Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa

Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa 1

OBSAH strana ÚVOD 3 ODDÍL I. ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ 5 1. Základní vnější faktory rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 5 1.1 Ekonomická charakteristika a dopravní faktor rozvoje kraje 5 1.2. Demografické faktory rozvoje bydlení 6 2. Vývoj bytového fondu 1991-2001 11 2.1 Trvale obydlené a neobydlené byty 11 2.2 Vybavenost obyvatelstva a domácností trvale obydlenými byty 1991-2001 14 3. Bytová výstavba v dosavadním vývoji 18 3.1 Skladba a intenzita bytové výstavby, plynulost, rozestavěnost a doba výstavby 18 3.2 Pořizovací hodnoty v přepočtu na 1m 2 užitkové plochy v rodinných a bytových domech 23 3.3 Stručné shrnutí analýzy 25 ODDÍL II. OD ANALÝZY K PROGNÓZE ROZVOJE BYDLENÍ 27 1. Prognóza potřeby bytů 27 1.1 Pojetí prognózy 27 1.2 Projekce obyvatelstva a domácností 29 1.3 Varianty vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty v roce 2010 (2015) 32 1.4 Bilanční rozvaha potřeby bytů 2003-2010 (2015) 33 1.5 Potřeba bytů intenzita a plynulost výstavby 36 2. Vstupní ověření stability prognózy potřeby bytů 39 2.1 Skladba dokončovaných bytů 39 2.2 Financování rozvoje bydlení rozložení zdrojů 39 2.3 Úvaha o rozvoji bydlení v jednotlivých územích kraje 41 2

3. Faktory ovlivňující efektivní uplatnění prognózy 48 3.1 Prognózní úvaha o vhodnosti stavebních materiálů při výstavbě bytových a rodinných domů 48 3.2 Kompetence kraje na úseku bydlení 51 3.3 Zkušenosti a náměty na řešení bytové problematiky (odpovědi na zadané otázky) 56 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 60 PŘÍLOHY: textová část tabulková část grafická část kartogamy 3

ÚVOD Druhá etapa prací na koncepčním pojetí rozvoje bydlení a Královéhradeckém kraji se zabývá otázkami analýzy a prognózy. Zatímco v první etapě studie mohla vyústit pouze ve vstupní úvahu o rozvoji bydlení do roku 2010, má předkládaná práce již charakter pevného prognózního završení. Prognóza se opírá jak o prohloubení analýzy, k čemuž přispěla znalost definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 1. 3. 2001 a výsledky bytové výstavby za rok 2002. Kromě toho i pohled dovnitř kraje je nyní hlubší, protože je možné kromě údajů za okresy podat charakteristiku správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Kromě objektivně podmíněných, statisticky doložených změn a doplnění bylo možné se v průběhu zpracování 2. etapy hlouběji seznámit s bytovou problematikou kraje. Ve třetí, závěrečné etapě práce se počítá se sociologickou analýzou a upřesněním potřeby bytů v průběhu 2-3 kratších období ovlivněných vývojem příjmů základních kategorií domácností. Počítá se také s vypracováním katalogu základních úkolů a opatření umožňujících pružné změny v programu a kontrolu realizace prognózy. V úvodní části je potřebné poukázat na způsob podání výkladu ve vazbě na ukončenou práci v říjnu 2002. Jsme vedeni snahou vyhnout se co nejvíce opakování rozboru a hypotéz, které zůstávají v platnosti. Pokud některé údaje musíme pro celistvost (zejména v přílohové části) znovu uvádět, jsou vždy doplněny o údaje nové, resp. jsou podány tak, aby bylo možné ocharakterizovat nové stránky daného jevu. Vnitrokrajská tématika se tím dostává více do popředí. Práci členíme do dvou oddílů: analýzy a prognózy. V prvním oddíle dotváříme pohled na vnější faktory rozvoje bydlení v kraji. S poukazem na závěry z předešlé etapy však tuto problematiku již dále nerozšiřujeme. Další oddíl pojednávající o dosavadním vývoji obyvatelstva a domácností je analýza cenným podkladem bezprostředně propojeným s projekcí obyvatelstva a domácností na období do roku 2020. V analýze bytového fondu je podána charakteristika počtu, skladby a rezerv bytů v kraji a okresech i ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Průběh bytové výstavby za delší období a za léta 1991-2002 pak vypovídá o dosavadních tendencích, které vnáší dynamiku nebo naopak brzdí celkový rozvoj bydlení. Rozbor se zaměřuje i na vytvořené rezervy v bytové výstavbě a na jejich využitelnost. V této poloze je rozbor bytové výstavby nedílnou součástí prognózy potřeby bytů. Na základě analýzy a projekcí obyvatelstva a domácností, rozboru dosavadního vývoje počtu a skladby bytů a tendencí bytové výstavby, přistupujeme v druhém oddílu předkládané práce k sestavení prognózy potřeby bytů do roku 2010 (2015). V prognóze jsou reflektovány i kvalitativní stránky rozvoje bydlení. Argumentace ve prospěch zvolené varianty zahrnuje také další charakteristiky jakými jsou například skladba bytů podle typu objektů (rodinné domy, bytové domy, vlastnické a nájemní bydlení) a podle typu stavebních materiálů a nákladovosti (zděné, bloky, montované dílce, dřevo a dřevní hmota). V dalších částech práce se zabýváme důležitými otázkami kompetenčního vymezení pravomocí a zodpovědnosti krajů v oblasti bydlení a zdůvodňujeme pojetí, jež by úlohu Královéhradeckého kraje posílilo. Zabýváme se i otázkami financování rozvoje bydlení, prognózními úvahami o jednotlivých menších územních celcích a také vyhodnocením názorů osobností kraje na zadané otázky k analýze a prognóze rozvoje bydlení. 4

V závěrech a doporučeních uvádíme ve stručném shrnutí základní poznatky, jež jsou v práci založeny. Popsáno je i zaměření závěrečné etapy práce. Tato by podle názoru zpracovatelů mohla být dokončena do konce 1. čtvrtletí 2004. 5

ODDÍL I. ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ 1. ZÁKLADNÍ VNĚJŠÍ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1.1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA A DOPRAVNÍ FAKTOR ROZVOJE KRAJE V této části analýzy se více než v dalších částech odvoláváme na předchozí etapu práce, která byla zadavateli předána v říjnu 2002. Můžeme tak učinit proto, že mezi oběma analýzami neuplynul dlouhý čas, tudíž neprojevily se ani výraznější změny v závěrech, které se k ekonomice a dopravní situaci kraje pojí. Postavení kraje v ekonomice a v dopravě se nezměnilo ani v rámci NUTS 2 Severovýchod, ani v rámci České republiky. V tabulce č. 1 v příloze uvádíme absolutní údaje o velikosti vyprodukovaného hrubého domácího produktu, v tabulce č. 2 podíl krajů na celkovém HDP České republiky a v tabulce č. 3 přepočet HDP na 1 obyvatele, to vše za období 1995-2001. Z posledně uvedené tabulky je možné odvodit, že Královéhradecký kraj byl výkonnostně na 5. místě v roce 2001, zatímco v roce 1995 byl v pořadí mezi kraji na místě desátém. To ukazuje na příznivou tendenci vzestupu v tomto nejsouhrnnějším ekonomickém ukazateli. Kraj však nadále zůstává pod celostátním průměrem. Příznivou tendenci je proto potřebné dále upevnit. Vytvoří se tak základ celkového rozvoje, pochopitelně i rozvoje bydlení. Při silné zpětné vazbě je bydlení vždy nejdříve a k tomu principielně ovlivněno rozvojem ekonomiky. Poměrně slušný vývoj a relativně dobré postavení si kraj udržuje v zaměstnanosti i v míře nezaměstnanosti, což jsou opět důležité faktory ovlivňující celkový rozvoj. Míru nezaměstnanosti ukazuje dobře graf 1 v příloze zobrazující nezaměstnanost v letech 1999-2002. Míra nezaměstnanosti v roce 1999 v kraji činila 7,5 %, v roce 2000 klesla na 5,9 %. V roce 2001 a 2002 se, nehledě na zvýšení, míra nezaměstnanosti udržela pod úrovní roku 1999 (6,3 a 7,3 %). Míra nezaměstnanosti je trvale nižší než je průměr za ČR a kraj v roce 2002 rozhodně nepatřil mezi kraje s vysokou nezaměstnaností. Počítáno od nejnižší míry, která je v hl. m. Praze (3,7 %) se Královéhradecký kraj pohybuje na 5. místě mezi kraji ČR. Vysoká míra nezaměstnanosti nezatěžuje tudíž kraj příliš velkým ekonomickým a sociálním břemenem. To se nepochybně projevuje i ve větší jistotě při rozhodování o úvěrovém zatížení při obstarávání bydlení v kraji. Horší je však již situace ve výši průměrných mezd. Kraj byl v roce 1999 i v roce 2001 na 9. místě, tj. mezi kraji s nejnižší úrovní měsíčních mezd. Nízká úroveň mezd může sice dočasně působit jako stimul k umístění kapitálu, ovšem tendence k poklesu je zjevně jevem regresivním, jehož kořeny tkví v celé řadě příčin. Nepochybně brzdí rozvoj bydlení již i proto, že pořízení bytu je vždy záležitost nákladná. K přilákání kapitálu (domácího i zahraničního) má kraj poměrně dobré předpoklady i pro zvýšení úrovně mezd. V podstatě právě nový kapitál uplatněný v náročnějších oblastech ekonomiky, např. v cestovním ruchu, v kulturní a vzdělanostní přitažlivosti je tím hybatelem, který příjmovou úroveň zvyšuje, usnadňuje jak dostupnost, tak i kvalitu bydlení. 6

Až dosud závažnějším nedostatkem kraje, a to i v menší atraktivnosti pro příliv kapitálu je moderní, rychlostně profilovaná doprava, zejména doprava silniční. Urychlení výstavby dálničního propojení a rychlostních komunikací, jak jsme již v předešlé etapě práce zdůraznili, je nezbytnou podmínkou zvýšení dynamiky ekonomického rozvoje, následně rozvoje bydlení. Z hlediska vyrovnanější úrovně jednotlivých území kraje jsou důležité také silnice I/11 (Hradec Králové Ostrava) a I/14 (Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou). Problémem je v současnosti údržba a rekonstrukce i u velké části komunikací II. a III. třídy. Ekonomika a dopravní propojení jsou základními faktory, z nichž je potřebné vycházet a stále znovu je hodnotit a sledovat při analýze a prognóze bydlení. Potřeba bytů má ovšem i svou zcela samostatnou tvářnost. Nelze si představit, že s bydlením je možné počkat až budou vytvořeny lepší ekonomické podmínky. Byty představují takovou užitnou hodnotu v našich klimatických podmínkách, že nenaplnění této potřeby ovlivňuje samotnou fyzickou existenci občanů. Odtud vyplývá těsnost a podmíněnost vazeb mezi demografií, osídlením, peripetiemi lidského života v jeho jednotlivých fázích a také samozřejmě i uchování a rozmnožení hodnot, které byly v bydlení mnoha pokoleními v podobě bytového fondu již vytvořeny. 1.2 DEMOGRAFICKÉ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se od roku 1961 vyvíjel tak, že v desetiletí 1961-1970 nejdříve došlo k nevelkému úbytku obyvatel (-501), aby v následujícím desetiletí 1970-1980 se počet obyvatel výrazněji zvýšil (+22 048). Další desetiletí 1980-1991 bylo opět ztrátové, úbytek činil 8 576 obyvatel. V posledním desetiletí 1991-2001 úbytky pokračovaly (-2 085). Celkově v roce 2001 bylo v kraji více obyvatel než v roce 1961 o 9 886 osob právě v důsledku většího růstu v období 1970-1980. Bez tohoto mimořádného růstu počtu obyvatel by tendence vývoje nebyla zdaleka příznivá. Zejména desetiletí 1991-2001 svědčí o tom, že se tendence vývoje počtu obyvatel obrací ve svůj opak, kraj postihuje úbytek obyvatel v rozsahu 2 085 osob. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato tendence opět změnila v pozitivní růst počtu obyvatel. Nemusí to ovšem znamenat, že nepříznivá tendence ve vývoji obyvatel se nutně budou prosazovat po celé období projekce do roku 2020. Tato doba je dostatečně dlouhá k vytvoření předpokladů pro obnovu růstu počtu obyvatel. Nelze toho však dosáhnout v případě prolongace tendencí z let 1991-2001. V projekci se proto zvažuje, byť v menší míře i opakovatelnost růstového období sedmdesátých let. O závažnosti této problematiky svědčí další ukazatele poodhalující příčiny celkového vývoje počtu obyvatel. Jedním z nejzávažnějších je vývoj věkové struktury obyvatel kraje v období 1991-2001. V roce 1991 bylo z celkového počtu obyvatel 18,6 % starších 60 let, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na 19,1 %. Ještě výraznější rozdíl ukáže tzv. index stáří, kde počet obyvatel ve věku 60 a více let je přepočten na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. V roce 1991 se index stáří rovnal 89,5, v roce 2001 však počet starých lidí přesáhl počet nejmladších, index činil 117,1. Zhoršila se i ekonomická zatíženost obyvatel v produktivním věku, kde se zjišťuje kolik připadá na 100 obyvatel ve věku 15-59 let obyvatel starších 60 let. 7

Stárnutí obyvatelstva je veskrze nepříznivý jev, který může být zmírněn kvalitou pracovní schopnosti. Jedním z obecně uznávaných ukazatelů je zde růst vzdělanosti obyvatelstva. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva z celkového počtu obyvatel vzhledem k závažnosti (silnému vlivu na prognostické úvahy) uvádíme v následné tabulce porovnávající Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za ČR. Tab. 1 Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo v přepočtu na 100 obyvatel v letech 1991 a 2001 podle krajů Vysokoškolsky Kraj, ČR vzdělaní na Pořadí krajů 100 obyvatel 1991 2001 1991 2001 Hl.m. Praha 13,1 16,3 1 1 Středočeský 4,1 5,9 11 9 Jihočeský 4,9 6,5 4-5 5 Plzeňský 5,0 6,6 3 4 Karlovarský 3,7 4,6 13 13 Ústecký 3,4 4,4 14 14 Liberecký 4,4 5,8 9 10-11 Královéhradecký 4,6 6,3 7-8 8 Pardubický 4,2 5,8 10 10-11 Vysočina 3,9 5,6 12 12 Jihomoravský 6,6 8,7 2 2 Olomoucký 4,9 6,8 4-5 3 Zlínský 4,6 6,4 7-8 6-7 Moravskoslezský 4,7 6,4 6 6-7 Česká republika 5,7 7,5 - - Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Královéhradecký kraj byl v roce 1991 na 7.-8. místě, v roce 2001 na místě 8. Vzestup vysokoškolské vzdělanosti obyvatel je zřejmý u kraje Středočeského dále pak u kraje Olomouckého a u kraje Zlínského. K částečnému vyrovnání nepříznivých tendencí ve vývoji počtu a skladby obyvatel je proto v Královéhradeckém kraji velmi potřebné zvýšit úroveň vzdělanosti. V Královéhradeckém kraji došlo i ke změně v pořadí měřeného podle podílu ekonomicky aktivní části obyvatel z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 byl kraj na 5. místě v pořadí 14 krajů, v roce 2001 sestoupil na místo 8. I v ostatních krajích s výjimkou hl. m. Prahy se ekonomická aktivita snížila, v našem kraji pak dosti výrazně z 53,1 % v roce 1991 na 50,7 % v roce 2001. (Pro srovnání v Ústeckém kraji došlo ke snížení z 54,6 % na 52,6 %, v kraji Moravskoslezském z 51,4 % na 49,7 %.) 8

Tab. 2 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel podle krajů (v %) Pořadí krajů Kraj, ČR 1970 1980 1991 2001 1991 2001 Hlavní město Praha 53,70 53,70 53,45 54,32 4 1 Středočeský 49,90 52,00 52,61 52,08 8 4 Jihočeský 51,11 52,27 52,80 51,27 6 7 Plzeňský 50,26 51,96 52,72 51,88 7 6 Karlovarský 53,97 54,74 54,94 53,34 1 2 Ústecký 52,50 52,99 53,74 52,01 3 5 Liberecký 54,07 54,25 54,56 52,58 2 3 Královéhradecký 51,60 53,13 53,05 50,67 5 9 Pardubický 51,34 52,80 52,59 50,31 9 11 Vysočina 49,91 51,33 51,70 49,44 12 14 Jihomoravský 49,50 51,04 51,67 50,40 13 10 Olomoucký 50,64 51,36 51,73 50,72 11 8 Zlínský 50,15 51,86 52,43 50,19 10 12 Moravskoslezský 47,40 49,90 51,38 49,68 14 13 Česká republika 50,81 52,12 52,62 51,35 - - Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Přidáme-li k charakteristice vývoje obyvatelstva v Královéhradeckém kraji alespoň stručné hodnocení za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností, zjistíme, že tendence v okresech oproti krajským tendencím příliš nevybočují, avšak navzájem se dosti liší. Tak například 2 okresy (Náchod a Rychnov n. Kněžnou) měly v období 1991-2001 sice nevelký, ale přece jen přírůstek obyvatel, největší úbytek byl v okrese Jičín (-1,13 %), ale i okres Hradec Králové vykázal větší ztrátu (-0,92 %). Všechny okresy měly vysoký index stáří, nejvyšší okres Hradec Králové (129,4) a okres Jičín (122,6). U správních obvodů obcí s rozšířenou působností se index stáří ve 2 případech dá označit jako příznivý. V roce 2001 se ve správním obvodu Broumov index stáří rovnal 91,5 a ve správním obvodu Rychnov n. Kněžnou 97,2. Ve všech zbývajících 13 správních obvodech bylo věkové složení vyjádřené tímto ukazatelem nepříznivé, nejhorší v obvodech Hradec Králové (130,8), Jičín (124,7) a Kostelec n. Orlicí (122,2) 1). Dosavadní vývoj počtu a struktury obyvatel v Královéhradeckém kraji a v jeho jednotlivých územích je možné označit jako nepříznivý, pro celkový rozvoj i nebezpečný. Jak je tomu však ve vztahu k bydlení? Při zjednodušeném hodnocení by se zdálo, že pokles počtu obyvatel de fakto pomáhá snižovat napětí v bytových potřebách. Pro menší počet občanů je přece potřebný i menší počet bytů. Takový by mohl být ukvapený závěr z dosavadního rozboru. Situace je však jiná. I při poklesu počtu obyvatel může narůstat bytová tíseň, nemluvě o efektivnosti celkové reprodukce v této oblasti (např. chátrání neobydlených bytů). Rozhodující v sektoru bydlení je, jak se vyvíjí počet disponibilních trvale obydlených bytů a počet domácností. Ukazuje se, že při poklesu počtu obyvatel a jen nevelkém vzestupu počtu bytů (ať již z důvodu nízké bytové výstavby nebo vysokých úbytků, resp. obojích vlivů) může počet domácností poměrně rychle vzrůstat. Zejména v podmínkách rychlých civilizačních změn se počet domácností zvyšuje, zvláště pak počet domácností jednotlivců. Prodlužuje se doba dožití, vzrůstá počet domácností mladých lidí, kteří se i v bydlení chtějí osamostatnit, roste počet neúplných rodin z mnoha příčin, zejména pak 1) Podrobnější členěné údaje o obyvatelstvu v okresech a správních obvodech jsou umístěny v tabulkové příloze. 9

v důsledku vysoké a rostoucí rozvodovosti. Mění se celkově i životní styl obyvatelstva a to vše přispívá ke štěpení domácností, k jejich rychlému růstu. Vzniká pak běžně situace, že pokud pokles počtu obyvatelstva není v průběhu několika let natolik velký, aby se začal snižovat i počet domácností, počet domácností roste a vyvolává potřebu rozvoje bydlení, konkrétně pak dostačujícího přírůstku bytů. Přírůstky domácností sehrávají rozhodující roli v prognostických propočtech potřeby bytů. V letech 1991 a 2001 se počet cenzových domácností za jednotlivé kraje vyznačoval rozdílnými přírůstky, rozdílným tempem růstu. Nejvyšší vzestup zaznamenal Karlovarský kraj, nejnižší hl. m. Praha. Tab. 3 Vývoj počtu domácností v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR Kraj, ČR Počet domácností Index 2001 Pořadí 1991 2001 (1991 = 100) podle indexu Hl.m. Praha 547 290 547 811 100,1 14 Středočeský 439 348 464 188 105,7 8 Jihočeský 237 895 255 569 107,4 5 Plzeňský 220 991 232 424 105,2 10 Karlovarský 118 391 132 397 111,8 1 Ústecký 325 561 356 126 109,4 2 Liberecký 168 405 181 249 107,6 3 Královéhradecký 214 581 228 158 106,3 7 Pardubický 190 277 204 594 107,5 4 Vysočina 190 264 199 417 104,8 11 Jihomoravský 439 256 455 546 103,7 13 Olomoucký 246 288 257 163 104,4 12 Zlínský 220 157 231 969 105,4 9 Moravskoslezský 492 879 524 106 106,3 6 Česká republika 4 051 583 4 270 717 105,4 - Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Královéhradecký kraj se podle indexu let 2001 a 1991 umístil přesně v polovině všech krajů. Vzhledem k tomu, že pokles počtu obyvatel mezi rokem 1991 a 2001 zde činil pouze 0,4 % (méně než v průměru za ČR, ČR = 0,7 %), není růst počtu domácností až tak velký, a to poněkud usnadňuje úlohu získání potřebného počtu bytů pro přírůstek domácností. Rozvoj bydlení v sobě vždy zahrnuje i dosažení vyšší úrovně bydlení (počet místností, obytná plocha, vyšší vybavenost apod.). I z tohoto hlediska je nutné posuzovat celkový rozvoj bydlení v období do roku 2010, příp. 2015. 10

1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DOMÁCNOSTÍa V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1970-2001 120 115 114,9 Index 1970 = 100 110 105 100 100 100 106,6 103,9 108,1 102,3 101,9 95 90 1970 1980 1991 2001 Domácnosti Obyvatelstvo Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Další charakteristiky vývoje počtu domácností z hlediska skladby a jejího vlivu na potřebu bytů podáme až v souvislosti s rozborem bytového fondu a bytové výstavby, kde se již více bude rýsovat přístup k tvorbě prognózy potřeby bytů. U vývoje počtu domácností podle jednotlivých území kraje pouze nyní uvedeme údaje 1991-2001 za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Indexy ukáží, kde lze očekávat větší potřebu bytů v současném desetiletí (2001-2010) 2). Z okresů se nejvíce do roku 2001 zvyšoval počet domácností v okrese Rychnov nad Kněžnou (108,9 1991=100), dále pak v okrese Trutnov (106,5). V okrese Hradec Králové a okrese Náchod byl růst zhruba na úrovni krajského průměru (106,3). Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se nejrychleji zvyšoval počet domácností v období 1991-2001 ve správním obvodu Rychnov nad Kněžnou (111,6), dále pak v obvodu Broumov (109,6), Trutnov (108,6) a Nové Město nad Metují (108,0). Naopak ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem se index počtu cenzových domácností v roce 2001 oproti roku 1991 zvýšil jen na 101,3, Hořice 103,3, Nová Paka 104,0, Jičín 104,1 a Náchod 104,4. 2) Podrobněji jsou údaje za domácnosti podle okresů a správních obvodů uvedeny v tabulkové příloze. 11

2. VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU 1991-2001 2.1 TRVALE OBYDLENÉ A NEOBYDLENÉ BYTY Bytový fond se v Královéhradeckém kraji vyvíjel v porovnání s ostatními kraji od roku 1961 do roku 2001 s dosti znatelnými výkyvy. V roce 1961 bylo při Sčítání lidu, domů a bytů zjištěno 171,3 tisíce trvale obydlených bytů. Do roku 1970 přibylo 4,4 tisíce bytů, což představovalo pouze 2,5 % přírůstku. Zato v letech 1970-1980 činil přírůstek 19,3 tisíce trvale obydlených bytů (11 %). V následujícím období 1980-1991 to bylo opět pouze 3,4 tisíce bytů (2,3 %). Od roku 1991 do roku 2001 se počet bytů zvýšil o 6,1 tisíce (3,1 %). S výjimkou sedmdesátých let byly přírůstky trvale obydlených bytů v Královéhradeckém kraji skromné. V posledním desetiletí (1991-2001) se však přitom výrazně zvýšil počet a podíl neobydlených bytů z 26,9 tis. na 37,2 tisíce. Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů se v roce 1991 rovnal 11,9 %. Pro srovnání: v průměru za Českou republiku představovaly neobydlené byty v roce 1991 9,1 % z celkového počtu bytů, v roce 2001 12,3 %. Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a bytů neobydlených v Královéhradeckém kraji, v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností v období 1991-2001 přibližují údaje v následující tabulce. Tab. 4 Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených v letech 1991-2001 podle okresů Královéhradeckého kraje Obec, kraj Celkový počet bytů Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %) 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Hradec Králové 63 716 67 963 58 011 60 031 5 705 7 932 8,95 11,67 Jičín 34 730 37 643 28 337 28 549 6 393 9 094 18,41 24,16 Náchod 46 558 49 843 40 584 41 915 5 974 7 928 12,83 15,91 Rychnov nad Kněžnou 31 838 34 459 27 478 28 694 4 360 5 765 13,69 16,73 Trutnov 48 527 51 791 44 036 45 340 4 491 6 451 9,25 12,46 Královéhradecký kraj 225 369 241 699 198 446 204 529 26 923 37 170 11,95 15,38 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Největší podíl neobydlených bytů jak v roce 1991, tak i v roce 2001 byl v okrese Jičín. Nad průměrem kraje se dále pohybovaly okresy Náchod a Rychnov n. Kněžnou. Ve všech okresech přitom došlo k růstu neobydlenosti, například v okrese Trutnov se podíl zvýšil o 3,2 %, v okrese Hradec Králové o 2,7 %. Problém růstu neobydlenosti vyžaduje určité řešení ve všech územích kraje. Dokazují to i údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností a nepochybně by to prokázaly i údaje za jednotlivá města a obce. 12

Tab. 5 Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 Okres, kraj, Celkový počet bytů Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %) 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Hradec Králové 56 683 60 653 52 339 54 292 4 344 6 361 7,66 10,49 Trutnov 26 093 27 820 23 926 24 846 2 167 2 974 8,30 10,69 Náchod 25 778 27 668 22 547 23 064 3 231 4 604 12,53 16,64 Jičín 21 318 23 075 17 122 17 210 4 196 5 865 19,68 25,42 Rychnov nad Kněžnou 13 502 14 852 11 636 12 363 1 866 2 489 13,82 16,76 Vrchlabí 11 000 11 984 10 093 10 427 907 1 557 8,25 12,99 Dvůr Králové nad Labem 11 434 11 987 10 017 10 067 1 417 1 920 12,39 16,02 Kostelec nad Orlicí 9 828 10 451 8 723 8 979 1 105 1 472 11,24 14,08 Dobruška 8 097 8 734 6 794 7 046 1 303 1 688 16,09 19,33 Jaroměř 7 909 8 299 6 805 7 008 1 104 1 291 13,96 15,56 Hořice 7 851 8 417 6 391 6 478 1 460 1 939 18,60 23,04 Broumov 7 214 7 840 6 199 6 614 1 015 1 226 14,07 15,64 Nový Bydžov 7 444 7 732 5 997 6 045 1 447 1 687 19,44 21,82 Nové Město nad Metují 5 657 6 036 5 033 5 229 624 807 11,03 13,37 Nová Paka 5 561 6 151 4 824 4 861 737 1 290 13,25 20,97 Královéhradecký kraj 225 369 241 699 198 446 204 529 26 923 37 170 11,95 15,38 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou nejvyšší podíly neobydlených bytů v roce 1991 i 2001 ve správním obvodu města Jičína (19,7 % a 25,4 %), dále pak vysoký podíl nalézáme v obvodu Hořice (18,6 % a 23 %), Novém Bydžově (19,4 % a 21,8 %) a Nové Pace (13,3 % a 21 %). Zatímco v roce 1991 bylo pod celokrajskou úrovní podílu neobydlených bytů 7 správních obvodů, v roce 2001 to bylo již jen 6 obvodů. S nejnižším podílem neobydlenosti figurovaly v roce 2001 správní obvody Hradec Králové (10,5 %), Dobruška (10,3 %) a Trutnov (10,7 %). S neobydleností je zčásti propojena věková skladba bytového fondu. Ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 vyplynulo, že nadále zůstává dosti velký podíl bytů, které byly postaveny před rokem 1945. Vzhledem k tomu, že v době 1939-1945 se stavěl nepatrný počet bytových objektů, jedná se o velmi staré domy, jejichž doba životnosti již byla překročena, u většiny pak výrazně překročena. V Královéhradeckém kraji činí podíl bytů postavených v rodinných domech před rokem 1945 39,7 %, tj. bezmála dvě pětiny z celkového počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech. V bytových domech tento podíl obnáší 19,8 % (bezmála jednu pětinu). Ve srovnání s průměrem za Českou republiku je podíl u rodinných domů postavených před rokem 1945 vyšší, v ČR činil pouze 37,5 %. Obdobně je tomu u bytových domů (ČR 17,9 %). I to je důvod, aby v kraji byla bytové výstavbě a rekonstrukcím bytového fondu věnována dostatečná pozornost s cílem omlazení bytového fondu. Údaje za rodinné domy podle okresů Královéhradeckého kraje tuto hypotézu dotvrzují. 13

Tab. 6 Věková struktura trvale obydlených bytů v rodinných domech v okrese Královéhradeckého kraje k 1. 3. 2001 Okres, kraj, ČR Trvale obydlené byty celkem V tom (v%): do roku 1) 1946-1990 1991-2001 1945 Hradec Králové 26 722 36,84 52,60 10,55 Jičín 18 588 38,46 52,30 9,24 Náchod 22 323 41,48 48,99 9,53 Rychnov nad Kněžnou 17 032 34,85 55,75 9,40 Trutnov 20 075 46,89 42,83 10,28 Královéhradecký kraj 104 740 39,72 50,42 9,86 Česká republika 1 632 131 37,54 51,87 10,58 1) Včetně bytů s nezjištěným stářím. Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Nejvyšší podíl bytů postavených v rodinných domech do roku 1945 je v okrese Trutnov (46,9 %) a Náchod (41,5 %). I v ostatních okresech zůstávají podíly dostatečně vysoké, s výjimkou okresu Hradec Králové. Posílení výstavby, rekonstrukcí a modernizace rodinných domů platí tudíž v kraji všeobecně a liší se pouze akcentem v jednotlivých územích. Podobný obraz skýtá i tabulka s údaji za bytové domy. Tab. 7 Věková struktura trvale obydlených bytů v bytových domech v okresech Královéhradeckého kraje k 1. 3. 2001 Trvale V tom (v%): Okres, kraj, ČR obydlené byty celkem do roku 1945 1946-1990 1991-2001 Hradec Králové 32 812 17,66 77,04 5,30 Jičín 9 497 16,44 72,96 10,60 Náchod 18 999 24,00 67,27 8,73 Rychnov nad Kněžnou 11 203 8,86 78,51 12,63 Trutnov 24 341 25,73 67,87 6,40 Královéhradecký kraj 96 852 19,79 72,59 7,62 Česká republika 2 160 730 17,92 75,85 6,23 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Vysoký podíl bytů v bytových domech postavených do roku 1945 je v okrese Trutnov (25,7 %) a Náchod (24 %). Příznivější relaci má především okres Rychnov nad Kněžnou, v menší míře i okres Jičín a Hradec Králové. Úbytky bytů Se stářím bytového fondu je těsně spjato nahrazování přestárlých bytů novou bytovou výstavbou. Před rokem 1989 byly úbytky bytů - obzvláště v období 1980-1991 velmi vysoké. Za Českou republiku dosahovaly až 60 % z celkového počtu ve výstavbě dokončovaných bytů. V období 1991-2001 se úbytky bytů snížily v důsledku lepší údržby a většího rozsahu rekonstrukčních prací. Na druhé straně nepříliš vysoká bytová výstavba 14

může způsobit, že bytové objekty, které by měly být již nahrazeny novými dále přetrvávají, v nedobrém smyslu přesluhují. V tabulce jsou uvedeny propočty úbytků bytů za kraj a okresy na základě údajů získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 1991 a 1. 3. 2001 a na základě údajů o bytové výstavbě 1991-2001. Tab. 8 Propočet úbytků trvale obydlených bytů v období 1991-2001 podle okresů Královéhradeckého kraje Dokončené Trvale obydlené byty Čistý Úbytky bytů Úbytky bytů Okres, kraj byty přírůstek absolutně v % trvale 1991-2001 1991 2001 bytů 1991-2001 obydlených 1991-2001 bytů 1991 Hradec Králové 4 536 58 011 60 031 2 020 2 516 4,34 Jičín 1 918 28 337 28 549 212 1 706 6,02 Náchod 3 123 40 584 41 915 1 331 1 792 4,42 Rychnov nad Kněžnou 2 530 27 478 28 694 1 216 1 314 4,78 Trutnov 3 194 44 036 45 340 1 304 1 890 4,29 Královéhradecký kraj 15 301 198 446 204 529 6 083 9 218 4,65 Česká republika 267 775 3 705 681 3 827 678 121 997 145 778 3,93 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. Vysoké úbytky bytů vyjádřené podílem na celkovém počtu trvale obydlených bytů podle sčítání v roce 1991 se objevují v okresech Jičín (6 %) a Rychnov nad Kněžnou (4,8 %). Celkově úbytky v kraji i ve všech okresech přesahují přitom průměr za Českou republiku (3,9 %). Je to dáno poměrně vysokým podílem bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů. Královéhradecký kraj neměl před rokem 1989 tak silnou výstavbu bytů v bytových domech, patřil v tomto směru ke krajům nepreferovaným. V prognózních úvahách i z důvodu určitého zadržení úbytků v devadesátých letech je v Královéhradeckém kraji potřebné počítat s vyššími úbytky než jsou tyto propočtené ze statistického zjištění z posledního desetiletého období. 2.2 VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ TRVALE OBYDLENÝMI BYTY 1991-2001 Až dosud byly analyzovány jednotlivé části a jednotlivé faktory rozvoje bydlení zejména na základě údajů ze sčítání lidu, domů a bytů. Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty přináší souhrnný pohled na celkové výsledky dosavadního vývoje bydlení. Znovu proto nejdříve v přepočtu na 1 000 obyvatel a poté v přepočtu na 100 cenzových domácností porovnáme údaje za Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za Českou republiku. 15

Tab. 9 Vybavenost obyvatel a domácností byty v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR Kraj, ČR Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel 1991 2001 Index vybavenosti 2001 (1991=100) Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností 1991 2001 Index vybavenosti 2001 (1991=100) Hl.m. Praha 408,3 425,1 104,1 90,6 90,7 100,1 Středočeský 358,5 368,0 102,6 90,8 89,0 98,0 Jihočeský 354,5 369,9 104,3 92,8 90,5 97,5 Plzeňský 363,7 379,5 104,3 91,9 89,9 97,8 Karlovarský 364,7 380,9 104,4 93,0 87,5 94,1 Ústecký 375,5 392,5 104,5 95,1 90,4 95,1 Liberecký 365,5 377,9 103,4 92,3 89,3 96,8 Královéhradecký 359,0 371,4 103,5 92,5 89,6 96,9 Pardubický 344,9 359,9 104,4 92,2 89,4 97,0 Vysočina 331,2 346,3 104,5 90,7 90,2 99,4 Jihomoravský 346,8 359,0 103,5 89,8 88,9 99,0 Olomoucký 346,0 360,6 104,2 90,3 89,7 99,3 Zlínský 328,6 344,2 104,8 89,1 88,3 99,1 Moravskoslezský 352,7 370,4 105,0 91,8 89,7 97,7 Česká republika 359,7 374,2 104,0 91,5 89,6 98,0 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Ve vybavenosti obyvatel trvale obydlenými byty byl Královéhradecký kraj v roce 1991 i v roce 2001 na 6. místě mezi 14 kraji. V tempu růstu tohoto ukazatele se kraj umisťuje na 11.-12. místě. Vybavenost obyvatel byty se sice o něco v Královéhradeckém kraji zlepšila, avšak růst je pomalý a kraj se dostává hlouběji pod průměr za Českou republiku. Ve vybavení domácností byty dochází v Královéhradeckém kraji i ve všech ostatních krajích v roce 2001 k poklesu oproti roku 1991. Pokles vybavenosti v kraji z 92,5 bytů připadajících na 100 domácností v roce 1991 na 89,6 bytů v roce 2001 byl poměrně velký a znamenal zhoršení bytové situace, kdy více než každá desátá domácnost se dělí o byt s jinou nebo jinými domácnostmi. Příznivá tendence v rozvoji bydlení se vždy projevuje opačně, tj. vzestupem počtu trvale obydlených bytů připadajících na 100 cenzových domácností. Názorně celkovou situaci ve vybavenosti obyvatel a domácností byty v Královéhradeckém kraji v průběhu delšího období (od roku 1970 do roku 2001) ukazuje graf. 16

2 VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ BYTY Va LETECH 1970, 1980, 1991 a 2001 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 380 93,0 92,5 Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel 370 360 350 340 330 Vybavenost obyvatel byty Vybavenost domácností byty 92,0 91,5 91,0 90,5 90,0 89,5 89,0 88,5 Počet trvale obydlených bytů na 100 domácností 320 88,0 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1995 2000 2001 2005 Rok Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Zatímco u obyvatelstva ukazatel vybavenosti byty ukazuje od roku 1980 sice pozvolnější, ale stálý vzestup, u domácností se křivka láme a vrací úroveň bydlení bezmála na hodnotu z roku 1970. Podle našeho názoru je potřebné právě na základě tohoto nepříznivého trendu i ostatních zjištěných slabých stránek v rozvoji bydlení a i v celkovém rozvoji vytvořit předpoklady koncepčního řešení s využitím všech možností, které se v kraji vyskytují, resp. měly by se vyskytovat na základě rozšíření pravomocí a zodpovědnosti za efektivní rozvoj bydlení. Vzhledem k závažnosti ukazatelů vybavenosti obyvatel a domácností byty je potřebné si ověřit a ocharakterizovat i územní rozdíly v rámci kraje. Vybavenost podle okresů se projevuje v následujících dvou tabulkách. Tab. 10 Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty v Královéhradeckém kraji podle okresů 1991 a 2001 Okres, kraj Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností 1991 2001 1991 2001 Index vybavenosti 2001 domácností (1991=100) Hradec Králové 358,0 373,9 91,5 89,1 97,3 Jičín 360,3 367,1 92,9 90,1 97,0 Náchod 362,6 371,9 92,9 90,3 97,3 Rychnov nad Kněžnou 348,9 363,6 94,0 90,2 95,9 Trutnov 362,7 375,4 92,2 89,1 96,7 Královéhradecký kraj 359,0 371,4 92,5 89,6 96,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. 17

Na úrovni okresů je možné pozorovat, že okres Hradec Králové díky dominující úloze si uchovává vysokou vybavenost obyvatel byty, ale je současně předstihován okresem Trutnov. Rychlý vzestup zaznamenal i okres Rychnov nad Kněžnou, naproti tomu pomalejší růst byl v okrese Náchod, který ve vybavenosti klesl na průměr kraje v roce 2001, byť v roce 1991 průměr dosti přesahoval. Rozhodující je však vybavenost domácností, která ve všech okresech zaznamenala pokles, nejvíce pak v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde vzestup počtu domácností nebyl saturován odpovídajícím přírůstkem bytů. Podobně okres Trutnov, který v přepočtu bytů na 1 000 obyvatel dosáhnul dobrých výsledků, u domácností zaznamenal mezi okresy druhý největší pokles vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty. I v tomto okrese se počet domácností zvětšil více než kolik přibylo bytů. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností byla vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty vyjádřena těmito údaji: Tab. 11 Vybavenost obyvatel a domácností byty v letech 1991 a 2001 v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Správní obvod obce s rozšířenou působností Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností Index vybavenosti 2001 (1991=100) 1991 2001 1991 2001 Broumov 354,6 374,0 92,8 90,4 97,4 Dobruška 346,7 360,7 93,7 90,7 96,8 Dvůr Králové nad Labem 361,3 369,7 90,4 89,7 99,2 Hořice 351,1 359,3 92,0 90,3 98,1 Hradec Králové 358,8 376,1 91,5 89,1 97,4 Jaroměř 362,3 365,5 93,4 89,5 95,8 Jičín 364,9 370,6 92,8 89,6 96,5 Kostelec nad Orlicí 351,1 366,3 93,7 90,2 96,2 Náchod 367,6 374,4 92,7 90,8 98,0 Nová Paka 356,7 365,7 94,6 91,6 96,9 Nové Město nad Metují 350,9 366,8 93,0 89,4 96,2 Nový Bydžov 351,9 354,5 92,2 89,4 97,0 Rychnov nad Kněžnou 347,9 363,5 94,5 89,9 95,2 Trutnov 365,6 379,1 92,9 88,8 95,6 Vrchlabí 357,2 372,3 92,1 89,3 96,9 Královéhradecký kraj 359,0 371,4 92,5 89,6 96,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Zatímco vývoj počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel je možné považovat za jednotlivé správní obvody s výjimkou obvodů Nové Město nad Metují a Jaroměř za uspokojující, u vybavenosti domácností byty lze pozorovat všeobecný pokles. Nejvíce pak bude potřebné věnovat pozornost správním obvodům Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Rychnov nad Kněžnou. 18

3. BYTOVÁ VÝSTAVBA V DOSAVADNÍM VÝVOJI 3.1 SKLADBA A INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY, PLYNULOST, ROZESTAVĚNOST A DOBA VÝSTAVBY Bytová výstavba je dynamizujícím nebo naopak retardujícím faktorem celkového rozvoje bydlení. Ideální podoba je, aby byla v průměru několika let vzestupná, aby byla plynulá, aby rozestavěnost nadměrně nevzrůstala, aby doba výstavby nebyla neúměrně dlouhá. Skladba bytové výstavby podle hlavních investičních forem současně vypovídá o vývoji celkového počtu dokončených bytů za zhruba třicetileté období. Názorně skladbu a celkový vývoj dokumentuje graf. 3 VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉMI KRAJI V LETECH 1971-2002 Počet dokončených bytů 5500 5000 mimo rodinné domy 4500 4000 Bytová výstavba celkem 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1971 1975 1979 1983 1987 1991 1995 1999 v rodinných domech 2002 Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Pokles bytové výstavby v kraji nastoupil již v osmdesátých letech minulého století. Odehrál se ve snížení počtu zahajovaných a dokončených bytů především u bytových domů, které byly stavěny státem a bytovými družstvy. Větší pokles přitom zaznamenala státní bytová výstavba. V další etapě vývoje, zhruba do poloviny devadesátých let došlo k dalšímu poklesu bytové výstavby, který již lze označit za mimořádně velký. Snížila se výstavba rodinných domů, ale zejména ostatní bytová výstavba zaznamenala příkrý sestup. Uvnitř výstavby bytových domů klesla bezmála na nulu družstevní bytová výstavba. Období od poloviny devadesátých let je možné označit za období s mírným vzestupem bytové výstavby, která však v posledních letech spíše stagnuje. Dlouhodobě nelze takovýto vývoj bytové výstavby akceptovat, protože nezajišťuje normální reprodukci bytového fondu, a jak jsme již u přírůstků bytů a domácností ze sčítání lidu, domů a bytů 19

1991 a 2001 ukázali, vede ke zhoršení úrovně bydlení co do počtu trvale obydlených bytů v přepočtu na 100 domácností. Nic na této skutečnosti nemění, že současně rostou počty neobydlených bytů. V neobydlených bytech lidé nebydlí. Pokles počtu zahájených bytů na počátku devadesátých let střídal vzestup do roku 1998, který v průběhu let 1999-2002 končil opět poklesem. U rozestavěných bytů lze zaznamenat nejdříve pokles (do roku 1994) a poté velmi rychlý růst až do roku 2002. Již tyto absolutní údaje, které jsou uvedeny v tabulkové příloze svědčí o nevyváženosti a nízké stabilitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji 3). Nedostatky vyniknou při použití relativních ukazatelů. Plynulost bytové výstavby vyjadřuje poměr mezi počtem zahajovaných a dokončených bytů. O plynulosti jako dlouhodobě pozitivním jevu hovoříme jestliže tento poměr je v průběhu řady let vyrovnaný, hodnota je 1 nebo se blíží k 1. Výkyvy v obou směrech ukazují na nízkou plynulost výstavby, nepřímo hovoříme o její nižší nebo nízké efektivnosti. Plynulost bytové výstavby je v tabulce vyjádřena za kraj, okresy, pro srovnání i za Českou republiku v průběhu let 1991-2002. Tab. 12 Plynulost bytové výstavby v okresech Královéhradeckého kraje 1991-2002 Okres, kraj, ČR Počet zahájených bytů na 100 dokončených 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Hradec Králové 11,7 8,5 16,5 14,3 157,7 212,0 108,9 140,7 110,8 113,2 120,4 68,5 Jičín 45,1 20,2 18,5 156,4 70,8 244,6 78,4 210,9 120,8 146,8 118,4 74,6 Náchod 14,5 15,5 12,8 107,1 233,8 104,3 206,3 81,5 106,6 123,2 100,0 78,1 Rychnov nad Kněžnou 10,0 7,2 25,0 191,1 106,6 142,2 252,7 180,3 104,1 109,3 115,8 79,5 Trutnov 7,6 13,4 30,3 55,9 71,8 203,8 131,6 155,1 123,7 145,0 102,6 87,8 Královéhradecký kraj 13,7 11,8 20,3 55,8 116,1 164,5 142,2 142,6 112,5 126,8 111,5 77,4 Česká republika 26,0 23,2 23,7 60,4 127,3 156,6 197,8 157,9 138,6 128,4 117,1 123,1 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. O plynulosti bytové výstavby v Královéhradeckém kraji se dá hovořit až v letech 1999-2001, rok 2002 je opět poznamenán nízkým počtem zahájených bytů. Vývoj v České republice je co do plynulosti bytové výstavby ještě horší než v kraji. Určitý náznak k lepšímu poměru je zde rovněž až od roku 1999. V okresech Královéhradeckého kraje je obzvláště nevyrovnaný vývoj zahájené a dokončené bytové výstavby v okrese Jičín. Avšak i v ostatních okresech s výjimkou okresu Hradec Králové je plynulost výstavby pojmem dosti vzdáleným. Rezerva vyplývající z nízké plynulosti je přitom při dobré bytové politice více ovlivnitelná a využitelná než např. rezerva neobydlených bytů. 3) V grafické příloze je na příkladu okresu Jičín znázorněn průběh bytové výstavby podle počtu dokončených a zahájených bytů v jednotlivých letech 1991-2002 jako nepřetržitý proces vzestupů a poklesů. To výmluvně dokumentuje slabou plynulost bytové výstavby. 20

Relativní rozestavěnost a doba bytové výstavby Podobně jako u plynulosti bytové výstavby je u rozestavěnosti možné konstatovat narůstání nevyužitých rezerv. Přepočet počtu rozestavěných bytů na 100 dokončených vypovídá o tom, zda dochází nebo nedochází ke zkracování (prodloužení nebo stagnaci) doby výstavby. Vypovídá také o tom, že část vkládaných prostředků po zahájení stavby je neúměrně dlouho umrtvena v případě, že poměr rozestavěných bytů na 100 dokončených si uchovává stálou a výraznější tendenci růstu. Tab. 13 Relativní rozestavěnost bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů 1991-2002 Počet rozestavěných bytů na 100 dokončených 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Hradec Králové 348,0 163,2 331,7 161,8 622,0 976,0 249,9 283,3 219,1 349,7 300,0 254,6 Jičín 480,4 254,8 129,5 639,7 392,5 672,8 248,1 678,2 406,6 385,0 556,3 312,7 Náchod 204,4 201,0 145,0 658,8 842,5 262,9 462,9 300,3 344,9 419,5 391,7 337,3 Rychnov nad Kněžnou 186,0 223,0 79,3 550,0 514,5 501,6 478,0 429,1 333,3 343,8 387,1 471,7 Trutnov 227,6 395,9 268,2 444,7 260,8 500,6 350,6 361,8 368,2 392,7 427,7 329,4 Královéhradecký kraj 265,3 220,6 190,3 334,3 468,9 512,5 335,1 361,8 314,0 376,0 390,7 326,5 Česká republika 307,9 268,4 229,6 342,0 509,1 516,0 540,4 465,2 474,1 471,2 491,6 474,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. I když se v Královéhradeckém kraji rozestavěnost v přepočtu na 100 dokončených bytů vyvíjela převážně nepříznivě, ve vztahu k průměru za ČR byla celkově nižší. Ovšem i v posledním, lepším roce 2002 byla relativní rozestavěnost stále vyšší než na počátku devadesátých let. Byla také vyšší než v letech osmdesátých a byla mnohem vyšší než v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem k tomu, že tržní mechanismus urychluje proces výstavby, je potřebné hledat příčiny především v jeho špatném působení, resp. špatném nasazení nástrojů používaných v současné bytové politice k dosažení efektivní bytové výstavby. Rozestavěnost v jednotlivých okresech kraje se v podstatě neliší od celkové krajské tendence. Ke snížení vysoké rozestavěnosti se dospělo v okrese Hradec Králové, naproti tomu v okrese Rychnov nad Kněžnou rozestavěnost v posledních letech v přepočtu na 100 dokončených bytů poměrně výrazně vzrostla (1999-2002). Až do roku 2001 se zvyšovala, počínaje rokem 1997 rozestavěnost ve vztahu k dokončeným bytům i v okrese Trutnov. U doby výstavby statistika umožňuje sledovat průměrnou dobu výstavby v měsících za rodinné domy, bytové domy a dále pak v členění i za ostatní formy výstavby (přístavby a vestavby, domy s pečovatelskou službou, byty v nebytových prostorech a adaptace nebytových prostor na byty). Pro naše účely je k vyvození závěrů potřebných k tvorbě prognózy dostačující členění na rodinné a bytové domy. Doba výstavby a podíl bytů stavěných déle než 5 let se v Královéhradeckém kraji oproti České republice příliš neliší, což však znamená, že je stejně málo příznivá jako je tomu celostátně. 21

Tab. 14 Průměrná doba výstavby rodinných a bytových domů a podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců v letech 1997-2002 za Královéhradecký kraj a ČR Průměrná doba výstavby domů (v měs.) Podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců (v%) Kraj, ČR Rok rodinné domy bytové domy rodinné domy bytové domy Královéhradecký kraj 1997 55 38 37,84 13,28 1998 56 29 32,24 2,51 1999 55 25 30,46 5,50 2000 63 16 37,66 0,00 2001 48 22 19,77 0,00 2002 48 24 19,06 0,00 1997-2002 54 26 28,86 3,68 Česká republika 1997 56 32 37,59 15,28 1998 54 33 32,75 16,74 1999 54 32 31,29 15,19 2000 59 29 34,80 7,53 2001 48 35 20,92 12,28 2002 47 28 19,26 1,50 1997-2002 53 31 28,45 11,35 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V okresech a ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se pro hodnocení doby výstavby již poněkud nedostává (zvláště u extrémních dob) dostatečně velkého počtu případů bytové výstavby. Pro získání hodnotných podkladných údajů by proto bylo potřebné provést rozbor za jednotlivé celky a konkrétní informace získat přímo ve městech a obcích. Tato práce je potřebná především při rozpracování koncepce bytové politiky na těchto úrovních. Zde budeme vycházet z předpokladu, že pro účely prognózy na úrovni kraje (2. etapa prací) je postačující zobecnění z okresů a kraje týkající se rozestavěnosti. K uzavření rozboru bytové výstavby je ještě zapotřebí věnovat pozornost porovnání podílu dokončovaných bytů v rodinných domech a bytových domech s podíly v bytovém fondu a vyvození závěrů z intenzity bytové výstavby a vývoje pořizovacích hodnot bytů u rodinných a bytových domů. Královéhradecký kraj se vyznačoval a stále vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech. K 1. 3. 2001 činil podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů 51,2 %. Tento podíl se u dokončených bytů v druhé polovině devadesátých let o něco snižuje. Ovšem i tak není tento vliv na charakteristiku kraje z hlediska převažujícího typu bydlení příliš velký. V průměru let 1997-2002, jak ukazují údaje v následující tabulce se podíl dokončených bytů v rodinných domech a přístavbách, nástavbách a vestavbách rovnal 47 %. V ČR to bylo 52 %. Vyšší podíl dokončených bytů v ostatních objektech mimo rodinné domy (včetně přístaveb a vestaveb) je možné v podmínkách Královéhradeckého kraje hodnotit pozitivně. Pro období do roku 2010 je nastoupena cesta správným směrem, vycházíme-li z nižší příjmové hladiny obyvatelstva (nižší průměrné mzdy). 22

Tab. 15 Podíl bytů dokončených v průměru let 1997-2002 v rodinných domech, nástavbách a přístavbách k rodinným domům a ostatních objektech (%) Okres, kraj, ČR rodin. domech Podíl bytů dokončených v: nástavbách a přístavbách k rodin. domům ostatních objektech Hradec Králové 44,08 8,95 46,97 Jičín 42,32 8,93 48,74 Náchod 32,97 11,52 55,51 Rychnov nad Kněžnou 30,66 13,43 55,92 Trutnov 31,13 9,07 59,80 Královéhradecký kraj 36,60 10,23 53,17 Česká republika 40,70 11,26 48,03 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V jednotlivých okresech se podíly dokončených bytů v rodinných domech v průměru let 1997-2002 dosti liší. Nejvyšší podíl byl v okrese Hradec Králové (53 %) a Jičín (51,3 %). Naopak s podílem nejnižším byly okresy Trutnov (40,2 %). U dvou dalších okresů (Náchod a Rychnov nad Kněžnou) se podíl pohyboval kolem 44-45 %. O intenzitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel) lze soudit nejlépe podle grafického zobrazení za průměr let 1995-2002, tj. za období, kdy již docházelo k růstu bytové výstavby po předcházejícím podstatném poklesu. Kraj Hlavní m ěsto Praha Středočeský Jihočeský 4 INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY V PRŮMĚRU LET 1995-2002 PODLE KRAJŮ Plzeňský Karlovarský Ús teck ý Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olom oucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika 0 1 2 Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu v ročním prům ěru Pramen: Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. 23

Ze zobrazení je patrné, že Královéhradecký kraj nepatřil ke krajům s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby. Zaujímal celkem 4. místo mezi 14 kraji. Ovšem toto příznivé postavení by bylo zcela kladné pouze v případě, že úroveň intenzity by byla v těchto čtyřech vedoucích krajích vysoká natolik, aby odpovídala úrovni běžné ve vyspělých zemích. Intenzita bytové výstavby, která se pohybuje mezi 2-2,5 bytů na 1 000 obyvatel je nízká, bez ohledu na umístění mezi těmi kraji, které dosáhly intenzity ještě menší. S tímto objemem bytové výstavby v přepočtu na 1 000 obyvatel není možné očekávat zvrácení dosud nepříznivé tendence spočívající v poklesu celkového počtu trvale obydlených bytů na 100 domácností, jak to ukázalo Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 ve srovnání s výsledky v roce 1991. V Královéhradeckém kraji značný pokles bytové výstavby pokračoval až do roku 1995. Zjistíme-li nyní intenzitu bytové výstavby za kraj a podle okresů za tato dvě období, dostaneme tyto konkrétní hodnoty. Tab. 16 Intenzita bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů v průměru let 1991-1995 a 1996-2002 Počet dokončených bytů na 1 000 Okres, kraj, ČR obyvatel středního stavu. 1991-1995 1996-2002 Hradec Králové 3,01 2,26 Jičín 2,38 2,29 Náchod 2,76 2,42 Rychnov nad Kněžnou 2,97 2,85 Trutnov 2,57 2,38 Královéhradecký kraj 2,77 2,41 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V letech 1996-2002 se nejméně stavělo v přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Hradec Králové, a to přesto, že zde patrně potřeba bytů vůči neuspokojené poptávce je vysoká. Okres Jičín má druhou nejnižší intenzitu bytové výstavby. Dlužno však podotknout, že se výstavba v druhé polovině devadesátých let a v prvých dvou letech po roce 2000 oživila. Intenzita bytové výstavby za stejná období ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností nevnáší příliš mnoho nových pozorování, pouze přesněji identifikuje území, ve kterých je počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel obzvláště nízký. 3.2 POŘIZOVACÍ HODNOTY V PŘEPOČTU NA 1m 2 UŽITKOVÉ PLOCHY V RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMECH Statisticky zjišťované pořizovací hodnoty (vykazuje stavebník stavebnímu úřadu) nepředstavují tržní ceny, za které se s nemovitostmi obchoduje. Přesto je zde přímá návaznost na tržní úvahu. V pořizovací hodnotě nalézáme složku nákladů a odhadnutou výši zisku. Od ceny na trhu s byty se může pořizovací hodnota lišit, nikoliv však zcela zásadně. V časové řadě pořizovací hodnoty ukazují poměrně objektivní vývojové tendence. Velmi 24