2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra

2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 1 Analytická studie pro účely kandidatury Plzně na EHMK 2015 Zadavatel: ÚKEP Plzeň Zastoupený: RNDr. Milan Svoboda Zpracovatelka: PhDr. Alexandra Brabcová Datum: 17. května 2010 OBSAH 1. ÚVOD 2. HISTORICKÉ DĚDICTVÍ 2.1. Kulturní dědictví 2.1. Definice pojmu industriální dědictví 2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví 2.2.2. Charta industriálního dědictví 2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty 2.2.2.2. Východiska Charty 2.3. Industriální dědictví a regionální identita 2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní identita 2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita 2.4. Nová využití industriálního dědictví 2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra 2.4.2. Industriální památky a umělci 2.4.2.1. Artist-in-Residence 2.4.2.2. Site specific 2.4.2.3. Light Lab 2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 2 2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a památková ochrana 2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus 2.6.1. Industriální turismus 2.6.2. Firemní turistika 2.7. Evropská stezka industriálního dědictví ERIH 2.7.1. Heineken Experience, Amsterdam 3. PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ A JEJICH KONVERZE Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití fenoménu plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na EHMK 2015 3.1. Konverze pivovarů v zahraničí 3.1. Evropská kulturní centra ve starých pivovarech 3.1.1. Německo 3.1.2. Švýcarsko 3.1.3. Británie 3.1.4. Belgie 3.1.5. Slovensko 3.1.6. Polsko systémový přístup ke konverzi industriálního dědictví v postkomunistické zemi 3.2. Pivovary v České republice 3.2.1. Funkční pivovary - rekonstruované budovy sloužící původnímu účelu 3.2.2. Rekonstruované pivovary pro účely jiného využití 3.3.2.1. Kulturní a vzdělávací funkce 3.3.2.2. Jiné konverze pivovarů na území ČR 3.2.3. Principy konverze budov pivovarů v ČR 3.2.3.1. Principy konverze pro Zámecký pivovar v Litomyšli, navržené atelierem AP Josefa Pleskota 4. SOUVISLOSTI PRO PIVOVARY V PLZNI 4.1. Současná situace pivovarnictví v České republice 4.2. Historie plzeňského piva jedno ze zrcadel Evropy 4.2.1. Vlastní (plzeňská) receptura pivo 4.3. Plzeňské pivovary pivovar jako součást identity města a symbol jeho proměny 4.3.1. Historie plzeňských pivovarů 4.3.2. Příležitosti pro koverzi Světovaru pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra 4.3.3. Příležitost konverze Světovaru v programové linii přihlášky do kandidatury na EHMK 2015

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 3 1. ÚVOD Konverze industriálního dědictví odráží stejně jako řada jiných témat dynamickou politickou, společenskou a hospodářskou proměnu, kterou prochází sjednocená Evropa. Přibližně 80 % obyvatel Evropy žije ve městech 1, která jsou místy k životu a práci. Jsou také centry ekonomických, hospodářských a administrativních aktivit, stejně jako kultury, vzdělání, zábavy a sportu. Neustále se měnící města odrážejí rozmanité a bohaté dědictví Evropy, včetně jejích kulturních tradic a hospodářských inovací. S útlumem národních států se města stávají centry regionů, ohnisky inovací s novou infrastrukturou orientovanou na rodící se nová hospodářská odvětví současnosti služby, turistický ruch, zdraví a vzdělávání. Evropa regionů nemá jedno centrum. Důraz se naopak přesouvá k vytváření originálních a osobitých lokalit, reflektujících své tradice a schopných budoucích transferů lidských zdrojů, zboží a služeb. Průmyslová historie Evropy se stává minulostí, která je chráněna jako zdroj její společné identity a kontinuity. Úspěšná konverze průmyslového dědictví představuje konkurenční výhodu - úspěšnou komoditu, která závisí na tom, jak se podaří rozlišit a zužitkovat identitu místa v očích obyvatel i současných globálních turistů, kteří mohou být vzápětí následováni realitním trhem 2. Neúspěšná konverze může vést ke ztrátě identifikace místních obyvatel s vlastním dědictvím a k nedostatečné úspěšnosti ekonomické regenerace oblasti. Důležitým faktorem, který tuto konverzi ovlivňuje, je postupná proměna Evropy v informační společnost, která hledá společnou identitu mj. ve své průmyslové minulosti. Východiskem pro zpracování této studie se stalo téma konverze industriálního kulturního dědictví, zejména v oblasti pivovarů v České republice i v Evropě, a to zejména: - revitalizace dosud funkčních provozů a jejich částečné zpřístupnění pro účely turistického ruchu, - konverze již nevyužívaných objektů pro účely kulturních center. Plzeň jako sídelní město jedné z nejznámějších světových značek disponuje možnostmi pro oba existující evropské trendy. Zpřístupnění Prazdroje a jeho aktivity pro veřejnost spadají do oblasti pokročilé evropské industriální turistiky. Na druhé straně možná konverze již opuštěného Světovaru pro účely moderního uměleckého a komunitního centra, schopného zapojení do mezinárodních kulturních sítí, představuje další příležitost pro město, jak se 1 http://europa.eu.int.comm/research/rtdinf21/en/key/18.html (23.11.2001) 2 Fragner, Benjamin: Rozklad impulzem rozvoje. Industriální turistika Manchesteru. In: Vesmír 84, 300, 2005/5 viz http://www.vesmir.cz/clanekt.php3 (26.6.2007)

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 4 vypořádat se svou slavnou průmyslovou minulostí a učinit ji promyšleně součástí své identity a marketingu. Jakékoliv počiny v tomto směru budou zahraničními návštěvníky i poučenou českou veřejností posuzovány v současném kontextu historického dědictví, pro které se v evropském prostoru v uplynulých desetiletích ustavily systémové mechanismy a normy. 2. HISTORICKÉ DĚDICTVÍ Definice pojmu dědictví 3 Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi světového dědictví, byla poprvé diskutována na konferenci OSN v roce 1972. Vychází z toho, že člověk a příroda se vzájemně ovlivňují, a proto je nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Úmluva o ochraně světového kulturního dědictví Na generální konferenci UNESCO 4 byla v tomtéž roce (16. 11. 1972) schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage) 5, která vstoupila v platnost v roce 1975. Úmluva sdružuje 178 států. Jejím hlavním posláním je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací. Na našem území se Úmluva stala závaznou od roku 1991. Podstata konceptu dědictví Podstatou konceptu dědictví na rozdíl od památky je nedílně jak jeho ochrana, tak jeho využití pro současné i budoucí generace. V tomto smyslu pojem odráží postupnou proměnu kritérií kulturních hodnot včetně parametrů atraktivity pro investice a turistický ruch. Hlavní parametry dědictví z hlediska jeho turistické přitažlivosti: - autenticita, jedinečnost a originalita. 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/sv%c4%9btov%c3%a9_d%c4%9bdictv%c3%ad 4 UNESCO 20 let existující odborná instituce, která chrání nejvýznamnější kulturní památky. V současné době se jedná o téměř osm set památek, které chrání 178 států světa. Odborná instituce UNESCO byla zřízena Organizací spojených národů v roce 1946, ČSSR byla jednou ze zakládajících zemí.. V roce 1972 byla na zasedání generální konference přijata konvence s Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tato konvence s názvem WORD HERITAGE sdružuje 178 států. Naše republika, tehdy ještě československá, se k těmto státům přidala v roce 1991, kdy se podepsaná smlouva ze dne 15.11.1990 stala závaznou. 39) V seznamu bylo od té doby zapsáno 12 lokalit nacházejících se na území ČR. 5 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví viz: http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009778.pdf (10.9.2007)

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 5 Hlavní parametry památkové péče o dědictví: - autenticita, celistvost, technický stav a stav právní ochrany. Z toho vyplývá, že v parametrech původnosti a jedinečnosti se zájmy cestovního ruchu se zájmy památkové péče setkávají 6. Současným největším problémem revitalizace většiny kulturně historického dědictví České republiky je funkční využití objektů, aniž by došlo k nevratnému snížení jejich památkové podstaty či naopak k jejich chátrání z důvodů nepružnosti systému památkové péče ČR, který je namnoze v rozporu s realitou moderní společnosti. Mezi velká rizika nedostatečně celospolečensky řízeného a koordinovaného procesu patří mimo nedostatečné finanční zdroje i - nebezpečí inscenování autenticity neodborným a historicky nehodnověrným způsobem (včetně vytváření falešného genia loci), které nejsou v souladu s důstojným kulturním využitím kulturně historického dědictví na jedné straně komercializace památek, - důsledné a neživotné zmrazování památek do určitého zakonzervovaného období, ochrana i nepodstatných detailů a vytváření plošného skanzenu kulturně historického dědictví, který neodpovídá výrazu současné společnosti. Kulturní dědictví jako fenomén městské regenerace a turistického ruchu je s otázkou kultivovaného a funkčního využití objektu neoddělitelně propojeno do sebemenších detailů. Autenticita prostředí je klíčovým indikátorem kulturního i udržitelného turismu. Místo viditelně vytvořené pro turisty nebo znehodnocené nevhodnými developerskými zásahy ztrácí část klientely, a to v zásadě tu nejkvalitnější a nejvzdělanější vrstvu evropské populace, která v zásadě hledá stejné parametry pro místo svého života i na cestách. Mimo to koncept společného evropského kulturního dědictví přinesl nový fenomén cestování jako holistickou zkušenost poučených a samostatných cestovatelů, kteří se orientují ve standardech kulturní nabídky a hledají zážitek, jehož podstatou je neopakovatelnost. 2.1. Kulturní dědictví Definice pojmu kulturní dědictví Kulturní dědictví je hmotným nebo duchovním dokladem, přírodním nebo uměle vytvořeným, jemuž je přikládán estetický, historický, vědecký nebo duchovní význam. Za kulturní dědictví jsou podle Úmluvy považovány: památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní 6 Pásková, Martina: Dědictví pro turismus nebo turismus pro dědictví. Veřejná správa, č. 31, 18, 2002. viz: http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2002/0031/pril_2.html

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 6 obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy) skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska) V rámci kategorie kulturního dědictví se nachází industriální dědictví jako výtvor lidské činnosti. 2.2 Definice pojmu industriální dědictví Industriální dědictví je definováno Chartou industriálního dědictví: Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení, dílny, továrny, mlýny, skladiště, obchody, doly, místa, kde se zpracovávají a čistí suroviny a objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i dopravní stavby a veškerá infrastruktura, místa mající vztah k průmyslu, včetně objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání. Specifickou součástí evropského industriálního dědictví jsou historické doklady potravinářství, to znamená mimo jiné objekty bývalých i současných pivovarů, jejich zařízení, zachovalé technologie výroby, veškerá materiální i nemateriální kultura výroby a konzumace piva. Vzhledem k historické tradici vaření piva v Evropě se jedná o významnou součást její identity. Do současnosti jsou dochovány stovky až tisíce budov původních pivovarů, které neodmyslitelně patřily k tvářnosti evropských měst. 2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví Vznik tématu industriálního dědictví a pozornost, která je mu v současné době věnována, vyplývají z radikální transformace evropské společnosti z průmyslové ekonomiky do ekonomiky služeb. Zhruba od 60. let 20. století začalo docházet k útlumu jednotlivých evropských průmyslů. Další vlnu představuje nástup globalizace spolu s centralizací jednotlivých průmyslů do několika velkých nadnárodních společností. Opuštěné a nevyužívané budovy a zařízení začínají velice rychle chátrat a podléhat zkáze a zániku, což dává impuls ke vzniku nové oblasti evropské kulturní historie industriálního dědictví. Průmyslové stavby a jejich zařízení tak následovaly své předchůdce - hrady, zámky a monumentální kláštery jako důležité hmotné doklady a milníky evropské historie, společenským konsensem určené k zachování a nalezení jejich nového využití.

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 7 Celá tato dynamická transformace se odehrává již v etapě rozvinuté národní a nadnárodní evropské spolupráce. Záchrana a nové využití industriálního dědictví se děje na základě koordinace a mnohostranné spolupráce a jednotlivé místní památky jsou studovány a nahlíženy z mezinárodní perspektivy. 2.2.2. Charta industriálního dědictví 7 Charta industriálního dědictví vznikla v roce 2003 v době trvání kongresu Mezinárodního výboru pro obnovu industriálního dědictví (TICCIH) 8 v Nižním Tagilu u Moskvy. Dokument stručně definuje podstatu industriálního dědictví, upozorňuje na jeho celospolečenské hodnoty a zároveň definuje hlavní priority a způsoby, jak tuto nedílnou součást kulturního dědictví chránit a napomoci jejímu zachování. Vychází se zde z toho, že průmyslová revoluce s sebou přinesla tak rozsáhlé inovace, že hmotné doklady těchto změn mají pro lidstvo univerzální hodnotu, proto je třeba uznat důležitost jejich studia a zachování. Jedná se zejména o stavby a konstrukce postavené pro výrobní účely, technologie a nástroje, města a krajiny, v nichž se nacházejí, a jejich další hmotné i nehmotné projevy. 2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení; dílny; továrny; výrobny a mlýny; skladiště; obchody; doly; místa, kde se zpracovávají a čistí suroviny a objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i dopravní stavby a veškerá infrastruktura; místa, mající vztah k průmyslu, včetně objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání. 2.2.2.2. Východiska Charty Charta industriálního dědictví vychází především z toho, že průmyslové dědictví: - vypovídá o činnostech, které měly a stále mají hluboké historické důsledky, - má společenskou hodnotu, neboť je součástí dokumentace života obyčejných lidí a jako takové poskytuje významný pocit identity a dále hodnoty vědecké, technické i případně estetické, které se váží k dané lokalitě a dodávají jí jedinečnost v dochování technologických postupů a typologie míst a krajiny. 7 http://vcpd.cvut.cz/print.php?menuid=40 8 TICCIH je světová organizace, zabývající se industriálním dědictvím (založená 1975). j Originální text Charty industriálního dědictví v angličtině a francouzštině je zveřejněn na webových stránkách organizace viz www.mnactec.com/ticcih/

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 8 Proto by měl být charakter těchto lokalit chráněn, měla by být zachována jejich funkční celistvost, hodnota a autenticita prioritou je uchování objektů in situ. Charta doporučuje, aby nové využití respektovalo významné charakteristiky, udrželo originální schéma provozu a činnosti a co nejvíce se přiblížilo původnímu převládajícímu využití. Doporučuje vymezit prostor, kde by bylo původní využití vysvětleno. 2.3. Industriální dědictví a regionální identita Průmyslové dědictví je vždy zásadně zvažováno v souvislosti s otázkami identity. Klíčovou otázkou je zde to, zda místní identita byla industrializací oslabena, či posílena a zda ji konverze průmyslového dědictví může v současnosti nějak významně posílit. 2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní identita Vytváření kulturní identity je v zásadě podporováno politikami Evropské unie. Za jeden z jejích pilířů je chápáno sdílení kulturního dědictví v nejširším měřítku 9. Protože vznik samotné unie byl ovlivněn spíše ekonomickými důvody než pocity společné kulturní jednoty, nabývá nyní otázka evropské identity mimořádného významu. Této skutečnosti využila řada zemí a učinila z tématu průmyslového dědictví svůj rozvojový potenciál v rámci konceptu sdílené evropské identity. Celé oblasti Velké Británie a řady dalších evropských zemí vytvořily v posledních desetiletích strategii těsného spojení průmyslového dědictví a regionální identity. Využily silné živé místní historie a pocitu nejistoty, provázející procesy radikální transformace evropské společnosti a celosvětové globalizace - a byly v tom většinou úspěšné. Z postkomunistických zemí se modelovým způsobem chová k průmyslovému dědictví jako součásti své identity Polsko, jak je dále dokladováno na konkrétních příkladech v oddíle 3.2.6. 2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita Dalším významným tématem, které se ke konverzi industriálního dědictví pro účely turistického ruchu a rozvoje regionů pojí, je jeho vnímání běžnou populací a místními obyvateli. Část z nich spojuje průmysl s těžkou, špinavou a námezdní prací, dále se zničením krajiny a vznikem městských slumů. Útlum nebo zánik místního průmyslu je dále spojován s jinými těžkými tématy nezaměstnanosti, úpadku lokality a ekonomickou depresí. Na druhé straně však může reflektovat i místní proměnu společnosti, jejích ekonomických a životních podmínek a technologického vývoje. Tato jemně nostalgicky podbarvená 9 Wintle, Michael (ed.): Culture and Identity in Europe. Recenze knihy viz http://www.ejil.org/journal/vol18/no3/br5.html

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 9 tradice se může stát základem nové, nevídané dynamické prosperity lokality pro 21. století, jako např. velkorysá rekonverze severního Porýní Vestfálska a Porúří. Dvěma základními důsledky deindustrializace západní Evropy jsou: a) vytváření a ochrana průmyslových památek, zejména vytváření industriálních muzeí, b) proměna vnímání mizející nebo zaniklé kultury ve zdroj místní identity a hrdosti. Obě tato témata jsou obvykle včleněna do regionálních strategických rozvojových dokumentů. 2.4. Nová využití industriálního dědictví Originální využití starých průmyslových objektů může zásadním způsobem přispět ke zvýšení přidané hodnoty původně zanedbaného území, protože potenciální hodnota uvolněných území je vysoká. S étosem moderní evropské společnosti se pojí alternativní formy využití těchto lokalit ke kulturním účelům, zejména v oblasti současného divadla, hudby a výtvarného umění, pro muzea průmyslu a dále pro účely vzdělávání, rekreace a sportu. 2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra Experimentální a multimediální scény oslovují zejména mladou generaci, a to jak již tvůrce, tak diváky. Např. Fabrik-theatre Avignon je divadlem založeným v devadesátých letech 20. stol. v bývalé tovární hale pro opravy automobilů. Tato elektronická divadelní továrna nabízí experimentální prezentace v oblasti multimédií, internetu, syntézy obrazů, projekce videa a živé elektronické hudby. V německé Postupimi vzniklo v tovární strojírenské hale taneční divadlo Fabrik Potsdam, které patří mezi uznávaná divadla moderního tance a sídlí zde mezinárodní taneční společnost, která pořádá Mezinárodní postupimské dny za účasti předních světových choreografů a tanečních skupin. Rotten Fabrik Curych, která sídlí v architektonicky ceněné průmyslové budově bývalé tkalcovny hedvábí, nyní slouží jako Centrum pro volný čas, kulturu a vzdělávací aktivity. Podobným kulturním a komunikačním centrem disponuje Altona Hamburg v budově bývalé strojírenské továrny. Konkrétní příklady konverze objektů pivovarů pro účely kulturních center v ČR i v Evropě jsou dále rozpracovány v oddíle 3.2. 2.4.2. Industriální památky a umělci 2.4.2.1. Artist-in-Residence Artist-in-Residence 10 programy nabízejí příležitost uměleckých pobytů residenčního pobytu pro uměleckou tvorbu. Většinou nabízejí pobyty 10 http://en.wikipedia.org/wiki/artist-in-residence (10.9.2007)

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 10 k tvorbě v oblasti výtvarného umění, literatury, hudby, performing arts, divadla, architektury, designu a tance. Délka pobytu se liší od dvou týdnů do půl roku, výjimečně je to rok. Pobyt končí výstavami prací nebo uměleckými akcemi, které vznikly v období pobytu umělce. Umělci v západoevropských zemích získávají na tyto pobyty granty. Programy Artist in Residence se uskutečňují v zásadě již od 20. let 20. století. Jejich institucionální podoba vznikla v šedesátých letech a v 90. letech zaznamenaly skutečnou renesanci, protože globalizace podpořila nomádské tendence umělců. Mezinárodní umělecká výměna vždy patřila k nejlepším tradicím evropské kultury a v podobě rezidenčních pobytů umělců našla svou sofistikovanou podobu. Industriální architektura a památky jsou častou destinací rezidenčních umělců, ať již jako objekt umělecké tvorby, anebo fyzicky díky vzniku rezidenčních ubytovacích kapacit. 2.4.2.2. Site specific Site specific 11 (místu na míru) je pojem, který v češtině nemá ekvivalent, ani pro něj neexistuje oficiální český překlad. Označuje převážně divadelní aktivity, které svým zaměřením na autentický prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory nebo rurální prostředí) upoutávají pozornost všech aktérů stejně jako diváků k autentické situaci. Jsou založeny na důkladném teoretickém i fyzickém průzkumu místa, kde se projekt odehrává. Site specific pracuje s geniem loci příběhem místa, okolní krajiny a společenství, s oživením vědomí sounáležitosti s místem prostřednictvím společného prožití uměleckého zážitku. Při tomto typu projektu, který má interdisciplinární charakter, se mohou setkat studenti i odborníci různých disciplín např. antropologie, divadelní antropologie, filozofie, historie a sociologie s hudebníky, výtvarníky, tanečníky nebo light designery. Námětem site specific dílny může být dopad historických událostí na současný život komunity jako podnět pro uměleckou akci. Site specific projekty práci s místní komunitou v různé míře obsahují, snaží se do projektu zapojit důležité místní aktéry a věnovat pozornost problémům, s nimiž se místní komunita potýká. 2.4.2.3. Light Lab Light Lab (Světelná laboratoř) Mimo site specific projektů se v souvislosti s industriálním dědictvím objevují také Light Lab projekty. Light Lab je umělecká světelná laboratoř, jejímž smyslem je sloužit jako mobilní prostor pro vizuální druh komunikace, založený na originálním společném prožitku. Jedná se o 11 Brána muzea otevřená. Alexandra Brabcová (ed). Nakladatelství JUKO 2002., s. 416

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 11 využití světelných a osvětlovacích technik za účelem vytvoření svébytného uměleckého díla, které využívá dané prostředí a může být kombinováno s dalšími uměleckými žánry se zvukem, obrazem a pohybem. Např. v malém městě Unna v Porúří vzniklo zatím jediné muzeum světelného designu na světě v původním objektu pivovaru Linden. Jeho aktivity jsou součástí programu Porúří jako EHMK 2010. 2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu Konverze původního objektu pro účely muzea je jednou z nejrozšířenějších nových funkcí. Jedním z měst, které prožívalo rozmach v době průmyslové revoluce, je Barcelona. Cílem projektu mnactec 12 je snaha vytvořit v okolí Barcelony industriální stezku síť muzeí vědy, techniky a průmyslu, která by návštěvníkům osvětlovala vývoj průmyslových odvětví v jejich přirozeném prostředí a prostorách bývalých průmyslových objektů a areálů. Důraz je kladen i na specifika historie regionu a tradiční místní výroby. V současnosti je možno navštívit již 14 muzeí, pro 6 dalších vytipovaných lokalit je revitalizace plánována. Dalším příkladem podobného typu je např. současná konverze osmi průmyslových objektů pro účely muzeí ve Varšavě. 2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a památková ochrana Současné pojetí architektonické konverze průmyslového dědictví zdůrazňuje přístup využitelnosti budov se zohledněním jejich kulturní hodnoty. Od 80. let 20. století se objevuje i vzrůstající estetické ocenění průmyslových budov a jejich osobitého půvabu. Zvláště technická architektura se těší z proměny standardů architektonické krásy. V každém případě jsou tyto budovy chápány v souvislosti s kulturními hodnotami průmyslového dědictví a jako nedílná součást genia loci místa. Nové využití industriálního dědictví prochází např. ve Velké Británii nyní standardním přístupem územního plánování, který s přihlédnutím k historické hodnotě objektu nebo lokality hledá jejich vhodné využití. Nový design a efektivní využití industriálního dědictví, které by citlivě respektovaly jeho historickou hodnotu, předpokládají jistou dosaženou úroveň společenského konsensu o povaze a významu tohoto dědictví, která zatím v České republice plošně schází (viz diskuze nad rekonstrukcí památkově nepříliš významných Sovových mlýnů v Praze). Konverze historických hospodářských, technických a průmyslových budov je prestižní zakázkou pro evropské architekty, jak dokazují četné příklady ze zahraničí. Pro konverzi jakékoliv části industriálního dědictví je třeba sladit oprávněné nároky památkové péče se soudobým architektonickým a estetickým diskurzem. 12 http://vcpd.cvut.cz/index.php?aktualitaid=104 (11.9.2007)

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 12 2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus 2.6.1. Industriální turismus Industriální turismus je specificky novým fenoménem, který se objevuje v souvislosti s využitím průmyslového dědictví pro účely turistického ruchu. Jedná se jak o využití průmyslového dědictví konvertovaného k nejrůznějším účelům - industriální památkový turismus (Industrial Heritage Tourism), tak o (bezpečné a s primárním účelem sladěné) turistické zpřístupnění existujících výrobních provozů, které je v západní Evropě čím dál oblíbenější industriální/firemní turistika (Industrial Tourism) 13. Primárním účelem industriálního památkového turismu je nabídnout návštěvníkům pohled na region z hlediska jeho průmyslového vývoje. Mnohé industriální památky jsou díly špičkové průmyslové architektury známých architektů, jejichž historická, architektonická, umělecká, estetická a technická hodnota je nesporná. Fenomén industriálního turismu se nedílně pojí se zážitkovou turistikou. Industriální turismus se řadí do kategorie kulturního turismu, jehož cílem je poskytovat zábavu i vzdělání prostřednictvím autentické zkušenosti s historií a kulturními tradicemi. Principem kulturního turismu je to, že obyčejné se stává neobyčejným. Tím má současnému turistovi mnoho co nabídnout, protože kulturní dědictví není pouhou historií, ale prezentuje dějiny způsobem, který je ušit na míru současným potřebám a preferencím veřejnosti. Vyhovuje moderní vášni pro individuální zážitek a nabízí nalezení nového potěšení z objevení génia loci míst a jejich identity. Investice do infrastruktury pro kulturní turismus předpokládají na rozdíl od tradičního turismu rozvoj jiného typu zázemí pro návštěvníky. Je zde zvýšená potřeba stylového řešení, a to jak v ubytovacích, tak ve stravovacích zařízeních. Objevuje se také mnohem ultimativnější požadavek, aby tato zařízení nebyla v rozporu s citlivým přístupem k památkám a historickému dědictví. 2.6.2. Firemní turistika Další velice prosperující odnoží v rámci industriálního turismu se stala rovněž firemní turistika v činných provozech. Pionýrem v této oblasti se stala firma Peugeot, která otevřela dveře návštěvníkům již v roce 1930, následována pivovarem Kronenbourg ve Strasbourgu. Skutečný trh pro firemní turistiku se rozvinul až v uplynulém desetiletí, kdy 13 V zásadě se ale oba pojmy používají nedůsledně a pod pojmem industrial tourism se často uvádějí i aktivity a produkty, které se týkají památkového turismu. Proto je i nadále v tomto textu používán tento termín.

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 13 nejdynamičtější firmy začaly chápat tuto oblast jako součást firemní komunikace s veřejností. Tyto návštěvy, zpravidla bezplatné, přitahují dle výzkumů všechny vrstvy populace a všechny generace studenty, stejně jako důchodce, turisty, rodiny s dětmi a zejména příbuzné a přátele zaměstnanců. Pro firmy představují nezanedbatelný přínos v získávání nových zákazníků a udržení loajality stávajících, podporu značky a nezanedbatelný příjem z firemních obchodů. Např. ve Francii v roce 2004 vygenerovalo 48 zpřístupněných podniků v regionu Loiry 8 milionů návštěvníků a samotné produkční centrum Peugeot Citroen dosahuje každoročně 70 000 návštěvníků 14. 2.7. Evropská stezka industriálního dědictví ERIH 15 Pro mnoho oblastí severní a západní Evropy jsou období a průběh uplynulých dvou století svázány s přítomností průmyslu. Průmyslové stavby jsou svědectvím ekonomického a sociálního rozvoje oblastí, stejně jako vyjádřením regionální identity. Jejich záchrana a konverze pro současné účely napomáhá tomu, aby si evropská společnost byla vědoma důležitého aspektu své minulosti, mimoto mají potenciál pro nový ekonomický a regionální rozvoj lokalit. Nejdůležitějším nástrojem jejich regenerace napříč Evropou je ERIH - European Route of Industrial Heritage (Evropská stezka industriálního dědictví). Je považována za hlavní příspěvek k trvalému rozvoji evropské kultury, společnosti a prostředí v oblasti průmyslového dědictví. Představuje a organizačně i nabízí marketing společné historie, je stimulátorem ekonomického růstu regionů a zdrojem nové hrdosti obyvatel. ERIH je sofistikovaným evropským projektem, který vznikl již na základě vysoce rozvinuté mezinárodní spolupráce zemí G7. Jedná se o promyšlenou a funkční strukturu tvořenou několika úrovněmi, z nichž nejvyšší příčku představují tzv. národní kotviště (anchor points) - klíčové průmyslové památky, které jsou nejtypičtějšími reprezentanty celého spektra průmyslové minulosti jednotlivých zúčastněných zemí a daných lokalit. Dalšími úrovněmi jsou regionální sítě, tematické a regionální stezky. V České republice má statut kotviště právě Plzeňský Prazdroj, který je významnou destinací industriální a firemní turistiky. Z 850 industriálních památek na listině ERIH v 32 evropských zemích má statut kotviště (Anchor Point) 72 památek, které vytvářejí hlavní evropskou stezku. Mezi kotvišti je možno nalézt pivovary Heineken v Holadnsku, Zywiec v Polsku a plzeňský Prazdroj, který je jediným kotvištěm stezky v České republice. Z celkového počtu evidovaných objektů je 225 pivovarů. 14 A boom in industrial tourism viz http://www.psa-peugeot citroen.com/en/magazine/magazine_doss_c2.php?id=260 (16.8.2007) 15 http://www.erih.net/index.php

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 14 2.7.1. Heineken Experience, Amsterdam 16 Jedním z kotvišť ERIH je muzeum Heineken v Amsterdamu. Původní pivovar vznikl v roce 1867 a produkoval pivo světoznámé značky do roku 1988. Po přesunu výroby do nových budov byla v roce 1991 budova rekonstruována a nově otevřena jako muzeum a společenské centrum pro firmy. Pro úspěch bylo muzeum přebudováno v roce 2001 a další masivní přeměna turistické destinace se odehrála v roce 2008. Poslední transformace nabízí návštěvníkům 4 patra interaktivních výstav s využitím nejnovějších high-tech multimédií, zacílených zejména na YouTube generaci. Záměrem projektu bylo poučit publikum o procesu vaření piva, stejně jako propagovat značku a pobavit návštěvníky. V rámci Experience Heineken se návštěvníci seznámí také s historií dynastie Heineken. Součástí prohlídky jsou stáje s tradičním plemenem koní, kteří rozváželi pivo, a dva pivní bary. Do vstupného jsou započítány dvě lahve piva, návštěvníci si také mohou vytvořit vlastní design láhve Heineken. Každé prohlídky se může zúčastnit na cca 650 osob. Zájemci se mohou dopravit do muzea člunem. Muzeum je na listině Evropské stezky industriálního dědictví se statutem kotviště. V současné podobě se jedná o jeden z nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších turistických cílů v Amsterdamu. 3. PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ A JEJICH KONVERZE Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití fenoménu plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na EHMK 2015 3.1. Konverze pivovarů v zahraničí Konverze industriálního dědictví se v ekonomice služeb a znalostí západoevropských zemí stala v uplynulých desetiletích významným společenským, kulturním a historickým problémem. Obnova průmyslových budov a jejich opětovné začlenění do okolí je řešeno v souvislosti s otázkou jejich nového využití. Původní budovy pivovarů jsou v tomto kontextu chápány jako jeden z významných prvků identity měst, které udržují živou spojnici mezi jeho minulostí, přítomností a budoucností. Na evropském kontinentu je tradice pití piva udržována od keltského, slovanského a germánského období, proto je chápána jako významná součást evropské historie. Většina dochovaných pivovarů pochází, stejně jako v případě Plzně, z industriálního období a značná část z nich hledá nové využití. Spolu s kandidaturou Belgie na EHMK 2015 se zde nabízí srovnání s úspěšnou konverzí dvou belgických pivovarů - Wiels v Bruselu a Lamot v Mechelen, které jsou považovány za reprezentativní příklady 16 http://en.wikipedia.org/wiki/heineken_experience, http://amsterdamtraveller.org/2009/04/28/the-heineken-brewery-in-amsterdam/, http://www.amsterdamsights.com/attractions/heineken.html

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 15 transformace a nového využití industriálního dědictví. Pivovar Wiels v Bruselu byl adaptován pro účely kulturního centra. Pivovar Lamot je využíván pro účely konferenčního a památkového centra, kde jsou komerční a nekomerční funkce smíšeny. Obě budovy se staly předmětem citlivé a kvalifikované architektonické obnovy s cílem vysoce zvýšit jejich novou využitelnost. Zkušenosti z jejich konverze mohou sloužit jako příklad pro Světovar, zejména v hledání pokojné koexistence mezi funkcí a udržitelností, které není založeno na standardních přístupech, ale originálním řešení obou projektů. 3.2. Evropská kulturní centra ve starých pivovarech 17 Vytváření kulturních a uměleckých center ve starých pivovarech je současným evropským trendem, který je možno nalézt nejvíce v Německu a ve Švýcarsku. Jedná se mj. o Bavaria Bohemia Center v německém Schönsee, KulturBrauerei komplex v Berlíně, pivovar Löwenbrau v Zürichu, Warteck v Bazileji, Dortmunder Union nebo muzeum světelného designu v pivovaru Linden v Uně. 3.2.1. NĚMECKO Centrum Bavaria Bohemia ( CeBB ), Schönsee 18 Bývalý obecní pivovar města Schönsee patří k nejvýznamnějším stavebním památkám regionu. Budova se západním křídlem (sladovna 19. století), východním křídlem (ležácký sklep pravděpodobně 17. - 18. stol.) a středovou stavbou (dřívější sladovnický hvozd) sloužila právovárečným obyvatelům města Schönsee do začátku 50. let minulého století jako pivovar. Po ukončení tradice pivovarnictví prodalo město budovu do soukromého vlastnictví. V roce 1988 získalo město budovu zpět a řešilo její veřejné využití. První nápad na zřízení turistického centra "Hornofalcký les/ Oberpfälzer Wald" ztroskotal. Naopak nápad bývalého starosty Hanse Eibauera z roku 1997/98 na zřízení "bavorsko-českého kulturního centra" dostal po dlouhých a složitých jednáních v roce 2004 zelenou. Podle plánů architektonické kanceláře "Brückner & Brückner", Tirschenreuth byla budova ve vlastnictví města sanována a rozšířena pro využití Centrem Bavaria Bohemia (CeBB). Projekt rekonstrukce získal vysoké ocenění Best architects Award 2008. V německých i mezinárodních časopisech o architektuře o něm vyšlo mnoho podrobných článků a fotografických příspěvků. Hlavním záměrem Centra Bavaria Bohemia je budování kulturního života českého a bavorského sousedního regionu od vztahu "vedle sebe" ke vztahu "spolu". Spolek Bavaria Bohemia se od svého založení v březnu 2006 snaží o vybudování koordinační a kulturní točny 17 Většina informací o konvertovaných pivovarech německé oblasti pochází z: http://www.artinfo.com/news/story/29775/new-cultural-centers-on-tap-in-europe/ 18 http://www.google.cz/#hl=cs&source=hp&q=bavaria+bohemia+center+sch%c3%b6nsee&b tng=vyhled%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad+google&lr=&aq=f&aqi=&aql=&oq=bavaria+bohe mia+center+sch%c3%b6nsee&gs_rfai=&fp=51c0de3ee27b473d

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 16 mezi Bavorskem a Českem, v současné době pod hlavičkou projektu "Kultur ohne Grenzen Kultura bez hranic". V centru se mj. konala 19. dubna 2010 přeshraniční konference českých a německých muzeí, na níž se sešli zástupci čtyřiceti muzeí z české a bavorské strany. Do projektu je zapojeno také Muzeum Chodska v Domažlicích. V roce 2009 byla v CeBB představena nejlepší kolekce z Biennale kresby v Plzni z předešlého roku. KulturBrauerei, Berlin 19 Ve čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně se nachází centrum KulturBrauerei, které je umístěno v pivovaru Schultheiss, jenž patřil kolem roku 1920 k největším světovým pivovarům. V roce 1967 byl uzavřen a k jeho revitalizaci došlo v roce 1998. Podobně jako v případě centra Stary Browar v Poznani se jedná o symbiózu administrativního a komerčního komplexu s kulturním centrem. Jeho smyslem je poskytnout zázemí kreativnímu byznysu a vytvořit intenzivní pracovní atmosféru ve spojitosti s kulturní nabídkou. Záměrem je vytvořit místo, kde mohou být sdíleny informace, vytvářeny sítě a které pulzuje čilým životem i po pracovních hodinách. Bývalý pivovar se nachází v oblasti, jež je charakteristická množstvím restaurací, kaváren, malých obchodů s designem a módou. Místní obyvatelé docházejí do budovy za nákupy, navštěvují kurzy jógy, tance, fitness centrum, hudební kurzy či internetové kavárny. KulturBrauerei je do této atmosféry plně integrováno jako důležitá platforma mezinárodní kulturní výměny. Centrum charakterizuje samo sebe jako tavicí kotlík kulturní scény, který se nachází v unikátní historické budově. Uvádí návštěvnost milionu osob ročně, které se zúčastňují pořádaných akcí nebo jen přijdou nasát atmosféru místa. KulturBrauerei poskytuje kulturní nabídku 365 dní do roka. Je platformou pro hudební scénu všech možných směrů, místem, kde se objevují nové talenty a vznikají nové trendy. V budově se nacházejí tři divadelní scény se stálým ansámblem. Je využívána berlínskou literární scénou, stejně jako pořadateli tanečních a klubových akcí. V průběhu roku se zde uskuteční na 2 500 koncertů, výstav, čtení, divadelních představení, párty a festivalů. Každý den je v provozu 8 kin. KulturBrauerei je také hostitelem Francouzského festivalu a Berlínského festivalu poezie. Vnitřní atria slouží např. k pořádání Klasického léta pod otevřeným nebem. 19 http://kulturbrauerei-berlin.de

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 17 Dortmunder Union Budova pivovaru Dortmunder Union sloužila městu jako jeho symbol do roku 1927. V celé oblasti Porúří, kterému jinak dominovaly ocelárny a doly Bernda a Hilly Becherových, bylo pivovarnictví třetím nejrozšířenějším průmyslem. Všechna tato odvětví se nacházela po desetiletí v těžkém úpadku, Dortmunder U byla uzavřena v roce 1984. Od té doby nebyla památkově chráněná budova, nazývaná také U-Věž, povětšinou využívána. V současné době pro ni nalezlo město Dortmund nové využití. Stala se tak obnoveným symbolem města, které je zasvěceno umění a kreativitě, které dávají postindustriálnímu regionu nový účel. Ve své nové roli hostí Dortmunder U městskou sbírku umění 20. - 21. století, Hartware Media Art Association, Institute for Studies of the Moving Image a pobočku inovativního Ars Electronica Center z Lince. Transformace Dortmunder U byla důležitým faktorem v získání kandidatury Porúří na EHMK 2010, v tomto roce má být centrum otevřeno. V návrhu se počítalo s 15 000 m2 prostorů pro výstavní a vzdělávací účely, nacházejících se v celkem 7 poschodích a s vyhlídkovou terasou na město. Linden Brewery Center for International Light Art, Unna Center for International Light Art je jediné muzeum světelného designu na světě. Bylo otevřeno v roce 2001. Sídlí v malém městě Unna v Porúří, které bylo jinak tradičně svázáno s těžkým průmyslem. Záměrem projektu muzea bylo se zaměřit na světelný design jako jeden z nejvíce inovativních druhů umění. Svá díla zde vystavuje 12 světově nejznámějších světelných designérů. Labyrint místností v suterénu umožňuje každému z nich mít k dispozici pro svá díla vlastní místnost. Myšlenka byla přitažlivá i pro světelné umělce typu Jamese Turrella a Josepha Kosutha. I když je muzeum vyhledávaným cílem pro ctitele světelného designu, většina návštěvníků jsou místní obyvatelé, což bylo i cílem organizátorů. Center for International Light je zařazeno do programu Porúří EHMK 2010.

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 18 3.2.2. ŠVÝCARSKO Löwenbräuareal Zurich Města Curych a Dortmund jsou v současné době realizátory patrně nejambicióznějších projektů konverze pivovarů jako budov pro kvašení kultury. Rekonstruovaná budova již nefunkčního pivovaru Löwenbrau v Curychu se nyní stala módní destinací na severu města, v samotném jádru formující se umělecké čtvrti. Po více než desetiletí již zde sídlí Kunsthalle Zurich, Migros Museum, Daros Latinamericana a vlivné soukromé galerie jako Hauser&Wirth nebo Peter Kilchman. Všechny tyto instituce měly výhodné, avšak dočasné smlouvy o pronájmu, jejichž účelem bylo zabydlet budovu do té doby, než bude přeměna na administrativní a obytnou budovu. V průběhu času se však kolem samotné budovy usídlila řada dalších uměleckých organizací a původně upadající městská čtvrť nabyla - k potěšení městské správy i majitele budovy (PPS SWISS Property) živý charakter, který se jim nechtělo zničit. Bylo nalezeno nové řešení. Město Curych koupilo část budovy od soukromého vlastníka pro umělecké instituce, zatímco architekti Gigon/Guyer a Atelier WW navrhli nový projekt, který se bude realizovat do roku 2011. Některé galerijní prostory v někdejší budově pivovaru zůstanou v přibližně stejné podobě, zatímco jiné se budou těšit z rozšíření prostoru (celkově téměř o 5 000 m2). K budově bude přistavěna nová věž pro rezidenční bydlení jako připomínka vysokých průmyslových sil. 3.2.3. BRITÁNIE Beaufort Brewery Arts Centre Project Oblast North Wiltshire postrádá podle mínění všech zainteresovaných dostatek kulturních a uměleckých zařízení. Rada oblasti identifikovala devět klíčových uměleckých sdružení, kterým schází zázemí pro jejich činnost. Developerská společnost Kings Oak věnovala městu budovu bývalého pivovaru za účelem vybudování uměleckého centra. Záměrem je, aby centrum v pivovaru sloužilo především místní komunitě. Jeho idea byla prezentována místním školám, lokálním politikům i podnikatelům, umělecké komunitě i veřejnosti.

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR 19 Všichni byli vyzváni k připomínkám a doporučením. Projekt byl také publikován v místních novinách. Sami místní obyvatelé projekt velmi podporovali a požadovali po veřejné správě jeho realizaci. V rámci centra by měly vzniknout divadlo/kino spolu s přilehlým venkovním amfiteátrem pro 240 osob, malé zkušebny a sálky pro hudbu a tanec, výstavní sály, zvukové studio v souvislosti s divadlem, vzdělávací prostory, umělecká studia a dílny, keramická pec a kavárna. 3.2.4. BELGIE Wiels Center for Contemporary Arts, Brusel 20 Centrum bylo otevřeno v roce 2007 v budově původního Wielemans- Ceuppens pivovaru se záměrem vytvořit platformu pro současné umění v Bruselu. Pivovar, který je významnou belgickou industriální památkou, se nachází na okraji Bruselu. Na konci 20. století pozbyl své původní funkce a diskuze o jeho opětovném využití byla motivována tím, že pivovarnictví je významnou belgickou tradicí. Wiels v současném pojetí není ani muzeem či uměleckou galerií. Je novým typem instituce, která integruje funkce jako prezentace, dílny a umělecké vzdělávání v rámci jedné organizační struktury. Centrum chce vytvořit otevřený a dynamický prostor, v němž je možné objevovat moderní umění a porozumět mu. Tři podlaží o celkové ploše 1 800 m2 mohou ročně hostit 6 velkých výstavních projektů. V zadním křídle jsou umístěny prostory pro 9 uměleckých rezidencí pro belgické i zahraniční tvůrce, dále pro vzdělávání a komunitní programy. Společenský závazek sdílet současné umění s nejširším publikem je naplňován v inovativních programech mediace, tréninků a profesionálního rozvoje. Spojení s místní komunitou je zajišťováno sociálně kulturními programy a poskytnutím možnosti pracovních míst. Mezi další doplňkové aktivity ve Wielsu patří filmové projekce, konference, festivaly a koncerty. Přízemí slouží jako místo pro setkávání, dílny a umělecké vzdělávání. Jsou zde umístěny kavárna, čítárna, dětská dílna, konferenční prostor, auditorium a knihkupectví, které 20 http://www.wiels.org/wiels03_batiment_historique.php, http://www.ilovebelgium.be/blog/save-wiels/