Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček



Podobné dokumenty
Smyslové orgány ORGANA SENSUUM

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA DOLEŽALOVÁ

Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

Vývoj a stavba oka 2010

Čichový sensorický systém

FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ

ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

Zrakové ústrojí. Z. Nováková

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

Digitální učební materiál

OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA)

Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Jara Hornová. Oční propedeutika

Digitální učební materiál

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes. David Kachlík

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Jara Hornová. Oční propedeutika

SMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Oko - stavba oka a vady

PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI

Variace Smyslová soustava

Jara Hornová. Oční propedeutika

ONEMOCNĚNÍ OKA A JEJICH TERAPIE

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

MASARYKOVA UNIVERZITA

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Patologie předního segmentu oka na štěrbinové lampě

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013)

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Lidské oko jako objektiv a senzor

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

OKO VY_52_INOVACE_12. Ročník: 8. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

Obličejová část lebky - SPLANCHNOCRANIUM

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Gullstrandovo schématické oko

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Gullstrandovo schématické oko

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Ošetřovatelský proces u nemocného s penetrujícím poraněním oka

Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček. Příručka pro sestry v oftalmologii

Smyslové orgány (čidla)

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ ZMĚNY VE VIDĚNÍ PACIENTA S MAKULÁRNÍ DÍROU. Absolventská práce

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Gullstrandovo schématické oko

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

Lidské oko v porovnání s okem zvířecím. Absolventská práce

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Srovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány

Zrakové ústrojí 2 Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

VÝSKYT OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU SROVNÁNÍ ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

Základní vyšetření zraku

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček. Příručka pro sestry v oftalmologii

Kosti splanchnokrania

Nejčastější patologie předního segmentu oka

CC Ivan Hybášek eotorinolaryngologie, ISSN X, verze XI

FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4. Kompenzační pomůcky pro slabozraké

Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/ Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo

SMYSLOVÁ SOUSTAVA. Rozdělení receptorů. a) podle prostředí, ze kterého přijímají informace

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE ZAD A PÁNVE

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

1 Zrakové vnímání. 1.1 Sítnice (retina)

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.

Analýza smyslový vjem

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Presbyopie Praktická příručka pro asistenty

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.

Vnější projev multifaktoriální patologie postihující povrchové i hluboké struktury předního i zadního segmentu oka, očnice i přídatných očních orgánů

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Fossa cranii anterior media posterior

Ženské pohlavní ústrojí

ZEVNÍ TVAR SRDCE NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY NITROOČNÍ OPERACE. Bakalářská práce

Správně vidíme srdcem. Co je podstatné, je očím neviditelné (Exupery)

Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:

Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova universita v Brně Biofyzikální ústav. Biofyzika vnímání světelných podnětů

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3

Transkript:

Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček Oční koule (bulbus oculi) průměr cca. 25 mm, 2 póly: přední pól (polus ant.) => vrchol rohovky (vertex corneae) zadní pól (polus post.) osy: axis bulbi ext./int. - spojuje přední a zadní pól axis opticus - spojka mezi pozorovaným předmětem a fovea centralis meridiani (čáry mezi póly) X equator (kružnice kolmá na meridiani, střed bulbu) Vrstvy oční koule stěna má 3 hlavní vrstvy: povrchová (vazivová, tunica fibrosa bulbi), součásti: rohovka, bělima střední (cévnatá, tunica vasculosa bulbi, živnatka = uvea), součásti: duhovka, řasnaté těleso, cévnatka vnitřní (nervová, tunica interna bulbi, sítnice = retina) rozlišujeme: přední úsek: rohovka (cornea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris) duhovková část sítnice (pars iridiaca retinae) zadní úsek: bělima (slera) cévnatka (choroidea) optická část sítnice (pars optica retinae) Přední úsek oka Rohovka (cornea) vychází z povrchové vrstvy, bezcévná, plochy: přední / zadní (facies ant. / post.) okraj rohovky = limbus cornae, uložena do sulcus sclerae průměr rohovky: a) vertikální - cca. 11 mm, b) horizontální - cca. 12 mm tloušťka cca. 1,0 mm, při vrcholu kolem 0,8 mm 5 histolog. vrstev: epithelium ant. cornae lamina limitans ant. (Bowmani) lamina propria cornae lamina limitans post. (Descemeti) endothelium camerae anterioris www.atlascloveka.upol.cz 1 / 6 Oko

cévní a nervové zásobení: výživa: difúzně z komorové tekutiny inervace: n. ophthalmicus (senzitivní inervace) Řasnaté těleso (corpus ciliare) ze střední vrstvy, přechází z cévnatky v zóně zv. orbiculus ciliaris (její zevní okraj = ora serata) podkladem je m. ciliaris + processus ciliares (ty pak tvoří tzv. corona ciliaris) corona ciliaris až 80 ciliární výběžků, uspořádany paprsčitě výběžky dlouhé až 3 mm, mezi nimi plicae ciliares m. ciliaris hladký, vrstvy: fibrae meridionales (zevní) fibrae circulares (vnitřní) fibrae longitudinales fibrae radiales inervace: PASY, n. III (cestou ganglion ciliare) Duhovka (iris) ze střední vrstvy, průměr cca. 12 mm, ve středu otvor = zornička (pupilla) okraje: a) volný - margo pupillaris, b) zevní - margo ciliaris fix.: lig. pectinatum anguli iridocornealis (v trámčině => spatia anguli iridocornealis) přední okraj řasnatého tělíska plochy: přední = facies ant. anulus iridis major/minor = zevní (radiární žíhání) / vnitřní (krypty) zóna zadní = facies post. 3 histolog. vrstvy: stroma iridis s m sphincter (PASY) et m. dilatator (SY) pupillae endothelium camerae ant. stratum pigmenti iridis cévní a nervové zásobení: tepny: aa. ciliares ant., aa. ciliares post. longae pozn.: při margo ciliaris/pupillaris => circulus arteriosus iridis major/minor žíly: odpovídají tepnám inervace: nn. ciliares breves Zadní úsek oka Bělima (sclera) z vazivové vrstvy, zabírá 5/6 bulbu, při ekvátoru oční koule => úpony svalů, 4 otvory pro vv. vorticosae www.atlascloveka.upol.cz 2 / 6 Oko

výživa: ciliární tepny (=> episkleální síť), žíly: sinus venosus sclerae, vv. ciliares + vorticosae inervace: nn. ciliares longi Cévnatka (choroidea) ze střední vrstvy, zaujímá zadní 2/3 oční koule, hnědočervená, tloušťka 0,2-0,4 mm vpředu ztluštěna => corpus ciliare - z něho pak vzniká duhovka 4 histolog. vrstvy: lamina suprachoroidea lamina vasculosa lamina choroidocapillaris lamina basalis cévní a nervové zásobení: tepny: aa. ciliares post. breves žíly: odpovídají tepnám inervace: nn. ciliares longi Sítnice (retina) 2 oblasti: pars caeca (ciliaris et iridica) retinae pars optica retinae ad. a) pars ciliaris et iridica retinae pigmentovaná, síla cca. 0,1 mm, pokrývá zadní stranu iris a corpus ciliare ad. b) pars optica retinae obsahuje barvivo rhodopsin, červeně (oranžově) zbarvená v místě vstupu n. II => discus nervi optici (tzv. slepá skvrna, průměr až 1,5 mm, bělavé) v jeho středu prohloubení => excavatio disci - zde výstup a. centralis retinae žlutá skvrna = macula - místo nejostřejšího vidění, cca. 4 mm laterálně od slepé skvrny, v jejím středu - fovea centralis histolog. stavba: stratum pigmenti = zevní, přilehlá k cévnatce stratum cerebrale - další 3 vrstvy: stratum neuroepitheliale = světločivé elementy, I. neuron zrak. dráhy tyčinky (intenzita osvětlení) / čípky (barvy) stratum ganglionis retinae = bipolární bb., II. neuron zrak. dráhy stratum ganglionis nervi optici = velké gangl. bb. - jejich neurity => n. opticus => III. neuron zrak. dráhy cévní zásobení: tepny: stratum pigmenti vyživeno z cévnatky, ostatní vrstvy <= a. ciliaris retinae a. centralis retinae - v excavatio disci => horní/dolní větev, pak => arteriola temporalis/nasalia retinae sup./inf.; temporální větve => k makule => vysílají www.atlascloveka.upol.cz 3 / 6 Oko

aa. maculares sup./inf. a. hyaloidea - výživa čočky v období vývoje (embryologie) žíly: odpovídají tepnám Čočka (lens) bikonvexní, uložena ve fossa hyaloidea, průměr cca. 9 mm, optická mohutnost: až +20 D popis: plochy: přední / zadní; ty se stýkají v equator lentis póly: přední / zadní osa = axis lentis - spojka předního a zadního pólu stavba: capsula lentis na přední ploše čočky - epithelium lentis cortex lentis substantia lentis nucleus lentis závěsný aparát (zonula ciliaris): tvoří ho fibrae zonulares - vychází z lamina basalis a z mezer mezi ciliárními výběžky vlákna se upínají na čočku tak, že jedno na přední a druhé na zadní plochu mezi vlákny => spatia zonularia mezi aparátem a sklivcem => Petitův kanál Oční komory (camerae bulbi) vyplněny humor aquosus přední komora = camera ant. bulbi mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky; objem až 150 mm 3 tyto plochy svírají angulus iridocornealis - zde přes spatia anguli iridocorn. => humor do sinus venosus sclerae (Schlemův kanál) zadní komora = camera post. bulbi mezi zadní plochou duhovky (+ řas. tělesa) a přední plochou sklivce sklivcová komora = camera vitrea bulbi za čočkou, obsahuje sklivec (corpus vitreum) - fixován k discus n. II a pars ciliaris retinae struktura sklivce: membrana vitrea, stroma vitreum, humor vitreus (zákl. hmota) vpředu => fossa hyaloidea Přídatné orgány oka (organa oculi accessoria) Svaly (mm. bulbi) výčet: přímé: m. rectus sup., inf., lat., med. šikmé: m. obliquus sup., inf. www.atlascloveka.upol.cz 4 / 6 Oko

m. levator palpebrae sup. viz svalové tabulky Vazivový aparát očnice vagina bulbi => obaluje oční kouli; mezi ní a bělimou => spatium episclerale corpus adiposum orbitae => tuková tkáň mezi cévami, svaly, nervy,... periorbita = zesílený periost kostěnného skeletu orbity; při fisura orb. inf. => m. orbitalis (SY inervace, tlačí obsah očnice ventrálně) Víčka (palpebrae) - horní / dolní okraje (limbi palpebrales) => spojují se v commissura palpebrarum med. et lat. => angulus oculi med. et lat.; vymezují oční štěrbinu = rima palpebrarum podklad: vazivo - septum orbitale => 2 tarzální ploténky (tarsus sup. et inf.) - ty fixovány do stran - lig. palpebrale med. (tvar ležatého Y, úpon na crista lacrimalis ant. et post.) a lig. palpebrale lat. m. tarsalis sup., inf. plochy: přední = facies ant. palpebrarum z limbus palp. ant. => řasy (cilia), při nich glandulae sebaseae Zeisi (mazové žlázy) při limbus palp. post. => vyústění glandulae ciliares (Mollovy žl.) zadní = facies post. palpebrarum spojivka na arcus superciliares obočí (supercilium) Spojivka (tunica conjuctiva) na zadní straně víčka (=> tunica conjuctiva palpebrarum) - přechod přes fornix conj. sup./inf. => na oční kouli (=> tunica conjuctiva bulbi) pojmy: saccus conjuctivae, plica semilunaris conjuctivae, caruncula lacrimalis, lacus lacrimalis cévní a nervové zásobení (víčka + spojivky): tepny: aa. palpebrales (<= a. lacrimalis, facialis, transversa faciei, dorsalis nasi,...) žíly: žíly orbity a obličeje lymfa: nodi lymph. submandibulares, parotidei inervace: n. V1 (horní víčko), n. V2 (dolní víčko), n. VII (motor. inervace) Slzný aparát (apparatus lacrimalis) slzní žláza (glandula lacrimalis) - lok.: v zevním horním rohu orbity 2 části: pars orbitalis (v orbitě) et palpebralis (ve fornix conjuctivae sup.) z nich vyúsťují ductuli excretorii do fornix conj. sup. cévní a nervové zásobení: výživa: a. + v. lacrimalis lymfa => nodi lymph. parotidei inervace: n. lacrimalis www.atlascloveka.upol.cz 5 / 6 Oko

odvodné cesty rivus lacrimalis žlábek mezi sevřenými víčky a bulbem lacus lacrimalis (slzné jezírko) v med. koutku kolem caruncula lacr. puncta lacrimalia na papillae lacrimales (při zadním okraji víček) => canaliculi lacrimales (na začátku rozšířeny v ampulla canaliculi lacrimalis) => saccus lacrimalis (v fossa sacci lacrimalis) => ductus nasolacrimalis ductus nasolacrimalis = slzovod až 25 mm dlouhý kanálek, ústí v dolním nosním průduchu vyústění kryto řasou = plica lacrimalis Hasneri www.atlascloveka.upol.cz 6 / 6 Oko