CENTRALIZACE VÝCVIKU K NASAZENÍ DO ZAHRANIČNÍCH OPERACÍ JAKO PŘÍLEZITOST

Transkript

1 CENTRALIZACE VÝCVIKU K NASAZENÍ DO ZAHRANIČNÍCH OPERACÍ JAKO PŘÍLEZITOST Pavel Zahradníček Abstrakt: Článek představuje výsledek výzkumu autora provedený v letech Autor se pokouší nalézt další možnosti zefektivnění výcviku k nasazení do zahraničních operací. Pracuje s myšlenkou, že současný systém výcviku pokrývá současné potřeby, avšak lze nalézt příležitosti ke zefektivnění. Spíše než na technické detaily se zaměřuje na způsob a systém přípravy. Klíčová slova: příprava, nasazení, zahraniční operace, výcvikové centrum 1. Úvod Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) a jejich složky nejnižší taktické úrovně jsou v současné době významným vykonavatelem úkolů v zahraničních operacích. Tyto složky od roku 1992, počínaje konfliktem v Jugoslávii, ve větší či menší míře participují na zahraničních operacích. Zpravidla je na jejich bázi postaveno určité uskupení jednotka. To je pak vysláno plnit zadaný (alianční) operační úkol. Každá armáda v Severoatlantické alianci (NATO) garantuje určité penzum schopností a kapacit, kterými přispívá do společných operací. K tomu, aby byly tyto schopnosti naplněny, předchází promyšlený proces plánování, vzdělávání, výchovy a výcviku až po samotné nasazení. Za uplynulých 20 let se nestalo, že by nasazení jakékoliv jednotky Armády České republiky (AČR) do operace skončilo nesplněním úkolu. To tedy navozuje myšlenku, že nasazené jednotky byly připravovány způsobem přiměřeným konkrétní operaci. Způsob přípravy i využívané prostředky se za posledních 20 let průběžně upravovaly a byly přizpůsobovány konkrétním potřebám, hlavní zásady však zůstaly neměnné. Mnohokrát se potvrdilo, že nositelem kvality jsou v AČR (Armáda České republiky) samotní vykonavatelé vojáci na všech úrovních velení, řízení I výkonu služby. Pro efektivní splnění úkolu v zahraničí, často v zásadně rozdílných podmínkách, je nutná řízená participace mnoha subprocesů, jako např. informační zabezpečení/zpravodajství, technologie, logistika, systém velení a řízení, atd. Vše nejlépe zakomponované v procesu, který se nazývá výcvik k nasazení do zahraniční operace. 1 Právě efektivní příprava, jejíž nutnost je zásadní pro kvalitní splnění našich závazků, je ústředním předmětem mého zkoumání, které je nastíněno v tomto článku a podrobně řešeno v mé dizertační práci jako předmět výzkumu. 1 Koncepce přípravy personálu rezortu MO na období Koncepce. Praha: MO,

2 2. Současný stav Nasazení jednotek do zahraničních operací se opírá o politicko-vojenské ambice České republiky, které jsou prezentovány v Doktríně AČR 2. Pro vytvoření podmínek k efektivní přípravě, nasazení a zabezpečení jednotek se zpracovává celá řada dokumentů a opatření, která konkrétně stanovují úkoly vztahující se k výcviku a jeho podpoře. Obecné schéma přípravy na základě Koncepce přípravy personálu rezortu MO (Ministerstvo obrany) na období vizualizuje níže uvedený funkční strom.3. PŘÍPRAVA Příprava ke splnění kvalif. předpokladů Příprava ke splnění kvalifikačních požadavků Další příprava personálu pro potřeby rezortu MO Příprava vojsk Příprava aktivních záloh Rekvalifikace vojáků Výcvik k dosažení a udržení operačních schopností Výcvik k nasazení do zahraniční operace Individuální příprava Příprava organických jednotek Obrázek 1: Funkční strom procesu příprava Zdroj: Vlastní 2 Doktrína Armády České republiky. 3. vyd. Vyškov: Institut doktrín, GRASSEOVÁ, M. a kol. Procesní řízení ve veřejném i soukromém sektoru 1. vyd. Brno: Computer Press, ISBN

3 Samotný výcvik k nasazení do zahraniční operace se opírá v podmínkách AČR o předpis Oper-1-5 4, který definuje obecná východiska, zásady a postupy. Z procesního pohledu jsou nejdůležitější tato fakta: Za výběr a přípravu jednotky zodpovídá poskytovatel sil, tedy v kontextu řešené problematiky Velitelství pozemních sil; Příprava je členěna do plánovací fáze, fáze individuální přípravy, fáze přípravy organických jednotek a kontrolní a certifikační fáze; Příprava může probíhat za asistence a podpory ostatních složek AČR; Příprava může probíhat mimo území ČR; Samotné plánování, vyžádání konkrétní součinnosti s ostatními složkami AČR a realizace výcviku v konečném důsledku řeší stupeň prapor, případně daná jednotka za podpory nadřízených stupňů. Při hlubokém zkoumání problematiky přípravy k nasazení do zahraniční operace v rámci výzkumu pro potřeby zpracování své dizertační práce jsem se opřel mimo jiné o tyto významné zdroje: Výstupy z procesu Lessons Learned z přípravy a nasazení5; Zkušenosti vybraných odborníků z praxe, kteří byli součástí kvalitativního výzkumu; Odborné názory vybraných příslušníků školící instituce (Velitelství výcviku Vojenská akademie, VeV-VA), kteří se přímo zabývají výcvikem k nasazení do zahraniční operace. 3. Výsledky výzkumu V letech jsem provedl výzkum s respondenty, který zahrnoval řadu otázek směřující k procesu přípravy k nasazení do zahraniční operace. Vybrané okruhy byly dále rozvíjeny v rámci rozhovoru. Osloveno bylo 23 respondentů, výzkumu se účastnilo 18 respondentů. Z tohoto počtu se jednalo o 15 příslušníků AČR a 3 příslušníky zahraničních armád 6. Jednalo se o důstojníky v hodnostech kapitán až plukovník a všichni získali zkušenosti v přípravě a nasazení do zahraniční operace na klíčových postech. Z respondentů AČR byl vybrán vzorek z těchto složek: Kancelář náčelníka generálního štábu, Společné operační centrum, Velitelství vzdušných sil, Velitelství výcviku Vojenská akademie, 4. brigáda rychlého nasazení, 7. mechanizovaná brigáda, 53. pluk průzkumu a elektronického boje. Níže uvádím vybrané výsledky, popř. společná konstatování z dotazníkového šetření a expertních rozhovorů. Jako hlavní přednost současného způsobu přípravy je fakt, že stupně prapor a brigáda přímo plánují a řídí výcvik, který jsou schopny jej ovlivňovat. 4 Nasazení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany do zahraničních operací. [Oper-1-5]. Praha: MO, Výpisy poznatku z aplikace Lessons Learned: Nároky na kvalifikační a odbornou připravenost. Povinná výbava pancéřovaných vozidel k vyproštění v případě nehody a vyškolení příslušných osob. Stanovení počtu odborných kurzů. Včasná výstavba jednotky. Zabezpečení výcviku. Zdrojový rámec a zodpovědnost za koordinaci přípravy jednotky OMLT. Zkušenosti řidičů terén, místní podmínky. Zpracování souhrnného plánu přípravy. Velitelství výcviku -Vojenská akademie. Vyškov, Britská armáda, US Army, US Marines Corps. 56

4 Jako nedostatky současného způsobu přípravy byly zmíněny, že útvar a brigáda není nositelem vyhodnocených aktuálních a detailních poznatků z nasazení, plní současně i jiné úkoly než výcvik k nasazení do ZO a jeho zabezpečení. Řídící cvičení a pomocný personál nemusí být zcela seznámen se specifiky operace, což se může odrazit na realističnosti výcviku, resp. v principu učit vojska tomu, co potřebují v boji. Všichni respondenti vnímají participaci vzdušných sil za nízkou a domnívají se, že je ve vztahu k současným úkolům pozemních jednotek v kontextu soudobých zahraničních operací nedostatečná. Především se jedná o podceňování společného výcviku pěchoty a vrtulníků. Respondenti vnímají participaci VeV-VA na výcviku jako žádoucí a potřebnou. Respondenti vnímají učebně výcviková zařízení (UVZ) jako dostačující. V rozhovoru však velká část z nich zmiňuje, že byly uspokojeny jejich požadavky na stávající UVZ, ovšem kvalita samotných zařízení není dostačující. 7 Většina respondentů uvedla, že štáb mimo výcvikových úkolů plní i úkoly spojené se zabezpečením mírového života a ty nemají žádný vztah k výcviku k nasazení do ZO. V případě otázky, zda se respondentům jeví vhodnější centrální způsob celého běhu výcviku, lze odpovědi rozdělit do dvou kategorií zastoupených v poměru 2:1. Větší část preferuje centrální výcvik ve všech fázích a menší část preferuje centrální výcvik pouze ve fázi stmelení jednotky jako celku. Tím je myšlen výcvik celé jednotky ve výcvikovém středisku po delší dobu. Větší část respondentů vnímá systém výcviku k nasazení do ZO u zahraničních armád okrajově a hlouběji neanalyzuje jejich aspekty. 1/3 respondentů se inspiruje a velmi pozitivně vnímá kvalitu výcviku v moderních výcvikových střediscích zahraničních armád. Tito respondenti by i rádi přejali některé atributy do podmínek AČR. Živá simulace v podmínkách AČR probíhá velmi improvizovaně. Chybí potřebná simulační a vyhodnocovací technologie, technické prostředky jsou početně nedostatečné a technologicky zastaralé, chybí personál a zázemí. VeV-VA s velkou pravděpodobností nedisponuje potřebnou strukturou a zdroji, aby v tuto chvíli plně 8 zajistila kompletní výcvik k nasazení do ZO jednotky do stupně prapor nebo její závěrečnou část v trvání 1-2 měsíce s navazující certifikací a v rozsahu tak, jako v některých zahraničních střediscích 9. Příliš intenzivní výcvik a současně dlouhodobé odloučení od rodiny v průběhu přípravy není zcela žádoucí z pohledu sociálního zabezpečení vojáků. 4. Centralizace přípravy do výcvikového centra Výše uvedená konstatování je nutné brát vážně a hledat k tomu patřičné řešení. Jako jedno z řešení se nabízí vybudovat výcvikové centrum, případně současnému centru přípravy do ZO pod VeV-VA dát takové nástroje, které bude zabezpečovat výcvik k nasazení do zahraniční operace. Zda výcvik výcvikovým centrem realizovat po celou dobu přípravy (např. půl roku), nebo začít až ve fázi sladění, je až následným řešením. V tuto chvíli VeV-VA reálně disponuje malou skupinou, která však není dlouhodobě 7 Respondenti dovedou porovnat úroveň jednotlivých UVZ a jejich přínos. Většina má zkušenosti z MTA Hohenfels a Grafenwoehr, popř. dalšími. 8 Tím je myšleno zabezpečení v plném rozsahu, včetně logistiky. 9 Např. JMRC Hohenfels 57

5 a komplexně schopna výcvik dlouhodobě a v širším rozsahu zabezpečit. Nemá k tomu patřičné kapacity ani kompetence. Historicky AČR disponovala podobným výcvikovým centrem v Českém Krumlově, které bylo zrušeno. Při rozhovorech jsem několikrát narazil na to, že někteří respondenti ocenili přínosy této instituce při přípravě. Prvotně předpokládám, že toto centrum by mělo být součástí VeV-VA, kde by mělo určité zázemí a vazby vyplývající již podřízenosti velkému velitelství a typu této instituce. Jaké by tedy takové centrum mohlo mít funkce a úlohy, aby zefektivnilo výcvik k nasazení do zahraničních operací? 4.1 Plánování přípravy Při plánování přípravy musí nejprve dojít k dokladu stavu jednotky velitelem. Následně musí proběhnout nezávislé zhodnocení stavu jednotky. Podle toho lze modelovat délku a obsah všech fází přípravy. Stanoví se výcvikové cíle pro jednotlivé fáze a vytvoří podmínky pro naplnění těchto cílů. Mám tím na mysli podmínky, o které velmi těžko a urputně útvary usilují. Pro individuální fázi přípravy se jedná o kurzy, jejich kapacity, správné načasování a synchronizaci. Vyplánuje se UVZ podle typu operace, ustanoví se lektoři, instruktoři pro jednotlivé odbornosti a v pozdějších fázích mentoři pro zkvalitnění průběhu výcviku. V neposlední řadě dojde k vyčlenění techniky pro potřeby výcviku a dalším nezbytným krokům. Výsledným produktem je pak Souhrnný plán přípravy, jehož zpracování a synchronizaci provádí v současnosti útvar sám, avšak napříč celým spektrem AČR. Toto by mohlo být ve fázi plánování zásadním vstupem VeV-VA. 4.2 Řízení přípravy Řízení přípravy může probíhat podle daného, již naplánovaného rozvrhu, který vyplývá ze Souhrnného plánu přípravy. Každé zaměstnání, minimálně důležitá zaměstnání (taktická, střelecká, ženijní, spojovací příprava apod.) musí mít řídícího zaměstnání, ne však velitele organické jednotky. Je nutné si uvědomit, že velitel jednotky se potřebuje také připravovat k nasazení, a ne připravovat, řídit a hodnotit zaměstnání, což se vylučuje. Jinými slovy musí být také cvičící. Jedině tak se jeho dovednosti vedení boje zdokonalí. Nestranný a kvalifikovaný instruktor či lektor, specialista ve svém oboru a zkušený z předchozích nasazení dokáže připravit taková zaměstnání, která budou potřebná a přínosná pro konkrétní nasazení. Tímto se zajistí i další výcvikové principy jako je vědeckost, přiměřenost a učení vojsk k tomu, čeho je v boji třeba. 4.3 Hodnocení přípravy Kontinuální a nestranné hodnocení opřené o poznatky z předchozích nasazení je nedocenitelné. Poskytuje potřebnou zpětnou vazbu a ta vytváří podmínky pro zdokonalování, čímž se dosáhne finálních dovedností. Pro podporu hodnocení je mimo jiné možné používat různé hodnotící metody a pomůcky, je možné a potřebné měřit časy, výkony, jejich zlepšování, identifikovat nedostatky za pomocí technologie (video, audio nahrávky, vizualizace na interaktivním bojišti apod.). Systematické měření a hodnocení poskytuje po řádném zpracování základ pro dosahování lepších výsledků, případně i pro úpravu výcvikových forem, metod a výcvikových prostředků. Zde vidím roli moderních simulačních technologií, včetně vyhodnocovacích aplikací. Při výcviku u útvarů k využití takových metod mnohdy nejsou prostředky. Jejich případné obstarání je natolik složité, že snižuje čas a energii na jiné aktivity, jako je třeba výše zmíněné řízení výcviku. 58

6 4.4 Implementace aktuálních poznatků Přímou vazbou výcvikového centra (resp. určeného pracoviště) na SOC MO, které řídí zahraniční operace, lze získávat včasné a vyhodnocené informace o aktuálním dění v operacích. Lze na ně pružně reagovat zaměřením výcviku, doškolení apod. Výcvik pak přímo integruje aktuální stav a stává se maximálně realistickým. 4.5 Zabezpečení vysoké míry odbornosti Vysoká míra odbornosti je dána koncentrací zkušeného a odborně kompetentního personálu s příslušnými prostředky a časovou dotací pro výcvik. Zcela jistě je nutné, aby lector či instruktor měl nejen působit na dané pozici v operaci předtím, než se stane školitelem, ale musí mít i schopnost předávat a učit. Některá specifická problematika může být vyučována i externími školiteli, což se nutně musí projevit v plánovací fázi. V případě, že v podmínkách ČR nelze určitý výcvik realizovat, je mnohdy namístě místo improvizace provést výcvik mimo ČR v tam, kde na to jsou optimální podmínky. Lze tak využít například zahraničních výcvikových center, výcvikových prostorů mající podobný charakter jako místo nasazení apod. 4.6 Zabezpečení výcvikového materiálu Jedním z podstatných faktorů, které částečně snižují úroveň výcviku k nasazení do zahraničních operací je fakt, že jednotlivé organizační celky nedisponují materiálem a technikou stejnou jako v operaci. Následují různá řešení ve formě krátkodobých zápůjček, vyplývají poté problémy s předčasným opotřebením nebo poškozením díky neodborné manipulaci apod. Celkově tak dochází k degradaci materiálu a tím pádem i snižování operačních schopností vlastníka daného materiálu, prostředku či techniky. Centralizace specifického výcvikového materiálu do jednoho místa by umožnila odborní zaškolení, využití v potřebním množství, patřičný servis a údržbu. Současně by jednotky cvičily s tím, co mají v operaci k dispozici, nebyla by nutná improvizace a hledání zástupných řešení. 5. Závěr Výše uvedený návrh má za cíl generovat další řešení směřující k podpoře výcviku k nasazení do zahraničních operací. Za pomocí vědeckých metod nalézt možnosti, jak současný stav přípravy, který však rozhodně není špatný, dále zlepšovat. Toto považuji za jednu z důležitých rolí vzdělávacích institucí a expertních pracovišť. Navrhovaný výsledek spočívá v kumulaci dostatečného množství expertů, informací, materiálu, a tím pádem i možností a flexibilní použití všech prostředků z jednoho místa ve prospěch nasazované jednotky. Díky špičkovým výkonům našich vojáků v operacích lze dosáhnout ještě vyššího odborného kreditu, než nyní. Nepřímo, cestou zahraniční diplomacie, opřené právě o výkony našich vojáků je možné získat i další benefity ve prospěch státu. 59

7 Literatura [1] Koncepce přípravy personálu rezortu MO na období Koncepce. Praha: MO, [2] Doktrína Armády České republiky. 3. vyd. Vyškov: Institut doktrín, [3] GRASSEOVÁ, M. a kol. Procesní řízení ve veřejném i soukromém sektoru 1.vyd. Brno: Computer Press, ISBN [4] Nasazení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany do zahraničních operací. [Oper-1-5]. Praha: MO, [5] Výpisy poznatku z aplikace Lessons Learned: Nároky na kvalifikační a odbornou připravenost. Povinná výbava pancéřovaných vozidel k vyproštění v případě nehody a vyškolení příslušných osob. Stanovení počtu odborných kurzů. Včasná výstavba jednotky. Zabezpečení výcviku. Zdrojový rámec a zodpovědnost za koordinaci přípravy jednotky OMLT. Zkušenosti řidičů terén, místní podmínky. Zpracování souhrnného plánu přípravy. Velitelství výcviku - Vojenská akademie. Vyškov,