JAK POMOCI MALÝM ORGANIZACÍM?

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz 1 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 10. LEDNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 18. LEDNA 2008, CENA: 6 KČ Kovák v Brnû - str. 2 I nadále moïnost jednoduchého úãetnictví - str. 4 Odmûna neuvolnûného funkcionáfie po 1. 1. 2008 - str. 4 PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: Poradny na pfiání Technická novela zákoníku práce Pořídil jsem si žebráckou hůl. Bude to můj průvodce reformním rokem 2008 CO PŘINESLA TRIPARTITA ROZHOVOR S PŘEDSEDOU OS KOVO 13. prosince proběhla plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. Jejího účastníka předsedy Odborového svazu KOVO Josefa Středuly se Kovák zeptal na podrobnosti. Josef Středula Tripartita mimo jiné projednávala bod pod názvem Negativní dopad zákoníku práce ve zdravotnických zařízeních a návrh řešení. Oč šlo? Ta situace je vyvolaná obrovským množstvím přesčasů. Podle ministra Julínka mají lidé v některých zdravotnických zařízeních přes 1700 hodin přesčasů ročně, to znamená, jako by měli ještě jeden souběžný plnohodnotný pracovní poměr navíc. To je samozřejmě neakceptovatelné, ale návrhy, s nimiž přišlo ministerstvo zdravotnictví, totiž aby se prodloužil týdenní fond pracovní doby, jsou pro nás také nepřijatelné. To by totiž mohlo být v rozporu se směrnicí EU o pracovní době. Sejde se pracovní skupina, která bude hledat možnosti řešení. Tripartita se rovněž zabývala stavem připravenosti České republiky na čerpání prostředků z operačních programů. Jak si na tom tedy v tomto ohledu stojíme? Odbory poukazují na nepřipravenost naší země v tomto ohledu. Jde nám o to, aby v roce 2016, kdy přestanou být tyto peníze k využívání, byla ČR v takové kondici, v níž by všechny ty projekty a investice měly efekt pro (Pokračování na str. 3) Neměl by se svaz více zamýšlet nad tím, co chtějí lidé v základních organizacích? položil řečnickou otázku B. Stoszek (druhý zleva). Dále J. Hradil (první zleva), místopředseda OS KOVO J. Endlicher (třetí zleva), V. Kúřil (vpravo) JAK POMOCI MALÝM ORGANIZACÍM? Rokovali jihomoravští kováci na konferenci v Brně O možných změnách v uspořádání Odborového svazu KOVO pomocí úpravy jeho stanov diskutovali 4. prosince předsedové základních organizací Krajského sdružení OS KOVO Jihomoravského kraje na poradě v Brně. Neměl by se svaz více zamýšlet nad tím, co chtějí lidé v základních organizacích, než je dotlačit k tomu, co si nahoře usmyslí, třeba nějakými sankcemi? položil řečnickou otázku Boleslav Stoszek (ZO OS KOVO Moravský Krumlov) při projednávání návrhů na změnu stanov Odborového svazu KOVO. Něco mi na těch návrzích nesedí, ale mrazí mě z nich, dodal. Nejde o návrhy mé, ale o návrhy komise pro úpravu stanov, které jsou dány do placu k diskusi, upozornil místopředseda OS KOVO J. Endlicher (pozn. red.: Kovák o těchto návrzích informoval již v čísle 39 minulého roku v článku Někdo se chce dostat k odborovému majetku). To je správné, aby svaz dělal to, co chtějí jeho členové. Vždycky jsme měli vůli dělat něco lépe, ale po sjezdu jsme zjistili, že se nic nezměnilo. Od roku 1990 se přitom situace velmi změnila. Tehdy jsme byli všichni uvolnění předsedové, ale dnes je již mnoho z nás neuvolněných. Pojďme si o těch věcech povídat, abychom sloužili těm malým základním organizacím, kde uvolnění funkcionáři nejsou. Sankce nemají smysl, jsme založeni na dobrovolnosti. Kdo to nechce dělat, toho k tomu žádnými sankcemi nedonutíme, uvedl ing. Josef Krčmář (ABB EJF Brno). K úvaze, zda i do budoucna zachovat právní subjektivitu základních organizací, prohlásil Václav Potužník (ZO OS KOVO Hodonín): Rušit právní subjektivitu, to by byla nebezpečná věc. Pokud bychom přesně nevěděli jak to udělat a bez právních analýz bych do toho v žádném případě nešel. Je otázka, jestli dělat ve stanovách za každou cenu změnu. Jestli raději nepočkat, až bude po konkrétní změně poptávka. Je na výkonném vedení OS KOVO, aby analyzovalo věci a předložilo modelová řešení. Pokud se bude výkonné vedení ptát obecně, nikdy se od základních organizací nic konkrétního nedozví. Jsem přesvědčená, že základní organizace, kde je neuvolněný předseda, potřebuje daleko větší servis než ty, které mají uvolněného předsedu. Servis metodického pracoviště proto považuji za velice důležitý, ba nutný, aby pomohlo s vyjednáváním kolektivní smlouvy. Leckterý neuvolněný funkcionář to možná sám nedokáže. Pojďme se poradit jak těmto organizacím pomoci, vyzvala Mária Koudelová (Adast, Adamov). Jde o to, udělat ve stanovách takovou úpravu, aby byla metodická pracoviště adekvátním partnerem při různých jednáních. My si dosud hrajeme na volenou hierarchii. Je třeba, aby vedoucí metodického pracoviště mohl svaz reprezentovat navenek, vysvětlil J. Endlicher. Text a snímek (ben) 1

Kovák v Brně KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008 Diskuse na téma časopis Kovák proběhla mezi představiteli redakce a redakční rady a předsedy základních organizací Krajského sdružení OS KOVO Jihomoravského kraje na poradě v Brně 4. prosince. V naší základní organizaci máme 360 odborářů, Kováky vyvěšujeme na nástěnku a je to záležitost hodiny, než odtamtud zmizí, zvláště odborné přílohy, uvedl Zlatomír Vyhňák (BMT ČR, Brno) a dodal: U nás tedy Kovák určitě funguje v pozitivním smyslu. Akorát se mi zdá, když jej čtu, že je takový popisný, ale ono to asi jinak nejde - psát o předsedech základních organizací humornou formou. Od té doby, co jsou součástí Kováku odborné přílohy, zájem o něj rapidně vzrostl. Je to pomoc pro lidi a velká přidaná hodnota, prohlásil ing. Josef Krčmář (ABB EJF Brno). Byly by žádoucí příspěvky dalších členů Odborového svazu KOVO, připomněl předseda redakční rady Jan Švec, není cílem, aby Kovák popsal jeden člověk. Také vedoucí brněnského metodického pracoviště Vladimír Valenta se podělil se zkušeností, že na nástěnku vyvěšené Kováky rychle mizejí. Doplňujeme je tam několikrát denně, zájem je i od jiných odborových svazů, potvrdil. Větší prostor pro řadové členy na stránkách Kováku by si přál Stanislav Malušek (Železárny Poděkování místní ZO OS KOVO Brno Na poradě předsedů základních organizací Krajského sdružení OS KOVO Jihomoravského kraje 4. 12. zaznělo poděkování právničce brněnského metodického pracoviště dr. Věře Balážové za pomoc při řešení pracovních sporů dvou členů místní ZO OS KOVO Brno. Předseda této ZO OS KOVO Oldřich Šmarda si přál, aby poděkování, které na konferenci přednesl, bylo otištěno v Kováku. Redakce jeho přání ráda vyhověla (viz text O. Šmardy níže). Zároveň požádala dr. Balážovou o přiblížení obou kauz pro čtenáře našeho týdeníku (viz článek V. Balážové na této straně). (red.) Jsem předsedou místní ZO OS KOVO Brno a byl jsem pověřen výborem ZO na základě žádosti dvou našich členů, abych veřejně poděkoval a vyslovil uznání paní JUDr. Balážové za pomoc při řešení pracovních sporů našich členů: DVĚ KAUZY Z BRNA Na žádost redakce přiblížila dr. V. Balážová čtenářům, oč jde v kauzách dvou členů místní ZO OS KOVO Brno, které řešila. Poděkování předsedy této ZO OS KOVO O. Šmardy za její právní pomoc otiskujeme vedle. (red.) Případ Vojtěcha Tichého V roce 1992 utrpěl pracovní úraz. Dlouhá léta dostával od podniku náhradu škody, až jednoho dne firma zmizela ze světa - nikoli však právně, zato fakticky. Kanceláře zamčené, zaměstnanci ze dne na den propuštění, dokumenty týkající se úrazu k nenalezení. Nebylo ani na koho se obrátit - všichni členové představenstva i dozorčí rady byli z obchodního rejstříku vymazáni už dva a půl roku. Firma nebyla ani v likvidaci ani v konkursu. I exekutor bouchal na zavřené dveře. Bylo docela dobrodružství vymáhat v této situaci peníze za pracovní úraz. Nastala mravenčí práce. Nikdo na naše žádosti a podněty nechtěl slyšet. Když to nešlo oficiálně, zkusila jsem to jinak. Úspěch se konečně dostavil! Dosáhli jsme nejen vyplacení náhrady škody za poslední dva ZUWIS - PERSPEKTIVY A ŠANCE V závěru loňského roku se v rámci projektu Evropské unie ZUWIS konala ve Vídni konference na téma Přeshraniční sociální partnerství - perspektivy a šance. Projekt ZUWIS si klade za úkol vybudovat úzkou kooperaci mezi spolkovými zeměmi Vídní, Dolním Rakouskem a regionem jižní Morava. Jednání, jehož se za českou stranu zúčastnilo 20 členů regionální rady odborových svazů Jihomoravského kraje, zdůraznilo nutnost, aby před otevřením trhu práce v roce 2011 sociální partneři využili všech prostředků pro rozšíření dosáhnutých sociálních práv. Velmi důležitým bodem je vybudování přeshraničního hospodářského a sociálního regionu Vídeň - Dolní Rakousko - jižní Morava - Brno, který zajistí růst a blahobyt v obou pohraničních regionech. V diskusi se hovořilo o jazykové bariéře, právním poradenství, vzdělávání s prioritou učňovského školství, práci s mládeží, poklesu členské základny na obou stranách, důchodové reformě a stárnutí populace, rakouských firmách působících v ČR, pracovní době v supermarketech, dálnici A5 z Vídně do Brna, sociálních službách a společných projektech k využití finančních prostředků z EU. Veselí). Jsou tam rozhovory s předsedy základních organizací, ale členové mohou mít i jiný názor, upozornil. Je Kovák určen pro všechny členy, nebo pro funkcionáře? položil řečnickou otázku místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher a dodal: My chceme, aby byl pro všechny členy. Jinak můžeme dělat jen nějaký věstník. Členové si nevěří a řeknou: předsedo, napiš svůj názor! Chtěl bych psát do Kováku častěji, ale nemám čas. Redaktorka ale nikdy nezaspí a vždy nás v pravý čas osloví, svěřil se Jiří Hradil (ČKD Blansko). U nás Kováky taky mizí, práce je tam vidět, změna v posledních letech byla podstatná, chci jim poděkovat, prohlásil Jaromír Machala (Alstom Power, Brno). Poděkování redakci a redakční radě vyjádřil také J. Endlicher a připojil: Kovák je jako na houpačce, necenzurujeme ho, ale pak si musí každý za svým názorem stát. Mgr. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor A to pana Vojtěcha Tichého - v tomto případě se jednalo o vymáhání náhrady škody za pracovní úraz u už neexistujícího podniku. Toto jednání dopadlo velmi úspěšně. Dále pana Zdeňka Boruty - v tomto případu se jednalo o žalobu na neplatné skončení pracovního poměru. Žaloba je v současné době předmětem soudního řízení. Samozřejmě, že tyto právní pomoci se dělají běžně, ale ne každý člen přijde dát vědět, jak spor skončil. Naši členové i výbor ZO mají za to, že veřejné prezentování těchto případů dělá dobrou propagaci OS KOVO. OLDŘICH ŠMARDA, předseda místní ZO OS KOVO Brno roky, ale i výplaty pravidelné měsíční renty až do odchodu pana Tichého do starobního důchodu. Případ Zdeňka Boruty Přesně před rokem byl na hodinu propuštěn z práce. Podle něj neprávem, o to větší to pro něj byl šok. Nevěděl si rady, a hledal proto právní pomoc. Když zjistil, že členům našeho odborového svazu je právní pomoc poskytována zdarma, vstoupil do OS KOVO. Zbývalo mu už jen pár dní, než uplyne lhůta k podání žaloby. Na metodickém pracovišti se mu dostalo nejen rady, ale i konkrétní pomoci, když ji nejvíc potřeboval. To, co je pro nás rutinní záležitostí, může pro jiného znamenat velkou pomoc. Jsme tady proto, abychom jiným pomáhali, nejlépe k vítězství. JUDr. VĚRA BALÁŽOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Brno Obě strany kladně zhodnotily otevření právní poradny v otázkách pracovního a sociálního práva, která nabízí novou bezplatnou službu všem zaměstnancům z České a Slovenské republiky. Rakouský odborový svaz tuto kancelář otevřel na adrese: ÖGB Zentrale Laurenzerberg 2/přízemí v blízkosti Schwedenplatzu, metro U1 U2, tel.: 01/534 44-142. Poradenství v češtině a slovenštině poskytuje Mgr. Martina Lacknerová (rodačka z Karlových Varů), a to ve středu v 16,30-18,30 hodin a ve čtvrtek v 14-15 hodin, a uvádí, že sjednání termínu není nutné. V závěru jednání byla dohodnuta další společná konference, která se uskuteční v únoru 2008 v Brně pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka. BOHUMÍR HANÁK, místopředseda regionální rady odborových svazů Jihomoravského kraje ČMKOS 2

Schůzka zástupců předkladatelů měla dva hlavní cíle - vyhodnotit výsledky dvou loňských výběrových kol, dát účastníkům možnost podělit se o zkušenosti při přípravě a realizaci projektů a také představit priority rozpočtové řady pro příští rok. Celková výše udělovaných grantů v této oblasti se pohybuje kolem 8 miliónů eur ročně. Granty (jejichž výše je maximálně 80 % celkových nákladů rozpočtu projektu) se pohybují v rozsahu 48 000 eur až 258 000 eur, většina okolo 100 000 eur. V minulém roce bylo předloženo celkem 92 projektů, schválilo se 46 projektů, nezpůsobilých (projekty, které nesplňují formální náležitosti - například nejsou předloženy včas nebo v požadovaném formátu) bylo 13 projektů, odmítnutých 33 projektů. Odmítnuté projekty zpravidla nemají přímou vazbu na cíle a priority rozpočtové řady, jejich nadnárodní dimenze a vyváženost není dostatečná a nejčastěji je popis aktivit a očekávaných výstupů málo konkrétní. CO PŘINESLA TRIPARTITA (Dokončení ze str. 1) všechny a nejen pro úzkou skupinu lidí. ČR bude celkově inkasovat asi 750 miliard korun. Je potřeba, aby byl splněn národní strategický rámec, který se těmito věcmi zabývá. Požadovali jsme vytvoření koordinačního orgánu při ministerstvu pro místní rozvoj, které by sledovalo, zda operační programy splňují hlavní strategické cíle České republiky. Já jsem řekl, že se obávám, aby nedošlo ke značným problémům v oblasti výběrových řízení, protože mám signály, že ne všechna výběrová řízení probíhají úplně v pořádku. Požádal jsem proto, abychom dostávali kontrolní zprávy o tom, jakým způsobem výběrová řízení probíhají, aby ČR nemohla být napadnuta a nucena vracet poskytnuté finanční prostředky. Na pořadu jednání tripartity byla také aktualizace konvergenčního programu a národního reformního programu. Můžete přiblížit tuto záležitost? Spolu se zaměstnavateli jsme konstatovali, že vláda nerespektovala tripartitu a předložila aktualizaci konvergenčního programu bez projednání v pracovních týmech a plénu tripartity již do Bruselu. Ani aktualizace národního reformního programu nebyla projednána se sociálními partnery a rovnou byla poslána do Bruselu. Připravuje se nový plán na roky 2008 KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008 NAHLÉDNUTÍ DO EVROPSKÝCH PROJEKTŮ Jaké jsou priority pro tento rok? V závěru loňského roku se v Bruselu uskutečnilo jednání úspěšných předkladatelů projektů v rámci rozpočtové řady 04.03.03.03, která je zaměřena na informace, konzultace a participaci zástupců podniků. Tato rozpočtová řada je jedním z finančních nástrojů, který je možné využívat pro posílení dovedností a kompetencí ve výše uvedených oblastech. Odborový svaz KOVO této možnosti využívá pro posilování kompetencí existující či potenciálních zástupců v evropských podnikových radách - v průběhu tří projektů se školení na toto téma zúčastnily již desítky našich členů a účastníci hodnotili semináře jako velmi prospěšné. Pro letošní rok se priority pro předkládané projekty nemění. Jsou jimi: vytváření struktur pro informace, konzultace a participaci kontextu evropské společnosti a evropského družstva; výměna informací a dobrých praktik zaměřená na vytvoření příznivých podmínek při vytváření struktur pro informace, konzultace a participaci, jak stanoví směrnice 2002/14/EC; vytvoření nových evropských podnikových rad a zlepšení nadnárodních informací a konzultací v celoevropských podnicích a skupinách; nadnárodní aktivity zapojující zástupce z nových členských států a kandidátských zemí v oblasti informací, konzultací a participace pracujících; aktivity umožňující sociálním partnerům uplatňovat svá práva vykonávat své povinnosti v oblasti informací, konzultací a participace v evropských podnicích, zejména v rámci evropských podnikových rad; až 2011. Spolu se zaměstnavateli jsme požádali, abychom byli zapojeni do jeho přípravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo tripartitě nezávislou analýzu investičních pobídek. Oba sociální partneři to ale napadli, že totiž nejde o skutečně nezávislou analýzu, že je subjektivní. Zvláště když ji dělali bývalí pracovníci Liberálního institutu. Investiční pobídky nejsou veskrze špatné, jak se to píše v tom materiálu, a proto žádáme zpracovat analýzu novou, a to i s pozitivy investiční politiky. Jsem přesvědčen, že bez investičních pobídek by ČR nebyla v té situaci, v níž se dnes nachází, tedy relativně rozvinuté země s vysokým růstem HDP. Stačí se podívat na Slovensko, jak vypadalo před aktivizací investičních pobídek a jak vypadá nyní. Přinesla tripartita něco nového v záležitosti agenturního zaměstnávání? Celá kauza se začala v tripartitě projednávat z iniciativy Odborového svazu KOVO. 4. 12. proběhlo jednání ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí o rozboru problémů agenturního zaměstnávání. Všichni zúčastnění včetně zástupců personálních agentur konstatovali, že náš pohled na věc je shodný, totiž že závažnými problémy v této oblasti jsou daňové úniky, nedostatečná kontrola agentur, neprovázání jednotlivých kontrolních činností. aktivity zaměřené na seznámení aktérů na podnikové úrovni s nadnárodními podnikovými smlouvami a na posílení jejich spolupráce v rámci Společenství. Aktivity pokládané v rámci projektů za způsobilé jsou: konference, semináře, krátká školení a výměna informací a dobrých praktik zahrnující zástupce zaměstnanců a/nebo zaměstnavatelů; analýza materiálů týkajících se struktur zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů, sociálního dialogu na úrovni podniku v kontextu nadnárodní spolupráce; webovské stránky, publikace, občasníky a další prostředky diseminace informací. Žadatelem o grant mohou být na straně zaměstnanců podnikové rady nebo podobné orgány zajišťující zastupování pracujících, regionální, národní, evropské sektorové nebo více-sektorové odborové organizace. Na straně zaměstnavatelů to může být management podniku, organizace zaměstnavatelů na regionální, národní, evropské sektorové nebo více-sektorové úrovni. Výzvy k předkládání projektů v rámci této rozpočtové řady jsou pro rok 2008 dvě: jedna v prvním čtvrtletí a druhá v září - navržené, zatím však nepotvrzené termíny jsou 29. únor a 5. září. V případě, že se vy, některá základní organizace, rozhodnete uvažovat o předložení projektu v této oblasti (a této rozpočtové řadě), prosím vás, abyste mě o tom informovali. A pokud budete potřebovat, jsem připravena vám pomoci a poradit. Ing. LUCIE STUDNIČNÁ, mezinárodní odbor OS KOVO Zabývala se tripartita také důchodovou reformou? Ano. My trváme na svém nesouhlasu s prodloužením odchodu do důchodu a s prodloužením pojišťovací doby. Zároveň požadujeme, aby se všechny problémy s tím spojené řešily komplexně, aby byli sociální partneři zapojeni do reformy, a zároveň odmítáme, aby byly v důchodovém systému omezovány finance, ať už snižováním pojistného nebo tím, že osoby samostatně výdělečně činné platí jen jednu třetinu toho, co platí zaměstnanci. Odmítáme rovněž takzvaný opt-out, tedy možnost odejít z průběžného systému, protože by to mohlo způsobit obrovské problémy. Budoucí důchody lidí, na které naplno dopadne důchodová reforma, budou - jak poprvé připustil ministr financí - velice nízké. Jestliže dnes tvoří 41 procent z platu, tak v budoucnu to má být o třetinu až polovinu méně než dnes. Navíc se změny budou týkat i lidí z těžkých profesí. Pan ministr Nečas na tripartitě říkal, že on opt-out vlastně ani nechce. My mu ale ukazovali na konkrétních materiálech jeho ministerstva, že ho chtějí zavést celou dobu. Diskutujeme například o možnosti povinného připojištění ze strany zaměstnavatele. Obáváme se, že vláda prosazuje ukončení mezigenerační a mezipříjmové solidarity. Nepovažujeme to za dobré. Na Slovensku to zkusili a nyní se odhaduje, že by v tamním důchodovém systému mohlo v prvním pololetí roku 2009 chybět až 60 miliard Sk. (ben) KOVÁK Vydává OS KOVO IČO: 49276832 Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: Benes.Martin@cmkos.cz Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl Objednávky vyřizuje redakce Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ČR E 4605 3

Jak je to tedy od 1. 1. 2008? Odměna neuvolněného funkcionáře podléhá daňové povinnosti podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění, 6 odst. 10. Pokud tato odměna v daném měsíci nepřesáhne částku 5000 Kč, je zdaněna zvláštní sazbou daně podle 36, tj. 15 procenty. Pokud tuto částku přesáhne, je zdaněna zálohou, a to 15 % procenty podle ustanovení 38 h odst. 4 zákona o daních z příjmu (platnost od 1. 1. 2008). Nově ale zde bude použita tzv. superhrubá mzda, i když pouze částečně, protože nově se tato odměna zahrnuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě ustanovení 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Znamená KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008 ODMĚNA NEUVOLNĚNÉHO FUNKCIONÁŘE PO 1. 1. 2008 JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Po 1. 1. 2008 dochází k významné změně při vyplácení odměn tzv. neuvolněných funkcionářů. Tato odměna se nově zahrnuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění. Přesto, že koncem roku Odborový svaz KOVO rozeslal tuto informaci prostřednictvím svých metodických pracovišť do základních organizací, je s ohledem na množství dotazů týkající se této problematiky vhodné ještě jednou prostřednictvím Kováku znovu všechny základní organizace informovat. to tedy, že za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu ( 6 zákona o daních z příjmů), s výjimkou například: 1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, jež nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, 2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku, 3. osoby činné na základě dohody o provedení práce... Odměna neuvolněného odborového funkcionáře za výkon funkce se však stejně jako dosud nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Příklad: Přiznaná odměna bude činit 1000 Kč. ZO ze svých prostředků vydá a) 1000 Kč (odměna) + b) 90 Kč (odvod na zdravotní pojištění, což je 9 % z částky 1000 Kč). ZO odvede zdravotní pojišťovně a) 90 Kč ze svých prostředků + I NADÁLE MOŽNOST JEDNODUCHÉHO ÚČETNICTVÍ JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO V Kováku č. 37/ byla uvedena informace, že i po 1. 1. 2008 bude pro odborové organizace možné vést jednoduché účetnictví, pokud bude schválen příslušný zákon. Na tuto informaci aktuálně navazujeme - novela zákona o účetnictví byla koncem loňského roku schválena. b) 45 Kč (srážka na zdravotní pojištění placené odborovým funkcionářem ve výši 4,5 %). ZO odvede finančnímu úřadu daň 163 Kč (15 % ze superhrubé mzdy, tj. z částky 1090 Kč, vzhledem k tomu, že se jedná o daň vybíranou zvláštní sazbou, zaokrouhluje se daň na celé koruny dolů). ZO vyplatí odborovému funkcionáři 792 Kč (přiznaná odměna 1000 Kč snížená o pojistné ve výši 45 Kč a o daň z příjmu ve výši 163 Kč). Současně upozorňujeme, že ZO bude muset plnit veškeré povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotním pojišťovnám, u nichž budou odboroví funkcionáři pojištěni. Jedná se zejména o vyplnění tiskopisu Přihláška zaměstnavateleplátce pojistného, dále Hromadné oznámení zaměstnavatele (při změnách) a měsíční zasílání vyplněného tiskopisu Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele. Tiskopisy jsou k dispozici buď na webových stránkách zdravotních pojišťoven nebo je lze osobně vyzvednout na pobočkách zdravotních pojišťoven. Upozorňujeme zejména na nutnost splnění oznamovací povinnosti dle 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která mj. ukládá zaměstnavateli, za kterého je považována v tomto případě ZO, oznámit zdravotní pojišťovně do 8 kalendářních dnů nástup zaměstnance do zaměstnání. Za takové zaměstnance se nově od 1. 1. 2008 považují také funkcionáři ZO pobírající funkční požitky (viz 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.). Zavedení placení zdravotního pojištění z funkčních požitků se do zákona dostalo na základě poslanecké iniciativy, takže v rámci řádného připomínkového řízení nebylo možno tuto záležitost rozporovat. ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou MZDOVOU ÚČETNÍ-PERSONALISTKU (MZDOVÉHO ÚČETNÍHO-PERSONALISTU) Požadujeme: SŠ vzdělání praxe výhodou komunikační schopnosti znalost práce na PC společenskou bezúhonnost pracovní flexibilitu Jedná se o zákon č. 348/ Sb. ze dne 5. prosince, který novelizoval ustanovení 38 a, a to následujícím způsobem s účinností od 1. 1. 2008: Občanská sdružení, jejich organizační jednotky 8), které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti 8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou 9), a honební společenstva10) mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. 8) 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 342/2006 Sb. 8a) 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě 4 náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). Upozorňuji ale současně, že pokud organizace povede jednoduché účetnictví i nadále, musí být toto účetnictví vedeno v souladu se všemi právními předpisy a účetními postupy, které se k vedení jednoduchého účetnictví vztahují. Znamená to například, že kromě peněžního deníku musí vést veškeré pomocné evidence apod. Ministr financí se při zasedání parlamentu vyjádřil, že pochybuje o tom, že ty organizace, které vedou jednoduché účetnictví, ho vedou správně, a že doporučí příslušným orgánům provedení kontrol u těch organizací. Citát M. Kalouska ze stenozáznamu: Za předpokladu, že se sněmovna rozhodne, je to samozřejmě její svobodná vůle, že dál budou moci občanská sdružení pokračovat v účtování podle zákona, který už pět let neplatí, pak je logické, že exekutiva se ve své kontrole zaměří především na tyto subjekty. Je to na vás. Vaším úkolem bude zejména: komplexní zpracování mezd zaměstnanců provádění srážek pojistného a daní podle platné legislativy komplexní personální agenda statistika komunikace s orgány státní správy Nabízíme: dobré finanční ohodnocení možnost odborného růstu sociální jistoty Písemné přihlášky se stručným životopisem a přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do 25. ledna 2008 na adresu: OS KOVO, nám. W. Churchilla 2, Praha 3, 113 59 nebo elektronicky: oskovo@cmkos.cz Bližší informace na tel. čísle: 234 462 892 nebo 602 354 238 (Mgr. Pašek), e-mail: pasek.ladislav@cmkos.cz

KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008/příloha TECHNICKÁ NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 362/ Sb., kterým se především mění zákoník práce. Jde o tak dlouho avizovanou technickou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je jednak napravit základní chyby v zákoníku práce a dále zakotvit změny nebo nová ustanovení, na kterých se shodli sociální partneři. Tento článek se zabývá změnami, které se vztahují ke mzdové oblasti a kontům pracovní doby. A) Mzdová oblast Mzda za práci přesčas ( 114 ZP) Zákon o mzdě, účinný do konce roku 2006, umožňoval sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas. Nový zákoník práce však tuto úpravu nepřevzal. Po celý rok se tedy vedly polemiky, zda nový zákoník práce sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci formou jakési paušalizace umožňuje, či nikoli. Odpověď na tuto otázku dává nový odstavec 3 114 zákoníku práce: U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného v 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší. Z nově přijatého textu vyplývá následující: Možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas se týká vedoucích zaměstnanců. Podle 11 odst. 4 se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávnění stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucími zaměstnanci v tomto smyslu mohou tedy být i například mistři, kteří mají podřízené zaměstnance, jimž dávají úkoly a jejichž práci kontrolují. Co se týče rozsahu práce přesčas, k níž bylo ve sjednané mzdě přihlédnuto, obsahuje ustanovení 114 ZP odkaz na 93 odst. 2 ZP, a to na limit v kalendářním roce. Ve mzdě tedy může být přihlédnuto maximálně ke 150 hodinám práce přesčas ročně. Mzda může být s přihlédnutím k práci přesčas pouze sjednána - tedy v pracovní nebo jiné smlouvě, případně v kolektivní smlouvě. Poslední možnost však nelze doporučit, neboť v kolektivní smlouvě by bylo obtížné v rámci tarifního systému rozlišit vedoucí a ostatní zaměstnance. Navíc by rozhodnutí o sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas mělo být svěřeno jednotlivým zaměstnancům, tak aby se každý zaměstnanec mohl individuálně rozhodnout, zda na tento způsob odměňování přesčasové práce přistoupí. Mzda za noční práci ( 116 ZP) Znění paragrafu bylo technickou novelou pouze upřesněno, slova není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak byla nahrazena větou: Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. I nadále je tedy možné sjednat, a to pouze v kolektivní smlouvě, příplatek za noční práci jak v procentech průměrného výdělku, tak i v pevné částce za hodinu práce. Mzda za práci v sobotu a v neděli ( 118 ZP) Do textu paragrafu upravujícího příplatek za práci v sobotu a v neděli byla doplněna věta: Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Znamená to tedy, že v kolektivní smlouvě (a pouze v ní) lze nově i za práci v sobotu a v neděli sjednat příplatek v pevné částce za hodinu práce. Mzda při výkonu jiné práce ( 139 ZP) Technická novela ZP zásadně změnila oblast poskytování doplatku do průměrného výdělku. Zaměstnanci, který byl tedy převeden na jinou práci z toho důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci ( 41 odst. 1 ZP), neboli z důvodů, které nesouvisejí s prací (z důvodu obecné zdravotní nezpůsobilosti), nebude již po nabytí účinnosti této novely náležet doplatek do průměrného výdělku. Ze zákoníku práce vypadla i povinnost doplácet do průměrného výdělku zaměstnance, který byl převeden na jinou práci z důvodu, že nemůže nadále vykonávat svoji práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání. Těmto zaměstnancům budou nadále, tak jak tomu bylo i před nabytím účinnosti nového zákoníku práce, poskytována plnění v rámci náhrady škody (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti). Nárok na doplatek bude mít nadále zaměstnanec, který byl převeden na jinou práci z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhlli na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu. Tento doplatek mu však již nově nebude náležet v případě, kdy ukončí pracovní poměr a nastoupí práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele z důvodu, že dosavadní zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci (zrušení 139 odst. 2 ZP). U zaměstnance převedeného na jinou práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání tedy dojde ke zhoršení stavu oproti době před 1. lednem, kdy mu takovýto doplatek i u jiného zaměstnavatele náležel. Do pracovněprávních předpisů se po roce vrací opět nárok zaměstnanců na doplatek do průměrného výdělku při převedení na jinou práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Stále však platí, že zaměstnanec musí s převedením na jinou práci z těchto důvodů souhlasit. Od 1. ledna 2008 již nebude náležet doplatek do průměrného výdělku těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matce do konce devátého měsíce po porodu, pokud byla z těchto důvodů převedena na jinou práci. Pokles výdělku těchto zaměstnankyň bude, stejně jako tomu bylo před 1. lednem, kompenzován dávkami nemocenského pojištění. Odměna za pracovní pohotovost ( 140 ZP) Z ustanovení 140 byl vypuštěn dovětek není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak. Nadále je tedy možné sjednávat či stanovovat pouze vyšší odměnu za pracovní pohotovost, než stanoví zákonné minimum, tedy vyšší než 10 % průměrného výdělku. Teoreticky není vyloučeno sjednat odměnu za pracovní pohotovost v pevné částce za hodinu, ale v takovém případě by bylo nutné, aby u žádného zaměstnance nečinila odměna méně než 10 % jeho průměrného výdělku. Takové sjednání se tedy do budoucna jeví jako poměrně obtížné. I nadále je možné rozlišovat pracovní pohotovost v běžný pracovní den a v sobotu, neděli či svátek a pro tyto různé dny stanovovat různou výši odměny. Výplata mzdy ( 142 ZP) Jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu jen na základě písemné plné moci, to platí i pro manžela zaměstnance a nově i pro partnera ve smyslu zákona o registrovaném partnerství. Průměrný výdělek pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání ( 382 odst. 1) Nový zákoník práce účinný od 1. ledna neumožňoval - a to v důsledku nedomyšlené úpravy - změnit délku rozhodného období I

KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008/příloha pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, tak jak to bylo možné podle zákona o mzdě před 1. lednem v případě, že to bylo pro zaměstnance výhodnější. Tato chyba byla technickou novelou zákoníku práce odstraněna, a to vložením nového ustanovení 382 odst. 1, který zní: Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Není tedy již nutné prodloužení rozhodného období sjednávat, ale zaměstnavatel je přímo ze zákona povinen průměrné výdělky zjištěné z obou možných rozhodných období (kalendářní čtvrtletí a kalendářní rok) porovnat a použít ten, který je pro zaměstnance výhodnější. B) Konta pracovní doby Vypuštění požadavku na souhlas zaměstnance k uplatnění konta pracovní doby a délce vyrovnávacího období ( 86 ZP) Z prvního odstavce 86 vypouští novela zákoníku práce druhou větu ve znění: K uplatnění konta pracovní doby a délce období podle odstavce 3 (vyrovnávací období) musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Nově se již k uplatnění konta pracovní doby (a ani k délce vyrovnávacího období) tedy nevyžaduje souhlas jednotlivých zaměstnanců, což podstatně zvyšuje zodpovědnost odborové organizace při rozhodování o tom, zda v kolektivní smlouvě možnost zavedení tohoto pracovního režimu připustí. Změny rozvrhu pracovní doby ( 84 ZP) Do zákoníku práce byl v 84 doplněn nový odstavec, který zní: Dojde-li v průběhu období, na které bylo konto pracovní doby rozvrženo, ke změně rozvrhu týdenní pracovní doby, nesmí být tato změna provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí; zaměstnavatel je povinen zaměstnance se změnou seznámit ve lhůtě podle odstavce 1. (tj. nejpozději jeden týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena) Od nabytí účinnosti nového zákoníku práce vedli experti zabývající se pracovním právem polemiky o tom, do jaké míry je písemný rozvrh týdenní pracovní doby u režimu práce v kontu pracovní doby závazný a je-li ho možné v průběhu vyrovnávacího období měnit. Některé názory byly velmi extrémní - například názor, že rozvrh pracovní doby je pouze orientační záležitostí a zaměstnavatel má právo přidělovat práci ze dne na den zcela dle svých potřeb. Pokud bychom připustili takovýto výklad, udělali bychom ze zaměstnanců pracujících v kontu pracovní dob nevolníky, kteří nemají právo na mimopracovní život, neboť si nemohou naplánovat ani návštěvu kina či účast na svatbě vlastního dítěte. Právě z důvodu existence takto pro zaměstnance nevýhodných výkladů se sociální partneři dohodli na oboustranně přijatelném kompromisu. Nově tedy zákoník práce výslovně umožňuje rozvrh měnit. Zároveň však stanoví pravidla pro provádění změn tak, aby dopad na mimopracovní život zaměstnance nebyl tak negativní. Zaměstnanec musí být s případnou změnou rozvrhu seznámen alespoň s předstihem jednoho týdne. Vždy tak s týdenním předstihem zná již dále neměnný rozvrh na čtyři týdny. Výpočet průměrného výdělku při uplatnění konta pracovní doby ( 354 ZP) Zákoník práce účinný do 31. 12. obsahoval zvláštní úpravu výpočtu průměrného výdělku k určení stálé mzdy pro uplatnění konta pracovní doby. Pro tyto účely bylo stanoveno rozhodné období odchylně od ostatních případů výpočtu průměrného výdělku (kdy činí obvykle kalendářní čtvrtletí), a to na délku 12 předchozích měsíců po sobě jdoucích. Nově se rozhodné období v délce 12 kalendářních měsíců bude používat pro výpočet každého průměrného výdělku zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Tato nová úprava je dána změnou textu 354 odst. 4 zákoníku práce, který nově zní: Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období. Touto novou úpravou se tak odstraní problémy s výkyvy ve výši průměrného výdělku, které vznikaly vlivem různého počtu hodin odpracovaných v jednotlivých rozhodných obdobích. Sociální rubrika Vztahuje se na mě nižší nemocenská? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO S koncem loňského roku mi skončil pracovní poměr (byl na dobu určitou). Dne 14. 12. jsem ale onemocněl a nyní pobírám nemocenskou. Přečetl jsem si ve vašem časopise, že od Nového roku bude nemocenská nižší. Bude se toto snížení vztahovat i na mě? A co kdybych býval onemocněl až po skončení zaměstnání? Jak by to bylo s ochrannou lhůtou? P. P., Brno Od 1. ledna skutečně bude výše nemocenského nižší než v letošním roce. Především, jak jsme již psali, bude zavedena karenční doba, která znamená tři první dny pracovní neschopnosti bez dávek. Kromě toho nebudou valorizovány redukční hranice vyměřovacího základu, redukce bude nevýhodnější a při krátkodobé pracovní neschopnosti se snižuje i sazba pro výpočet nemocenského. Zkracuje se i ochranná lhůta ze 42 na 7 kalendářních dnů. Přechodná ustanovení v zákoně č. 261/ Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, upravují podmínky nároku a výši nemocenského při přechodu na novou právní úpravu a také délku ochranné lhůty. Protože jste se stal práce neschopným ještě za trvání původní právní úpravy platné v roce, bude vám nemocenské poskytováno v souladu s touto původní úpravou i po 31. 12., a to až do skončení vaší pracovní neschopnosti. Bude tedy vyšší než v případě, že byste se stal práce neschopným po 31. 12.. Obdobné je přechodné ustanovení týkající se ochranné lhůty. Začne-li ochranná lhůta běžet před 1. lednem 2008 a neskončí 31. prosince, řídí se předpisy účinnými ke dni 31. 12.. Tato situace by nastala u pojištěnce, jehož pracovní poměr skončil (například dohodou) nejpozději 30. 12.. Pak by následovala 42denní ochranná lhůta. Skončí-li však pracovní poměr pojištěnce dnem 31. 12. nebo později, bude po skončení zaměstnání následovat již pouze sedmidenní ochranná lhůta v souladu s novými předpisy. Připomínáme, že ochranná lhůta má ten význam, že pokud se podmínky nároku na nemocenské splní po skončení zaměstnání v této lhůtě, náleží pojištěnci nemocenské. Zdravotní pojištění za dobu pracovní neschopnosti nemusí takový občan platit sám, platí ho za něj stát, a to i když občan není v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Musí však splnit oznamovací povinnost vůči své zdravotní pojišťovně. II

KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008/příloha OBSAH (ZEJMÉNA) PŘÍLOH V KOVÁKU ROKU UVÁDÍME NÁZEV ČLÁNKU, ČÍSLO KOVÁKU, DATUM VYDÁNÍ A STRANU (POKUD JE ČLÁNEK MIMO PŘÍLOHU). A TO TEMATICKY V 6 ODDÍLECH. PRÁVO: Právní servis, Proč mi pojišťovna odmítá vyplatit odškodnění pracovního úrazu?, č. 1, 12. ledna Právní novinky - listopad a prosinec 2006, č. 1, 12. ledna Práce přesčas a její odměňování, č. 1, 12. ledna Změny právních předpisů k 1. 1., č. 2, 19. ledna, str. 4 Právní servis, Jak postupovat, když rozvod není řešením?, č. 3, 26. ledna Jiné důležité osobní překážky v práci od 1. 1., č.4, 2. února Právní servis, Jak odpovídá ubytovací zařízení hostům za krádež?, č. 6, 16. února Právní servis, Mohu být propuštěn na základě lékařského posudku?, č. 7, 23. února Právní servis, Jak vydědit nezdárného syna?, č. 8, 2. března Právní servis, Musí si zaměstnanec napracovat návštěvu u lékaře?, č. 9, 9. března Základní právní pojmy v oblasti nemovitostí, č. 12, 30. března Právní servis, Mají bývalí zaměstnanci-důchodci nárok na osobní stravování u firmy?, č. 13, 6. dubna Právní novinky - únor, č. 14, 13. dubna Právní novinky - březen, č. 15, 20. dubna Právní novinky - květen, č. 24, 29. června Konta pracovní doby - teorie a skutečnost (I.), č. 24, 29. června ; (II.), č. 25, 4. července Kupní smlouva a katastr nemovitostí (I.), č. 27, 24. srpna ; (II.), č. 28, 31. srpna Právní servis, Jaké mám dostat odstupné?, č. 30, 14. září Právní servis, Musíme být na pracovišti ve společenském oděvu?, č. 31, 21. září Autonomní rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti, č. 31, 21. září Právní servis, Jde o nerovné zacházení se zaměstnanci?, č. 32, 27. září Právní servis, Mohu být převeden na jiný druh práce bez svého souhlasu?, č. 34, 19. října Právní servis, Může mi zaměstnavatel zkrátit dovolenou?, č. 34, 19. října Právní servis, Musíme vyklidit dvě místnosti z našeho bytu?, č. 35, 26. října Právní servis, Je exekuční postup legální?, č. 38, 16. listopadu Právní servis, Má zaměstnavatel právo nás ubytovávat po dvou i třech?, č. 41, 7. prosince Právní novinky - červenec, srpen, září a říjen, č.41, 7. prosince EKONOMIKA, DANĚ A MZDY: Daňová odpovědna, Lze vše v kolektivní smlouvě uznat jako daňový výdaj?, č. 1, 12. ledna Minimální mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí od 1. ledna, č. 3, 26. ledna Vývoj inflace v listopadu a v prosinci roku 2006, č.3, 26. ledna Daňová odpovědna, Co se mění ve smlouvách o půjčkách, č. 4. 2. února Daňová odpovědna, Jak vystavit potvrzení o členství v odborech?, č. 6, 16. února Vývoj inflace v lednu, č. 9, 9. března Mzdy v kovoprůmyslu za rok 2006, č. 10, 16. března Vývoj inflace v únoru, č. 11, 23. března Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (I.), č. 12, 30. března ; (II.), č. 13, 6. dubna; (III.), č. 14, 13. dubna ; (IV.), č. 15, 20. dubna ; (V.), č. 16, 27. dubna ; (VI.), č. 17, 4. května ; (VII.), č. 18, 18. května Daňová odpovědna, Platí se daň ze zapůjčení bytu?, č. 16, 27. dubna Vývoj inflace v březnu, č. 16, 27. dubna Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Jaká jsou ekonomická pravidla mzdového vyjednávání?, č. 17, 4. května Kolektivní vyjednávání pro rok, č. 18, 18. května Nový zákoník práce v daňovém režimu po 1. 1. (I.), č. 19. 25. května ; (II.), č. 20, 1. června ; (III.) č. 21, 8. června ; (IV.), č. 22, 15. června ; (V.), č. 23, 22. června ; (VI.), č. 24, 29. června ; (VII.), č. 25, 4. července ; (VIII.), č. 26, 20. července Vývoj inflace v dubnu, č. 19, 25. května Vládní daňová reforma a její dopady, č. 22, 15. června Mzdy v kovoprůmyslu v I. čtvrtletí, č. 23, 22. června Zadáno pro účetnictví, Jak přejít z jednoduchého účetnictví na podvojné?, č. 26, 20. července Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Mám nárok na zvýhodněné stravování?, č. 27, 24. srpna Vývoj inflace v květnu, červnu a červenci, č. 27, 24. srpna Mzdy v kovoprůmyslu v 1. pololetí, č. 27, 24. srpna Kolektivní smlouvy a mzdy pod lupou, Je lepší kolektivní smlouva na dobu určitou?, č. 29, 7. září Připravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (I.), č. 29, 7. září ; (II.), č. 30, 14. září ; (III.), č. 31, 21. září ; (IV.), č. 32, 27. září + č. 33, 12. října ; (V.), č. 34, 19. října Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Jsou výdaje na příplatky za další rizikové práce daňově uznatelné?, č. 30, 14. září Daňová odpovědna, Co musíme přiznat do zdanění za rok, č. 31, 21. září Vývoj inflace v srpnu, č. 32, 27. září Mzdy v roce 2008 na pozadí schválené reformy, č.33, 12. října, str. 1, 2 a 3 + I, II a III Připravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 - tabulky, č. 33, 12. října Vývoj inflace v září, č. 35, 26. října Daňová odpovědna, Bylo zrušeno osvobození členských příspěvků?, č. 36, 2. listopadu Daňová odpovědna, Lze za refundaci uvolněného funkcionáře účtovat DPH?, č. 37, 9. listopadu Daňová odpovědna, Jak to bude se závodním stravováním?, č. 39, 23. listopadu III

KOVÁK číslo 1 18. ledna 2008/příloha Dary na činnost pro odborovou organizaci, č. 39, 23. listopadu Daňová odpovědna, Jak to bude s osvobozením příspěvku na penzijní a životní pojištění?, č. 40, 30. listopadu Mzdy v kovoprůmyslu za první tři čtvrtletí, č.40, 30. listopadu SOCIÁLNÍ OBLAST: Sociální rubrika, Na co budu mít nárok při rizikovém těhotenství?, č. 1, 12. ledna Příspěvek na péči podle nového zákona o sociálních službách (I.), č. 3, 26. ledna ; (II.), č. 4, 2. února Zákon o pomoci v hmotné nouzi (I.), č. 4, 2. února ; (II.), č. 5, 9. února ; (III.), č. 6, 16. února ; (IV.), č. 7, 23. února ; (V.), č. 8, 2. března ; (VI.), č. 9, 9. března Zvýšení rodičovského příspěvku od 1. 1., č. 5, 9. února Výše podpory v nezaměstnanosti, č. 6, 16. února Žádost o důchod v roce, č. 7, 23. února Nové výše sociálních dávek, č. 8, 2. března Vyšší nemocenské od 1. 1., č. 8, 2. března Příspěvek na penzijní připojištění může některým zaměstnancům snížit důchod, č. 10, 16. března Sociální rubrika, Nemá můj muž dluh na zdravotním pojištění?, č. 13, 6. dubna Sociální rubrika, Ovlivní můj částečný invalidní důchod výši pojistného z podnikání, č. 13, 6. dubna Sociální rubrika, Mám nárok na podporu při ošetřování člena rodiny?, č. 14, 13. dubna Sociální rubrika, Kdy se opět octnu v evidenci úřadu práce?, č. 14, 13. dubna Sociální rubrika, Mohu mít při předčasném důchodu zaměstnání?, č. 14, 13. dubna Sociální rubrika, Mohu ošetřovat dítě družky?, č. 15, 20. dubna Sociální rubrika, Z jakého výdělku mi bude vyměřena mateřská?, č. 16, 27. dubna Starší a zdravotně znevýhodněné osoby na úřadech práce, č. 16, 27. dubna Sociální rubrika, Mám si požádat o předčasný důchod?, č. 18, 18. května Sociální reforma - co na nás vláda chystá (I.), č. 19, 25. května ; (II.), č. 20, 1. června ; (III.), č. 21, 8. června Sociální rubrika, Dostanu jako student nemocenské dávky?, č. 24, 29. června Sociální rubrika, Zvýší mi brigáda důchod?, č. 24, 29. června Sociální rubrika, Sníží mi znovu nemocenskou?, č. 26, 20. července Sociální rubrika, Nemine nás úhrada zdravotního pojištění?, č. 28, 31. srpna Sociální rubrika, Mám si požádat o předčasný důchod?, č. 28, 31. srpna Sociální rubrika, Kdo může být uchazečem o zaměstnání, č. 29, 7. září Sociální rubrika, Musím přerušit pracovní neschopnost?, č. 30, 14. září Reforma veřejných financí - sociální oblast (I.), č. 34, 19. října ; (II.), č. 35, 26. října Sociální rubrika, Mám vedle rodičovského příspěvku nárok na nemocenské?, č. 35, 26. října Starobní důchod 2008 - porovnání s výpočtem (I.), č. 35, 26. října ; (II.), č. 36, 2. listopadu Sociální rubrika, Má absolvent vysoké školy nárok na podporu v nezaměstnanosti?, č. 36, 2. listopadu Sociální rubrika, Musím platit kvůli neplacenému volnu zdravotní pojištění?, č. 37, 9. listopadu Valorizace důchodů od ledna 2008, č. 37, 9. listopadu ; (II.), tabulky č. 38, 16. listopadu Rozhovor s budoucí maminkou, č. 38, 16. listopadu Sociální rubrika, Jak dlouho mi bude náležet nemocenská?, č. 39, 23. listopadu Sociální rubrika, Kolik mám sám platit na zdravotní pojištění?, č. 39, 23. listopadu Sociální rubrika, Mohu si o rodičovský příspěvek požádat zpětně?, č. 40, 30. listopadu Rodiče si musí o rodičovský příspěvek znovu požádat, č. 40, 30. listopadu Sociální rubrika, Po jaké době by mi vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti?, č. 41, 7. prosince Sociální rubrika, Co bude s mým důchodem, nedoložímli výdělky za všechny roky?, č. 41, 7. prosince Sociální rubrika, Budu jako uchazeč o zaměstnání brát nemocenskou?, č. 42, 14. prosince Sociální rubrika, Mám si požádat o předčasný starobní důchod?, č. 42, 14. prosince ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ: Změny v platbách zdravotního pojištění, č. 5, 9. února Zdravotní koutek, Může se můj otec-cizinec v ČR zdravotně pojistit?, č. 10, 16. března Preventivní programy zdravotních pojišťoven v roce, č. 11, 23. března Integrovaný záchranný systém, č. 28, 31. srpna Zdravotnické okénko, Změnilo se penále při neplacení zdravotního pojištění?, č. 29, 7. září Změny v platbách zdravotního pojištění od 1. 1. 2008, č. 41, 7. prosince BOZP A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Na slovíčko s bezpečákem, Mohu po zaměstnavateli žádat úhradu za brýle?, č. 13, 6. dubna Na slovíčko s bezpečákem, Je úraz vzniklý pádem na schodišti pracovní?, č. 14, 13. dubna Na slovíčko s bezpečákem, Je úraz vzniklý při výzdobě kanceláře pracovní?, č. 15, 20. dubna OS KOVO a Rada pro akreditaci, č. 41, 7. prosince RŮZNÉ (LÉKAŘKA, LÉČITELKA, PSYCHOLO- ŽKA, RADY ZÁKAZNÍKŮM-SPOTŘEBITELŮM): Obsah (zejména) příloh v Kováku roku 2006, č. 2, 19. ledna Zdravotní koutek-lékařka, Obejdu se bez léků na tlak?, č. 3, 26. ledna Zdravotní koutek-léčitelka, Jak zhubnout bez hladovění?, č. 4, 2. února Zdravotní koutek-lékařka, Co dělat při celoročním nachlazení?, č. 5, 9. února Rady zákazníkům-spotřebitelům, Co dělat, když dostáváme v jídelně malé porce?, č. 28, 31. srpna Rady zákazníkům-spotřebitelům, Mohu pračku vrátit nebo vyměnit?, č. 30, 14. září Evropské partnerství pro anticipaci změn v automobilovém sektoru (I.), č. 36, 2. listopadu ; (II.), č. 37, 9. listopadu ; (III.), č. 38, 16. listopadu ; (IV.), č. 39, 23. listopadu Rady zákazníkům-spotřebitelům, Jak mám reklamovat bundu?, č. 38, 16. listopadu IV