SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PROCESU TRANSFORMACE

Transkript

1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PROCESU TRANSFORMACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI evropský sociální fond v ČR PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

2 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PROCESU TRANSFORMACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Zpracoval: O. s. INSTAND Autoři: Mgr. Martina Chlápková PhDr. Jaroslava Sýkorová Ing. Jana Pokorná Na tvorbě publikace spolupracovaly: Ing. Monika Klimková, Marcela Drotárová, DiS., Mgr. Kateřina Krčmářová, Mgr. Petra Skácelová, Bc. Eva Švagerová, Mgr. Dagmar Siudová, Mgr. Ing. Romana Bélová, Bc. Šárka Gaudková

3 Obsah A. ÚVODNÍ ČÁST Úvod Východiska a kontext Představení zařízení zapojených do procesu transformace pobytových zařízení pro osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji Pohled do historie a popis jednotlivých zařízení v roce Shrnutí situace v roce B. ANALYTICKÁ ČÁST Kvantitativní shrnutí vybraných ukazatelů v letech Vývoj lůžkového fondu ve sledovaných zařízeních Vývoj počtu klientů na jednu koupelnu a WC Vývoj nácvikových prostor pro přípravu klientů na přechod do jiných služeb Klienti sledovaných služeb a právní způsobilost Využívání návazných služeb Zaměstnání klientů sledovaných zařízení Přechody klientů do jiných služeb Pracovníci sledovaných zařízení Kvalita sociálních služeb ve sledovaných zařízeních Shrnutí významných událostí ve sledovaných zařízeních v letech 2002 až Milníky procesu transformace v MSK v letech Rizika procesu transformace v MSK identifikovaných v zařízeních zapojených do procesu transformace v letech Co z analýzy popsaných rizikových situací vyplynulo Finanční toky v procesu transformace v MSK První část Druhá část Shrnutí sledovaných ukazatelů z pohledu principů normality Bydlení Práce...87 C. NÁVRHOVÁ ČÁST Východiska Bydlení Práce Trávení volného času Nejdůležitější zjištění v oblasti potřeb vybraných účastníků procesu klientů a pracovníků Aktuální potřeby klientů sledovaných zařízení v procesu transformace Aktuální potřeby pracovníků sledovaných zařízení v procesu transformace D. ZÁVĚR Seznam použitých zkratek Seznam tabulek a grafů Použité zdroje E. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Historický vývoj Sagapo, p. o Příloha č. 2 Kroky realizované ve sledovaných zařízeních v daném roce z pohledu humanizace, transformace a kvality poskytovaných služeb v letech

4

5 A. ÚVODNÍ ČÁST

6 1. Úvod Předkládaný dokument si nečiní ambice stát se odbornou studií, nechce se stát dokumentem do šuplíku. Jeho cílem je pokud možno záživnou formou vyprávět příběh proměny poskytování sociálních služeb v přímo zřizovaných organizacích v Moravskoslezském kraji. Zpracovaný dokument, s ohledem na požadavky a představy zadavatele shrnuje a poukazuje ty nejvýznamnější počiny v procesu transformace deseti pobytových zařízení pro lidi se zdravotním postižením v průběhu uplynulých deseti let. Pokusili jsme se vytvořit jakýsi časosběrný dokument, který klíčové události nejen popisuje, ale dává je do vzájemných souvislostí z různých úhlů pohledu. Dokument vznikl v rámci projektu Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Byl vytvořen občanským sdružením INSTAND, které realizovalo veřejnou zakázku Konzultační a metodická činnost pro projekt Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II pro Moravskoslezský kraj. Požadavkem zadávací dokumentace bylo mapovat proces transformace ve vybraných organizacích, přičemž je nezbytné vycházet především z podkladů získaných v průběhu konzultací v místě (v každém vybraném zařízení), kdy výchozím rokem bude rok 2002, konečným rokem pak rok Zpracovaný dokument sestává ze dvou základních částí části analytické a části návrhové, kdy návrhová část popisuje zjištění z analytické části zprávy, která lze nazvat jako klíčová a navrhuje opatření a možné postupy pro jejich další řešení. Jak celý dokument vznikal? Podklady pro obě části zprávy připravovaly konzultantky ve spolupráci s pracovníky jednotlivých zařízení na společných setkáních. Každé vybrané zařízení mělo v průběhu práce na Souhrnné zprávě svou konzultantku, která do zařízení po dobu čtrnácti měsíců, v období od listopadu 2011 do ledna 2013, pravidelně docházela a konzultovala všechny okolnosti, které transformační proces v konkrétním zařízení provázely. Základem pro sběr potřebných informací v organizacích byly především rozhovory s pracovníky, společné diskuse se členy transformačních týmů, neformální rozhovory s klienty, studium dokumentů, pozorování. Takto sebrané informace pak převzal tým analytiků, který měl nelehkou úlohu vybrat z množství informací ty významné, které byly určující pro další transformační aktivity. Výstupy práce analytiků se pak staly základem pro konečnou podobu Souhrnné zprávy. Výsledný text je proložen osobními pohledy aktérů transformace. Tady je jistě na místě zmínit, že veškerá naše snaha by byla marná, pokud bychom nezískali podporu těch, kteří v zařízeních v transformaci pracují a celý proces aktivně prožívají, pracovníků všech zapojených pobytových organizací. Veškeré potřebné informace, příběhy klientů i pracovníků, byly velmi často jen v jejich 6

7 vzpomínkách. Konzultantky, které do zařízení pravidelně docházely, se setkávaly s jejich trpělivostí, vstřícností a ochotou se do celého procesu zapojit, za což jim patří velké poděkování. 2. Východiska a kontext Proč transformace? Ještě v nedávné minulosti nebylo běžné, aby lidé s postižením byli součástí komunity obce, žili v běžném prostředí, chodili do práce a využívali takovou podporu svého okolí, kterou skutečně potřebují. Můžeme konstatovat, že do přelomu tisíciletí bylo normální, že lidé s postižením žili ve velkých ústavních zařízeních, které byly často situovány do naprosto nevyhovujících prostor, např. historických budov zámků v havarijním stavu. Sociální služby zde byly poskytovány více či méně všem stejně, přičemž lidé v ústavech neměli žádnou možnost žít podobně jako ostatní to znamená mít prostor sám pro sebe, soukromí, vzdělávat se v běžné škole, chodit do práce, navazovat partnerské vztahy apod. Proces transformace znamená nejen rozvolňování velkých ústavních zařízení do služeb komunitního typu, ale především změnu myšlení a náhledu na lidi se zdravotním postižením, změnu způsobu podpory těchto lidí tak, aby byli schopni uplatnit své právo na normální život. Myšlenky transformace péče o lidi s postižením se do České republiky dostaly z Evropy (zejména z Velké Británie či Švédska) až v 90. letech, kdy zejména neziskové organizace reagovaly na tento trend zřizováním menších pobytových služeb komunitního typu a rozvíjely terénní služby, které mohly pružně reagovat na každou jednotlivou situaci člověka s postižením. Následovaly zásadní změny, jako bylo přijetí Zákona o sociálních službách (2006), schválení Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti vládou (2007) či zveřejnění dokumentu Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče (2009). MPSV rovněž realizuje projekt na podporu transformace sociálních služeb, mj. tak dalo vzniknout Národnímu centru pro transformaci. Moravskoslezský kraj byl prvním krajem, který reagoval na vývoj v zahraničí i ČR a proces transformace zahájil již v roce Došlo mj. k rozpuštění velkokapacitního ústavního zařízení umístěného v zámku do menších služeb komunitního typu. Dobré zkušenosti s transformací v MS kraji vedly k přijetí zásadního strategického dokumentu Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), který udává směr poskytování sociálních služeb v MS kraji (2008). Téma transformace je mj. ukotveno okamžikem vzniku Pracovní skupiny pro transformaci v Moravskoslezském kraji, která funguje ve struktuře krajského komunitního plánování sociálních slu- 7

8 žeb. Proces transformace sociálních služeb zhodnotil vedoucí odboru sociálních věcí KÚ Moravskoslezského kraje Mgr. Daniel Rychlik takto: Transformace není cílem, ke kterému směřujeme, hlavní a zásadní je změna kvality života osob s postižením, která není závislá pouze na umožnění lepších podmínek k bydlení, ale především na přístupu společnosti k těmto lidem. 3. Představení zařízení zapojených do procesu transformace pobytových zařízení pro osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji Souhrnná zpráva o procesu transformace pobytových zařízení (dále jen Souhrnná zpráva) v Moravskoslezském kraji se věnuje celkem deseti zařízením, devíti domovům pro osoby se zdravotním postižením a jednomu domovu se zvláštním režimem. Zapojená zařízení: Harmonie, p. o., Domov Jistoty, p. o., Zámek Dolní Životice, p. o., Sírius, p. o., Marianum, p. o., Fontána, p. o., Benjamín, p. o., Náš Svět, p. o., Zámek Nová Horka, p. o., Sagapo, p. o. Pro přehled uvádíme výchozí rozložení a velikosti zapojených zařízení v roce 2002 a pro srovnání pak stav v roce Na obou mapkách je znázorněn Moravskoslezský kraj, velikost kruhu odpovídá kapacitě zařízení, barva kruhu souhlasí s barvou zařízení uvedené v doplňující tabulce pod mapou. Osobní pohled ředitelky Harmonie, p. o. na sloučení příspěvkových organizací na Krnovsku Sloučení jsem vnímala jako krok k jednotnému postupu a přístupu v procesu transformace v naší lokalitě. Zjištění, jak rozdílné je vnímání celého procesu transformace, jak rozdílné jsou přístupy ke klientům, bylo velmi nemilé. O to víc si cením práce lidí, kteří pracují skutečně pro klienty a v jejich zájmu. Provázejí je v jejich životech, jsou jim partnery, do své práce vkládají maximum a mají srdce na svém místě. Díky jim, jejich podpoře se problémy nesou a řeší mnohem snáz. I přes mnohá negativa vnímám sloučení jako krok správným směrem a věřím, že klientům přináší důstojnější a plnohodnotnější život. 8

9 V mapce jsou znázorněny pouze pobytové sociální služby a to v následujícím rozlišení: DOZP (ÚSP) CHB, PSB Krnov Rok 2002 Rýmařov Bruntál Opava Kravaře Hlučín Bohumín Orlová Ostrava Karviná Vítkov Bílovec Havířov Český Těšín Odry Nový Jičín Frýdek-Místek Kopřivnice Frýdlant Třinec Frenštát Jablunkov Harmonie p.o. Rok 2012 Sagapo p.o. Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Marianum, p.o. Opava Kravaře Hlučín Bohumín Fontána, p.o. Sírius, p.o. Domov Orlová Jistoty, p.o. Zámek Dolní Karviná Ostrava Životice, p.o. Bílovec Benjamín, p.o. Frýdek-Místek Odry Zámek Nová Horka, p.o. Náš svět, p.o. Třinec Nový Jičín Kopřivnice Frenštát Frýdlant Havířov Český Těšín Jablunkov 9

10 Tabulka 1 Rozložení a velikost zapojených organizací v roce 2002 Zařízení Rok 2002 (služba, město) Kapacita (osoby) Benjamín, p.o. ÚSP Petřvald, Modrá 1705, Petřvald 44 Harmonie p.o. Centrum rezidenčních služeb pro mentálně postižené dospělé; Hošťálkovy 26 Chráněné bydlení v Městě Albrechticích v objektech na ul. P. Bezruče č. 4 na ul. Pod Hůrkou 26 a Marianum, p.o. ÚSP Marianum, Rooseveltova 47, Opava 227 Zámek Nová Horka, p.o. DOZP (ÚSP), Nová Horka Studénka 90 Náš svět, p.o. Zámek Dolní Źivotice, p.o. ÚSP 2 objekty Ostravice Frýdek-Místek, ul. J. Lohrera 790 ÚSP 2 objekty Dolní Životice, Zámecká 1 Moravice Sírius, p.o. (2004) ÚSP Opava, Mánesova 7 52 Sagapo p.o. ÚSP (týdenní i celoroční pobyt), Uhlířská, Bruntál CHB Vrbno pod Pradědem CHB Město Albrechtice CHB Bruntál Fontána, p.o. (2003) ÚSP, Hlučín, Celní Domov Jistoty, p.o. ÚSP Bohumín, Koperníkova

11 Tabulka 2 Rozložení a velikost zapojených organizací v roce 2012 Zařízení Rok 2012 (služba, město) Kapacita (osoby) Benjamín, p.o. DOZP Benjamín, p. o., Modrá 1705, Petřvald 35 Harmonie p.o. Marianum, p.o. Zámek Nová Horka, p.o. Náš svět, p.o. Zámek Dolní Źivotice, p.o. HARMONIE p. o.: DOZP Chářovská 85, Krnov pracoviště DOZP Chářovská 85, Krnov pracoviště DOZP Za Drahou 3, Krnov (provizorní prostory) pracoviště DOZP Nemocniční 2, Město Albrechtice (provizorní prostory) CHB Chářovská 85, Krnov pracoviště CHB Opavská 40, Pod Cvilínem, Krnov pracoviště CHB Krnovská 1, Město Albrechtice pracoviště CHB P. Bezruče 4, Město Albrechtice pracoviště CHB Pod Hůrkou 20, 22, 26, 28, 30 Město Albrechtice STD Chářovská 85, Krnov pracoviště STD Míru 7, Město Albrechtice DOZP Opava, ul. Rooseveltova 47 CHB Jakartovice-Deštné CHB Opava, ul. Dostojevského PSB Opava, ul. Lepařova + byt uživatele Centrum denních služeb, Opava, ul. Rooseveltova DOZP Opava-Kylešovice DOZP Nová Horka 22, Studénka, 41 osob (odkud by do konce roku 2012 mělo odejít ještě 10 osob do Kopřivnice, a 10 do Sedlnice) CHB Slovanská 1555, Nový Jičín, k bydlení patří i byt pro 2 osoby na Dlouhé 1866/42 v NJ. Plán: do konce roku 2012 otevřít CHB v Kopřivnici (ul. Záhumenní) do konce roku 2012 otevřít CHB v Sedlnici (objekt bývalé MŠ) DOZP Náš svět Pržno CHB Náš svět Pržno, p. o., Pržno CHB Náš svět Pržno, p. o., Horymírova ul. Frýdek-Místek, byt DOZP Náš svět Pržno, p. o., Ul. J. Lohrera 790, Frýdek-Místek DOZP Dolní Životice, Zámecká 1 DOZP Moravice, (nyní z důvodu rekonstrukce jsou uživatelé přestěhováni do Dolních Životic) CHB Budišov nad Budišovkou PSB Vítkov

12 Zařízení Rok 2012 (služba, město) Kapacita (osoby) Sírius, p.o. Sagapo p.o. Fontána, p.o. Domov Jistoty, p.o. DOZP, Opava, Boženy Němcové 2309/22 (náhradní prostory v době rekonstrukce, stěhovat se budou zpět na Mánesovu 7 v roce 2013) DOZP ul. Uhlířská, Bruntál STD ul. Hybešova, Bruntál PSB Bruntál DOZP, Hlučín, Celní 3 CHB na zahradě DOZP, Hlučín, Celní 3 CHB, Hlučín, Přímá č. p. 2012, 2013 DZR, Bohumín, Koperníkova 870 CHB, Karviná, Polská 71 CHB, Bohumín, Koperníkova Pohled do historie a popis jednotlivých zařízení v roce 2002 Fontána, p. o. Ústav sociální péče pro mládež v Hlučíně (později Fontána, p. o.) vznikl v roce 1961 jako jedno ze zařízení Okresního ústavu sociálních služeb (OÚSS) v Opavě. Teprve delimitací OÚSS Opava k vznikla samostatná příspěvková organizace Moravskoslezského kraje Ústav sociální péče pro mládež Hlučín. V roce 2002 byl ústav určen pro mentálně postiženou mládež s mentálním a kombinovaným postižením ve věku 3 26 let, výjimečně i starším. Kapacita zařízení byla v té době 122 osob (pouze žen), služby jim poskytovalo celkem 58 pracovníků. Klienti bydleli ve dvou třípatrových budovách v několikalůžkových pokojích (2 5lůžkové). Služby byly poskytovány plošně, k individuálním potřebám klientů se nepřihlíželo. Staral se o ně převážně zdravotnický personál (sanitářky, ošetřovatelky, diplomované zdravotní sestry). Pouze část klientů mělo zavedenou výchovnou péči, kterou zajišťovali vychovatelé a pomocní vychovatelé, dny trávili na společných pracovnách, v zařízení bylo celkem 5 pracoven určených pro 122 klientů. Harmonie, p. o. Píše se leden 2002 a služby ústavu sociální péče (pozdější Harmonie, p. o.) jsou situovány v prostorách zámku v obci Hošťálkovy (ústav sociální péče zde byl otevřen v roce 1965). Kapacita domova je 80 žen, průměrný věk klientek je 58 let. Služby jsou jim poskytovány v rámci ošetřovatelského oddělení a výchovného úseku. Bydlí v jednom jednolůžkovém pokoji, v jednačtyřiceti dvoulůžkových a v osmi až šestilůžkových pokojích. O klientky se staralo celkem 26 pracovníků, z toho 8 zdra- 12

13 votních sester, 13 pracovníků sociální péče, 4 pedagogičtí pracovníci a 1 sociální pracovnice. V zámku byly vybudovány 4 menší dílny, které byly otevírány v pracovní dny, vždy dopoledne pro 8 10 klientek. V rámci dílen (tkaní, šití, draní peří atd.) byly nabízeny další aktivizační činnosti opakování trivia, relaxace, cvičení s míči, muzikoterapie. Pro klientky ústavu pořádali pracovníci výlety, rekreace, navštěvovali společně kulturní akce. V roce 2002 odchází z domova 32 dospělých žen s mentálním postižením do chráněného bydlení do Města Albrechtic. Domov Jistoty, p. o. Ústav pro dospělé Bohumín vznikl transformací domova důchodců. Důvodem byl zvýšený počet uživatelů ÚSP kteří měli různé druhy duševního onemocnění, tedy zcela specifické potřeby odlišné od potřeb běžných seniorů. V roce 2007 byl ústav zaregistrován jako domov se zvláštním režimem pod novým názvem Domov Jistoty, p. o., coby jedno ze zařízení MSK. V roce 2002 bylo zařízení určeno pro mentálně postižené dospělé občany, chronické psychotiky a psychopaty, věková hranice 18 a více let. V roce 2002 služby zařízení využívalo 60 osob s duševním onemocněním a mentálním postižením, a vzhledem k tomu, že zařízení vzniklo přeměnou domova důchodců, zůstalo zde také několik lidí seniorského věku bez zdravotního postižení. Obyvatelé (tehdejší označení klientů služeb) byli rozděleni do čtyř skupin, z toho byly tři skupiny výchovné, o které se starali tzv. výchovní pracovníci (pedagogové), a jedna skupina zdravotní, kterou měli v péči zdravotní sestry a ošetřovatelky. V této době se o klienty staralo celkem 29 pracovníků. Bydlelo se ve dvou až devítilůžkových pokojích. Každá skupina, kromě zdravotní, využívala k různým činnostem svou pracovní místnost, k dispozici byla také dílna dřevařská a keramická. K různým kulturním, sportovním a pracovním aktivitám obyvatel sloužila také rozsáhlá zahrada kolem zařízení. Průběh většiny dnů v domově byl pro obyvatele naprosto stejný, všední den se nelišil od víkendů a svátků. Poskytování služeb se v zařízení řídilo pevně stanoveným řádem se striktně daným časovým harmonogramem. Obyvatelé domova se museli zcela přizpůsobit všem denním činnostem naplánovaným pracovníky. Přání a potřeby obyvatel byly podružné, pracovníci je nezjišťovali. Marianum, p. o. Hlavní budovu Mariana vybudovala v letech Kongregace Dcer Božské Lásky. Od padesátých let minulého století jsou zde poskytovány sociální služby osobám s mentálním postižením. V roce 1990 se stala ředitelkou zařízení provinciální představená Kongregace Dcer Božské Lásky, v té době byla kapacita více než 300 osob. Cílovou skupinou ÚSP byli lidé s mentálním a kombinovaným postižením různého věku a pohlaví, v roce 2002 byla kapacita 227 uživatelů. Moravskoslezský kraj je zřizovatelem od roku

14 V roce 2002 jsou poskytovány sociální služby všem klientům v jedné velké budově. Žijí zde na mnohalůžkových pokojích (pokoj s nejvyšším počtem lůžek je 18), sdílejí společné sociální zázemí a není možné jim zajistit intimitu a soukromí. V zařízení je samostatná ambulance lékaře, klienti, kteří plní povinnou školní docházku, se rovněž učí v budově domova. Počet pracovníků v roce 2002 není možné zjistit (zařízení údaj nemá k dispozici, údaje byly vedeny Okresním úřadem sociálního zabezpečení v Opavě). V roce 2004 to bylo 135 pracovníků. Zámek Nová Horka, p. o. Zámek Nová Horka začal sloužit sociálním účelům od roku 1948, kdy zde nejprve byly umisťovány postižené děti, později senioři. Péči zajišťovaly sestry z řádu sv. Františka, později sestry z řádu sv. Kříže. Ústav spravovala Česká katolická charita. Do zařízení byly poté přijímány ženy s duševním onemocněním, od roku 1964 bylo zařízení změněno na ústav sociální péče. V roce 1993 se Ústav sociální péče v Nové Horce stal samostatným právním subjektem, zřizovatelem byl Okresní úřad v Novém Jičíně. Po jeho zániku se novým zřizovatelem stává od Moravskoslezský kraj. Podle tehdejší terminologie šlo v roce 2002 o ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy s celoročním pobytem. Kapacita zařízení byla 90 klientek, služby jim poskytovalo celkem 46 pracovníků, z toho 16 pracovníků v přímé péči, 2 sociální pracovnice a 9 zdravotních sester. Klientkám byly v roce 2002 zajišťovány komplexní služby ústavní péče. Veškeré služby byly klientkám poskytovány v budově zámku podle pevného denního režimu. Sírius, p. o. Sírius, p. o. se stal samostatnou příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem v roce Vznik organizace se datuje k roku 1991, kdy byl Sírius dislokovaným pracovištěm Okresního ústavu sociálních služeb Opava. V roce 2002 byla služba poskytována dětem a mládeži s mentálním postižením ve věku od 3 do 26 let, kapacita zařízení byla 52 osob. O klienty zařízení pečovalo celkem 40 pracovníků. V zařízení byly poskytovány komplexní pobytové služby ústavní sociální péče, a to formou celoročního i denního pobytu. Vzhledem k velkým rozdílům v potřebách klientů a také velkému věkovému rozpětí zde byla dvě oddělení oddělení ošetřovatelské péče a oddělení základní výchovné péče. Na oddělení ošetřovatelské péče měla služba převážně zdravotnický charakter (byli zde klienti, kteří byli zcela odkázáni na pomoc okolí). Na oddělení výchovné péče probíhaly činnosti zaměřené na rozvíjení základních vědomostí a dovedností, které jsou potřebné k uplatnění v praktickém životě. Klientům byly nabízeny různé druhy terapií (aromaterapie, muzikoterapie, arteterapie aj.) a bylo jim umožněno navštěvovat různé kroužky (keramický, plavání aj.). Klienti měli k dispozici koupelnu s jednou vanou a sprchou, 3 WC a jednu terasu. V ložnicích spali po pěti, jeden pokoj byl dokonce devítilůžkový. Byla zde jedna 14

15 jídelna, herna a izolační místnost a šatna s ošacením klientů. Personál využíval dvě místnosti. Jedna sloužila jako jídelna zaměstnanců, v druhé místnosti bylo pracovní zázemí vychovatelů. Objekt byl zcela bariérový. K dispozici byly již staré nevyhovující schodišťové plošiny. Zcela chyběl evakuační výtah, přičemž v patře zařízení byla celá řada klientů upoutaných na lůžko či vozík. Zámek Dolní Životice, p. o. Do stávajícího objektu zámku a do objektu v Moravici se lidé s mentálním a kombinovaným postižením přestěhovali v roce 2000 z původního objektu na Beethovenově ulici v Opavě. Objekt zámku byl v letech zrekonstruován, čímž vznikl závazek vůči státu v objektu zámku poskytovat sociální služby po dalších několik let. V roce 2002 byli cílovou skupinou muži se zdravotním postižením (mentální, zdravotní, kombinované postižení), kapacita byla 157 klientů v objektu zámku a 32 klientů v objektu v Moravici. Sociální služby byly poskytovány v objektu zámku a oranžerie. Všichni klienti žili a sdíleli prostory na jednom místě, většina pokojů měla více než 3 lůžka, v objektu v Moravici byly i dva 15 lůžkové pokoje. Sociální zázemí bylo na chodbách a i přes nákladnou rekonstrukci objektu nebylo možné klientům zajistit důstojné podmínky ke kvalitnímu životu s nezbytnými nároky na soukromí a intimitu. Služby zajišťovalo 50 zdravotních sester, 6 terapeutů a 2 sociální pracovnice. Celkový počet pracovníků v roce 2002 byl 97. Náš svět, p. o. V roce 2002 byla služba pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením provozována v tehdejším Ústavu sociální péče Ostravice a na pobočce ve Frýdku-Místku. V Ostravici bylo celkem 106 klientů (pouze muži) ve věku od let. V přímé péči pracovalo 47 pracovníků, z toho 33 zdravotních pracovníků, 8 vychovatelů, 6 ergoterapeutů. Na pobočce ve Frýdku-Místku bylo umístěno 54 klientů (muži a ženy ve věku od let). V přímé péči pracovalo celkem 15 pracovníků (5 zdravotních sester, 6 vychovatelů, 4 ergoterapeuté). Pro obě zařízení pracovala 1 sociální pracovnice. Základním předmětem činnosti bylo: zajištění komplexní celoroční péče pro mládež a dospělé uživatele s mentálním postižením. Benjamín, p. o. Domov pro osoby se zdravotním postižením Benjamín, p. o. nesl v roce 2002 název Ústav sociální péče pro mládež Petřvald, příspěvková organizace. Cílovou skupinou domova byly děti a mládež s mentálním postižením od 3 do 26 let. V roce 2002 byla kapacita domova 44 klientů a byla plně využita. V zařízení pracovalo celkem 42 pracovníků, z toho 6 pracovníků v přímé péči a 12 zdravotních sester, 7 pedagogických pracovníků a 1 sociální pracovník. Klienti byli ubytováni pouze ve vícelůžkových pokojích (4 a více lůžek). 15

16 Sagapo, p. o. Organizace Sagapo, p. o. byla založena , jejím zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Před tímto datem působilo zařízení jako Ústav sociální péče pro mentálně postižené s denním a týdenním režimem. Od ji zřídil jako svou příspěvkovou organizaci okresní úřad Bruntál. Zařízení bylo umístěno v budově bývalých jeslí na ul. Hybešově (dále viz příloha č. 1 Historický vývoj organizace Sagapo, p. o., Proces transformace organizace od roku 1994). V roce 2002 byla značná část transformačních změn v organizaci dokončena. Organizace poskytuje své služby dětem a mládeži s mentálním a kombinovaným postižením od 6 26 let, bez rozdílu pohlaví. Celková kapacita služby v roce 2002 byla 50 osob. Služby spojené s bydlením jsou poskytovány na několika místech: Domov (později domov pro osoby se zdravotním postižením) na ul. Uhlířské v Bruntále s kapacitou 30 osob (týdenní i celoroční pobyt) v roce 2002 (po rekonstrukci) již byla v objektu z velké části zajištěna intimita a soukromí uživatelů (jedno a dvoulůžkové pokoje, sociální zázemí na chodbě) Chráněné bydlení ve Vrbně pod Pradědem (kapacita 5 uživatelů) Chráněné bydlení v Bruntále (kapacita 5 uživatelů) Chráněné bydlení ve Městě Albrechticích (kapacita 10 uživatelů). Klienti zařízení tedy bydlí na výše uvedených místech, nejedná se o jeden objekt ústavu. 4.1 Shrnutí situace v roce 2002 Pobytové služby pro lidi se zdravotním postižením jsou v Moravskoslezském kraji v roce 2002 poskytovány převážně ve velkokapacitních zařízeních ústavního typu. Výrazným znakem poskytovaných služeb je komplexnost, plošnost poskytování péče, život klientů podřízený režimu zařízení a přizpůsobení potřeb klientů potřebám a požadavkům služby. 16

17 Tabulka 3 Vybrané údaje ze sledovaných zařízení charakterizující způsob poskytování služby klientům v roce 2002 Celkový počet klientů z toho žen Počet jednolůžkových pokojů 13 Nejvíce lůžek na pokoji 20 Průměrný počet klientů na jednu koupelnu 9,6 Průměrný počet klientů na jedno WC 5,5 Zařízení pouze pro muže nebo pouze pro ženy (ze sledovaných13 zařízení)* 6 Poměr zdravotnického personálu k celkovému počtu pracovníků v přímé péči 32% * V roce 2002 je započítáno celkem 13 zařízení, protože současná Harmonie, p. o. je v roce 2002 složena ze tří samostatných ústavů sociální péče. V Moravskoslezském kraji jsou v té době pouze dvě zařízení současná Harmonie, p. o. a Sagapo, p. o., která usilují v té době o změnu způsobu poskytování služby. Prvním klientům je na základě jejich potřeb nabídnuta možnost přechodu do chráněného bydlení. 17

18

19 B. ANALYTICKÁ ČÁST

20 1. Kvantitativní shrnutí vybraných ukazatelů v letech Tato část zprávy obsahuje srovnání kvantitativních parametrů ve vybraných oblastech (klienti sledovaných zařízení v letech , návazné služby, kvalita sociálních služeb ve sledovaných zařízeních, pracovníci sledovaných zařízení) a jsou souhrnným výstupem ze všech deseti sledovaných zařízení v letech 2002 až Vybrané oblasti a jejich sledované parametry: klienti sledovaných zařízení v letech počty klientů v jednotlivých zařízeních (kapacita zařízení) vývoj lůžkového fondu ve sledovaných zařízeních počet klientů na jednu koupelnu a jedno WC nácvikové prostory pro přípravu klientů na přechod do jiných služeb klienti sledovaných služeb a právní způsobilost návazné služby využívání návazných služeb zaměstnávání klientů přechody klientů (do jiných služeb, mimo sociální služby, v rámci zařízení, k jiným poskytovatelům) kvalita sociálních služeb ve sledovaných zařízeních hodnocení kvality poskytovaných služeb ve sledovaných zařízení zavedení externí supervize ve sledovaných zařízeních pracovníci sledovaných zařízení Tabulka 4 Vývoj počtu klientů v jednotlivých zařízeních Rok Počet klientů ve sledovaných zařízeních Z toho žen Z toho mužů Stav k V této tabulce je uveden celkový počet klientů umístěných ve sledovaných zařízeních v průběhu let 2002 až 2012 včetně rozložení počtu umístěných mužů a žen. Jedná se pouze o služby DOZP, nejsou zde uvedeny počty klientů v CHB a PSB

21 1.1 Vývoj lůžkového fondu ve sledovaných zařízeních Vývoj lůžkového fondu ve sledovaných letech dokresluje graf 1. Zde je možné sledovat postupný nárůst počtu jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, tedy pokojů s menším počtem lůžek. V roce 2002 bylo ve všech zařízeních celkem pouze 13 jednolůžkových pokojů, k je jich ve sledovaných zařízeních celkem 117. Průměrný počet lůžek v roce 2002 na jednom pokoji je 11 lůžek, v roce 2012 klesá průměrný počet lůžek na 4 lůžka na jednom pokoji. Graf 1 Vývoj lůžkového fondu ve sledovaných zařízeních Stav k Počet vícelůžkových pokojů Počet třílůžkových pokojů Počet dvoulůžkových pokojů Počet jednolůžkových pokojů Tabulka 5 Vývoj počtu lůžek v ChB Rok Počet lůžek v CHB V tabulce 5 je sledován vývoj počtu lůžek v CHB v souvislosti s přechodem klientů ze sledovaných zařízení do tohoto druhu služby. V přehledu je uváděn pouze počet lůžek v chráněných bydleních, které patří sledovaným organizacím (tzn. zřizuje je MSK). 21

22 1.2 Vývoj počtu klientů na jednu koupelnu a WC V grafu 2 je zobrazen vývoj počtu klientů sledovaných zařízení na jednu koupenu a jedno WC. Nejsložitější situace byla v roce 2002 v ÚSP Hošťálkovy a v ÚSP Nová Horka, kde v Nové Horce bylo na jednu koupenu celkem 30 klientů a na jedno WC 15 klientů, v hošťálkovském zámku bylo 22 klientů na jednu koupelnu a stejný počet klientů na jedno WC. Graf 2 Počet klientů na jednu koupelnu, na jedno WC 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0, Vývoj počtu klientů na 1 WC Stav k Vývoj počtu klientů na 1 koupelnu 1.3 Vývoj nácvikových prostor pro přípravu klientů na přechod do jiných služeb Graf 3 zobrazuje vývoj počtu nácvikových prostor v zařízení určených pro nácviky běžných činností potřebných pro přechod klientů do návazných služeb. Ve sledovaných zařízeních postupně v průběhu let vznikaly cvičné byty nebo kuchyně. Ze zkušeností pracovníků vyplývá, že tyto prostory měly pro klienty, kteří se připravovali na přechod do jiného typu služby, kde budou mít více příležitostí uplatnit svoje schopnosti a dovednosti, především ten význam, že mohli trávit den v jiném prostředí a často také s jinými pracovníky. Dalším významným plusem bylo, že jim byla při nácviku potřebných dovedností poskytována především individuální podpora. 22

23 Graf 3 Nácvikové prostory pro přípravu klientů na přechod do jiných služeb Stav k Klienti sledovaných služeb a právní způsobilost V ÚSP bylo běžnou praxí, že většina klientů byla po dosažení zletilosti zbavována způsobilosti k právním úkonům. Tabulka 6 mapuje aktivity všech sledovaných zařízení v procesech vedoucích k navrácení způsobilosti klientům zařízení. Je zřejmé, že aktivita zařízení vrcholí v letech 2009 a Tabulka 6 Počet podaných žádostí k navrácení způsobilosti k právním úkonům Rok Počet podaných žádostí o navrácení právní způsobilosti Stav k Graf 4 mapuje vývoj změny opatrovnické role (kdo je ustanoven opatrovníkem) ve sledovaných zařízeních. Z popsaných zjištění vyplývá, že zásadní změny nastaly především v období po přijetí zákona o sociálních službách, tedy po roce Do té doby byla opatrovníky klientů především jednotlivá zařízení jako instituce nebo pracovníci zařízení. K nemá žádný z klientů opatrovníkem zařízení nebo pracovníka zařízení. K je 220ti klientům z celkového počtu 782 ustanoven veřejný opatrovník viz graf 5. 23

24 Graf 4 Počet klientů, jejichž opatrovníkem je zařízení nebo pracovník zařízení Stav k Graf 5 Počet klientů sledovaných zařízení, kteří mají veřejného opatrovníka Stav k Graf DOZP Chráněné bydlení Počet obyvatel starších 18 let způsobilých k PÚ Počet obyvatel starších 18 let omezených ve způsobilosti k PÚ Počet obyvatel starších 18 let zbavených způsobilosti k PÚ 24

25 1.5 Využívání návazných služeb Klienti sledovaných zařízení využívají v době, kdy dospělý člověk v aktivním věku chodí do práce služby centra denních služeb (CDS), denního stacionáře (DS), sociálně terapeutických dílen (STD) a sociální rehabilitace. Tabulka 7 a graf 7 popisují četnost využívání návazných služeb klienty. Popisované návazné služby jsou poskytovány mimo prostory, kde klienti bydlí, tedy mimo DOZP a DZR, u jiných poskytovatelů. V přehledech nejsou uvedeni klienti zařízení, kteří využívají STD v rámci zařízení, tedy dílnu zřizovanou sledovaným zařízením. STD má zaregistrovány Harmonie, p. o. a Náš svět, p. o. Z rozhovorů s pracovníky a ze studia dokumentace klientů sledovaných zařízení vyplývá, že návazné sociální služby využívají klienti převážně od roku 2007, tedy v době, kdy vstoupil v platnost zákon o sociálních službách. Z celkového počtu 126 ti klientů, kteří tráví část dne mimo zařízení, jich 77 dochází do STD, 13 klientů využívá služby denního stacionáře a 36 klientů dochází do služby sociální rehabilitace. Služby denního stacionáře, které využívají klienti s vyšší mírou potřeby podpory, využívá celkem 13 klientů. Všichni tito klienti jsou klienty Harmonie, p. o. a dochází do denního stacionáře Slezské diakonie Benjamín v Krnově. Využívání návazných služeb klienty sledovaných zařízení se výrazně zvýšilo v roce 2010 a 2011, kdy byl v MSK realizován individuální projekt, který významně podporoval návazné služby v procesu transformace. Projekt byl v roce 2011 ukončen, což výrazně snížilo možnost pro klienty tuto služby využívat. Z celkového počtu 131 klientů, kteří docházeli do STD, jich k využívalo tuto návaznou službu pouze 77. Tabulka 7 Využívání návazných sociálních služeb klienty sledovaných zařízení Rok Počet uživatelů využívající CDS a DS mimo DOZP a DZR Počet uživatelů využívající STD mimo DOZP a DZR Počet uživatelů využívající službu sociální rehabilitace mimo DOZP a DZR Stav k

26

27 Graf 7 Využívání návazných služeb klienty sledovaných zařízení ke STD SR DS 1.6 Zaměstnávání klientů sledovaných zařízení Ve sledovaných zařízeních jsou také klienti, kteří pracují na otevřeném nebo chráněném trhu práce (tabulka 8), mají tedy uzavřenou pracovní smlouvu. V následujícím přehledu je možné sledovat vývoj příležitostí pro pracovní uplatnění klientů ve sledovaných letech. Vzhledem k podmínkám zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji jsou příležitosti pro lidi se zdravotním postižením, tedy i pro klienty sledovaných zařízení, značně omezené. Na otevřeném trhu práce je k zaměstnáno celkem 17 klientů. Tabulka 8 Zaměstnávání klientů sledovaných zařízení Rok Počet klientů, kteří jsou zaměstnáni na volném trhu práce Počet klientů, kteří jsou zaměstnáni na chráněném pracovišti Stav k

28 1.7 Přechody klientů do jiných služeb Další sledovanou oblastí jsou přechody klientů sledovaných zařízení do jiných služeb, případně mimo sociální služby, do rodiny atd. V grafu 8 můžeme v přehledu vidět kolik klientů našich sledovaných zařízení přešlo do chráněného bydlení, kolik jich odešlo zpět do rodiny a kolik jich využilo možnosti přejít do služby podpora samostatného bydlení. Z grafického znázornění je zřejmé, že největší přesuny klientů je možné vidět v letech 2008 až Nejvíce klientů přešlo do služby chráněné bydlení. Graf 8 pak sleduje odchody klientů k jiným poskytovatelům, tedy do služeb, které nezřizuje původní zařízení a odchody klientů mimo MSK, kam odcházeli převážně z důvodu, aby byli blíž svým blízkým, rodinným příslušníkům. Graf 8 Přechody uživatelů Počet uživatelů, kteří odešli do chráněného bydlení Počet uživatelů, kteří odešli do rodiny Počet uživatelů, kteří odešli do jiné formy samostatného bydlení 28

29 Graf 9 Počet klientů, kteří by mohli odejít z DOZP Počet klientů. kteří by mohli odejít do chráněného bydlení Počet klientů, kteří by mohli odejít do jiné formy samostatného bydlení Graf 10 Odchody klientů do jiných služeb Počet uživatelů, kteří odešli do sociálních služeb, které nezřizuje DOZP Počet uživatelů, kteří odešli mimo Moravskoslezský kraj 29

30 1.8 Pracovníci sledovaných zařízení Změny ve způsobu poskytování služby a změny v místě poskytování služby spojené s transformačním procesem se odrážejí také v nových potřebách pracovních týmů sledovaných zařízení. V průběhu celého procesu se mění nejen organizační struktura, ale především požadavky, které jsou na pracovníky kladeny a to nejen na jejich vzdělání a odbornost, ale také na osobnostní předpoklady každého z nich. Tabulka 9 Pracovníci sledovaných zařízení Rok Celkový počet pracovníků (přepočtené úvazky) Počet pracovníků v přímé práci (přepočtené úvazky) Počet sociálních pracovníků (přepočtené úvazky) Stav k ,4 477, ,3 816,6 795, ,1 752,1 707,4 679, ,8 323,4 413,7 438,2 448,2 452,9 422,8 401,8 399,2 8,5 11,5 11,5 14,9 14, ,35 26,65 26,2 Z výstupů tabulky 9 je zřejmé, že počet pracovníků v průběhu sledovaných let postupně narůstá, až do roku 2008 (po té mírně klesne) přestože počet klientů (viz tabulka 2) má velice pozvolnou, přesto ale klesající tendenci. Je dobré si uvědomit, že ze zařízení postupně odcházejí klienti do chráněných bydlení a jedná se především o klienty s menší mírou potřeby podpory. V DOZP a DZR pak zůstávají klienti, kteří ve většině případů potřebují dvacetičtyřhodinovou péči a podporu. Nárůst počtu pracovníků přímé péče je z tohoto úhlu pohledu naprosto nezbytný. S potěšením je možné také konstatovat, že pozvolna stoupá také ve sledovaných zařízeních počet sociálních pracovníků, což je jednoznačným znakem posilování sociální služby na úkor klasického zdravotnického modelu, tak typického pro ústavní zařízení. 30

31 Graf 11 Počty zdravotních sester ve sledovaných zařízeních v letech Stav k Graf 12 Počty pedagogických pracovníků ve sledovaných zařízeních v letech Stav k Výše uvedený graf 12 názorně zobrazuje vývoj počtu pedagogických pracovníků ve sledovaných zařízeních. Je zřejmé, že od roku 2004, kdy se počet pedagogických pracovníků výrazně navýšil (celkem 24 pedagogů), má jejich počet sestupnou tendenci. Tyto kroky přímo souvisejí s tím, že klienti sledovaných zařízení jsou převážně dospělí, výjimkou jsou klienti zařízení Benjamín, p. o. a Sírius, p. o. K je ve všech sledovaných zařízeních pouze jeden pedagogický pracovník 31

32 Graf 13 Vývoj počtu středního managementu ve sledovaných zařízeních v letech Stav k Z výše uvedeného grafu 13 je zřejmé, že v procesu transformace vzniká a výrazně posiluje skupina středního managementu ve sledovaných zařízeních. Bezprostředně to souvisí se vznikem nových malých pobytových služeb komunitního typu, které nejsou charakteristické jen tím, že mají malý počet klientů, ale také tím, že jsou poskytované na jiném místě) a tým, který poskytuje službu klientům, je odkázán sám na sebe, což se dotýká především pracovníka zodpovědného za chod služby. Od něho se očekává, že se ujme nejen řízení pracovního týmu, ale je ve většině případů také sám v přímé péči a odpovídá za kvalitu služby jako celku. Ze sdělení pracovníků sledovaných zařízení vyplynulo, že podpora externího odborníka, supervizora sehrála v procesech probíhajících v zařízení významnou úlohu. V devíti z deseti sledovaných zařízení působil v letech 2009 až 2012 transformační tým, kde platným členem byl i externí odborník, jak byla jeho pozice v týmu označena. Všechna sledovaná zařízení využívají v současné době podporu supervizora pro podporu pracovníků v přímé péči. Jako zásadní ji popisují např. pracovníci Zámku Nová Horka, p. o. kde využívají především supervizi případovou na podporu přechodu klientů do nových služeb. Ze zjištěných údajů je zřejmé, že supervize pro vedoucí pracovníky je využívána spíše ojediněle. V roce 2012 využila tento druh supervize čtyři ze sledovaných deseti zařízení, v průměru to byly čtyři hodiny supervize na jedno zařízení. V roce 2011 využilo tento druh supervize sedm zařízení. 32

33 Graf 14 Supervize a podpora externího odborníka Počet hodin supervize pro pracovníky v přímé práci Počet hodin supervize pro management 1.9 Kvalita sociálních služeb ve sledovaných zařízeních Tabulka 10 Hodnocení kvality poskytovaných služeb ve sledovaných zařízeních Rok Realizované audity kvality Realizované inspekce kvality Stav k Kvalita v sociálních službách je od přijetí zákona jedním z ústředních témat, oblastí, na kterou zaměřují více či méně zásadní pozornost také naše sledovaná zařízení. Pouze v jednom ze sledovaných zařízení proběhla inspekce kvality dle zákona (DOZP Anenská, Frýdek Místek, Náš svět, p. o.), veškeré další aktivity směřované k hodnocení kvality poskytovaných služeb měly dobrovolný charakter. 33

34

35 2. Shrnutí významných událostí ve sledovaných zařízeních v letech 2002 až 2012 V této kapitole bychom Vám rádi přiblížili sled významných událostí v procesu změn ve sledovaných zařízeních v letech 2002 až Zvažovali jsme, zda vybrané významné události sledovat podle jednotlivých zařízení nebo naopak shrnout dění v MSK v procesu transformace vždy za daný rok. Z důvodu zachycení vzájemných souvislostí a z potřeby sledovat jevy, které se vzájemně prolínají, jsme přistoupili ke druhé možné variantě, tedy popisu významných událostí v průběhu let. Na úvod je třeba zmínit, že změny ve způsobu poskytování služby klientům v MSK nezačínají právě v roce Některé kroky vedoucí ke změnám v životě lidí se zdravotním postižením proběhly už v devadesátých letech minulého století a byly realizovány na Bruntálsku a na Krnovsku Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji V tomto roce ještě neexistují kraje jako samosprávné územní celky. Zřizovatelskou funkci k organizacím, které se později zapojují do procesu transformace v Moravskoslezském kraji plní, ve většině případů, okresní úřady. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? Píše se rok 2002, který je z pohledu naší Souhrnné zprávy o procesu transformace v Moravskoslezském kraji rokem jedna. Ve všech deseti sledovaných zařízeních s výjimkou ústavu sociální péče (dále jen ÚSP) v Hošťálkovech (budoucí Harmonie) a ÚSP pro mentálně postižené s denním a týdenním režimem v Bruntále (budoucí Sagapo), jsou služby klientům poskytovány v klasických kamenných zařízeních ústavního typu. Zcela odlišnou cestou se vydal právě ústav sociální péče v Bruntále, kde byl v tomto roce, dle sdělení pracovníků zařízení, transformační proces ústavu z pohledu tehdejší doby ukončen (dále viz úvodní část, bod 2 a příloha č. 1). Svou dlouhou a náročnou cestu transformace nastupuje v tomto roce ÚSP v Hošťálkovech. Prvních 28 klientek odchází do chráněného bydlení v Městě Albrechticích. V ÚSP Marianum v Opavě vzniká v roce 2002 první samostatný byt pro dvanáct klientek, ze kterého se postupně stal přípravný byt pro chráněné bydlení v Deštné. 35

36 2003 Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji Probíhá druhá etapa reformy veřejné správy. S účinností od 1. ledna 2003 došlo ke zrušení okresních úřadů. Činnost okresních úřadů je přenesena na krajské úřady, obce s rozšířenou působností a jiné správní úřady. Na kraje jsou také převedeny organizace, poskytující sociální služby, které byly dříve zřizovány okresními úřady. Kraj mapuje situaci v oblasti sociální služeb. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2003 probíhaly ve většině sledovaných zařízení především drobné stavební úpravy, které měly zajistit pro klienty zařízení lepší životní podmínky. V Harmonii se díky stěhování prvních klientek do chráněného bydlení zásadněji snížila kapacita, z dvoulůžkových pokojů se staly jednolůžkové. V roce 2003 vznikla v městě Albrechticích terapeutická dílna pro klienty chráněného bydlení mimo prostory bydlení v centru obce. Rekonstrukce probíhala také DOZP Fontána. Týkala se větší části sociálního zařízení, byla však provedena způsobem, který popíral právo na soukromí uživatelů (např. řady WC umístěných vedle sebe v jedné místnosti). Za zásadní změnu poskytování služby v roce 2003 lze považovat fakt, že povinnou školní docházku začali plnit v DOZP Benjamín i klienti, kteří byli do té doby ze vzdělávacího procesu vylučováni. Rozšířila se rovněž spolupráce se školami a speciálně pedagogickým centrem. Dalším společným znakem v některých DOZP bylo, že se postupně měnil způsob poskytování služby, např. byly zavedeny aktivizační programy pro klienty. V Zámku Nová Horka, p. o. byl snížen stav zdravotnického personálu. Z celkového počtu 23 jich zůstalo pouze 19, byli přijati 4 noví pracovníci sociální péče. V DOZP Harmonie probíhala jednání o II. etapě transformace zařízení byla zpracována objemová a zastavovací studie na rekonstrukci a přístavbu objektu bývalé školy v Krnově, kterou město Krnov nabídl KÚ. Zastupitelstvo kraje akci akceptovalo. V DOZP Harmonie, Sagapo, Zámek Nová Horka, a Domov Jistoty jsou popisovány první kroky v systematickém individuálním plánování poskytování služby jednotlivým klientům. Domov Jistoty, p. o. vyslal deset pracovníků na historicky první vzdělávání o kvalitě služby; na podzim roku 2003 se účastnili čtyřdílného vzdělávacího cyklu ke standardům kvality sociálních služeb. 36

37 2004 Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji V roce 2004 byly schváleny tyto dokumenty: Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (leden 2004) cílem bylo určit směr vývoje v poskytování sociálních služeb v kraji s ohledem na specifika vyplývající z charakteristik regionu. V tomto dokumentu byly stanoveny jasné priority: rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb, podpora rozvoje komunitních služeb, zastavit investice do nevhodných ústavních služeb a byl jednoznačně nastaven trend k odchodu lidí s postižením z ústavů. Již v této koncepci byla nastavena tato opatření: provést transformaci ÚSP Harmonie v Hošťálkovech a opustit objekt zámku, provést transformaci ÚSP Jindřichov ve Slezsku, provést transformaci ÚSP Ostravice. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta cílem je vytvořit podmínky pro zlepšení kvality života obyvatel kraje se zdravotním postižením. Je definován cíl preferovat terénní a nově zaváděné typy sociálních služeb před pobytovými službami. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? Dění v sociálních službách v Moravskoslezském kraji určuje především přijetí zásadního koncepčního dokumentu na úrovni kraje Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Ve sděleních pracovníků sledovaných zařízení se stále více objevuje pojem standardy kvality. Pracovníci Harmonie, p. o. se účastní vzdělávání v zavádění standardů kvality a je vytvořen tým, který cíleně pracuje na vytvoření písemných postupů a pravidel. V organizaci Náš svět, p. o. pracují na veřejném závazku s podporou externího odborníka. S obecnými základy týkajícími se standardů kvality se seznamují také vybraní pracovníci ostatních sledovaných zařízení, např. pracovníci DOZP Benjamín uvádějí, že jako první zpracovali pravidla pro podávání a vyřizování stížností. V Harmonii, p. o. pokračuje transformační proces, dalších deset klientek se ze zámku v Hošťálkovech stěhuje do chráněných bydlení v Městě Albrechticích. Zásadní změny se dějí také v DOZP Marianum. V tomto roce zde dochází k zásadnímu snížení počtu zdravotnického personálu až o 75 %. Tím se začíná zásadně měnit charakter poskytování služby. V tomto roce dostávají příležitost, dle sdělení pracovníků DOZP Benjamín, chodit do školy také děti s těžkým kombinovaným postižením. Vznikají zde ve spolupráci se základní školou v Havířově dvě třídy pro tyto děti. Rovněž v Síriu, p. o. byla iniciována spolupráce s mateřskou školou, speciálně pedagogickým centrem a speciální školou. Pracovníci byli poprvé seznámeni se standardy kvality (mj. formou pilotní inspekce) a byl zahájen proces individuálního plánování. 37

38 2005 Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji Národní kontext: Dne je přijat vládou dokument Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období v tomto dokumentu byla definována nutnost transformace systému sociálních služeb ve vztahu k občanům se zdravotním postižením. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2005 je prioritou sledovaných zařízení cílená práce na zavádění kvality do praxe služby. V tomto období se četněji objevují aktivity, které kvalitu poskytovaných služeb hodnotí ve třech zařízeních (Fontána, p. o. a Sagapo, p. o, Zámek Nová Horka, p. o.) jsou realizovány cvičné inspekce kvality v rámci vzdělávání inspektorů kvality řízeného MPSV, v Domově Jistoty, p. o. je zpracováno sebehodnocení organizace z hlediska zavádění standardů kvality. Dále je pozornost většiny zařízení věnována rozšiřování nabídky aktivizačních programů pro klienty v prostorách domovů. Ve dvou zařízeních (Harmonie, p. o. a Benjamín, p. o.) je zakoupen devítimístný automobil, který umožní i klientům, částečně nebo zcela imobilním, účastnit se volnočasových aktivit také mimo DOZP. Dle sdělení pracovníků třech DOZP (Sírius, Harmonie a Domov Jistoty.) je zde zpracován systém kontinuálního vzdělávání pro pracovníky v přímé péči, který vycházel z analýzy potřeb klientů služby. DOZP Sírius a Harmonie se v tomto roce dále prioritně věnují zdokonalení procesu individuálního plánování služby, nově je zaveden systém klíčových pracovníků. Pracovníci DOZP Zámek Nová Horka realizují v roce 2005 dotazníkové šetření týkající se kvality poskytované služby, které je určeno opatrovníkům a rodinným příslušníkům Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji V roce 2006 byly schváleny tyto dokumenty: Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta navazuje na předchozí krajský plán a opět zdůrazňuje nutnost preferovat terénní služby před pobytovými službami Program rozvoje Moravskoslezského kraje na rok jedná se o základní střednědobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje. Jedním ze stanovených opatření je transformace ústavů o velkém 38

39 počtu uživatelů na zařízení komunitního typu, v němž je umožněno soužití mužů a žen, včetně podpory vzniku takovýchto zařízení. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? Dění v MSK v procesu transformace určují v tomto roce přípravy na přijetí zákona o sociálních službách. DOZP Sírius zapracoval do svého strategického dokumentu možné dopady přijetí zákona na procesy v domově, jsou definovány hlavní problémy, slabé a silné stránky zařízení, vzniká dokument Vize dalšího rozvoje organizace. Vzdělávání pracovníků se v tomto období zaměřuje na změny, které nový zákon přináší, především v oblasti kvality poskytovaných služeb (standardy kvality). Razantněji v tomto roce pokračuje snižování počtu zdravotnických pracovníků ve sledovaných zařízeních (viz graf 10, str. 18). V DOZP Náš svět, p. o. probíhá II. etapa dostavby zařízení: dostavba kaple, hippoterapie a především pak dostavba DZR. V tomto roce je tedy navýšen počet klientů domova o osoby s poruchami chování (např. ze Zámku Nová Horka, p. o. sem přešly 3 klientky). K jsou v DOZP Náš svět zrušena síťová lůžka. Pracovníci Sagapo, p. o. uvádějí, že v tomto roce bylo zahájeno poskytování služby podpora samostatného bydlení ve Vrbně pod Pradědem a v Bruntále a přestala být poskytována služba chráněného bydlení Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji Národní kontext Od je účinný zákon č. 108/2006Sb., o sociálních službách. Dne byl přijat vládou dokument Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. Moravskoslezský kraj MSK připravuje vlastní koncepci kvality a transformace pobytových sociálních služeb. Rada kraje schválila zapojení organizace Marianum, p. o. a Naděje, p. o. do projektu MPSV Podpora transformace sociálních služeb financovaného z Evropského sociálního fondu a investiční prostředky jsou čerpány z Integrovaného operačního programu (dále jen IOP). Konkrétní aktivity pak začínají o pár let později a v roce 2011 jsou do projektu MPSV zapojeny další dvě organizace (Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Dolní Životice, p. o.). 39

40 Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2007 vstoupil v platnost dlouho očekávaný zákon o sociálních službách. Ve všech sledovaných zařízeních probíhá registrace poskytovaných sociálních služeb a pokračuje trend snižování počtu zdravotnických pracovníků, zásadně se v tomto roce také snížil počet pedagogických pracovníků, a to více než o polovinu (ze 40 na 16,7). V roce 2007 už minimálně probíhají aktivity, které by se daly nazvat jako humanizační, výjimkou je pouze Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Dolní Životice, p. o. Domov Jistoty, p. o. v roce 2007 došlo k odkoupení budovy i s pozemky od církevního řádu do vlastnictví Moravskoslezského kraje, následně tedy mohla rada kraje souhlasit se zahájením příprav na postupnou transformaci zařízení. Byly učiněny první kroky k dodržení stanovené cílové skupiny (osoby s duševním onemocněním), dvě klientky s mentálním postižením odešly do vhodnějšího typu služby. Domov Jistoty, p. o. absolvoval v tomto roce přípravnou inspekci kvality. DOZP Harmonie se během ledna 2007 stěhuje ze zámku Hošťálkovy do Krnova. Služba je realizována v objektu, který se nachází v okrajové části města Krnova, s dobrou obslužností a návazností služeb, služba je poskytována šedesáti klientkám ubytovaným v sedmi komunitách, se stálými pracovníky v sociálních službách pro danou komunitu. Od června 2007 byly v Krnově vybudovány rehabilitační dílny a místnost snoezelen (audiostimulační místnost), a to v jiném objektu než je poskytována služba DOZP. Harmonie, p. o. se aktivně zapojuje do komunitního plánování města Krnova. Zásadní událostí v sociálních službách poskytovaných dětem bylo rozhodnutí zrušit v Benjamínu, p. o. třídy, které byly umístěny v domově. Všichni žáci začali dojíždět dle svých potřeb do škol v Havířově nebo v Orlové. Místnost, kde byla třída, začala být využívána k bydlení klientů. V zařízení Náš svět jsou realizovány dva významné projekty hrazené z evropských dotací (SROP) projekt Nový svět program rozvoje osob s těžkými psychiatrickými diagnózami prostřednictvím rehabilitačních aktivit a projekt Společný svět rozvoj terapeutických a sociálních aktivit pro osoby s postižením. V rámci projektu bylo vytvořeno devět pracovních míst. V zařízení proběhla v tomto roce zásadní restrukturalizace pracovního týmu, byl snížen počet zdravotnického personálu z 36 na 16, 75 úvazků. Byla také navázána úzká spolupráce s jiným poskytovatelem (Slezskou diakonií) v oblasti řešení pracovního uplatnění klientů (byly uzavřeny dvě pracovní smlouvy v Kavárně Empatie ve Frýdku Místku). V domově se zvláštním režimem je pro pracovníky v přímé práci poprvé zajištěna supervize. První supervizi pro pracovníky v přímé práci zajišťuje také Marianum, p. o. Počátkem roku 2007 vyjednal zřizovatel domova Fontána, p. o. na MPSV finanční prostředky na rekonstrukci zařízení. 40

41 Fontána, p. o. v tomto roce také registruje službu chráněné bydlení pro čtyři klienty a zahájila spolupráci s jiným poskytovatelem, Charitou (Ludgéřovice), kam docházejí klienti domova do sociálně terapeutických dílen. Zámek Nová Horka, p. o., v rámci spolupráce s ADROU, zvýšila v tomto roce počet docházejících dobrovolníků za klienty celkem o jedenáct. Sírius, p. o. v tomto roce vydefinoval cílovou skupinu a pro uživatele, kteří do této cílové skupiny nespadali, začal vyhledávat vhodnější služby (např. chráněné bydlení). Získaná ocenění Ředitelka Harmonie, p. o. Mgr. Miroslava Fofová získala za osobní nasazení ve vytvoření lepších podmínek k životu v běžné společnosti pro stovku žen s mentálním postižením (ÚSP Hošťálkovy) cenu Milana Chába Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji V roce 2008 jsou schváleny tyto dokumenty: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok v tomto dokumentu je deklarováno, že podpora kraje bude směřovat zvláště k zajištění sociálních služeb poskytovaných cílovým skupinám se specifickými problémy, upřednostnění terénních a intervenčních typů služeb před rezidenčními, v oblasti rezidenčních služeb podpora koedukovaných zařízení komunitního typu, změnit strukturu pracovníků v ústavních zařízeních s cílem zajistit cílovým skupinám uživatelů péči odpovídající jejich skutečným potřebám Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) 2008 zásadní strategický dokument v oblasti kvality a transformace, kraj se jednoznačně postavil za myšlenku transformace ústavních služeb 1. Akční plán realizace Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), září 2008 hlavním cílem je přenášet myšlenky a vize uvedené v Koncepci do praxe Kraj vytvořil organizační schéma za účelem předávání informací z procesu transformace, vyzval příspěvkové organizace zapojené do procesu, k ustanovení transformačních týmů a přizvání externího odborníka, byla vytvořena Krajská koordinační skupina pro transformaci a Skupina pro transformaci zařízení pro děti a byla zahájena činnost těchto skupin. 41

42

43 Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? Aktivity, které jsou ve sledovaných zařízeních v tomto roce směřovány ke zlepšení životních podmínek klientů, jsou spojeny s postupným snižováním počtu lůžek na pokojích, např. v Zámku Nová Horka, p. o. jsou vybudovány dva jednolůžkové pokoje pro zajištění soukromí klientů. Další úpravy prostor se týkají podpory samostatnosti klientů vybavení kuchyní pro nácvik vaření (Harmonie, p. o.). Benjamín, p. o. získal peníze na úpravu vícemístného automobilu na převoz klientů s těžším vícenásobným postižením do škol a na volnočasové aktivity mimo zařízení. Harmonie, p. o. v tomto roce rozšiřuje spolupráci s dalšími poskytovateli sociálních služeb ve městě (Slezská diakonie) a klienti využívají návazné ambulantní služby. Z rozhovorů s klienty vyplývá, že oceňují především to, že mají příležitost trávit část dne mimo domov, potkat se s jinými lidmi. Pracovníci Harmonie, p. o. a Zámku Nová Horka, p. o. využívají podporu externího supervizora pro případové supervize zaměřují se na problémové chování klientů a podporu klientů při přechodu do jiného typu služby. V DOZP Fontána proběhla zásadní revize cílové skupiny služby. Služba je určena klientele s vysokou mírou potřebné podpory. Na základě této změny odešlo v průběhu roku do chráněných bydlení, do rodiny a do služby podpora samostatného bydlení celkem deset klientů. Ve většině zařízení proběhlo, dle sdělení pracovníků, první zjišťování spokojenosti klientů, výstupy šetření pak byly následně zapracovávány do plánů služby, metodických postupů a pravidel. V roce 2008 je otevřeno chráněné bydlení v Jakartovicích-Deštné, kam se z původního objektu DOZP Marianum přestěhovalo 24 klientů. Chráněné bydlení pro dva klienty je v tomto roce otevřeno také ve Frýdku Místku, kde organizace Náš svět, p. o. ve spolupráci s městem získala byt v běžné zástavbě. Organizace Náš svět, p. o. získala grant z Nadace OKD na projekt Vzájemný svět projekt je zaměřen na kulturní a terapeutické aktivity, sportovní aktivity ve spolupráci s dalšími subjekty jako je ZŠ z Frýdlantu nad Ostravicí a ZŠ a MŠ Pržno, s městy a obcemi a jinými neziskovými organizacemi. Jedna uživatelka DOZP Anenská byla vyhlášena jednou z dvanácti nejlepších sportovkyň ČSMPS 2008 (stolní tenis reprezentace na mezinárodních sportovních akcích). Získaná ocenění Cena kvality v sociální péči za rok 2008 Cílem projektu je hledat a nalézat výjimečné lidi a nejkvalitnější instituce v oblasti sociální péče. Anketa se stala součástí Národního programu kvality jako jeden ze strategických materiálů. V kategorii Cena ministra práce a sociálních věcí za kreativní přístup k transformaci sociálních služeb bylo první místo uděleno Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, plaketu převzal vedoucí odboru Mgr. Daniel Rychlik společně s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje RSDr. Ing. Svatomírem Recmanem. 43

44 Cena Mosty V roce 2008 byl Moravskoslezský kraj nominován na výroční Cenu MOSTY v kategorii I. Instituce veřejné správy za přijetí strategického dokumentu Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb). Vyhlášení cen MOSTY se uskutečnilo dne 17. února 2009 v Karlových Varech za účasti náměstka hejtmana kraje Ing. RSDr. Svatomíra Recmana a vedoucího odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Ing. Jiřího Hrčka Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji Kraj ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi kraje zapojenými do procesu transformace začíná připravovat projekty a žádosti o dotace do Regionálního operačního programu (ROP) na rekonstrukci a novostavby chráněných bydlení a dalších nových služeb v souvislosti s transformačním procesem. V tomto roce je schválen dokument Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? Rok 2009 je možné nazvat rokem, kdy je zahájen proces postupného snižování kapacity v původních DOZP a DZR (viz Tabulka 2). Jako významnou událost daného roku popsaly tyto kroky Benjamín, p. o., Domov Jistoty, p. o., Fontána, p. o., Sírius, p. o. a Zámek Nová Horka, p. o. Kapacita služeb je u sledovaných zařízení zvýšena pouze u nově vzniklých chráněných bydlení, kam klienti z původního zařízení odcházejí. Tyto aktivity uvádí Harmonie, p. o. v roce 2009 otevírá nové chráněné bydlení v Krnově na Opavské ulici, které je specifické tím, že je poskytováno ve dvou samostatných bytech, kdy v každém z nich bydlí čtyři klienti (muži i ženy). Kapacitu služby chráněné bydlení zvyšuje na základě potřeb svých klientů také Náš svět, p. o. Téměř ve všech sledovaných zařízeních se pracovníci cíleně věnují zjišťování aktuálních potřeb svých klientů a na základě těchto informací upravují nabídku aktivizačních programů a plánují přechody klientů do jiných vhodných typů služeb, převážně do chráněných bydlení. Pro přípravu klientů na přechod do služeb s nižší mírou podpory vznikají v zařízeních cvičné byty nebo prostory např. Domov Jistoty, p. o. využívá cvičný byt v běžné zástavbě města (pronájem města). I v roce 2009 se pracovníci, především v přímé práci, vzdělávají. Jejich vzdělávací potřeby jsou orientovány na podporu klientů se specifickými potřebami (problematika autismu, alternativní formy komunikace, práce s agresí). 44

45 V Domově Jistoty je věnována pozornost změnám, které by zajistily právo klientům domova na samostatný pohyb mimo DZR : např. je zrušena koule na dveřích. V roce 2009 se také objevují první postupné kroky koedukace zařízení, které vstupovaly do procesu transformace jako služby určené pouze pro ženy nebo pouze pro muže. Do nového domova pro osoby se zdravotním postižením na Chářovské ulici (Harmonie, p. o.) přichází mezi klientky bývalého ústavu v Hošťálkovech první klient muž. V tomto roce dochází ke sloučení Naděje, p. o. (Domov pro osoby se zdravotním postižením v Jindřichově) a Krajánku, p. o. pod organizaci Harmonie, p. o. V roce 2009 zpracovává většina sledovaných organizací své transformační plány. Z deseti sledovaných zařízení jsou zpracovány v devíti z nich (kromě Sagapo, p. o., kde byl z tehdejšího pohledu proces transformace zařízení ukončen). Ve všech sledovaných zařízeních pracoval transformační tým s účastí minimálně jednoho externího odborníka Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji V tomto roce zahájilo svoji činnost Národní centrum podpory transformace sociálních služeb (NC), což se dotýká i probíhajících aktivit v Moravskoslezském kraji. NC spolupracuje v rámci Moravskoslezského kraje na realizaci transformačního procesu, zajišťuje koordinaci dílčích činností a vzdělávání pracovníků. Moravskoslezský kraj přijal v roce 2010 tyto dokumenty: Vyhodnocení a aktualizace 1. Akčního plánu realizace Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), 2010 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2010 vnímala sledovaná zařízení velmi pozitivně vznik sociálně terapeutických dílen (dále jen STD), kam mohli klienti nově vzniklých chráněných bydlení i DOZP a DZR docházet na část svého dne. Pro klienty pobytových služeb je to příležitost naučit se potřebným pracovním dovednostem, které by někteří z nich chtěli a mohli využít na chráněném nebo otevřeném trhu práce. Do STD docházejí i klienti, s vyšší mírou potřeby podpory, byť jen na část dne. Pracovníci příspěvkových organizací Harmonie, Náš svět, Zámek Nová Horka a Domov Jistoty 45

46 oceňují, že jejich klienti měli možnost docházet také do STD, které zřizoval jiný poskytovatel (v tomto případě Slezská diakonie či město Bohumín), který využil příležitost spolupracovat na procesu transformace v MSK v oblasti služeb návazných na bydlení. V devíti z deseti sledovaných zařízení se dále scházejí transformační týmy, které s podporou externích odborníků pracují na naplnění kroků a cílů stanovených v transformačních plánech. Z informací od pracovníků sledovaných zařízení a z přehledů vzdělávacích aktivit, které pracovníci těchto služeb absolvovali je zřejmé, že v roce 2010 pokračuje trend cíleného vzdělávání pracovníků v přímé péči, které reflektuje především specifické potřeby klientů problematika podpory lidí s autismem, problematika agresivního chování, podpora klientů s obtížemi v komunikaci a další. Některá zařízení zpracovávají získané zkušenosti z uplynulého období, pracovníci domova Sírius navrhli metodiku přechodu klientů s vyšší mírou potřeby podpory (tzv. přechodové plány), která se stala závaznou pro poskytovatele zřizované MSK. V roce 2010 pokračuje trend přípravy klientů na přechod do pobytových služeb s menší podporou (chráněná bydlení, podpora samostatného bydlení). V DOZP Fontána si klientky (na Žlutém domově) samy připravují snídaně, svačiny a večeře. Nově v tomto roce zahájilo provoz chráněné bydlení v Budišově nad Budišovkou pro 16 klientů, čímž se snížila kapacita původního domova na Zámku Dolní Životice, p. o. Deset klientů Domova Jistoty, p. o. se stěhuje do nového chráněného bydlení v Karviné a 6 klientů do chráněného bydlení v Bohumíně, na Koperníkově ulici. K velkým změnám dochází také na Krnovsku a na Bruntálsku, kde Sagapo, p. o. ruší poskytování služby týdenního stacionáře a k dochází k dalšímu sloučení Harmonie, p. o. se zařízením Krajánek, p. o. v Městě Albrechticích pod společným názvem HARMONIE, p. o. Získaná ocenění Klientka DOZP Zámek Nová Horka p. o. paní B. zvítězila v prestižní celorepublikové soutěži Nad oblaky aneb každý může být hvězdou. Konkrétně ve výtvarné části soutěže se svým obrázkem Podzim. Paní B. má těžké postižení hybnosti a proto vytvořila toto umělecké dílo ústy. Cenu přijela předat klientce do zámku osobně ředitelka soutěže, a to za účasti médií i zástupců zřizovatele. 46

47 2011 Strategické dokumenty a kroky, které ovlivnily dění v procesech transformace v Moravskoslezském kraji Mění se organizační struktura pracovních skupin, které v rámci procesu transformace zřizuje MSK. Byla zrušena Koordinační skupina pro transformaci a byla nahrazena Pracovní skupinou pro transformaci, ve které již nejsou zástupci všech příspěvkových organizací zapojených do procesu, ale jeden zástupce za všechny příspěvkové organizace, který zajišťuje předávání informacím ostatním ředitelům. MSK začíná realizovat individuální projekt Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, do kterého jsou zapojeny všechny příspěvkové organizace v procesu transformace. Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2011 probíhá rozsáhlá podpora pracovníků v přímé péči cílené vzdělávání, supervize a snaha o zvýšení kvality poskytovaných služeb. Probíhá intenzivní vzdělávání pracovníků v přímé péči, které je zaměřeno především na problematiku práce s klienty se specifickými potřebami (autismus, obtíže v komunikaci, sexualita, práce s agresivním klientem atd.) vzdělávání probíhá v rámci individuální projektu EU Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji tedy zdarma. V devíti z deseti sledovaných zařízení je v tomto roce zavedena supervize pro pracovníky v přímé práci. V pěti sledovaných zařízeních proběhly audity kvality poskytovaných služeb (dobrovolné audity nebo modelové hodnocení kvality ve spolupráci s NC). Do pilotního projektu MPSV jsou zapojeny další dvě příspěvkové organizace (Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Dolní Životice, p. o.), v zařízeních zapojených do pilotního projektu MPSV (s podporou NC) intenzivně pracují multidisciplinární transformační týmy. V Opavě je ve spolupráci s magistrátem města zajištěn první byt pro službu podpora samostatného bydlení. Získaná ocenění Paní B. (klientka DOZP Zámek Nová Horka, p. o.), která maluje obrazy ústy, byla navržena na ocenění Křišťálový kamínek 2011, v rámci XIX. ročníku Evropských dnů handicapu v Ostravě. Jedno z křišťálových ocenění také získala. Byla také nominována a následně oceněna jako Úspěšný občan města Studénky v kategorii Kultura. 47

48

49 2012 Jak bychom mohli dění ve sledovaných zařízeních v tomto roce shrnout? V roce 2012 vrcholí realizace individuálního projektu Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, do kterého jsou zapojeny všechny příspěvkové organizace v procesu transformace (sledovaná zařízení). V rámci tohoto projektu probíhá i v roce 2012 mimo jiné také intenzivní a cílené vzdělávání pracovníků v přímé péči. Všechna sledovaná zařízení realizují plánované investiční projekty. Rok 2012 je z pohledu transformačních kroků významný především pro zařízení Sagapo, p. o., které z podnětu zřizovatele opět vstoupilo do transformačního procesu, přestože první etapu absolvovalo a ukončilo už v roce V červenci 2012 zařízení Fontána, p. o. otevřelo nové chráněné bydlení pro 10 klientů. Kapacita původního DOZP je v roce 2012 devadesát dva klientů (devadesát žen a dva muži). Je dokončená projektová dokumentace pro další chráněné bydlení na ulici Tvorkovských v Ostravě, které bude určeno čtrnácti obyvatelům, mužům i ženám. Harmonie, p. o. se potýká v tomto roce s faktem, že byl oddálen termín stěhování klientů z dočasného ubytování v Krnově do nových služeb plánovaných v procesu transformace. Pracovníci reagovali na tuto zásadní změnu transformačního plánu tak, že byly připraveny pro klienty nové programy, které jim měly pobyt v provizorních podmínkách zkvalitnit (místnost a vybavení pro muzikoterapii, individuální stimulační místnost, místnost a vybavení pro snoezelen). V srpnu proběhla v zařízení Náš svět, p. o. v DOZP na Anenské ulici ve Frýdku-Místku inspekce kvality poskytovaných služeb, je to první inspekce ve sledovaných zařízení od přijetí zákona o sociálních službách. V DOZP Sírius, p. o. bylo prioritou v tomto roce stěhování do náhradních prostor a veškeré aktivity pracovního týmu proto směřovaly k úspěšné adaptaci klientů na nové prostředí. Pokračuje trend snižování kapacity služby jeden klient odešel do rodiny a jeden do jiného domova pro osoby se zdravotním postižením. V zařízení Zámek Nová Horka, p. o. probíhá intenzivní příprava pracovníků i klientů na přechod do nově připravovaných CHB v Kopřivnici a v Sedlnici. Pracovníci se v zařízení cíleně věnují práci s klienty s vyšší mírou potřeby podpory. V tomto roce byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti u jednoho klienta v zámku. Změnila se zakázka pro supervizora, probíhá intenzivní případová supervize. 49

50 3. Milníky procesu transformace v MSK v letech V popsaném vývoji procesu transformace pobytových služeb pro lidi se zdravotním postižením ve sledovaných zařízeních lze zachytit tyto milníky, které měly na proces významný vliv: 2002 Sagapo Bruntál ukončilo změny v poskytování služeb, které z pohledu tehdejší doby bylo možné považovat za transformační. Prvních 28 klientek z ÚSP Hošťálkovy odchází do chráněného bydlení v Městě Albrechticích Krajský úřad MSK přebírá zřizovatelskou funkci tehdy dvanácti ústavů sociální péče V lednu je schválen dokument Koncepce sociálních služeb v MSK a zpracován Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta Dalších deset klientek z ÚSP Hošťálkovy se stěhuje do CHB v Městě Albrechticích První vystěhování zámku proběhla kolaudace nového objektu DOZP v Krnově na Chářovské ulici. Je zahájeno poskytování služby podpora samostatného bydlení ve Vrbně pod Pradědem Sagapo, p. o Radou MSK je ustanovena Řídící skupina (Pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji) pak vzniká pracovní skupina pro kvalitu sociálních služeb. Marianum, p. o. a Naděje, p. o. (pozdější sloučená s Harmonií, p. o.) jsou zapojeny do projektu MPSV Podpora transformace sociálních služeb financovaného z ESF. Fontána, p. o. registruje službu CHB pro čtyři klienty. Harmonie, p. o. zahájila intenzivní spolupráci s jiným poskytovatelem (Slezskou diakonií) STD, PSB, RÚT 50

51 2008 V MSK je schválena Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Vzniká Krajská koordinační skupina pro transformaci a se poprvé schází Pracovní skupina pro transformaci zařízení pro děti Ve Fontáně, p. o. je revidována cílová skupina a z DOZP odchází do rodiny, do CHB a do PSB celkem deset klientů. Je otevřeno CHB v Jakartovicích v Deštné, kam odchází prvních dvacet čtyři klientů. Ve Frýdku Místku získal Náš svět, p. o. byt v běžné zástavbě, vzniká zde CHB pro dva klienty Vzniká nové CHB na Opavské ulici v Krnově ve dvou bytech celkem pro osm klientů. Do DOZP na Chářovské ulici v Krnově (Harmonie, p. o.) se do zařízení určeného pouze ženám stěhují první dva muži. Ve sledovaných zařízeních jsou zpracovány transformační plány Zámek Nová Horka, p. o. otevírá pro osm klientek CHB v Novém Jičíně. Nové CHB vzniká také v Budišově nad Budišovkou, je určeno šestnácti klientům. K dochází ke sloučení Naděje, p. o. a zařízení Krajánek, p. o. pod společným názvem Harmonie, p. o Za účelem jednotného, uceleného a organizovaného řízení procesu transformace směřujícího k naplnění vytýčených vizí a záměrů byla na 18. jednání Pracovní skupiny pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji ( Řídící skupina ) konaného dne zřízena Pracovní skupina pro transformaci. Do procesu transformace v MSK jsou oficiálně zapojeni další poskytovatelé sociálních služeb vzniká Pracovní skupina organizací v procesu transformace. Magistrát města Opavy poskytnul nájemní byt pro jednoho klienta. Do pilotního projektu MPSV na podporu transformace jsou zapojeny další dvě organizace Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Dolní Životice, p. o Sagapo, p. o. vstoupilo z podnětu zřizovatele opětovně do transformačního procesu. 51

52 4. Rizika procesu transformace v MSK identifikovaných v zařízeních zapojených do procesu transformace v letech Při sběru popsaných rizik v zařízeních se vyprofilovaly dvě základní etapy. První etapa zahrnuje období od roku 2002 do roku V této době byly zpracovány ve všech zařízeních zapojených do procesu transformace transformační plány, jejich součástí byla také identifikace rizik. Dotazovaní pracovníci uváděli, že rizika byla v této době formulovaná na základě předpokladů možných překážek, zásadní byla nezkušenost s procesem, která se projevovala, dle sdělení pracovníků, také při nastavení opatření, která by měla stanovená rizika minimalizovat. Co tedy pracovníkům při identifikaci rizik v první etapě nejvíce pomohlo? Byla to účast externího odborníka v transformačním týmu a metoda SWOT analýzy. V období byla rizika procesu transformace v zařízeních průběžně doplňována a revidována. Pracovníci sledovaných zařízení mají v té době již reálné zkušenosti z procesů probíhajících v transformaci, probíhá intenzivní vzdělávání managementu i pracovníků v přímé práci. Graf 15 Četnost identifikovaných rizik v procesu transformace podle let Nejvíce rizik bylo popsáno v roce 2009, kdy byly v devíti z deseti sledovaných zařízení zpracovávány transformační plány, jejichž součástí bylo, mimo jiné, také stanovení rizik procesů v transformaci u jednotlivých sledovaných zařízení. 52

53 Rizikové situace popsané ve sledovaných zařízeních je možné také třídit podle dalších kritérií: rizika, vztahující se k procesu transformace jako celku rizika, která souvisí se spolupracujícími subjekty a osobami rizika, která souvisí s pracovníky zařízení v transformaci rizika, která se dotýkají klientů zařízení v transformaci 4.1 Co z analýzy popsaných rizikových situací vyplynulo Období V prvním popsaném období bylo identifikováno nejvíce rizik v roce 2009, kdy byly v devíti z deseti sledovaných zařízení zpracovány transformační plány. Největší četnost výskytu v obou sledovaných obdobích (ve všech 10 zařízeních) mělo riziko, které se týká množství finančních prostředků pro realizaci a úpravy staveb podle potřeb klientů, dále následovala rizika, která se vztahovala ke spolupráci s opatrovníky. Rizika byla v prvním období v menší míře definována v oblastech možnosti využívání návazných služeb či příležitostí v komunitě (pracovní příležitosti a možnosti aktivního trávení volného času klientů). Četnost stanovení těchto rizik pak výrazně stoupá ve druhém sledovaném období. Největší efektivitu stanovených opatření zaznamenali pracovníci u rizik vztahujících se k procesům transformace přímo v daném zařízení (rizik týkajících se pracovníků, klientů). Nižší efektivita popsaných opatření pak byla znatelná u rizik stanovených v oblasti spolupráce s opatrovníky a obcemi. Nejméně se pak dařilo eliminovat rizika týkající se procesu transformace jako celku (finance, příležitosti v komunitě). Efektivita nastavených opatření tedy úměrně klesá s možností přímo ovlivnit dění v procesu transformace. Období Efektivitu rizik stanovených ve druhém sledovaném období nebyli ještě pracovníci připraveni vyhodnotit, již z definování rizikových situací je však patrná větší zkušenost pracovních týmů. Ve druhém období byla stanovená rizika revidována a doplňována. Většina popsaných rizik z tohoto druhého období reflektovala skutečnosti, které ovlivnily proces transformace v období od roku (nedostatek času na realizaci plánovaných aktivit, zpoždění plánovaných procesů z důvodu komplikací v získávání financí z EU, komplikované procesy při realizace EU projektů). Výrazně se zvýšila četnost stanovení rizika v možnosti využívání návazných služeb pro klienty, příležitostí v komunitě (pracovní příležitosti a možnosti aktivního trávení volného času klientů). 53

54 5. Finanční toky v procesu transformace v MSK Kapitola zaměřená na ekonomické ukazatele transformovaných zařízení má dvě části. První část se zaměřuje na celkové náklady za všechna sledovaná zařízení od roku 2002 do roku 2012 a zahrnuje celkové provozní náklady v roce 2002, objem celkových provozních nákladů, které se v dalších letech větví na další provozní náklady těch druhů sociálních služeb, které v rámci transformace vznikaly. Analýza ekonomických nákladů sleduje hypotézu, kterou vyjádřil zadavatel projektu, a to, že náklady na jednoho uživatele se budou postupně snižovat. Druhá část analýzy sleduje příklady dvou zařízení, vybraných zadavatelem, ve kterých sledujeme náklady na provoz, mzdové prostředky a jejich rozložení na jednotlivé kategorie zaměstnanců, náklady vynaložené na vzdělávání pracovníků, na supervizi, eventuelně náklady na externího odborníka pro podporu transformace, náklady na investice z vlastních prostředků, z dalších zdrojů a náklady na humanizaci služby (opravy původního objektu). Jedná se zařízení Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Životice, p. o. V těchto zařízeních byly srovnávány klíčové roky 2002, 2004, 2007, 2008 a Metodicky probíhala práce na analýze definováním ekonomických parametrů, které je potřeba sledovat. Tyto parametry definoval ekonomický expert realizátora projektu o. s. Instand a sledované položky uspořádal do přehledné tabulky. Tyto tabulky byly rozeslány do všech zapojených zařízení ke zpracování jejich ekonomům. Vyplněné tabulky byly poté expertně vyhodnoceny podle jednotlivých parametrů a doplněny komentářem autorek souhrnné zprávy. K metodologii sběru kvantitativních dat pro zpracování analýzy Autorský tým využil pro sběr kvantitativních dat pro analytickou část (kapitoly 1 4) dotazník, který za podpory konzultantek vyplňovali zejména sociální pracovníci a další pracovníci zapojených zařízení. Pro ekonomickou část byl proveden sběr dat na základě tabulky, kterou vyplňovali ekonomové jednotlivých zapojených zařízení. Přes opakované kontroly autorský tým zjistil, že se data od pracovníků různých úseků zapojených zařízení liší. Považujeme tuto skutečnost také za důležitý výstup analýzy neexistuje jednotná metodika pro vykazování počtu klientů v jednotlivých zařízeních, které zřizuje Moravskoslezský kraj. Považujeme za důležité této oblasti věnovat pozornost v rámci řízení a metodického vedení příspěvkových organizací působících v sociálních službách. 54

55 5.1 První část Celkové provozní náklady sledovaných zařízení za období let Analýza vychází z ekonomických dat devíti z celkem deseti sledovaných zařízení, neboť Sagapo, p. o., nebylo do transformačního procesu ve sledovaných obdobích, zapojeno: Benjamín, příspěvková organizace Zámek Dolní Životice, příspěvková organizace Fontána, příspěvková organizace Harmonie, příspěvková organizace Domov Jistoty, příspěvková organizace Marianum, příspěvková organizace Zámek Nová Horka, příspěvková organizace Náš svět, příspěvková organizace Sírius, příspěvková organizace Následující tabulka vyjadřuje organizacemi vyčíslený absolutní objem finančních prostředků vynaložených na zajištění provozu poskytovaných služeb v jednotlivých letech v tis. Kč. Objemy roku 2012 jsou stavy čerpání provozních nákladů k Tabulka 11 Náklady všech druhů poskytovaných služeb za sledovaná zařízení (v tis. Kč) Zařízení BENJAMÍN DOLNÍ ŽIVOTICE FONTÁNA HARMONIE JISTOTA MARIANUM NOVÁ HORKA PRŽNO SIRIUS Provozní náklady celkem v tis. Kč

56 Pro další práci s ekonomickými daty budou využité pouze informace týkající se služeb domova pro osoby se zdravotním postižením (dále DOZP), služby podpora samostatného bydlení (dále PSB), služby chráněné bydlení (dále CHB), služby domov se zvláštním režimem (dále DZR) a služby sociálně terapeutické dílny (dále STD). Příspěvková organizace Domov Jistoty poskytuje i službu domov pro seniory, o provozní náklady této služby jsou celkové provozní náklady za sledované subjekty v dalších částech dokumentu upravené, stejně tak jako o provozní náklady služeb STD u subjektů Harmonie, p. o. a Náš svět, p. o. Následující tabulka vyjadřuje provozní náklady sledovaných subjektů do úrovně jednotlivých druhů služeb. Tabulka 12 Provozní náklady sledovaných subjektů do úrovně jednotlivých druhů služeb Zařízení Druh služby BENJAMÍN DOZP DOZP DOLNÍ ŽIVOTICE PSB CHB FON TÁNA DOZP CHB HARMONIE DOZP CHB JISTOTA CHB DZR DOZP MARIANUM PSB CHB NOVÁ HORKA DOZP CHB DOZP PRŽNO CHB DZR SIRIUS DOZP Provozní náklady celkem v tis. Kč

57 Zaváděním alternativních služeb sociální péče pro lidi se zdravotním postižením se provozní náklady ve sledovaném období větví. Příspěvková organizace Zámek Dolní Životice v roce 2010, k datu , zahajuje poskytování služby chráněného bydlení pro 16 uživatelů. K dále tento subjekt zavádí poskytování služby podpora samostatného bydlení s kapacitou 9 uživatelů. Příspěvková organizace Fontána v roce 2007 zavádí službu chráněné bydlení pro 4 uživatele, v roce 2012 má tento subjekt registrovanou kapacitu pro 14 uživatelů. Příspěvková organizace Harmonie v roce 2010 zavádí službu sociálně terapeutická dílna s kapacitou 30 uživatelů. Služba chráněného bydlení ve sledovaném období prochází posilováním kapacity z 28 uživatelů v roce 2002 postupně na 62 uživatelů v roce Příspěvková organizace Marianum zavádí v roce 2008 službu chráněné bydlení pro 2 uživatele, v průběhu dalších let se tato kapacita dále posiluje na v současnosti registrovanou kapacitu pro 58 uživatelů. V roce 2009 dále rozšiřuje poskytované služby o službu podpora samostatného bydlení pro 3 uživatele, v roce 2012 pro 4 uživatele. Příspěvková organizace Zámek Nová Horka zavádí v roce 2009 službu chráněné bydlení pro 9 uživatelů, kapacita této služby je v roce uživatelů. Příspěvková organizace Náš svět v roce 2008 zavádí službu chráněné bydlení pro 3 uživatele, postupným rozšiřováním této služby dochází v průběhu let k navýšení kapacity na současných 22 uživatelů. Přechod klientů do alternativních služeb sociální péče ovlivňuje vývoj kapacit služeb domova pro osoby se zdravotním postižením a služeb domova se zvláštním režimem. Vývoj kapacit jednotlivých druhů služeb ve sledovaných zařízeních znázorňují následné grafy. Kapacita lůžek v domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem se snížila z původního počtu lůžek na 745 lůžek, tedy ve sledovaném období realizací transformačních kroků tak došlo ke snížení počtu lůžek o 34,6 %. 57

58 Graf 16 Vývoj kapacity služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením 58

59 Tento graf dokumentuje vývoj kapacity služby chráněného bydlení, která se v průběhu let 2002 až 2012 navýšila o 607 %, z původního počtu 28 na 198 uživatelů. Graf 17 Vývoj kapacity služby Chráněného bydlení Službu podpora samostatného bydlení zavedly v rámci transformace dva subjekty, a to příspěvková organizace Zámek Dolní Životice a Marianum. Současná kapacita je 13 uživatelů. Vzhledem k tomu, že tato část analýzy nepracuje se zařízením Sagapo, není v následujícím grafu zaznamenána kapacita služby PSB, kterou poskytuje tento subjekt. Kapacita činí 16 klientů. Graf 18 Vývoj kapacity služeb Podpora samostatného bydlení

60 Na základě statistických dat poskytnutých ekonomy zapojených organizací je možné pozorovat vývoj počtu klientů (data jsou uvedena v přepočteném počtu klientů služeb v daném roce) v jednotlivých druzích služeb sociální péče. V průběhu sledovaného období docházelo ke změně zřizovatele některých subjektů a současně docházelo ke sloučení některých subjektů. Z toho důvodu následující přehled vychází z dat poskytnutých subjekty, které byly v době zpracování analýzy dostupné a ověřitelné. Tabulka 13 Vývoj počtu klientů v jednotlivých druzích služeb Rok DOZP 779,6 774,2 816,8 811,0 966,5 865,4 863,9 884,9 788,3 712,1 CHB 28,0 28,0 38,0 38,0 38,0 44,8 53,0 112,0 161,9 187,5 DZR 59,9 60,0 59,7 59,6 59,9 129,8 138,7 137,9 41,2 15,5 PSB 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 4,0 8,5 Celkem přepočtený počet uživatelů v daném roce 867,5 862,2 914,5 908, , , , ,8 995,4 923,6 Transformace, tedy faktický přechod uživatelů do alternativních forem poskytování služeb sociální péče, je zahájena v roce 2007, tedy od účinnosti zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Pohled člena koordinační skupiny pro transformaci na její působení a význam Vznik a fungování koordinační skupiny hodnotím velice pozitivně. V rámci setkání jsme měli možnost si vyměňovat informace, seznamovat se s procesem transformace v jiných organizacích a vzájemně se motivovat. Díky této skupině jsme lépe pochopili proces transformace, dozvídali jsme se o plánech jiných organizací a o volných místech pro klienty. Byla to příležitost navázat mezi sebou spolupráci. 60

61 Následující grafy znázorňují vývoj poměrného zastoupení uživatelů v jednotlivých druzích služeb v období od r do r Graf 19 Vývoj poměrného zastoupení klientů v jednotlivých druzích služeb v roce % 4 % 0 % DOZP CHB 83 % DZR PSB Graf 20 Vývoj poměrného zastoupení klientů v jednotlivých druzích služeb v roce % 9 % 1 % DOZP CHB DZR 70 % PSB Další analytické kroky vedly k ověření hypotézy zadavatele a to, že náklady na jednoho uživatele se budou postupně snižovat. Pro tento účel zpracovatel vycházel z již uvedených celkových provozních nákladů jednotlivých druhů služeb vztažených k přepočtenému počtu uživatelů, kteří v daném roce službu využívali. 61

62 Následující tabulka poskytuje přehled o vývoji nákladů na 1 uživatele v jednotlivých druzích služeb sociální péče ve sledovaném období. Pro tento účel byly využité data uzavřených účetních období, tedy let 2002 až Ekonomické informace jsou uvedeny v tis. Kč/ 1 uživatel/rok. Tabulka 14 Přehled o vývoji nákladů na 1 klienta v jednotlivých druzích služeb Zařízení Druh služby BENJAMÍN DOZP 325,0 347,1 358,0 388,6 388,8 371,1 371,4 401,9 504,6 496,8 DOZP 157,6 163,4 187,1 215,3 208,1 252,6 262,2 282,1 292,5 335,0 DOLNÍ ŽIVOTICE CHB 319,3 240,6 PSB 328,9 FONTÁNA DOZP 198,7 249,2 276,8 341,3 325,8 324,8 CHB 143,4 170,0 245,7 189,5 134,0 HARMONIE DOZP 227,2 223,8 295,2 304,7 302,7 387,8 371,0 199,5 436,5 401,6 CHB 98,3 187,4 160,3 216,7 235,9 229,9 210,1 203,8 196,7 174,9 JISTOTA DOZP 250,9 240,3 0,0 269,6 260,0 289,4 300,0 307,9 342,5 459,1 CHB 264,5 217,0 DOZP 169,4 173,4 188,9 193,4 203,1 231,6 230,6 321,3 318,5 289,6 MARIANUM CHB 386,7 131,2 208,5 206,4 PSB 106,4 67,0 63,8 NOVÁ HORKA DOZP 189,3 189,9 198,0 200,7 200,4 265,7 251,4 290,8 300,3 343,3 CHB 77,0 251,4 DOZP 206,4 208,3 236,8 382,7 284,9 592,9 367,5 361,2 435,1 354,2 PRŽNO DZR 293,0 294,4 323,0 493,1 391,6 365,3 393,1 352,8 348,6 377,5 CHB 362,0 341,7 171,1 297,8 SIRIUS DOZP 231,1 237,6 202,3 321,1 325,1 389,1 424,3 471,8 Na základě výsledků srovnání nákladů na 1 uživatele je možné konstatovat, že náklady na 1 uživatele jsou v případě poskytování služeb v alternativních formách nižší ve srovnání se službou poskytovanou v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Odůvoděním je poskytování služeb v rozsahu vycházejícího ze skutečných individuálních potřeb uživatelů a z důsledně uplatněného přístupu k uživatelům, při kterém je kladen důraz na posilování soběstačnosti. Pokud bychom uvažovali v úrovni roku 2011, tedy vycházeli bychom z přepočteného počtu uživatelů jednotlivých druhů služeb a celkových provozních nákladů 62

63 vynaložených v roce 2011 na zajištění těchto služeb a tyto hodnoty ocenili skutečnými náklady za rok 2011 dosaženými v jednotlivých subjektech (DOZP a DZR), tak rozdíl mezi provozními náklady jednotlivých subjektů, pokud by poskytovali pouze službu DOZP a DZR, a jednotlivými subjekty pokud by byla struktura kapacit jednotlivých druhů služeb a počtu uživatelů jako v roce 2011, tak předpokládaná úspora provozních nákladů činí 27,4 mil. Kč /rok. Důležitým aspektem pro vedení transformačních kroků je podíl veřejných zdrojů na financování poskytování sociálních služeb, resp. do jaké míry zatíží transformace budoucí rozpočty veřejné správy. Zjištěné průměrné procentuální zatížení veřejných rozpočtu, tedy míra jakou se podílí veřejné rozpočty na financování provozních nákladů, je 47,6 %. Vzhledem k výše uvedenému je možné předpokládat roční úsporu veřejných zdrojů ve výši cca 13 mil. Kč. Vyjádření pracovnice Městského úřadu Nový Jičín ke spolupráci se Síriem, p. o. v případě návratu dítěte do rodiny Oceňuji spolupráci jak ze strany ředitelky zařízení, tak ze strany pracovníků v přímé péči. Výborné bylo, že při návratu dítěte domů podpořili maminku v tom, jak o dítě s těžkým postižením konkrétně pečovat. Maminka oceňovala, že jí Sírius zapůjčil některé kompenzační pomůcky, a dále zejména fakt, že se na zařízení mohla kdykoli obrátit s žádostí o radu, a to i potom, co už měla syna delší dobu doma. Za orgán sociálně-právní ochrany dětí můžu říct, že jsme od paní ředitelky mj. dostali informace o možnostech další podpory rodiny, např. kontakty na odborníky v oblasti lékařské a jiné odborné péče, což bylo vzhledem k postižení dítěte velmi důležité. Spolupráce se Síriem při návratu chlapce zpět do rodiny byla na vysoké úrovni. 63

64 5.2 Druhá část Druhá část analýzy sleduje příklady dvou zařízení, vybraných zadavatelem, ve kterých sledujeme náklady na provoz, mzdové prostředky a jejich rozložení na jednotlivé kategorie zaměstnanců, náklady vynaložené na vzdělávání pracovníků, na supervizi, eventuelně náklady na externího odborníka pro podporu transformace, náklady na investice z vlastních prostředků, z dalších zdrojů a náklady na humanizaci služby (opravy původního objektu). Jedná se zařízení Zámek Nová Horka, p. o. a Zámek Dolní Životice, p. o. V těchto zařízení byly srovnávány klíčové roky za uzavřená účetní období let 2002, 2004, 2007, 2008 a Příspěvková organizace Zámek Nová Horka Tabulka 15 Vybrané ekonomické ukazatele Zámek Nová Horka, p.o. Ukazatel Provozní náklady celkem v tis. Kč/rok Přepočtený počet uživatelů Přepočtený počet pracovníků celkem Přepočtený počet pracovníků v přímé péči Počet uživatelů na 1 pracovníka v přímé péči Osobní náklady celkem v tis. Kč/rok Osobní náklady celkem v tis. Kč/rok pracovníci v přímé péči Osobní náklady /průměr na 1 pracovníka v Kč /měsíc Osobní náklady /průměr na 1 pracovníka v přímé péči v Kč /měsíc DOZP CHB DOZP 89,8 89,3 74,7 74,7 44,9 CHB 9,5 DOZP 46 50,8 51,4 50,8 40,6 CHB 6,9 DOZP ,4 27,8 24,8 CHB 6,1 DOZP 3,6 3,4 2,6 2,7 1,8 CHB 1,6 DOZP CHB DOZP CHB DOZP CHB DOZP CHB

65 Mzdové prostředky a jejich rozložení na jednotlivé kategorie Z celkových osobních nákladů organizace vynaložených na zajištění poskytovaných služeb činí v průměru 63,5 % osobní náklady na pracovníky v přímé péči. Ve srovnání let 2002 a 2012 došlo v osobních nákladech k nárůstu o 62,3 %, přičemž nárůst přepočteného počtu pracovníků činil pouze 3,2 %, tj. o 1,5 pracovníka. Pozitivní na této změně je, že se zvýšil počet pracovníků v přímé péči o 5,9 pracovníka, čímž se zvyšuje kvalita poskytovaných služeb a počet technicko hospodářských a manuálně pracujících pracovníků se snížil o 4,4 pracovníka v přepočteném počtu. Mezidobí procentuální nárůst mzdových nákladů v jednotlivých kategoriích pracovníků ve sledovaném období činí: Sociální pracovník 100,9 % Pracovník v sociálních službách 68,2 % Střední zdravotnický personál 67,9 % Manuálně pracující 54,7 % Technicko-hospodářští pracovníci 52,6 % Následující grafy mapují vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků zařízení podle jedno tlivých kategorií pracovníků: Graf 21 Osobní náklady Zámek Nová Horka, p.o. (v tis. Kč/rok) Osobní náklady celkem z toho ON pracovníků v přímé péči

66 Graf 22 Průměrná mzda pracovníků Zámek Nová Horka (v Kč/měsíc) Průměrná mzda v Kč/měsíc Graf 23 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kč sociální pracovník sociální pracovník Graf 24 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kč pracovník v sociálních službách PSS

67 Graf 25 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kč SZP sestra SZP-sestra Graf 26 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kč manuálně pracující manuálně pracující Graf 27 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kč THP THP

68

69 Pohled členky managementu poskytovatele služeb navazujících na transformační proces Slezská diakonie je organizace, která v rámci svých aktivit realizuje v Moravskoslezském kraji služby navazující svým charakterem na proces transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením, které jsou poskytovány příspěvkovými organizacemi kraje. Slezská diakonie nabízí služby jako je chráněné bydlení, sociálně terapeutické dílny, podpora samostatného bydlení a sociální rehabilitace a to zejména v několika regionech Moravskoslezského kraje. Spolupráce v rámci transformace s sebou pro poskytovatele navazujících sociálních služeb přináší řadu pozitivních změn, ale také složitých momentů. Jako velmi pozitivní vnímám viditelné změny v životech uživatelů, kteří opustili DOZP a začleňují se do života běžné společnosti. Vyžaduje to samozřejmě dovednost pracovníků podpůrné služby v tom, podpořit u uživatele konkrétní oblasti pro rozvoj jeho dovedností. To s sebou přináší nutnost kontinuálního vzdělávání pracovníků přímo podporujících uživatele i vedoucích pracovníků služeb. Jako složité vidím překonávání zaběhnutých stereotypů při poskytování pobytových služeb ve spolupráci s novými ambulantními či terénními službami, které přinášejí do života uživatelů změny, nové postoje a vyžadují od pracovníků obou spolupracujících subjektů určitou dávku kreativity také při individuálním plánování služby. V průběhu posledního roku se služby navazující na transformační proces musely vyrovnávat s určitou mírou finanční nejistoty, spojené se změnou způsobu financování těchto služeb, což jsme vnímali zejména u realizace služeb sociálně terapeutické dílny. Taková finanční nestabilita vnáší nejistotu také do života uživatelů, kteří již ušli velký kus cesty a návrat k původnímu způsobu života si neumí představit. To, co je ovšem hybným prvkem při spolupráci mezi pobytovými zařízeními a námi, jako poskytovatelem navazujících služeb, je pozitivní a konstruktivní komunikace na úrovni jednotlivých pracovníků, směřující k prospěchu uživatele a živé strategické plánování rozvoje celé sítě podpůrných služeb. 69

70 Tabulka16 Časová dotace v hodinách spotřebovaná na vzdělání pracovníků Zámek Nová Horka, p.o. Vzdělávání za účelem prohlubování kvality poskytovaných služeb Supervize externí podpora konzultantů Z podkladů, které organizace poskytla pro účely zpracování analýzy lze definovat pouze dvě kategorie, a to vzdělávání k podpoře kvality služeb a transformace služeb (semináře, konference, kurzy) a supervizní podporu jak pracovníků v přímé péči tak transformačního týmu formou externí podpory nezávislými odborníky. Tyto hodinové dotace nemůžeme využít jako podklad pro kalkulaci vynaložených nákladů na vzdělávání pracovníků. Výdaje na vzdělávání a supervizi, které organizace vynaložila v letech 2002 až září 2012 jsou uvedeny v tab. č. 16, 3. řádek. Skutečné náklady na vzdělávání a supervizi nelze z dostupných podkladů zjistit, protože řada vzdělávacích akcí (kurzů, supervizí) byla hrazena z projektů OP LZZ. Tato skutečnost se projevuje v celkových vynaložených nákladech na vzdělávání a supervizi, ze kterých vyplývá, že na uvedenou časovou dotaci nejsou vždy vázány odpovídající náklady. V roce 2007 dochází k zavedení supervizí pracovníků v přímé péči, v roce 2008 i pracovníků managementu. Nárůst počtu supervizí i počtu hodin vzdělávání je ovlivněn i tím, že Zámek Nová Horka, p. o. vstoupil v roce 2011 do transformačního procesu MPSV. 70

71 Tabulka 17 Rekapitulace vybraných druhů výdajů vynaložených za účelem humanizace a transformace poskytovaných služeb za sledované období let 2002 až 2012 Nová Horka DOZP celkem za sledované období Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč 2 599, , ,5 949,4 745,0 846,2 721,3 326,8 126,5 151,2 113, ,8 Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou podporu 18,3 25,0 51,0 33,0 46,0 57,4 90,7 126,4 57,3 42,3 32,2 629,3 Investiční výdaje organizace celkem v tis. Kč 1 004,0 168,0 560,0 107,0 412,6 386,8 715, ,2 Z toho krytí vlastními zdroji organizace 1 004,0 168,0 560,0 107,0 412,6 386,8 715, ,2 Nová Horka CHB přípravná fáze celkem za sledované období Pořízení drobného dlouhodobého majetku v tis. Kč 94,2 94,2 Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč 200,1 51,8 251,9 Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou podporu 39,6 81,0 28,6 21,1 120,6 Výdaje na jiné nákupy v tis. Kč 61,1 0,0 52,5 113,6 Investiční výdaje organizace celkem v tis. Kč ,7 371, ,6 Z toho krytí vlastními zdroji organizace 133,5 21,9 155,4 z toho krytí MPSV 0,0 z toho krytí fondy EU 6 112, ,2 z toho krytí Moravskoslezský kraj 4 469,0 350, ,0 Nová Horka CHB realizační fáze celkem za sledované období Pořízení drobného dlouhodobého majetku v tis. Kč 23,8 28,7 52,5 Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč 3,5 4,4 7,9 Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou podporu 4,2 2,8 7,0 Investiční výdaje organizace celkem v tis. Kč 508,9 508,9 Z toho krytí vlastními zdroji organizace 8,9 8,9 z toho krytí MPSV 0,0 z toho krytí fondy EU 0,0 z toho krytí Moravskoslezský kraj 500,0 500,0 71

72 Investiční náklady byly zcela redukovány v letech 2008 až 2011 v původní službě DOZP. Ve službě chráněné bydlení činily investiční náklady v letech 2010 až 2011 celkem tis. Kč. V tabulce č. 17 jsou rozlišeny náklady na tzv. přípravnou fázi ve službě chráněné bydlení, tzn. období před zahájením poskytování služby konkrétním klientům. Fáze realizační zahrnuje náklady, které již souvisí s poskytováním služeb. Z uvedené tabulky je jasně vidět, že přípravná fáze vyžaduje značné investiční prostředky. V případě organizace Zámek Nová Horka se na krytí těchto výdajů podílely prostředky z fondů EU a Moravskoslezského kraje. Pohled sousedky Odpověď paní, která má 72 let a byla jí položena otázka, jak vnímá v sousedství sociální službu: Opravdu se jedná o chráněné bydlení??? Ano, pozoruji ty klienty, co tam bydlí. Dříve jsem je vídala více po skupinkách, dnes se pohybují samostatně a bez pracovníků. Po vysvětlení, jak transformace velkých zámků v okolí postupuje, kam se klienti přestěhovali a jaké možnosti a příležitosti je čekají do budoucna si paní vzpomněla na příběh z mládí, jak jezdila za svou babičkou do domova důchodců do starého zámku někde u Opavy. Sloužily tam jeptišky a babička byla ubytována v takové malé místnosti s jednou paní. Byla to malá místnost, vypadala jako kobka, žádné světlo, mezi postelemi byl záchod ten gramofon, do skříňky se nic nevešlo. Babička tam jen ležela a tenkrát jsem si uvědomovala, že nikdy ve stáří se nechci dostat do takového ústavu. Vím, že je to dávno a jsem ráda, že se podmínky pro lidi s postižením, kteří nemají své rodiče nebo jsou odkázáni na pomoc jiných lidí, mění. 72

73 Příspěvková organizace Zámek Dolní Životice Tabulka 18 Vybrané ekonomické ukazatele Zámek Dolní Životice, p.o. Ukazatel Provozní náklady celkem v tis. Kč/rok Přepočtený počet uživatelů Přepočtený počet pracovníků celkem Přepočtený počet pracovníků v přímé péči Přepočtený počet uživatelů na 1 pracovníka v přímé péči Osobní náklady celkem v tis. Kč/rok Osobní náklady celkem v tis. Kč/rok pracovníci v přímé péči Osobní náklady /průměr na 1 pracovníka v Kč /měsíc Osobní náklady /průměr na 1 pracovníka v přímé péči v Kč /měsíc DOZP PSB CHB DOZP , ,5 121 PSB ,5 CHB DOZP 100,7 104,3 115,5 117,8 95,3 PSB ,9 CHB ,7 DOZP 62,9 64,5 73,2 71,1 63,3 PSB ,6 CHB DOZP 2,9 2,8 2,4 2,5 1,9 PSB 1,3 CHB 2,0 DOZP PSB CHB DOZP PSB CHB DOZP PSB CHB DOZP PSB CHB

74

75 Mzdové prostředky a jejich rozložení na jednotlivé kategorie Z celkových osobních nákladů organizace vynaložených na zajištění poskytovaných služeb činí v průměru 69 % osobní náklady na pracovníky v přímé péči. Ve srovnání let 2002 a 2012 došlo v osobních nákladech k nárůstu o 59,04 %, přičemž nárůst přepočteného počtu pracovníků činil 19,1 % %, tj. o 7,9 pracovníka v přepočteném počtu. Pozitivní na této změně je, že došlo k navýšení počtu pracovníků v přímé péči, čímž dochází ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, a to o 12 osob. Počet pracovníků technicko hospodářských a manuálně pracujících se současně snížil o 4,1 pracovníka v přepočteném počtu. Mezidobí procentuální nárůst mzdových nákladů v jednotlivých kategoriích pracovníků ve sledovaném období činí: Sociální pracovník 61,4 % Pracovník v sociálních službách 48,0 % Střední zdravotnický personál 52,9 % Manuálně pracující 35,0 % Technicko hospodářští pracovníci 56,8 % Graf 28 Osobní náklady Zámek Dolní Životice, p.o Osobní náklady celkem z toho ON pracovníků v přímé péči

76 Graf 29 Průměrná mzda pracovníků Zámek Dolní Životice, p.o Průměrná mzda v Kč/měsíc Graf 30 Vývoj průměrné měsíční mzdy sociální pracovník sociální pracovník Graf 31 Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovník v sociálních službách PSS

77 Graf 32 Vývoj průměrné měsíční mzdy SZP sestra SZP-sestra Graf 33 Vývoj průměrné měsíční mzdy manuálně pracující manuálně pracující Graf 34 Vývoj průměrné měsíční mzdy THP THP

78 Tabulka 19 Časová dotace v hodinách spotřebovaná na vzdělávání pracovníků Semináře a kurzy zaměřené na zvyšování kvality Poskytovaných služeb Supervize pracovníků a transformačního týmu Cílená podpora za strany MPSV Z podkladů, které k analýze poskytla organizace Zámek Dolní Životice lze definovat tři kategorie podpory pracovníků, a to: 1. semináře a kurzy obecně zaměřené na zvyšování kvality poskytovaných sužeb, 2. Supervize pracovníků a transformačního týmu a 3. Cílená podpora ze strany MPSV. Přehled o realizovaném vzdělávání subjekt poskytl za období let Skutečné náklady na vzdělávání a supervizi nelze z dostupných podkladů zjistit, protože řada vzdělávacích akcí (kurzů, supervizí) byla hrazena z projektů OP LZZ. Tato skutečnost se projevuje v celkových vynaložených nákladech na vzdělávání a supervizi, ze kterých vyplývá, že na uvedenou časovou dotaci nejsou vždy vázány odpovídající náklady (viz tab. č. 20). 78

79 Tabulka 20 Rekapitulace vybraných druhů výdajů souvisejících s procesem humanizace a transformace poskytovaných služeb za sledované období let 2002 až 2012 Zámek Životice DOZP celkem za sledované období Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč 270,4 614,8 560,0 468,6 974, , , , , ,9 410, ,7 Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou 28,0 57,6 96,2 246,0 413,2 159,0 183,8 63,6 100, ,3 podporu Investiční výdaje organizace 2 731,0 0, , , , ,0 634,0 0, ,0 celkem v tis. Kč Z toho krytí vlastními zdroji organizace Zámek Životice CHB a PSB přípravná fáze Pořízení drobného dlouhodobého majetku v tis. Kč Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou podporu 2 005,0 0,0 886,0 407, , ,0 0, ,0 celkem za sledované období 338,5 95,8 434,3 0,0 851,7 851,7 0,0 0,0 Výdaje na jiné nákupy v tis. Kč 56,3 56,3 Investiční výdaje organizace celkem v tis. Kč 3 169, , , ,0 Z toho krytí vlastními zdroji organizace 255,0 255,0 z toho krytí MPSV 0,0 0,0 z toho krytí fondy EU , ,0 z toho krytí Moravskoslezský kraj 3 169, , , ,0 Zámek Životice a CHB a PSB realizační fáze Pořízení drobného dlouhodobého majetku v tis. Kč Výdaje na opravy údržbu majetku v tis. Kč Výdaje na vzdělávání supervizi a metodickou podporu Investiční výdaje organizace celkem v tis. Kč Z toho krytí vlastními zdroji organizace celkem za sledované období 238,9 69,7 20,0 328,6 9,9 166,5 260,0 436,4 16,5 12,5 20,0 49,0 518,0 49,0 567,0 429,0 429,0 z toho krytí MPSV 0,0 z toho krytí fondy EU 0,0 z toho krytí Moravskoslezský kraj 89,0 49,0 138,0 79

80 Příspěvková organizace zahájila humanizaci prostředí poskytovaných služeb v domově pro osoby se zdravotním postižením v roce Celkové investiční výdaje na tuto službu v letech 2005 až 2012 činily tis. Kč, a z 63,4 % procent byly financovány z prostředků vlastních fondů organizace. Na dofinancování těchto investic se dále podílel Moravskoslezský kraj. Přípravná fáze zavedení služeb podpora samotného bydlení a chráněné bydlení si za sledovaná období vyžádala investiční výdaje ve výši tis. Kč, které byly z 61,5 % financování z Evropských fondů, z 37,6 % se podílel Moravskoslezský kraj, organizace se vlastními zdroji podílela na krytí těchto finančních potřeb částkou 255 tis. Kč. V průběhu realizace, tedy ve fázi poskytování služeb, jsou investiční prostředky již směřovány na dovybavení dlouhodobým majetkem, tyto výdaje jsou hrazeny především z prostředků fondů organizace, na dofinancování se podílí zřizovatel, Moravskoslezský kraj. Shrnutí. 1. Z provedeného srovnání je ve sledovaných letech v obou organizacích patrný značný nárůst časové dotace na vzdělávání a supervizi pracovníků v přímé práci i managementu. Začátek realizací supervizí v obou organizacích se datuje do roku Počet hodin supervizí v Zámku Nová Horka, p. o. se zvýšil téměř čtyřnásobně v roce 2012 oproti roku 2007; v Zámku Dolní Životice, p. o. zaznamenal vývoj supervizí stagnaci v letech 2009 a 2010 a prudký nárůst opět v roce 2011, po zapojení do Podpory transformace MPSV; v tomto roce připadá na jednoho pracovníka 18 supervizních hodin. Výdaje samotných organizací na vzdělávání a supervize jsou ovlivněny jednak jejich zapojením do projektů OP LZZ v rámci kraje, jednak především zapojením do Podpory transformačního procesu MPSV. To je patrné zejména v letech 2011 a V obou organizacích výrazně klesly výdaje na vzdělávání a supervizi. V Zámku Nová Horka, p. o. oproti předcházejícímu roku o 22,5 tis. Kč, v Zámku Dolní Životice, p. o. dokonce o 120,2 tis. Kč, zatímco počet hodin vzdělávání se v Zámku Nová Horka, p. o. v roce 2011 ve srovnání s rokem 2008 zvýšil o hodin a v Zámku Dolní Životice, p. o. došlo k navýšení celkového počtu hodin o hodin. 2. V obou sledovaných organizacích došlo ve srovnání let 2002 a 2012 k významnému nárůstu v osobních nákladech (Zámek Dolní Životice, p. o. o 70,4 %, Zámek Nová Horka, p. o. o 62,3 %). Zvýšení nákladů je ovlivněno především růstem průměrných mezd. Pozitivní skutečností je nárůst přepočteného stavu pracovníků v přímé péči a současné snížení počtu pracovníků technicko hospodářských kategorií. 80

81 3. Z provedené analýzy dále vyplývá, že v rámci transformačního procesu obě organizace snižují významně investice do původních objektů služby DOZP a naopak značné investiční prostředky se spotřebovávají v přípravné fázi návazných sociálních služeb chráněného bydlení a podpora samostatného bydlení. Významnou roli v poskytnutí zdrojů investičních prostředků sehrál Moravskoslezský kraj 3. (v Zámku Nová Horka, p. o. z celkových investičních výdajů ,6 tis. Kč kraj poskytl tis. Kč, tj. 43,5 %; v Zámku Dolní Životice z celkových investičních výdajů tis. Kč kraj poskytl 37,6 %. Z fondů EU bylo pokryto v Nové Horce celkem 55,1 % investičních nákladů, v Zámku Dolní Životice 61,5 %. Zámek Nová Horka, p. o. se podílel na investicích vlastními prostředky ve výši 155,4 tis. Kč, tj. 1,4 %, Zámek Dolní Životice, p. o. se podílel na investicích přípravné fáze z 0,9 % vynaložených výdajů, tj. částkou 255 tis. Kč). 6. Shrnutí sledovaných ukazatelů z pohledu principů normality Tato část shrnuje sledované ukazatele z pohledu principů normality, které definoval v roce 1994 Nirje 1. Obecné principy normality (Nirje, 1994): a. Zachování rytmu běžného dne a týdne b. Oddělení sféry práce od sféry bydlení c. Prožívání běžného ročního rytmu d. Respektování vývojové fáze člověka s postižením e. Respektování vlastních přání, potřeb a rozhodnutí a nárok na uznání f. Akceptování života ve světě obou pohlaví, dostupnost běžného životního standardu jako základní předpoklad pro samostatný život g. Život v běžných životních podmínkách 1 Nirje, B.: Das Normalisierungsprinzip 25 Jahre danach,

82 Graf 35 Rozložení aktivit v procesech humanizace, transformace a rozvoje kvality v jednotlivých zařízeních v roce 2004 Rok % 30 % Kvalita Humanizace Transformace 45 % Graf 36 Rozložení aktivit v procesech humanizace, transformace a rozvoje kvality v jednotlivých zařízeních v roce 2007 Rok % 33 % Kvalita Humanizace Transformace 47 % 82

83 Graf 37 Rozložení aktivit v procesech humanizace, transformace a rozvoje kvality v jednotlivých zařízeních v roce % Rok % Kvallita Humanizace Transformace 71 % Shrnuto z pohledu principu normality 6.1 Bydlení Problematika smíšených služeb bydlení V původních službách bydlení postupuje přijímání klientů opačného pohlaví, než bylo původně zavedeno velmi zvolna. Pracovníci sledovaných zařízení (Zámek Nová Horka, p. o., Harmonie, p. o.), kde mají s přijímáním klientů i opačného pohlaví zkušenosti, tuto praxi oceňují a vidí v ní především pozitiva. Vhodná kapacita služby bydlení Z dosavadních zkušeností z procesu transformace v ČR, ze zkušeností ze zahraničí a rovněž i z příkladů dobré praxe je zřejmé, že: optimální počet uživatelů v jednom bytě je 2 5 a v rodinném domě 4 8 uživatelů (např. běžný rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami). 2 Počet klientů v jedné skupinové domácnosti je dále doporučen v metodickém postupu MPSV Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče, který byl vydán v květnu roku Zde je uvedeno, že domácnost je určena pro tři max. šest osob, které společně hospodaří v jedné bytové jednotce. V jednom bytovém nebo rodinném domě je doporučeno umístit maximálně dvě domácnosti, to je maximálně dvanáct osob v jednom objektu. 2 Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením, MPSV,

84 Tabulka 21 Přehled všech DOZP a DZR sledovaných zařízení k Název zařízení Druh služby, místo Kapacita Smíšené klienty služby jsou muži i ženy Benjamín, p. o. DOZP, Petřvald 35 klientů ano Harmonie, p. o. Marianum, p. o. DOZP Chářovská Krnov DOZP Za Drahou, Krnov DOZP Město Albrechtice DOZP Rooseveltova Krnov DOZP Opava Kylešovice 60 klientů 47 klientů 16 klientů 128 klientů 12 klientů Zámek Nová Horka, p. o. DOZP Nová Horka 41 klientů ano Náš svět, p. o. Zámek Dolní Životice, p. o. DOZP a DZR Pržno DZR Pržno DOZP Frýdek Místek DOZP Dolní Životice DOZP Dolní Moravice 100 klientů 38 klientů 106 klientů 16 klientů Sagapo, p. o. DOZP Bruntál 36 klientů ano Sírius, p. o. DOZP Opava 32 klientů ano ano ne pouze muži ne pouze muži ano ano ano ano ano ne pouze muži ne pouze muži Fontána, p. o. DOZP Hlučín, Celní 92 klientů ano pouze 2 muži Domov Jistoty, p. o. DZR Bohumín 22 klientů ano Z tabulky 21 je zřejmé, že takto popsaným doporučením v současné době (k ) odpovídá ze sledovaných DOZP a DZR pouze DOZP Opava Kylešovice (Marianum, p. o.). 84

85 DOZP a DZR Náš Svět Pržno Přestože kapacita jednotlivých budov v areálu částečně odpovídá daným kritériím, svým uspořádáním vykazuje značné institucionální charakteristiky. Důvodem je vysoký počet osob se zdravotním postižením na jednom místě v uzavřeném, plotem ohraničeném areálu. Tabulka 22 Přehled CHB a PSB sledovaných zařízení k Název zařízení Druh služby, místo Kapacita Smíšené určené mužům i ženám Benjamín, p. o. Nezřizují CHB x x Harmonie, p. o. Marianum, p. o. CHB Krnov CHB Krnovská, Město Albrechtice CHB P. Bezruče, Město Albrechtice CHB Pod Hůrkou, Město Albrechtice CHB Jakartovice Deštná CHB Opava, Dostojevského PSB 8 klientů 11 klientů 20 klientů 23 klientů 50 klientů 8 klientů 4 osoby Zámek Nová Horka, p. o. CHB Nový Jičín 9 klientů ne Náš svět, p. o. Zámek Dolní Životice, p. o. CHB Pržno CHB Frýdek Místek CHB Budišov nad Budišovkou PSB Vítkov 19 klientů 3 klienti 15 klientů 9 klientů Sagapo, p. o. PSB 16 klientů ano Sírius, p. o. Nezřizují CHB x x Fontána, p. o. CHB Hlučín, Celní CHB Hlučín 4 klienti 10 klientů ano ano ano ano ne ano ne ne Domov Jistoty, p. o. CHB Karviná CHB Bohumín 10 klientů 6 klientů ano ano 85

86 K neodpovídají doporučeným kritériím tyto služby chráněného bydlení: CHB P. Bezruče, Město Albrechtice ve vilce je poskytována služba celkem 20 klientům. CHB Pod Hůrkou, Město Albrechtice služba CHB je poskytována celkem 23 klientům v pěti domcích, které spolu bezprostředně sousedí. CHB Jakartovice Deštná služba je poskytována ve třech budovách umístěných v bezprostřední blízkosti, celková kapacita služby je 50 klientů. Diskutované je také umístění budov (u rušné cesty), které omezuje klienty bydlení v samostatném pohybu. CHB Náš svět Pržno je součástí komplexu budov v uzavřeném areálu, společně se službami DOZP a DZR. Areál je umístěn na konci obce, dostupnost veřejných služeb je minimální. CHB Budišov nad Budišovkou je určeno pro 15 klientů, v současné době jsou to samí muži. Dostupnost a kapacita služby podpory samostatného bydlení (PSB) v MSK Ze zjištění z analytické části zprávy (viz graf 7) vyplývá, že službu PSB je pro klienty sledovaných zařízení dostatečně zajištěna. K bylo, dle sdělení pracovníků, připraveno odejít do PSB devět klientů. Z toho počtu jsou čtyři z Domova Jistoty, p. o. (Bohumín), dva klienti z Fontány, p. o. (Hlučín), jeden klient z Harmonie, p. o. (Krnov) a dva klienti ze Sagapa, p. o. (Bruntál). Z výše popsaného zájmů klientů o službu PSB není tato služba přímo dostupná v místě zařízení pouze v Bohumíně. Tabulka 23 Přehled poskytovatelů služby PSB v MSK Poskytovatel Cílová skupina Místo poskytování Slezská diakonie Lidé s mentálním postižením a psychickým onemocněním Krnovsko a Brunálsko Frýdecko Místecko Kapacita kapacita služby v jednom okamžiku 7 2 Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním Osoby s mentálním postižením Ostrava 22 postižením Ostrava, p. o. Marianum, p. o. Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Opava 4 Sagapo, p. o. Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Bruntál 3 Zámek Dolní Životice, p. o. Osoby s mentálním postižením Vítkov 9 86

87 Ze zkušeností ze zahraničí a příkladů dobré praxe z ČR vyplývá, že návazná služba podpora samostatného bydlení je v systému bydlení pro lidi s mentálním postižením nezbytná. V době, kdy klienti získávají nové kompetence potřebné pro běžný život je pro ně tato služba další příležitostí k osamostatnění a nezávislému životu. 6.2 Práce Z pozorování, z rozhovorů s pracovníky a klienty a ze studia dokumentace vyplývá, že v některých sledovaných zařízeních (Zámek Dolní Životice, p. o., Fontána, p. o., Náš svět, p. o.) z různých důvodů zůstávají klienti, kteří by mohli a měli prostory bydlení na část dne opustit. Jedná se především o tyto příčiny: Není nabídka vhodných návazných služeb, klient není motivovaný opouštět bydlení, pracovníci nejsou motivováni klienta do návazných služeb pustit není vůle. Kdo je vlastně klient, který by měl zůstat celý den v bydlení? Kde je hranice pro uplatnění práva klienta říct: Nechci nic dělat!, pokud je věku, kdy jeho vrstevníci pracují a mu v tom nijak nebrání jeho zdravotní stav? 87

88 Možnosti pracovního uplatnění klientů a jejich úskalí Příprava na práci tzn. návazné sociální služby ambulantní a terénní pro osoby se zdravotním postižením (klienty sledovaných zařízení) V MSK je registrováno celkem patnáct sociálně terapeutických dílen (STD), které mají cílovou skupinu lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Pro osoby s psychickým onemocněním je určeno celkem 5 služeb (STD) a to v Bohumíně, Opavě, Ludgeřovicích, Karviné a Pržně. Potřebu zajistit návazné služby sociální služby (ambulantní) pro své klienty popisují zařízení Fontána, p. o., Zámek Nová Horka, p. o., Zámek Dolní Životice, p. o. a Sírius, p. o. Jedná se především o služby STD, Sírius, p. o. zmiňuje, vzhledem ke své cílové skupině (děti) potřebu rozšířit spolupráci se SPC, které nemá v Opavě takovou kapacitu, aby mohlo reagovat na potřeby jejich klientů. Ze zmiňovaných zařízení všichni kromě Zámku Dolní Životice, p. o., které má služby v Budišově nad Budišovkou a ve Vítkově, už služby STD pro klienty využívají, ty však nemají dostatečnou kapacitu. Z analytické části zprávy str. 19 z Tabulky 7 je zřejmé, že most využívat služby STD pro klienty sledovaných zařízení výrazně klesla v roce 2012, kdy byl ukončen Individuální projekt MSK, který provoz STD inicioval a financoval. Z celkového počtu 131 klientů (2011) mělo možnost využívat službu STD v roce 2012 pouze 77 klientů sledovaných zařízení. Kromě STD mají klienti sledovaných zařízení možnost využívat nabídku služby sociální rehabilitace (SR). V MSK je registrováno celkem deset služeb sociální rehabilitace, které mají cílové skupiny lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Pro osoby s psychickým onemocněním je určeno celkem 11 služeb a to v Ostravě, Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Krnově, Bruntále a Opavě 3. Na rozdíl od služby STD, kterou zřizují i některá sledovaná zařízení (Sagapo, p. o., Harmonie, p. o., Náš svět, p. o.) je služba SR doménou pouze NO. Klienti sledovaných zařízení docházejí (2012) celkem do pěti služeb SR třech různých poskytovatelů Slezská diakonie (Krnov, Bruntál, Frýdek Místek), Anima Viva a Fokus (Opava). 3 Registr poskytovatelů sociálních služeb ČR 88

89 Rozložení a kapacita SR a STD STD SR pro OZP Krnov Rýmařov Bruntál Opava Kravaře Hlučín Ostrava Bohumín Orlová Karviná Vítkov Odry Nový Jičín Bílovec Frýdek-Místek Kopřivnice Frenštát Frýdlant Havířov Český Těšín Třinec Jablunkov Uplatnění klientů sledovaných zařízení na chráněném nebo volném trhu práce Ze zjištění ze sledovaných zařízení je zřejmé, že klienti mají možnost a dostávají příležitost získat placenou práci, minimálně jsou podporováni pracovníky ve snaze ji získat. Obecně můžeme říct, že situace v MSK v této oblasti není klientům sledovaných zařízení nakloněna (vysoká míra nezaměstnanosti) Klienti dostávají příležitost získat placenou práci přímo v zařízení (viz Tabulka 8), v ojedinělých případech pak na otevřeném nebo chráněném trhu práce. Ze šetření ve sledovaných zařízení vyplynula potřeba placené práce především u klientů CHB a PSB, kdy nedostatek finančních prostředků je zásadně limituje při snaze zapojit se do běžného života. Nemají dostatek finančních prostředků na aktivity, které jsou pro jejich vrstevníky přirozené návštěva kina, potřeba sportovního vybavení, výlety, návštěvy restaurace atd. 89

90

91 Aktivizační činnosti v zařízení Z pohledu principu normality jsou aktivizační činnosti v zařízení prioritně určené klientům s těžkým a hlubokým postižením, kterým zdravotní stav výrazně znesnadňuje využívání běžných dostupných služeb a návazných sociálních služeb. Přesto je z některých sledovaných zařízení (Sírius, p. o., Benjamín, p. o., Harmonie, p. o., Nová Horka, p. o.) patrná snaha dát i těmto klientům příležitost co možná nejvíce opouštět domov. Např. klienti s těžkým kombinovaným postižením DOZP Harmonie už několik let využívají nabídku denního stacionáře Slezské diakonie v Krnově, kde mají možnost potkat jiné lidi a poznat jiné prostředí, což velmi výrazně zvyšuje kvalitu jejich života. Stejně tak pro klienty Síria, p. o. a Benjamínu, p. o. je na konci roku 2012 zcela běžné, že až na výjimky plní povinnou školní docházku ve školách v blízkém okolí. Tabulka 24 Mapování podpory klientů dobrovolníky využívání veřejných služeb a trávení volného času (prosinec 2012) Název zařízení Počty dobrovolníků za všechny druhy služeb v zařízení Benjamín, p. o. 6 Harmonie, p. o. 4 Marianum, p. o. 1 Zámek Nová Horka, p. o. 5 Náš svět, p. o. 22 Zámek Dolní Životice, p. o. 3 Sírius, p. o. 1 Sagapo, p. o. 2 Fontána, p. o. 2 Domov Jistoty, p. o. 3 91

92 Příběh pracovnice, která se na transformaci podílela paní T. Paní T. nastoupila do Ústavu sociální péče Marianum v Opavě ve svých 18 letech. Dokončila školu a snila o práci v mateřské škole. Během víkendů však vykonávala praxi v Marianu a rozhodla se zkusit práci právě tam. Začala pracovat jako instruktorka pracovní výchovy pozice byla podřízena vychovatelkám. Věnovala se lidem s nižší mírou podpory a její práce spočívala především v práci na zahradě s pracovní skupinou uživatelů, z části pomáhala přímo na oddělení. Práce ji velice naplňovala a vůbec neuvažovala o odchodu ze zařízení. V té době fungovala v zařízení obrovská oddělení, kde žilo více než 25 lidí, nebylo neobvyklé žít v ložnici pro 20 uživatelů. To bylo šokující vzpomíná paní T. fungoval přesně daný řád, ze kterého se nesmělo vybočit, téměř jako na vojně. S celkem 25 uživateli pracoval jeden pracovník, který vzal všechny na společnou procházku městem. V té době bylo všem uživatelům mezi 18 a 65 lety a městem museli jít téměř za ruce. Věděli jsme, že to není dobré, ale nic s tím nešlo udělat Kolem roku 2007 se v Marianu začalo mluvit o změnách. Mezi pracovníky se povídalo o tom, že se uživatelé budou stěhovat pryč z ústavu, že budou bydlet v chráněném bydlení. Co to zase bude? říkali si pracovníci. Paní T. nevěřila, že se to může podařit, že to směřuje k něčemu dobrému, že to zvládnou uživatelé i pracovníci. A měla strach. Za nějakou dobu se změny začaly týkat i paní T. Měla uživatele připravovat na stěhování do řadových rodinných domů a odejít s nimi tam. Začala získávat nové pohledy, nové postoje. Nadšení střídal strach, kterého se stále nedalo zbavit Jak to budu zvládat? Jak to bude fungovat? Co když se něco stane? ptala se sama sebe paní T. Termín stěhování se stále posouval a paní T. s pracovníky se v duchu radovala je to fajn, že tady ještě chvíli zůstaneme. Jako by v ústavu bylo bezpečí velké zdi dobře chránily před okolním světem 92

93 Den stěhování však přišel. Obavy a strach začaly mizet po pár dnech. Paní T. viděla, že všechno funguje, že to jde, že všem začíná nový život. Domov byl najednou klidnější, domáčtější. Práce začala být náročnější, všechno bylo nezbytné si zorganizovat tak, aby uživatelé mohli trávit čas, jak si přejí. Bylo najednou nezbytné se podílet na úklidu domácnosti ve velké instituci to dělaly uklízečky. Všechno, co dříve zajišťoval personál v instituci, si pracovníci museli připravit sami, najednou měli velkou míru odpovědnosti, museli se spoléhat jen sami na sebe, přesto by se paní T. už nikdy nechtěla vrátit. Stejně tak, jako celý pracovní tým. Paní T. shrnuje, co ji pomáhalo překonávat největší obavy vzdělávání v oblasti transformace, příběhy uživatelů a pracovníků, kteří už změnou prošli, rozhovory s pracovníky v nových službách, účast na jednání transformačních týmů. Dnes pořád někde lítám musím zajistit doprovod uživateli na vyšetření, k lékaři, do dílen, práce je někdy velice náročná, ale konečně jsem se do práce začala těšit, věřím si, vidím, že to funguje povídá paní T. A když potřebuji dobít baterky a mám toho moc, podívám se na klienty, kteří našli v novém domě domov, vidím, jak vymizely příznaky agresivity u jednoho klienta, vidím, jak jsou spokojení a šťastní. Už bych nikdy neměnila uzavírá paní T. 93

94

95 C. NÁVRHOVÁ ČÁST

96 1. Východiska Východiskem pro zpracování návrhové části je princip normality: tzn.: Bydlím, pracuji nebo chodím do školy, trávím volný čas, a to vše s partnery, přáteli a rodinou. Domníváme se, že takto můžeme nejlépe reagovat na představy zadavatele popsané v zadávací dokumentaci, kdy bylo stanoveno, že prioritní je identifikovat potřebu návazných služeb a potřeby klientů přecházejících do jiných služeb. Zaměřili na sledované vybrané oblasti popsané v analytické části zprávy. 1.1 Bydlení Bydlení střechu nad hlavou, to je to, co prvoplánově řeší každý dospělý člověk. Je zcela běžné, že v dospělém věku bydlím tam, kde bydlet chci a mohu a bydlím s lidmi, které jsem si jako své spolubydlící vybral. Klienti sledovaných zařízení v roce 2012 bydlí v nových bytech a domech nebo je stěhování teprve čeká. Zjištěné problematické oblasti Riziko přenosu stereotypů z ústavní péče do malých služeb bydlení V procesu transformace vznikají malé pobytové služby viz Tabulka 1 a Tabulka 2, které svou kapacitou a umístěním mají veškeré předpoklady reagovat na individuální potřeby klientů. Přesto i zde hrozí riziko přenosu prvků instituce v důsledku přenosu stereotypů v přístupu pracovníků ke klientům, kteří, byť někdy i v té nejlepší vůli, mají stále potřebu rozhodovat za klienty a stále nejsou dostatečně vybaveni dovednostmi nezbytnými pro individuální sociální práci. Tyto zkušenosti jsou zahrnuty v zápisech ze supervizí transformačních týmů a vyplývají také z rozboru dotazníků externích odborníků, kteří byli členy transformačních týmů. Navrhovaná opatření: Jako nezbytné vnímáme kontinuální a cílené vzdělávání pracovníků sledovaných zařízení, kdy určující pro témata a zaměření vzdělávacích aktivit jsou vždy aktuální potřeby klientů. Z rozhovorů s pracovníky, z popisu rizikových oblastí (viz Souhrnná zpráva str ) je zřejmé, že si ve většině případů uvědomují nároky, které jsou v souvislosti se změnou způsobu poskytování služby na ně kladeny. Osvědčila se také podpora externího odborníka, což popisují v rozhovorech s konzultantkami všechna sledovaná zařízení (viz zprávy konzultantek ze zařízení). Dál doporučujeme rozšířit spolupráci s jinými poskytovateli v oblasti návazných služeb a zaměřit se na možnosti, které nabízí místní komunita. 96

97 Nezbytná je rovněž podpora ze strany MSK především v těchto rovinách: při plánování dalších investičních akcí respektovat doporučená kritéria (max. 12 osob na jedné adrese, výběr vhodných lokalit, atd.), podpora existence pracovní skupiny pro transformaci v rámci KPSS MSK jako platformy pro výměnu zkušeností dobré praxe, získávání financí ze zdrojů EU na vzdělávací aktivity pro pracovníky, iniciovat z role zřizovatele zvyšování kvality služby v nově vzniklých službách bydlení, včetně kontroly kvality audity. Některé služby bydlení sledovaných zařízení neodpovídají kritériím stanoveným národními dokumenty, zkušenostem ze zahraničí a příkladům dobré praxe, a to v oblasti kapacity, kumulace velkého množství lidí s postižením na jednom místě a soužití mužů a žen (viz tabulka 5 analytické části zprávy). Navrhovaná opatření: Při plánování nových služeb bydlení respektovat doporučení daná národními dokumenty, čerpat ze zkušeností ze zahraničí a opírat se o příklady dobré praxe Zaměřit pozornost na uvedená problémová témata při tvorbě rozvojových plánů jednotlivých zařízení a strategických dokumentech kraje pro další plánovací období. Nově vznikající služby bydlení reagují na potřeby klientů (zvýšená míra potřeby podpory) a tudíž mají problém naplnit podmínky dané legislativou 4. V současné legislativě jsou striktně vymezené druhy pobytových služeb určených lidem se zdravotním postižením: domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP), chráněné bydlení (CHB), domov se zvláštním režimem (DZR). 4 Zákon č. 108/2006 sb. 97

98 Tabulka 25 Základní identifikované odlišnosti mezi službami DOZP a CHB DOZP ( 48) CHB ( 51) Služba je poskytována 24 hodin denně. Je poskytována zdravotnická a ošetřovatelská péče. Základní činností stanovenou zákonem je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Doba poskytování služby je stanovená na základě mapování potřeb uživatelů (až 24 hodin denně) x Není v základních činnostech služby stanovených zákonem. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Rovněž v MSK je specifikem budování CHB pro klienty s vysokou mírou podpory, kde klienti potřebují péči a podporu v úkonech péče o vlastní osobu, což nemá v současné legislativě oporu. Navrhovaná opatření: Vzhledem k tomu, že jako prioritní vnímáme potřeby klienta s důrazem na dodržování jeho práv, je vhodné z pozice MSK, navrhovat změny legislativy, které podpoří trend větší prostupnosti pobytových služeb pro lidi se zdravotním postižením a povedou k definování bydlení komunitního typu 5, které bude i ze zákona připraveno reagovat na aktuální potřeby klientů změnou způsobu poskytování služby. Chybí strategie podpory dospělých osob s atypickým chováním, které je v současné době vnímáno jako problémové. Jedná se o klienty s mentálním postižením v kombinaci např. s psychickým onemocněním. Tito lidé jsou označováni jako problematičtí ve službě chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením. Tito lidé jsou většinou samostatní v sebeobslužných aktivitách a ve službě CHB neuspějí proto, že mají obtíže dodržovat stanovená pravidla a žít ve větších domácnostech. Rizikem je, že tito lidé budou směřováni do služby DZR místo toho, aby jim byla služba přizpůsobena, zejména individualizací přístupu pracovníků, na míru. 5 Bydlení komunitního typu domácnost max. 6 klientů (12 klientů na jedné adrese = max. 2 domácnosti) 98

99 Navrhovaná opatření: Vést veřejnou diskusi o smyslu druhu služby domova se zvláštním režimem a způsobech poskytování služby v těchto zařízeních. Pilotní ověření možnosti samostatného bydlení těchto lidí s individuálně nastavenou podporou Cílená podpora pracovníků (vzdělávání, supervize) při práci s těmito lidmi. 1.2 Práce Z pohledu principu normality klademe důraz na možnost trávit část dne (aktivní část dne = doba od 8:00 15:00) mimo místo (budovu) kde bydlím. Způsob a délka trávení aktivní části dne je závislá na možnostech člověka se zdravotním postižením, tedy limitech. U klientů pobytových služeb s těžkým a hlubokým kombinovaným postižením, prioritně pracujeme s jejich individuálními možnostmi tak, abychom neohrozili jejich zdraví a přitom je podpořili v aktivním trávení dne. Obrázek 1 3. aktivizační činnost v zařízení 2. příprava na práci 1. uplatnění na chráněném nebo volném trhu práce Obrázek znázorňuje normální stav z pohledu principu normality, kdy pouze minimální část klientů s vysokou mírou podpory zůstává ve službě bydlení. Problematické oblasti: Není dostatečná kapacita návazných služeb jiných poskytovatelů (STD, SR) omezení kapacity STD z důvodu nedostatku finančních prostředků na provoz. Pracovníci uvádějí, že tento fakt se na klientech velmi podepsal. V některých sledovaných zařízeních např. Harmonie, byl zaznamenán nárůst agresivních projevů u klientů, kteří do návazných služeb dříve docházeli. 99

100 bariérovost stávajících STD znemožňuje zařazení klientů s kombinovaným postižením chybí nabídka služeb STD v některých regionech MSK v návaznosti nově vznikající služby bydlení (především CHB) Služba sociální rehabilitace není v některých regionech pro klienty sledovaných zařízení dostupná. Navrhovaná opatření: Na základě aktuálního mapování potřeb klientů sledovaných zařízení: hledat pro klienty i s vysokou mírou podpory příležitosti trávení aktivní části dne mimo službu bydlení, zmapovat v jednotlivých zařízeních jaké kroky by bylo potřeba udělat k tomu, aby všichni klienti mohli v nějaké míře zařízení opouštět (včetně zmapování finančních nároků) zvýšit kapacitu stávajících STD (Krnovsko, Bruntálsko, Novojičínsko, Frýdek Místek, Bohumín, Opavsko) zajistit dostupnost služby sociální rehabilitace na Novojičínsku a Hlučínsku Řešit ve spolupráci s poskytovateli STD bezbariérovost prostor pro služby STD. Zahrnout tuto problematiku do strategických dokumentů MSK, zvážit grantové a dotační možnosti MSK. V rámci procesu KPSS iniciovat vznik STD na Opavsku. V návaznosti na strategické dokumenty MSK podporovat služby SR v MSK s důrazem na ty, které pracují metodou podporovaného zaměstnávání. Ve spolupráci s NO na Novojičínsku a v návaznosti na Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb v této oblasti, zvážit potřebu služby sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Z popisu stávající situace v zaměstnávání klientů sledovaných zařízeních. Zaměstnávání klientů sledovaných zařízení) vyplývá, že v MSK je stále nedostatek pracovních příležitosti vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Navrhovaná opatření: Pracovní skupina pro transformaci zpracuje analýzu pracovních příležitostí pro lidi se zdravotním postižením v MSK. V tomto smyslu navrhujeme zřídit pracovní podskupinu, která by v organizační struktuře fungovala pod pracovní skupinou pro transformaci, přičemž by se, ve spolupráci se sociálním odborem KÚ MSK, zabývala pouze řešením problematiky zaměstnávání lidí 100

101 s postižením kulaté stoly s konkrétními výstupy, semináře, tvorba dotazníků a mapování aktuálního stavu včetně navrhování vhodných opatření. Cílem činnosti pracovní skupiny bude vypracování Strategie uplatnitelnosti lidí se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji a návrh její realizace. 1.3 Trávení volného času Ze šetření ve všech deseti sledovaných zařízení je zřejmé, že nově vzniklé služby v procesu transformace DOZP, DZR a především pak CHB podporují své klienty ve využívání veřejných zdrojů a všech nabídek místní komunity. Pracovníci sledovaných zařízení sdělují, že rok 2012 je charakteristický tím, že veškeré jejich snahy směřují k individuální podpoře klientů ve využívání volného času. Je však množství faktorů, které tyto snahy ztěžují. Na prvním místě se objevuje nedostatek pracovníků pro přímou práci s klienty. Tady je pak nezbytné přiklonit se ke kompromisu a realizovat podporu v malých skupinkách, pracovníci popisují malou skupinu jako skupinu o dvou až třech lidech (zprávy z konzultací ze Zámku Dolní Životice, Benjamín). Problematické oblasti: Klienti s vysokou mírou podpory mají ve sledovaných zařízeních minimální nabídku činností v aktivní části dne Z rozhovorů s pracovníky sledovaných zařízení vyplynulo, že klienti s vysokou mírou podpory mají v současné době stále minimální nabídku činností v aktivní části dne. Pozornost byla v uplynulém období věnována klientům, kteří potřebovali v krátkém čase zařízení opustit, přejít do jiné formy bydlení nebo klientům s tak zvaným problémovým chováním. Navrhovaná opatření: Základem je komunikace, tzn. potřeba domluvit se. Jako nezbytné vnímáme vzdělávání pracovníků v dovednostech alternativní komunikace a to tak, aby nastavené individuální komunikační systémy byly srozumitelné pro co nejširší okruh lidí, který každého klienta obklopuje. Iniciovat ze strany MSK spolupráci služeb, které podporují klienty s těžkým a hlubokým postižením za účelem výměny zkušeností a rovněž zprostředkovat těmto zařízením podporu externích odborníků. Klienti sledovaných zařízení, kteří se přestěhovali do CHB a PSB nemají dostatečnou podporu při organizaci volného času. 101

102 Pohled jedné ze supervizorek (externí odborník v Zámku Nová Horka, p. o.) na proces transformace v MSK V průběhu spolupráce se naše role proměňovala podle situace: lektorky vzdělávání, hlavně v oblasti principů chráněného bydlení, individuálního plánování; supervize jak individuální (klíčoví pracovníci, posléze nový ředitel), tak skupinová pro transformační tým a pracovníky v přímé práci (nejdříve v Zámku, později i v chráněném bydlení v Jičíně). Kompetence formálně dané jsme myslím neměli a nemáme žádné, ale získaly jsme přirozenou autoritu, pracovníci nám hodně věří, chtějí znát náš názor, zkušenosti. Naše role byla motivovat, což jsme myslím uměly, pracovníci se vždycky nabudili, měli chuť do změn, ale příště jsme zjistily, že některé situace se stejně opakují. V rámci supervizí jsme se odkrývaly (a stále ještě odkrýváme) těžké institucionální prvky, které si pracovníci sami vůbec neuvědomují. Verbálně se pracovníci hlásí k myšlenkám principů svobodného rozhodování klientek, jejich podpoře, k přijetí principů chráněného bydlení, ale rozhodující byla až praxe, teprve ve službě CHB v Novém Jičíně se ukázalo, že si se svou novou rolí neví rady. Pokud by nebyli podporováni externí supervizí, přenesli by ústavní režimové prvky do nové služby. V ústavu měli pracovníci všechno dané, měli pevný denní řád, kterého se drželi, v nové službě nedovedli plánovat společně s klientkami sami průběh dne, neuměli zacházet se svou odpovědností apod. Nebylo to tak ve všech oblastech, uměli naslouchat a realizovat např. velmi dobré změny v individuálním nácviku klientek v péči o domácnost, vytvořili systém individuálních nácviků, který fungoval. Ověřili jsme si, že je potřeba v rámci tohoto procesu věnovat pozornost stejnou měrou i klientkám, které v ústavu zůstávaly, tento pobyt může trvat několik let. Vedly jsme pracovníky k tomu, aby uvažovali o změnách v současném zařízení, prostorovému uspořádání, soukromí klientek, rozvoji jejich samostatnosti, rozvoji jejich aktivit (začali např. vyjíždět s klientkami s nejvyšší mírou závislosti do lázní). 102

103 Navrhovaná opatření: Zvýšit dovednosti pracovníků v oblasti podpory klientů při trávení volného času. Zvýšit počet dobrovolníků ve sledovaných zařízeních, kteří podpoří individuální aktivity klientů v oblasti trávení jejich volného času. Z pozice MSK podporovat projekty obcí, které směřují k rozvoji občanské společnosti, občanských aktivit a zájmových činností 2. Nejdůležitější zjištění v oblasti potřeb vybraných účastníků procesu klientů a pracovníků Princip normality přináší v analytické části řadu důležitých zjištění v oblasti potřeb pracovníků a klientů, zapojených do transformačního procesu. V této části se zabýváme pouze dvěma vybranými skupinami účastníků procesu transformace klienty sociálních služeb a pracovníky. Ostatní účastníci procesu jsou zmiňováni pouze v souvislosti s oběma výše uvedenými skupinami. Proč právě takto? Obě tyto vybrané skupiny jsou vystaveny změnám, které s sebou proces transformace nese, nejvíce. Klienti sledovaných zařízení potřebují získat zcela nové kompetence, které jim umožní žít běžný život a zároveň pracovníci potřebují zvýšit své profesní kompetence v oblasti podpory klientů. Domníváme se, že takto můžeme nejlépe reagovat na představy zadavatele popsané v zadávací dokumentaci, kdy bylo stanoveno, že prioritní je identifikovat potřebu návazných služeb a potřeby klientů přecházejících do jiných služeb. Ze zpráv z konzultací ve sledovaných zařízeních, z rozhovorů s pracovníky a klienty je zřejmé, že obě vybrané skupiny mají v současné době potřeby, vyvolané procesem transformace, které nejsou aktuálně zcela uspokojovány. 2.1 Aktuální potřeby klientů sledovaných zařízení v procesu transformace Lidé s mentálním postižením se potřebují domluvit Jedná se možnost lidí s mentálním postižením domluvit se nejen s pracovníky zařízení, ale podpořit komunikačními dovednostmi jejich sociální začleňování. V tomto smyslu je potřeba prohloubit znalosti pracovníků a opatrovníků v tématech: přístupy k alternativní komunikaci, využití různých způsobů alternativní komunikace podle individuální situace, poskytnout výcvik v bazální stimulaci pro podporu porozumění lidem s hlubokým mentálním postižením. 103

104 Klienti potřebují získat dovednosti nezbytné pro běžný život Nácvik dovedností, související s vedením domácnosti, včetně nakupování a orientace v okolí bydliště je v původním zařízení limitován prostředím i vybavením. Některé dovednosti se může člověk naučit a osvojit si je teprve po přestěhování do nového bydliště. S tím je potřeba počítat při plánování přechodu klientů, uvědomit si, že v prvních měsících po přechodu bude vyžadovat intenzivní podporu, včetně nočních služeb pracovníků, a tudíž přechodně mohou vzrůst náklady na poskytování služby. V dalších měsících lze, podle zkušeností očekávat postupné snižování podpory a nižší náklady na poskytování služby. Lidé s mentálním postižením potřebují být dostatečně podporováni v rozhodování Znamená to především připravit na krajské úrovni strategii zavádění nových nástrojů obsažených v Občanském zákoníku, platném od : podporované rozhodování, možnost pouze omezení způsobilosti k právním úkonům, změny ve způsobu výkonu opatrovnictví a cíleně vzdělávat pracovníky sledovaných zařízení v oblasti uplatňování metody podporovaného rozhodování 6. Klienti s vysokou mírou podpory mají právo uspokojovat své základní lidské potřeby, avšak nejsou vždy dostatečně podporováni ve způsobu jejich uspokojování V této oblasti je potřeba se zaměřit na vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků v oblasti sexuality a podporování partnerských vztahů lidí s postižením. Je potřeba věnovat pozornost spolupráci s externími odborníky, podporovat soužití mužů a žen a bydlení v párech. Lidé s mentálním postižením mají právo trávit aktivní část dne mimo službu bydlení V této oblasti je potřeba přijmout na krajské úrovni strategii popsanou v kapitole CI2, jejíž definování bude předcházet diskuse o možnostech zaměstnávání lidí s mentálním postižením, optimalizaci sítě návazných služeb (viz kapitola CI2.1.) a možnostech lidí s vysokou mírou podpory zapojovat se do smysluplných denních aktivit (financování návazných služeb, zajištění dopravy apod.). 6 Právo na rozhodování se nepřenáší na jiné osoby (opatrovníky) Pokud má člověk s postižením problém s rozhodováním, má svůj okruh poradců, kteří mu poradí. 104

105 2.2 Aktuální potřeby pracovníků sledovaných zařízení v procesu transformace Podpora nových kompetencí pracovníků v přímé péči v malých pobytových službách dovednost řešit krizové situace a převzít zodpovědnost za rozhodování, podporovat klienta v dovednostech běžného života. Cestou k naplnění této potřeby je především průběžné vzdělávání pracovníků a také cílená případová i týmová supervize pracovníků nových služeb. Pomocnými nástroji mohou být expertní konzultace k metodickým postupům a podpůrné audity kvality poskytovaných služeb. Dalšími osvědčené způsoby podpory pracovníků jsou výměnné stáže v sociálních službách obdobného druhu. Potřeba nově vzniklé skupiny středního managementu získat dovednosti v oblasti řízení procesů, lidí a financí, dle stanovených řídících kompetencí Nově vzniklá kategorie středního managementu zaslouží specifickou pozornost při tvorbě vzdělávacích koncepcí a při přípravě vzdělávacích projektů. Ke střednímu managementu by měla směřovat také supervizní podpora eventuálně individuální koučování směřované k rozvoji potenciálu k vedení pracovního týmu. Pohled ředitele Marianum, p. o. na dobrovolné audity kvality Dobrovolný audit je jedním ze způsobů, jak ověřit po všech stránkách fungování poskytovatele sociálních služeb. Jako každá metoda k ověřování skutečného stavu věcí má řadu výhod a řadu nevýhod. Mezi výhody bezpochyby patří to, že pro poskytovatele i pro auditora získává konkrétní informace v konkrétním čase. Na základě těchto informací může poskytovatel i zadavatel služby odstranit základní nedostatky, doplnit potřebné prvky, utvrdit se v tom, co dělá dobře. Interpretace informací je závislá na osobě auditora a může se stát, že popis a hodnocení stavu může být subjektivně zabarveno. Minimalizace tohoto rizika je podmíněna způsobem komunikace auditora se všemi osobami, se kterými se v rámci auditu setká. Mezi nevýhody auditu patří skutečnost, že auditorem není zpravidla osoba znalá reálného dlouholetého vývoje poskytovatele. Proto nemůže auditor hodnotit současný stav ve všech souvislostech. Pokud se týká konkrétního dobrovolného auditu, je možné jej hodnotit velmi pozitivně jak s ohledem na osobu a profesní přístup osoby auditora, tak s ohledem na průběh auditu. Lze předpokládat, že výsledky auditu budou poskytovateli sloužit jako dobrý podklad pro provádění dalších opatření souvisejících s realizací služby i s transformací stávající služby DOZP. 105

106

107 D. ZÁVĚR

108 Proces transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji můžeme s ohledem na všechny získané informace hodnotit jako proces jedinečný. Jedinečný ve smyslu realizovaných aktivit ve vztahu k místním i národním podmínkám. Tato jedinečnost s sebou nese mnohá pozitiva, ale i zkušenosti, které ukazují cestu, jak v budoucnu pozměnit některé kroky tak, aby bylo možno vyvarovat se chybám či identifikovaným rizikům. Ve zprávě jste se dočetli o velkém množství pozitivních kroků, které mají přímý dopad na životy lidí s postižením. Závěrem považujeme za důležité v oblasti těchto pozitivních změn vyzdvihnout zejména koncepční přístup Moravskoslezského kraje k transformaci ústavních zařízení, a to ve smyslu schválení zásadního rozhodnutí nepřijímat do ústavních zařízení nové klienty a zcela tato zařízení opustit, přičemž realizované transformační kroky důsledně směřují k naplnění této vize. Dochází k radikálnímu navyšování kapacity služeb komunitního typu a ze zjištěných informací vyplývá jednoznačný pozitivní dopad na konkrétní životy lidí opouštějící brány ústavů. Ke koncepčnosti kroků přispívá také fakt, že transformační aktivity se dostaly i do struktury komunitního plánování sociálních služeb na krajské úrovni, přičemž spolupráce je rozšířena rovněž na další poskytovatele sociálních služeb v kraji (NNO, organizace zřizované obcemi apod.). Za zásadní zjištění z hlediska koncepce transformačních kroků nejen v krajském ale i národním kontextu považujeme fakt, že z provedené finanční analýzy vyplývá, že služby komunitního typu jsou v konečném důsledku z hlediska provozu levnější než velká ústavní zařízení. Považujeme také za důležité zdůraznit, že probíhající proces transformace v Moravskoslezském kraji s sebou přináší nejen změny v oblasti lůžkového fondu sledovaných zařízení, ale rovněž praktickou podporu charakteru a kvality nově poskytovaných služeb. Toto se děje jak v oblasti navyšování počtu pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků na úkor počtu zdravotnického a pedagogického personálu, tak v oblasti kladení důrazu na podporu pracovníků v získávání nových dovedností formou cíleného vzdělávání. Jak už jsme zmínili výše, z analýzy procesu transformace v Moravskoslezském kraji vyplynuly také skutečnosti, ze kterých je možné se do budoucna poučit či na ně vhodným způsobem reagovat. Z výše uvedeného zde zdůrazníme dvě zásadní oblasti. Považujeme za důležité zmínit nezbytnost budování služeb komunitního typu, které budou korespondovat s principy normality (menší kapacita; zařízení, kde žijí muži a ženy společně; lokality s dostupností veřejných služeb apod.). Dále také z analýzy mj. vyplynul fakt, že se dosud v procesu transformace neřešila důsledněji potřeba pracovního uplatnění lidí s postižením a možnost pracovat v životech lidí žijících v CHB a PSB zcela zásadním způsobem chybí. Je-li záměrem procesu respektovat principy normality, je nezbytné na otázku pracovního uplatnění, coby běžné součásti dne každého člověka v produktivním věku, do budoucna klást důraz. 108

109 Závěrem chceme konstatovat, že ať už kroky, které se v procesu transformace v Moravskoslezském kraji udály, byly více či méně úspěšné, jsou to kroky, které přináší neocenitelnou zkušenost, která může být přenositelná a která zejména dokazuje fakt, že opouštět ústavy a umožnit lidem s postižením žít normálně LZE. 109

110 Používaná terminologie a zkratky Deinstitucionalizace 7 Proces odústavnění změna institucionálního, ústavního poskytování služeb. Významově nadřazen pojmu transformace. Deinstitucionalizace je proces, ve kterém dochází k transformaci institucionální ústavní péče na péči komunitní, tedy k proměně péče o osoby se zdravotním postižením tak, aby výsledná struktura a provozování sociálních služeb byly primárně orientovány na potřeby uživatelů služeb a jejich sociální začlenění a aby uživatelé služeb nebyli vystavováni institucionalizaci. Transformace 8 Proces změny myšlení a změny způsobu poskytování sociálních služeb. Proces směřující k návratu občanů se zdravotním postižením z původní sociální služby do přirozeného prostředí, ve kterém budou uživatelům poskytovány sociální služby dle míry jejich zdravotního postižení a individuálních potřeb. Cílem je zkvalitnit život lidí se zdravotním postižením a umožnit jim žít běžný život, srovnatelný s životem jejich vrstevníků. Humanizace Humanizace stávajících pobytových zařízení znamená změnu v zaměření se na uživatele služby jako individuality a z toho plynoucích činností. Zařízení Příspěvková organizace MSK zapojená do sledování v rámci zpracování Souhrnné zprávy. Chráněné bydlení Jde o sociální pobytovou službu poskytovanou převážně v bytech, které jsou vlastněny nebo pronajímány poskytovatelem služby. Počet lidí v jedné domácnosti není zákonem stanoven, ale ze zkušenosti ze zahraničí a z dobré praxe se jeví pro poskytování tohoto typu služby optimální počet uživatelů v jednom bytě 2 5 a v rodinném domě 4 8 uživatelů (např. běžný rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami). 9 Podpora Souhrn činností, k jejichž zvládnutí potřebuje uživatel spolupráci jiné osoby, míra působení jiné osoby je oproti pomoci nižší, uživatel je co nejvíce veden k samostatnosti. 10 Podpora samostatného bydlení Jde o terénní sociální služba poskytovaná v bytech nebo rodinných domech ve vlastnictví nebo nájemním vztahu nejčastěji uživatele sociální služby. 7 Koncepce podpory transformace, MPSV, Praha Tamtéž 9 Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením, MPSV, Praha Tamtéž 110

111 Osoba s vysokou mírou podpory Uživatel s potřebou nezbytné podpory dostupné vždy cca hodin denně, s většinou úkonů péče prováděných zcela nebo s velkou asistencí druhé osoby. Domov pro osoby se zdravotním postižením V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby Domov se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Centrum denních služeb V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Denní stacionář V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. 111

112 Seznam použitých zkratek NO KPSS MSK EU KÚ MSK MSK OÚSS MPSV KÚ ČR ÚSP DOZP DZR CHB STD TT CDS DS SPC SR Souhrnná zpráva nezisková organizace komunitní plánování sociálních služeb Moravskoslezského kraje Evropská Unie Krajský úřad Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Okresní ústav sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí Krajský úřad Česká republika Ústav sociální péče Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociálně terapeutická dílna Transformační tým Centrum denních služeb Denní stacionář Speciálně pedagogické centrum Sociální rehabilitace Souhrnná zpráva o průběhu procesu transformace 112

113 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Rozložení a velikost zapojených organizací v roce 2002 str. 10 Tabulka 2 Rozložení a velikost zapojených organizací v roce 2012 str. 11 Tabulka 3 Vybrané údaje ze sledovaných zařízení charakterizující způsob poskytování služby klientům v roce 2002 str. 17 Tabulka 4 Vývoj počtu klientů v jednotlivých zařízeních str. 20 Tabulka 5 Vývoj počtu lůžek v CHB str. 21 Tabulka 6 Počet podaných žádostí k navrácení způsobilosti k právním úkonům str. 23 Tabulka 7 Využívání návazných sociálních služeb klienty sledovaných zařízení str. 25 Tabulka 8 Zaměstnávání klientů sledovaných zařízení str. 27 Tabulka 9 Pracovníci sledovaných zařízení (dozp, dzr) str. 30 Tabulka 10 Hodnocení kvality poskytovaných služeb ve sledovaných zařízeních str. 33 Tabulka 11 Náklady v tis. Kč všech druhů poskytovaných služeb za sledovaná zařízení str. 55 Tabulka 12 Provozní náklady sledovaných subjektů do úrovně jednotlivých druhů služeb str. 56 Tabulka 13 Vývoj počtu klientů v jednotlivých druzích služeb str. 60 Tabulka 14 Přehled o vývoji nákladů na 1 klienta v jednotlivých druzích služeb str. 62 Tabulka 15 Vybrané ekonomické ukazatele Zámek Nová Horka, p. o. str. 64 Tabulka 16 Časová dotace v hodinách spotřebovaná na vzdělávání pracovníků Zámek Nová Horká, p. o. str. 70 Tabulka 17 Rekapitulace vybraných druhů výdajů vynaložených za účelem humanizace a transformace poskytovaných služeb za sledované období let 2002 až 2012 str. 71 Tabulka 18 Vybrané ekonomické ukazatele Zámek Dolní Životice, p. o. str. 73 Tabulka 19 Časová dotace v hodinách spotřebovaná na vzdělávání pracovníků Zámek Dolní Životice, p. o. str. 78 Tabulka 20 Rekapitulace vybraných druhů výdajů souvisejících s procesem humanizace a transformace poskytovaných služeb za sledované období let 2002 až 2012 str. 79 Tabulka 21 Přehled všech DOZP a DZR sledovaných zařízení k str. 84 Tabulka 22 Přehled CHB a PSB sledovaných zařízení k str. 85 Tabulka 23 Přehled poskytovatelů služby PSB v MSK str. 86 Tabulka 24 Mapování podpory klientů dobrovolníky využívání veřejných služeb a trávení volného času (prosinec 2012) str. 91 Tabulka 25 Základní identifikované odlišnosti mezi službami DOZP a CHB str

114 Graf 1 Vývoj lůžkového fondu ve sledovaných zařízeních str. 21 Graf 2 Počet klientů na jednu koupelnu, na jedno WC str. 22 Graf 3 Nácvikové prostory pro přípravu klientů na přechod do jiných služeb str. 23 Graf 4 Počet klientů, jejichž opatrovníkem je zařízení nebo pracovník zařízení str. 24 Graf 5 Počet klientů sledovaných zařízení, kteří mají veřejného opatrovníka str. 24 Graf 6 Způsobilost k právním úkonům str. 24 Graf 7 Využívání návazných služeb klienty sledovaných zařízení ke str. 27 Graf 8 Přechody uživatelů str. 28 Graf 9 Počet klientů, kteří by mohli odejít z DOZP str. 29 Graf 10 Odchody klientů do jiných služeb str. 29 Graf 11 Počty zdravotních sester ve sledovaných zařízeních v letech str. 31 Graf 12 Počty pedagogických pracovníků ve sledovaných zařízeních v letech str. 31 Graf 13 Vývoj počtu středního managementu ve sledovaných zařízeních v letech str. 32 Graf 14 Supervize a podpora externího odborníka str. 33 Graf 15 Četnost identifikovaných rizik v procesu transformace podle let str. 52 Graf 16 Vývoj kapacity služby Domov pro osoby se zdravotním postižením str. 58 Graf 17 Vývoj kapacity služby Chráněného bydlení str. 59 Graf 18 Vývoj kapacity služby podpora smaostatného bydlení str. 59 Grafy Vývoj poměrného zastoupení klientů v jednotlivých druzích služeb str. 61 Graf 21 Osobní náklady Zámek Nová Horka, p. o. str. 65 Graf 22 Průměrná mzda pracovníků Zámek Nová Horka, p. o. str. 66 Grafy Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků zařízení podle jednotlivých kategorií pracovníků Zámek Nová Horka, p. o. str Graf 28 Osobní náklady Zámek Dolní Životice, p. o. str. 75 Graf 29 Průměrná mzda pracovníků Zámek Dolní Životice, p. o. str. 76 Grafy Vývoj průměrné měsíční mzdy pracovníků zařízení podle jednotlivých kategorií pracovníků Zámek Dolní Životice, p. o. str Grafy Rozložení aktivit v procesech humanizace, transformace a rozvoje kvality v jednotlivých zařízeních v letech 2004, 2007 a 2012 str

115 Použité zdroje Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením, MPSV 2012 Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), 2008 Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začleňování uživatele do společnosti, přijata vládou ČR na základě usnesení ze dne 21. února Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, 2004 Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče, MPSV 2009 Nirje, B: Das Normalisierungsprinzip 25 Jahre danach, 1994 Transformační plány sledovaných zařízení Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, ratifikována ČR v září

116

117 E. PŘÍLOHY

118 Příloha č. 1 Historický vývoj Sagapo, p. o. Proces transformace organizace od roku 1994 Vznik organizace Ústav sociální péče (dále jen ÚSP ) pro mentálně postižené s denním a týdenním režimem byl zřízen na základní rozhodnutí Okresního úřadu v Bruntále jako jeho příspěvková organizace dne Zařízení bylo umístěno v budově bývalých jeslí na ul. Hybešově, nejprve byla budova pronajímána podnikem Alfaplastik Bruntál, později byla bezúplatně převedena městu Bruntál a poté ÚSP. Objekt od začátku vykazoval značné nedostatky pro poskytování kvalitní sociální služby. Uživatelé bydleli ve dvou ložnicích po 10, společně dívky i chlapci rozmanitého druhu postižení ve věku od 6 do 26 let. K dispozici byly dvě společné toalety a dvě společné sprchy. Nedostatečné byly také společné prostory pro trávení vzdělávacích, výchovných i volnočasových aktivit (jedna učebna, jedna místnost pro pohybovou a tělesnou výchovu, jedna PC učebna pro omezený počet 3 uživatelů, malá jídelna pro celkový počet uživatelů). Tyto nevhodné materiální podmínky bránily individuální práci s uživateli, znemožnily poskytnutí potřebné rehabilitace uživatelům a především nemohly zajistit tolik potřebnou intimitu a soukromí svým uživatelům. První snahy o transformaci stávající služby Z těchto důvodů vedení organizace od roku 1994 intenzivně usiluje o změnu a hledá argumenty pro podpoření myšlenky transformace dané sociální služby (v té době se však ještě neužívala terminologie transformace sociální služby). V dopise ze dne upozorňuje ředitel organizace Mgr. Petr Konečný, svého zřizovatele (Okresní úřad Bruntál) na nevyhovující podmínky v objektu, ve kterém je služba poskytována. Zdůrazňuje nezbytnost poskytovat kvalitní služby, postupně se zaměřit na práci s lidmi s postižením přímo v rodinách a na integraci dětí se zdravotním postižením do běžných škol. Podporu myšlenky změny hledá vedení organizace také u odborníků, což dokládá např. vyjádření psychologa k vhodnosti společné ložnice pro děti v zařízení. V roce 1996 se mění název organizace na Sagapo Bruntál. Nadále organizace poskytuje týdenní a denní pobyt pro děti a mládež s mentálním postižením s kapacitou 10 osob v týdenním pobytu a 10 osob v denním pobytu. Rozvoj procesu transformace na Bruntálsku Od roku 1998 se hlouběji začíná myšlenkou transformace pobytových sociálních služeb zabývat i Okresní úřad Bruntál. V tomto roce se zástupci obce se zástupci pobytových služeb v okrese vypravili na pracovní cestu do Německa, kde zjišťovali 118

119 podmínky poskytování sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Je možné, že mj. i tato zkušenost byla impulsem k zahájení procesu transformace pobytových služeb pro lidi se zdravotním postižením v okrese Bruntál. Od této doby se začínají scházet zástupci tamních ústavů se zástupci obce a začíná realizace prvních kroků vedoucích ke změně dosud poskytovaných sociálních služeb. Do tohoto procesu je zapojeno Sagapo Bruntál (Mgr. Petr Konečný), ÚSP Hošťálkovy (Mgr. Miroslava Fofová) a ÚSP Jindřichov ve Slezsku (Mgr. Petr Olchawski). V této době byla také zahájena transformace zámku v Hošťálkovech (nyní Harmonie, p. o.), která je dodnes uváděna jako pilotní projekt transformace v Moravskoslezském kraji. Okresní úřad Bruntál začal připravovat projekt Integrovaný systém služeb pro mentálně postižené, jehož realizace předpokládala spolupráci a spoluúčast státních orgánů, nevládních organizací i občanských sdružení. Jednou z možností realizace myšlenky projektu bylo vybudování chráněného bydlení, které bylo popisováno jako podporované bydlení klientů s mentálním nebo kombinovaným postižením asistenční službou, přičemž samotné bydlení je součástí běžného urbanistického řešení obce nebo města (tzn. byt v normální bytové zástavbě, obytný dům, byt v domě zvláštního určení atd.). Již v roce 1999 (dopis Okresního úřadu Bruntál ze dne ) byl nabídnut objekt rodinného domu za účelem chráněného bydlení lidí s postižením. V roce 1999 byla vytvořena nabídka chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nová forma bydlení. V této době poskytovala tuto službu Slezská diakonie v Široké Nivě (kapacita 10 uživatelů), Sagapo Bruntál ve Vrbně pod Pradědem (kapacita 5 uživatelů) a od roku 2001 bylo plánováno chráněné bydlení v Bruntále (v nově vystavěném domě s pečovatelskou službou, ve kterém budou k dispozici byty pro 5 uživatelů). Na procesu transformace pobytových sociálních služeb na Bruntálsku usilovně spolupracují všechny organizace, které v regionu poskytují sociální služby a společně plánují jejich další rozvoj. Byla definována negativa ústavní sociální péče (všechny aktivity jsou kumulovány v jednom objektu pobytová služba, volnočasové aktivity, výchovně vzdělávací aktivity; nedostatečná intimita a soukromí uživatelů, žádná individuální práce s uživateli, stereotypní jednoznačně nastavený program ústavu stejný pro všechny atd.). Byly nastíněny oblasti, na kterých je potřeba stavět rozvoj ranné péče, rozvoj podporovaného zaměstnávání, integrace do škol, rozvoj chráněného bydlení. Byly také popsány výchozí stavy (kapacity stávajících ústavů) a návrh na budoucí stav, kdy větší část uživatelů bude využívat jiných druhů sociálních služeb (chráněné bydlení). Tyto procesy probíhaly od roku 1998 až do roku 2003 (poté dochází ke změně zřizovatelské funkce viz dále). 119

120 Pokračování v procesu transformace organizace Sagapo Sagapo Bruntál nadále pokračuje v realizaci transformace organizace. V roce 1998 byla zrušena pozice zdravotních pracovníků a všechny lékařské zákroky u všech uživatelů byly vykonávány ambulantně mimo zařízení. Pokračuje se v realizaci integrace uživatelů do běžné školy, což se začíná v Bruntále dařit. Ředitel organizace neustále usiluje o získání nových objektů pro poskytování sociálních služeb a dostatečné finanční prostředky na realizaci zamýšlených záměrů. Po několikaletém vyjednávání byl získán objekt bývalé MŠ v Bruntále na ul. Uhlířské a byl připraven záměr pro rekonstrukci tohoto objektu. Vedením organizace byl zpracován ideový projekt Bydlení klientů mentálně postižených, kde byla nastíněna současná neútěšná situace a možné záměry pro zlepšení této situace. V projektu se již počítalo s rekonstrukcí objektu na Uhlířské ul. pro bydlení uživatelů. Stávající objekt na ul. Hybešově mohl být využit na volnočasové aktivity uživatelů a dále se počítalo s rodinným domem ve Vrbně pod Pradědem, kde bude poskytována služba chráněného bydlení. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce objektu bývalé MŠ, ve kterém byly vybudovány jedno a dvou lůžkové pokoje, včetně rekonstrukce sociálního zázemí s kapacitou 30 uživatelů. V další etapě byly vytvořeny prostory pro rehabilitaci v říjnu 2000 byl zpracován projekt Rehabilitační centrum pro mentálně postižené, jehož cílem bylo vytvořit podmínky pro rehabilitaci uživatelů s mentálním postižením ze zařízení Sagapo i mimo ně. V Bruntále byly k dispozici pouze rehabilitační oddělení při zdravotnických zařízeních, jejichž kapacita a možnosti byly nedostatečné. Záměrem bylo vybudovat rehabilitační centrum, které bude zahrnovat rehabilitaci, hipoterapii, aromaterapii, pracovní rehabilitaci a prenatální rehabilitaci. V Sagapo jsou tyto terapie zajištěny do současné doby, pouze rehabilitace a prenatální rehabilitace byla ukončena v roce Od roku 2000 poskytuje Sagapo službu chráněného bydlení ve Vrbně pod Pradědem (5 uživatelů), později také v Městě Albrechticích (10 uživatelů) a v Bruntále (5 uživatelů). Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů se tyto služby registrují již jako podpora samostatného bydlení. Službu chráněného bydlení v samostatných rodinných domech poskytovalo Sagapo jako první v Moravskoslezském kraji. V roce 2001 pomáhá Sagapo při transformaci ÚSP Jindřichov ve Slezsku, kdy pomáhá snižovat kapacitu zámku v Jindřichově a přijímá k sobě do služby 10 uživatelů. Tomuto kroku předcházely prezentace a konzultace přímo v Jindřichově ve Slezsku a vyjednávání s opatrovníky uživatelů. Protože Sagapo věnovalo velmi silnou podporu procesu přípravy na přechod do jiné služby přímo v domově budoucích uživatelů, nedošlo k žádným adaptačním konfliktům a celý proces přestěhování a adaptace proběhl hladce. Z těchto osob původem z USP Jindřichov jsou dnes ve službě DOZP v Sagapo pouze 3 uživatelé, ostatní se odstěhovali do jiných 120

121 měst nebo zůstali v Bruntále, do služeb chráněné bydlení nebo podpora samostatného bydlení Základní znaky procesu transformace Sagapo: rozhodnutí na straně organizace (naklonění ke změnám uvnitř organizace) přesvědčení zřizovatele (Okresní úřad Bruntál) o potřebnosti změny získávání finančních prostředků na investiční akce informovanost uvnitř organizace probíhala běžným způsobem porady týmu (nebyly zřizovány speciální týmy a nebyl nastaven speciální systém informovanosti), běžná komunikace s uživateli příprava uživatelů na změny v rámci běžné individuální práce s uživateli Změna zřizovatelské funkce Od se zřizovatelem organizace stává Moravskoslezský kraj. Již v této době je řada transformačních kroků v organizaci Sagapo dokončena. Hned v roce 2003 byl zpracován dokument Transformace sociálních služeb na Bruntálsku, kde byla nastíněna stávající situace v bývalém okrese Bruntál a nezbytnost řešení poskytování sociálních služeb v zámku Hošťálkovy a zámku v Jindřichově ve Slezsku. Část těchto záměrů byla postupně realizována (př. byl opuštěn v roce 2007 zámek v Hošťálkovech a uživatelky našly domov v zařízení komunitního typu v Krnově). V lednu 2004 byla zpracována Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, která se stala stěžejním strategickým dokumentem, který mapoval současnou situaci v oblasti sociálních služeb. Již v tomto dokumentu byly popsány problematické okruhy v oblasti tzv. rezidenčních služeb (pobytové služby ústavního charakteru) a jako jeden ze stěžejních cílů byl stanoven proces transformace stávajících zařízení na koedukovaná zařízení komunitního typu. V roce 2005 si vyžádal zřizovatel od všech svých příspěvkových organizací předložení vize organizace s výhledem na pět let. Sagapo zpracovalo dokument Koncepce rozvoje organizace Sagapo centrum pro mentálně postižené, příspěvková organizace, Uhlířská 2 Bruntál, na období následujících pěti let. V tomto dokumentu byl popsán stávající stav i jeho úskalí (personální složení, cílová skupina, popis jednotlivých služeb) a dále hlavní cíle rozvoje (rozděleno dle jednotlivých služeb). Cíle rozvoje se týkaly především materiálních podmínek (vypořádání majetkových vztahů, zlepšení podmínek bydlení), dále vytvoření zácvikového bydlení pro uživatele, kteří chtějí opustit celoroční pobytovou službu domova. Další rozvoj se týkal organizační struktury a vzdělávání zaměstnanců. Ve větší míře byly tyto záměry realizovány. Dle Závěrečných zpráv, které organizace každoročně zpracovává, pracuje na plnění úkolů. Od roku 2004 v Závěrečné zprávě uvádí především prioritu nadále zkvalitňovat práci organizace vůči klientům, pracovat na standardech kvality sociálních služeb. 121

122