ÚNOR 2014 JAK MOUD ˇ RE INVESTOVAT ˇ ČAS

!"#2 ÚNOR 2014 JAK MOUD RE INVESTOVAT ČAS

!"#2 V TOMTO C ISLE V ICE ONLINE www.jw.org MLAD I LID E I T EMA HLAVN Jak moud re investovat čas STRANY 6 9 r Pre ct ete si biblick e odpovedi na des tky ot azek, napr klad: Nezab yv am se az moc t m, jak vypad am? Je neco spatn eho na sextov an? Pod vejte se tak e na videa Co r kaj tvoji vrstevn ci Zdrav y zivotn styl a Kdo je opravdov y pr tel?. (Najdete pod CO R IK A BIBLE > MLAD I LID E) 3 POZORUJEME SVET 4 CO R IK A BIBLE Spiritismus 10 INTERVIEW Biotechnolog vysvetluje, proc ve r v Boha 12 OK ENKO DO MINULOSTI Konstantin 14 PRO RODINY Kdyz je vase dosp vaj c dcera ve stresu 16 D ILO N AHODY? Svet elkuj c org an svetlu sky D ETI r Pre ct ete si kreslen e biblick e pr b ehy. Pomoc ruzn ych aktivit pomozte sv ym detem l epe poznat biblick e postavy a pochopit mor aln z asady. (Najdete pod CO R IK A BIBLE > D ETI) Vol. 95, No. 2 / Monthly / CZECH Vych az v 99 jazyc ch, v celkov em n akladu 44 748 000 v ytisk u. Tato publikace nen ur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov e biblick evzd el avac cinnosti, kter a je podporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P sma Prekladu nov eho sveta (se studijn mi pozn amkami). Tisk a vyd av an : Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 2014 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Printed in Germany. M ate z ajem o dals informace neboobezplatn estudiumbible? Navstivte str anky www.jw.org nebo napiste na pr slusnou adresu. SVEDKOV E JEHOVOVI: CESK A REPUBLIKA: PO BOX 90, 198 00 Praha 9, SLOVENSKO: P. O. Box 2, 830 04 Bratislava 34 Upln y seznam adres najdete na www.jw.org/cs/kontakt.

POZORUJEME SV ET SPOJEN E ST ATY Kur ak stoj soukrom eho zamestna- vatele rocn e [v prum eru] o 5 816 dolaru v c nez nekur ak, p se se v listu The New York Times. Z dat shrom a zd en ych vedci z Ohio State University vyplynulo, že tyto dodatecn e n aklady byly zapr cin eny kur ack ymi pauzami, vys s mi n aklady na zdravotn p e ci a cast ej s mi absencemi. Dals m faktorem byla niz s produktivita pr ace, pravdepo- dobne zpusoben a abstinencn mi pr znaky spojen ymi se z avislost na nikotinu. IT ALIE Rozd ly mezi t m, co duchovn i ve r c r kaj a co cin, mezi slovem a zpusobem života, podkop av a duv eryhodnost c rkve. (papez Frantisek) MALAJSIE Malajsijsk e u rady odhalily ve dvou z asilk ach mahagonu 24 tun paso- van e slonoviny v c nez 1 000 slo- n ch klu. Podle ochr anc u pr rody se jednalo o vubec nejvet s zabaven e mnozstv slonoviny. Z asilky sme rovaly z Toga do C ny. Pacient: Robin Hammond/Panos Pictures; pape z Franti sek: Alessandro Bianchi/AFP/Getty Images; kly: REUTERS/Bazuki Muhammad AFRIKA Svetov a zdravotnick a organizace ve sv e zpr av e z roku 2012 uvedla, že pr cinou 63 procent vsech umrt byly infekcn nemoci, zejm ena HIV/AIDS, prujmov a onemocnen, mal arie, tuberkul oza a tak e detsk e nemoci. AUSTR ALIE Mezi detmi si z skaly oblibu aplikace pro chytr e telefony a pro dals zar zen, kter e simuluj hazardn hry. Nekter e napodobuj hry z kasin, ale je jednodus s v nich vyhr avat. Zpr ava vydan a vl adou upozornuje, že pouz v an m takov ych aplikac se hazardn hran u det mu ze st at ne c m be zn ym a mu ze v est k tomu, že se z nich v budoucnu stanou gambleri. 3

CO R IK A BIBLE SPIRITISMUS SPIRITISMUS Je spatn e sna zit se komunikovat s mrtv ymi? Neobracejte se k spiritistick ym m edi m...,abyste se jimi neznecistili. 3. Mojz sova 19:31 CO R IKAJ I LID E Lid e se pochopitelne chtej ujistit, že nekdo, kdo jim byl drah y a zemrel, netrp. R kaj : Proc se s n m nespojit prostrednictv m spiritistick eho m edia? Mozn a by mi pomohlo zodpoved et nevyre sen e ot azky a z skat vnitrn klid. CO R IK A BIBLE Ve staroveku bylo be zn e, že se lid e pokouseli komunikovat s mrtv ymi, a Bible se k t eto ot azce vyjadruje jasne. Napr klad v Z akon e, kter y dal Buh Jehova izraelsk emu n arodu, je naps ano: Nemel by se v tobe naj t nikdo...,kdo se rad se spiritistick ym m ediem nebo... kdo se dotazuje mrtv ych. Kazd y, kdo tyto veci del a, je totiz ne c m odporn ym Jehovovi. (5. Mojz so- va 18:10 12) V Bibli se tak e p se, že ti, kdo praktikuj spiritismus v jak ekoli jeho podobe, nezded Boz kr alovstv. (Gala anum 5:19 21) r Odpovedi na dals biblick e ot azky najdete na www.jw.org

CO R IKAJ I LID E Mnoz zast avaj n azor, že lid e, kter zemreli, v ne- jak e forme zij d al. Proto se s nimi snaz nav azat spojen, moz- n a aby od nich z skali nejak e informace nebo si je usm rili a meli od nich klid. CO R IK A BIBLE Ziv si... uvedomuj, že zemrou; ale pokud jde o mrtv e, ti si neuvedomuj naprosto nic... Jiz zanikla jejich l aska i jejich nen avist i jejich z arlivost [kter e c tili, kdyz byli nazivu]. (Kazatel 9:5, 6) Bible uc, že mrtv jsou zkr atka mrtv. Nemohou prem y slet, pracovat, a uz vubec ne uct vat Boha. Mrtv nemohou chv aliti Jahve, ani kdo v tich y sestoupil hrob, p se se v Žalmu 115:17 (P smo svat e Star eho Z akona, Heger). Mohou mrtv ovliv novat ziv e? Ziv si...uvedomuj, že zemrou; ale pokud jde o mrtv e, ti si neuvedomuj naprosto nic. Kazatel 9:5 CO R IKAJ I LID E Nekte r tvrd, že spiritistick a m edia dok a zou odhalit informace, kter e by krome mrtv ych mohla zn at jenom rodina nebo pr atel e. CO R IK A BIBLE Ve 28. kapitole 1. Samuelovy se p se, jak never- n y kr al Saul porusil Boz pr kaz nedotazovat se spiritistick ych m e- di. Obr atil se na jistou ženu, kter a takov ym m ediem byla. Vypadalo to, že komunikuje s mrtv ym prorokem Samuelem. Opravdu ale nav azala spojen s n m? Ne. Ve skutecnosti komunikovala s podvodn kem s nek ym, kdo se za mrtv eho Samuela vyd aval. T m podvodn kem byl zl y duch, spojenec otce lzi, tedy Satana. (Jan 8:44) Proc zl duchov e neboli d emoni propaguj n azor, že ti, kdo zemreli, zij d al? Jejich c lem je ocernit Boha a zpochybnit jeho psan e Slovo,Bibli. (2. Timoteovi 3:16) Meli bychom na z aklad e t eto úvahy doj t k z av eru, že mrtv nemaj z adnou nadeji? Vubec ne! Bible slibuje, že ti, kdo obrazne re ceno sp ve smrti, budou v budoucnu opet privedeni k životu. (Jan 11:11 13; Skutky 24:15) Do t e doby mu zeme čerpat ut echu z toho, že nasi bl zc nijak netrp. Sedm a kapitola knihy Co Bible doopravdy r k a? m a n azev Skutecn a nadeje pro nase bl zk e, kter zemreli. Mu zete si ji pre c st na str ank ach jw.org. Nen snad pravda, že spiritistick a m edia obcas sdel presn e podrobnosti? Mel by se snad [ clov ek] obracet na mrtv e ve prospech ziv ych? Izaj a s8:19 Probuďte se! únor 2014 5

I T EMA HLAVN Kdybych tak mel v c času! Kolikr at jste to uz řekli? Pokud jde o čas, v urcit em smyslu jsme na tom vsichni stejne. Vlivn a bohat ho nemaj o nic v c nez nev yznamn a chud. Nav c ani bohat, ani chud si ho nemohou naset rit. Jakmile je pryc, je pryc navzdy. Je proto rozumn e čas dobre vyuz vat. Jak? Uvazujte o cty rech strategi ch, kter e mnoha lidem pomohly investovat čas moudre. JAK MOUD RE INVESTOVAT ČAS Strategie č. 1: Mejte v zivot e r ad Stanovte si priority. Bible rad, abychom se ujis ovali o dule zit ej s ch vecech. (Filipanum 1:10) Napiste si seznam ukol u, kter e jsou dule zit e, nal ehav e nebo oboj. Mej- te na mysli, že to, co je dule zit e napr klad nakoupit potraviny na vece ri, nemus b yt nutne nal ehav e. A to, co se zd a b yt nal ehav e treba stihnout zac atek obl ben eho po- řadu, nemus b yt dule zit e. Dals informace najdete v cl anku 20 tipu, jak z skat v c času v Probuďte se! z dubna 2010. Myslete dopredu. Otupil-li se nejak y železn y n astroj a nekdo nenabrousil jeho os- tr, pak bude vynakl adat svou vlastn zivotn energii, r k a Bible v Kazateli 10:10 a dod a- v a: Pouz t moudrost k usp echu je tedy v y- hodn e. Jak si mu zete obrazne re ceno nabrousit ostr? T m, že budete pl anovat. D ky tomu vyuzijete svuj čas nejefektivneji. Odlozte nebo zruste nedule zit e činnosti, kter e v am v podstate jenom berou čas a energii. Pokud zjist te, že m ate k dispozici nejak y čas nav c, protoze jste svou pr aci stihli ude- lat dr v, zacn ete s úkoly, kter e jste si napl anovali na pozdeji. Kdyz mysl te dopredu, jste produktivnej s, podobne jako moudr y muz, kter y si nabrousil ostr sv eho n astroje. Zjednoduste si život. Naucte se r kat ne, kdyz jde o veci, kter e jsou nedule zit e nebo kter e v as vlastne jen okr adaj o čas. Pr lis mnoho aktivit a akc v as dostane do zbytec- n eho stresu a priprav o radost.

Strategie č. 2: D avejte si pozor na zlod eje času Ot alen a nerozhodnost. Kdo d av a pozor na v tr, nebude zas evat semeno; a kdo se d v a na oblaka, nebude skl zet. (Kazatel 11:4) Ot alen je zlodej času a v ykonnosti. Zemed elec, kter y cek a na ide aln pod- m nky, mozn a nikdy nezaseje ani nesklid. Podobne by se n am mohlo st at, že kvuli životn m nejistot am budeme nerozhodn. Ne- bo bychom mohli z skat pocit, že se nemu- žeme rozhodnout, dokud nebudeme m t vesker e dostupn e informace. Pochopitelne že dule zit a rozhodnut si zaslouz shrom a z- dit fakta a prem y slet o nich. Chytr y uvazuje o sv ych kroc ch, p se se v Pr slov ch 14:15. Realita je ale takov a, že urcit a nejistota je spojena s mnoha rozhodnut mi. (Kazatel 11:6) Perfekcionismus. Moudrost shora [neboli od Boha] je...rozumn a, p se se v Jakubovi 3:17. D avat si laťku vysoko je samozrej- me chv alyhodn e. Nekdy na sebe ale m ame tak vysok e n aroky, že se v podstate nemu- žeme vyhnout zklam an, nebo dokonce neuspechu. Napr klad clov ek, kter y se uc ciz jazyk, se mus sm rit s t m, že bude delat chyby, protoze jenom tak se z nich pouc. Perfekcionistu bude ale nejsp s j mat N EKOLIK ZAJ IMAV YCH C ISEL hruza z toho, že řekne neco spatn e, coz je pr stup, kter y mu bude br anit v pokroku. Je mnohem leps necekat od sebe pr lis. Moudrost je u skromn ych, p se se v Pr slov ch 11:2. Krome toho skromn a pokorn lid e se neberou pr lis v a zn e a dok a zou se sami sobe zasm at. ZA VECI NEPLAT ITE PENEZI. PLAT ITE ZA NE ČASEM. (psycholog Charles Spezzano) 50,2 HODINY Čas, kter y be zn y zamestnanec v Kanade str av kazd y t yden činnostmi souvisej c mi s prac. Vyplynulo to z pruzkumu proveden eho mezi 25 000 zamestnanci. 242 MINUT Čas, kter y ve Spojen em kr alovstv lid e stars ctyr let str avili prum ern e kazd y den v roce 2011 sledov an m televize. 8 MINUT Čas, kter y otcov e v Indii kazd y den venuj tomu, aby si pov dali se sv ymi detmi. Pracuj c matky si s detmi pov daj asi 11 minut a matky v dom acnosti ne v c nez 30 minut. Probuďte se! únor 2014 7

Strategie č. 3: Buďte vyrovnan a realisti ct Najdete rovnov ahu mezi prac a odpočinkem. Leps je hrst odpocinku nez dvojit a hrst tvrd e pr ace a honba za vetrem. (Kazatel 4:6) Workoholici si často nevychutnaj odmenu za svou tvrdou pr aci. Jednoduse jim na to nezb yv a čas ani energie. Naproti tomu l n lid e si vol dvojitou hrst odpocinku, a tak vz acn y čas promarn. Bible n as vyb z k vyrovnan emu pohledu: Tvrde pracuj a uzij si odmenu. Radovat se z v ysledk u tvrd e pr ace je Boz dar. (Kazatel 5:19) Neset rete na sp anku. V pokoji si lehnu a budu sp at, řekl jeden z pisatelu Bible. ( Zalm 4:8) Vet sina dospel ych potrebuje asi osm hodin sp anku, aby byli po fyzick e, citov e i dusevn str ance v kondici. Sp anek je dobr a casov a investice, protoze podporuje schopnost ucit se. Zlepsuje totiz pame, a kdyz jsme vyspan, dok a zeme se l epe soustredit. Nedostatek sp anku naopak t eto schopnosti br an a vede k tomu, že del ame chyby a jsme podr a zd en. D avejte si realistick e c le. Leps je to, co vid m a z sk am, nez to, co je pouhou touhou m eho srdce. (Kazatel 6:9, Slovo na cestu) Rozumn y clov ek se nenech a ovl adat sv ymi touhami, zejm ena temi, kter e jsou nerealistick e nebo kter e nen mozn e uspokojit. Ned a se proto zl akat promyslenou reklamou nebo snadnou puj ckou. Naopak se uc b yt spokojen y s t m, co je pro nej dosaziteln e. KOLIK ČASU V AS TO BUDE ST AT? Nez si neco koup te, prepo c tejte pene zn hodnotu t e veci na čas, kter y by v am zabralo na ni vydelat. Pak uvid te, zda v am to por ad stoj za to, doporucuje ve sv e knize What to Do Between Birth and Death psycholog CharlesSpezzano.

Strategie č. 4: Zvolte si spr avn e hodnoty Prem y slejte o sv ych hodnot ach. Podle toho, jak e m ate hodnoty, posuzujete, co je dobr e, dule zit e a co m a smysl. Pokud by v a s život byl s pem, pak by vase hodnoty rozhodly o tom, kter ym smerem polet. Dobr e hodnoty v am tedy pomohou stanovit si spr avn e priority a co nejl epe vyuz t kaz- dou hodinu a den vaseho života. Kde mu zete takov e hodnoty naj t? Hodne lid se obra- c k Bibli, protoze zjistili, že obsahuje vys s moudrost. (Pr slov 2:6, 7) Mejte na prvn m m st e l asku. L aska je dokonal ym poutem jednoty, p se se v Kolosanum 3:14. Bez l asky, predev s m bez l asky v rodine, nemu zeme b yt doopravdy šťastn a citove vyrovnan. Lid e, kter tento fakt ignoruj, napr klad t m, že se hon za pene- zi a kari erou, vlastne investuj do nest est. Existuj tedy p adn e duvody, proc je po- dle Bible l aska tou nejdule zit ej s hodnotou. Zminuje se o n na stovk ach m st. (1. Korin- anum 13:1 3; 1. Jana 4:8) Udelejte si čas na pozn av an Boha. Geoff mel miluj c ženu, dve s astn e deti, dobr e pr atele a uspokojuj c pr aci z achran a re. Často ale na vlastn oci videl, jak lid e trp a um raj. Takhle mel život vypadat? ptal se. Pak si pre cetl nejak e publikace od sved- ku Jehovov ych a nasel odpovedi, kter e d a- valy smysl. To, co se dozved el, řekl manzelce a detem a i je to zaujalo. Cel a rodina zacala studovat Bibli, coz obohatilo jejich život a pomohlo jim investovat čas mnohem moudreji. Z skali tak e n adhernou nadeji na ve cn y život ve svet e, kde uz z adn a marnost ani tr a- pen nebudou. (Zjeven 21:3, 4) Geoffuv pr beh pripom n a slova Jez se Krista: S astn jsou ti, kdo si uvedomuj svou duchovn potrebu. (Matous 5:3) Byli byste ochotn udelat si trochu času, abyste poznali Boha a tuto potrebu uspokojili? Z sk ate moudrost, d ky kter e budete umet co nejl epe vyuz t nejen kazd y den, ale i cel y svuj život. To v am z adn a jin a investice neumozn! CO JE PRO V AS D ULE ZIT E? RODINA PR ACE VZD EL AN I P R ATEL E POMOC DRUH YM N ABO ZENSTV I VOLN Y ČAS ZDRAV I Probuďte se! únor 2014 9

INTERVIEW HANS KRISTIAN KOTLAR Biotechnolog vysv etluje, pro c v e r v Boha Dr. Hans Kristian Kotlar zah ajil svou vedeckou dr ahu v roce 1978 na Norsk e radiologick e klinice, kde se venoval v yzkumu rakoviny a lidsk eho imunitn ho syst emu. V t e dobe se tak e zacal zaj mat o puvod života. Redaktor časopisu Probuďte se! mu polozil nekolik ot azek ohledne jeho profese a v ry. Jak jste se snazil naj t odpovedi na ot azky t ykaj c se puvodu a smyslu života? Muj otec byl katol k a matka protestantka. N abo zenstv pro ne ale zas tak dule zit e nebylo. J a jsem behem dosp v an uvažoval o smyslu života a četl knihy o buddhismu, hinduismu a isl amu. Dokonce jsem prosil Boha, aby mi pomohl naj t pravdu. Do sedmdes at ych let20. stolet doslo v oblasti molekul arn biologie k nekolika u zasn ym objevum a j a si r kal, jestli n am to nepomu ze naj t odpove na to, jak vznikl život. Fascinovaly me mechanismy uvnitr ziv ych bunek, a tak jsem se rozhodl, že budu studovat biotechnologii. Podot yk am, že vet sina m ych profesoru tvrdila, že život se vyv jel pr rodn mi procesy, a j a jsem tomu ve ril. Proc jste se zacal zaj mat o Bibli? Jednou k n am pri sli dva sved- kov e Jehovovi. Presto ze byli pr - jemn, zareagoval jsem hrube a řekl jim, že nem am z ajem. Zaslechla to moje žena. To od tebe nebylo laskav e, Hansi Kristiane, řekla. O smysl života ses vzdycky zaj mal. Mela pravdu a j a se zastydel. Be zel jsem tedy za nimi. Kdyz jsme si pov dali, řekl jsem jim, že bych r ad ved el, jestli si Bible a veda neodporuj. Co v am odpoved eli? Uk azali mi, co Bible r k a o zdroji energie, kter a je ve vesm ru zjevn a. Pre cetli mi biblick y text, kde se p se: Vysoko pozvedne- te oci a vizte. Kdo stvoril tyto ve- ci?...kvuli hojnosti dynamick e energie, a protoze je tak e siln y v moci, ani jedna z nich nechyb. 1 Toto tvrzen me zaujalo. Zd alo se mi tak e rozumn e, že

V yzkum, na kter em jsem pracoval, me dovedl k z av eru, že život je d lem inteligentn ho stvoritele. pouze inteligentn zdroj energie by mohl st at za t m, že jeve vesm ru r ad. Zmenil se v a s pohled na evoluci? Postupne jsem si zacal uvedo- movat, že ty ruzn e varianty evo- lucn teorie nestoj na pevn em vedeck em z aklad e. V podstate to jsou historky vymyslen e proto, aby se vysvetlilo, jak mohla vzniknout pozoruhodn a konstrukcn resen v ziv ych organismech, aniz by v tom hr ala roli nejak a inteligence. Pr kladem mu ze b yt imunitn syst em. C m v c jsem ho zkoumal, t m v c jsem si uvedomoval, jak je slozi- t y a jak dobre funguje. V yzkum, na kter em jsem pracoval, me tedy dovedl k z av eru, že život je d lem inteligentn ho stvoritele. V čem je imunitn syst em tak pozoruhodn y? Imunitn syst em je vlastne uzasn y soubor mechanismu vytvoren ych tak, aby n as chr anily pred širokou sk alou patogenu, vcetn e bakteri a viru. Tyto mechanismy mu zeme rozdelit do dvou vz ajemn e se doplnuj c ch syst em u. Kdyz mikroby proniknou do tela, prvn syst em zah a- j útok v r adu hodin. Druh y zareaguje za nekolik dn, ale dok a ze ucinn eji zas ahnout konkr etn vetrelce. M a tak e dobrou pame, takze kdyz se urcit y vetrelec objev znovu o nekolik let pozdeji, setk a se s rychlou reakc. Imunitn syst em pracuje tak dobre, že si často ani neuve- dom me, že jsme byli infikov ani a že se nase telo s infekc vypor adalo. Ohromuj c je i zpusob, jak ym dok a ze rozlisit cizorod e l atky od tech stovek typu bunek, ze kter ych je tvoreno nase telo. Co se stane, kdyz se nejak y mikrob dostane do tela? Mikroby do tela proklouznou d y- chac mi cestami, urogenit aln m traktem, pokozkou nebo v j dle. Kdyz je imunitn syst em objev, spust sled reakc, na kter ych se pod l des tky presn e uzpu- soben ych b lkovin. Kazd a sloz- ka t eto kask ady aktivuje tu n asleduj c a zesiluje tak protiútok. Nad t mto procesem zu- st av a rozum st at. Řekl byste tedy, že vedeck e poznatky pos lily vasi v ru v Boha? Urcit e. U cinnost a dumyslnost naseho imunitn ho syst emu sved c o moudr em a miluj c m stvoriteli. R ad bych dodal, že ve- da pos lila tak e moji duv eru v Bibli. Napr klad v Pr slov ch 17:22 se p se, že srdce, kter e je radostn e, pusob dobro jako l ek. Vedci zjistili, že dusevn rozpolozen m a vliv na n a s imunitn syst em. Kupr kladu stres mu ze imunitn reakci oslabovat. Mnoho lid, se kter ymi se dost av ate do kontaktu, v Boha neve r. Proc to tak je? Z ruzn ych duvod u. Nekte r, coz platilo i o mne, proste prijali za sv e to, co se kdysi ucili. Mozn a se domn vaj, žeevoluce jepodlozena vedeck ymi dukazy. Jin o vzniku života pr lis neprem y s- l, a to je škoda. Řekl bych, že by si meli kl ast v c ot azek. Proc jste se stal jedn m ze svedk u Jehovov ych? Pritahovala me jejich pohostinnost a v ra v to, že Stvoritel pro n as chyst a leps budoucnost. 2 Takov a v ra je zalozen a na faktech a logick ych argumentech, a ne na m ytech nebo spekulac ch. 3 1. Izaj a s 40:26 2. Zjeven 21:3, 4 3. Hebrejcum 11:1 Probuďte se! únor 2014 11

OK ENKO DO MINULOSTI KONSTANTIN KONSTANTIN Konstantin byl prvn r msk y c sar, kter y se hl asil ke kres anstv. V yznamn e t m ovlivnil svetov e dejiny. Prijal toto dr ve pron asledovan e n abo zenstv a otevrel cestu k tomu, aby se z nej zformovaly kres ansk e c rkve. Z takzvan eho kres anstv se tak stal nejsilnej s spolecensk y a politick y činitel, jak y kdy ovlivnil chod dejin, p se se v The Encyclopædia Britannica. N EKOLIK FAKT U ) V roce 306 n. l. se Konstantin stal c sarem z apadn c asti R msk e r se a v letech 324 az 337 byl jedin ym vl adcem cel e R msk e r se. ) Prohlasoval, že ve snu nebo ve viden dostal ujist en, že Buh kres an u mu pomu ze v bitve. ) Po jednom v tezstv, kter e pripsal Bohu, okamzit e nar dil, aby do ruky jeho sochy stoj c na nejnavst evovan ej s m m ste v R me bylo um steno kop v podobe kr ze. (historik Paul Keresztes) ) Podrzel si pohansk y titul pontifex maximus neboli nejvys s knez a povazoval se za absolutn ho vl adce nad vsemi n abo zenstv mi ve sv e r si. P ROC byste se meli o tohoto starovek eho r msk eho c sare zaj mat? Pokud m ate bl zko ke kres anstv, meli byste ved et, že Konstantinovy politick e a n abo zensk e intriky ovlivnily nauky a praktiky mnoha c rkv, coz je patrn e az dodnes. Pod vejme se, jak k tomu doslo. C IRKVE LEGALIZOVAL A N ASLEDN E VYUZIL V roce 313 n. l. vl adl Konstantin nad z apadn c ast R msk e r se, zat mco Licinius a Maximinus vl adli na v ychod e. Konstantin spolu s Liciniem udelili n abo zenskou svobodu vsem, vcetn e kres an u. Konstantin kres anstv chr anil, protoze byl presv ed cen, že toto n abo zenstv mu ze jeho r si sjednotit. Kdyz zjistil, že c rkve jsou rozdeleny kvuli sporum, zde- sil se. Chtel je sjednotit, a tak usiloval o to, aby byla ustanovena a pak prosazov ana prav a doktr na. Aby si biskupov e z skali jeho pr ze n, museli pristoupit na n abo zensk e kompromisy a ti, kter to udelali, byli zprost eni dane a z skali st edr eho patrona. Historik Charles Freeman řekl: Pri- jmout spr avnou verzi kres ansk e doktr ny umoznilo ne- jen pr stup do nebe, ale rovne z k obrovsk emu bohatstv To, že Konstantin byl upr mn ym kres anem, b yv a zpochybnov ano. C astecn e je to proto, že zjevne delal ústupky pohansk ym kultum, a to dokonce v pozdn m obdob sv e vl ady, uv ad ucenec Raymond Van Dam. Kim Kirby/age fotostock; s pov e ren m York Civic Trust (socha r Philip Jackson)

C rkev z skala ochr ance, ale tak e p ana. Historik A.H.M. Jones a vlivu na zemi. Duchovn se tedy stali mocn ymi osobnostmi ve svetsk ych z ale zitostech. C rkev z skala ochr ance, ale tak e p ana, r k a historik A.H.M. Jones. JAK YM BYL KRES TANEM? Konstantinovo spojenectv s biskupy vedlo k tomu, že vzniklo n abo zenstv, jehoz nauky byly c aste cn e kres- ansk e a c aste cn e pohansk e. Ste z to mohlo b yt jinak, protoze c sar usiloval o n abo zensk y pluralismus a vubec mu neslo o nalezen n abo zensk e pravdy. Byl to prece vl adce pohansk e r se! Chtel se zavde cit obema t abor um, a tak zauj mal postoj vedom e nejednoznacnosti ve sv ych skutc ch a vl adnut obecne, napsal jeden historik. Konstantin sice o sobe tvrdil, že je zast ancem kres an- stv, ale st ale se pridr zoval pohanstv. Napr klad se veno- val astrologii a ve st en, coz jsou praktiky, kter e Bible odsuzuje. (5. Mojz sova 18:10 12) Na Konstantinove oblouku v R me je zpodobnen, jak obetuje pohansk ym bozstv um. Nad ale prokazoval čest slunecn mu bohu t m, že ho nechal zobrazovat na minc ch a prosazoval jeho kult. V pozdej s m obdob sv eho života dokonce povolil jednomu mal emu mestu v Umbrii v It alii, aby jemu a jeho rodine postavili chr am a ustanovili kneze, kter by tam slouzili. Jako kres an se dal pokrt t az na smrteln e posteli v roce 337 n. l. Mnoz ucenci se domn vaj, že s t m ot a- lel proto, aby si udrzel politickou podporu od kres ansk ych i pohansk ych slozek sv e r se. Zpusob jeho života a jeho pozdn krest vzbuzuj pochybnosti o upr mnosti jeho v ry v Krista. Jedna vec je ale jist a. C rkev, kterou zlegalizoval, se stala mocn ym politick ym a n abo zensk ym subjektem, kter y se t mto obr atil z ady ke Kristu a podal ruku sve- tu. Jez s o sv ych n asledovn c ch řekl: Nejsou c ast sveta, stejne jako j a nejsem c ast sveta. (Jan 17:14) Z t eto c rkve, kter a tehdy uz svetsk a byla, vzeslo bezpocet n abo- zensk ych denominac. Co z toho vseho vypl yv a? Ucen nejak e c rkve bychom nemeli prij mat automaticky, ale sp se je prozkoumat ve svetle biblick ych nauk. (1. Jana 4:1) Konstantinuv oblouk pripom naj c jeho v t ezstv v bitve Dobr y c sar dokonce i dobr y kres an si nutne musel vybrat mezi ztr atou nebe a ztr atou moci. Konstantin, kter y se pr av e dostal na trun, se v z adn em pr pade ani nespokojil s moc, kterou mel, ani nehodlal skoncovat s hr - chy, bez nichz nebylo mozn e si ji udrzet. Richard Rubenstein, profesor, kter y se zab yv a soci aln mi a n abo zensk ymi konflikty To, že byl Konstantin kres- ťanem prinejmen s m na sklon- ku života, nelze zpochybnit, pokud ovsem clov ek neposuzuje kvalitu jeho kres ansk e v ry. Paul Keresztes, profesor klasick e literatury a historie Probuďte se! únor 2014 13

PRO RODINY V YCHOVA D ET I Kdyz je vase dosp vaj c dcera ve stresu PROBL EM Vase dcera si ste zuje, že je ve stresu. Ve trin acti? r k ate si a neve r cn e krout te hlavou. Vzdy ani nemu ze ved et, co to stres je! Nez j ale neco takov eho řeknete, pre ct ete si o ne- kolika duvodech, proc mu ze b yt pro dosp vaj c d vku život n aro cn y. PROC TO TAK JE Telesn e zmeny. D vky v puberte se rychlevyv j, a tak kdyz je nekter a oproti sv ym vrstevn k um napred nebo pozadu, mu ze to pro ni b yt zdrojem velk e úzkosti. Byla jsem jednou z prvn ch holek ve tr d e, kter e uz musely nosit podprsenku, a byla jsem z toho nesv a, r k a Anna, kter e je teď 20. Kdyz jsem se srovn avala s ostatn ma holkama, pripadala jsem si divn a, jako nejak y mutant. Emocion aln zmeny. Sedmn actilet a Karen vzpom n a: Deptalo me, že jsem neved ela, proc jsem pres den tak s astn a a pak cel y vecer probrec m. Nech apala jsem, co se se mnou deje. Mela jsem pocit, že svoje emoce nedok a zu m tpod kontrolou. Zac atek menstruacn ho cyklu. Mamka me na to sice pripravovala, ale kdyz jsem mes cky dostala poprv e, úplne me to zaskocilo, r k a Kathleen. Nekolikr at denne jsem se sprchovala, protoze jsem por ad mela pocit, že jsem spinav a. Krome toho si me moji tri stars br achov e nemilosrdne dob rali. Nev m, jak pri sli na to, že cel e to martyrium behem menstruace je k sm chu. Tlak vrstevn k u. Marie, kter e je teď 18, vzpom n a: Kdyz mi bylo mezi 12 a 14, byl tlak spoluz ak u fakt siln y. Byli zl na kazd eho, kdo se odlisoval. A 14let a Anita r k a: Pro holku v m em veku je dule zit e m t pocit, že ji druz berou, a kdyz ten pocit nem a, drt ji to. Jm ena v tomto cl anku byla zm en ena. r Dal s u zite cn e informace pro rodiny najdete na www.jw.org

CO MU ZETE DELAT Povzbuzujte dceru, aby o stresu mluvila. Mozn a se nejdr v zdr ah a mluvit, ale buďte trpeliv a jednejte podle biblick e rady: Clov ek m a b yt rychl y k slysen, pomal y k mluven. (Jakub 1:19) Nezlehcujte duvody, proc je ve stresu. Pamatujte na to, že nem a takov e zivotn zkusenosti jako vy, a proto stresy, kter e proz v a, nem a s c m srovnat, natoz aby se s nimi umela vyrovn avat. (Biblick a z asada: R man um 15:1) Nepret e zujte ji mnoha mimoskoln mi aktivitami. Podle knihy Teach Your Children Well mlad lid e, kter maj pr li s nabit y casov y pl an, casto vykazuj zn amky stresu zejm ena fyzick e zn amky, jako je bolest hlavy nebo bri- cha. (Biblick a z asada: Filipanum 1:9, 10) Dbejte na to, aby mela dostatek odpocinku. Sp anek je často to prvn, co dosp vaj c zanedb avaj. Pokud bude vaše dcera m alo sp at, jej dusevn schopnosti budou oslaben e, coz plat i o schopnosti vyrovn avat se se stresem. (Biblick a z asada: Kazatel 4:6) Pomozte j naj t zpusoby, jak stres zm rnit. Nekter ym d vk am pom ah a cvicen. Bible r k a, že telesn e cvicen je... prospe sn e. (1. Timoteovi 4:8) Jin e d vky si vedou den k. Kdyz jsem byla mlads, vzpom n a 22let a Brittany, zapisovala jsem si probl emy, se kter ymi jsem si neved ela rady. Pom ahalo mi to vyznat se ve sv ych pocitech a pak pro me bylo jednodus s probl em vyre sit nebo ho proste hodit za hlavu. D avejte dobr y pr klad. Jak se se stresem vyrovn av ate vy? Nakl ad ate si toho na sebe v c, nez mu zete zvl adnout, a pak s l te, kdyz to nest h ate? St av a se v am, že se kvuli pr aci upln e vycerp ate a že nem ate čas na dule zit ej s veci v zivot e? Ve Filipanum 4:5 se p se: Ať se se rozumnost stane zn amou. Pamatujte, že vase dosp vaj c d t e v as pozoruje a uc se od v as jak to dobr e, tak to spatn e. BIBLICK E TEXTY My...,kter jsme siln, meli bychom n est slabosti tech, kdo nejsou siln. ( R man um 15:1) [Ujis ujte se] o dule zit ej s ch vecech. (Filipanum 1:9, 10) Leps je hrst odpocinku nez dvojit a hrst tvrd e pr ace a honba za vetrem. (Kazatel 4:6) T AT UV PR IKLAD Muj t ata je hodne zamestnan y človek, vypr av Laura, ale i tak je por ad pozitivn. Kdyz se objev neja- k y probl em, jeho prvn reakce b yv a: Co s t m provedeme? nebo Jak to nejl p vyre sit? Často r k a: Zivot se z 10 procent skl ad a z toho, co se stane, a z 90 procent z toho, jak na to clov ek reaguje. T ata nen dokonal y nekdy se dostane do stresu. Nikdy ale nedovol, aby ho ne- jak y probl em prev alcoval. Je pro me skvel ym vzorem v tom, jak stres zvl adat. Probuďte se! únor 2014 15

D ILO N AHODY? Svet elkuj c org an svetlu sky Naklopen e šupinky Sv etlu ska: Gail Shumway/Photographer s Choice/Getty Images; šupinky: Optics Express S VET ELKUJ IC I org an jednoho druhu svetlu sky rodu Photuris je pokryt y šupinkami, kter e v yrazne zvysuj jas svetla, jez tento hmyz produkuje. Zaj mav e informace: Vedci zjistili, že drobn e šupinky na povrchu svet elkuj c ho zadecku tvor zvlne- nou strukturu podobnou prekr yvaj c m se stre sn m task am. Jsou na- klopen e tak, že jeden konec je o tri mikrometry v y s nez ten druh y o m en e nez jednu dvacetinu tlous - ky lidsk eho vlasu. D ky tomuto ne- patrn emu naklopen z a r svet elkuj c org an t em e r o 50 procent jasneji, nez kdyby šupinky tvorily rovn y povrch. Mohlo by toto konstrukcn re sen zv y sit u cinnost sv tiv ych diod (LED), kter e se pouz vaj v elektronick ych zar zen ch? Aby na tuto ot azku vedci z skali odpove, vytvorili na diod ach vlnit y povrch podobaj c se povrchu svet elkuj c ho org anu svetlu sky. Co zjistili?diody vyzarovaly az o 55 procent v c svet- la. Dr. Annick Bayov a r k a: Nejdu- lezit ej s str ankou t eto pr ace je, že z n pozn av ame, jak moc se toho mu zeme naucit z pecliv eho pozorov an pr rody. Co si o tom mysl te? Je svet elkuj c zadecek svetlu sky rodu Pho- turis v ysledkem evoluce, nebo d - lem inteligentn ho stvoritele? Vedci nezkoumali vsechny druhy svetlu sek tohoto rodu. n o Toto i predchoz c sla časopisu zdarma ke stazen p Bible online asi v 50 jazyc ch Navstivte www.jw.org nebo nact ete QR k od g14 02-B 131106