MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor : Peněžnictví, studijní směr Bankovnictví

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor : Peněžnictví, studijní směr Bankovnictví ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ SROVNÁNÍ PODMÍNEK A NABÍDEK Analysis of Saving Buildings comparison of conditions and offers Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce : Ing. Jan KRAJÍČEK Autorka: Renáta NOVÁKOVÁ Brno, květen 2006

Jméno a příjmení autorky : Renáta Nováková Název bakalářské práce : Analýza stavebního spoření srovnání podmínek a nabídek Název v angličtině : Analysis of Saving Buildings comparison of conditions and offers Katedra : Financí Vedoucí bakalářské práce : Ing. Jan Krajíček Rok obhajoby : 2006 Anotace v češtině : Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stavebního spoření v České republice, a to jak jeho vývojem, tak jeho současnými trendy. Cílem práce je analyzovat stavební spoření, srovnat jeho podmínky a nabídky a vyhodnotit, jaké dopady mají na tento finanční produkt změny zákona o stavebním spoření. Annotation in english : The bachelor work deal with building savings problems in the Czech Republic namely with its development in so far its contemporary trends.the work goal is an analyse of building savings, comparison of its specifications and offers and an evaluation of impacts of changes in The Saving in Building Societies Act upon this financial product. Klíčová slova : stavební spoření, klient, úvěr, překlenovací úvěr, úroková sazba, státní podpora, zákon o stavebním spoření Important words : building savings, client, credit, intermediate credit, interest rate, state support, saving in building societies act

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 22.5.2006 vlastnoruční podpis autorky

Poděkování : Ráda bych poděkovala panu Ing. Janu Krajíčkovi za jeho ochotu, cenné rady, připomínky a odborné vedení, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Rovněž mu děkuji za vědomosti, které mi předal během studia v oblasti bankovnictví.

OBSAH : Úvod......... 10 1 Bytová politika státu. 12 1.1 Historie ve vývoji bytové problematiky a dostupnosti bydlení..12 1.2 Právní úprava 17 1.2.1 Zákon o stavebním spoření.. 17 1.2.2 Všeobecné obchodní podmínky 17 1.2.3 Zákon o bankách..17 1.3 Definování stavebního spoření.18 1.3.1 Státní podpora..18 1.4 Historie ve vývoji stavebního spoření. 18 2 Současný trend stavebního spoření.20 2.1 Charakteristika jednotlivých stavebních spořitelen.. 21 2.2 Změny v zákoně o stavebním spoření platné k 1.1.2004..22 2.2.1 Dopady změn zákona o stavebním spoření na státní rozpočet a HDP..23 2.3 Novela zákona o stavebním spoření k 1.10.2005.26 3 Výhodnost stavebního spoření pro bydlení a pro úspory finančních prostředků.27 3.1 Cílová částka....27 3.2 Spořící fáze... 28 3.2.1 Hodnotící číslo..28 3.3 Fáze úvěru....29 3.3.1 Úvěr jeho čerpání, úročení, splácení, doba splatnosti 30 4 Porovnávání výhod a nevýhod stavebního spoření 31 4.1 Výhody stavebního spoření.. 31 4.2 Nevýhody stavebního spoření..31 5 Podmínky a nabídky jednotlivých stavebních spořitelen..32 5.1 Nabídky spořících programů 32 5.1.1 Wüstenrot - Stavební spořitelna, a.s.....32 5.1.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s..33 5.1.3 Českomoravská stavební spořitelna, a.s..33 5.1.4 HYPO stavební spořitelna, a.s..34 5.1.5 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. 35 5.1.6 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s..35 5.1.7 Srovnání spořících programů stavebních spořitelen 36 5.2 Nabídky úvěrových programů..38

5.2.1 Wüstenrot - Stavební spořitelna, a.s....38 5.2.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.. 39 5.2.3 Českomoravská stavební spořitelna, a.s... 40 5.2.4 HYPO stavební spořitelna, a.s.. 40 5.2.5 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s....41 5.2.6 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s..42 5.2.7 Srovnání úvěrových programů stavebních spořitelen..43 Závěr......45 Seznam použité literatury...... 46 Seznam tabulek a obrázků..47 Seznam příloh..48

Úvod Problematika bydlení se patrně ve větší nebo menší míře dotýká každého člověka. Nemusí se jednat jen o sny vlastnit velký krásný dům na dobrém místě s pěkným výhledem za velké peníze, který je pro většinu občanů našeho státu nedosažitelný, ale jedná se zde o jednu ze základních lidských potřeb. Ale tato problematika se dá řešit na různých úrovních uspokojení této potřeby, např. na úrovni rekonstrukce starého bytu, koupelny, kuchyně, koupě družstevního bytu do osobního vlastnictví, pokud se nám daří lépe, tak uvažujeme o koupi bytu v novostavbě nebo již po kompletní rekonstrukci, případně o opravě nebo rozšíření stávajícího rodinného domu. Jistě člověka napadnou i další varianty, kdy je jednou z alternativ financování takové bytové potřeby právě úvěr ze stavebního spoření nebo hypoteční úvěr. Tyto dva produkty nabízejí naše finanční instituce v současné ekonomice. My se v této bakalářské práci budeme zabývat jedním z těchto produktů a to je stavební spoření, které je patrně nejdostupnější a nejoblíbenějším nástrojem pro řešení bytové problematiky. Cílem práce je provést analýzu vývoje stavebního spoření, zjistit jeho dopady do státní rozpočtu a HDP, ve vazbě na změny zákona o stavebním spoření, analyzovat výhodnost stavebního spoření jak pro bydlení tak pro úspory finančních prostředků, analyzovat podmínky a nabídky jednotlivých stavebních spořitelen a na základě těchto analýz provést jejich vyhodnocení a analyzovat, jak se promítly změny ve státní podpoření stavebního spoření do stavebního spoření. Jelikož mám již osobní zkušenost s čerpáním úvěru ze stavebního spoření a v současné době vlastním dvě stavební spoření za účelem úspory finančních prostředků, mohu zde tyto vlastní zkušenosti použít. V první kapitole mé bakalářské práce budu sledovat historický vývoj stavebního spoření, dostupnosti bydlení a vývoj bytové problematiky v České republice. V druhé kapitole představím současný trend stavebního spoření, jaké dopady do státního rozpočtu mají poslední změny zákona o stavebním spoření, zejména změny ve státní podpoře stavebního spoření. Ve třetí kapitole porovnám výhodnost stavebního spoření pro účely bydlení a pro účely úspory finančních prostředků. 10

Ve čtvrté kapitole porovnám současné nabídky a podmínky, které nabízejí jednotlivé stavební spořitelny klientům a to zvlášť klientům spořícím a zvlášť úvěrovým a provedu jejich vyhodnocení. V závěru shrnu všechny čtyři kapitoly, vyhodnotím problematiku stavebního spoření a nastíním předpoklad dalšího vývoje tohoto finančního produktu v naší společnosti a shrnu, k jakým závěrům jsem dospěla. 11

1 Bytová politika státu Stát na podporu bytové problematiky používá nástroje přímé a nepřímé. K těm přímým patří přímé financování bytové výstavby nájemních bytů a to formou přímých dotací a nebo dotacemi na již splácené úroky z hypotečních úvěrů s cílem lepší dostupnosti takových úvěrů občanům. Dalším přímým nástrojem je státní podpora na stavební spoření, což motivuje především spořící klienty k akumulaci finančních prostředků. K těm nepřímým nástrojům patří možnost uplatnění uhrazených úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, který byl poskytnut na bytové účely, formou nezdanitelné částky odečítané ročně ze základu daně z příjmů, čímž dojde ke snížení odvodu této daně z příjmů. To lze uplatnit jak ze závislé činnosti, tak z nezávislé např. pro podnikatele. Od daně jsou pak dále osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, úroky ze státní podpory, úroky z vkladů ze stavebního spoření a úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. 1.1 Historie ve vývoji bytové problematiky a dostupnosti bydlení V České republice po roce 1989 došlo k postupným změnám v bytové politice a to z přídělového bytového systému na tržní systém. Do té doby existovala víceméně jen státní a družstevní bytová výstavba a individuální soukromá výstavba, která se týkala rodinných domů. Tehdejší Československo mělo na starost bytovou výstavbu, kterou realizovalo na základě předpisů o plánování a financování bytové výstavby. Na byty se tvořily pořadníky a podle posouzení oprávnění žadatelů o byt, se přiřazovali. V rámci posuzování oprávnění bylo zvykem dávat přednost mladým rodinám s dětmi, čímž byla podporována sociální rodinná politika. Po roce 1989 tržně ekonomická politika přesouvá odpovědnost ze státu na samotné občany, aby si své bydlení zajistili sami. To mělo za důsledek pokles investic do bydlení a pokles bytové výstavby jako celku. Ke zvlášť velkým změnám docházelo v období transformace ekonomiky, v období privatizace. Bytové fondy byly zprivatizovány a trh s byty a domy byl deregulován a liberalizován. To mělo přirozeně za následek zvýšení ceny bydlení a zvýšení cenové nedostupnosti větší mase občanů než tomu bylo před transformací. Nejvíce se snížila bytová výstavba v roce 1990 a tento pokles trval do roku 1993. Proto vznikla potřeba podporovat bytovou výstavbu zvlášť pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva v regionech, kde taková výstavba má smysl. To znamená, že jsou regiony, kde není nutná podpora 12

bytové výstavby. Jedná se o regiony s vysokou nezaměstnaností, kde dochází k odlivu občanů. Zde je naopak přebytek volných bytů, jejichž hodnota je působením trhu výrazně nižší než hodnota bytů v oblastech s hospodářskou prosperitou a vysokou mírou zaměstnanosti. Obrázek č. 1: Hustota osídlení v roce 2003 podle krajů zdroj : http://www.regionalnirozvoj.cz/ - Katalog územního rozvoje - Společnost pro regionální ekonomické poradenství zadáno Ministerstvem pro místní rozvoj ČR Podpora bytové výstavby se uskutečňovala formou dotací obcím od vlády, což bohužel často vedlo k tomu, že prostředky určené na bytovou výstavbu byly investovány jiným způsobem nebo výše těchto prostředků k realizaci stavby prostě nestačila a bylo nutné od zájemců o bydlení vybírat předem zálohy. Obce nebyly na tuto zodpovědnost dostatečně připraveny a množství bytů tak zůstávaly nedostavěny a to i z toho důvodu, že se v tržním prostředí zároveň prudce zvedaly ceny stavebních materiálů. Např. cena na pořízení jednoho metru čtverečního obytné plochy se od roku 1996 do roku 1998 zvýšila v průměru o 8.000,- Kč dle Pramen: ČSÚ, Stavby pro bydlení dokončené v České republice v roce 1996, 1997, ČSÚ 1997, 1998 V současné době je nová bytová výstavba uskutečňována pomocí developerských firem a to nejvíce v lokalitě Prahy. I sídla těchto firem jsou v naprosté většině zastoupena právě v tomto regionu. Zde jsou také nejvyšší ceny jak nových bytů tak bytů ve starší zástavbě. Přestože se celkově bytová výstavba v posledních letech zvýšila, zaostává i tak za evropským průměrem. 13

Obrázek č. 2: Bytová výstavba podle krajů v roce 2004 z d r o j : h t t p : / www.regionalnirozvoj.cz - Katalog územního rozvoje Celkově v rámci celé České republiky podle Ministerstva pro místní rozvoj má bytová výstavba mírně vzestupnou tendenci. V roce 2005 byla zahájena výstavba 40.381 bytů, tj. o 3,4 % více než v roce 2004. Dokončeno bylo 32.863 bytů, tj. o 1,8 % bytů více než v roce 2004. Rozestavěno zůstalo 155.202 bytů, tj. o 5,7 % meziročně více. V roce 2005, ve srovnání s rokem 2004, se zvýšil počet zahájených, dokončených i rozestavěných bytů. Hlavní faktory růstu bytové výstavby : - příznivá situace na trhu hypoték (meziroční nárůst objemu hypoték, určených na bydlení, dosáhl ve srovnání s rokem 2004 růst o 44,7 %, - vyšší hodnota úvěrů stavebního spoření meziročně o 13,8 %, - podpora mladým manželům při získání prvního bytu, - připravující se změny DPH na bytovou výstavbu od 1.1.2008. Výstavba rodinných domů představuje největší podíl v objemu v bytové výstavby. Celkový počet 155.202 rozestavěných bytů se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 zvýšil o 5,7 % (+ 8.401 bytů). Nejvyšší podíl rozestavěnosti byl u rodinných domů o 48,0 %. Tady máme příklad rozestavěných bytů v roce 2004. 14

Tabulka č. 1: Bytová výstavba v České republice k 30.6.2004 - byty rozestavěné podle formy výstavby zdroj : http://www.mmr.cz - stránky Ministerstva pro místní rozvoj poslední aktuální informace Tabulka č. 2 : Struktura počtu zahájených bytů podle forem výstavby v roce 2005 v krajích České republiky Území Zahájené byty celkem z toho v rodinných domech bytových domech nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům bytovým domům ČR celkem: 40 381 17 579 13 574 3 141 2 103 Hl. m. Praha 786 6 010 91 833 Středočeský 9 565 4 966 2 716 612 228 Jihočeský 2 359 1 319 539 266 57 Plzeňský 1 698 842 404 171 97 Karlovarský 677 393 53 56 32 Ústecký 1 385 751 161 109 148 Liberecký 961 648 145 103 19 Královéhradecký 1 970 1 008 480 162 83 Pardubický 1 711 884 468 167 54 Vysočina 1 633 956 315 136 24 Jihomoravský 4 887 2 058 1 583 452 327 Olomoucký 1 760 901 338 244 104 Zlínský 1 645 806 300 208 26 Moravskoslezský 2 006 1261 62 364 71 zdroj : ČSÚ www.czso.cz s odkazem na Ministerstvo pro místní rozvoj 15

Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že v nadcházejícím období předpokládá financování bytové výstavby z evropských zdrojů dle schváleného finančního plánu pro období 2007 2013. Z evropského fondu regionálního rozvoje je možné přispívat na financování projektů bydlení v zemích EU10, Rumunsku a Bulharsku. Podmínky takové podpory budou upraveny Nařízením Rady a Evropského Parlamentu na základě návrhu Evropské komise." citace části I. pod bodem č. 59 tohoto finančního plánu.¹ Toto ustanovení otevírá novým členským zemím možnost vytvořit programy, na jejichž základě budou evropské prostředky využitelné i pro regeneraci zchátralých částí měst, zejména panelových sídlišť. Konkrétní podmínky takové podpory bude obsahovat nařízení týkající se Evropského fondu regionálního rozvoje, přičemž návrh bude, jak je uvedeno ve schváleném Finančním plánu, připraven Evropskou komisí pravděpodobně již v první polovině roku 2006. ¹ Ministerstvo pro místní rozvoj, tisková zpráva 22.12.2005. Dostupné na http://www.mmr.cz/index.php. ISSN 1212-5075 16

1.2 Právní úprava 1.2.1 Zákon o stavebním spoření První právní úpravu pro rozvoj stavebních spořitelen a stavebního spoření přinesli v roce 1993 zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. V této době začínají vznikat první stavební spořitelny. Podle zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění, se stavebním spořením rozumí účelové spoření spočívající v : - přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření - poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření - poskytování příspěvků účastníků, které jsou fyzickými osobami v podobě státní podpory. Po té byla schválena novela zákona č. 83/1995 Sb., která přinesla několik zásadních změn, zejména že právnické osoby mohou uzavřít stavební spoření, i když bez nároku na státní podporu, potom při čerpání úvěru do 5 let je nutné i naspořenou částku použít na bytové účely aj. 1.2.2 Všeobecné obchodní podmínky Stavební spořitelny se řídí nejen zákonem o stavebním spoření, ale také Všeobecnými obchodními podmínkami, které si jednotlivé stavební spořitelny určují sami. Tyto všeobecné podmínky ovšem musí schválit Ministerstvo financí po dohodě s Českou národní bankou a musí obsahovat především tyto náležitosti : - provozované druhy stavebního spoření, typy smluv - úročení vkladů a úvěrů - postup při vyřizování smluv a postup při vyřizování úvěrů - strukturu stavebního spoření - řízení při navracení vkladů vypovězených smluv - postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny a nebo při odnětí povolení k provozování stavebního spoření Českou národní bankou 1.2.3 Zákon o bankách Do této legislativy spadá i zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění pozdějších předpisů. Z toho zákona je zejména pro klienty významná část XIII. Pojištění pohledávek z vkladů : - pojištění vkladů 17

- Fond pojištění vkladů (vznikl zákonem č. 156/1994 Sb.), určuje příspěvky a objem pojištěných pohledávek - postupy při vyplácení náhrady z Fondu pojištění vkladů (jedná se o 90 % pojištěné částky, maximálně však do výši 25.000,- EUR pro oprávněnou osobu u jedné banky). 1.3 Definování stavebního spoření Stavební spoření je účelová forma spoření s účastí státu, jejímž cílem je shromažďovat finanční prostředky na podporu financování bytových potřeb. Je založeno na uzavřeném systému refinancování, který je málo závislý na kolísání úrokových měr a vývoji kapitálového trhu ekonomiky. Základem tohoto systému je spoření do Fondu stavebního spoření, kde jsou uspořené prostředky účastníků ukládány a vázány na určitou dobu včetně prostředků státní podpory. Z těchto prostředků se následně poskytují úvěry. Výše úroků z těchto úvěrů je nižší než u jiných např. hypotečních úvěrů, protože i vklady účastníků jsou úročeny nižší úrokovou sazbou. 1.3.1 Státní podpora Státní podpora je nástrojem bytové politiky státu a jejím účelem je podpořit bytovou výstavbu v České republice. Má na ni nárok účastník stavebního spoření, který fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky a má přiděleno rodné číslo. Státní podporou se výrazně zvyšují výnosy z vkladů stavebním spořitelnám, což je výhodné jak pro účastníky, kteří hodlají spořit, tak pro ty, kteří chtějí čerpat úvěr na uspokojení bytových potřeb. V současné době její výše činí 15 % z naspořené částky, maximálně však 3.000,- Kč ročně a její nárok je posuzován vždy k 31.12. kalendářního roku. Tato státní podpora je každému účastníkovi vyplácena pouze jedenkrát za rok bez ohledu na množství uzavřených smluv o stavebním spoření. Dopady do státního rozpočtu k vůli posledním změnám zákona o stavebním spoření, zejména změnám ve výši státní podpory stavebního spoření budu rozebírat v další kapitole. 1.4 Historie ve vývoji stavebního spoření Stavební spoření má své kořeny v Německu, kde již v roce 1885 byla založena první stavební spořitelna jako Stavební spořitelna pro každého pastorem von Bodeschwingh v Bielefeldu. K rozvoji stavební spoření zde došlo v období po první světové válce, kdy bylo třeba znovu postavit a zrekonstruovat zničená města. V roce 1921 začal fungovat princip založený na bázi 18

tzv. skupinového spoření. Již v roce 1924 byly rozděleny první prostředky na bydlení. Počátkem 30. let získal tento systém statut stavebního spoření s podporou státu formou státního příspěvku.² V České republice začaly vznikat po schválení výše uvedeného zákona v roce 1993 stavební spořitelny asi v tomto pořadí : - Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. - Českomoravská stavební spořitelna, a.s. - Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. - Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s. V roce 1994 se přidaly - Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. a - HYPO stavební spořitelna, a.s. Dnes je stavební spoření jednou z nejužívanějších a nejdostupnějších forem spoření a jedním z nejúčinnějších nástrojů financování bytových potřeb a to i díky podpoře státu formou jejích státních dotací a to i přes zřejmý pokles v důsledku změny zákona o státní podpoře. ² Historie stavebního spoření, Asociace českých staveních spořitelen http://www.aacs.cz. ISSN 1212-5075. 19

2 Současný trend stavebního spoření V současné době máme v České republice na trhu šest stavebních spořitelen. Spořitelna + www : logo: Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. www.burinka.cz Českomoravská stavební spořitelna, a.s. www.cmss.cz HYPO stavební spořitelna, a.s. www.hypos.cz Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. www.rsts.cz Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. www.mpss.cz Wüstenrot - Stavební spořitelna, a.s. www.wuestenrot.cz 20

V další části práce si představíme jednotlivé stavební spořitelny, představím současný trend stavebního spoření, jaké jsou dopady do státního rozpočtu posledních změn zákona o stavebním spoření, zejména změny ve státní podpoře stavebního spoření. 2.1 Charakteristika jednotlivých stavebních spořitelen Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 22.6.1994 a její základní kapitál je upsán ve výši 750 mil. Kč. Jejím majoritním akcionářem je Česká spořitelna, a.s., která má podíl na hlasovacích právech ve výši 95 %. Zbývajících 5 % podílu vlastní Bausparkasse der Oesterreichischen Sparkassen Aktiengesellschaft AG. Českomoravská stavební spořitelna byla založena 26.6.1993 a zahájila svou činnost 8.9.1993. Základní jmění ČSOB představuje 1,5 mld. Kč. Jejími akcionáři jsou Československá obchodní banka, a.s. a Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Československá obchodní banka, a.s. působí na dvou národních trzích, českém a slovenském. Je největší bankou v České republice a jednou ze dvou největších bank ve střední Evropě. Od roku 2000 vlastní 55 % akcií ČMSS a.s. Bausparkasse Schwäbisch Hall je největší stavební spořitelnou v Německu, která je součástí skupiny poskytující rozsáhlé finanční služby. Tato spořitelna je vlastníkem 45 % akcií ČMSS a.s. ČMSS poskytla v roce 2005 úvěry na bydlení v rekordní částce 20,6 miliardy korun. Nové smlouvy o stavebním spoření vykazují velký nárůst zejména v cílových částkách. ČMSS je největší bankou pro bydlení v České republice. Produkty z nabídky ČMSS využívá na dva miliony obyvatel České republiky HYPO stavební spořitelna, a.s. byla založen 24.6.1994 a zahájila svou činnost 1.10.1994. Její základní kapitál je zapsán ve výši 500 ml Kč. Hlavními akcionáři jsou HVB Bank Czech Republic a.s. se 60 % podílem na hlasovacích právech a dalších akcionářem je VEREINSBANK VICTORIA Bauspar Aktiengesellschaft AG, jejíž sídlo je v Mnichově, se 40 % podílem. Raifeissen stavební spořitelna, a.s. je členem rakouské finanční skupiny Reifeissen, kterou založil roce 1862 v Anhausenu Friedrich Wilhelm Raiffeisen (1818 1888). Raiffeisenbank a.s. zahájila činnost jako univerzální banka s devizovou licencí na podzim 1993. Majoritním akcionářem Raiffeisenbank a.s. je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG (RI), jejíž mateřskou společností je Raiffeisen Zentralbank (RZB), vedoucí uskupení v oblasti komerčního a investičního bankovnictví v celé střední a východní Evropě. Vedle RI je Raiffeisenbank a.s. vlastněna ještě dalšími bankami z rakouské finanční skupiny Raiffeisen: Raiffeisenlandesbank Niederösterreich - Wien (24 %), Raiffeisenlandesbank Oberösterreich a Raiffeisenverband Salzburg (dvě posledně jmenované banky vlastní 25 % akcií Raiffeisenbank 21

a.s. prostřednictvím RB Prag Beteiligungs). Základní kapitál Raiffeisenbank a.s. činí 2 mld. 500 ml Kč. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 9. 12.1993. Výše zapsaného základního kapitálu je 500 ml Kč. Hlavními akcionáři jsou BHW Holding AG s 50 % výší podílu na hlasovacích právech, Komerční banka, a.s.se 40 % výší podílu a Česká pojišťovna, a.s. se zbývajícími 10 %. Firma Wüstenrot se poprvé objevuje jako stavební spořitelna a to s nejdelší tradicí na evropském kontinentě. Vznikla v roce 1921 z tzv. Spolku přátel, založeným v městečku Wüstenrot Georgem Kroppem, tvůrcem principu stavebního spoření. Jednalo se o financování vlastních domů a bytů formou kolektivního spoření. Dnes patří Wüstenrot - Stavební spořitelna, a.s. k předním peněžním ústavům v Německu, Rakousku, České republice, na Slovensku, v Chorvatsku a Maďarsku. V České republice založena v roce 1992. Dnes zde existují tři společnosti, nabízející stavební spoření, životní pojištění, hypoteční úvěry a kombinace těchto produktů. Od 11.11.1993 působí jako banka specializovaná na stavební spoření. Mezi hlavní akcionáře patří : Wüstenrot & Württembergische AG, Stuttgart, Wüstenrot Verwaltungs- und Dienstleistungen GmbH, Salzburg, Kooperativa pojišťovna, a.s. Praha, Svaz českých a moravských bytových družstev, SBD Hradec Králové. 2.2 Změny v zákoně o stavebním spoření účinné od 1.1.2004 Pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31.12.2003 platily jiné podmínky, než platí u smluv uzavřených po tomto datu. Změny se týkají výše státní podpory, jednak doby trvání stavebního spoření a možnosti stavebních spořitelen snížit úrokové sazby. Jedná se o novelu zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření zákonem č. 65/2004 Sb. Do 31.12.2003 platilo, že klient stavební spořitelny má nárok na 25 % z uspořené částky ročně, maximálně z částky 18.000,- Kč, tzn. že maximální výše státní podpory byla stanovena na 4.500,- Kč za rok. Po tomto datu byla snížena procentní výše na 15 % z uspořené částky ročně, maximálně však z částky 20.000,- Kč, tzn., že maximální výše státní podpory je nyní stavena na 3.000,- Kč za rok. Částky, které přesahují limity 18.000,- Kč a 20.000,- Kč se převádí do následujícího roku. Státní podpora náležela ročně klientovi jen za jednu uzavřenou smlouvu, ovšem po novele od 1.1.2004 může klient požádat o státní podporu ke každé smlouvě, kterou uzavře, ale součet zákon č. 65/2004 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření 22

všech státních podpor na všech těchto smlouvách v jednom roce nesmí přesáhnout celkovou limitní částku účastníka. Takže pokud na smlouvu s nejstarším datem bude připsána státní podpora a nebude vyčerpaná v plné výši, je možné připsat její zbylou část na druhou nejstarší smlouvu a případně na další smlouvy podle data uzavření. Co se týká doby trvání stavebního spoření, tak před novelou zákona o stavebním spoření byla doba, na kterou se smlouva uzavírala 5 let. V případě, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby, náležela mu státní podpora. Po novele tohoto zákona se doba spoření prodlužuje z pěti na šest let. Před uvedenou novelou zákona o stavebním spoření nesměly stavební spořitelny měnit úrokové sazby, které byly sjednány při podpisu smlouvy. Tato novela umožňuje po uplynutí šestileté doby tyto úrokové sazby změnit. 2.2.1 Dopady změn zákona o stavebním spoření na státní rozpočet a HDP Účelem této novely mělo být snížení výdajů státního rozpočtu. Ministerstvo financí předpokládalo úsporu státu do roku 2013 až 73,3 mld. Kč. Nicméně před platností této novely došlo k výraznému růstu v počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření a to o 62,1 % oproti předchozímu roku. Dá se předpokládat, že tím dojde i k významnému zvýšení nároků na státní podporu a na státní rozpočet. Na druhou stranu podpora stavebního spoření je nepřímo i podporou hrubého domácího produktu (HDP), protože ten je závislý na tvorbě úspor a investic. Vyšší státní podpora měla za následek větší objem úspor klientů a tím i větší objem prostředků pro investice. Jedná se zde zároveň i o protiinflační efekt na ekonomiku státu. Při zvyšování investic dochází k vytváření pracovních sil, jak při výrobě stavebních materiálů, tak při stavebních pracích a zároveň se do příjmové stránky státního rozpočtu vrací peníze v podobě daní z příjmů a z přidané hodnoty. Podporou zaměstnanosti se zvyšují i příjmy pracovníků, kteří mají více prostředků pro další investice a navíc se z takových příjmů odvádí nejen daně, ale i sociální a zdravotní pojistné do státního rozpočtu. Úvěry ze stavebního spoření se promítají do také stavební výroby a tím i do růstu HDP. Čím více bude klientů stavebních spořitelen, tím větší budou následně investice do stavebnictví. HDP představuje nejdůležitější ekonomický ukazatel. Český statistický úřad ho definuje následovně: Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Aby byl vyloučen 23

vliv změn cen je vyjádřen ve stálých cenách. Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího. Celkový objem HPD má stále rostoucí tendenci, v roce 2005 reálně stoupl o 6 % viz následující tabulka. Tabulka č. 3 : Vývoj Hrubého domácího produktu v České republice Hrubý domácí produkt v ČR Ukazatel HDP HDP na 1 obyvatele HDP na 1 obyvatele v PPS HDP mld. Kč, b. c. Kč/obyv., b. c. PPS/obyv., b. c. 1995 1 466,7 141 972 10 664-1996 1 660,6 160 988 11 510 4,2 %, r/r, reálně 1997 1 785,1 173 252 11 742-0,7 1998 1 962,5 190 626 11 839-1,1 1999 2 041,4 198 521 12 172 1,2 2000 2 150,1 209 302 12 811 3,9 2001 2 315,3 226 449 13 531 2,6 2002 2 414,7 236 714 14 319 1,5 2003 2 550,8 250 033 14 690 3,7 2004 2 751,1 269 530 15 936 4,0 2005 2 931,1 286 403-6 zdroj : http://www.euroekonom.cz Deficit státní rozpočtu ČR v roce 2004 klesl na 3 % HPD a jeho výše byla 93,5 mld. Kč. Za rok 2005 byl stanoven státní rozpočet dle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 takto : celkové příjmy 824.830.643 tis. Kč celkové výdaje 908.415.643 tis. Kč, takže schodek byl stanoven ve výši 83.585.000 tis. Kč. Stránky Ministerstva financí http://www2004.mfcr.cz, ISSN 1212-5075. 24

Obrázek č. 3 : Výše schodku státní rozpočtu zdroj : http://www.euroekonom.cz Stavební spořitelny uplatňují u Ministerstva financí žádost o vyplacení státní podpory stavebního spoření. Tato státní podpora se připisuje na účty stavebních spořitelen 20. dubna 2006. V současné době se mění struktura portfolia smluv, přičemž podíl smluv uzavřených po 1. lednu 2004 s maximální státní podporou 3.000,- Kč již přesahuje 10 %. V následujících letech by tak měla klesat celková suma státní podpory z žádaných 15,326 mld. za rok 2005 na nižší objem. Tato vyplacená částka byla dosud nejvyšší. Následující graf ukazuje představu vlády před novelou zákona o stavebním spoření. Předpokládané snížení v roce 2005 se nepotvrdilo viz následující tabulka. Tabulka č. 4 : Odhad vývoje státní podpory po změně státní podpory k 1.1.2004 Objem státní podpory stavební v pasivním a aktivním scénáři Rok / Objem státní podpory (v 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Σ mld. Kč) bez změny zákona 11,1 13,5 14,6 15,1 15,6 15,6 15,6 15,6 15,6 15,6 15,6 15,6 179,1 po novele zákona 11,1 13,5 16,1 14,8 13,2 11,5 9,7 7,9 5,1 4,5 4,5 4,5 116,4 Odhady efektů 0 0 +1,5-0,3-2,4-4,1-5,9-7,7-10,5-11,1-11,1-11,1-62,7 zdroj : www.mfcr.cz - Ministerstvo financí 25

2.3 Novela zákona o stavebním spoření účinná od 1.10.2005 Podle loni schválené novely zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření zákonem č. 292/2005 Sb., musí stavební spořitelny přiznat klientům úroky z poskytnuté státní podpory již den po připsání na jejich účet od Ministerstva financí. Tato novela zákona o stavebním spoření byla schválena s účinností od 1.10.2005 a platí pro smlouvy uzavření po tomto datu.. Stavební spořitelny jsou také povinny ve smlouvách uvádět výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty již nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Daná výše úplaty pak má platit po celou dobu spoření, nejdéle po dobu šesti let od uzavření smlouvy. Jedná se o to, aby si stavební spořitelny nemohly poplatky libovolně v průběhu doby trvání smlouvy zvyšovat, a aby zákazník již ve chvíli uzavření smlouvy věděl, kolik bude po celou dobu spoření platit a nebo aby znal způsob, na jehož základě bude spořitelna poplatky počítat. Tím je již nyní vyloučeno, aby stavební spořitelny neoprávněně manipulovaly s částkou státní podpory a získávaly tak úroky z těchto částek na vlastní účet. 26

3 Výhodnost stavebního spoření pro bydlení a pro úspory finančních prostředků Stavební spoření je patrně nejbezpečnější a nejoblíbenější bankovní produkt pro dlouhodobé zhodnocení finančních prostředků. Z tohoto pohledu je atraktivní pro klienty, kteří nechtějí čerpat úvěr pro bytové potřeby, ale chtějí pouze vytvořit úspory. Nevýhodou tohoto spoření je jeho nízká likvidita, tedy vázanost na dobu trvání pojištění, což je v současné době šest let. Tito spořící klienti jsou nezbytní pro správné fungování stavební spořitelny, protože právě z jejich prostředků jsou na druhé straně financovány úvěry pro klienty, kteří uzavírají smlouvu o stavebním spoření právě pro účely čerpání úvěrů pro bydlení. Spořící klienti ukládají dohodnutou výši peněz na účet stavební spořitelny po dobu nyní již šesti let, přičemž tyto peníze jsou jim úročeny. Po uplynutí této lhůty si naspořené prostředky mohou vybrat včetně připsané a také zúročené státní podpory a použít na jakýkoliv účel. Pokud ovšem není splněna dohodnutá doba spoření a je smlouva vypovězena dřív, ztrácí tak klient nárok na výplatu státní podpory. 3.1 Cílová částka Je to smluvně sjednaná peněžní částka, kterou bude mít klient po určité době k dispozici. Tuto částku tvoří : - vklady účastníka, státní podpora a úroky z vkladů a ze státní podpory, tzn. zůstatek na účtu - přidělený úvěr ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu Cílová částka se stanovuje v celých tisících korun českých a její minimální výše se liší podle podmínek staveních spořitelen a jejích tarifů viz následující tabulka. 27

Tabulka č. 5 : Minimální cílové částky stavebních spořitelen Spoření Minimální cílová částka (Kč) Wüstenrot - Gratis 20 000 Wüstenrot - Standardní produkt 20 000 ČMSS - INVEST 40 000 SS ČS - Standardní produkt 40 000 HYPO SS - NSA 1,8 50 000 HYPO SS - NSB 1,2 50 000 HYPO SS - NUA 1,8 50 000 HYPO SS - NUB 1,2 50 000 MPSS - Kredit 50 000 Raiffeisen SS - Spoření Global 50 000 Wüstenrot - FUTURUM 100 000 ČMSS - PERSPEKTIV 150 000 Wüstenrot - KAMARÁD 150 000 zdroj : http://fincentrum.idnes.cz - stránky redakce Dnes 3.2 Spořící fáze Všichni klienti stavebních spořitelen bez ohledu na účel uzavření smlouvy, procházejí touto první fází procesu stavebního spoření. Nejprve je nutné uzavřít smlouvu o stavebním spoření na určitou cílovou částku, kterou si klient zvolí po konzultaci se zástupcem stavební spořitelny. Výše této cílové částky závisí na těchto faktorech : - zda má klient zájem o poskytnutí úvěru nebo chce jen spořit - výše částky, kterou chce klient uspořit - výši částky potřebná k realizaci bytových potřeb klienta Při uzavření smlouvy si klient vybere některý z tarifů stavební spořitelny. Tyto tarify jsou také variabilní podle potřeb klienta, tedy pro jaké účely se smlouva uzavírá. K jednotlivým tarifům a jejich srovnání v nabídkách stavebních spořitelen se dostaneme v dalších kapitolách této práce. Za uzavření smlouvy si stavební spořitelny stanovují poplatky, které se obvykle pohybují ve výši 1 % z cílové částky. Po uzavření smlouvy a zaplacení poplatku si klient spoří prostředky v pravidelných měsíčních splátkách a nebo mimořádnými vklady. 3.2.1 Hodnotící číslo V průběhu spořící fáze spoření vypočítává stavební spořitelna, jak dlouho a kolik každý vkladatel naspořil v poměru k dohodnuté cílové částce. Tento poměr je vyjádřen tzv. hodnotícím číslem. 28

Klienti s vyšší hodnotícím číslem mají přednostní nárok na přidělení cílové částky stavebního spoření, která se skládá ze zůstatku na účtu a úvěru ze stavebního spoření. Bodové hodnocení je součástí Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření konkrétní spořitelny včetně vzorce k výpočtu a každá stavební spořitelna má svůj vlastní výpočet, kde vždy nějakým způsobem zohledňuje celkovou výši cílové částky, aktuální výši zůstatku na účtu a rychlost varianty spoření. Růst hodnotícího čísla jde tedy cíleně urychlit i zpomalit. Pokud klient potřebuje úvěr rychle (a nechce využít úvěru překlenovacího) bude pro něj nejvýhodnější zvolit některou z tzv. rychlých variant spoření (u nichž je zajištěn rychlejší růst hodnotícího čísla, kompenzovaný pozdějšími vyššími splátkami z úvěru). Také se mu vyplatí spořit co nejrychleji (vkládat na účet co nejvyšší částky, případně vložit celou částku potřebnou pro přidělení úvěru najednou hned v začátku spoření). V tom nejlepším případě mu hodnotící číslo vzroste na požadovanou úroveň přibližně po dvou letech, kdy získává nárok na úvěr ze stavebního spoření i ze zákona. Jestliže bude klient spořit klasickými a spořitelnou doporučovanými měsíčními úložkami, dosáhne výše hodnotícího čísla potřebného pro získání úvěru přibližně za pět let. Pokud rychlost spoření přesto nestačí, může si klient také snížit cílovou částku (a s ní ovšem také možnou výši úvěru), hodnotící číslo rychle vzroste a finanční prostředky takto snížené mu budou moci být vyplaceny dříve. Hodnotící číslo se vypočítává k tzv. ohodnocovacímu dni, který může stavební spořitelna vyhlašovat jednou měsíčně nebo také pouze jednou za čtvrt roku. Pro klienta to znamená, že i kdyby konečně na účet vložil částku potřebnou pro dosažení vytoužené hranice hodnotícího čísla, může být zohledněna až za čtvrt roku, při následujícím ohodnocovacím dni. 3.3 Fáze úvěru Po uplynutí nyní již šestileté vázací lhůty může klient vypovědět smlouvu a volně naložit s naspořenými prostředky, nebo má nárok požádat o úvěr ze stavebního spoření. Tento úvěr bude stanoven ve výši rozdílu mezi naspořenou částkou včetně státní podpory a výší cílové částky. Úvěr ze stavebního spoření je poskytován pouze účelově a to na bytové účely. Co jsou to bytové účely je vymezeno v zákoně o stavebním spoření. O poskytnutí úvěru lze žádat i před uplynutím této lhůty. Jedná se o tzv. překlenovací úvěr. Je určen pro klienty, kteří ještě nesplňují podmínky pro čerpání řádného úvěru. Úročení tohoto typu úvěru je vyšší než u řádného úvěru. Po splnění podmínek klienta pro přidělení cílové částky, je překlenovací úvěr zaplacen přidělenou cílovou částkou a klient přechází na splácení řádného úvěru s touto již výhodnější úrokovou sazbou. 29

Před poskytnutím úvěru je nejprve posuzována bonita klienta a zdali bude úvěru dostatečně zajištěn. Na poskytnutí překlenovacího úvěru nemá klient právní nárok. Pro poskytnutí čerpání úvěru musí klient splnit následující podmínky : - prokázat návratnost úvěru ze stavebního spoření, tj. schopnost splatit ve sjednané lhůtě tento úvěru, včetně úroků - prokázat zajištění úvěru ze stavebního spoření podle Všeobecných podmínek stavební spořitelny - prokázat účelovost použití úvěru ze stavebního spoření, případně uspořené částky a státní podpory v případě poskytnutí úvěru ze stavebního spoření před splněním podmínek stanovených zákonem pro výplatu státní podpory - doložit potřebné doklady k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru Účastníkem úvěrové smlouvy může být osoba, která splňuje tyto podmínky : - je fyzickou osobnou s trvalým pobytem na území ČR a s přiděleným rodným číslem - je právnickou osobou se sídlem na území ČR a s přiděleným identifikačním číslem 3.3.1 Úvěr jeho čerpání, úročení, splácení, doba splatnosti Čerpání úvěru může být zahájeno až po vyplacení zůstatku z účtu stavebního spoření klienta, po zajištění přiděleného úvěru a jeho čerpání pak probíhá podle podmínek stanovených ve smlouvě o úvěru a to např. jednorázově na účet klienta, zálohově nebo v jednotlivých etapách případně proplácením doložených faktur. Úvěr ze stavebního spoření je úročen roční úrokovou sazbou, která je uvedena ve smlouvě o stavebním spoření a ve smlouvě o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, případně ve smlouvě o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Úroky se platí z dlužné částky. Úročení úvěru ze stavebního spoření začíná dnem čerpání takového úvěru či jeho části. Podmínky pro splácení úvěru jsou stanoveny ve smlouvě o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Ve splátkách jsou zahrnuty i úroky z tohoto úvěru. První splátku platí klient zpravidla do konce kalendářního měsíce následujícího po začátku čerpání úvěru ze stavebního spoření. Doba splatnosti přiděleného úvěru a výše měsíční splátky se řídí tarifem a variantou stavebního spoření. Minimální výše měsíční splátky se nyní pohybuje na trhu stavebního spoření mezi 0,45 až 1,00 % z cílové částky. 30

4 Porovnávání výhod a nevýhod stavebního spoření 4.1 Výhody stavebního spoření Stavební spoření je výhodné jak pro spořící tak pro úvěrové klienty hned z několika důvodů : - k vkladům je připisována státní podpora pro smlouvy uzavřené od 1.1.2004 v maximální výši 3000,- Kč ročně a do tohoto data uzavřené v maximální výši 4500,- Kč ročně. - vklady jsou ze zákona pojištěny do výše 25.000,- EUR - úročení vkladů aktuálně od 1 % do 2,10 % z vkladu - daňové zvýhodnění úroků z úvěru při splácení úvěru, tedy výhoda pro klienty úvěrové - spoření není omezeno věkem na rozdíl od jiných finančních produktů - úrokování úvěrů pevnou úrokovou sazbou aktuálně od 3 % do 5 % z dlužné částky - možnost čerpání překlenovacího úvěru v případě potřeby před splněním podmínek k čerpání úvěru - při nečerpání úvěru možnost použít po uplynutí stanovené lhůty pěti, nyní šesti let uspořené prostředky včetně státní podpory na libovolné účely 4.2 Nevýhody stavebního spoření - relativně dlouhá fixace spořených prostředků, nemožnost s nimi disponovat do stanovené lhůty pěti, nyní šesti let - při porušení této lhůty přijde klient o zálohy na státní podporu, která mu byla do té doby připsána - poměrně vysoké úročení u překlenovacích úvěrů - pouze jeden státní příspěvek na jednoho klienta - novela zákona o ostavením spoření s platností od 1.1.2004, tzn. snížení státního příspěvku, zvýšení roční naspořené částky pro výpočet státní podpory, zvýšení spořící doby 31

5 Podmínky a nabídky jednotlivých stavebních spořitelen Na našem trhu v současné době existuje šest stavebních spořitelen. Tyto spořitelny byly již jednotlivě v této práci představeny. Teď si představíme jednotlivé nabídky a podmínky stavebních spořitelen. 5.1 Nabídky spořících programů V této části budou představovány spořící programy jednotlivých stavebních spořitelen a v závěru budou porovnány podle některých kritérií. 5.1.1 Wüstenrot - Stavební spořitelna, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí čtyři tarifní varianty a možnost výběru ze dvou kombinací úrokových sazeb. Tyto čtyři tarify patří do skupiny tzv. Optimálního tarifu. Další skupinou je Spoření pro mladé. ON tarifní varianta optimální normální - je vhodná pro klienty, kteří požadují co nejnižší výši měsíční splátky. V této variantě je minimální měsíční splátka ve výši 0,5 % cílové částky, minimální naspořená částka je 50 % z cílové částky, OS - tarifní varianta optimální speciální - je vhodná pro ty, kteří potřebují co nejrychleji získat úvěr. Při této variantě klient nejrychleji získá bodové ohodnocení potřebné k poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Minimální naspořená částka je také 50 % z cílové částky, minimální měsíční splátka úvěru je 0,6 % cílové částky, OF tarifní varianta optimální finanční - je vhodná pro ty, kteří potřebují vyšší úvěr než mají naspořeno, nabízí také nejvýhodnější překlenovací úvěr. Minimální naspořená částka je 40 % z cílové částky a minimální měsíční splátka úvěru je 0,7 % cílové částky, OK tarifní varianta optimální kreditní - je variantou s nejnižší měsíční úložkou. Je vhodná pro klienty, kteří chtějí spořit dlouho a potřebují vysoký úvěr, případně dlouhodobý překlenovací úvěr. Minimální naspořená částka je 30 % z cílové částky, minimální měsíční splátka úvěru je 0,7 % cílové částky. 32

Úrokové varianty : - základní úrok z úspor 1,0 % p.a., pak je úrok z úvěru ze stavebního spoření jen 3,7 % p.a. - základní úrok z úspor 2,1 % p.a., pak je úrok z úvěru ze stavebního spoření jen 4,8 % p.a. Do stavební spoření pro mladé patří tarif Kamarád. Smlouva o stavebním spoření je vhodná pro děti do 15 let věku. Uzavírá se na částku 150.000,- Kč a je osvobozena o poplatku za uzavření smlouvy. Tuto cílovou částku může klient po 1.1.2007 podle potřeby navýšit. Mezi další produkty patří speciální produkt Futurum, který zvýhodňuje děti a mládež od 14 do 26 let věku. Jeho základním znakem je dlouhodobé spoření s cílovou částkou alespoň 100.000,- Kč a je spojeno s mezinárodní studentskou nebo mládežnickou kartou na slevy ISIC nebo ALIVE až na jeden rok zdarma. Smlouva o stavebním spoření Kamarád je zproštěna úhrady za uzavření smlouvy v případě, že vklad na účtu stavebního spoření bude ke dni 31.12.2006 činit minimálně 1.500,- Kč.. Pokud klient nesplní podmínku tohoto vkladu, řídí se smlouva Všeobecnými obchodními podmínkami platnými v době jejího uzavření. Stejné podmínky se vztahují i na změny smlouvy. 5.1.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí dvě varianty stavebního spoření : Rychlá varianta znamená kratší čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření, vyšší splátky úvěru, kratší dobu jeho splácení. Minimální naspořená částka je stanovena na 40.000,- Kč, vklady jsou úročeny 2 % p.a. Standardní varianta znamená delší čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření, nižší splátky úvěru a delší dobu jeho splácení. Ostatní podmínky jsou pro oba tarify shodné. 5.1.3 Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí tři tarify stavebního spoření, v rámci nichž jsou ještě další varianty. Prvním typem Tarifu je Invest, ten má dvě varianty : Varianta rychlá - je určena klientům, kteří hodlají financovat své bytové potřeby úvěrem ze stavebního spoření co nejdříve, minimální výše naspoření částky je 40 % z cílové částky, přibližná doba splácení úvěru je 7 let a 8 měsíců, měsíční umořovací splátka úvěru je 7 z cílové částky. Tato varianta s sebou přináší povinnost rychlého splácení úvěru, a tím i vyšší měsíční umořovací splátky úvěru. 33

Varianta standardní se liší dobou splácení úvěru, která je přibližně 11 let a 10 měsíců, měsíční umořovací splátka úvěru 5 z cílové částky. Ostatní podmínky jsou shodné v obou variantách, vklady jsou úročeny 2 % p.a. Dalším tarifem je Tarif Perspektiv má pouze dlouhodobou variantu s těmi podmínkami : úroková sazba vkladů je rovněž 2 % p.a., úroková sazba úvěru také 4,8 % p.a. jako u předchozího tarifu, minimální procento naspořené částky je 35 % z cílové částky, minimální splátka úvěru je 0,53 % cílové částky, minimální cílová částka je 150.000,- Kč a minimální pravidelní měsíční vklad je 0,3 % cílové částky. Poslední Tarif Atraktiv má dvě varianty standardní a rychlou a tyto podmínky: úroková sazba z vkladů je rovna 1,0 % p.a., úroková sazba z úvěrů je rovna 3,7 % p.a., minimální procento naspoření je rovno 38 % cílové částky, minimální cílová částka: 40.000,- Kč, liší se v hodnotícím čísle a v minimální splátce úvěru : - minimální splátka úvěru je 0,6 % cílové částky u standardní varianty - minimální splátka úvěru 0,8 % cílové částky u rychlé varianty 5.1.4 HYPO stavební spořitelna, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí dva tarify. První je Tarif Nadstandard, druhý Tarif Smart. Tarif Nadstandard nabízí variantu Nadstandardní spoření (NS) s pevným ročním úrokem úvěru 4,9 % p.a., při naspoření 40 % cílové částky, minimální doba spoření 24 měsíců, umořovací částka je 1 % úvěrového dluhu, a doba splácení je při pravidelných splátkách 11 let a 2 měsíce. Tarif Nadstandard má i variantu Nadstandardní úvěr (NU) ten nabízí pevný úrok z úvěru ve výši 3,9 % p.a., při naspoření také 40 % cílové částky, také při 24 měsících spoření, další podmínky stejné. Oba dva tarify lze uzavírat se dvěma možnostmi poplatků za uzavření smlouvy. Buď 1,2 % nebo 1,8 % cílové částky. Druhá možnost nabízí navíc příležitost získat dodatečné úrokové zvýhodnění ve výši 1 % cílové částky a bezplatné zvýšení přidělované částky až na dvojnásobek sjednané cílové částky. Tarif Smart nabízí nejnižší poplatek za uzavření smlouvy ze všech nabízených tarifů a to ve výši 0,9 % z cílové částky. Minimální měsíční vklad na účet stavebního spoření činí 0,3 % z cílové částky. Nezávisle na dohodnutých platbách mohou být provedeny kdykoli mimořádné vklady, které urychlí přidělení úvěru. 34

5.1.5 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí dva tarify tarif spořící a úvěrový. Spořící tarif podmínky jsou následující : úročení vkladů 2 % p.a. po celou dobu spoření, výhodná úroková sazba u úvěru ze stavebního spoření 4,9 % p.a., sleva 15 % ze vstupního poplatku pro klienty do 25 let. Úvěrový tarif podmínky jsou následující : úroková sazba úvěrů ze stavebního spoření 3,5 % p.a., úročení vkladů 1 % p.a. po celou dobu spoření, sleva 15 % ze vstupního poplatku pro klienty do 25 let. 5.1.6 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Tato stavební spořitelna nabízí jen jeden tarif Kredit, u kterého si lze vybrat ze tří variant podle rychlosti nárůstu parametru ohodnocení varianta rychlá, standardní, pomalá. Úrok z vkladů u všech variant činí 2 % p.a., ale liší se úrokovou sazbou úvěrů. Tarif Kredit varianta Rychlá úrok z úvěru 5 % p.a., splátka úvěru 0,75 % z cílové částky. Varianty Standardní jsou dvě úrok z úvěru 5 % p.a. při splátce 0,6 % z cílové částky a nebo 4 % úroku při splátce 0,9 % z cílové částky. Varianty pomalé jsou tři úrok z úvěru 5 % p.a. při splátce 0,45 % z cílové částky, nebo 4 % úroku při 0,6 % z cílové částky a nebo 3 % úroku při 0,75 % z cílové částky. Dále jsou nabízeny akce se zvýhodněním pro děti. Aktuálně je to např. : Mopy konto - při uzavření smlouvy o stavebním spoření s cílovou částkou min. 180.000,- Kč, zaplacení poplatku za uzavření smlouvy a naspoření min. 3 měsíčních vkladů obdrží dítě ve věku 0-18 let prémii ve výši 1.000,- Kč. Poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření činí 1 % z cílové částky. 35

5.1.7 Srovnání spořících programů stavebních spořitelen Stavební spoření lze srovnávat z různých hledisek. Toto srovnání je podle výše procenta, kterým se úročí vklady : Tabulka č. 6 : Porovnání úrokové sazby stavebních spořitelen ke spořícím programům Název společnosti Úrok ze spoření SSČS - Standardní 2 % SSČS - Rychlá 2 % ČMSS - Invest standart 2 % ČMSS - Invest rychlá 2 % ČMSS - Perspektiv 2 % HYPO - Nadstandard 2,4 % HYPO - NU / EU 1 % HYPO - Smart 2 % Modrá pyramida - Kredit rychlá 2 % Modrá pyramida - Kredit standardní 2 % Modrá pyramida - Kredit pomalá 2 % Raiffeisen - Spořící tarif 2 % Wüstenrot - Optimální speciální 1 nebo 2,1 % Wüstenrot - Optimální finanční 1 nebo 2,1 % Wüstenrot - Optimální normální 1 nebo 2,1 % Wüstenrot - Optimální kreditní 1 nebo 2,1 % ČMSS - Atraktiv standart 1% ČMSS - Atraktiv rychlá 1% Raiffeisen - Úvěrový tarif 1% zdroj : www.financninoviny.cz ekonomický server ČTK 36

Následuje srovnání je podle výše poplatků za uzavření smlouvy o stavebním spoření : Tabulka č. 7 : Porovnání poplatků za uzavření smluv o stavebním spoření Název společnosti Poplatek za uzavření smlouvy SSČS - Standardní 1 % z cílové částky (max. 9.500 Kč) SSČS - Rychlá 1 % z cílové částky (max. 9.500 Kč) ČMSS - Invest standart 1 % z cílové částky ČMSS - Invest rychlá 1 % z cílové částky ČMSS - Perspektiv 1 % z cílové částky HYPO - Nadstandard 1,2 % nebo 1,8 % HYPO - NU / EU 1,2 % nebo 1,8 % HYPO - Smart 0,9 % z cílové částky Modrá pyramida - Kredit rychlá 1 % z cílové částky (max. 7.500 Kč) 0,75 % z cílové částky do 29 let (max. 7.500 Kč) 1 % z cílové částky (max. 7500 Kč) Modrá pyramida - Kredit standardní 0,75 % z cílové částky do 29 let (max. 7.500 Kč) Modrá pyramida - Kredit pomalá 1 % z cílové částky (max. 7500 Kč) 0,75 % z cílové částky do 29 let (max. 7.500 Kč) Raiffeisen - Spořící tarif 1 % z cílové částky 0,85 % z cílové částky do 25 let Wüstenrot - Optimální speciální 1 % z cílové částky 0,5 % pro držitele karet ISIC, Alive, IYTC Wüstenrot - Optimální finanční 1 % z cílové částky 0,5 % pro držitele karet ISIC, Alive, IYTC Wüstenrot - Optimální normální 1 % z cílové částky 0,5 % pro držitele karet ISIC, Alive, IYTC Wüstenrot - Optimální kreditní 1 % z cílové částky 0,5 % pro držitele karet ISIC, Alive, IYTC ČMSS - Atraktiv standart 1 % z cílové částky ČMSS - Atraktiv rychlá 1 % z cílové částky Raiffeisen - Úvěrový tarif 1 % z cílové částky 0,85 % z cílové částky do 25 let zdroj : www.financninoviny.cz ekonomický server ČTK Pouze podle těchto parametrů nelze výhody stavebního spoření srovnávat. Například výše úroků při spoření může být závislá na výši úroků při úvěru. Je třeba znám správně potřeby klienta, a těm přizpůsobit výběr tarifu. 37