PERSPEKTIVA SYSTÉMU ISTAR/ISR

PERSPEKTIVA SYSTÉMU ISTAR/ISR Martin Psík a Petr Čech Abstrakt: Článek se zabývá problematikou budování systému ISTAR/ISR v Armádě České republiky. Autoři analyzovali možné varianty, principy fungování a současný stav jeho výstavby a využívání v rámci zajišťování zpravodajského zabezpečení Armády České republiky a vybraných zahraničních armád. Autoři uskutečnili kvalitativní výzkum v odborné komunitě s cílem vytvořit komplexní, holistický obraz zkoumané problematiky a informovat o názorech účastníků výzkumu na perspektivy budování systému ISTAR/ISR v Armádě České republiky. Výsledky výzkumu rovněž umožnily navrhnout změny organizačních struktur s důrazem na návrh organizační struktury praporu ISTAR. Klíčová slova: ISTAR, ISR, zpravodajské zabezpečení, průzkumný prapor, úkolové uskupení 1. Úvod Vývoj posledních let je charakterizován vysokou dynamikou změn. Politickoekonomická nestabilita na jednom kontinentu může mít výrazný dopad na stabilitu jiných kontinentů. Tato vzájemná provázanost vyžaduje včasné předcházení možným krizovým situacím. V případě jejich vzniku je potřebné tyto situace řešit a ohrožené oblasti efektivním způsobem stabilizovat. Česká republika jako člen Severoatlantické aliance (dále jen aliance) a Evropské unie (dále jen EU) je součástí organizací, které se dlouhodobě podílí na řešení krizových situací v různých světových prostorech za použití všech dostupných prostředků, vojenské prostředky nevyjímaje. V posledních pěti letech jsme také stále více ohrožováni ekonomickou nestabilitou celých kontinentů a ještě donedávna stabilních oblastí, která úzce souvisí s problematikou sociální, národnostní, atd. To vše předznamenává další změny ve způsobech a místech vedení operací. Takto dynamicky se měnící prostředí ovlivňuje způsob vedení aliančních operací a podílí se na hledání nových způsobů a možností jejich zpravodajského zabezpečení. Východiskem se stalo soustřeďování prvků zpravodajství a průzkumu do jednoho integrovaného systému, jehož úkolem je zefektivnit proces tvorby a poskytování zpravodajských informací, které jsou nezbytné pro rozhodování velitelů. V zemích aliance je budován a ověřován systém ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance), případně jeho varianta ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance), které uvedené požadavky v plné míře naplňují. Při analýze stavu řešené problematiky v Armádě České republiky (dále jen AČR) musíme brát v úvahu, že AČR je neustále v procesu reorganizace a modernizace. Zkušenosti z oblasti zpravodajského zabezpečení vojsk AČR ukazují, že v současných organizačních 66

strukturách AČR zatím není vytvořena struktura nebo mechanizmus, který by zabezpečil centralizaci a propojení všech systémů a prvků zpravodajství a průzkumu do jednoho centrálně řízeného informačního systému. Je nezbytné také uvést, že termín ISTAR nebo jeho další varianty (ISR, RSTA, RISTA) jsou v aliančních i národních dokumentech jednotlivých států definovány odlišně. Tato skutečnost může být zapříčiněna překladem jednotlivých termínů (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Reconnaissance) z anglického jazyka s využitím terminologie, která je používána v jednotlivých národních jazycích. V rámci aliančních armád je pak nejčastěji používán termín ISTAR nebo ISR (termín postupně nahrazující původní ISTAR, s důrazem na vyšší stupně velení). V současně platných dokumentech, předpisech či publikacích AČR pro oblast zpravodajského zabezpečení nebo pro oblast plánování operací není doposud termín ISTAR/ISR jednoznačně definován. ISTAR lze tak definovat s využitím interních dokumentů vybraných aliančních armád, konkrétně např. podle dokumentů B-GL-352-001/FP-001 Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance [1] kanadské armády a SPG-20-3/Sprav Spravodajstvo, Sledovanie, Zisťovanie cieľov a prieskum v Pozemných silách Ozbrojených sil Slovenské republiky [2]. Dle uvedených dokumentů můžeme ISTAR definovat jako Proces, který integruje a synchronizuje plánování a použití všech dostupných sil a prostředků určených ke shromažďování, zpracování a distribuci informací a komunikačních prostředků s cílem poskytnout reálný obraz o situaci a podpořit proces zjišťování a výběru cílů jako předpokladů pro rozhodování velitelů [1]. Základem ISTAR je efektivní informační systém pro velení v boji, který spojuje zdroje informací v reálném nebo téměř reálném čase. Ke splnění této činnosti a poskytování přehledu o situaci pro velitele a jeho štáb je tak zapotřebí pružná, propojená a přístupná síť prostředků pro shromažďování informací, zpravodajských procesů, zbraňových systémů a situačních databází. Systém ISTAR se skládá zejména z následujících prvků, sloužících pro: - řízení shromažďování informací (ISTAR Coordination Cell dále jen ISTAR CC); - provádění analýzy (Analysis and Control Element - dále jen ACE); - zjišťování informací (senzory systému), kterými jsou průzkumné jednotky, jednotky HUMINT, technické senzory (bezpilotní průzkumné prostředky, prostředky elektronického průzkumu, prostředky radiolokačního průzkumu, prostředky optoelektronického průzkumu), prostředky hydro-meteorologického a topografického průzkumu, další specializované druhy průzkumu (dělostřelecký, ženijní, radiační a chemický a další) [1, 2, 3]. Jednotlivé prvky musí být vzájemně propojeny, aby byl systém schopen pro vytvoření přehledu o situaci poskytovat veliteli a jeho štábu informace v reálném nebo téměř reálném čase. Ke splnění tohoto požadavku je potřebná pružná, propojená a přístupná síť prostředků pro shromažďování a vyhodnocování informací, zpravodajských procesů, zbraňových systémů a situačních databází. V podmínkách AČR je garantem výstavby systému ISTAR Odbor vojskového průzkumu a elektronického 67

boje ministerstva obrany (dále jen OVPzEB MO). Tento odbor se možnou výstavbou systému ISTAR v AČR zabývá již od roku 2004. V první fázi tohoto období proběhlo postupné seznamování se s podstatou systému, jeho možnostmi v rámci AČR a byly přijaty a schváleny alianční koncepce a dohody [4, 5]. V průběhu let 2008 2009 došlo rovněž k přehodnocení doposud používané terminologie. Termín ISTAR byl na základě nového vývoje problematiky ISTAR v rámci aliance nahrazen termínem ISR. Na základě uvedené změny začal OVPzEB MO od roku 2009 označovat pro potřeby AČR původní koncept ISTAR jako koncept ISR. Přes uvedené kroky lze konstatovat, že problematika ISTAR/ISR není v AČR v současné době dostatečně teoreticky rozpracována a že chybí předpis nebo publikace, která by rozpracovala danou problematiku na taktickém stupni. Na základě výše uvedeného bylo velením AČR rozhodnuto v rámci organizačních, mobilizačních a dislokačních změn realizovaných v letech 2009 a 2010 přepodřídit tehdy samostatný 102. průzkumný prapor (dále jen 102. pzpr) pod reorganizovanou původní 53. brigádu pasivních systémů a elektronického boje. Byla tak vytvořena 53. brigáda průzkumu a elektronického boje (dále jen 53. bpzeb), která je zodpovědná za realizaci výstavby a naplnění schopností systému ISTAR/ISR v podmínkách AČR. 2. Výzkum v oblasti perspektivy budování systému ISTAR/ISR Cílem výzkumu bylo zjistit názory odborné veřejnosti na možné způsoby budování systému ISTAR/ISR v AČR. Vzhledem k omezenému počtu odborníků, kteří byli schopni se k uvedené problematice kvalifikovaně vyjádřit, bylo výzkumné šetření realizováno jako kvalitativní výzkum s využitím metody řízeného strukturovaného rozhovoru. Účastníci výzkumu respondenti byli vybráni s ohledem na specifičnost a odbornou náročnost řešeného tématu. Jednalo se o vojáky z povolání, zpravidla s dlouholetou praxí v odbornosti zpravodajství, průzkumu a elektronického boje u jednotek na taktickém stupni, ve zpravodajských štábech a na velitelských pozicích na operačním nebo strategickém stupni. Hlavními kritérii pro oslovení respondentů bylo: - současné či dřívější pracovní zařazení v rámci zpravodajské nebo průzkumné odbornosti; - předpoklad odborné znalosti řešeného tématu. V průběhu výzkumného šetření byli osloveni současní nebo bývalí příslušníci zpravodajské a průzkumné odbornosti v rámci OVPzEB MO, J2 Velitelství společných sil, velitelství 53. brigády průzkumu a elektronického boje a 102. průzkumného praporu. Počet respondentů se ustálil na čísle šest, kdy bylo dosaženo bodu saturace. Od tohoto momentu další získávaná data nepřispívala k popisu, porozumění problému a ani vývoji teorie. Výzkumné šetření proběhlo v roce 2011. Rozhovory byly provedeny se dvěma respondenty ze strategického stupně velení, dvěma respondenty z operačního a dvěma respondenty z taktického stupně velení. Respondenti byli seznámeni s účelem a způsobem provedení rozhovorů. Všechny rozhovory probíhaly po předchozí domluvě na pracovištích respondentů. Pro strukturovaný rozhovor bylo na základě provedené analýzy současného stavu řešené problematiky připraveno celkem 14 otázek, které byly rozděleny do dvou skupin. První skupina 68

zahrnovala otázku č. 1 až č. 6. Cílem úvodní části rozhovoru bylo získat obecný přehled o znalostech a názorech respondentů na zkoumanou problematiku. Respondenti mohli uvést vlastní zkušenosti a formulovat svůj názor na obsah pojmů ISTAR a ISR. Druhá skupina otázek (od otázky č. 7 až č. 14) byla využita k získání názorů respondentů na perspektivu budování systému ISTAR/ISR v rámci AČR. Postupně tak rozhovor směřoval ke konkrétním poznatkům a zkušenostem respondentů se zpravodajským zabezpečením a k vyslovení jejich názorů na zkoumanou problematiku. Připravené otázky byly respondentům pokládány ve stanoveném pořadí. Otázky k rozhovoru byly voleny a koncipovány tak, aby byly pro respondenty srozumitelné a aby odpovědi na ně vedly k naplnění cílů výzkumu. Délka rozhovoru s jednotlivými respondenty nepřesáhla 45 minut. Každý rozhovor tazatel moderoval podle svých potřeb a odpovědi na jednotlivé otázky si v průběhu rozhovoru zaznamenával formou písemných poznámek. Po ukončení rozhovoru byly odpovědi na položené otázky přepsány do elektronické podoby přesně podle provedeného záznamu z průběhu rozhovoru. Pro vyhodnocení získaných údajů byla využita metoda narativní analýzy a pro potvrzení validity daných údajů byla použita kriteria validity podle Maxwella. Podle Maxwella kvalitativní výzkumníci zastávají oprávněný názor, že ne každá zpráva o lidech, situacích a jevech je stejně užitečná, důvěryhodná a legitimní. Zpráva se musí vztáhnout k něčemu vnějšímu, tedy k jevu, o němž je řeč - může jít o konstruovanou objektivní realitu, konstrukce aktérů nebo další možné interpretace. Zároveň však neexistuje jediná správná objektivní zpráva. Jako účastníci sociálního světa nemůžeme totiž vystoupit z rámce, který je nám dán. Proto také Maxwellova kritéria validity nevychází z konceptu korespondence, kdy lze uvažovat nějakou absolutní pravdu nebo realitu, s níž by bylo možné zprávu srovnat. Maxwellova kritéria se týkají zprávy, ne dat nebo metody. Validita je relativní vzhledem k uvažované komunitě výzkumníků [6]. 3. Výsledky výzkumu Vzhledem k rozsahu odpovědí respondentů na soubor otázek a k rozsahu provedených analýz není možné v tomto článku popisovat všechny výsledky. Autoři tedy uvádějí pouze nejzajímavější zjištění. Přestože je zpravodajská činnost a zpravodajské zabezpečení jedním ze základních aspektů, které jsou nezbytné pro efektivní řízení vojsk a velení jednotkám, lze z vyhodnocení odpovědí respondentů identifikovat fakt, že velitelé nemají v současné době ke zpravodajství a zpravodajskému zabezpečení odpovídající vztah a nejsou dostatečně připraveni je využívat pro podporu svých rozhodnutí. Většina respondentů ve svých odpovědích potvrdila negativní zkušenost s využíváním jak průzkumných jednotek, tak zpravodajského štábu nadřízenými veliteli. Poukazovali i na způsob nasazování jednotek při plnění úkolů v zahraničních operacích, který nenutí velitele vytvářet podmínky pro získání zpravodajských informací a další práci s nimi. V první části rozhovoru se většina respondentů, s výjimkou jednoho ze strategického stupně velení, shodla na tom, že uvedená problematika je v AČR velmi málo řešena a informace jsou špatně dostupné, případně jsou velmi obecné. Většina respondentů uvedla, že k dané problematice chybí celoarmádní diskuse. Jako nedostatečnou hodnotí 69

diskusi, která by probíhala jen v rámci zpravodajské komunity. Dále se potvrdilo, že problematika ISTAR/ISR je vnímána rozdílně na strategickém stupni, na rozdíl od stupně operačního a taktického. Na nižších stupních velení je významněji vnímána nutnost dosáhnout i schopnosti působit na cíle, která by podle většiny respondentů neměla být opomíjena. Ve druhé části respondenti poukazovali na nejasnou koncepci budování systému ISTAR/ISR v AČR. Z rozhovorů je patrné, že ačkoliv se schopnosti ISTAR/ISR již vytváří, není ujasněna jejich využitelnost veliteli nebo jednotkami, pro které má systém primárně sloužit. Je tomu tak zejména proto, že velitelé obecně nedostatečně úkolují zpravodajské a průzkumné jednotky. Zkušenosti respondentů dokazují, že v současných organizačních strukturách AČR zatím není vytvořena struktura nebo mechanizmus, který by zabezpečil centralizaci a propojení všech systémů a prvků zpravodajství a průzkumu do jednoho centrálně řízeného informačního systému. Výsledky rozhovorů dále ukázaly, že bude potřebné vybavit jednotky současného průzkumného praporu moderními technickými prostředky. Z vyhodnocení provedených rozhovorů vyplývají tyto poznatky: - problematika budování systému ISTAR/ISR není v dostupné odborné literatuře AČR dostatečně teoreticky rozpracována a ve zpravodajské komunitě není dostatek informací jak o již realizovaných opatřeních, tak perspektivách budování systému ISTAR/ISR; - na výstavbě systému ISTAR/ISR by se kromě odborníků ze zpravodajské komunity měli podílet i odborníci dalších druhů vojsk, které provádějí průzkum (např. jednotky dělostřelectva); - do diskuze k výstavbě systému ISTAR/ISR je potřebné zapojit i velitele, jejichž rozhodování má uvedený systém podporovat; - budování schopností ISTAR/ISR nelze omezovat jen na současné potřeby, ale je nutné brát v úvahu možné budoucí varianty nasazení úkolových uskupení AČR; - schopnosti ISTAR/ISR musí zabezpečit splnění požadavků velitele na informace z prostoru zpravodajské odpovědnosti (dále jen PZO) samostatně, tzn. vlastními zdroji; - správné pochopení a dodržování principů ISTAR/ISR zvýší využitelnost průzkumných jednotek a zpravodajských štábů; - schopnosti musí zahrnovat i schopnost HUMINT, schopnost bezpilotního průzkumu (v PZO mechanizované brigády), bojového a hloubkového průzkumu, schopnost vést elektronický boj (zejména radioelektronický průzkumu a rušení) a rovněž základní schopnost jednotek působit na cíle; - dosažení schopností ISTAR/ISR limituje omezený finanční rámec, přesto bude nezbytné modernizovat potřebné technické prostředky a vybavení; - nutnost vybudovat utajeného komunikačního a informačního systému, tzn. v současných podmínkách dokončit zavádění OTS VŘ PozS; - k dosažení schopností ISTAR/ISR je potřebné změnit organizační strukturu současného průzkumného praporu a do zpravodajského střediska začlenit prvek ISTAR/ISR; - dílčím omezením pro budování systému je rovněž nedostatek 70

odborně připraveného a vzdělaného personálu; - nutnost zkvalitnění vzdělávání, a aby disponovali schopností úkolovat a využívat výsledky nasazení jednotek zpravodajství a průzkumu. 4. Návrh změn organizačních struktur Z vyhodnocení výzkumu vyplynulo, že jedním z řešení dané problematiky mohou být následující změny organizačních struktur: - vytvořit prapor ISTAR na bázi současného 102. pzpr jako součást organizační struktury mechanizované brigády; - doplnit prapor ISTAR o prostředky elektronického boje (dále jen EB) a o rotu zpravodajské podpory; - vytvořit oddělení ISR jako součást zpravodajského odboru (sekce) operačně strategického velitelství. Základním předpokladem pro zabezpečení funkčnosti systému ISTAR/ISR a dosažení schopností ISTAR/ISR je centralizace jednotek a požadovaných schopností do jednoho celku. V současné organizační struktuře AČR je tento požadavek naplňován vytvořenou 53. bpzeb. Předpokládaný vývoj AČR a současné zkušenosti s využíváním neorganických součástí mechanizované brigády vyžadují změnu. Z ekonomického, funkčního a systémového hlediska bude vhodné 53. bpzeb reorganizovat a z jejích součástí vytvořit prapor ISTAR. Vytvořit jedinečný útvar, který sdruží jednotlivé druhy průzkumu (mimo průzkumy druhů vojsk) v jeden organizační celek s jedním centralizovaným velením. Prapor ISTAR bude muset disponovat vlastními prvky pro řízení svých jednotek a musí být schopen zabezpečit personálně i informačně zpravodajské středisko brigády nebo brigádního úkolového uskupení (dále jen búu). Pro výstavbu praporu ISTAR bude možné využít současnou strukturu a personál 102. pzpr a dále ji doplnit o jednotky EB. Prapor ISTAR by mohl být v podřízenosti mechanizované brigády. Návrh struktury praporu ISTAR je uveden na obrázku č. 1. Praporu bude podřízeno velitelství a štáb, dále rota zpravodajské podpory, rota bojového průzkumu (dále jen rota BPz), rota hloubkového průzkumu (dále jen rota HPz), rota operačně taktického HUMINT (dále jen rota OTH), rota bezpilotního průzkumu (dále jen rota BPPz), rota elektronického boje (dále jen rota EB), rota technického průzkumu (dále jen rota TPz) a rota logistiky. Rotu TPz bude možné vytvořit reorganizací současné 2. pzr 102. pzpr (bývalá těžká pzr). Rota bude vyzbrojena OT Pandur průzkumná verze, později dle možností bude vhodné ji přezbrojit jiným průzkumným OT nebo bojovým vozidlem. Protože navrhovaná organizační struktura praporu ISTAR nepočítá se začleněním prostředků ze stacionárních stanovišť ani dosluhujících jednotek pasivních systémů, bude nutné při případném zachování těchto pracovišť ještě vytvořit středisko EB s podřízeností zpravodajskému odboru nově budovaného operačně strategického velitelství. V rámci praporu ISTAR bude nově vytvořena rota zpravodajské podpory (viz obrázek č. 2). Úkolem roty zpravodajské podpory bude komplexně zabezpečit veškeré zpravodajské funkce vyškoleným a připraveným personálem a poskytnout řídící prvek pro naplnění principů ISTAR. Vytvořením čety analýzy a řízení vznikne řídící prvek procesů ISTAR prvek ACE). 71

prapor ISTAR S1, S3, S4, S5, S6, S7 rota BPz rota HPz rota OTH S2/rota rota EB rota TPz rota logistiky zpravodajské podpory rota BPPz Obrázek 1: Navrhovaná struktura praporu ISTAR rota zpravodajské podpory četa podpory velení četa analýzy a řízení četa analýzy a řízení skupina GHMSI Obrázek 2: Navrhovaná struktura roty zpravodajské podpory Rota zpravodajské podpory převezme v rámci organizační struktury praporu ISTAR úkoly zpravodajské skupiny S2, která je součástí organizační struktury stávajícího 102. pzpr. Velitel roty zpravodajské podpory bude plnit v mírových podmínkách funkci zpravodajského náčelníka praporu ISTAR. Rota bude tvořena zpravodajskými důstojníky, zpravodajskými a analytickými specialisty praporčíky a rotmistry. Prvek nebo jednotka vyčleněná z roty zpravodajské podpory bude základním řídícím prvkem jednotek ISTAR, které budou vyčleněny pro potřeby vytvořeného úkolového uskupení. Rota zpravodajské podpory bude 72 v navrhovaném složení schopna: - poskytovat při nasazení v rámci úkolového uskupení připravený a vyškolený personál pro rozšíření a doplnění zpravodajského střediska nebo zpravodajské skupiny úkolového uskupení tzn. vytvořit skupinu ISTAR a dále doplnit zpravodajskou skupinu (pracoviště analýzy, pracoviště řízení a shromažďování, pracoviště geografické služby); - poskytovat požadované zpravodajské informace jednotlivým jednotkám praporu a podílet se na zpravodajském zabezpečení celé brigády nebo brigádního úkolového uskupení;

- provádět výcvik a zaškolení specialistů zpravodajské odbornosti analytiků, náčelníků pracovišť a dalších specialistů ve zpravodajské odbornosti; - v rámci zpravodajského střediska úkolového uskupení plnit v rámci daných možností úkoly dle aliančních požadavků; - zabezpečovat v mírových podmínkách informační tok a realizovat nařízení velitele brigády (brigádního úkolového uskupení) pro zpravodajství a průzkum. 5. Závěr Vývoj ve světě jasně ukazuje, že ozbrojený zápas zůstane i nadále nástrojem řešení některých krizových situací. Česká republika bude po boku spojenců nasazovat své vojáky k řešení těchto krizových situací. Z uvedeného důvodu představuje pro AČR působení českých vojáků v zahraničních operacích stěžejní úkol i v následujícím období. K úspěšnému nasazení našich jednotek v zahraničních operacích je nezbytné mít k dispozici fungující a efektivní zpravodajské zabezpečení. Úspěšnost při vedení ozbrojeného zápasu se odvíjí od správných rozhodnutí velitelů. Velitelé jsou závislí na svých zpravodajských štábech, protože ty jim poskytují potřebné informace v rámci podpory jejich rozhodování. Zkušenosti se zpravodajským zabezpečením ukazují, že je zapotřebí prvek, který zabezpečí centralizaci řízení a propojení všech elementů zpravodajství a průzkumu do jednoho informačního systému vytvářejícího informace v reálném, nebo téměř reálném čase. Prvek, který rovněž tyto informace zpracuje a vytvoří tak zpravodajské informace potřebné pro rozhodování velitelů [7]. Těmto požadavkům odpovídá na taktickém stupni systém ISTAR/ISR, jehož využívání v konečném důsledku povede nejen k dosahování lepších výsledků při plnění bojových úkolů, ale i ke snížení vlastních ztrát. References [1] B-GL-352-001/FP-001. 2004. Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance (ISTAR). Ottawa: National Defence. [2] SPG-20-3/Sprav. 2005. Spravodajstvo, Sledovanie, Zisťovanie cieľov a prieskum v Pozemných silách. Trenčín: OS SR. 78 s. [3] Podhorec, M, Káčer, J. 2005. Zpravodajská činnost v bojových a nebojových operacích. Brno: Univerzita obrany. 149 s. [4] Final Capabilities Statements. 2007. Brusel: NATO Standardization Agency. 207 s. [5] FG 2006, draft Force proposals. 2008. Brusel: NATO Standardization Agency. [6] Maxwell, JA. 2002. Understanding and Validity in Qualitative Research. In: Huberman, AM, Miles, MB. editors. The qualitative researcher s companion. Thousand Oask: SAGE Publications. s 37-64. [7] Dukiewicz T., SECURITY SYSTEM ELEMENT - ISTAR SYSTEM, [w:] The International Scientific Conference Knowledge Based Organization, Army Academy, RO 2012. 73