NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Podobné dokumenty
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Ekologická společenstva

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Vymezení druhové rozmanitosti

X. Kompetice. Jedinec ovlivňován podmínkami v nichž žije a zdroji, které potřebuje ostatními členy populace jeho druhu jedinci jiných druhů

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

World of Plants Sources for Botanical Courses

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

III. Organismus a prostředí

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

World of Plants Sources for Botanical Courses

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

CZ.1.07/1.5.00/

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Potravní síť Společenstvo

Společenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Evoluce fenotypu II.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

Geografická variabilita

Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze


Učební osnovy předmětu Biologie

World of Plants Sources for Botanical Courses

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění

Matematické modelování evoluce infekčních chorob

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Šíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Prostředí je vždy důležité při formování fenotypu

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Kapacita jako náhodná veličina a její měření. Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Ekologie II 2. Struktura a stabilita společenstva

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Čím se ekologie zabývá

Produkce organické hmoty

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Trendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí. David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Modrá kniha biodiverzita

Kompetice a mortalita

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Biocenóza Společenstvo

Tematický plán učiva BIOLOGIE

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

M A T U R I T N Í T É M A T A

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript:

NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů

Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah daného druhu k prostředí Elton (1927) funkční nika, role a funkce druhu ve společenstvu (herbivor, karnivor, apod.), ovlivňuje ostatní druhy a spoluurčuje jejich niky Hutchinson (1957) realizovaná a fundamentální nika, matematické pojetí, mnohorozměrný hyperprostor definovaný počtem limitujících faktorů

Ekologická nika Fundamentální nika teoretická, nepřítomnost predátorů a kompetitorů, celkový potenciál Realizovaná nika výsek fundamentální niky skutečně využívaný v přítomnosti ostatních organismů

Koexistence Gausův princip kompetičního vyloučení v homogenním prostředí nemohou koexistovat 2 druhy se stejnými nároky na prostředí následkem kompetiční vyloučení nebo segregace nik

Biodiverzita navzdory kompetici rozpor mezi teorií a pozorováním vysvětlení složitější, než jednoduché modely kompetice prostředí není homogenní mozaika vhodných a nevhodných stanovišť proměnlivost zdrojů v čase systémy nemusí dosáhnout ekvilibria a slabší kompetitor není vyloučen výsledek kompetice ovlivněn také konzumenty: herbivory, predátory nebo parazity i prostorové měřítko druhy nemusí koexistovat lokálně, ale jen regionálně nejjednodušší vysvětlení koexistence druhů segregace nik

Segregace nik A. podle zdrojů specializace na odlišné zdroje nebo vystavení predaci závisle na frekvenci jedinců B. podle času druhy limitovány stejným zdrojem nebo nepřítelem, ale liší se dobou, kdy využívají daný zdroj nebo kdy jsou vystaveni predaci C. podle prostoru liší se místem, kde je zdroj využíván nebo kde jsou vystaveny predaci k oddělení druhových nik může dojít podél 4 os: zdrojů, nepřátel, času a prostoru koncepce limitující podobnosti nejmenší možný rozdíl v nice, který ještě umožňuje koexistenci

Oddělení nik podle zdrojů diferenciace nik v důsledku specializace druhů na různé zdroje adaptivní radiace v morfologii zobáku u Darwinových pěnkav na Galapágách diferenciace nik podle velikosti rostlinných semen

Oddělení nik v čase přírodní prostředí se mění v čase počínaje diurnálními cykly a konče klimatickými změnami časová proměnlivost prostředí vytváří podmínky pro diferenciaci nik mezi druhy 2 scénáře koexistence druhů: Nelineární odpověď k dostupnosti zdroje existuje 1 limitující zdroj a 2 druhy, jednomu se lépe daří při vyšší dostupnosti zdroje, druhému při nižší dostupnosti probíhá fluktuace dostupnosti zdroje, která umožňuje koexistenci Efekt zásoby existuje 1 limitující zdroj, rozdíly jsou v proměnlivosti prostředí a následnému rekruitmentu druhů, jeden rok nepříznivý pro A, druhý pro B odlišná regenerační nika (vyžadují jiné podmínky pro vlastní regeneraci), slabší kompetitor je čas od času zvýhodněn, přežití nepříznivého období ve formě semenné banky nebo dormantních vajíček

Oddělení nik v prostoru intenzivní výzkum mnoho názorů, obtížná klasifikace vznik prostorových nik v kompetičním prostředí, které je prostorově homogenním nebo heterogenní

Oddělení nik v prostoru 1. Homogenní prostředí kompetiční schopnosti druhů nezávisí na prostředí, ale na mezidruhových rozdílech na menší škále (lokální společenstva) i na větší (metaspolečenstvo) mechanismy vedou k lokální i regionální koexistenci několik mechanismů vždy existuje intraspecifická agregace a interspecifická segregace Mechanismy Trade-off v životních historiích př. vztah kompetice-kolonizace (časté disturbance umožňují existenci slabšího kompetitora, který je lepší kolonizátor) Heteromyopia model prostorové koexistence, při silné intraspecifické kompetici vznikají lokální poklesy v hustotě (až mezery) prostor pro slabšího kompetitora

Oddělení nik v prostoru Příklad trade-off mezi kompeticí a kolonizací pozorován na písčitých dunách a vápnitých trávnících druhy s těžšími semeny byly dobrými kompetitory, ale slabými kolonizátory, protože produkovaly málo semen druhy s lehkými semeny produkovaly hodně semen s dobrým rozptylem lepší kolonizátoři v prostředí vznikali neustálými disturbancemi stanoviště vhodné k rekolonizaci obsazeny kompetičně slabšími druhy

Oddělení nik v prostoru Příklad trade-off mezi kompeticí a kolonizací popsán u mořských bezobratlých žijících sedentárně na skalnatém pobřeží volné plošky nejdříve obsazuje rychle kolonizující vilejš J. cirratus následně je vytlačen kompetitivnější slávkou S. algosus

Oddělení nik v prostoru 2. Heterogenní prostředí prostorová proměnlivost biotických a abiotických faktorů kompetiční hierarchie se mohou měnit heterogenita se vyskytuje spíše na větší škále (metaspolečenstvo) jak lokální, tak regionální kompetice pravděpodobnější regionální koexistence a lokální vyloučení Mechanismy nelineární odpověď ke zdrojům analogická jako v čase, ale dostupnost zdrojů kolísá v prostoru prostorový efekt zásoby taky analogie s časem, vznik příznivých a nepříznivých míst závislost míry populačního růstu a lokální density málo prozkoumáno

Oddělení nik v prostoru Příklad empirická evidence dokládající prostorové oddělení nik v heterogenním prostředí vzácná doklady z laboratorních experimentů speciální vícekomorový heterogenní chemostat gradostat studium kompetice mezi zelenou řasou a dvěma bakteriemi v protichůdných vodních gradientech P a C řasy a bakterie dominovaly na opačných koncích gradientu a rozptyl z těchto příznivých míst umožnil koexistenci i v nepříznivých místech