesná. Koncepce zdroje umožňuje dodávku tepla jak v páře, tak v horké vodě. V přechodném období zdroj spolupracuje s ostatními zdroji tepla, především s PČM (provoz Červený Mlýn) a PŠ (provoz Špitálka). V létě kryje spolu se Spalovnou komunálního odpadu (SAKO, a. s.) veškeré požadavky odběratelů tepla celé teplárenské soustavy. 8

Zdroj má dvoupalivový systém umožňující spalovat zemní plyn (ZP) i těžký topný olej (TTO). Spalovací systémy kotlů splňují všechny předepsané emisní limity. Teplárny Brno provoz Červený Mlýn (PČM) je nejmodernějším tepelným zdrojem soustavy CZT. Byl uveden do provozu v roce 1998 a je postaven v prostoru původní horkovodní výtopny z šedesátých let 20. století spalující uhlí. Tento zdroj je základním tepelným zdrojem pro horkovodní soustavu v Brně. Zásobuje teplem horkovodní soustavy Žabovřesky, Královo Pole a Lesná. V přechodném období (jaro až podzim) jsou z tohoto zdroje zásobovány i horkovodní soustavy Líšeň a Vinohrady. Základním palivem je zemní plyn (náhradní LTO). Součástí provozu je rovněž horkovodní VS, akumulátor tepla, optimalizující využití paroplynového cyklu, dva horkovodní kotle, které jsou využívány v době špičkového zatížení soustavy, nebo při odstavení paroplynového cyklu. Celý provoz je řízen řídícím systémem Siemens. Celkový instalovaný tepelný výkon je 154 MW t (z toho:v páře 100 MW t, v horké vodě 54 MW t, celkový instalovaný elektrický výkon je cca 95 MW e ). Energzet, a. s. teplárna Instalovaný příkon zdroje je 208,4 MW, 4 kotle spalují od roku 2003 pouze zemní plyn, mají však možnost spalovat současně těžký topný olej. Výstupem jsou jak technologická pára, tak elektřina protitlaké parní turbíny. Byla provedena také opatření ke snížení tvorby vysokoteplotních NO x úprava hořáků, snížení teploty plamene. Provoz zdroje ve výhledu není vyjasněn. Královopolská, a. s. Instalovaný příkon zdroje, rozhodující pro zařazení zdroje mezi zvláště velké spalovací zdroje, byl v roce 2003 120 MW, ve třech kotlích, z nichž jeden je záložní (50 MW), a další byl odstaven z provozu v průběhu roku 2003. Od roku 1996 zdroj spaluje pouze zemní plyn. Vývoj zdroje závisí na výsledku privatizačního řízení a dalších záměrů majitele v oblasti centrální výroby páry. 3.2.3 REZZO 2 Na území města Brna bylo v roce 2003 odborem životního prostředí evidováno 991 středních zdrojů znečištění. Celkový instalovaný výkon spalovacích zdrojů skupiny REZZO 2 byl v roce 2001 612,39 MW t, (údaj z ÚEK), z toho 14,3 MW t v kotlích spalujících tuhá paliva (hlavně koks). Pro sestavení emisních bilancí byly došetřeny zpracovatelem a Odborem životního prostředí Magistrátu města Brna provozovny, které emitují těkavé organické látky, informace k umístění zdrojů, jejich zařazení do OKEČ, očištěny duplicity v identifikačních číslech zdrojů apod. 9

Obrázek 3: Umístění zdrojů REZZO 2, statutární město Brno Celková spotřeba paliv je v roce 2003 ve zdrojích REZZO 2 evidována ve výši 3 197 142 GJ/rok. Z toho 98,3 % tvoří spotřeba zemního plynu, necelé 1,5 % tvoří spotřeba tuhých paliv, o zbývající 0,2 % se dělí kapalná paliva a dřevo. 3.2.4 REZZO 3 Statutární město Brno má 29 městských částí, do jejichž kompetence spadá poplatková agenda k malým zdrojům znečištění. Na území města bylo městskými částmi (dle jimi vyplněného dotazníku) evidováno 15 malých zdrojů znečištění, které jsou v jejich poplatkové agendě. Emise ze spalování zemního plynu v podnikatelských zdrojích REZZO 3 byly dopočteny ze spotřeby zemního plynu v této kategorii zdrojů a s pomocí emisních faktorů dle vyhlášky č. 352/2002 Sb. Zpracovatel provedl vlastní výpočet také u spotřeby tuhých paliv v domácnostech a to na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle kategorie odběru a UO, z údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK). Emise z jejich spalování byly propočteny na základě údajů ze zprávy TEKO k charakteristikám spalovaných paliv. 10

Obrázek 4: Zdroje REZZO 3 (vč. lokálních topenišť podle urbanistických obvodů) Spotřeba paliva v této kategorii zdrojů byla zjištěna a dopočtena ve výši 6 884 TJ/rok celkem, z toho je 97,8 % spotřeba zemního plynu a zbývající podíl mají tuhá paliva, spotřebovávaná převážně v lokálních topeništích v sektoru domácností. 3.3 REZZO 4 liniové zdroje znečištění Obrázek 5: Sčítací úseky brněnských komunikací V této kategorii zdrojů byly zjišťovány výlučně emise ze silniční automobilové dopravy. Pro sestavení emisních bilancí byla využita data připravená na základě pentlogramu města Brna v oblasti silniční automobilové dopravy (osobní i nákladní) pro modelové hodnocení koncentrací škodlivin. Do emisní bilance a rozptylové studie jsou zahrnuty pouze komunikace ze sčítání automobilové dopravy ve městě Brně za rok 2003. Jestliže v některých urbanech nejsou emise z dopravy evidovány, znamená to, že urbanistický obvod leží mimo sčítací úseky. Úseky komunikací jsou rozsekány po 30 metrech, a prostřednictvím intenzit dopravy a emisních faktorů jsou vypočteny emise pro každou sledovanou škodlivinu v této kategorii zdrojů. Je vypočtena roční emise v daném úseku a sčítána pomocí GIS na jednotlivé urbanistické obvody, městské části a město Brno jako celek. 11

Kromě agregací na emisní součtové bilance a grafy byla doprava posouzena podrobně i z hlediska zátěží na jednotlivých komunikacích a je samostatně prezentována v kapitole dopravy. 3.4 Emisní bilance 3.4.1 Vstupní údaje pro sestavení bilancí a jejich zpracování Vstupy pro emisní bilance byly totožné se vstupy pro modelové hodnocení kvality ovzduší. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích byla databáze REZZO 1 (SPRZZO za rok 2003), získaná od Krajského úřadu JM kraje a projednaná s ČIŽP. Dále byla převzata databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna) od MMB, v ní byly odstraněny duplicity, dohledány zdroje znečištění a provedeny opravy chybných údajů. Údaje o malých zdrojích REZZO 3 podnikatelských byly získány jako individuální údaje od Magistrátu města Brna (který je získal od úřadů městských částí) a v případě plynových zdrojů dopočtem na základě dat od JMP, a. s. Údaje o emisích z domácností byly získány vlastním výpočtem ze spotřeby zemního plynu po urbanistických obvodech města Brna, s využitím dat z ÚEK statutárního města Brna, údajů JMP, a. s., a údajů SLBD 2001 (dopočet spalování tuhých paliv). Vstupní data pro tvorbu emisní bilance v REZZO 4 vycházela z dat sčítání automobilové dopravy Brněnských komunikací a. s., za rok 2003. Dalšími zdroji informací byly emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu k typu, spotřebě a kvalitě paliv (např. údaje v modelech CORINAIR, v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. atd). Data byla po převzetí od správců dat převedena do vzájemně kompatibilních formátů a zpracování jednotlivých výstupů proběhlo s využitím GIS. GIS byl využíván pro: Prezentaci bodově ukotvených zdrojů emisí (REZZO 1 až 3); Sestavení a zobrazení emisních bilancí po urbanistických obvodech města a po městských částech; mapy v GIS byly podkladem pro Odbor územního plánování a rozvoje; Zpracování a prezentaci vstupů a výstupů modelového hodnocení kvality ovzduší (vč. vyobrazení imisních map po městských částech města Brna); Hodnocení umístění měřicích stanic, apod. 3.4.2 Zpracování vstupních dat a prezentace výstupů Bilance spotřeby paliv i bilance emisí byly sestaveny tak, aby umožnily prezentaci: Po jednotlivých UO Po jednotlivých městských částech statutárního města Brna Za město jako celek. Data v emisní bilanci jsou k dispozici v následující struktuře: 1. Po jednotlivých skupinách zdrojů znečišťování, tj. o REZZO 1 o REZZO 2 o REZZO 3 o REZZO 4 2. Tak, aby městu Brnu umožňovala podávání zpráv a informací v souladu s Rozhodnutím Evropské komise č. 2004/224/ES, kterým se stanoví pravidla pro podávání informací o plánech nebo programech v rámci směrnice Rady 12

96/62/ES, pokud jde o imisní limity pro některé látky znečisťující vnější ovzduší, tj. v členění: o doprava o průmysl (včetně výroby tepla a elektrické energie) o terciární sféra o zemědělství o bydlení (Do výše uvedených kategorií byly zdroje znečištění zařazeny pomocí klasifikace zdrojů dle ČSÚ - OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností). 3.4.3 Prezentace výstupních bilancí Obrázek 6: Výstupní aplikace, umožňující tabelární, grafickou a mapovou prezentaci energetických, emisních a imisních dat podle městských částí a urbanistických obvodů 13

3.4.4 Souhrnné emisní bilance statutárního města Brna Tabulka 2: Kategorie zdroje Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje znečištění, Brno 2003, t/rok Subkategorie PM10 SO 2 NO x CO VOC REZZO 1 REZZO 1 75,45 125,25 575,81 117,53 53,43 REZZO 2 REZZO 2 20,51 30,67 117,43 50,87 62,53 REZZO 3 Evidované podnikatelské zdroje 0,35 0,02 0,06 0,83 7,98 Kotelny na zemní plyn 1,48 0,71 118,41 23,68 4,74 Zemní plyn Domácnosti 2,48 1,19 198,24 39,65 58,03 Lokál tuhá paliva 67,50 108,68 24,85 286,57 7,93 REZZO 4 REZZO 4 11,41 0,0184 3 019,18 3 920,83 0 Celkový součet 179,18 266,54 4 053,97 4 439,96 194,63 Tabulka 3: Emise základních škodlivin ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů Skupina zdrojů Tuhé látky (tun/rok) SO 2 (tun/rok) NO x (tun/rok) CO (tun/rok) VOC (tun/rok) REZZO 1 75,45 125,25 575,81 117,53 53,43 Z toho zvláště velké stacionární spalovací zdroje 9,62 101,90 278,90 48,38 15,70 Graf 1: Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1 Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1, BRNO 2003 700,00 600,00 velké zdroje ZVSZ 500,00 t (kg)/rok 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 Tuhé látky (t/r) SO2 (t/r) NOx (t/r) NO2 (t/r) CO (t/r) VOC (t/r) Pb (kg/r) Cd (kg/r) As (kg/r) Ni (kg/r) Hg (kg/r) BaP (kg/r) Benzen (t/r) Zdroj: REZZO 1 14

Graf 2: Podíl zdrojů na emisích škodlivin, město Brno, rok 2003 Emise základních škodlivin (t/r) a CO 2 (kt/r) členěno dle k ategorie zdroje - výchozí rok 2003 Emise [tun/rok] 5 000,0 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 Město Brno PM10 SO2 NOx CO VOC CO2 (kt) REZZO 4 REZZO 3 (vč. lokálu) REZZO 2 REZZO 1 Zdroj: HO Base Ing. Hrubý Graf 3: Podíl sektorů spotřeby na emisích znečišťujících látek Emise základních škodlivin (t/r) a CO 2 (kt/r) členěno dle sek toru spotřeby - výchozí rok 2003 Emise [tun/rok] 5 000,0 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 Město Brno PM10 SO2 NOx CO VOC CO2 (kt) Bydlení Doprava Terciární sféra Zemědělství Průmysl Zdroj: HO Base Ing. Hrubý 3.4.5 Emisní bilance v členění dle městských částí a urbanistických obvodů Emisní bilance jsou vytvořeny v návaznosti na palivovou bilanci po jednotlivých městských částech a urbanistických obvodech. Kromě tabelárních a grafických výstupů umožňuje vypracovaná aplikace prezentaci palivových a emisních bilancí po městských částek v přehledových mapkách pro každou znečišťující látku. Aplikace také zobrazuje umístění zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad ortofotomapou příslušné části města a lokalizuje vizuálně zdroj do urbanistického obvodu. 15

Obrázek 7: Ukázka zpracování - Bilance emisí benzenu dle MČ, 2003, statutární město Brno Zdroj: HO Base Obrázek 8: Emise prachových částic dle kategorie zdroje a MČ, 2003, statutární město Brno Zdroj: HO Base 16

Obrázek 9: Zobrazení zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad leteckým snímkem města Brna Emisní bilance jsou zpracovány také v podobě, která umožňuje identifikaci znečišťovatelů podle území v návaznosti na administrativní členění města, kontrolu umístění adresných bodů i kontrolu digitalizace bodových zdrojů znečištění. Kromě prohlížecí aplikace jsou podrobné emisní bilance podle městských částí a urbanistických obvodů městu Brnu přístupné v tištěné podobě a jsou součástí příloh k tomuto Programu. Souhrnné zjednodušené bilance jsou uvedeny také v následujících tabulkách: Tabulka 42:, Tabulka 43: a Tabulka 44:. 3.5 Mikro - emisní analýza stacionární zdroje znečištění V této kapitole jsou uvedeni největší současní emitenti na území statutárního města Brna pro každou znečišťující látku, a to z řad stacionárních zdrojů znečištění (analýza byla provedena pro REZZO 1 a 2). V následujících tabulkách je uveden také podíl vybraných zdrojů na celkové produkci emisí dané znečišťující látky, podíl každého z těchto zdrojů na celkové emisi škodliviny, podíl jednotlivých skupin stacionárních a liniových zdrojů na celkových emisích města Brna. V případě emisí NH 3 je na území města Brna evidován jediný emitent - Feramo Metallum International s. r. o., na území UO 209 Kšírova, městská část Brno-jih s emisemi NH 3 ve výši 0,28629 tun za rok. 17

Tabulka 4: Největší emitenti prachové částice, Brno 2003 REZZO Provozovna Tuhé látky (tun/rok) Podíl zdroje % Sektor spotřeby Oddíl OKEČ Kód MČ Městská část 1 Feramo Metallum International s. r. o. 25,3285 14,14 Průmysl 27 7 Brno-jih 1 Slévárna Zetor, a. s. 14,0691 7,85 Průmysl 27 20 Líšeň 1 ŠMERAL BRNO a. s. 12,9609 7,23 Průmysl 29 1 Brno-střed 2 ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. 11,7192 6,54 Průmysl 28 21 Slatina 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 6,0760 3,39 Průmysl 40 18 Maloměřice a Obřany 1 UXA spol. s r. o. 4,2800 2,39 Průmysl 27 7 Brno-jih 1 Královopolská slévárna, s. r. o. 2,8291 1,58 Průmysl 27 3 Královo Pole 1 SAKO Brno, a. s. 2,3000 1,28 Terciární sféra 90 5 Židenice 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka 1,6760 0,94 Průmysl 40 1 Brno-střed 1 Zetor, a. s. 1,1700 0,65 Průmysl 29 20 Líšeň 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn 1,1690 0,65 Průmysl 40 3 Královo Pole 2 ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. 1,1106 0,62 Průmysl 27 21 Slatina Vybrané zdroje celkem 84,6884 Podíl zdrojů na emisích celkem 47,26 % REZZO 1 75,4504 42,11 REZZO 2 20,5105 11,45 REZZO 3 71,8096 40,08 REZZO 4 11,4145 6,37 Celkem 179,1849 100,00 18

Tabulka 5: Největší emitenti oxid siřičitý, Brno 2003 REZZO Provozovna SO 2 Podíl (tun/rok) zdroje % 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 101,5890 38,11 Sektor spotřeby Průmysl Oddíl OKEČ 40 Sektor spotřeby Průmysl Kód MČ 18 Městská část Maloměřice a Obřany 1 SAKO Brno, a. s. 14,6000 5,48 Terciární sféra 90 Terciární sféra 5 Židenice 2 MINISTERSTVO OBRANY 11,8675 4,45 Terciární sféra 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 9,3720 3,52 Terciární sféra 80 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 UXA spol. s r. o. 5,4150 2,03 Průmysl 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 RENOCAR, spol. s r. o. 2,6140 0,98 Terciární sféra 50 Terciární sféra 21 Slatina 1 Feramo Metallum International s. r. o. 2,4901 0,93 Průmysl 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 UNIMAL spol. s r. o. 1,3883 0,52 Terciární sféra 50 Terciární sféra 1 Brno-střed Vybrané zdroje celkem 149,3359 Podíl zdrojů na emisích celkem 56,03 % REZZO 1 125,2494 46,99 REZZO 2 30,6722 11,51 REZZO 3 110,6000 41,49 REZZO 4 0,0184 0,01 Celkem 266,5400 100,00 19

Tabulka 6: Největší emitenti oxidy dusíku, Brno, 2003 REZZO Provozovna NOx (tun/rok) Podíl zdroje % Sektor spotřeby Oddíl OKEČ Kód MČ Městská část 1 SAKO Brno, a. s. 198,8000 4,90 Terciární sféra 90 5 Židenice 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka 130,5760 3,22 Průmysl 40 1 Brno-střed 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn 72,6420 1,79 Průmysl 40 3 Královo Pole 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 60,3850 1,49 Průmysl 40 18 Maloměřice a Obřany 1 Fak.nemocnice Brno-Bohunice - výtopna 17,2300 0,43 Terciární sféra 85 8 Bohunice 1 Energzet, a. s. - teplárna 12,3700 0,31 Průmysl 40 5 Židenice 1 UXA spol. s r. o. 8,4700 0,21 Průmysl 27 7 Brno-jih 1 Sušárna mléka CZ a. s.-odštěpný závod Brno 6,6300 0,16 Terciární sféra 71 7 Brno-jih 1 Lachema s. r. o. 6,1310 0,15 Průmysl 24 17 Řečkovice a Mokrá Hora 1 Plynová kotelna ve Zbrojovce Brno a. s. 4,1400 0,10 Průmysl 40 5 Židenice 1 ŠMERAL BRNO a. s. 4,1109 0,10 Průmysl 29 1 Brno-střed Vybrané zdroje celkem 521,4849 Podíl zdrojů na emisích celkem 12,86 % REZZO 1 575,8091 14,20 REZZO 2 117,4314 2,90 REZZO 3 341,5493 8,43 REZZO 4 3019,1823 74,47 Celkem 4053,9722 100,00 20

Tabulka 7: Největší emitenti CO REZZO Provozovna CO (tun/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn 36,0800 0,81 40 Průmysl 3 Královo Pole 1 Královopolská slévárna, s. r. o. 18,4862 0,42 27 Průmysl 3 Královo Pole 1 SAKO Brno, a. s. 18,2000 0,41 90 Terciární sféra 5 Židenice 1 ŠMERAL BRNO a. s. 10,5434 0,24 29 Průmysl 1 Brno-střed 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka 9,1490 0,21 40 Průmysl 1 Brno-střed 1 Feramo Metallum International s. r. o. 7,2242 0,16 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. 4,7776 0,11 27 Průmysl 21 Slatina 2 Ekostavby Brno, a. s. 3,8002 0,09 45 Průmysl 6 Černovice 2 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 3,7354 0,08 85 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 Plyn. kotelna Kolejní 2 (ERDING, a. s.) 3,1390 0,07 45 Průmysl 3 Královo Pole Vybrané zdroje celkem 115,1350 Podíl zdrojů na emisích celkem 2,59 % REZZO 1 117,5282 2,65 REZZO 2 50,8681 1,15 REZZO 3 350,7255 7,90 REZZO 4 3920,8337 88,31 Celkem 4439,9555 100,00 21

Tabulka 8: Největší emitenti uhlovodíků a těkavých organických látek REZZO Provozovna VOC (tun/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s. 9,5509 4,91 29 Průmysl 3 Královo Pole 2 UNIMAL spol. s r. o. 8,8320 4,54 50 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 Zetor, a. s. 5,5340 2,84 29 Průmysl 20 Líšeň 1 Lachema s. r. o. 4,9160 2,53 24 Průmysl 17 Řečkovice a Mokrá Hora 2 Moravská typografie, a. s. 4,7926 2,46 22 Průmysl 1 Brno-střed 2 VUES Brno a. s. 4,7275 2,43 73 Terciární sféra 4 Brno-sever 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 3,9090 2,01 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 ALSTOM Power, s. r. o., ALSTOM Group 3,3729 1,73 28 Průmysl 5 Židenice 2 BMT ČR s. r. o. 2,7550 1,42 28 Průmysl 7 Brno-jih 2 BPP spol. s r. o. 2,3400 1,20 25 Průmysl 6 Černovice Vybrané zdroje celkem 50,7299 Podíl zdrojů na emisích celkem 26,06 % REZZO 1 53,4299 27,45 REZZO 2 62,5280 32,13 REZZO 3 78,6750 40,42 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 194,6329 100,00 22

Tabulka 9: Největší emitenti těžkých kovů olovo (Pb v kg/rok) REZZO Provozovna Pb (kg/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 201,0911 74,02 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 2 MINISTERSTVO OBRANY 4,9249 1,81 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 4,5609 1,68 80 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 ŠMERAL BRNO a. s. 3,9759 1,46 29 Průmysl 1 Brno-střed 1 Královopolská slévárna, s. r. o. 3,8603 1,42 27 Průmysl 3 Královo Pole 2 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 3,6416 1,34 85 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 SAKO Brno, a. s. 3,5000 1,29 90 Terciární sféra 5 Židenice 2 Tepelné zásobování Brno, a. s. 3,3173 1,22 40 Průmysl 1 Brno-střed 1 Feramo Metallum International s. r. o. 2,2926 0,84 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 LEAR, a. s. 1,3342 0,49 24 Průmysl 5 Židenice Vybrané zdroje celkem 232,4989 Podíl zdrojů na emisích celkem 85,58 % REZZO 1 216,4772 79,69 REZZO 2 21,2309 7,82 REZZO 3 33,9557 12,50 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 271,6639 100,00 23

Tabulka 10: Největší emitenti těžkých kovů kadmium (Cd v kg/rok) REZZO Provozovna Cd (kg/rok) Podíl zdroje % Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 13,1494 80,64 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 ŠMERAL BRNO a. s. 0,9406 5,77 29 Průmysl 1 Brno-střed 1 Královopolská slévárna, s. r. o. 0,9132 5,60 27 Průmysl 3 Královo Pole 2 MINISTERSTVO OBRANY 0,1066 0,65 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 0,0987 0,61 80 Terciární sféra 1 Brno-střed Vybrané zdroje celkem 15,2085 Podíl zdrojů na emisích celkem 93,26 % REZZO 1 15,128635 92,77 REZZO 2 0,4432 2,72 REZZO 3 0,7350 4,51 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 16,3068 100,00 24

Tabulka 11: Největší emitenti těžkých kovů arsen (As v kg/rok) REZZO Provozovna As (kg/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 7,6978 17,21 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 SAKO Brno, a. s. 3,1000 6,93 90 Terciární sféra 5 Židenice 2 MINISTERSTVO OBRANY 3,0319 6,78 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 2,8078 6,28 80 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 Feramo Metallum International s. r. o. 1,6760 3,75 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1,2368 2,77 85 Terciární sféra 1 Brno-střed 2 Tepelné zásobování Brno, a. s. 1,1266 2,52 40 Průmysl 1 Brno-střed 1 Slévárna Zetor, a. s. 0,9213 2,06 27 Průmysl 20 Líšeň 2 UNIMAL spol. s r. o. 0,4548 1,02 50 Terciární sféra 1 Brno-střed 2 LEAR, a. s. 0,4532 1,01 24 Průmysl 5 Židenice Vybrané zdroje celkem 22,5063 Podíl zdrojů na emisích celkem 50,31 % REZZO 1 13,7850 30,82 REZZO 2 10,0421 22,45 REZZO 3 20,9038 46,73 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 44,7309 100,00 25

Tabulka 12: Největší emitenti těžkých kovů nikl (Ni v kg/rok) REZZO Provozovna Ni (kg/rok) Podíl na emisích Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 SAKO Brno, a. s. 198,9000 56,08 90 Terciární sféra 5 Židenice 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 143,4519 40,45 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 Feramo Metallum International s. r. o. 2,7886 0,79 27 Průmysl 7 Brno-jih 1 Slévárna Zetor, a. s. 1,5330 0,43 27 Průmysl 20 Líšeň 1 ČSAD Brno - Černovice, a. s. 0,7493 0,21 60 Doprava 6 Černovice 1 UXA spol. s r. o. 0,6035 0,17 27 Průmysl 7 Brno-jih 2 MINISTERSTVO OBRANY 0,6005 0,17 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 0,5561 0,16 80 Terciární sféra 1 Brno-střed 1 ŠMERAL BRNO a. s. 0,3531 0,10 29 Průmysl 1 Brno-střed Vybrané zdroje celkem 349,5360 Podíl zdrojů na emisích celkem 98,56 % REZZO 1 348,7222 98,33 REZZO 2 1,7954 0,51 REZZO 3 4,1403 1,17 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 354,6580 100,00 26

Tabulka 13: Největší emitenti těžkých kovů rtuť (Hg v kg/rok) REZZO Provozovna Hg (kg/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 SAKO Brno, a. s. 16,5000 29,03 90 Terciární sféra 5 Židenice 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 14,1888 24,96 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 2 MINISTERSTVO OBRANY 2,2386 3,94 75 Terciární sféra 21 Slatina 2 Vysoké učení technické v Brně 2,0731 3,65 80 Terciární sféra 1 Brno-střed 2 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1,7415 3,06 85 Terciární sféra 1 Brno-střed 2 Tepelné zásobování Brno, a. s. 1,6801 2,96 40 Průmysl 1 Brno-střed 2 LEAR, a. s. 1,5304 2,69 24 Průmysl 5 Židenice Vybrané zdroje celkem 39,9526 Podíl zdrojů na emisích celkem 70,29% REZZO 1 31,6526 55,69 REZZO 2 9,7499 17,15 REZZO 3 15,4344 27,16 REZZO 4 0,0000 0,00 Celkem 56,8369 100,00 27

Tabulka 14: Největší emitenti Benzo(a)pyrenu (kg/rok) REZZO Provozovna BaP (g/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část % 1 Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO 310,5564 67,36 74 Terciární sféra 23 Chrlice 1 Obalovna Tuřany - BERNARDI 131,1781 28,45 74 Terciární sféra 22 Tuřany 1 SAKO Brno, a. s. 15,9803 3,47 90 Terciární sféra 5 Židenice 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 3,0036 0,65 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 UXA spol. s r. o. 0,0308 0,01 27 Průmysl 7 Brno-jih 1 ŠMERAL BRNO a. s. 0,0308 0,01 29 Průmysl 1 Brno-střed Vybrané zdroje celkem 460,7799 Podíl zdrojů na emisích celkem 99,95% REZZO 1 460,8353 99,96 REZZO 2 0,0000 0,00 REZZO 3 0,0001 0,00 REZZO 4 0,1819 0,04 Celkem 461,0174 100,00 28

Tabulka 15: Největší emitenti benzenu (kg/rok) REZZO Provozovna Benzen (kg/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ Sektor spotřeby Kód MČ Městská část 1 Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO 780,0000 15,19% 74 Terciální sféra 23 Chrlice 1 Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever 385,0000 7,50% 40 Průmysl 18 Maloměřice a Obřany 1 Lachema s.r.o. 303,1270 5,90% 24 Průmysl 17 Řečkovice a Mokrá Hora 1 Obalovna Tuřany - BERNARDI 265,0000 5,16% 74 Terciální sféra 22 Tuřany 1 Feramo Metallum International sro 209,1090 4,07% 27 Průmysl 7 Brno-jih 1 SAKO Brno, a.s. 136,1640 2,65% 90 Terciální sféra 5 Židenice 1 ŠMERAL BRNO as 128,8695 2,51% 29 Průmysl 1 Brno-střed 2 MINISTERSTVO OBRANY 0,5980 0,01% 75 Terciální sféra 21 Slatina Vybrané zdroje celkem 2 207,8675 Podíl zdrojů na emisích celkem 43,01% REZZO 1 2207,2695 43,00% REZZO 2 1,6623 0,03% REZZO 3 5,3960 0,11% REZZO 4 2 919,3101 56,87% Celkem 5 133,6380 100,00% 29

Tabulka 16: Největší producenti CO 2 na území města Brna (t/rok) REZZO Provozovna CO 2 (tun/rok) Podíl zdroje % Sektor spotřeby Oddíl OKEČ Kód MČ Městská část 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka 159 929 14,97 Průmysl 40 1 Brno-střed 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn 115 997 10,86 Průmysl 40 3 Královo Pole 1 Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever 86 278 8,08 Průmysl 40 18 Maloměřice a Obřany 1 Energzet a. s. - teplárna 15 226 1,43 Průmysl 40 5 Židenice 1 Fak. nemocnice Brno-Bohunice - výtopna 12 710 1,19 Terciární sféra 85 8 Bohunice 1 Tepel. zásobování Brno, a. s.vkv 10 888 1,02 Průmysl 40 10 Nový Lískovec 1 Feramo Metallum International s. r. o. 10 597 0,99 Průmysl 27 7 Brno-jih 1 Teplárny Brno, a. s.-provoz Staré Brno 8 980 0,84 Průmysl 40 1 Brno-střed 1 Nová Mosilana, a. s. 8 519 0,80 Průmysl 17 6 Černovice 1 Lachema s. r. o. 8 232 0,77 Průmysl 24 17 Řečkovice a Mokrá Hora 1 Slévárna Zetor, a. s. 6 467 0,61 Průmysl 27 20 Líšeň Vybrané zdroje celkem 443 823 Podíl zdrojů na emisích celkem 41,55 % REZZO 1 500 375 46,84 REZZO 2 180 290 16,88 REZZO 3 387 572 36,28 REZZO 4 n/a Celkem 1 068 236 100,00 30

Tabulka 17: Spotřeba primárních paliv na území města Brna, rok 2002/3 Kategorie zdroje Subkategorie Skupenství paliv Průmysl Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [GJ] REZZO 1 REZZO 1 Tuhá paliva 145 969 145 969 Kapalná paliva 505 699 4 326 510 025 Plynná paliva 7 508 836 476 094 2 520 7 987 450 Celkem z REZZO 1 8 160 504 476 094 6 846 8 643 444 REZZO 2 REZZO 2 Tuhá paliva 4 321 41 652 1 137 47 110 Kapalná paliva 3 084 3 084 Plynná paliva 2 150 725 902 531 90 900 3 144 156 OZE (dřevo) 2 792 2 792 Celkem z REZZO 2 2 157 838 947 267 92 037 3 197 142 REZZO 3 Evidované podnikatelské zdroje Tuhá paliva 355 355 Kotelny na zemní plyn Plynná paliva 2 519 098 2 519 098 Lokál tuhá paliva Tuhá paliva 122 140 122 140 OZE (dřevo) 25 457 25 457 Zemní plyn Domácnosti Plynná paliva 4 217 532 4 217 532 Celkem z REZZO 3 2 519 098 355 4 365 130 6 884 583 Celkem [GJ] 10 318 342 3 942 458 99 238 4 365 130 18 725 169 31

3.6 Emisní analýza energetika Spotřeba paliv na území města Brna byla analyzována z podkladů REZZO 1 a 2, pro rok 2003, údajů od JMP, a. s., o prodeji zemního plynu v roce 2002/3, údajů o spotřebě tepla podle ÚEK statutárního města Brna, údajů SLBD 2001, zpráv TEKO a šetření malých zpoplatněných zdrojů REZZO 3. Na základě dopočtů emisí ze spotřeby zemního plynu v kategorii zdrojů menších než 0,2 MW, dopočtů emisí v lokálních topeništích, spalujících tuhá paliva a emisí ze spotřeby zemního plynu v domácnostech byla vypočtena úplná bilance spotřeby paliv na území města Brna. Tato bilance byla spolu s údaji REZZO 1-3 podkladem pro sestavení úplných emisních bilancí města Brna. Struktura spotřeby podle jednotlivých sektorů spotřeby, druhů paliv a kategorií zdroje je uvedena v Tabulka 17: a následujícím grafu. Palivové bilance v podrobném členění jednak podle druhu paliva a podle sektoru jsou vypracována pro jednotlivé městské části a urbanistické obvody. Graf 4: Spotřeba paliv stacionární zdroje v členění dle druhu paliv Skladba primární spotřeby paliv (%) stacionární zdroje - výchozí rok 2003 95% 3% 2% 0% tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva Město Brno OZE (dřevo) Graf 5: Spotřeba paliv stacionární zdroje v členění dle sektoru spotřeby Bilance roční spotřeby paliv (GJ) členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003 Spotřeba [GJ] 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva OZE (dřevo) 2 000 000 0 Město Brno Průmysl Terciární sféra Bydlení Doprava (budovy) 32

3.7 Emisní analýza - doprava 3.7.1 Dopravní infrastruktura města Železniční doprava V současné době ústí do Brna celkem 7 železničních tratí. V severním prostoru města do Železničního uzlu Brno (ŽUB) ústí tratě Brno hl. n. Havlíčkův Brod (nová Tišnovka ) a Brno hl. n. Česká Třebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou (trať vlárská ), Brno hl. n. Přerov (trať přerovská ), Břeclav Brno hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou Brno hl. n. a Brno hl. n. Okříšky Jihlava. Konfiguraci tratí ŽUB doplňuje tzv. nákladní průtah, který v trase odb. Brno- Židenice žst. Brno, dolní nádr. žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní přepravy. Z hlediska osobní dopravy ve městě Brně má nejvýznamnější postavení stanice Brno, hl. n. Je do ní vedena naprostá většina vlaků osobní dopravy mířících do ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu vč. mezinárodní. Mezinárodní vlaky zde zastavující vytvářejí přímé spojení z Brna na Slovensko, do Rakouska, Maďarska, Rumunska, Německa a v letní sezóně též Slovinska a Chorvatska. Má největší obrat cestujících ze všech železničních stanic na síti ČD, což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech částí města. V regionální dopravě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno - Židenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (trať 340) a žst. Chrlice (trať 300). Dále ještě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (tratě 240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. Uzlem nákladní dopravy je seřaďovací stanice Brno-Maloměřice s denním výkonem 987 vozů, což ji řadí na 10. místo v ČR. Žst. Brno, dolní nádr. plní úkoly zejména v regionální nákladní dopravě a provozním zázemí. Další stanicí určenou pouze pro nákladní dopravu je žst. Brno-jih, jejíž součástí je i kontejnerový terminál. Pro zajištění provozních potřeb ČD je v Brně zřízeno Depo kolejových vozidel (DKV), jehož vozidla zajišťují rozhodující část přepravních výkonů na železničních tratích v Jihomoravském kraji. Zajišťuje údržbu a opravy hnacích vozidel a osobních vozů na provozních jednotkách Maloměřice a Horní Heršpice. Silniční doprava Na území města Brna se nachází 17 km dálnic, 40 km silnic I. třídy vč. 2 tunelových úseků o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. třídy a 63 km silnic III. třídy. Tyto komunikace doplňuje síť místních komunikací v délce 814 km. Celkově se tedy na území města Brna nachází 998 km silničních komunikací. Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo město Brno slouží tangenciálně vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha Vyškov) s odbočující D2 (Brno Bratislava) a R52 (Brno Pohořelice). Doplnit by je měla výstavba rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální části města. Základní součástí komunikační sítě ve městě Brně je Velký městský okruh (VMO), který tvoří silnice I/42. Postupně jsou na něm realizovány další stavby, které zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, právě realizovaná MUK Hlinky) a odvádějí jeho trasu z obytných částí města (Husovický tunel, připravovaná výstavba tunelů Dobrovského). Nevýhodou současného stavu je nedokončenost VMO: v severní části chybí úsek mezi ulicemi Žabovřeská a Sportovní na východě doposud nebyl realizován odklon z obytných souborů v MČ Židenice 33

nerealizovaný odklon z centrální části města v úseku Poříčí Zvonařka Hladíkova v západním sektoru VMO bylo započato s výstavbou MUK Hlinky, která odstraní problémový úsek s úrovňovou křižovatkou ulic Bauerova a Hlinky. Pro ochranu centra před automobilovou dopravou slouží Malý městský okruh (MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a často dochází k překračování kapacity profilů, zejména ve východní části na ulici Koliště a v západní části na ulici Husova. Tyto okruhy jsou propojeny a doplněny systémem radiálních komunikací a silnicí II/642, která tvoří polokruh v trase Vídeňská Mendlovo náměstí Úvoz Kotlářská Provazníkova Svatoplukova (souběh s trasou VMO) Žarošická. S výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hněvkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých výrazně převládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravně-obslužného charakteru. MHD Systém MHD, provozovaný DPMB, a. s., se skládá ze tří subsystémů. Páteř městské dopravy představují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995 převzaly roli napaječů tramvajových linek a realizují také většinu tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní části města, kde je nedostatečná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako doplněk tramvajové sítě působí v Brně od roku 1949 také trolejbusová doprava. Tabulka 18: Dopravní výkony MHD v roce 2003 A B C Tramvaje 16 068 191 087 227 Trolejbusy 7 325 45 247 115 Autobusy 15 582 103 823 218 Celkem 38 975 340 157 560 Legenda: A realizované vozokm; B počet cestujících; C počet vozidel vypravených ve špičkových hodinách pracovního dne Preference vozidel MHD v provozu - Ačkoliv má preferování vozidel MHD v provozu značný vliv na atraktivitu veřejné dopravy, i na úspory provozních nákladů, lze charakterizovat přístup k realizaci těchto opatření v Brně jako více než vlažný. Vyhrazené pruhy pro vozidla se nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Konečného náměstím a Údolní a v ulici Křížové. Na vybraných světelně řízených křižovatkách byla zavedena preference tramvají, avšak v porovnání s jinými srovnatelnými městy Brno značně zaostává. 3.7.2 Intenzita dopravy V této kapitole je zhodnocena dopravní zátěž ve vztahu ke vzdálenosti a charakteru okolní zástavby a jsou vybrány nejproblematičtější úseky. Pro zhodnocení nejnovějšího vývoje jsou intenzity uvedeny pro každý více zatížený úsek za roky 2000 a 2003. Jedná se o součet obou směrů s uvedením podílu těžkých vozidel (%). Vývoj dopravního zatížení je uveden v letech 2000 a 2003 v souhrnné tabulce. V následující tabulce jsou uvedeny nejvíce zatížené úseky komunikací včetně popisu převažující zástavby. Nejproblematičtější úseky jsou vyznačeny červeně. Opatření navrhovaná v kapitole 5 jsou sestaveny tak, aby se snížila doprava právě v těchto zatížených oblastech (úsecích). 34

Tabulka 19: Přehled a zhodnocení nejvíce zatížených úseků Lokalita Úsek Převažující zástavba * intenzity 2000 (voz./24h) / % TV intenzity 2003 (voz./24h) / % TV Velký městský okruh (VMO) Poříčí Heršpická - Uhelná B2b / D 45 000 / 12 % 47 000 / 9 % Poříčí Nové sady - Heršpická B2b / D 32 000 / 11 % 33 000 / 7 % Opuštěná Uhelná - Plotní D 35 000 / 13-14 % 36 000 / 14 % Svatoplukova Rokytova - Karlova B2b 36 000 / 15 % 37 000 / 11 % Gajdošova Jamborova - Bubeníčkova A2b / B2b 36 000 / 14 % 37 000 / 13 % Provazníkova Tomkovo nám. - Karlova D 34 500 / 14 % 36 000 / 10 % Žabovřeská celá D 28 32 000 / 11-14 % 30 33 000 / 10-12 % Bauerova Hlinky - R23 Pisárecký tunel B4a / D 34 000 / 14 % 33 000 / 12 % Hladíkova Dornych - Charbulova B5b / D 26-31 000/ 12-13 % 34 37 000 / 10 % Hladíkova Charbulova - Ostravská D 31 000 / 13 % 36 000 / 10 % Husovický tunel D neexistoval 27 000 / 9 % Malý městský okruh (MMO) Koliště Cejl - Křenová A5b / D 48 000 / 5 % 49 000 / 5 % Koliště Bratislavská - Cejl A5b / D 42 000 / 5 % 43 000 / 5 % Koliště Milady Horákové Bratislavská A5b / D 32 000 / 4 % 33 000 / 4 % Koliště Lidická - Milady Horákové A5b / D 31 000 / 4 % 31 000 / 3 % Dornych Křenová - Úzká A5b / D 37 000 / 4 % 40 000 / 7 % Sběrný koridor II/642 (dopravní polookruh) Křížová Poříčí - Mendlovo nám. A1b 22 000 / 7 % 22 500 / 6 % Úvoz Mendlovo nám. - Tvrdého A2b / A5b 22 000 / 5 % 23 000 / 5 % Úvoz Tvrdého - Údolní A3b / A1b 27 000 / 4 % 28 000 / 4 % Úvoz Údolní - Grohova A1b 23 000 / 4 % 24 000 / 4 % Úvoz Grohova - Veveří D / B1b 23 000 / 4 % 24 000 / 3 % Kotlářská Veveří - Kounicova A5b / B4a 16 000 / 4 % 17 000 / 4 % Kotlářská Kounicova - Lidická A5b 21 000 / 3 % 21 000 / 3 % Pionýrská Lidická - Sportovní A5b / D 27 000 / 4 % 27 000 / 3 % Drobného Sportovní - tř. Gen. Píky D / B5b 23 000 / 5 % 24 000 / 5 % Drobného Sportovní nám. 28. října A1b / D 21-23 000 / 5 % 20-22 000 / 4 % Centrální oblast Dornych MMO Úzká Plotní B3b / D 26 000 / 13 % 29 000 / 10 % Křenová MMO Vlhká A1b 23 000 / 4 % 17 000 / 5 % Křenová Vlhká - Špitálka B4b / B5a 22 000 / 5 % 14 000 / 4 % Křenová Špitálka - Masná A1b 22 000 / 4 % 14 000 / 5 % Křenová Masná - Tržní A1b 21 000 / 6 % 12 000 / 5 % Lidická MMO Koliště - Lužánecká A5b 20 500 / 4 % 20 500 / 4 % Lidická Lužánecká - Kotlářská A5b / D 19-20 000 / 5 % 20 000 / 5 % Štefánikova Kotlářská - Šumavská A5b 20 000 / 7 % 19 000 / 6 % Cejl Vlhká - Bratislavská A5b 18 000 / 13 % 15 000 / 13 % Cejl Bratislavská - Vranovská A5b / A4b 16 000 / 6 % 17 000 /5 % Vranovská Cejl - Jugoslávská A5a / A1b 15 000 / 8 % 16 000 / 6 % Sektor jihozápad: (III/3842 Libušina tř. - Pisárecká, I/42 Bauerova - Poříčí, I/52 Heršpická Vídeňská) D 1 exit 190-194 D 44 000 / 25 % 49 000 / 28 D 1 exit 182-190 D 42 000 / 25 % 47 000 / 29 Vídeňská Bohunická - Heršpická B4a / C5a 40 000 / 16 % 44 000 / 14 % Heršpická Jihlavská - Poříčí B4a 39 000 / 12 % 41 000 / 10 % Bítešská Pisárecký tunel D 25 000 / 11 % 26 000 / 12 % Jihlavská Kamenice Vídeňská D 21 000 / 11 % 23 000 / 6 % Vídeňská Jihlavská - Poříčí B2b / B5b 19-20 000 / 7-9 % 21 000 / 5 % Jihlavská Jemelkova - Bítešská D 15 000 / 11 % 14 000 / 11 % Sektor jih: ( I/52 Vídeňská - Heršpická, I/42-VMO Opuštěná - Hladíkova - II/430 Olomoucká, III/15289 Řipská) D 1 exit 194-196 D 46 000 58 000 / 25 % D 1 exit 196-201 D 34 000 39 000 / 25 % D 2 exit 0-3 D / B4a 29 000 37 000 / 20 % Kaštanová uzel D1/D2 Hněvkovského D / B4a 26 000 / 17 % 32 000 / 14 % 35

Hněvkovského Sokolova - Černovická B4a / A5a 34 000 / 15 % 35 000 / 15 % Svatopetrská Černovická - Dornych D 29 000 / 13 % 30 000 / 10 % Plotní Svatopetrská - Zvonařka B5a / A5a 25 000 / 13 % 24 000 / 10 % Kaštanová uzel D1/D2 - Popelova B4a 17 000 / 16 % 18 000 / 14 % Černovická Hněvkovského- Vinohradská B5a / D 19 000 / 21 % 20 000 / 18 % Černovická Vinohradská - Olomoucká D 19 000 / 22 % 19 000 / 17 % Sektor východ: (III/15289 Řipská, II/430 Olomoucká, I/42 Ot. Ševčíka-Svatoplukova, II/642 Rokytova, II/373 Jedovnická) D 1 exit 201-203 D 28 000 31 000 / 27 % Ostravská Ot. Ševčíka - Bělohorská D 25 000 / 15 % 25 000 / 15 % Ostravská Holzova - Bělohorská D 21 000 / 12 % 21 000 / 12 % Bubeníčkova Stará osada - Šámalova A1b / B4a 17 000 / 10 % 19 000 / 10 % Zábrdovická Šámalova - Cejl A5b 18 000 / 6 % 20 000 / 5 % Rokytova Svatoplukova - Žarošická D 18 000 / 10-15 % 18 000 / 10 % Olomoucká Černovická - Řipská B4a / D 16 000 / 14 % 16 000 / 15 % Bělohorská Ostravská - Jedovnická D 16 000 / 15 % 16 000 / 15 % Žarošická Jedovnická - Rokytova B4a 15 000 / 10-15 % 15 000 / 10 % Jedovnická Novolíšeňská - Žarošická D 14 000 / 10-15 % 16 000 / 8 % Jedovnická Bělohorská - Novolíšeňská D 13 000 / 10-15 % 13 000 / 11 % Sektor severovýchod: (II/373 Jedovnická, II/642 Rokytova, I/42 Provazníkova část, Husovický tunel, Křižíkova, tř. Gen. Píky, II/642 Drobného, III/6421 Sportovní, Kociánka) Křižíkova Kociánka - Lesnická B5a /B4a 19 24 000 / 12-15 % 7 9 000 / 8 % Merhautova Provazníkova - most ČD A1a / B5a 16 000 / 11 % 14 000 / 10 % Lesnická Sportovní Husovický tunel D / C4b neexistovala 20 000 / 10 % Sektor sever: (Kociánka, III/6421 Sportovní, II/642 Pionýrská, Štefánikova, Domažlická, Tábor, II/640 Hradecká) Hradecká Globus - Hapalova D 28 000 / 15 % 32 000 / 12 % Hradecká Hapalova - Sportovní D / C2b 35 000 / 13 % 40 000 / 10 % Hradecká Královopolská - Žabovřeská C2b 28 000 / 12 % 29 000 / 11 % Hradecká Žabovřeská - Tábor C2b 17 000 17 000 / 5 % Hradecká Palack. tř. - Královopolská B5b / D 24 000 / 13 % 25 000 / 12 % Sportovní Kosmova - Křižíkova D 21 000 / 12 % 27 000 / 10 % Štefánikova Domažlická - Šumavská A1b / B4b 18 000 18 000 / 7 % Palackého tř. Domažlická - Dobrovského B5b / A1b 18 000 18 000 / 7 % Palackého tř. Dobrovského - Husitská A5b 17 000 17 000 / 6 % Palackého tř. Husitská - Kosmova B4a / A1b 17 000 17 000 / 9 % Sektor severozápad: (Kolejní, II/640 - Hradecká, I/42 - VMO Žabovřeská, III/3842 Pisárecká - Libušina tř.) Kníničská Žabovřeská - Veslařská D 20 000 / 7 % 20 000 / 7 % Kníničská Veslařská - Branka D / B2a 19 000 / 9 % 20 000 / 7 % Kníničská Branka - Obvodová D / B2a 18 000 / 8 % 19 000 / 7 % Obvodová most přes Svratku D 17 000 / 8 % 19 000 / 7 % Odbojářská Černého - Kubíčkova B2b / D 10 000 13 000 / 7 % Hlavní Absolonova - Kroftova A1a 10 000 / 11 % 10 000 / 11 % Královopolská Skácelova - Přívrat B2b 12 15 000 / 10 % 12 16 000 / 9 % * Převažující zástavba je označena symboly, které jsou vysvětleny v tabulkách 2.3 2.5., ve tvaru Xnx, kde: X - vzdálenost zástavby n - typ zástavby x - výška zástavby Následující hodnocení vychází z rozlišení zástavby v okolí zatížených komunikací, které je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 20: Rozlišení zástavby podle vzdálenosti od okraje komunikace Symbol Vzdálenost zástavby A přilehlá zástavba, vzdálenost do 10 m B zástavba ve vzdálenosti 10 50 m bez ochranné bariéry C zástavba ve vzdálenosti 10 50 m s existující ochrannou bariérou (např. zeleň, stěna) D zástavba ve vzdálenosti vyšší než 50 m * 36

Tabulka 21: Rozlišení zástavby podle převažujícího typu využití budov Symbol Typ zástavby 1 Souvislá zástavba obytných budov 2 Rozptýlená zástavba obytných budov 3 Souvislá zástavba průmyslových a komerčních budov 4 Rozptýlená zástavba průmyslových budov 5 Smíšená zástavba (průmyslové i obytné budovy) Tabulka 22: Rozlišení zástavby podle výšky budov Symbol a b Výška zástavby max. 3 nadzemní podlaží 4 a více nadzemních podlaží Pozn.: tyto kódy lze upravit v návaznosti na Obecně závaznou vyhlášku č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna. 3.7.3 Emise produkované dopravou na vybraných ulicích města Brna Emisní bilance dopravy v Brně pro polutanty NO x, CO, PM 10, SO 2, benzen a benzo(a)pyren byly zpracovány pro účely Generelu ovzduší města Brna podle následujícího postupu. Vstupními údaji byly emisní toky jednotlivých polutantů, charakterizující množství emisí za sekundu na metr pro jednotlivé silnice v Brně.Tento emisní tok je závislý na skladbě a rychlosti dopravního proudu a emisních faktorech vozidel. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA (dle Sdělení MŽP č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Rychlost dopravního proudu byla odvozena od reálné situace na konkrétní komunikaci. Emisní tok byl poté přepočten na emise pro jednotlivé komunikace a městské části. V následujících tabulkách je uveden přehled nejvíce emisně zatížených komunikací a městských částí. Tabulka 23: Nejvíce emisně zatížené ulice dopravou NO x CO PM 10 Benzen SO 2 BaP D1 D1 D1 D1 D1 Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Tábor Žabovřeská D2 D2 D2 Hradecká Vídeňská Kníničská Hradecká Hradecká Žabovřeská D2 Hradecká Ostravská Tabulka 24: Nejvíce emisně zatížené městské části dopravou NO x CO PM 10 Benzen SO 2 BaP Brno-jih Brno-střed Brno-střed Brno-střed Brno-střed Brno-střed Brno-střed Brno-jih Brno-jih Brno-jih Brno-jih Brno-jih Tuřany Tuřany Kr. Pole Tuřany Žabovřesky Kr. Pole Kr. Pole Kr. Pole Tuřany Kr. Pole Tuřany Žabovřesky Z uvedených tabulek vyplývá, že mezi emisně nejvíce zatížené komunikace patří dálnice D1, a to především v oblastech křižovatek s ul. Vídeňskou a D2, kde 24hodinové dopravní intenzity dosahují hodnot kolem 50 tis. vozidel. Avšak nesoulad mezi produkcí emisí a dopravní intenzitou je možné vysledovat například na ul. Koliště, kde dopravní intenzita za 24hodin je nejvyšší v centru města (cca 48 tis. vozidel), ale přesto ul. Koliště nefiguruje mezi ulicemi s nejvyšším emisním zatížením. 37

3.7.4 Vliv použitých emisních faktorů Pro výpočet emisní zátěže z dopravy byly použity schválené emisní faktory VŠCHT (MEFA 02) uvedené ve Sdělení MŽP ČR č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že výpočty emisí nekorespondují v řadě případů s naměřenými hodnotami přímo v terénu, doporučujeme v této souvislosti použít pro srovnání emisní faktory z databáze emisních faktorů, která byla zpracována Centrem dopravního výzkumu v rámci projektu vědy a výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Tato problematika, zejména problematika kvantifikace pevných částic v ovzduší, bude řešena v rámci projektu vědy a výzkumu Prašnost dopravy a její vlivy na imisní zatížení ovzduší suspendovanými částicemi a projektu Evropské unie COST 633 Particulate Matter: Properties related to health effect, kde se uvažuje, že město Brno bude sloužit jako jedna z modelových oblastí. Tabulka 25: Porovnání emisních faktorů MEFA s databází CDV u vybraných polutantů polutant druh emisní rychlost Ef odpovídající prům. palivo sklon dopravy limit [km/h] VŠCHT kategorie CDV Ef CDV CO osobní před- benzín 3,7699 ID.B2 60 0 EURO 15,87 CO osobní EURO 3 benzín 60 0 0,2884 ID.B3 0,64 CO osobní EURO 3 nafta 60 0 0,1450 ID.N 0,23 CO nákladní EURO 2 nafta 0,3807 ND.LDV 60 0 do 3,5 t 0,85 CO nákladní EURO 2 nafta 3,1349 ND.HDV 60 0 nad 3,5t 8,98 NO x osobní před- benzín 5,1762 ID.B2 60 0 EURO 2,70 NO x osobní EURO 3 benzín 60 0 0,1092 ID.B3 0,19 NO x osobní EURO 2 nafta 60 0 0,5362 ID.N 0,95 NO x nákladní EURO 2 nafta 1,9145 ND.LDV 60 0 do 3,5 t 1,2 NO x nákladní EURO 2 nafta 13,9693 ND.HDV 60 0 nad 3,5t 10,4 Zdroj: CDV 38

Graf 6: Rozdíl mezi emisními faktory VŠCHT (MEFA 02) a návrhem CDV VŠCHT CDV 5.4.2 Vliv dopravy na kvalitu ovzduší Automobilová doprava má zásadní nebo významný podíl na imisním zatížení sledovaných polutantů, což dokladuje následující tabulka: Tabulka 26: Příspěvek automobilové dopravy na celkové znečištění ovzduší Polutant Doba průměrování Podíl REZZO 4 [%] Sekundární prašnost [%] PM 10 NO 2 24 hod 1 54 roční 5 90 1 hod 95 roční 93 Benzen roční 99 BaP roční 14 CO maximální 8hod. průměr 85 Zdroj: J.Bucek, CDV 39

3.8 Vývoj v emisích na území města Brna Na vývoj v emisích základních znečišťujících látek do ovzduší má v Brně vliv řada faktorů, jako je postupující plynofikace malých a středních zdrojů znečištění na území ČR, Jihomoravského kraje i města Brna mj. jako reakce na zpřísnění emisních limitů k roku 1998, útlum a restrukturalizace průmyslu, plynofikace teplárenských zdrojů na území města Brna, vzrůst cen energetických komodit a s tím související důraz na úspory energie ve všech spotřebitelských sektorech, legislativní úpravy a dlouhodobý důraz na ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami apod. Vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění na území Jihomoravského kraje od roku 1994 do roku 2001 ukazuje následující graf, vytvořený na základě údajů v Programu snižování emisí JM kraje. Graf 7: Vývoj v emisích znečišťujících látek, Jihomoravský kraj Vývoj v emisích základních škodlivin, JM kraj, t/rok 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 TZL SO2 NOx CO CxHy Zdroj: ENVIROS, PSE JM kraje Vývoj v emisích stacionárních zdrojů na území města Brna tento vývoj kopíruje, což lze doložit např. na emisích zdrojů REZZO 1: Tabulka 27: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1, statutární město Brno, t/rok rok tuhé emise t/rok SO 2 t/rok NO x t/rok CO t/rok C x H y (VOC) t/rok 2001 108,24 390,26 879,20 302,80 92,86 2003 75,45 125,25 575,81 117,53 53,43 Veškeré velké zdroje znečišťování ovzduší jsou plynofikovány a využívají ve značné míře moderní spalovací technologie. Drtivá většina středních zdrojů byla rovněž plynofikována, nebo byla přebudována pro napojení na síť centrálního zásobování teplem. Výhodou Brna je oproti jiným srovnatelným městům v ČR rozsáhlá síť parovodního a horkovodního rozvodu dálkového tepla, která napomáhá zejména v imisně exponovaných částech města (v historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k tvoření inverzí apod.) výrazně omezovat emise z nízkoemitujících stacionárních zdrojů znečištění. 40

Porovnání měrných emisí na území města Brna v rámci JM kraje a ČR Měrné emise vybraných základních polutantů ze stacionárních zdrojů znečištění (vztaženo na km 2 ) byly porovnány s průměrem ČR, průměrem v JM kraji a Ústeckým krajem a průměrem za město Prahu. V grafu jsou v tuhých znečišťujících látkách zahrnuty emise primárního prachu. Graf 8: Porovnání měrných emisí na km 2, vybrané kraje a města Měrné emise ze stacionárních zdrojů na km 2 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 Brno JM kraj ČR Praha Ústecký kraj 2,00 0,00 TZL SO2 NOx CO Zdroj: Národní program snižování emisí, vlastní výpočty Měrné emise nejen na km 2, ale také na obyvatele jsou v Brně vyšší, než je průměr Jihomoravského kraje, průměr České republiky však překračují pouze u emisí NO x. 3.9 Souhrnné vyhodnocení emisní situace Souhrnné vyhodnocení měrných emisí na území města Brna vyplývá z následujících grafů a souhrnné tabulky, ze kterých vyplývá podíl zdrojů znečištění na celkových emisích na území města Brna a podíl spotřebitelských sektorů na těchto emisích. Doprava je majoritním původcem emisí oxidu uhelnatého (CO 88,3 %), oxidů dusíku (NO x - 74,5 %) a benzenu (56,87 %). Zdroje kategorie REZZO 1 mají majoritu v emisích niklu (98,3 %), olova (79,7 %), kadmia (92,8 %) a benzo(a)pyrenu (téměř 100 %). V nich zvláště velké spalovací zdroje jsou majoritními původci znečištění v případě oxidu siřičitého a těžkých kovů olova a kadmia (Teplárny Brno, provoz Brno-sever). Malé zdroje znečišťování (ve kterých jsou evidovány emise ze zpoplatněných zdrojů REZZO 3, emise ze spotřeby zemního plynu v domácnostech a v plynových kotelnách podnikatelského sektoru a spotřeba tuhých paliv v sektoru domácností) jsou významné jako zdroje primárního prachu (40 %), oxidu siřičitého (41,5 %), arsenu (46,7 %) a těkavých organických látek (39 %). Střední zdroje znečišťování jsou z pohledu jejich podílů na emisích znečišťujících látek méně významné s výjimkou jejich podílu na emisí těkavých organických látek (34,4 %), podílu na emisích arsenu a rtuti. Technologické zdroje jsou majoritními znečišťovateli u emisí prachových částic, benzo(a)pyrenu, organických uhlovodíků, olova a čpavku. 41

Graf 9: Souhrnný pohled na strukturu emisí dle kategorie zdroje (první graf) a dle sektoru spotřeby (druhý graf) Podíl kategorií REZZO na emisích škodlivin (t/r) a CO 2 (kt/r) členěno dle kategorie zdroje - výchozí rok 2003 REZZO 4 REZZO 3 (vč. lokálu) REZZO 2 REZZO 1 100% 80% Podíl [%] 60% 40% 20% 0% PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb NH3 CO2 (kt) Město Brno 100% 80% Podíl sektorů spotřeby na emisích škodlivin (t/r) a CO 2 (kt/r) členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003 Bydlení Doprava Terciární sféra Zemědělství Průmysl Podíl [%] 60% 40% 20% 0% PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb NH3 CO2 (kt) Město Brno Zdroj: HO Base Ing. Hrubý Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu 42

Tabulka 28: Emisní bilance statutárního města Brna podle sektorů, 2003, t/rok Sektor Sekce OKEČ Tuhé látky PM 10 Oxid siřičitý SO 2 Oxidy dusíku NO x Oxid dusičitý NO 2 Oxid uhelnatý CO VOC Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb NH 3 CO 2 Průmysl Těžba nerostných surovin 0,05 0,03 3,93 0,39 0,07 0,16 1,26E-10 7,20E-14 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00 4 838 Zpracovatelský průmysl 78,23 9,40 56,77 5,68 55,91 56,78 6,41E-01 1,16E-04 1,51E-03 1,98E-03 3,41E-03 5,66E-03 1,32E-02 0,29 73 632 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 10,51 102,47 339,82 33,98 62,14 10,93 3,85E-01 3,00E-03 1,57E-02 1,32E-02 8,82E-03 1,44E-01 2,04E-01 0,00 507 854 Stavebnictví 0,45 0,84 7,52 0,75 7,82 1,83 9,90E-05 2,62E-09 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00 7 528 Celkem průmysl 89,25 112,74 408,05 40,80 125,95 69,70 1,03E+00 3,12E-03 1,72E-02 1,52E-02 1,22E-02 1,49E-01 2,18E-01 0,29 593 853 Zemědělství Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,02 0,00 Celkem zemědělství 0,02 0,00 Terciární sféra Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro os.potřebu 0,66 4,71 5,46 0,55 4,31 33,34 1,27E-04 3,36E-09 1,03E-03 4,58E-05 9,62E-04 1,59E-04 2,23E-03 0,00 7 082 Ubytování a stravování 0,02 0,01 1,25 0,13 0,17 0,07 1,06E-09 6,05E-13 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 2 111 Doprava, skladování, spoje 0,00 0,00 0,25 0,02 0,03 0,01 1,44E-10 8,23E-14 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 287 Finanční zprostředkování 0,02 0,13 0,85 0,09 0,13 0,03 4,19E-06 1,11E-10 2,18E-06 8,19E-07 8,51E-07 2,35E-05 2,73E-08 877 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 1,26 0,12 24,85 2,49 1,67 6,23 1,05E+00 4,42E-01 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00 19 092 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 0,90 12,31 8,94 0,89 3,90 1,71 6,36E-04 1,68E-08 2,26E-03 1,14E-04 3,04E-03 8,12E-04 4,93E-03 0,00 12 392 Vzdělávání 0,37 9,42 13,24 1,32 4,56 0,61 5,54E-04 1,47E-08 2,07E-03 9,87E-05 2,81E-03 5,56E-04 4,56E-03 0,00 15 376 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnost 0,34 0,98 22,59 2,26 6,93 2,02 7,74E-05 2,05E-09 1,68E-03 7,04E-05 1,24E-03 9,36E-05 3,64E-03 0,00 19 091 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2,68 14,97 203,59 20,36 18,72 5,51 1,36E-01 1,60E-02 1,65E-02 0,00E+00 3,10E-03 1,99E-01 3,50E-03 0,00 3 842 Činnosti domácností 0,01 0,00 1,00 0,10 0,05 0,03 5,03E-10 2,88E-13 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 1 007 Nezařazeno 1,48 0,71 118,41 11,84 23,68 4,74 7,03E-08 4,03E-11 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 140 616 Celkem terciární sféra 7,74 43,37 400,42 40,04 64,15 54,31 1,18E+00 4,58E-01 2,35E-02 3,30E-04 1,11E-02 2,01E-01 1,89E-02 0,00 221 775 Doprava Doprava, skladování, spoje 12,19 0,56 3 022,41 181,47 3 923,64 4,66 2,9193 1,83E-04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5 686 Celkem doprava 12,19 0,56 3 022,41 181,47 3 923,64 4,66 2,9193 1,83E-04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5 686 Bydlení Nezařazeno 69,98 109,87 223,09 22,31 326,22 65,96 5,38E-03 1,43E-07 1,54E-02 7,33E-04 2,08E-02 4,13E-03 3,39E-02 246 922 Celkem bydlení Celkem [tun/rok] Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu 69,98 109,87 223,09 22,31 326,22 65,96 5,38E-03 1,43E-07 1,54E-02 7,33E-04 2,08E-02 4,13E-03 3,39E-02 246 922 179,18 266,54 4 053,97 284,63 4 439,96 194,63 5,1336 4,61E-01 5,68E-02 1,63E-02 4,47E-02 3,55E-01 2,72E-01 0,29 1 068 236 43

Tabulka 29: Souhrnná tabulka absolutních a měrných emisí, statutární město Brno, 2003 Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje Látka t/rok % kg/osoba kg/km 2 t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % TL 179,1849 100 0,4628 779,06 75,4504 42,11 20,5105 11,45 71,8096 40,08 11,4145 6,37 SO 2 266,5400 100 0,6884 1 158,87 125,2494 46,99 30,6722 11,51 110,6000 41,49 0,0184 0,01 NO x 4053,9722 100 10,4703 17 625,97 575,8091 14,20 117,4314 2,90 341,5493 8,43 3019,1823 74,47 CO 4 439,9555 100 11,4672 19 304,15 117,5282 2,65 50,8681 1,15 350,7255 7,90 3920,8337 88,31 VOC 201,4032 100 0,5202 875,67 53,4299 26,53 69,2983 34,41 78,6750 39,06 0 0 Pb 0,2717 100 0,0007 1,18 0,2165 79,69 0,0212 7,82 0,0340 12,50 0 0 Cd 0,0163 100 0,0000 0,07 0,0151 92,77 0,0004 2,72 0,0007 4,51 0 0 As 0,0447 100 0,0001 0,19 0,0138 30,82 0,0100 22,45 0,0209 46,73 0 0 Hg 0,0568 100 0,0001 0,25 0,0317 55,69 0,0097 17,15 0,0154 27,16 0 0 Ni 0,3547 100 0,0009 1,54 0,3487 98,33 0,0018 0,51 0,0041 1,17 0 0 Benzen 5,1336 100 0,0133 22,32 2,2073 43,00 0,0017 0,03 0,0054 0,11 2,9193 56,87 BaP 0,4610 100 0,0012 2,00 0,4608 99,96 0,0000 0 0,0000 0 0,0002 0,04 NH3 0,2863 100 0,0007 1,24 0,2863 100,00 0,0000 0 0,0000 0 0 0 Zdroj: ENVIROS, HO BAse 44

4. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A SOUHRNNÉMU AKČNÍMU PROGRAMU JM KRAJE Pro Jihomoravský kraj byl vypracován Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje. Tento program byl zpracovateli Generelu ovzduší statutárního města Brna zpřístupněn oficiálně Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Snížení emisí znečišťujících látek na území města Brna je nezbytné pro naplnění doporučeného krajského emisního stropu JM kraje v emisích NO x. V ostatních emisním stropem regulovaných znečišťujících látkách je příspěvek emisí, produkovaných v metropoli Jihomoravského kraje, městě Brně, velice nízký. Tabulka 30: Porovnání emisí škodlivin r. 2000 s doporučenými hodnotami emisních stropů v r.2010 pro Jihomoravský kraj (dle NV 417/2003 ), podíl města Brna Škodlivina Emisní strop r. 2010 kt/rok Skutečnost 2001 kt/rok % plnění stropů JM kraj celkem Emise znečišťujících látek, rok 2003, statutární město Brno Podíl emisí města Brna na JM kraji % SO 2 4,3 4,385 102 0,266 6 NO x 18,0 21,460 119,2 4,225 19,7 VOC 18,3 9,2 50,2 0,210 2,3 NH 3 11,0 6,8 61,8 0,00029 0,004 Zdroj: Vlastní výpočty a Program snižování emisí JM kraje Obrázek 10: Podíl emisí na území města Brna na emisní bilanci Jihomoravského kraje Emise města Brna v rámci JM kraje 25 20 15 10 Strop 2010 JM kraj 2001 Brno 2003 5 0 SO2 NOx VOC NH3 Z grafu i tabulky je patrné, že k dosažení emisního stropu v NO x je na úrovni celého JM kraje i města Brna významné věnovat emisím této škodliviny a jejich vývoji prioritní pozornost, protože krajský emisní strop je překračován a bez aplikace nápravných opatření je jeho dosažení k roku 2010 ohroženo. Pro odhad vývoje emisí ze stacionárních zdrojů znečištění jsou významné také předpokládané dopady využití administrativních a regulačních nástrojů, kterými disponuje Krajský úřad Jihomoravského kraje. 45

Při výběru vhodných opatření, jejichž konkretizace bude provedena na území města Brna, vycházeli zpracovatelé Generelu ovzduší mj. ze Souhrnného akčního programu Jihomoravského kraje, který ve své kapitole 4 formuluje následující opatření pro jednotlivé prioritní škodliviny na území Jihomoravského kraje: Tabulka 31: Opatření doporučená v Souhrnném akčním programu Jihomoravského kraje 1. PM10 / řízení kvality 1.1. Omezování sekundární prašnosti ve volné krajině 1.2. Omezování sekundární prašnosti v intravilánu obcí 1.3. Technická opatření na neplynofikovaných malých a středních zdrojích včetně domácností 1.4. Snižování spotřeby energie u malých a středních zdrojů včetně domácností 1.5. Dopravní infrastruktura 2. BaP / řízení kvality 2.1 Opatření v obalovnách živičných směsí 2.2 Opatření na lokálních topeništích 3. Ozon / řízení kvality 3.1. Snižování emisí prekurzoru ozonu - NO X 3.2. Snižování emisí prekurzoru ozonu - VOC (těkavé organické látky) 4. NO x ekosystémy / řízení kvality 4.1. Iniciace jednání s MŽP 5. NO x / emisní stropy 5.1. Velké spalovací zdroje - motivační postupy 5.2 Doprava - dopravní sítě, obchvaty (iniciace jednání s MŽP a MD) 6. Hospodárné využití energie 6.1. Opatření na straně spotřeby 6.2. Opatření na straně zdrojů 7. Využití obnovitelných zdrojů 7.1. Vznik ucelených systémů pěstování a energetického využití biomasy 7.2 Výstavba zařízení na zpracování biomasy 7.3 Využití solární energie v zařízeních produkujících tepelnou energii 7.4 Využívání skládkového plynu 7.5 Využití MVE 8. Ochrana klimatu 8.1 Shoda s opatřeními na národní úrovni Zdroj: Souhrnný akční program Jihomoravského kraje Opatření SAP JM kraje, která jsou ve vztahu k řešení imisní zátěže na území města Brna vysoce relevantní, jsou v tabulce modře vyznačena. 46

5. VZTAH KE KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM MĚSTA 5.1 Vztah ke Strategickému plánu rozvoje města Brna Kompletní dokument Strategie pro Brno - strategický plán rozvoje města Brna byl schválen Zastupitelstvem města Brna dne 25. 6. 2002. Strategický plán rozvoje města Brna - Strategie pro Brno postihuje dlouhodobé aspekty rozvoje města jedná se o komplexní programový dokument, který poskytuje přehled o dlouhodobých rozvojových liniích města. Dokument byl vypracován ve dvou základních etapách diagnostické a formulační. Etapa diagnostická zahrnuje zpracování vstupních analýz (Profil města), jejich interpretaci (Analýza SWOT) a částečně i vytyčení dlouhodobě platných cílových stavů (Strategická vize). Etapa formulační obsahuje výběr hlavních strategických linií (Strategické záměry) a jejich rozpracování do dílčích cílů (Programové cíle). Mimo strukturu strategického plánu stojí dokument Rozvojové scénáře, kde jsou nastíněny variantní scénáře rozvoje města dle různé priority záměrů a cílů, dále pak podkladové studie Obchod a město a Vybrané sociální a demografické charakteristiky městských částí Brna. Strategie pro Brno je rámcovým společenským zadáním územního plánu definujícím žádoucí socioekonomický rozvoj města. Průmětem vybraných rozvojových priorit do fyzického prostoru města je územní plán. V rámci řešení Generelu ovzduší Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna vychází zpracovatel nejen z existujícího územního plánu a jeho priorit, ale současně vzhledem k přípravě nového územního plánu také z těch strategických vizí a směrů v hospodářském rozvoji města, které mají přímý vliv na spotřebu paliv a energie, na rozvoj výrobních činností a technologické emise, na intenzitu dopravy a její rozložení apod. Vybranými vizemi a směry rozvoje dle Strategie pro Brno jsou: Vytvoření silného centra technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb Posílení a rozvoj obchodní a turistické atraktivity města o Dokončení hospodářské restrukturalizace o Posílení investiční atraktivity města o Rozvoj inovativních a technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb o Podpora infrastruktury a marketingu obchodních a ekonomických služeb o Akcelerace cestovního ruchu ve městě Doprava a prostorový rozvoj o Zefektivnění systému hromadné dopravy - zajištění mobility obyvatel města bez vyvolávání negativních dopravních vlivů, účinná podpora městské hromadné dopravy, její zapojení do regionálního kontextu, ochrana města před nadměrnou dopravní zátěží a regulace individuální automobilové dopravy. o Prostorově vyvážený rozvoj urbanistické struktury města - rozvoj urbanistické struktury města reagující na nové ekonomické a sociální prostorové trendy - umísťování nových urbanistických funkcí s ohledem na dopravní a ekonomické vazby, omezování nekontrolované suburbanizace a rozvoj sekundárních městských center. o Regenerace a funkční rekonverze upadajících či zanedbaných území - regenerace a oživení oblastí postižených funkčními změnami (průmyslové okrsky, střed města), podpora gentrifikace, realizace velkých rozvojových projektů jako ohnisek dalšího rozvoje území. Dokončení velkých rozvojových projektů o Technologický park Brno (cca 100 ha) 47

o Jižní centrum (provázanost s vyřešením přestavby brněnského železničního uzlu) o Brněnská průmyslová zóna- Černovická terasa Tyto potenciální a ve Strategickém plánu rozvoje města Brna zakotvené směry rozvoje mají bezprostřední vliv na vývoj v energetických potřebách města. Významná je struktura výrobních činností a s tím související spotřeba paliv a technologií, rozvoj služeb, vzrůst mobility a přepravních výkonů v nákladní i osobní dopravě, ale také prostorové řešení města apod. Způsob rozvoje města má značný vliv na vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojů znečištění. 5.2 Vztah k Územnímu plánu statutárního města Brna Generel ovzduší a zejména vyhodnocení kvality ovzduší je jedním z podkladů pro vypracování nového územního plánu města Brna. V průběhu zpracování byly využívány v širokém rozsahu informace a podklady z existujícího územního plánu, případně z doporučené technické dokumentace k tvorbě nového územního plánu, poskytované Odborem územního plánování a rozvoje MMB. Mezi hlavní zásady, kterými se stávající územní plán řídil, patřilo zejména respektování, případně obnovení přírodního rámce města, respektování, rozvoj a revitalizace historicky vzniklé struktury města, napojení města na evropské dopravní sítě a zároveň jeho ochrana před zbytečnou průjezdní dopravou. Hlavní směry rozvoje ÚPmB orientoval do jižní a východní, částečně pak i do západní části města. Prohlubování podrobných znalostí o využití území, vývoj společenského a ekonomického prostředí a situace na trhu nemovitostí vedly k potřebě dílčích změn územního plánu. Velké množství změn ÚPmB se dotýkalo navýšení návrhových ploch ve prospěch funkce bydlení, zeleně a dopravy na úkor ploch zemědělského půdního fondu (ZPF), individuální rekreace a ploch pracovních aktivit. Největší úbytek je v plochách ZPF, největší nárůst v plochách bydlení. Předpoklady územního plánu z r. 1994 zaostávají v mnoha oblastech za skutečným vývojem. Např. v rozhodujícím ukazateli z hlediska produkce emisí z dopravy - stupni automobilizace (počet osobních aut na 1000 obyvatel), který má vliv jak na předpoklady přepravní práce (nárůst využívání IAD), tak na dimenzování ploch a zařízení pro parkování a odstavování vozidel bylo hodnoty 400 os. aut na 1000 obyvatel, která byla předpovídána pro návrhový horizont ÚP (r. 2010), ve skutečnosti dosaženo již v r. 1999, tedy za pouhých 5 let platnosti územního plánu. 5.3 Vztah ke Generelu dopravy statutárního města Brna Dopravní politika statutárního města Brna byla schválena Zastupitelstvem města Brna na zasedání č. Z2/045 ve dnech 23.-25. 6. 1998 jako podklad pro zpracování dopravního generelu města Brna a všech dopravních a územně plánovacích dokumentací. Generel dopravy statutárního města Brna byl pořízen Útvarem hlavního architekta města Brna společnostmi ILF Consulting Engineers, s. r. o., a Brněnské komunikace a. s. v roce 2002. Generel dopravy byl pro zpracování Generelu ovzduší poskytnut Magistrátem města Brna a některé jeho podrobnosti byly projednávány a aktualizovány s Odborem dopravy a Odborem územního plánování a rozvoje v průběhu řešení. Významná opatření na dopravní síti, pro která byl zpracován vliv na kvalitu ovzduší, vyplývají z Generelu dopravy a Územního plánu města Brna a jejich rozsah byl s oběma odbory diskutován. 48

5.4 Vztah k Územní energetické koncepci statutárního města Brna Územní energetická koncepce statutárního města Brna (ÚEK) byla pro město Brno vypracována v letech 2003 a 2004. Zpracovateli Generelu ovzduší byla poskytnuta v dostupné oficiální verzi s návrhovou i analytickou částí. ÚEK statutárního města Brna byla zpracována na základě požadavku zákona č. 406/2000 Sb. a prováděcího předpisu Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k podrobnostem územní energetické koncepce, a stanovuje na území města Brna v několika variantách principy zásobování daného území palivy a energií ve výhledu příštích 20 let. Z hlediska programů snižování emisí a imisí je významným podkladem pro ocenění možného vývoje emisí ze stacionárních spalovacích zdrojů znečištění na území města v následujících 20 letech, a to v oblasti: Vývoje v zásobování města Brna teplem ze soustavy CZT a předpokládaného vývoje ve zdrojích soustavy CZT, které jsou největšími emitenty škodlivin; Potenciálu úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů energie; Očekávaných energetických nároků na rozvojových plochách pro zástavbu (jejichž odhad vycházel z územního plánu a funkčního využití těchto ploch). Z obecných částí ÚEK čerpali zpracovatelé Generelu ovzduší programu snižování emisí, např. popis města, geografických a klimatických podmínek, některé části popisu významných spalovacích zdrojů apod. Vstupní informace v emisní části se v Generelu ovzduší od Územní energetické koncepce odlišují. Emisní bilance výchozího stavu pro stacionární spalovací zdroje nebyly pro zpracování Generelu ovzduší (GO) dostatečně úplné ani aktuální. Proto byly v rámci Generelu ovzduší emise i ze spalovacích procesů vypočteny nezávisle na ÚEK. (ÚEK v analytické části pracuje pouze se základními škodlivinami a se spalovacími stacionárními zdroji a údaji roku 2001. Vlastní výpočet provedl zhotovitel Programu snižování emisí v kategorii REZZO 3 - emise v podnikatelském maloodběru, v lokálních topeništích v sektoru obyvatelstva, kde jsou stále využívána tuhá paliva, ve zjištění zpoplatněných zdrojů REZZO 3. U zdrojů REZZO 1 a 2 byla provedena úplná aktualizace, došetření zdrojů, jejich lokalizace, doplnění ostatních znečišťujících látek apod.). 49

6. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 6.1 Vztah k Národnímu programu snižování emisí ze zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů Národní program snižování emisí znečišťujících látek ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (tj. spalovacích zdrojů s jmenovitým tepelným příkonem 50 MW nebo vyšším, k nimž bylo vydáno původní stavební povolení u prvního objektu zdroje či jiné obdobné rozhodnutí do 1. července 1987) je nástrojem pro regulaci emisí v této skupině zdrojů. Na následujícím obrázku uvádíme schéma vztahů mezi směrnicemi Evropské komise z oblasti ochrany vnějšího ovzduší, územních emisních stropů a regulace emisí ze zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů (zdroje nad 50 MW t ). Obrázek 11: Vnější ochrana ovzduší, emisní stropy, zvláště velké spalovací stacionární zdroje Zdroj: ENVIROS, s. r. o. Způsob regulace zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů znečištění v Evropské unii definuje Směrnice č. 2001/80/EC Evropského parlamentu a Rady o omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zdrojů. Z této směrnice vyplývá, že tato vymezená kategorie zdrojů může být na národní úrovni regulována dvěma alternativními způsoby: plošné dosažení emisních limitů pro tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku, stanovených pro nové zdroje nejpozději k 1. lednu 2008 zařazení těchto zdrojů do národního programu, jehož implementace povede v daném termínu k celkovému snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých látek z této skupiny zdrojů shodnému se snížením, kterého by bylo dosaženo plošnou aplikací emisních limitů. 50

U stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů v České republice bylo použito zařazení do Národního programu. Legislativní rámec, který upravuje chování podniků při aplikaci směrnice 2001/80/ EC, je dán Nařízením vlády č. 112/2004 Sb. o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečištění. Z příloh k tomuto nařízení vyplývají i opatření pro 4 zvláště velké stávající spalovací zdroje na území města Brna. Jsou to zdroje: Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Energzet a. s. - teplárna KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s. Žádný z uvedených zvláště velkých spalovacích zdrojů nepodléhá individuální regulaci emisí NO x. Zdroje nicméně podléhají skupinové regulaci a mají stanovené výpočtové stropy pro emise SO 2, NO x a tuhých znečišťujících látek. Dále vypracovávají a předkládají Krajskému úřadu Jihomoravského kraje Plány snížení emisí u zdroje. Tyto plány byly analyzovány a využity jako informační zdroj pro odhad vývoje emisí z této kategorie zdrojů na území města Brna k roku 2010. U žádného zdroje není stanovený emisní strop překračován, naopak, všechny zdroje pracují s významným kreditem tj. v roce 2003 výrazně pod úrovní emisního stropu. 6.2 Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a využití OZE Potenciál úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů byl navržen v územní energetické koncepci statutárního města Brna. V návaznosti na Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje je v Programu snižování emisí statutárního města Brna doporučena realizace potenciálu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v souladu s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna jako jedno z opatření ke snížení emisí. Jedním ze zdrojů financování těchto opatření, který nicméně disponuje omezenými investičními prostředky, je Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Tento program má 17 částí (podle jednotlivých resortů státní správy) a je zveřejňován vždy ke konci roku. V prosinci roku 2004 byl Obchodním věstníkem vyhlášen program pro rok 2005 (část A, v působnosti MPO). Platnost programu je roční. Oblasti vymezené pro působnost tohoto programu jsou dány Zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v části o Národním programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Národní program je čtyřletý a Státní program je jeho ročním upřesněním. Přestože jsou zdroje Státního programu podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů nevhodné pro realizaci většiny investičních opatření v této oblasti, lze je využít pro zpracování zbývajících energetických auditů, realizaci vzdělávacích akcí, vypracování Akčního programu na podporu realizace Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje a statutárního města Brna, implementaci energetického managementu formou M&T, podporu činnosti Krajské energetické agentury, středisek EKIS (síť poradenských středisek) apod. 6.3 Vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Místní program zlepšení kvality ovzduší byl vypracován pro škodliviny PM 10, benzen a NO 2. U těchto škodlivin docházelo k překračování výhledového imisního limitu případně zvýšeného o mez tolerance v roce 2003 (PM 10 ), nebo je překračován imisní limit a odhad výhledového stavu k roku 2010 ukazuje možné překračování ve výhledu bez přijetí dodatečných opatření, nebo očekávaný vývoj v emisích naznačuje možné překračování imisního limitu v roce 2010 (benzen, NO 2 ). 51

Proto je nezbytné, aby byly snižovány zejména emise těchto škodlivin. Opatření ke snížení těchto emisí jsou zahrnuta do programu snižování emisí se zohledněním hlavních cílových skupin programu a s rámcovým vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. V Programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna jsou vytvořena doplňková opatření, která nesouvisí přímo se snižováním emisí, a navíc je přihlédnuto k dopadu opatření snižujících emise na kvalitu ovzduší v konkrétní problémové látce a lokalitě. 52

7. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA 7.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Statutární město Brno je územně členěno na 29 městských částí, Magistrát města Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného obecního úřadu a působnost okresního úřadu. Jak uvádí Strategie pro Brno: Rozdělení města na dílčí správní části je výsledkem jeho demografického růstu a územního vývoje. Aktuální územněsprávní struktura respektuje existenci historicky vzniklých územních celků, vyznačujících se určitou vnitřní urbanistickou, sociální i politickou integritou. Nevýhodou tohoto uspořádání je nevyrovnaná velikostní skladba jednotlivých městských částí. Princip přirozených městských částí není navíc uplatněn beze zbytku, např. v případě Brna-sever či Brna-jih. Vysoký počet městských částí je předpokladem efektivnější účasti obyvatel na správě věcí veřejných a blízkosti veřejné správy k občanům. Systém decentralizace státní správy a samosprávy, včetně výkonu některých činností v přenesené působnosti pověřenými obecními úřady, je ovšem v řadě oblastí nepřehledný a přináší problémy v odborném pokrytí některých správních činností. Komplikovány jsou rovněž činnosti založené na integritě městské struktury a společnosti, jako je územní plánování, rozvoj dopravní infrastruktury, socioekonomické plánování apod. Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/2004, kterou se vydává Statut města Brna: PŮSOBNOST MĚSTA 1) Samostatná působnost: ve spolupráci s městskými částmi zabezpečuje a realizuje koncepci péče o všechny složky životního prostředí města Brna a racionální využívání přírodních zdrojů; v souvislosti s tím zajišťuje zpracování příslušné dokumentace, koordinuje činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů ve městě, informuje veřejnost o stavu životního prostředí ve městě, včetně koordinace této činnosti na území města, zabezpečuje a aktualizuje informační systém všech složek životního prostředí, podílí se na ekologické výchově, vydává závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům celoměstského významu 2) Přenesená působnost: je dotčeným orgánem při posuzování vlivů na ŽP podle zvláštních předpisů 41, 41a) v územním řízení, stavebním a kolaudačním řízení ze zákonů o ochraně ovzduší, ochraně přírody a krajiny a o odpadech; ukládá pokuty fyzickým a právnickým osobám za porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí; na úseku ochrany ovzduší odbor ŽP: o rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů, o ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních zdrojů, 53

o o o o o o vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje, je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší, zpřístupňuje informace, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, zpracovává místní program snižování emisí znečišťujících látek, vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů. PŮSOBNOST MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ 1) Samostatná působnost: V samostatné působnosti městské části: vytvářejí a realizují koncepci péče o životní prostředí příslušné městské části v návaznosti na koncepci životního prostředí města, ke které se vyjadřují, a v souvislosti s tím zabezpečují racionální využívání přírodních zdrojů; zabezpečují provoz sběrných středisek odpadů, koordinují činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů v městské části, vydávají závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům místního významu. 2) Přenesená působnost: Na úseku ochrany ovzduší městské části: zpřístupňují informace, rozhodují o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, nařizují odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládají opatření a pokuty, vedou evidenci malých stacionárních zdrojů, poskytují údaje ministerstvu, kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, nápravná opatření, rozhodují o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, kontrolují účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů, kontrolují dodržování povinností a ukládají pokuty. 7.2 Kontakty a odpovědné osoby 7.2.1 Magistrát města Brna Odpovědným orgánem v oblasti ochrany ovzduší je: Technický úsek MMB Odbor životního prostředí (OŽP) Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí Referát ochrany ovzduší 54

Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Vaněček Tel.: +420 542 174 500 dv. 515a Sekretariát: Kateřina Págová Tel: +420 542 174 501 dv. 516 Fax: +420 542 174 509 7.2.2 Městské části Tabulka 32: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty vykonávající agendu v oblasti ochrany ovzduší MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 1 Brno-střed Dominikánská 2, 601 69 tel. Ústř. 542 526 111, fax 542 526 395 E-mail: podatelna@stred.brno.cz www.stred.brno.cz 2 Brno-Žabovřesky Horova 28, 616 00 tel. Ústř. 549 523 511, fax 549 257 422 E-mail: info@zabovresky.brno.cz www.brno.cz/zabovresky 3 Brno-Královo Pole Palackého tř. 59, 612 93 tel. Ústř. 541 588 111, fax 549 245 440 E-mail: info@krpole.brno.cz www.kralovopole.brno.cz 4 Brno-sever Bratislavská 70, 601 47 tel. ústř. 532 151 111, fax 545 542 276 E-mail: info@sever.brno.cz www.brno.cz/sever/ Odbor životního prostředí Měnínská 4 tel. 542 526 150 Oddělení životního prostředí Horova 28 tel. 549 523 566 Odbor životního prostředí Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 Oddělení životního prostředí a místního hospodářství Bratislavská 70 tel. 532 151 232 5 Brno-Židenice Šámalova 60, 615 00 tel. ústř. 548 212 238, fax 548 211 869 E-mail: info@zidenice.brno.cz www.zidenice.cz 6 Brno-Černovice Bolzánova 1, 618 00 tel. ústř. 548 129 811, fax 548 129 853 E-mail: info@cernovice.brno.cz www.brno.cz/cernovice 7 Brno-jih Mariánské nám.13, 617 00 tel. ústř. 545 427 511, fax 545 233 413 E-mail: info@brno-jih.cz www.brno-jih.cz Odbor životního prostředí Bolzanova 1 tel. 548 129 836 Referát životního prostředí Mariánské nám. 13 tel. 545 427 522 8 Brno-Bohunice Dlouhá 3, 625 00 tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax 547 352 946 E-mail: info@bohunice.brno.cz www.brno.cz/bohunice/ 55

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 9 Brno-Starý Lískovec Klobásova 9, 625 00 tel. ústř. 547 139 211, fax 547 139 230 E-mail: info@sliskovec.brno.cz www.radnice.info/staryliskovec Referát tvorby a ochrany životního prostředí a hygieny Klobásova 9 tel. 547 139 238 10 Brno-Nový Lískovec Oblá 75 a, 634 00 tel. ústř. 547 211 333, fax 547 211 334 E-mail: info@nliskovec.brno.cz www.nliskovec.brno.cz 11 Brno-Kohoutovice Bašného 36, 623 00 tel. ústř. 547 130 511, fax 547 130 522 E-mail: info@kohoutovice.brno.cz www.kohoutovice.brno.cz 12 Brno-Jundrov Veslařská 56, 637 00 Brno tel. ústř. 541 420 361, fax 541 220 001 E-mail: info@jundrov.brno.cz www.brno.cz/mc/jundrov/ Úsek životního prostředí: Veslařská 56 tel. 541 420 376 13 Brno-Bystrc nám. 28. dubna 60, 635 00 tel. ústř. 546 125 111, fax 546 125 224 E-mail: info@bystrc.brno.cz www.bystrc.cz Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 14 Brno-Kníničky Nová 11, 635 00 tel. ústř. 546 221 550, fax 546 221 550 E-mail: info@kninicky.brno.cz www.brno-kninicky.cz 15 Brno-Komín Vavřinecká 15, 624 00 tel. ústř. 541 428 161, 541 428 162, fax 541 222 481 E-mail: info@komin.brno.cz www.brno-komin.cz Agendu vykonává pověřená městská část Brno-Bystrc Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 Odbor životního prostředí Vavřinecká 15 tel. 541 428 178 16 Brno-Medlánky Hudcova 7, 621 00 tel. ústř. 541 225 267, fax 541 225 267 E-mail: info@medlanky.brno.cz www.eurady.cz/medlanky/ Referát životního prostředí: Hudcova 7, tel. 549 273 111 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám.11, 621 00 tel. ústř. 541 421 711, fax 541 226 124 E-mail: info@reckovice.brno.cz www.brno.cz/reckovice Oddělení životního prostředí ochrana ovzduší, odpadové hospodářství Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 56

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 18 Brno-Maloměřice a Obřany Selská 66, 614 00 tel. ústř. 545 211 726, 545 212 251, fax 545 213 840 E-mail: info@malomerice.brno.cz www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/ 19 Brno-Vinohrady Velkopavlovická 25, 628 00 tel. ústř. 544 233 513, fax 544 210 825 E-mail: info@vinohrady.brno.cz www.brno.cz/mc/vinohrady 20 Brno-Líšeň Jírova 2, 628 00 tel. ústř. 544 424 811, fax 544 211 010 E-mail: info@lisen.brno.cz www.brno.cz/lisen/ 21 Brno-Slatina Budínská 2, 627 00 tel. ústř. 545 226 018, fax 545 216 285 E-mail: mcslatina@atlas.cz www.mcslatina.org 22 Brno-Tuřany Tuřanské nám. 1, 620 00 tel. ústř. 545 219 627, 545 219 628, fax 545 219 338 E-mail: info@turany.cz www.turany.cz 23 Brno-Chrlice Chrlické nám. 4, 643 00 tel. ústř. 545 427 210, 545 427 220, fax 545 238 069 E-mail: info@chrlice.brno.cz www.chrlice.brno.cz 24 Brno-Bosonohy Bosonožské nám. 1, 642 00 tel. ústř. 547 422 711, fax 547 422 719 E-mail: info@bosonohy.brno.cz www.brno.cz/bosonohy 25 Brno-Žebětín Křivánkovo nám. 35, 641 00 tel. ústř. 546 217 110, fax 546 217 301 E-mail: info@zebetin.brno.cz www.zebetin.webpark.cz 26 Brno-Ivanovice Mácova 3, 621 00 tel. ústř. 541 226 695, fax. 549 271 494 E-mail: info@ivanovice.brno.cz www.radnice.info/ivanovice 27 Brno-Jehnice Nám. 3. května č. 5, 621 00 tel. ústř. 541 237 425, fax 541 237 157 E-mail: info@jehnice.brno.cz www.mcjehnice.brno.cz Odbor životního prostředí, zemědělství a vnitřních věcí Rázusova 37 tel. 545 230 573 Odbor životního prostředí Velkopavlovická 25 tel. 544 210 839 Odbor technický Referát životního prostředí Jírova 2 544 424 877 Odbor technický Referát životního prostředí a zemědělství Přemyslovo nám. 18 tel. 548 214 606 Referát životního prostředí Tuřanské nám. 1 tel. 545 220 017/109 Odbor živ. prostředí, odpad. hosp. Chrlické nám. 4 tel. 545 427 217 Odbor životního prostředí Bosonožské nám. 1 tel. 547 422 713 Úsek životního prostředí Křivánkovo nám. 35 tel. 546 217 301 Agendu vykonává pověřená městská část Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 Agendu vykonává MČ Brno-Královo pole Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 57

MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 28 Brno-Ořešín Ronovská 10, 621 00 tel. ústř. 541 237 257, fax 541 237 257 E-mail: info@oresin.brno.cz www.brno.cz/mc/oresin 29 Brno-Útěchov Adamovská 6, 644 00 tel. ústř. 541 239 135, fax 541 239 135 E-mail: info@utechov.brno.cz www.volny.cz/utechov MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 Odbor životního prostředí Adamovská 6 tel. 541 239 135 58

8. VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Znečišťující látky, které jsou hodnoceny vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou stanoveny Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a zahrnují: oxid siřičitý suspendované částice frakce PM 10 oxid dusičitý olovo oxid uhelnatý benzen ozon kadmium arzen nikl rtuť benzo(a)pyren amoniak Kromě hodnot imisních limitů pro výše uvedené znečišťující látky je nařízením vlády č.350/2002 Sb. stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g/m 2 za měsíc. 8.1 Monitorování kvality ovzduší 8.1.1 Státní monitorovací síť V roce 2003 proběhla rekonstrukce státní monitorovací sítě kvality ovzduší, provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, která k 1. 1. 2004 sestává ze 64 základních stanic a 30 specializovaných stanic (13 stanic měřících ozon, 4 dopravní stanice a 13 stanic provozovaných místními úřady). Celkem bylo v roce 2003 prováděno měření kvality ovzduší na 347 místech, z toho Český hydrometeorologický ústav zajišťoval 147 měřicích míst a hygienická služba a Státní zdravotní ústav 92 měřicích míst. Z regionálního hlediska je nejvíce stanic provozováno v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Středočeském kraji a v Praze. Restrukturalizace monitorovací sítě a tím i snížení počtu monitorovacích stanic se realizuje od 1. 1. 2004. Data z monitorovacích stanic jsou validována a shromažďována v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO), provozovaném Českým hydrometeorologickým ústavem. V některých případech (zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, VOC, rtuť, benzen, benzo(a)pyren a amoniak) není počet měřicích míst zjevně dostatečný k tomu, aby umožnil spolehlivé posouzení kvality ovzduší nad územím České republiky. 8.1.2 Měření kvality ovzduší na území města Brna Koncentrace znečišťujících látek na území města jsou v současnosti sledovány staničními sítěmi Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního ústavu (dříve Městské hygienické stanice - MHS) a Magistrátu města Brna. Magistrát města Brna provozuje síť imisního monitoringu sestávající nyní z pěti stacionárních měřicích stanic. V rámci řešení Generelu ovzduší statutárního města Brna byly ve spolupráci s Odborem životního prostředí MMB vyhodnoceny údaje imisního monitoringu na území města Brna za období let 2000 až 2003, v závislosti na dostupnosti údajů, provedeném měření, provozu stanic apod. 59

8.1.3 Umístění a provoz stanic na území města Brna Stanice OŽP MMB OŽP MMB, referát ochrany ovzduší, provádí měření kvality ovzduší na území města Brna svými stacionárními monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách: PFMU - křižovatka ulic Kotlářská - Kounicova, areál PřF MU Brno (od 1. 8. 2004 přešla stanice do správy ČHMÚ) ZVONAŘKA - ul. Opuštěná, před bývalým SOU obchodním LÁNY - ul. Lány, MČ Bohunice, areál SZTŠ ARBORETUM - tř. Gen. Píky, MČ Brno-sever, areál Arboreta MZLU SVATOPLUKOVA - Svatoplukova, MČ Brno-Židenice, areál kasáren AČR VLEK - ul. Bauerova, Pisárky, předprostor IX. brány BVV Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP MMB. Na všech uvedených stanicích je monitorován oxid dusnatý (NO), oxid dusičitý (NO 2 ), oxid uhelnatý (CO), oxid siřičitý (SO 2 ) a prašný aerosol. Na monitorovacích stanicích PFMU a Lány je měřen prašný aerosol frakce PM 10 (částice velikosti 10 mm), na stanicích Zvonařka, Arboretum, Svatoplukova a Vlek je prašný aerosol měřen metodou TSP (total suspended particulates) a po přepočtu naměřených hodnot konstantou 0,8 je rovněž prezentován jako prašný aerosol frakce PM 10. Troposférický ozon O 3 je měřen na stanicích PřFMU a Arboretum. Nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší - zejména oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého - jsou registrovány v chladnější části roku za nepříznivých rozptylových podmínek (teplotní inverze, malá rychlost větru) a u komunikací s vysokou intenzitou dopravy po větší část roku. V letních měsících, zejména za bezoblačných a slunných dnů dosahuje svých maximálních hodnot troposférický ozon. Nejvyšších hodnot je dosahováno v odpoledních hodinách s následným poklesem ve večerních hodinách. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na stránkách www.brno.cz/monitoring/ Stanice ČHMÚ ČHMÚ provozovalo letech 2000 až 2003 následující stanice imisního monitoringu: Brno Josefská - střed města, vícepodlažní zástavba (obytné budovy z posledních desetiletí. Areál bývalého Technického muzea; Brno Kroftova dopravní stanice, stacionární, manuální, umístěna v horní části Žabovřeské kotliny, zástavba nízkopodlažními obytnými budovami, středně zatížený liniový zdroj, v okolí lokální topeniště; Brno Přízřenice - Rovina, velmi málo zvlněný terén. Zástavba, převážně průmyslem užívané plochy; Brno Soběšice - Vrchol. poloha ve značně svažitém terénu (nad 10%). Částečně zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obce. Brno - Tuřany pozaďová předměstská stanice, AMS, umístění vrcholová poloha, rovná plocha, areál mezinárodního letiště, trvalý travní porost, téměř bez zástavby; Brno VŠZ dopravní stanice, stacionární, manuální, vrcholová poloha v terénu. Areál arboreta. V okolí sídlištní zástavba. Pod svahem zatížený liniový zdroj, výtopna. Údaje z automatizovaného imisního monitoringu, aktuální údaje o stavu vyhodnocení kvality ovzduší jsou k dispozici na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz. Většina těchto stanic ukončila v průběhu roku 2003 provoz. 60

Stanice Zdravotního ústavu Další měřicí stanice v Brně provozuje Státní zdravotní ústav - v letech 2000 až 2003 se jednalo o 5 měřicích stanic: Stanice Polní (provoz stanice byl ukončen v roce 2003) Brno Fr. Skaunicové Brno Húskova pozaďová stanice, stacionární, manuální. Brno Dobrovského pozaďová stanice, stacionární, manuální, zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty; Brno Krasová pozaďová stanice, stacionární, manuální, umístěna v řídké nízkopodlažní zástavbě (vilová čtvrť). V následující tabulce je uveden soupis stanic spolu s měřenými škodlivinami. Jejich umístění v mapě (v GIS) je přílohou Rozptylové studie města Brna. Tabulka 33: Soupis měřicích stanic na území města Brna, rok 2000-2003 Název stanice Provoz Měřená škodlivina SO 2 PM10 NO NO 2 CO O 3 Pb Cd As Ni Brno - Josefská ČHMÚ X Brno - Kroftova ČHMÚ X X X X X Brno - Přízřenice ČHMÚ X Brno - Soběšice ČHMÚ X Brno - Tuřany ČHMÚ X X X X Brno - VŠZ ČHMÚ X Brno - Dobrovského SZÚ X X X X X Brno - Húskova SZÚ X X X X X Brno - Krasová SZÚ X X X X X Brno Fr. Skaunicové SZÚ X X X X X Brno - Polní SZÚ X PFMU MMB X X X X X X (ČHMÚ) ZVONAŘKA MMB X X X X X LÁNY - ul. Lány MMB X X X X X ARBORETUM MMB X X X X X X Brno - Svatoplukova MMB X X X X X VLEK - ul. Bauerova MMB X X X X X 8.1.4 Vyhodnocení imisního monitoringu Vyhodnoceny byly údaje ze všech stanic, pro sledované škodliviny v letech 2000 až 2003. V příloze Programu zlepšení kvality ovzduší jsou předloženy tabelární a grafické výstupy hodnocení podle jednotlivých stanic. Jak ukazují údaje z měření, závažné překračování limitních hodnot bylo naměřeno ve všech stanicích OŽP MMB pro suspendované částice frakce PM 10. Výhledová hodnota imisního limitu pro rok 2010 u ročních průměrných koncentrací oxidu uhličitého (NO 2 ) byla v letech 2000 až 2003 překračována ve 3 stanicích, nebyla však překročena hodnota limitu včetně meze tolerance. Nejvyšší naměřené hodnoty koncentrací NO 2 se vyskytují v zimních měsících. U krátkodobých koncentrací NO 2 nedochází k překračování četnosti, hodnota limitních koncentrací pro rok 2003 (LV+MT) překračována není, je nicméně ohroženo splnění imisního limitu k roku 2010. 61

Koncentrace oxidu siřičitého se i v zimních měsících pohybují mezi dolní a horní mezí pro posuzování, nedosahují ani poloviny imisního limitu a v letních měsících klesají pod dolní mez pro posuzování (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.) Také pro všechny další škodliviny jsou naměřené hodnoty pod dolní mezí pro posuzování (s výjimkou niklu, u kterého jsou naměřeny hodnoty přesahující imisní limit i několikanásobně a probíhá vyhodnocení metodiky měření, a arzenu, jehož zimní koncentrace se pohybují mezi horní a dolní mezí pro posuzování. 8.2 Modelové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2003 Kromě vyhodnocení údajů z měření pro období let 2000 až 2003 byl proveden pro údaje roku 2003 velmi podrobný modelový výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení hraničních koncentrací na území města Brna, a to pro všechny znečišťující látky, které jsou imisně sledované (s výjimkou amoniaku, troposférického ozonu a prašného spadu). Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS 97, která byla vydána MŽP ČR v r.1998 a která byla oproti původní verzi upravena tak, aby respektovala požadavky nové legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Výstupy rozptylové studie lze stručně shrnout následovně: Nejproblematičtější škodliviny jsou: prach, benzen, BaP, NO 2 Překračování imisních limitů včetně meze tolerance dochází u suspendovaných částic PM 10. Z hlediska zdrojů prachu jsou významnými původci překračování limitních hodnot pro průměrné denní koncentrace slévárny na území města Brna a malé zdroje znečištění. V průměrných ročních koncentracích je příspěvek stacionárních zdrojů malý - zásadním problémem je sekundární prašnost především z dopravy a nezpevněných ploch. Koncentrace přesahující výši imisního limitu zvýšenou o mez tolerance jsou dosahovány v případě benzenu. Limitní hodnoty jsou překračovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská a dále pak v centru Brna, v lokalitách Dornych a Koliště. Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou dosahovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská. Maximální hodinové koncentrace pro NO 2 jsou překročeny především podél celého hodnoceného dálničního úseku D1, četnost překročení je nižší než je stanovena v imisním limitu. Pro škodlivinu BaP jsou v blízkosti obaloven živičných směsí dosahovány koncentrace ve výši 2 µg/m 3, a jsou tedy na dvojnásobku výhledového imisního limitu pro rok 2010. Do této doby bude potřeba měřením v blízkosti zdrojů potvrdit nebo vyvrátit výsledky modelového hodnocení imisního zatížení a popřípadě navrhnout technologická opatření ke snížení imisního zatížení škodlivinou BaP. Při zpracování rozptylové studie byly stanoveny příspěvky jednotlivých skupin zdrojů znečištění k imisní situaci v jednotlivých škodlivinách. Jsou uvedeny v následující tabulce: 62

Tabulka 34: Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisnímu zatížení města Brna (průměr) LV+MT 2003 Podíl REZZO v % škodlivina interval µg/m 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 SO 2 PM 10 NO 2 1 hod 410 23 13 64 0 roční 50 12 16 72 0 24 hod 125 23 13 64 0 Podíl sekundární prašnosti 24 hod 60 10 24 11 1 54 roční 43,2 2 1 2 5 90 1 hod 270 2 1 2 95 roční 54 2 1 4 93 Benzen roční 9,375 0 0 1 99 O 3 8 hod. klouzavý 120 0 Pb roční 0,7 39 26 35 0 Cd roční 0,007 46 6 48 0 As roční 0,01125 25 70 5 0 Ni roční 0,034 66 3 31 0 Hg roční 0,05 0 42 58 0 BaP roční 0,008 86 0 0 14 CO max. 8hod. průměr 13 300 8 2 5 85 Zdroj: J. Bucek 0 0 8.3 Souhrnný imisní popis města Strategie pro Brno uvádí: Sociologické průzkumy ukazují, že ovzduší v centru Brna hodnotí téměř polovina obyvatel (47,4 %) jako spíše špatné a dalších 30 % jako špatné. Proto je jeho stavu věnována v Brně v posledních několika letech mimořádná pozornost - ovzduší je pravidelně monitorováno a vedení města Brna prostřednictvím své Kanceláře Brno-Zdravé město a Odboru životního prostředí iniciuje projekty vedoucí k odstranění zdrojů znečištění a k ozdravění města. Dle Přílohy č. 11 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a návazných sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (MŽP) je město Brno zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 1 vzhledem k tomu, že na části jeho území dochází k překračování imisních limitů i meze tolerance pro průměrné 24hod. koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM 10. Zasažená plocha tvořila dle informací MŽP v roce 2003 18 % plochy města (překročení imisního limitu i meze tolerance) a 50,8 % (překročení imisního limitu, který vstoupil v platnost 1. ledna roku 2005). V rámci Generelu ovzduší byla prováděna analýza imisního monitoringu na území statutárního města Brna a modelové hodnocení kvality ovzduší z údajů o emisích znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění a automobilové dopravy. Vyhodnocením měření i modelovým hodnocením kvality ovzduší (výrazně podrobnějším, než je prováděno pro potřeby MŽP) bylo na území města Brna rovněž zjištěno překročení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance u průměrných ročních i průměrných denních koncentrací prachových částic frakce PM 10. Toto překročení bylo zjištěno na mnohem menším území města, než jak uvádí hodnocení MŽP. Znečištění je (na základě analýz příspěvků zdrojů znečištění na vybraných referenčních bodech modelu SYMOS) zapříčiněno: v případě ročních koncentrací - produkcí prachu v technologických provozech a lokálních topeništích; 1 Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, v 7 odst. 1. 63

v případě krátkodobých, denních koncentrací pak zejména sekundární prašností ve spolupůsobení s dopravou. Další významnou znečišťující látkou je benzen, u kterého jsou na části území města Brna překračovány limitní hodnoty pro průměrné roční koncentrace, a to v důsledku zatížení dopravou. Zvýšené imisní koncentrace jsou zaznamenány také u oxidu dusičitého, u kterého by ve výhledu nemusel být naplněn imisní limit k roku 2010, nebudou-li přijata nápravná opatření, zejména v dopravě. Překročení imisního limitu k roku 2009 by bez provedení nápravných opatření hrozilo také u benzo(a)pyrenu, zejména vlivem některých technologických provozů. Součástí podrobné rozptylové studie jsou nejenom mapy imisního zatížení, ale i popis imisního zatížení městských částí, a to pro každou škodlivinu. Toto je důležité hlavně z toho důvodu, aby každá městská část měla představu o svém imisním zatížení a původcích, kteří ho způsobují. Ochranu ovzduší upravuje Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Tento zákon od 1. 6. 2002 plně nahradil zákony č. 309/1991 Sb. a zákon č. 389/1991 Sb. i zákon č. 86/1995 Sb. Cílem nového zákona o ovzduší je dosažení souladu v oblasti ochrany ovzduší s právními předpisy Evropských společenství v této oblasti a s přijatými mezinárodními závazky. Legislativa EU i nová národní legislativa stanovuje limitní hodnoty cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. 64

9. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V EMISÍCH DO ROKU 2010 Vliv nových (připravovaných) zdrojů emisí na kvalitu ovzduší a odhad ve vývoji emisí na území statutárního města Brna vychází z: Předpokladů v územním plánu města Brna Návrhových variant územní energetické koncepce města Brna Strategie pro město Brno Návrhů v Generelu dopravy města Brna Očekávané podpory města v úsilí o vytváření podmínek pro rozvoj města způsobem, který umožní zlepšení, případně udržení kvality ovzduší při naplnění rozvojových strategií a záměrů, deklarovaných v dlouhodobé Strategii pro Brno i v Programovém prohlášení Rady města Brna na roky 2002-2006. Stacionární zdroje Vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů v zástavbě ve stabilizovaném území souvisí s technologickými změnami, vývojem v plynofikaci, udržením rozvoje a dodávek a v ideálním případě s rozšiřováním dodávek tepla z CZT (pro využití výkonu zdroje a zlepšení jeho energetické účinnosti), s využíváním obnovitelných zdrojů (zejména sluneční energie kolektorů, výhledově solárních panelů, tepelných čerpadel ve stávající a rekonstruované zástavbě, dosahováním úspor energie při modernizaci bytového fondu, realizaci energeticky úsporných opatření v návaznosti na doporučení energetických auditů v sektorech občanské vybavenosti atd.). Přínosy inovací a technologických záměn i snahy o dosahování úspor ve vytápění přinášejí s sebou významné snížení emisí znečišťujících látek vč. emisí skleníkových plynů. V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby (jedná se o několik zbývajících zdrojů REZZO 2 a lokální topeniště) a jejich náhradou teplem z CZT nebo zemním plynem, v obou případech s příznivým dopadem na emise téměř všech škodlivin, zejména pak tuhých prachových částic, SO 2, NO x a kovů. Vývoj emisí v průmyslu byl proveden pouze odhadem. Na území města Brna se nepředpokládá dle strategických dokumentů o rozvoji města umisťování energeticky a materiálově náročného průmyslu. Ve stávajícím průmyslu jsou emise regulovány emisními stropy a dalšími regulativními nástroji (IPPC, povolovací řízení, apod.). Nové průmyslové závody budou výhledově zásobovány ze soustavy CZT nebo zemním plynem. Souhrnné emise budou ovlivněny zejména poptávkou po teple a výrobou tepla ve zdrojích Tepláren Brno, SAKO a Energzet, a. s. Zvláště velké stacionární spalovací zdroje podléhají regulaci, jejich emisní stropy v plánech snížení emisí jsou však stanoveny s rezervou téměř 100 % proti emisím roku 2003. Pozornost je v průběhu povolování třeba věnovat emisím prachu a technologickým emisím. Nárůst emisí škodlivin není dle našeho názoru u této skupiny zdrojů pravděpodobný. Vliv zástavby na rozvojových plochách závisí do značné míry na charakteru zástavby, přesto však jsou její jednotkové energetické nároky mnohem nižší než nároky stávající zástavby v důsledku nezbytnosti naplňovat rostoucí požadavky české i evropské legislativy v oblasti hospodárné spotřeby energie. Kombinací úspor energie a nových energetických nároků na rozvojových plochách bývá často pokles nebo stagnace energetických nároků, nebo pouze pomalý nárůst. Emise produkované na nových plochách pro výstavbu jsou většinou spojeny s výrobou tepla a v případě spalování zemního plynu mohou produkovat emise NO x. 65

Doprava V oblasti dopravy lze očekávat nárůst dopravních výkonů (i v návaznosti na strategické rozvojové záměry města) a snahou by měla být optimalizace využití jednotlivých systémů dopravy. Mnoho opatření, která jsou v oblasti dopravy navrhována CDV, jsou zakotvena i v Generelu dopravy a v ostatních programových dokumentech města. Omezování emisí z dopravy bude velmi závislé na rychlosti modernizace vozového parku, zprůjezdnění úzkých míst a zvýšení plynulosti dopravy, úspěšnosti podpory železniční dopravy a MHD a přínosech uplatňované regulace individuální osobní dopravy při vjezdu do centra města. V období 2002 až 2010 se v ČR předpokládá obměna 1 775 tisíc až 2 260 tisíc vozidel, což představuje 45 % až 58 % počtu všech vozidel v roce 2001. Obměna vozidel bude zřejmě probíhat rychleji než nárůst přepravních výkonů, a lze proto očekávat vzájemnou kompenzaci zejména u osobní, ale částečně i u nákladní dopravy. V druhé polovině dekády se navíc začnou ve struktuře vozového parku postupně prosazovat nová vozidla splňující zpřísněné normy EURO IV a EURO V a budou, v souvislosti s transpozicí a implementací nových právních předpisů ES uplatněny zpřísněné požadavky na jakost pohonných hmot. Zavedení normy EURO IV bude u dotčených mobilních zdrojů znamenat výrazné snížení emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek u osobních automobilů cca o polovinu, u nákladních automobilů cca o třetinu. Zavedení normy EURO V bude u dotčených nákladních vozidel znamenat snížení emisí oxidů dusíku o cca 40 %. Z výše uvedených důvodů není nutno očekávat, že by v horizontu roku 2010 došlo v České republice k výraznějšímu nárůstu emisí z dopravy nad současnou úroveň nicméně současná úroveň emisí v případě oxidů dusíku výrazně převyšuje hodnotu národního emisního stropu a na významných částech území ČR dochází k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice a benzo(a)pyren a někde také imisních limitů pro oxidy dusíku pro ochranu vegetace / ekosystémů. Proto bude nutno realizovat dodatečná opatření k omezení emisí z mobilních zdrojů, zejména emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek. Rizikovými faktory v oblasti vlivů dopravy na kvalitu ovzduší jsou jednak nedostatečné kontroly technického stavu vozidel, jednak dovoz ojetých vozidel ve špatném technickém stavu. 66

10. PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI OBCE Na území města Brna probíhá souběžně mnoho podpůrných aktivit, jejichž přínosy mají kladný vliv na kvalitu ovzduší. Mezi ně zejména patří: o o implementace a návazné realizace energetických auditů na území města. zapojení města Brna do mezinárodní sítě Healthy Cities Network (Projekt Brno - Zdravé město). V rámci projektu byl pro Brno vytvořen Plán zdraví a kvality života s programem do roku 2015. Tento plán se dotýká také životního prostředí a v jeho rámci pak aktivitami na šetrné chování občanů k životnímu prostředí, na podporu ekologické výchovy, apod. Součástí realizace tohoto plánu jsou konkrétní akce na podporu úspor energií v soustavách CZT, školách a školkách města Brna (systémové sledování a vyhodnocování spotřeby s využitím metody Monitoringu a Targetingu). Podpora životního prostředí a čistoty ovzduší je zakotvena ve Strategii pro Brno, dlouhodobém strategickém dokumentu, významném pro tvorbu nového územního plánu, rozvoj dopravy, priorit ve financování apod. Systémový přístup k ochraně ovzduší při přípravě rozvojových strategií a aktivit je nezbytný vzhledem k ambiciózním rozvojovým plánům města. Na území města dochází k zateplování panelových domů, rekonstrukci parní sítě CZT apod., tyto aktivity mohou mít značný vliv na snížení spotřeby tepla a paliv ve stávající, stabilizovaném území a zvýšení disponibilní rezervy v prodeji tepla bez navýšení kapacit ve zdrojích. V doporučeních Územní energetické koncepce statutárního města Brna je uvedena preference dodávek tepla ze soustavy CZT (Teplárny Brno, a. s.) i z okrskových plynových soustav CZT (TEZA, a. s.). V této souvislosti zákon o ochraně ovzduší ve svém 3 odst. 8 uvádí: (8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Tato doporučení nemají přímý dopad do snížení emisí, jsou přínosná zejména v oblasti kvality ovzduší, kde ekonomicky přijatelná preference CZT je zařazena jako jedno z doporučených opatření ke snížení imisní zátěže oxidem dusičitým v oblastech, kde je ohroženo plnění imisních limitů u oxidu dusičitého. 67

11. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 11.1 Úvod Opatření jsou navržena podle znečišťující látky a podle původců znečištění a byla - pokud to bylo možné a vhodné - projednávána s provozovateli vybraných zdrojů znečištění, MMB a KÚ tak, aby program snižování emisí obsahoval konsensuální návrhy, vycházející nejen z potřeb a možností kraje a města, ale také z reálných možností provozovatelů zdrojů a zařízení. Přínosy opatření jsme zahrnuli do odhadu vývoje emisí. Opatření se zaměří na všechny provozovatele a sledované škodliviny: SO 2, NO 2, NO x, PM 10, olovo, CO, benzen, těkavé organické látky, rtuť, arzen, kadmium a nikl, polyaromatické uhlovodíky, zápach, metan. Návrh opatření u jednotlivých tepelných zdrojů znečištění (REZZO 1) a skupin zdrojů (REZZO 2 a 3) je vypracován s ohledem na výhledové řešení energetického hospodářství města, v součinnosti s Magistrátem města Brna. Z podkladů v ÚEK je zřejmé, že lze ve výhledu očekávat snížení emisí znečišťujících látek vzhledem k tomu, že většina zdrojů a sítí především plynových kotelen - prochází postupným procesem oprav a rekonstrukcí. V rámci těchto kroků dochází k úpravám zdrojů a sítí tak, aby odpovídaly požadavkům současné technické úrovně. U všech zdrojů dochází obecně k výraznému snižování instalovaného výkonu a tím i produkovaných emisí. V programu je zhodnoceno, jakým způsobem se na zatížení stávajících komunikací (a tím na emisním a imisním zatížení) projeví předpokládaná výstavba nových dopravních staveb (především R43, Rekonstrukce křižovatky Bauerova Hlinky, tunelů Dobrovského) - zda tyto stavby budou mít zásadní vliv na změnu imisního zatížení v těch částech města, kde dle výsledků rozptylové studie dochází v současné době k překračování imisních limitů. K cílovým skupinám pro návrh ozdravných opatření patří: Doprava opatření v oblasti dopravy zahrnují opatření v dopravní infrastruktuře, organizační a technická opatření ke zvýšení plynulosti dopravy, omezení dopravy v imisně zatížených oblastech apod. Opatření byla diskutována a připravována v součinnosti s Odborem dopravy a Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Většina těchto opatření má nicméně vliv spíše na lokální znečištění emisemi z dopravy než na emise z dopravy jako celek. Energetika (spalovací zdroje) - návrh opatření u velkých tepelných zdrojů vychází z Plánu snižování emisí u zdroje, z možností regulace prostřednictvím IPPC, z doporučené varianty ÚEK statutárního města Brna apod. Technologické emise slévárny (prachové částice) - omezení a vývoj těchto emisí ve výhledu byl diskutován s jednotlivými provozovateli. Byl projednán redukční potenciál v těchto emisích v souladu s vydáním integrovaného povolení podle IPPC; Spalovny, lakovny, apod. opatření podporují implementaci souhrnného akčního programu Jihomoravského kraje důraz na aplikaci BAT, vypracování plánů snížení emisí u všech velkých zdrojů znečištění těkavými organickými látkami, apod. Prioritní emise zahrnují prach, NO x, benzen, benzo(a)pyren, VOC. 68

11.2 Opatření na dopravní síti V Programu snižování emisí a imisí byly vyhodnoceny níže uvedené plánované (dle ÚPN) komunikace, které jsou významné pro zvýšení plynulosti dopravy, odstranění kongescí, zlepšení průjezdnosti a zlepšení dopravní dostupnosti. 11.2.1 Stavby silnic s plánovaným dokončením kolem r. 2010 Komunikace plánované v oblasti Brna byly rozděleny na 2 skupiny, podle předpokladu termínu dokončení. Do 1. skupiny patří: západní tangenta R 43, MÚK Hlinky Bauerova, VMO Žabovřeská, MÚK Hradecká Žabovřeská, Tunely Dobrovského. Pro tyto stavby jsou k dispozici prognózy dopravy s výhledovými dopravními intenzitami r. 2010. Podle prognostických dat se pozitivně projevuje vliv západní tangenty R43, která převezme část dopravní zátěže zejména v katastrech městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Tunely Dobrovského převezmou většinu současné zátěže ul. Dobrovského, Skácelovy a dalších komunikací, která ale není příliš vysoká a v současné době se pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000 vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova). Podle prognózy většinu dopravy směrem na Svitavy pojme silnice Hradecká, a proto tunely Dobrovského budou představovat nejméně zatíženou část VMO. Význam dalších staveb MÚK Hlinky Bauerova, VMO Žabovřeská a MÚK Hradecká Žabovřeská je pozitivní spíše z hlediska zvýšení kapacity a okamžité průjezdnosti západní části VMO než z hlediska kvality ovzduší. Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska kvality ovzduší spíše neutrální. Na jedné straně se odstraní kongesce, na straně druhé tyto stavby budou indukovat novou dopravu a tedy nové emise. 11.2.2 Stavby silnic s plánovaným dokončením po r. 2010 východní části VMO: Tomkovo náměstí Jedovnická, jižní část VMO: tunelové propojení Bauerova Vídeňská, přemostění Svratky a napojení na ul. Černovickou, propojení Černovická - Jedovnická, Bratislavská radiála, tunely Úvoz, dobudování ul. Pražákovy. Některé z uvedených staveb, např. Bratislavská radiála a tunely Úvoz byly již zahrnuty pro prognózy změn v dopravě z roku 1997. Podle této prognózy se důsledkem zprovoznění Bratislavské radiály sníží intenzita dopravy na ul. Koliště, která je v současné době nejzatíženější komunikací Brna, a také na navazujících komunikacích směrem jih: tj. Dornych, Plotní, Svatopetrská a Hněvkovského. Snížení dopravních intenzit vychází v prognóze také na radiálních komunikacích ve směru severním: Lidická - Štefánikova, Kounicova i Veveří. Dosavadní vývoj nárůstu dopravy však signalizuje, že výhledové intenzity budou překročeny na většině komunikací. Přesto však dokončení celého VMO lze souhrnně hodnotit pozitivně vzhledem ke kvalitě ovzduší. Jak je zřejmé z tabulky 19, nejvíce se doprava snížila na ul. Křižíkově právě z důvodu dokončení další části VMO na ul. Lesnické. Obdobně lze předpokládat snížení nebo alespoň přibrždění růstu dopravy na přilehlých radiálních komunikacích po dostavbě dalších segmentů VMO a s tím související nižší emisní výtěžnost těchto komunikací. 69

11.2.3 Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) Pro posouzení vlivů železničních staveb na kvalitu ovzduší není důležitý samotný železniční provoz (neboť dráha je na všech významných tratích elektrifikovaná) nýbrž změny v počtu cestujících oproti současnému stavu. Navýšení denního počtu cestujících na železnici by indikovalo, že noví cestující dali při rozhodování, jak uskutečnit cestu, přednost železnici před jiným druhem dopravy, ponejvíce IAD. Naopak, snížení počtu osob přepravených po železnici indikuje vyšší preference automobilové dopravy. V současné době se denní počet cestujících nástupu a výstupu na hlavním nádraží v Brně pohybuje okolo 50 000. Podle údajů MMB je předpovídán stejný počet cestujících i ve výhledu, ve variantě odsunu ŽUB. Varianta odsunu ŽUB však počítá s dalšími stavbami pro návaznou automobilovou dopravu: parkoviště a také vybudování dalších komunikací (prodloužení a rozšíření ulice Pražákovy). Podle prognózy z roku 1997 se bude intenzita dopravy na této nové komunikaci pohybovat okolo 25 tis. vozidel / 24 hod. Koncepce osobní přepravy v případě přesunu nádraží je bohužel taková, že se počítá spíše s návaznou automobilovou dopravou než s MHD. I při zachování počtů cestujících nástupu a výstupu v odsunuté variantě, tedy cca 50 tis. denně, budou tito cestující stimulováni k preferenci automobilu při cestě na nádraží, nikoli MHD. Intenzity automobilové dopravy na přilehlých komunikacích se tedy zvýší, což je zřejmé i z prognózy dopravy r. 1997. Přestavba ŽUB v odsunuté variantě je spojena i s dalšími riziky: zvýšení sekundární prašnosti v průběhu výstavby narušení městské hromadné dopravy v průběhu výstavby, snížení rozsahu a frekvence jednotlivých spojů, zhoršení vzdálenosti a kvality přestupů (neexistence přestupu hrana hrana ), z důvodu finanční náročnosti akce existuje nebezpečí prodlev ve výstavbě, jejichž následkem by bylo rozestavěné jižní centrum v horizontu několika let, což ovlivní preference cestujících MHD v každodenní volbě dopravního prostředku ve prospěch automobilů. Z důvodů zde uvedených by přestavba ŽUB v odsunuté variantě mohla mít velmi negativní vliv na emise produkované dopravou v této lokalitě, a tedy na kvalitu ovzduší. 11.3 Opatření v oblasti vozového parku Opatření v oblasti vozového parku jsou v kompetenci především Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) a v menší míře také Ministerstva životního prostředí (alternativní paliva) a Ministerstva průmyslu a obchodu (rovněž alternativní paliva), případně jsou automaticky implementovány v rámci harmonizace legislativy ČR s předpisy EU. Realizaci těchto opatření a jejich naplňování nemůže tedy MMB ovlivnit, ale působí pozitivně na kvalitu ovzduší. 11.3.1 Opatření A1 - Uplatňování emisních limitů evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splňovat příslušné limity EURO pro množství emitovaných polutantů: oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice u dieselových vozidel. Konkrétně platí tyto předpisy: pro osobní vozidla se zážehovým a vznětovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznětové motory nákladních vozidel a autobusů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000, EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 70

2008. Opatření plně funguje a přispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak rychle jako dopravní objemy a výkony. Obrázek 12: Porovnání emisních limitů pro osobních vozidla zážehové motory 3,50 g/km Emisní limity EURO pro zážehové motory osobních vozidel 3,00 2,50 2,00 1,50 EURO 1 EURO 2 EURO 3 EURO 4 1,00 0,50 0,00 CO HC+NOx HC NOx polutant Zdroj: CDV Obrázek 13: Porovnání emisních limitů pro nákladní vozidla 9,00 8,00 g/km Emisní limity EURO pro vznětové motory nákladních vozidel a autobusů 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 CO HC NOx PM PMnad85kW EURO 0 EURO 1 EURO 2 EURO 3 EURO 4 polutant Zdroj: CDV 11.3.2 Opatření A2 - Operativní kontrola emisních parametrů vozidel Na emisní situaci v dopravě se nepříznivě projevuje absence namátkových kontrol emisí vozidel přímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly, přičemž pro žádné vozidlo není problémem osvědčení dostat. Důsledkem je, že se v provozu objevují i vozidla silně znečišťující ovzduší, především nákladní. Doplnění těchto periodických technických prohlídek o kontroly in situ (tj. přímo za provozu) by přispělo ke snížení emisí u starších vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatření by mělo být: vytvořit systém emisních kontrol za provozu, který bude obsahovat určení zodpovědností jednotlivých orgánů státní správy, regionálních a městských samospráv a Policie ČR, systém pokut a sankcí za překročení limitů a metodiky, jak měření technicky zajistit. 71

11.3.3 Opatření A3 - Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem a dodatečných technických opatření u vozidel je vytvářena Ministerstvem dopravy, které každoročně vypisuje Program úspor energie a využití alternativních paliv v resortu dopravy (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je možno požádat o dotace, které mohou finančně alespoň částečně pokrýt přestavbu stávajících vozidel na ekologičtější paliva, nákupy ekologických vozidel veřejné dopravy apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta, elektřina. 11.4 Organizační opatření v oblasti dopravy 11.4.1 Opatření B1 - omezení vjezdu do některých částí města Komentář: Zákaz vjezdu těžkých nákladních vozidel do zóny centra města z 1. okruhu. Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu (MMO). Zajištění zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opatření spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování je plánováno Odborem dopravy MMB. Větší část centra bude přeměněna na pěší zónu s osou: Česká nám. Svobody Masarykova. Stav řešení, působnost - Opatření je částečně v plánu Odboru dopravy (zádržné systémy). Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zlepšit kvalitu ovzduší v centrální části města, je však nutno jej posuzovat v kontextu s dalšími navazujícími opatření, především výstavby hromadných garáží. Způsob realizace - Na vybrané ulice centra budou před křižovatkami s MMO zabudovány vysouvací sloupky pro zablokování komunikace ve zvolených hodinách (uvažuje se 8 14hod.). Realizováno bude po dobudování kolektorů. Případně lze tento systém zavést ve vybraných oblastech (klidových zónách) městských částí. 11.4.2 Opatření B2 - Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města V oblastech sídlišť a bezprostředního sousedství zatížených komunikací a osídlených oblastí by měla být snížena rychlost, cca na 30 km/h. Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření je velmi významné, má ale vliv spíše na bezpečnost než na kvalitu ovzduší. Návod k realizaci - Vycházet lze například z metodiky CDV TP 145 - Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi., kde jsou návody, jak kterou situaci řešit. Nedoporučujeme používat všude retardéry, ale stačí zúžit silnici, různé zálivky a ostrůvky atd. 11.4.3 Opatření B3 - Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) Komentář - Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. Cílem opatření je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty. 72

Stav řešení, působnost - O zavedení se neuvažuje vzhledem k plánům Odboru dopravy na omezení dopravy v centrální části Brna. Návod k realizaci - Placené vjezdy souvisí s opatřením č. 1 omezení vjezdů do vybraných částí Brna. 11.4.4 Opatření B4 - zlepšení kvality MHD a komfortu cestujících Komentář: Trendům přechodu cestujících k individuální dopravě je potřebné čelit zatraktivněním veřejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující, tak i pro obslužný personál. Základem je finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku. Důraz by měl být kladen na co možná nejširší využití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnění veřejné dopravy v rámci obměny vozového parku DPMB - realizovat nákupy bezbariérových vozidel (pro matky s kočárky a vozíčkáře) a autobusů na alternativní paliva (zejména CNG). Pro využití vozidel s pohonem na CNG je nutné obnovit plnicí stanici, která dříve fungovala v městské části Brno-Slatina, a zvážit vybudování dalších plnicích stanic v jiných lokalitách. Plošné zavedení preference vozidel MHD na světelných křižovatkách, vyčlenění vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým provozem vozidel MHD. Stav řešení, působnost - Opatření je řešeno v působnosti a. s. Dopravního podniku města Brna (DPMB), který se soustřeďuje na zavádění nízkopodlažních vozidel. Silný důraz je kladen na zajištění vysokého standardu atraktivity pro cestující (informační systémy, sedadla apod.). Požadovány jsou vysoká spolehlivost, malé nároky na spotřebu energií a na údržbu, atraktivnost pro obsluhující personál. Preference vozidel MHD se v současnosti v Brně využívá pouze na několika málo vybraných místech (ul. Křížová a Úvoz, křížení tramvaj silnice u Zoo v Bystrci a na Staré osadě v Židenicích). Vyhrazené jízdní pruhy pro autobus se nachází na ulici Křížová a pro trolejbusy na části ulice Úvoz v úseku Konečného nám. Gorkého. Návod k realizaci Vytipovat lokality na dvou a vícepruhových komunikacích, kde dochází ke zdržení autobusů a trolejbusů a zde vyčlenit 1 pruh pro autobusy. Zvážit možnost znovuzavedení autobusů na CNG společně s vybudováním plnící stanice ve vlastnictví DPMB, která by sloužila jako veřejná. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Plošné zavedení preference MHD zvýší její atraktivitu zkrácením přepravních dob (na úkor IAD) a tím se zvýší i ekonomické a environmentální přínosy - nižší náklady na provoz (rychlejší oběhy vozidel), menší spotřeba pohonných hmot autobusů (plynulejší jízda) znamená snížení emisní zátěže. 11.4.5 Opatření B5 - Podpora výstavby hromadných garáží Komentář - Výstavba hromadných garáží je plánována celkem na 18 lokalitách ve 3 katastrálních územích městské části Brno-střed: Brno-město (13 lokalit), Staré Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti malého městského okruhu (MMO). Přehled lokalit včetně počtu stání je uveden v následujících tabulkách: 73

Tabulka 35: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Brno-město Č. Lokalita Počet stání 1 Kounicova Moravské náměstí 270 Stav zrealizováno 2 Janáčkovo divadlo pod fontánou 650 plán OD 3 Janáčkovo divadlo Rooseveltova 120 plán OD 4 Veselá 250 plán OD 5 Benešova Koliště 1400 plán OD 6 Koliště Benešova ve 1000 výstavbě 7 Dornych Přízova 400 plán OD 8 Koliště Cejl 400 plán OD 9 Žerotínovo náměstí 320 plán OD 10 Husova International 150 plán OD 11 M. Horákové Koliště 440 plán OD 12 Hybešova Nádražní 500 plán OD 13 Údolní 600 plán OD Celkem nových 6 500 Počet současných parkovacích stání v katastru Brno-město 2 239 Tabulka 36: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Staré Brno Č. lokalita Počet Stav stání 14 Kopečná 60 plán OD 15 Anenská 360 plán OD 16 Pekařská 240 plán OD 17 Mendlovo náměstí 370 plán OD Celkem nových 1 030 Počet současných parkovacích stání v katastru Staré Brno 2 132 Tabulka 37: Výstavba hromadných garáží v městské části Brno-střed, katastr Zábrdovice Č. lokalita Počet Stav stání 18 Příkop 400 plán OD Celkem nových 400 Počet současných parkovacích stání v katastru Zábdrovice 2 154 Celkový počet plánovaných parkovacích stání 7 930 Celkový počet současných parkovacích stání v MČ Brno-střed 6 525 Součástí tohoto opatření jsou dále informační systémy navádění na parkovací domy, informace o volných parkovacích stáních na internetu a na příjezdech, v členění na osobní a nákladní vozidla. Stav řešení, působnost - Opatření je plánováno Odborem dopravy MMB. Návod k realizaci - Skloubit vybudování hromadných garáží se systémem Park and Ride viz opatření č. 7. Dále doporučujeme přesunout výstavbu ještě nezapočatých garáží blíže k okrajům města, na lokality, které budou vytipovány pro Park and Ride. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné směrovat veškerá opatření tak, aby se automobilová doprava snížila nebo alespoň dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo přesunout stání z centra do uvedených hromadných garáží. Výstavba může mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální 74

oblasti za předpokladu, že stejný počet parkovacích míst ubude v centru. V uvedených dotčených katastrech (tj. Brno-město, Staré Brno a Zábrdovice) je v současné době celkem 6525 parkovacích stání. V katastru Brno-město se uvažuje o jejich snížení, ale nikoli o jejich zrušení, v dalších uvedených katastrech se o jejich snížení neuvažuje. Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprostřední okolí pěší zóny v centru, ale v širším území městské části Brno-střed bude znamenat další zatraktivnění a přísun automobilové dopravy do centrální části Brna. Nepoměr mezi plánovaným a současným počtem garážových stání je nejvíce zřejmý v samotném centru a lze konstatovat, že realizací opatření se projeví jev zvaný indukce dopravy a přibude nová automobilová doprava na MMO. 11.4.6 Opatření B6 - Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací při smogových situacích Komentář: Město by mělo zpracovat regulační řád, který by po schválení umožňoval omezení provozu na nejvíce zatížených komunikacích v případě překročení imisních limitů v období dopravní špičky. Toto opatření má legislativní oporu v Zákonu o ovzduší. Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku, ale musí být realizováno plošně, např. na celém území centra. Ze zákazu provozu musí existovat výjimky: záchranná služba, policie, atd. Pro situace při překračování imisních limitů PM 10 by měl být zpracován regulační řád, který by stanovoval plán čištění komunikací (kropicí a zametací vozy). Návod k realizaci: Regulační řád by měla vytvořit pracovní skupina jmenovaná MMB. Členy pracovní skupiny by měly být: zainteresované odbory MMB, městská policie, DPMB, Brněnské komunikace a složky integrovaného záchranného systému, ČHMÚ, KHS. Řád by měl obsahovat: vymezení situací k omezení a k zastavení provozu, technické opatření k odklonění a zastavení provozu, doby zastavení provozu, rozsah oblastí s omezením/zastavením provozu, výjimky ze zákazu (tj. MHD, integrovaný záchranný systém), aj. Výběr nejprašnějších komunikací, kde je přepravována stavební suť a podobný materiál způsobující sekundární prašnost. Za čištění těchto komunikací by měly odpovídat společnosti, které zpracovávají stavební suť a podobné materiály. Opatření je třeba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opatřeními zejména opatřením B4 (atraktivita MHD), B7 (podpora Park and Ride) a B10 (IDS). Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření by přineslo zlepšení imisní situace ve vybraných zatížených lokalitách především v období dopravní špičky a zhoršených rozptylových podmínek. 11.4.7 Opatření B7 - regulace parkování, podpora systémů Park and Ride Komentář - V současné době se sazby za parkování v centru pohybují okolo cca 20 Kč/hod. v pracovních dnech přes den (7 18) a v sobotu do 13 hod. Parkovací politika by měla více odradit řidiče od vjezdů do centra (zvýšením uvedených sazeb v centru) a zároveň je motivovat k multimodálnímu uskutečnění cesty, tj. část autem a část MHD. 75

Park and Ride systémy: na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). Dále budou vytipovány plochy v majetku města, kde se v současné době neparkuje (nehlídané, řidič na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a prostřednictvím městských částí se nabídne podnikatelům jejich pronájem za účelem provozování parkoviště. Součástí tohoto opatření by mělo být také zavedení krátkodobého stání v centru města (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB. Stav řešení, působnost - Zavedení systémů krátkodobých stání je plánováno Odborem dopravy MMB. Podpora systémů Park and Ride je plánována rovněž Odborem dopravy jako opatření, které by mělo následovat po výstavbě hromadných garáží. Návod k realizaci - zvýšit poplatky za parkování uvnitř MMO na 50 Kč/hod., zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. městským okruhem ve výši současné sazby parkování v centru, tj. 20 Kč/hod., vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkovišť tak, aby obsloužily hlavní příjezdové komunikace: tj: o 2 lokality v MČ Brno-jih ul. Vídeňská / Heršpická a Hněvkovského, o 1 lokalita v MČ Slatina (Černovice) - ul. Olomoucká a Ostravská, o 1 lokalita v MČ Řečkovice, ul. Hradecká / Sportovní, o 1 lokalita v MČ Bohunice (Starý Lískovec) ul. Jihlavská a Bítešská, o vybudovat nová nebo přestavět stávající parkoviště na vytipovaných lokalitách, o zabezpečit přehledné naváděcí dopravní značení (značky parkoviště se symboly P+R ), o posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách, o zabezpečit bezplatné parkování na vybudovaných parkovištích. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zvýšit podíl cestujících přepravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Určitou překážkou však bude psychika řidičů automobilů, kteří jsou dosud zvyklí dojet autem až k cíli cesty. Bude asi trvat delší dobu, než budou alespoň někteří z nich ochotni opustit vozidlo, byť na hlídaném parkovišti, a pokračovat k cíli veřejnou dopravou. K tomuto opatření by tedy řidiči měli mít finanční motivaci, např. v podobně bezplatného parkování na záchytných místech a současně zvýhodněné jízdenky MHD. 11.4.8 Opatření B8 - podpora systémů bike and ride Komentář - Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání uskutečnit cestu multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatření je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů. Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno, není obsaženo ani v Generelu cyklistické dopravy. Návod k realizaci: Vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol, především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. 76

Jelikož se jedná o nové opatření, měly by být z uvedených 20 lokalit vytipovány 2-3 nejvhodnější jako pilotní projekty. Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpečit vyrobení a dodávku 2-3 objektů pro pilotní projekty. Optimální by byl tvar např. klece nebo speciálních stojanů (viz obr. 20 inspirace z Utrechtu) s oplocením a uzamykatelnými dveřmi, do kterých bude vyřešen přístup např. pomocí karty nebo 20 Kč mince. Zde by ale potom bylo nutné nainstalovat kamerový systém napojený na Městskou policii, která by prostor monitorovala. Na vybrané lokalitě umístit objekt a zajistit jeho provozování příslušným úřadem městské části, v rámci užívání veřejného prostranství. Provozování bude zahrnovat zejména údržbu zařízení. Po cca 6 měsících provozování vyhodnotit přínosy a nedostatky systému. Osvědčí-li se systém, bude možno jej spustit ve všech cca 20 lokalitách. Neosvědčí-li se z důvodu např. nezájmu obyvatel nebo poškozování objektu vandaly, bude vybrána vhodnější lokalita (lokality) pro další provozování. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší: Tímto opatřením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele méně fyzicky zdatné (kterých je většina), kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž, k čemuž přispívá i velmi členitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli uskutečnit cestu multimodálně a s vyloučením automobilu. Opatření by tedy mohlo mít na kvalitu ovzduší velmi příznivý vliv. Obrázek 14: Objekt pro úschovu a parkování kol, Utrecht, Holandsko Zdroj: CDV Brno 11.4.9 Opatření B9 - výstavba nových cyklotras Komentář - V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat síť ucelených tras, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních, ale především z bydliště na pracoviště. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél stávajících vodních toků. Podrobně je koncepce budování cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy. Stav řešení, působnost - Opatření je součástí Územního plánu i Generelu dopravy. 77