REAKCE V PENAT CH A HOÿE»NAT CH MATERI LŸ PÿI VYSOKOTEPLOTNÕM ODSIÿOV NÕ SPALIN A ENERGETICK HO PLYNU

Podobné dokumenty
StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000

Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění

2 Cu + S Cu 2 S n(cu)=2mol n(cu 2 S)=1mol M(Cu)=63,5 g mol M(Cu 2 S)=159 g mol

RECYKLACE TVRDOKOVOVÉHO ODPADU HMZ PROCESEM. HMZ,a.s., Zahradní 46, Bruntál, ČR,

Vlhkost konstrukcí zděných bytových domů před a po zateplení. Úvod. Stav původní konstrukce domu

N A = 6, mol -1

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA

VANDEX - SPECI LNÕ V ROBKY IZOLACE PROTI VODÃ SANACE BETONU SANACE STAR CH STAVEB

á í ě ý ďě í í í í í í ř ě á íč ý ů ě ž í ě ý ě ý í ý ě á í í ří ě í í í í ý š í é é á í í á á ě ů á í ě á á í íš é ó ě í í í é í á í č ý ďě ě á á ý ý

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Vítkovice výzkum a vývoj technické aplikace s.r.o. Pohraniční 693/31, Ostrava Vítkovice, Česká republika

VLIV TVARU» STICE KATALYZ TORU NA JEJÕ»INNOST PÿI UPLATNÃNÕ VLIVU TRANSPORTNÕCH JEVŸ

Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů

ý Č á ý á č ář ý ý ů á ě ě ě ů á žš řá řá šš á ř ř ž šš řá ůž ý á č Ž á ě žš řá č ý ž ě ě á ý á ř ž ř Í ř á ý á á žš Ťá ř ý á ý žš řá ář ý á ý ý á ář

š É š š É ě ě ž ť ť ť ť ť ť é Ě Ž ťé Í ť ě ě ř ěě ě ě ě ě ě

Multikriteri ln optimalizace proces 0 1 v elektrotechnice

Á Ý Ú Á Ě Á Ů Á Ý Ů Ú É Á

MOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY

Ý Á Í ŘÁ Č Á

ODSIŘOVANÍ HORKÉHO GENERÁTOROVÉHO PLYNU TUHÝMI SORBENTY

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D.

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE

í í ú ř Í ř í á í é é é Í á ý ň ř í š í č í í á í í é í í í á á ó ě Í í ě í í í í í řá ů čč ř č á í í í ě á ě ě í á í š ť Í ě Í ř ě í ě č Í ř é č š ě

VYSOKOTEPLOTNÕ PALIVOV»L NKY, VHODN PALIVA A MOéNOSTI JEJICH VYUéITÕ

Transformace Aplikace Trojný integrál. Objem, hmotnost, moment

ý Í č ší í ě í ů ý í ě á íó í í á ě í ě í š í ť é ř š ě Í é é Í á í ří í íř í íž í í í í ů ží í ý í ů í ší ěá Í á é á í í ě ě í ó ý ý í í í ť í á ší í

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

KOPYROLÝZA HNĚDÉHO UHLÍ A ŘEPKOVÝCH POKRUTIN. KAREL CIAHOTNÝ a, JAROSLAV KUSÝ b, LUCIE KOLÁŘOVÁ a, MARCELA ŠAFÁŘOVÁ b a LUKÁŠ ANDĚL b.

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

ParnÌ oh ÌvaËe. Nov generace

Í í É ť ď í é í ř ě ž ří á í í í í ů ě ě é ě É ž ě í á š ý ň á ý ř ů á Í é ž ě ě í á ů á í í ří á ž é ř ě ř á á ř Í č ů í Í ž ří ě ý ě Í ě ří ř ší á í

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.

Zásobenost rostlin minerálními živinami a korekce nedostatku. Stanovení zásobenosti rostlin živinami, hnojení, hnojiva a jejich použití

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16

UHLÍK vlastnosti, modifikace, použití

Katedra netkaných textilií, Fakulta textilní, Technická Univerzita v Liberci, Jakub Hrůza, 9. Spalování odpadů

Kinetika chemických reakcí

Bytov nedostatek v»eskè republice?

Í ž í í Š ž á ř ž ú ú áš á ě Ž ž ě ř ř Íá Š í ž Š í ž á ž š ž á íš ž á č ý á ř á ž Š ě ž š í í é ú á ž á á ý íš é á ě ě Ž ž ť é á í í á á ý ž é á ě ř

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken

VYBRANÉ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SO2 U STÁVAJÍCÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ


Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

í í á í ě ě ší ě í ě š á á š í á í í á ě á í Ž í ší á í á í ď ň á á Ó í í Ť á ě š ž í Ť ě í á í Ť Ž ě š š Ž š ě í á ě í á š ě Ú ě Ť ší í á á á á ďí ě

VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ

Ě Č ě Š Í Č Ě ě č ň

áž íč é č í Š ň č á ů áž í č í Š ý č í á í í í ů š ž á í ú č í í ů ř ří é č é á í á ž á ň š í é í á í ů é é ďí í á č á í č í ů ří í í é č é í í úč í á

š ě ú ě Á ŘÁ č

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

MOŽNOSTI ODSTRAŇOVÁNÍ H 2 S Z PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

ř ý Ř É Á Ě Ě Ú é á í í č ě á é š Ťťé ó í ú ýó í ř š ě š í á ě í ý í Ř ú í é í í ú ů íš ě í í Í ď ňí ý í ýř čá ě á é š é é í ž í ó Í íóď ř ě é í ý č ě

ě ň ě ě č ž Š ě ž č ž Č ů Ňě ň ť č ě ě ě ě ř ů Ž ř ě ř ě č ř ě ř Č ů č ě Ú ě č š ě č ř ž š ó č ě ě ě Č ů č š ů ě ů ěř ě ů č ě řš ň Ž ř ř ě řš ě ě ž ě

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky


TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

VĚČNÉ EVANGELIUM (Legenda 1240)

Technický list StoPox WG 100 getönt /barevný/


Ý áš á í é ť š í

ú ř ů ů ž č č ř ů ř Í řď č ř ž ů žď ž ů ů ř ú Š š ů č č šť ž ř č ř ú ž ř ň ňů ň ňů ň Ý ňů ň

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

ů Í ď Í í Č ó š Í á ť ř ú í é á é á ááý á Í Ú í ý ý á á Í ť ď ď á á Í í ý á ě é é ď á řá Í ň á Í č íí Í ý í í í á ť í č í Í á á í ř ř á ě č á á í é ó

Chemické metody stabilizace kalů

PATENTOVÝ SPÍŠ. ts3 O B 01 J 20/28 G 21 F 9/12 1Í5 O. materiálu, např. půdy s popelovým. (11) Člalo dokumentu: ČESKÁ REPUBLIKA

1. Termochemie - příklady 1. ročník

ž Ú Ý Ť Ý Ž ř Ž ř úš Á Ý Ú ú ň ú

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy:vy_52_inovace_ch8.

ě ž Í ž ě š ž Í ě žř š č ž č ť ěň č ě ž Ř ž ť š ě š ť ž š ě ž š č č ť ď š č ž č ž ě ě ě ě ž š ú ď ě ž ď ď ž ď ž Í Ý Ž ž ď ď č č Ž ž Ť ž ž ž ě ž č ž ě

Úprava podzemních vod

VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE

š ý é á ě ý ěž é á áž íž š í á š íř á ší ř í ě ž é ž š ř í í ě ž á á íž č í ě í í ě á í á č ž á ý ě š ť ř ů ý ř í é á ž í éč é í č ý á ň á í ž ě á í ž

PŘÍPRAVA SORBENTŮ PRO ČIŠTĚNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Decentrální větrání bytových a rodinných domů

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

Transkript:

REAKCE V PENAT CH A HOÿE»NAT CH MATERI LŸ PÿI VYSOKOTEPLOTNÕM ODSIÿOV NÕ SPALIN A ENERGETICK HO PLYNU MILOSLAV HARTMAN, KAREL SVOBODA, OTAKAR TRNKA a V CLAV VESEL stav chemick ch proces, Akademie vïd»eskè republiky, Rozvojov 35, 65 Praha 6 e-mail: hartman@icpf.cas.cz Doölo dne 6.XI. KlÌËov slova: oxid v penat, karbon t v penat, oxid si iëit, sirovodìk, odsi ov nì spalin a energetickèho plynu Obsah. vod. ReakËnÌ mechanismy 3. Rovnov ûnè disociaënì tenze 4. Fyzik lnì zmïny tuhèho reaktantu vyvolanè reakcemi 5. ReakËnÌ rychlosti 6. Nakl d nì s tuh mi reakënìmi produkty 7. Z vïr. vod Prakticky û dn z pr myslov ch energetick ch proces vyuûìvajìcìch uhlì se neobejde bez operacì separujìcìch z plynnè f ze alespoú nïkterè z neû doucìch sloûek, jako jsou slou- Ëeniny sìry (SO x,h S, COS), slouëeniny dusìku (NO x,n O, NH 3 ), prach, alk lie, tïûkè kovy aj. Pro Ëesk uhlì je charakteristick znaën obsah sìry, jenû se nejëastïji pohybuje mezi a hm.%. ZatÌmco pyritickou, p Ìp. markazitovou sìru je moûno z uhlì p ed jeho dalöìm zpracov nìm odstranit (nap. flotacì nebo odst eôov nìm), organickou sìru (thiofeny, arylsulfidy aj.) z organickè matrice fyzik lnï separovat nelze. Spalov nì a zplyúov nì tuh ch paliv a biomasy jsou mnohosloûkovè a vìcestupúovè procesy, v nichû se vedle dominantnìch reakcì mezi f zì tuhou a f zì plynnou uplatúujì takè reakce homogennì, zejmèna v plynnè f zi. Chemismy spalov nì a zplyúov nì nejsou v z sadï odliönè, liöì se p edevöìm rozsahem dìlëìch pochod. V uhlì p ÌtomnÈ anorganickè sloûky jako SiO, Al O 3, CaO, MgO, Fe O 3 aj. z st vajì p i obou procesech v tuh ch zbytcìch (popel, popìlek). Plynn m produktem spalov nì (ho enì) jsou spaliny Ëi spalnè plyny, plynn m produktem zplynïnì je energetick (gener torov, palivov, uheln ) plyn. Z kladnì rozdìl mezi obïma procesy spoëìv v rozdìlnèm stechiometrickèm pomïru kyslìku (vzduchu) ke spaliteln m l tk m v n st iku (palivu) p iv dïnèm do kontaktnì jednotky. ZatÌmco p i zplyúov nì v p Ìtomnosti vodnì p ry se tento pomïr pohybuje kolem,4ñ,5, pro ËinnÈ spalov nì se pouûìv stechiometrick p ebytek vzduchu kolem,5ñ,. ChemickÈ charakteristiky vznikl ch plyn jsou tedy nutnï velmi rozdìlnè a jsou uvedeny v tabulce I. Vlastnosti obou plynn ch f zì jsou vedle sloûenì d le ovlivúov ny jejich fyzik lnìm stavem, tedy zejmèna teplotou, tlakem a rychlostì proudïnì. Zvl ötï p i vysokè teplotï a zv öenèm tlaku p edstavujì spaliny ËinnÈ oxidaënì prost edì (Ëi reaktant), energetick plyn je prost edìm (nebo reaktantem) silnï redukënìm. ObÏ hlavnì sirnè souëeniny, SO ih S, pat Ì mezi nejz - vaûnïjöì ökodliviny. Velmi ökodlivï p sobì na ûivou i neûivou hmotu a nemohou b t emitov ny do atmosfèry. Je to zejmèna sirovodìk, kter je zvl ötï odpudiv vzhledem ke svè vysokè toxicitï i nep ÌjemnÈmu z pachu. SirovodÌk je jen slabï kysel a je mènï reaktivnì neû oxid si iëit. Sulfid karbonylu (COS), takè p Ìtomn v gener torovèm plynu, vykazuje podobnè vlastnosti jako sirovodìk. Oxid si iëit je velmi reaktivnì plyn s oxidaënï-redukënìmi vlastnostmi. Akumuluje se v rostlinn ch tk nìch a br nì syntèze chlorofylu. Charakteristick je i jeho ostr dr ûdiv z pach. Postup k odstraúov nì oxidu si iëitèho ze spalin je znaën poëet. V uplynul ch nïkolika letech byla v»eskè republice spïönï uvedena do provozu ada kotl s cirkulaënì fluidnì vrstvou vytvo enou hlavnï popelem, do kterè se p iv dì tèû jemnï mlet v penec (CaCO 3 ) nebo dolomit (CaCO 3.MgCO 3 ). Tento proces jednoduch m zp sobem kombinuje spalov nì s odsi ov nìm v jednè operaci. Snahy o zv öenì energetickè Ëinnosti elektr ren vedou ke zplyúov nì paliva a k nutnèmu odsì enì gener torovèho plynu p i vysokè teplotï. Srovn nìm potenci lnìch sorbent H S a COS jsme se jiû zab vali d Ìve a Ëten e odkazujeme na tuto studii. Mimo dnè postavenì mezi odsi ovacìmi aditivy nebo sorbenty zaujìmajì v pnìkovè materi ly na b zi v pence nebo do- Tabulka I TypickÈ sloûenì spalin a energetickèho plynu z bïûnèho uhlì Sloûka Spaliny Energetick plyn a [obj.%] [obj.%] KyslÌk 4ñ5 ñ DusÌk 73ñ77 35ñ37 Oxid uhliëit ñ VodnÌ p ra 8ñ 4 Oxid uhelnat ñ 3 VodÌk ñ 6 Methan ñ, Oxid si iëit,ñ,3 ñ Oxid sìrov (ñ6). ñ3 ñ SirovodÌk ñ,8 Sulfid karbonylu ñ, a ZplyÚov nì vzduchem v p Ìtomnosti vodnì p ry p i C a MPa 777

lomitu jako prekurzoru. VykazujÌ dostateënou afinitu k sirn m slouëenin m a jsou ËinnÈ jak za redukënìch (sulfidace), tak i za oxidaënìch podmìnek (sulfatace). NavÌc jsou snadno dostupnè, nejsou drahè a dob e odol vajì p sobenì vysok ch teplot. Tato pr ce srovn v z kladnì fyzik lnï-chemickè a inûen rskè aspekty separace SO ah S prost ednictvìm oxidu v penatèho. Studie vznikla na z kladï dlouhodobèho v zkumu v Akademii vïd»r.. ReakËnÌ mechanismy Separace SO ze spalin v penn mi aditivy je zaloûena na hrnnè reakci CaO + SO + / O () H o (98) = ñ5, kj.mol ñ Ukazuje se, ûe doch zì nejprve k sorpci (fixaci) SO CaO + SO «CaSO 3 H o (98) = ñ7,5 kj.mol ñ a potom k n slednè rychlè oxidaci sulfitu na sulf t CaSO 3 + / O (a) (b) H o (98) = ñ74,7 kj.mol ñ P i teplot ch vyööìch neû 6 C je reakënìm produktem v luënï sulf t v penat. Tento je ve vodï velmi m lo rozpustn (,9 g.l ñ p i C) a v Ëi jin m l tk m je relativnï inertnì. Analogicky k reakci () probìh sulfatace oxidu jinèho kovu alkalick ch zemin ñ ho ËÌku: MgO + SO + / O «MgSO 4 () H o (98) = ñ379,7 kj.mol ñ Jak bude pojedn no d le, je rozkladn tenze sulf tu ho eënatèho p i danè teplotï znaënï vyööì neû rozkladn tenze sulf tu v penatèho. Sulf t ho eënat je dob e rozpustn ve vodï a nach zì uplatnïnì i jako hnojivo. P i sulfidaci oxidu v penatèho doch zì k n hradï kyslìkov ch iont ionty sulfidov mi: CaO + H S «CaS + H O (3) H o (98) = ñ59,4 kj.mol ñ ReakËnÌ schèma (Allen a Hayhurst 3 ) p edpokl d dva reakënì kroky: CaO + H S «CaOHSH «CaS + H O (4) Jak je uvedeno v öe, standardnì reakënì enthalpie sulfidace oxidu v penatèho je tèmï o d menöì neû H o (98) sulfatace. Sulfid v penat je ve vodï sice nerozpustn (, g.l ñ p i C), ale po str nce chemickè nenì p Ìliö stabilnì slouëeninou. M tendenci hydrolyzovat a p sobenìm vzduönè vlhkosti v p Ìtomnosti oxidu uhliëitèho se i p i nìzk ch teplot ch zvolna rozkl d a uvolúuje sirovodìk. PodobnÏ jako sirovodìk reaguje s CaO takè sulfid karbonylu (cit. 4 ): CaO + COS «CaS + CO (5) H o (98) = ñ93, kj.mol ñ Sulfid ho eënat je natolik nest l, ûe MgO jako sorbent (aditivum) pro separaci H S nep ipad v vahu 5. Vzhledem ke sloûk m p Ìtomn m v odsi ovanèm plynu (viz tabulka I) je z ejmè, ûe v z vislosti na reakënìch podmìnk ch (teplota, tlak a sloûenì plynnè f ze) mohou vedle odsi ovacìch reakcì ()ñ(5) probìhat i reakce jinè. ZejmÈna p i niûöìch teplot ch a zv öenèm tlaku m ûe oxid v penat (p Ìp. oxid ho eënat ) reagovat takè s oxidem uhliëit m, s vodnì parou nebo tuh produkt m ûe obsahovat i CaSO 3. Tyto reakce mohou konkurovat hlavnìm odsi ovacìm reakcìm nebo mohou tyto klìëovè reakce v znamnï brzdit. Naöe poznatky 6 indikujì, ûe za norm lnìho tlaku se p i teplot ch niûöìch neû 3ñ4 C p ednostnï sorbuje vodnì p ra. JejÌ mnoûstvì v zanè na CaO se s rostoucì teplotou zmenöuje aû k nule p i 38 C. KarbonataËnÌ reakce je v znamn v öirokèm oboru niûöìch teplot. JejÌ rozsah je maxim lnì p i teplot ch kolem 5 C a s d le rostoucì teplotou rozsah tvorby karbon tu v penatèho rychle kles. Teplota v kotlìch spalujìcìch uhlì v atmosfèrickè cirkulaënì fluidnì vrstvï se pohybuje kolem 85 C. P i takovè teplotï se jemnï mlet v penec uv dïn do vrstvy kalcinuje tèmï okamûitï a tvo Ì se pouze sulf t v penat. Optim lnì pracovnì podmìnky pro efektivnì zplyúov nì a odsi ov nì gener torovèho plynu jsou dosud p edmïtem vah a v zkum. Jako v hodnè se ukazujì procesy realizovanè za zv öenèho tlaku (kolem MPa) a teploty kolem 9 C. V nïkter ch p Ìpadech m ûe b t vliv oxidu uhliëitèho, a to jak na rozklad mateënèho karbon tu, tak i na odsi ovacì reakce v znamn. 3. Rovnov ûnè disociaënì tenze PraktickÈ zkuöenosti ukazujì, ûe nezbytnou podmìnkou pro ËinnÈ odsi ov nì je, aby veökerè v penatè aditivum bylo z karbon tovè formy p evedeno na CaO: CaCO 3 «CaO + CO (6) H o (98) = +78,5 kj.mol ñ Regrese experiment nìch dat vede k jednoduchèmu vztahu pro rovnov ûnou tenzi oxidu uhliëitèho nad CaO (cit. 7 ) P CO ln = ñ 7,43 / T +,686 (7) Za kalcinaënì teplotu je obvykle povaûov na teplota, p i kterè je rovnov ûn disociaënì tenze CO pr vï rovna parci lnìmu tlaku oxidu uhliëitèho v odsi ovanèm plynu. Je z ejmè, ûe k tomu, aby se v systèmu vyskytoval CaO a nikoliv CaCO 3, musì b t pracovnì teploty vyööì neû teplota kalcinaënì. JednoduchÈ vztahy pro v poëet nejen rozkladn ch tlak, ale i standardnìch enthalpiì pro termickè rozklady sulf t, sulfit, karbon t a hydroxid v pnìku a ho ËÌku lze nalèzt v naöich d ÌvÏjöÌch Ël ncìch 8,9, a nejsou zde proto uvedeny. Ukazuje se, ûe asi 5ñ % z celkovèho mnoûstvì oxid sìry p Ìtomn ch v re ln ch spalin ch se vyskytuje ve formï SO 3 (cit. 9 ). Na obr zku jsou zn zornïny teplotnì z vislosti vypoëten ch rovnov ûn ch koncentracì SO ve spalin ch s 3,5 % 778

3 3 c, ppm c, ppm 3 ñ ñ 54 76 98 t, C 5 5 t, C Obr.. VypoËtenÈ rovnov ûnè koncentrace c SO ve spalin ch s3,5 % O v kontaktu scao a MgO jako funkce teploty 8 ; ñ reakce (), ñ reakce (), P =,3 kpa Obr.. Srovn nì vypoëten ch rovnov ûn ch koncentracì H S, COS a SO v kontaktu scao (cit. 5 ); ñ reakce (), y O =,35; ñ reakce (5), yco =,; 3 ñ reakce (3), =,, P =,3 kpa y HO kyslìku nad CaO a MgO. StandardnÌ enthalpie reakcì ()a() jsou velikè, a rovnov ûnè Ë ry jsou tedy strmè. Je vidït, ûe afinita mezi CaO a SO je v oxidaënìm prost edì spalin velmi vysok. JeötÏ p i 98 C ËinÌ rovnov ûn koncentrace SO pouze ppm. P i obvyklè pracovnì teplotï kotl s cirkulujìcì fluidnì vrstvou kolem 85 C je rovnov ûn koncentrace jiû na rovni ñ ppm, kdy se p Ìtomnost oxidu si iëitèho jiû zjiöùuje obtìûnï. Afinita MgO k oxidu si iëitèmu je podstatnï menöì, neû je tomu u oxidu v penatèho. Ve spalin ch obsahujìcìch, obj.% SO, se na MgO prakticky û dn SO nev ûe jiû p i 8ñ 83 C. Za tïchto podmìnek je tedy ho eënat sloûka dolomitick ch aditiv p i separaci SO ne Ëinn. Je zn mo, ûe vìce neû 95 % sìry p ÌtomnÈ v gener torovèm plynu se vyskytuje ve formï H S, zbytek je p Ìtomen hlavnï jako COS. Na gener torov plyn lze potom pohlìûet jako na pseudobin rnì smïs H S a sloûek inertnìch v Ëi CaO. SirovodÌk se v ûe na CaO podle jednoduchè reakce (3), jejìû rovnov ûn stav lze urëit ze vztahu y HS = y HO / exp (758,68 / T +,338) (8) odvozenèho na z kladï termochemick ch dat Barina. V gener torovèm plynu je v znamnï zastoupen oxid uhliëit a k eliminaci jeho vlivu na reakci (3) je nutnè, aby teplota systèmu byla vyööì, neû je teplota kalcinaënì, tj. P CO T > 7,43 / (,686 ñ ln ) (9) Je ËelnÈ, aby teplota systèmu byla jen o m lo vyööì, neû je kalcinaënì teplota dan parci lnìm tlakem oxidu uhliëitèho. Jak je z ejmè z reakce (3) a rovnice (8), je rovnov ûn koncentrace H S nep ÌznivÏ ovlivúov na obsahem vodnì p ry v systèmu. P edpokl d me-li reakci p i celkovèm tlaku MPa v plynu s yho= y =,5, kalcinaënì teplota potom ËinÌ 898 C. Za tïchto podmìnek je rovnov ûn koncentrace CO H S 9,8 ppm, coû odpovìd stupni odsì enì,989 (vztaûeno y HS k =,8; viz tabulka I). Tato (teoretick ) hodnota odsì- enì se sice zd b t p Ìzniv, ale rovnov ûn (zbytkov ) koncentrace je vzhledem k toxicitï a z pachu H S pomïrnï vysok. VypoËtenÈ rovnov ûnè koncentrace H S, COS a SO vkontaktu s CaO v energetickèm a spalnèm plynu jsou p i r zn ch teplot ch porovn ny na obr.. Je patrnè, ûe rovnov hy sulfidaënìch reakcì v redukënìm prost edì nejsou tak p ÌznivÈ, jako je rovnov ha reakcì sulfataënìch v prost edì oxidaënìm. V d sledku znaënï niûöì reakënì enthalpie sulfidace jsou sulfidaënì rovnov hy mnohem mènï citlivè na teplotu, neû je tomu u sulfatace: d ln K (T) / d ( / T) = ñ H o (T)/R () 4. Fyzik lnì zmïny tuhèho reaktantu vyvolanè reakcemi Pro nekatalytickè reakënì systèmy plynñtuh l tka je charakteristick jejich mnohotv rnost a relativnì neprozkoumanost. V d sledku zmïn zejmèna tuhèho reaktantu s postupem reakce jsou tyto soustavy neust lenè, coû znesnadúuje jejich zkoum nì. Kalcinace (tepeln rozklad) jemnï zrnitèho CaCO 3 probìh rychle jiû p i teplot ch o m lo vyööìch, neû je teplota kalcinaënì ñ viz (9). UvolÚov nìm CO kles hmotnost Ë stice a vytv Ì se pûrovit matrice CaO. K neû doucìmu smröùov nì nebo slinov nì Ë stic doch zì teprve p i ñ C, coû jsou teploty pro fluidnì spalov nì a odsi ov nì p Ìliö vysokè. Pro Ë stice ËistÈho CaCO 3 lze pokles jejì relativnì hmotnosti a n r st pûrovitosti p vodnï nepûrovitèho materi lu v pr bïhu kalcinace jednoduöe popsat: e = ñ M / M X C () CO CaCO 3 j 779

Tabulka II MÏrnÈ hmotnosti 3 a mol rnì objemy v penat ch a ho eënat ch slouëenin,5 kalcinace odsi ov nì SlouËenina MÏrn hmotnost Mol rnì objem [g.cm ñ3 ] [cm 3.mol ñ ] CaCO 3,7 36,93 CaO 3,35 6,9 CaSO 4,96 a 45,99 a,6 b 5,6 b CaS,5 8,86 MgCO 3,958 8,5 MgO 3,58,6 MgSO 4,66 45,5, 3 a Rhombick nebo monoklinick CaSO 4, b hexagon lnì nebo triklinick CaSO 4,5 k CaCO3 k CaO e c = evcaco VCaOj/ VCaCO X C () 3 3 Obr. 3. ZmÏny relativnì hmotnosti. tuhè Ë stice vyvolanè reakcemi; ñ kalcinace CaCO 3, reakce (6), ñ n sledn sulfatace CaO, reakce (), 3 ñ n sledn sulfidace CaO, reakce (3); p eruöovanè Ë ry oznaëujì kalcinaci MgCO 3 a n slednou sulfataci MgO Vztahy obecnïjöì, neû je rovnice () pro pûrovitè karbon tovè materi ly s promïnliv m obsahem CaCO 3, lze nalèzt v naöich d ÌvÏjöÌch pracìch,. Mol rnì objemy sloûek jsou uvedeny v tabulce II a zmïny a e c s konverzì karbon tu v penatèho na oxid jsou zn zornïny na obr zcìch 3 a 4. V pr bïhu odsi ovacìch reakcì doch zì k r stu hmotnosti i objemu tuhè f ze, a v d sledku toho se pûrovitè matrice CaO a MgO postupnï vyplúujì reakënìmi produkty. Tyto zmïny lze jednoduöe popsat n sledujìcìmi rovnicemi: Reakce () ñ sulfatace CaO: = emcao + MSO XSj/ MCaCO (3) 3 3 e c,6,4, kalcinace í odsi ov nì 3 e j / =ñ V + V V X V (4) CaO CaSO CaO S CaCO 4 3 Reakce (3) ñ sulfidace CaO:, k CaCO3 k CaO e j / = M + M M X M (5) CaO H S H O S CaCO 3 V CaCO3 = ñ [V CaO + (V CaS ñ V CaO ) X S ]/ (6) ObecnÏjöÌ tvary rovnic (4)a(6) byly odvozeny a experiment lnï ovï eny v d ÌvÏjöÌch pracech autor (cit.,,4 ). Line rnì vztahy (3)ñ(6) jsou zn zornïny na obr zcìch 3 a 4. Je z nich patrnè, ûe zmïny tuhè f ze (Ë stic) vyvolanè sulfatacì jsou znaënï odliönè od zmïn zp soben ch sulfidacì. RelativnÌ hmotnost tuhè f ze roste s konverzì CaO p i sulfataci tèmï pïtkr t rychleji ( M SO3 / ( MHS M ) = 4,983), neû je tomu HO u sulfidace. TakÈ objem tuhè f ze se v pr bïhu sulfatace zvïtöuje s rostoucì konverzì,435 Ëi,95 (( V CaSO4 ñ V CaO )/ (V CaS ñ V CaO )) ñ podle krystalovè modifikace vznikajìcìho Obr. 4. ZmÏny pûrovitosti e c tuhè Ë stice vyvolanè reakcemi; ñ kalcinace CaCO 3, reakce (6); a í ñ n slednè sulfatace CaO, reakce () za vzniku r zn ch modifikacì CaSO 4, 3 ñ n sledn sulfidace CaO, reakce (3). P eruöovanè Ë ry se vztahujì ke kalcinaci MgCO 3 an - slednè sulfataci MgO CaSO 4 ñ vïtöì rychlostì neû p i sulfidaci. V d sledku rychle rostoucìho objemu reakënìho produktu se p vodnï pûrovit Ë stice CaO (e c =,54) st v zcela neporèznì ( = ) d Ìve, neû staëì na sulf t zreagovat (X S =( V CaCO3 ñv CaO )/( V CaSO4 ñ V CaO )) =,5679 nebo,6884. Jin situace je u reakce sulfidaënì: reagujìcì Ë stice CaO z st v pûrovit ( =( V CaCO3 ñ V CaS ) / VCaCO3 =,86) i p i plnè p emïnï na sulfid (X S = ). Dosud nebylo jednoznaënï zjiötïno, kter ze Ëty moûn ch krystalov ch modifikacì CaSO 4 p i vysokoteplotnì sulfataci vznik. M me za to, ûe pravdïpodobnïjöì jsou modifikace 78

s vïtöì mïrnou hmotnostì, tedy s menöìm mol rnìm objemem ( V = 45,99 cm 3.mol ñ CaSO4 ). Jak je patrnè z obr zk 3 a 4, hmotnostnì a objemovè zmïny prov zejìcì kalcinaci MgCO 3 a n slednou sulfataci MgO jsou jeötï v raznïjöì, neû je tomu u systèm s v pnìkem. Je z ejmè, ûe ËÌm rychleji roste objem Ëi vrstva reakënìho produktu na nezreagovanèm CaO, tìm rychleji se zvïtöujì dif znì odpory brzdìcì transport plynn ch sloûek k reakënì zûnï 5,6. V d sledku n r stu tïchto barièr hrnn (efektivnì) rychlost odsi ovacì reakce nutnï velmi rychle kles aû k prakticky nev znamn m hodnot m. Pro v pencovou aditivnì metodu k odsi ov nì spalin provozovanou p i vysok ch teplot ch jsou charakteristickè niûöì dosahovanè konverze, a tedy vyööì spot eby aditiva. DosavadnÌ v zkumnè pr ce na sulfidaci CaO ukazujì, ûe nenì problèmem docìlit vysok ch konverzì na CaS. 4 ñ (d X/d τ)., s 5 5. ReakËnÌ rychlosti Celkov rychlost heterogennìch reakcì (), (3) a(6) je ovlivúov na celou adou faktor, kterè je moûno rozdïlit do t Ì z kladnìch skupin: ) charakteristika tuhèho reaktantu: vlastnosti mateënèho karbon tu (nap. velikost krystal, pûrovitost a chemickè sloûenì), textur lnì vlastnosti CaO jako mïrn povrch, distribuce velikostì pûr a pûrovitost, velikost Ë stic a stupeú jejich p emïny na tuh produkt, ) chemickè sloûenì plynnè f ze: koncentrace SO /H S, H O, CO, p Ìp. O, 3) procesnì podmìnky: teplota, tlak a rychlost proudïnì plynnè f ze. Variabilita v pencov ch hornin je velice öirok, nenì tedy p ekvapujìcì, ûe i jejich Ëinnost v odsi ovacìch procesech je velmi kolìsav. Jako velmi Ëinn odsi ovacì aditiva se jevì jemnozrnnè a pûrovitè v penatè materi ly 7ñ9. Na obr zku 5 je porovn n pr bïh vysokoteplotnì sulfatace a sulfidace drobn ch Ë stic oxidu v penatèho, p ipraven ch z velmi ËistÈho a jemnï krystalickèho v pence. Je patrnè, ûe za podobn ch podmìnek je poë teënì rychlost sulfatace z etelnï vyööì neû rychlost sulfidace. V d sledku rychlèho n r stu transportnìch barièr tvo en ch reakënìm produktem vöak sulfataënì rychlost velmi rychle kles. Sulfatace se prakticky zastavuje d Ìve, neû vïtöina CaO staëì zreagovat. Na rozdìl od sulfatace kles rychlost sulfidace s rostoucì konverzì jen zvolna. Je prakticky v znamn i p i pomïrnï vysok ch konverzìch. V tomto ohledu je nep ehlèdnuteln skuteënost, ûe reagujìcì Ë stice (CaO + CaS) z st v pûrovitou ( =,) i p i dosaûenì plnè konverze na sulfid (viz obr zek 4). Naproti tomu Ë stice sulfatovan (CaO + CaSO 4 ) se st v nepûrovitou jiû p i konverzìch,57ñ,69. Je to zejmèna kinetika sulfidaënìch reakcì CaO a CaCO 3, kter je v souëasnè dobï p edmïtem v zkumnèho z jmu (nap. cit. ñ3 ). Poznatky i v tak v znamn ch kinetick ch charakteristik ch, jako jsou reakënì dy nebo aktivaënì energie, se vöak velmi liöì. 6. Nakl d nì s tuh mi reakënìmi produkty Jak jiû bylo uvedeno d Ìve, p i vysokoteplotnì sulfataci v pnìkov ch materi l je jedin m tuh m produktem CaSO 4. Protoûe je tento sulf t m lo rozpustn a po chemickè str nce Obr. 5. Z vislost reakënì rychlosti dx/dτ na konverzi k oxidu v penatèho; ñ sulfatace, reakce (), ñ sulfidace, reakce (3); velikost Ë stic,5 mm, teplota 85 C, koncentrace SO,H S,4 obj.% (cit. 4,6 ) tèmï inertnì, m ûe b t a takè je ukl d n na skl dky. V praxi se vûdy vyskytuje ve smïsi s popelem nebo popìlkem a jeho skl dkov nì p ece jen zcela bez problèm nenì. Ve smïsi je vûdy p Ìtomen v znamn podìl nezreagovanèho CaO, a ten m ûe v neû doucì mì e alkalizovat povrchovè vody.»asto uv dïnè z mïry vyuûìt tuh ch zbytk z fluidnìho spalov nì a odsi ov nì ve stavebnì v robï se p Ìliö nerealizujì. ZajÌmavou a m lo zn mou skuteënostì je, ûe ve zreagovanèm v penatèm aditivu z fluidnìch kotl je, i p es celkovï oxidaënì podmìnky procesu, jist m podìlem zastoupen i CaS. Sulfid v penat je nest lou l tkou, a pro skl dkov nì je proto nevhodn. SulfidovanÈ aditivum je moûno stabilizovat oxidaënìm procesem produkujìcìm inertnì CaSO 4 : CaS + O (7) ProblÈmem tèto reakce jsou nìzkè konverze, neboù objem pûr se u Ë stic CaS zcela vyplnì reakënìm produktem d Ìve, neû je dosaûeno poloviënì p emïny na CaSO 4 (X SS =(V CC ñ V CaS )/(V CS ñ V CaS ) =,47 nebo,3465 podle modifikace CaSO 4,kdyû = ) V CaSO4,4,8 k V CaCO3 = ñ [V CaS + ( ñ V CaS ) X SS ]/ (8) V z vislosti na teplotï a koncentraci kyslìku se vedle reakce (7) m ûe vìce Ëi mènï uplatnit takè reakce CaS + 3/ O «CaO + SO (9) a p i teplot ch vyööìch neû 9ñ95 C p ÌpadnÏ i reakce mezi dvïma tuh mi slouëeninami CaS + 3 CaSO 4 «4 CaO + 4 SO () Snahy vyvinout pro sulfidovanè v pencovè nebo dolomitovè aditivum regeneraënì proces 4,5 zaloûen na reakci 78

CaS + H O + CO «CaCO 3 +H S () p i teplot ch kolem 65 C nebyly spïönè. Koncentrace H S v plynu opouötïjìcìm regeneraënì jednotku byla p Ìliö nìzk (ñ3 %) a bïhem regenerace doch zelo ke drobenì a otïru tuh ch Ë stic. Jin, zatìm jen uvaûovan regeneraënì postup 6, zahrnuje oxidaci CaS oxidem si iëit m CaS + SO + S () regeneraënì reakci () a tvorbu SO S +O «SO (3) Fin lnìm produktem tohoto navrûenèho procesu je element rnì sìra. 7. Z vïr Za podmìnek spalov nì v cirkulaënì fluidnì vrstvï (85ñ 9 C, 4ñ5 % O ) jsou p i odsi ov nì oxidem v penat m (sulfatace CaO) rovnov ûnè koncentrace SO prakticky zanedbatelnè. Rovnov hy p i sulfidaënì reakci oxidu v penatèho takto p ÌznivÈ nejsou. Rovnov ûn stav je inherentnï ñ a nep ÌznivÏ ñ ovlivúov n p ÌtomnostÌ vodnì p ry. Teplota sulfidaënì reakce CaO by mïla b t jen o m lo vyööì, neû je kalcinaënì teplota CaCO 3, kter je d na parci lnìm tlakem oxidu uhliëitèho p ÌtomnÈho v odsi ovanèm plynu. Za srovnateln ch podmìnek je v poë teënìch stadiìch sulfatace Ë stic CaO rychlejöì neû jejich sulfidace. V d sledku velkèho mol rnìho objemu reakënìho produktu sulfatace (CaSO 4 ) se pûry CaO rychle vyplúujì tuhou f zì. ReakËnÌ rychlost velmi rychle kles aû k zanedbateln m hodnot m, aniû se dos hne vysokè konverze. Mol rnì objem CaS je znaënï menöì, a proto p i sulfidaci CaO k tomuto neû doucìmu jevu nedoch zì. Sulf t v penat je m lo rozpustn a vcelku inertnì slouëenina, kterou je moûno deponovat na skl dky; jistè problèmy m ûe vyvol vat nezreagovan CaO p Ìtomn v sulfatovan ch Ë sticìch. Sulfid v penat nenì stabilnì, prakticky v znamnè je jeho sulfataënì praûenì. Regenerace CaS je obtìûn a provoznì eöenì tèto operace dosud chybì. Seznam symbol dx/dτ H o e c K M CO M CaCO3 M HS MH O reakënì rychlost, s ñ standardnì reakënì enthalpie, J.mol ñ pûrovitost (porozita) kalcinovanè Ë stice pûrovitost (porozita) sulfatovanè nebo sulfidovanè Ë stice rovnov ûn konstanta reakce mol rnì hmotnost oxidu uhliëitèho (= 44,), g.mol ñ mol rnì hmotnost karbon tu v penatèho (=,87), g.mol ñ mol rnì hmotnost sirovodìku (= 34,8), g.mol ñ mol rnì hmotnost vody (= 8,5), g.mol ñ M SO3 mol rnì hmotnost oxidu sìrovèho (= 8,64), g.mol ñ P tlak, kpa P CO parci lnì tlak CO,kPa R plynov konstanta, J.mol ñ.k ñ t teplota, C T termodynamick teplota, K V CaO mol rnì objem oxidu v penatèho, cm 3.mol ñ V mol rnì objem karbon tu v penatèho, cm 3.mol ñ CaCO3 V CaS mol rnì objem sulfidu v penatèho, cm 3.mol ñ V mol rnì objem sulf tu v penatèho, cm 3.mol ñ CaSO4 w o poë teënì hmotnost Ë stice karbon tu, g = w(τ)/w o relativnì hmotnost reagujìcì Ë stice w(τ) aktu lnì hmotnost reagujìcì Ë stice, g X C konverze karbon tu v penatèho na oxid X S konverze oxidu v penatèho na sulf t nebo sulfid X SS konverze sulfidu v penatèho na sulf t v penat y CO mol rnì zlomek oxidu uhliëitèho yh O mol rnì zlomek vodnì p ry yh S mol rnì zlomek sirovodìku yo mol rnì zlomek kyslìku ÿeckè symboly τ Ëas, s Tato pr ce vznikla za podpory GrantovÈ agentury AV»R (granty Ë. 477 a 478). LITERATURA. Hartman M., Svoboda K., Trnka O., Vesel V.: Chem. Listy 93, 35 (999).. Hartman M., Svoboda K., Trnka O., Vesel V.: Chem. Listy 93, 99 (999). 3. Allen D., Hayhurst A. N.: Proceedings of 3 rd Symp. on Combustion, str. 935. The Combust. Inst., London 99. 4. Hartman M., Svoboda K., Trnka O.: Chem. Pap. 54, 3 (). 5. Hartman M., Trnka O., Svoboda K.: Acta Montana IRSM AS CR, Ser. B. 9 (5), (999). 6. Hartman M., Trnka O.: AIChE J. 39, 65 (993). 7. Hartman M., Svoboda K., Trnka O.: Collect. Czech. Chem. Commun. 64, 57 (999). 8. Hartman M., Trnka O., Vesel V.: Collect. Czech. Chem. Commun. 58, 885 (993). 9. Hartman M., Martinovsk A.: Chem. Eng. Commun., 49 (99).. Barin I.: Thermochemical Data of Pure Substances (Platzki G., ed.), 3. vyd. VCH, Weinheim 995.. Hartman M., Coughlin R. W.: Ind. Eng. Chem. Process Des. Dev. 3, 48 (974).. Hartman M., Pata J., Coughlin R. W.: Ind. Eng. Chem. Process Des. Dev. 7, 4 (978). 3. Weast R. C.: Handbook of Chemistry and Physics, 49. vyd. The Chemical Rubber Co., Cleveland 968. 78

4. Hartman M., Svoboda K., Trnka O.,»erm k J.: Ind. Eng. Chem. Res. 4, 35 (). 5. Hartman M., Coughlin R. W.: AIChE J., 49 (976). 6. Hartman M., Hejna J., Beran Z.: Chem. Eng. Sci. 34,475 (979). 7. Hartman M., Pata J.: Chem. Prum. 7, 3 (977). 8. Hartman M., Pata J.: Int. Chem. Eng. 8, 7 (978). 9. Borgwardt R. H., Harvey R. D.: Environ. Sci. Technol. 6, 35 (97).. Heesink A. B. M., Brilman D. W. F., van Swaaij W. P. M.: AIChE J. 44, 657 (998).. Agnihotri R., Chauk S. S., Mahuli S. K., Fan L.-S.: Chem. Eng. Sci. 54, 3443 (999).. Agnihotri R., Chauk S. S., Misro S. K., Fan L.-S.: Ind. Eng. Chem. Res. 38, 38 (999). 3. Chauk S. S., Agnihotri R., Jadhaw R. A., Misro S. K., Fan L.-S.: AIChE J. 46, 57 (). 4. Sun C.C., OíNeill E. P., Keairns D. L.: Thermochim. Acta 6, 83 (978). 5. Ad nez J., Garcia-Labiano F., Abad A., de Diego L. F., Gay n P.: Energy Fuels 5, 85 (). 6. van der Ham A. G. J., Heesink A. B. M., Prins W., van Swaaij W. P. M.: Ind. Eng. Chem. Res. 35, 487 (996). M. Hartman, O. Trnka, K. Svoboda, and V. Vesel (Institute of Chemical Process Fundamentals, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague): Reactionsof Calcium and Magnesium Materials in High-Temperature Desulfurization of Flue and Fuel Gases Basic aspects are investigated of the use of limestone and dolomite in removing SO from flue gas and H S from coal gas at high temperatures. While CaO is capable of removing essentially all SO from the flue gas, this is not the case for removal of H S with CaO from coal gas because of equilibrium constraints under practical conditions. MgO is effective in sorbing SO at much lower temperatures than CaO. Unlike CaS, CaSO 4 has a large molar volume and, consequently, a strong interparticle diffusion resistance develops very quickly in the course of sorption. As a result, the initially fast reaction rapidly slows down and only incomplete conversions of CaO to CaSO 4 are attained. The sulfidation reaction of CaO is also rapid but, in contrast to sulfation, high conversions to CaS can be obtained. In contrast to CaS, CaSO 4 is a stable and quite inert compound. The solid formed in the sulfidation must be stabilized before disposing, usually by oxidizing to CaSO 4,or regenerated. Neither of these processes is straightforward. 783

2025 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář