I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese



Podobné dokumenty
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Ženský pohlavní systém

Mužský pohlavní systém

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

Termíny z časného vývoje zárodku:

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Samčí pohlavní soustava. 1) Varle. Stavba

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Močová a pohlavní soustava hřebce

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.

Variace Pohlavní soustava ženy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

Zajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Menstruační cyklus. den fáze změny

Praktické cvičení č. 7. Reprodukční soustava muže a ženy

Základy buněčné biologie

Variace Vývoj dítěte

Rozmnožování a (časný) vývoj živočichů

VÝVOJ POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ Určení pohlaví obecně Určení pohlaví u člověka Stadium indiferentní (gonáda, vývody, zevní pohlavní orgány) Diferenciace v po

MENSTRUAČNÍ A OVULAČNÍ CYKLUS. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D.

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Pohlavní soustava klisny

Pohlavní soustava Obecná charakteristika slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince Funkce spermií testosteronu

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Přednáška 3 Biologie reprodukce & Embryologie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘEHLED EM BRYOLOGIE ČLO VĚKA V O BRAZECH. Jiří Malínský, Václav Lichnovský

- gamety obsahují pouze poloviční sadu chromozomů - 1n (23) - gamety ženské vajíčko (oocyst) mužské - spermie

Rozmnožování FYZIOLOGIE ROZMNOŽOVÁNÍ. Sekrece pohlavních hormonů. Účinky testosteronu

SSOS_ZD_2.14 Mužská pohlavní soustava - opakování, AZ kvíz

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Vývoj pohlavního systému

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Rozmnožovací soustava

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Pohlavní hormony. těhotenství, porod, laktace. Miloslav Franěk Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Epitely a jejich variace

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

Pohlavní (rozmnožovací) soustava člověka

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

Gonády a hormony pohlavní soustavy. Bi1100 Mechanismy hormonálního řízení

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Rozmnožování a vývoj živočichů

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

Digitální učební materiál

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Variace Pohlavní soustava muže

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Syllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DISERTAČNÍ PRÁCE

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Digitální učební materiál

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

ŢENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY. Petra Bártová Martina Zmrzlá

FERTILIZACE A EMBRYOGENEZE

VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl

Rozmnožování živočichů

David Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Digitální učební materiál

VY_32_INOVACE_ / Pohlavní soustava Pohlavní soustava

AMH preanalytické podmínky

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Transkript:

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese a oogenese určeno výhradně pro přípravu p pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Hamilton-Boyd-Mossman, Langman, Larsen, Lüllmann-Rauch, Moore-Persaud, edu, Patten, Schoenwolf, Schumacher mikrofotografie Kraus R. Histologický a embryologický ústav BO2241 autor: doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. 8.12.2013

Embryologie pojednává o prenatálním vývoji člověka. Prenatální vývoj začíná spojením mužské a ženské pohlavní buňky - oplozením a končí porodem. Progenese zahrnuje vývoj pohlavních buněk gametogenesi, která probíhá v ovariu a ve varleti a oplození, fertilisaci. Oplozením začíná rýhování, opakovaná mitotická dělení, která vedou k vytvoření blastocysty, vytvoření zárodečných listů a vzniku osových orgánů embrya až po vývoj základů orgánů embrya. Popisujeme období embryonální 1.- 8. týden období fetální 9.- 40. týden prenatálního života fetální období je charakterizováno především růstovými pochody, vývoj orgánů

mitosa dvojitý chromosom dceřinné buňky

meiosa redukční dělení *výměna genetického materiálu buňka obsahuje 46 chromosomů * párování chromosomů zdvojení chromatid překřížení chromatid odtahování zdvojených chromosomů buňka obsahuje 23 dvojitých chromosomů buňka obsahuje 23 jednoduchých chromosomů 1. meiotické dělení 2. meiotické dělení

gonáda ženského pohlaví budoucí ovarium kortikální provazce gonáda mužského pohlaví budoucí varle primordiální zárodečné buňky medulární provazce genitální provazec Buňky, které dávají vznik gametám, jež se vyvinou v ženské a mužské pohlavní buňky, vznikají uvnitř primárního ektodermu embrya v druhém týdnu vývoje. Po té se z ektodermu vydělí a migrují amoeboidním pohybem do extraembryonální struktury- do žloutkového váčku. Tyto buňky se nazývají primordiální zárodečné buňky a jejich linie vytvářejí zárodečnou linii buněk. Buňky jsou oválné, mají zřetelně světlou cytoplasmu, a dávají positivní reakci na AF. Mezi 4. a 6. týdnem primordiální zárodečné buňky migrují zpět ze stěny žloutkového váčku do dorsální stěny tělní a vytvoří na každé straně střední čáry gonádu, kde se mitoticky množí.

varle- spermatogenese: spermatocytogenese spermatohistogenese spermatidy vyvíjející se ve spermie cytoplasmatické můstky rané spermatidy spermatohistogenese sekundární spermatocyty 2. kompartment basální lamina i Sertoli b. i Sertoliho buňka i primární spermatocyty spermatogonie 1. kompartment Sertoliho buňka spermatocytogenese f kapilára kapilára Leydigovy interstitiální buňky produkující testosteron

funkce Sertoliho buněk podpora, ochrana a výživa diferencujících se buněk spermatogenního epithelu fagocytosa zbytků cytoplasmy odloučené při zrání spermií - spermatohistogenesi sekrece testikulární tekutiny která trasportuje spermie do genitálních vývodů synthesa androgen-binding proteinu (ABP) vážící testosteron, pod vlivem FSH sekrece inhibinu, který inhibuje synthesu a vylučování FSH v adenohypofyse sekrece MIS (müllerické inhibiční substance), která inhibuje rozvoj struktur odvozených od Müllerova vývodu

spermatogenese začíná v pubertě a probíhá v průběhu celé dospělosti spermatogenese probíhá kontinuálně v semenoplodných kanálcích varlete: spermatocytogenese spermatohistogenese spermiogenní epithel - spermatocytogenese spermatogonie jsou diploidní zárodečné buňky uložené na basální lamině světlý typ spermatogonií A (p) má kulaté jádro s jemným chromatinem, sférické mitochondrie, malý Golgiho komplex, a četné volné ribosomy; od puberty jsou mitoticky aktivní (až 16 mitóz), vznikají elementy typu A nebo spermatogonie B tmavý typ spermatogonií A (d) představuje mitoticky inaktivní buňky, v G๐ fázi buněčného cyklu, s tmavými jádry spermatogonie typu B projdou mitosou a diferencují se v primární spermatocyty primární spermatocyt (I. řádu), je velká diploidní buňkas obsahem 44XY 4 N DNA probíhá zde první meiotické dělení (1. redukční dělení) a vzniká sekundární spermatocyt sekundární spermatocyt (II. řádu), je haploidní buňka s obsahem 22Y, 22X, 2 N DNA, která se rychle znovu meioticky dělí (2. redukční dělení) bez vřazení S-fáse a vznikají spermatidy

c) spermatidy jsou malé haploidní buňky s výbavou 22Y, 22X, 1N DNA, (geneticky schopné oplození) nacházejí se blízko lumina semenoplodného kanálku v jejich jádrech jsou oblasti s kondensovaným chromatinem, obsahují 1 pár centriolů, mitochondrie, volné ribosomy, GER a dobře vyvinutý Golgiho komplex spermatidy prodělávají proces spermatohistogenesy v apikálních částech Sertoliho buněk

spermatohistogenese je jedinečný specifický proces cytodiferenciace, ve kterém spermatidy ztrácejí většinu své cytoplasmy a jsou transformovány ve zralé spermie, je rozdělen do 4 fásí Golgiho fáse začíná v Golgiho komplexu tvorbou akrosomálního granula uzavřeného v akrosomálním váčku, který je připojen anteriorně k jadernému obalu spermatidy centrioly migrují od jádra a vytvoří axonemu bičíku; po té centrioly migrují zpět k jádru a asistují při vytvoření spojovacího oddílu, připojeného k bičíku fáse vzniku hlavové (akrosomální) čepičky, akrosomální váček se rozšiřuje a vytvoří nad jádrem hlavovou čepičku akrosomální fáse jádro se kondensuje, oplošťuje a je lokalisováno v oblasti hlavičky mitochondrie agregují kolem proximální části bičíku, která se vyvíjí v jeho střední oddíl spermatida se prodlužuje mikrotubuly dočasně vytvářejí se válcovitý útvar, nazývaný manžeta maturační fáze je charakterizována ztrátou většiny cytoplasmy a intercelulárních můstků které spojovaly spermatidy v syncytium, residuální cytoplasma je fagocytována Sertoliho buňkami zrání je dokončeno, když jsou nepohyblivé spermie vyloučeny do lumina kanálku; spermie zůstávají nepohyblivé dokud neopustí epidydimis poslední stadium zrání je kapacitace spermie

spermatohistogenese Golgiho fáse vytvoření hlavové čepičky akrosomální fáse bičík střední oddíl akrosomální váček akrosomální čepička krček hlavička akrosomální čepička

spermie 1) hlavička 2) střední oddíl - krček, spojovací oddíl 3) bičík hlavní část, terminální část hlavička - kondensované jádro, oploštělá, obalena buněčnou membránou, kryta anteriorně hlavovou čepičkou : soubor enzymů vázaných na povrch hlavičky, antifertilisin krček- proximální centriol a 9 podélně uspořádaných příčně segmentovaných provazců= 9 segmentovaných chord spojovací oddíl- na horním konci leží distální centriol má funkci basálního tělíska pro osové vlákno, distálně leží anulus zasahují sem segmentované chordy, na ně navazují homogenní hladké chordy osové vlákno ( axonema), které probíhá centrem bičíku = 9 dvojic mikrotubulů+ jedna centrální, obaluje mitochondriální pochva bičík- hlavníčást: periferně 9 hladkých chord, + fibrosní pochva terminálníčást: pouze osové vlákno, povrch kryt buněčnou membránou

varle mediastinum s rete testis spermatidyzrací fáze bb.hladkého svalu

spermatogenese probíhá kontinuálně v průběhu celé dospělosti posledním stupněm funkčního zrání spermie je kapacitace, po té se stává buňkou schopnou oplození proces kapacitace jsou změny povrchové membrány akrosomálního váčku, odstranění plasmatických proteinů a glykoproteinů z povrchu, které připraví spermii k uvolnění enzymů, potřebných k penetraci zona pellucida, glykoproteinového obalu oocytu kapacitace probíhá v prostředí ženského genitálního traktu, pro kapacitaci je potřebný kontakt se sekrety tuby uteriny. při in vitro fertilizaci jsou spermie kapacitovány uměle

ovariální cyklus zrání folikulu řez ovariem corpus luteum terciální folikul ovulace povrch ovaria terciální folikul primární folikul sekundární folikul terciární folikul meiosis: primární oocyt sekundární oocyt

Oogenese je diskontinuální proces a začíná během fetálního života ženské pohlavní buňky procházejí serií mitotických dělení, po té jsou uloženy do genitálních provazců a diferencují se v oogonie 12. týden vývoje je v genitálních provazcích vytvořeno několik milionů oogonií a tyto buňky vstupují do profáze 1. meiotického dělení a v této fázi přetrvávají jako primární oocyty až do doby aktivace každý primární oocyt je obklopen jednou vrstvou plochých folikulárních buněk - tak vzniká primordiální folikul nejvyšší počet primordiálních folikulů je produkován v ovariu 5. měsíc fetálního života (okolo 7. mil.), do narození klesne jejich počet na 700 000 až 2 mil., a na začátku puberty je jich pouze okolo 400 000.

rostoucí folikuly Lüllmann-Rauch, 2009 corona radiata primordiální folikul sekundární folikul primární folikul zona pellucida antrum a. primární folikuly nejsou ve svém vývoji závislé na stimulaci FSH (folikuly stimulující hormon) a)unilaminární primární folikul- obal je tvořen jednou vrstvou kubických folikulárních buněk b)multilaminární primární folikul- obal tvoří několik vrstev folikulárních buněk- buňky granulosy jsou obklopeny dvěma vrstvami buněk: theca foliculi interna and theca externa b. sekundární (antrální) folikuly jsou závislé na působení FSH, vytvářejí se tehdy, když se tekutina (liquor folliculi) začíná hromadit v intercelulárních prostorech- dutina = antrum FSH stimuluje buňky granulosy k tomu, aby konvertovaly androgeny (produkované buňkami theca interna) na estrogeny a vytvářely receptory plasmalemy pro luteinizační hormon (LH) buňky granulosy jsou ve vzájemném kontaktu pomocí gap junctions

primordiální folikuly oocyt folikulární bb. Graafův (terciální) folikul je jeden z aktivovaných sekundárních folikulů, který bude ovulovat,diameter 2,5 cm malý hrbolek z buněk granulosy (cumulus oophorus) se vyklenuje do antrum buňky granulosy, které jsou v kontaktu se zona pellucida se nazývají corona radiata, ostatní buňky granulosy tvoří membrana granulosa theca interna produkuje androgeny- které jsou konvertovány na estrogeny, obsahuje cévy theca externa je vazivová, obsahuje mnoho krevních cév theca antrum oocyt membrana granulosa folikulární bb * oocyt cumulus oophorus theca interna theca externa rostoucí folikul terciární folikul

6 5 1 2 3 4 Graafův terciární folikul 1 cumulus oophorus 2 oocyt 3 zona pellucida 4 membrana granulosa (folikulární bb) Slavjanského membrána ( BM) 5 theca foliculi interna (krevní cévy) 6 theca foliculi externa ovulace LH (lutotropní hormon) produkovaný hypofysou aktivuje primární oocyty k tomu, aby ukončily 1.meiotické dělení před ovulací se vytvoří sekundární oocyt 2.meiotické dělení je blokováno v metafási ovulace 2. meiotické dělení je dokončeno až po vstupu hlavičky spermie do oocytu