Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna

Transkript

1 ECO-GEO Miroslav Pivrnec, Rohliny 48, Mírová pod Kozákovem, tel , info Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna na p.p.č. 136/6, k.ú. Sychrov nad Jizerou Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Turnov, červen 2013

2 OBSAH 1. Základní údaje 3 2. Zadání úkolu, cíl a metodika prací 3 3. Přírodní poměry 4 4. Postup řešení 6 5. Střety zájmů 7 6. Oznamovací povinnosti, vyjádření příslušných orgánů 8 7. Návrhové hodnoty čerpání 8 8. Závěr 9 9. Použitá literatura, mapové podklady a ostatní prameny 10 PŘÍLOHY 1 Mapa širšího zájmového území 1: Přehledná situace v měřítku 1:1000 strana 2

3 1. Základní údaje Název úkolu: Číslo úkolu: Cíl úkolu: Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna na p.p.č. 136/6, k.ú. Sychrov nad Jizerou HG posoudit možnosti jímání vody v množství 4 m 3 /den z vlastní vrtané trubní studny, která bude vybudována na předmětném pozemku Dotčené pozemky p.č.: 136/6 Katastrální území: Sychrov nad Jizerou Obec: Mnichovo Hradiště Obec s r. p.: Mnichovo Hradiště 2116 Okres: Mladá Boleslav 3207 Kraj: Středočeský CZ020 Objednatel: Řešitelská organizace: Zodpovědný řešitel: Ing. Marek Burda Starofarní 132/14, Mladá Boleslav ECO-GEO Miroslav Pivrnec, Rohliny 48, Turnov IČO: RNDr. Miroslav Pivrnec Datum zpracování: červen Zadání úkolu, cíl a metodika prací Investor chce řešit zásobování 8 rodinných domů vodou z vlastní studny. Proto se obrátil na firmu ECO-GEO Pivrnec s požadavkem na vypracování posudku, který by posoudil reálnost tohoto záměru. Každý rodinný dům bude tvořit jedna obytná jednotka pro 4 osoby. Potřebné množství vody dle přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. činí celkem cca 3,2 m 3 /den (dle novelizace vyhláškou 120/2011 Sb.). Studna bude navrhována na čerpatelné množství 4 m 3 /den. Práce začaly studiem archivních geologických a hydrogeologických podkladů a rekognoskací terénu. Na základě získaných údajů bylo rozhodnuto, že ve vymezeném prostoru bude vyhloubena vrtaná trubní studna. Cílem posudku je ověřit místní geologické a hydrogeologické poměry a jednak posoudit možnosti čerpání požadovaného množství vody z projektované vrtané studny a zároveň posoudit ovlivnění existujících studní v okolí. strana 3

4 Tento posudek bude sloužit jako podklad pro stavební projekt studny a zároveň bude, ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., 9, odst.1, jakožto vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí, podkladem pro vydání povolení k nakládání s podzemními vodami. 3. Přírodní poměry Lokalita se nachází na západním okraji části obce Sychrov. Umístění je zakresleno v příloze Geomorfologické poměry Zájmové území se nachází na okraji kry střednoturonských pískovců, která je zde prořezána údolím Jizery. Svah boku údolí spadá od posuzovaného prostoru směrem k západu. Samotný zájmový prostor, kde se bude nacházet studna, leží v nadmořské výšce cca 288 m, dno údolí Jizery se zde nachází na úrovni cca 225 m n.m. Morfologie území je dána zejména tercierní (pliocén) fluviální tabulovou erozí a kvartérním střídáním deluvio-fluviálních erozí a akumulací a eolickou akumulací spraší. Geomorfologické zařazení: systém Hercynský provincie Česká vysočina subprovincie Česká tabule oblast Severočeská tabule celek Jičínská pahorkatina podcelek Turnovská pahorkatina okrsek Mnichovohradišťská kotlina 3.2. Klimatické poměry Klimaticky je dle Atlasu podnebí ČSR (1958) území řazeno území řazeno do mírně teplé oblasti, okrsku B3 okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový. Průměrná roční teplota je cca 7,5 C, úhrn srážek cca 650 mm/rok, výpar cca 475 mm/rok. Sněhová pokrývka leží v zájmové oblasti obvykle od prosince do února, průměrně 50 dní v roce Hydrologické poměry Hydrograficky leží území v povodí Jizery (č.hydrol. pořadí ), kterou je přímo odvodňováno. Posuzovaným prostorem neprotéká žádná vodoteč ani se zde nevyskytují žádné vodní nebo trvale zamokřené plochy. strana 4

5 3.4. Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska zájmová oblast patří k jizerské facii při severním okraji České křídové tabule. Území je tvořeno křídovými sedimentárními horninami, které jsou překryty relativně mocnými kvartérními uloženinami. Křídové sedimenty jsou zde uloženy subhorizontálně. V širším okolí jsou zastoupeny v tomto sledu (od povrchu směrem do podloží): - vápnité jílovce, slínovce a místy i prachovce prachovce (svrchní křída, coniaksvrchní turon, teplické souvrství) báze souvrství cca 260 m n.m. - zbytková mocnost v prostoru studny cca 30 m - vápnité, jílovité až slinité pískovce až silně písčité prachovce, z části křemenné pískovce (svrchní křída, svrchní -střední turon, jizerské souvrství) mocnost větší než 150 m - prachovce, místy jemně písčité (svrchní křída, spodní-střední turon, bělohorské a jizerské souvrství) mocnost do 100 m Sled těchto souvrství podmiňuje hydrogeologické poměry posuzovaného prostoru a tím je i podmiňující pro posuzovanou problematiku, hlouběji uložené vrstvy neuvádím, na posuzovanou problematiku již nemají žádný vliv. Zeminový pokryv je v širším okolí posuzovaného prostoru tvořen sprašovými hlínami, deluviálními jílovitými sedimenty a eluvii podložních hornin (jíl). Jeho mocnost v širším okolí se většinou pohybuje v rozmezí 2-5 m Hydrogeologické poměry Z regionálně hydrogeologického hlediska patří území do hydrogeologického rajonu základní vrstvy Jizerská křída levobřežní 4430 (vyhláška MZ č. 393/2010 Sb.). Propustnost hornin jizerského souvrství je převážně puklinová a velmi rychle se mění v horizontálním i vertikálním směru. Díky tomu zde vznikají v rámci jednoho kolektoru C pouze z části propojené zvodně, často s napjatou hladinou. Vzhledem k morfologii a k tomu, že údolí Jizery tvoří přirozenou drenážní bázi kolektoru, lze zde očekávat piezometrickou úroveň hladiny podzemní vody přibližně na úrovni m n. m. Pro celý komplex pískovců jizerského souvrství je udáván koeficient transmisivity v rozmezí 7,9*10-4 až 8,9*10-3 m 2 s -1. Území je součástí hydrogeologického bilančního celku bc2 Jizerská křída. Území o celkové ploše 1387 km 2 zahrnuje rajony 441 (kolektor C), 442 (kolektor D) a 443 (kolektor C a D). Z hlediska vodárenského využití je nejvýznamnější kolektor C rajonu 441 (bilanční celky dle rajonizace dané vyhláškou č. 292/2002 Sb.) strana 5

6 Tab. 1. Zásoby podzemních vod bilanční celek bc2, kat. C 2 kolektor C (Herčík, 2003) Hydrogeologický rajon Kolektor Přírodní zdroje Využitelné zásoby (l/s) (l/s) 441 C C Odběry (l/s) Herčík (2003) uvádí pro část jednotky bc2, kde leží posuzovaný prostor, specifickou vydatnost minimálně 1,8 l/s/km 2. Plocha hydrogeologického povodí k profilu projektovaného vrtu je větší než 10 km 2. Kvalita vody tohoto střednoturonského kolektoru je příznivá pro vodárenské využití. Jedná se o tvrdou vodu, slabě alkalické reakce, hydrochemického typu převážně Ca-HCO 3 -SO 4, místy Ca-Cl-HCO 3. Hlavní charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 2. Obsahy hlavních složek podzemní vody střednoturonské zvodně (převzato Šeda, 2002) ph Ca 2+ HCO 3 - SO 4 2- Cl - Na + Rozp. l. 7,0-7, všechny uvedené hodnoty jsou v mg/l 4. Postup řešení prací Po prostudování archivních podkladů a terénním průzkumu bylo určeno, že plánovaný jímací vrt, bude jímat vodu z kolektoru C tvořeného převážně vápenatými jemnozrnnými pískovci střednoturonského jizerského souvrství. Umístění vrtu bylo zvoleno po domluvě s investorem (zákres v příloze 2) a je možno jej považovat za orientační. Studnu je možno v souladu s tímto posudkem vybudovat kdekoliv do vzdálenosti cca 10 m od navrženého umístění. Navrhované umístění splňuje všechny odstupy od možných zdrojů znečištění dle 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Prachovitojílovité zeminy, které tvoří zemní kryt v zájmovém prostoru jsou ve smyslu této vyhlášky jednoznačně málo prostupnou zeminou. Předpokládaný profil vrtu (hloubky jsou pouze orientační): 0 1 m sprašové hlíny 1 3 m deluviání a eluviodeluviální jíly a slíny kvartér 3 30 m jílovce a slínovce, z počátku ve formě eluvií (max. do 10 m) svrchní turon 30 xxx m převážně vápenaté pískovce střední turon Ustálená hladina podzemní vody (kolektor C) bude na úrovni cca m n.m., t.j m pod terénem. Naražení hladiny však nelze vyloučit ve výrazně větší hloubce. Vzhledem k povaze horninového prostředí doporučuji převrtat naraženou hladinu o minimálně 20 m. Celkovou hloubku vrtu očekávám v rozmezí m. strana 6

7 Herčík (2003) uvádí pro část jednotky bc2, kde leží posuzovaný prostor, specifickou vydatnost minimálně 1,8 l/s/km 2. Plocha hydrogeologického povodí k profilu projektovaného vrtu je větší než 10 km 2. Využitelné zásoby zde tak překračují 10 l/s, což je mnohonásobně více než požadovaný odběr. Pravděpodobnost zastižení dostatečně vydatného zvodnění plánovanou vrtanou studnou je větší než 85%. Rozsah prací vyhloubení 1 vrtané studny o Ø minimálně 180 mm do hloubky m v závislosti na hloubce zastižení zvodněných vrstev a výšce vodního sloupce. jímací vrt bude vystrojen PVC zárubnicí o Ø minimálně 125 mm, délka a umístění perforovaných úseků (štěrbinová perforace 1 mm) bude upřesněno dle výsledků vrtání. Obsyp bude v perforovaném úseku proveden vodárenským štěrkem zrnitosti 2/4 mm, zbývající část zatěsněna jílovým těsněním. Zvodnělá část vrtu bude provedena v pevných skalních horninách, kde obsyp slouží pouze jako stabilizační a pro které ČSN Jímání podzemní vody nestanovuje minimální tloušťku obsypu (článek ). Těsnění (jílem, betonem) musí být provedeno minimálně v tloušťce 30 mm (články a ČSN ) a musí vyplňovat prostor mezi zárubnicí a horninovou stěnou vrtu v délce minimálně 3. Technické pažení (kolonu) nelze považovat za těsnění a proto těsnění musí zasahovat minimálně 3 m pod technické pažení. V tomto úseku je též nutné upravit vrtný průměr tak, aby byl minimálně o 60 mm větší než průměr použité zárubnice. vystrojený vrt bude vyčištěn a doporučuji odebrat vzorky podzemní vody na analýzu v rozsahu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. 5. Střety zájmů Pásma ochrany vodního zdroje Lokalita se nenachází v žádném pásmu ochrany zdroje pitné vody hromadného zásobování (dle Hydroekologického informačního systému VUV T.G.M. Blízké objekty jímání podzemní vody V ovlivnitelném okolí se nenacházejí žádné studny. CHOPAV Lokalita se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené nařízením vlády 85/1981 Sb. Toto nařízení mimo jiné v CHOPAV zakazuje: 2, odst. 1 h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodář- strana 7

8 sky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod Využití vrtu jako studny je s tímto v souladu, pokud nebude možné vrt využít jako jímací zařízení, bude v celé své hloubce zatěsněn cementojílovým těsněním. 6. Oznamovací povinnosti, vyjádření příslušných orgánů dle 9a odst. 3) zákona 62/1988 Sb., o geologických pracích, bude oznámeno zahájení prací Městskému úřadu Mnichovo Hradiště. dle vyhlášky č. 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, bude oznámeno zahájení prací Obvodnímu báňskému úřadu dle 6 odst. 3) zákona 62/1988 Sb., o geologických pracích, bude Krajský úřad Středočeského kraje požádán o vyjádření k posudku 7. Návrhové hodnoty čerpání Vzhledem k zjištěným skutečnostem lze předpokládat, že dlouhodobá vydatnost navrhovaného vrtu bude větší než 0,3 l/s (viz kap. 3 a 4). Zároveň nejbližší studny v okolí se nacházejí ve vzdálenostech, kdy nehrozí jejich podstatné ovlivnění. Z těchto důvodů, v souladu s ČSN Jímání podzemní vody článek d) a vyhláškou 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, byl proveden na základě zjištěných skutečností proveden kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti vodního zdroje a bylo upuštěno od dalších podrobných hydrodynamických zkoušek prováděných v souladu s ČSN Zkoušky zdrojů podzemní vody. Proto doporučuji následující maximální hodnoty odběru: průměrný odběr: 0,05 l.s -1 (cca 4 m 3 den -1 ) maximální krátkodobý odběr: 0,3 l.s -1 maximální měsíční odběr: 120 m 3.měs -1 maximální roční odběr: 1400 m 3.rok -1 počet měsíců v roce, kdy se odebírá 12 Minimální povolenou hladinu vody není třeba při těchto odběrech stanovovat. Při dodržení výše uvedených parametrů odběru nedojde v místě odběru a jeho širším okolí k podstatnému snížení hladiny podzemní vody, ani ovlivnění dalších vodohospodářských objektů. Zároveň nedojde k ovlivnění biotopu vodních živočichů a vodou vázaných ekosystémů. strana 8

9 8. Závěr Hydrogeologické posouzení pozemku p.č. 136/6, k.ú. Sychrov nad Jizerou, bylo vypracováno na základě ústní objednávky Ing. Marka Burdy, za účelem ověření možnosti vybudování zdroje vody vrtané studny. Cílem hydrogeologického posouzení bylo posoudit možnosti vybudování zdroje vody a zároveň posoudit možnosti ovlivnění existujících zdrojů vody (studní) na sousedních pozemcích vlivem stavby projektovaného zdroje. Posuzované území se nenachází v žádném vyhlášeném pásmu ochrany zdroje pitné vody hromadného zásobování (dle Hydroekologického informačního systému VUV T.G.M. Zároveň nejbližší studny v okolí se nacházejí ve vzdálenostech, kdy nehrozí jejich podstatné ovlivnění. Rozsah navržených prací: vyhloubení 1 vrtané studny o Ø minimálně 180 mm do hloubky cca m. vystrojený vrt bude vyčištěn. Navrhované umístění splňuje všechny odstupy od možných zdrojů znečištění dle 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Navržené maximální hodnoty odběru (které je možno povolit bez provedení čerpací zkoušky): průměrný odběr: 0,05 l.s -1 (cca 4 m 3 den -1 ) maximální krátkodobý odběr: 0,3 l.s -1 maximální měsíční odběr: 120 m 3.měs -1 maximální roční odběr: 1400 m 3.rok -1 počet měsíců v roce, kdy se odebírá 12 Minimální povolenou hladinu vody není třeba stanovovat. Při dodržení výše uvedených parametrů odběru nedojde v místě odběru a jeho širším okolí k podstatnému snížení hladiny podzemní vody, ani ovlivnění dalších vodohospodářských objektů. Zároveň nedojde k ovlivnění biotopu vodních živočichů a vodou vázaných ekosystémů. Za předpokladu splnění výše uvedených podmínek není z hydrogeologického hlediska námitek k stavbě a využívání vrtané studny na pozemku p.č. 136/6, k.ú. Sychrov nad Jizerou, a lze s ní vyslovit souhlas. V Turnově 28. června 2013 Odpovědný řešitel: RNDr. Miroslav Pivrnec strana 9

10 9. Použitá literatura, mapové podklady a ostatní prameny Boháč P. et al. (1996): Vyšší morfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha. Herčík F. et al. (2003): Hydrogeology of the Bohemian Cretaceous Basin, ČGÚ, Praha Hynie O. (1961): Hydrogeologie ČSSR I., ČSAV, Praha Jetel J. et al. (1986): Vysvětlivky k základní hydrogeologické mapě ČSSR 1: , list 03 Liberec, list 04 Náchod (část), ÚÚG Praha Kolektiv pracovníků Hydrologické služby HMÚ (1970): Hydrologické poměry ČSSR, Díl 3, Hydrometeorologický ústav, Praha Mísař Z. et al. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív, SPN, Praha Šeda S. et al. (2002): Návrh na povolení odběru podzemní vody a návrh na změnu ochranných pásem vodních zdrojů, jímaných vrtnými studnami L-5N, TN-1, TN- 2, T-2, T-4 a T-5, OHGS s.r.o., Ústí nad Orlicí Mapové podklady Vodohospodářská mapa ČR 1:50000 list Mimoň, Jablonec n.n Mladá Boleslav a Sobotka Geologická mapa ČR 1:50000 list Mladá Boleslav Hydrogeologická mapa ČR 1:50000 list Mladá Boleslav Katastrální mapa 1:1000 list Turnov 8-8/14 Normy ČSN Jímání podzemní vody ČSN Zkoušky zdrojů podzemní vody Zákony, vyhlášky, nařízení Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Vyhláška č. 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhláška 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací Vyhláška č. 393/2011 Sb. o oblastech povodí Vyhláška č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území Ostatní prameny Portál veřejné správy České republiky ( Hydroekologický informační systém VUV T.G.M. ( strana 10

11 PŘÍLOHY 1 Mapa širšího zájmového území 1: Přehledná situace v měřítku 1:1000

12 příloha 1. MAPA ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 1:50000

13 příloha 2. PŘEHLEDNÁ SITUACE V MĚŘÍTKU 1:1000