VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu Bakalářská práce Autor: Žaneta Šulíková Vedoucí práce: PhDr. Jana Toufarová Jihlava 2017

2 2

3 Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku periferní žilní kanylace. První část práce je teoretická a obsahuje informace o periferních žilních kanylách, postupy a indikace zavedení, ošetřovatelskou péči dle standardů a komplikace. Druhá, praktická část, obsahuje vyhodnocené výsledky kvantitativního dotazníkového průzkumu u nelékařských zdravotnických pracovníků na vybraných chirurgických a interních pracovištích FN Brno. Cílem mojí práce je zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu. Klíčová slova: komplikace, periferní žilní kanyla, standardy ošetřovatelské péče, znalosti 3

4 Abstract Bachelor thesis is focusing on the issue of peripheral venous cannulation. The first part of the thesis is theoretical and contains information about peripheral venous cannullas, procedures and indications of introduction, nursing care according to standards and complications. The second practical one contains results of a quantitative questionnaire research among the non-medical healthcare workers in the selected surgical and internal departments of the Faculty Hospital Brno. The main aim of my work is to map kinds of cannula insertion procesdures and following nursing care. Keywords: complication, peripheral venous cannula, standards of nursing care, knowledge 4

5 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala PhDr. Janě Toufarové za odborné vedení mé práce, poskytování cenných rad, věnovaný čas a trpělivost při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za jejich ochotu, čas a spolupráci a také mé rodině, která mi byla oporou při celém studiu. 5

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím využitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o využití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užití své bakalářské práce nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Šulíková Žaneta 6

7 Obsah Úvod Úvod do problematiky Historie Kompetence a legislativa NLZP Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu Indikace a kontraindikace kanylace periferního žilního katetru Relativní kontraindikace kanylace periferního katetru: Absolutní kontraindikace kanylace periferního katetru: Volba místa vpichu periferní kanyly Volba průsvitu periferní žilní kanyly Příprava pomůcek pro aplikaci periferní žilní kanyly Pomůcky pro aplikaci periferní žilní kanyly: Edukace pacienta Ošetřovatelská péče před, během a po punkci periferní žilní kanyly Ošetřovatelské intervence před punkcí periferní žilní kanyly Ošetřovatelský proces během punkce periferní žilní kanyly Ošetřovatelský proces po punkci periferní žilní kanyly Ošetřovatelský proces při odstranění kanyly Komplikace Flebitida a tromboflebitida Hematomy Embolie Punkce arterie Extravazace Další komplikace Indikace pro odstranění, výměnu periferní žilní kanyly Výzkumná část Cíl výzkumu a hypotézy Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření

8 3.4 Průběh výzkumu Výsledky výzkumu Diskuze Návrh na řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

9 Úvod Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu. K volbě tématu mě inspirovalo denní setkávání se s periferní žilní kanylou v zaměstnání. Zavedení a problematika ošetřování periferní žilní kanyly patří mezi nejčastější úkony všeobecné sestry. Vzhledem k tomu, že se všeobecná sestra podílí na aplikaci a ošetřování žilních kanyl, tak by měla mít dobré znalosti a dovednosti o této problematice a dostatek potřebných pomůcek. Všeobecná sestra by si své vědomosti měla aktivně získávat, měla by sledovat novinky, informace a nové trendy v ošetřovatelské péči. Především z důvodu, že přístup do žilního řečiště stále patří mezi rizikové výkony a který by se neměl stát naprostou rutinní záležitostí. Rizika jsou především spojena se zaváděním periferních žilních vstupů a následující péčí o tyto vstupy. Aseptický přístup v ošetřování periferních žilních vstupů patří mezi jednu ze zásad v předcházení komplikací. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu. Zjistit, zda všeobecné sestry z vybraných oddělení ve Fakultní nemocnici Brno znají problematiku týkající se péče o periferní žilní kanylu. Zkoumaly jsme, jestli všeobecné sestry znají standardy péče o periferní žilní vstupy a zdali jsou tyto standardy dodržovány v jejich praxi. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část a část výzkumná. V bakalářské práci je sledován jeden cíl a jde o zmapování komplexní ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu. V teoretické části se zabýváme historií periferních žilních vstupů, ošetřovatelskou péčí o periferní žilní vstupy, možnými komplikacemi. K této části se vztahuje i obrázková příloha. Ve výzkumné části se zabýváme kvantitativním šetřením, které bylo prováděno ve Fakultní nemocnici Brno na odděleních s interním a chirurgickým zaměřením na základě dotazníků. Dotazníkovým šetřením jsem zjišťovala, zda NLZP zná komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu. Získaná data, která byla na základě dotazníkového šetření, jsou uvedena a vyhodnocena ve výzkumné části mé bakalářské práce a navrhla jsem určitá doporučení pro praxi. 9

10 1 Úvod do problematiky 1.1 Historie Periferní žilní kanyla je nyní padesát let součástí nemocniční péče. Na začátku 60. let znamenala infuzní léčba pro pacienty bolestivou záležitost. Léčba pacientů bývala dlouhá, každá infuze znamenala nový vpich, výsledkem byly časté záněty. Dalším problémem bylo zvýšené riziko poranění se jehlou. Koncernu B. Braun spolu s dr. Bernardem Braunem se v roce 1962 podařilo úspěšně představit na trh kanylu Braunüle. Jednalo se o první plastovou periferní žilní kanylu na světě. Týmu vědců se podařilo zkonstruovat systém, který se skládá z tenké plastové cévky, ve které je uložena ocelová jehla. Kanyla umožňuje po napíchnutí žíly odstranit ocelovou jehlu s tím, že v žíle zůstane plastová cévka. Tento systém se využívá dodnes, jedná se o šetrnou téměř bezbolestnou léčebnou metodu. Následoval další vývoj vysoce transparentního plastu pro lepší kontrolu punkce, kompatibilita RTG, vývoj flexibilních křidélek kanyly k účinnější fixaci a ochranného klipu hrotu kanyly. Na vývoji periferních žilních kanyl se pracuje nadále (redakce Braunovin, 2013). 1.2 Kompetence a legislativa NLZP V České republice kompetence zdravotnických pracovníků stanovuje Sbírka zákonů č. 55, Vyhláška ze dne 1.března 2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dle paragrafu 4 je kompetentní bez odborného dohledu všeobecná sestra a porodní asistentka na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky s výjimkou podávání radiofarmak, nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let. Je oprávněná bez indikace lékaře a bez odborného dohledu ošetřovat periferní a centrální žilní vstupy. Sestra může aplikovat nitrožilně krevní deriváty a asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků pod odborným dohledem lékaře a dále na základě indikace lékaře a bez odborného dohledu ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji. Podle této vyhlášky může zavádět periferní žilní kanylu i zdravotnický záchranář, může při ověřené hypoglykemii aplikovat krystaloidní roztoky a glukózu (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2011 Sb.). 10

11 2 Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu 2.1 Indikace a kontraindikace kanylace periferního žilního katetru Zavedením periferní žilní kanyly je umožněno podání látek určených k intravenózní aplikaci přímo do krevního oběhu jedince nebo i odebrání vzorku krve pro laboratorní analýzu. Kompetence lékaře pro indikaci periferního žilního katetru se odráží od základního zdravotního problému klienta. Periferní kanylou lze zajistit dodání tekutin při dehydrataci klienta infuzními přípravky. Důvod pro podání infúze může mít léčebný nebo výživný účinek. V léčebném aplikovaní slouží periferní žilní kanyla pro úpravu minerálů, náhradu ztráty tekutin nebo krve. Infuzní roztok často slouží jako nosič léků (Šamánková, 2006). Při aplikaci infuzních roztoků je důležité dodržet ph v rozhraní 5,0-9,0 a osmolalitu do 500 mosmol/kg (Maňásek, 2012). Periferní žilní vstup umožňuje podávání léčivých přípravků či transfúzních přípravků. Při onkologické léčbě klienta je možné přes zavedený vstup aplikovat chemoterapeutickou látku, nebo v diagnostické medicíně, především při vyšetření počítačovým tomografem (CT) či magnetickou rezonancí (MR) apod. je využíván pro aplikaci kontrastní látky do krevního oběhu klienta. Zavedení periferní žilní kanyly má vždy přednost před kanylací centrálního žilního katetru (Bartůněk, Jurásková, et al., 2016; Gil Z Shlamovitz, 2017; Ševčík, 2014). Kontraindikace zavedení periferní kanyly se odvíjí především od zvoleného místa zavedení periferní kanyly. Důvody pro kontraindikaci kanylace periferní žilní kanyly v daném místě mohou být relativní či absolutní. Relativní kontraindikace kanylace periferního katetru: nesouhlas klienta; patologický stav žilního systému klienta; paréza či plegie končetiny; popáleninové trauma v místě kanylace; nedostatečné znalosti techniky venepunkce; (Vašíčková, 2014; Gil Z Shlamovitz, 2017; Havránek, 2016) 11

12 Absolutní kontraindikace kanylace periferního katetru: infekce/ zánětlivé ložisko v místě zvoleném pro kanylaci; proximální venózní trombóza; arteriální venózní shunt při současné dialyzační léčbě; lymfedém končetiny; paréza či plegie končetiny; popáleninové/úrazové trauma v místě kanylace; (David LaPierre, 2011) 2.2 Volba místa vpichu periferní kanyly První volbou pro kanylaci periferního venózního katetru jsou žíly horních končetin na dorsální či volární straně předloktí: vena metacarpae, vena basilica, vena cephalica, méně často vena mediana cubity. V ojedinělých případech lze či je nutno kanylaci provést na dolní končetině, kde je upřednostněna vena saphena magna. Místo kanylace je nutné přizpůsobit každému pacientovi individuálně, aby byla zajištěna zejména klientova bezpečnost, dále funkčnost periferní kanyly pro nezbytně nutnou dobu jejího zavedení (Pokorná, Komínková, Sikorová, 2014). Nevhodná místa pro kanylaci žilního vstupu v periferii jsou v okolí kloubních spojení či místa, charakteristická zvýšeným pohybem, ohybem. Takové místo je nutné vynechat nebo využít pro kanylaci jen na nezbytnou dobu a danou končetinu fixovat, k prevenci poškození kanyly a vzniku hematomuči extravazaci až vznik flebitidy, trombózy nebo poškození nervových a cévních svazků. Další možnost, avšak méně vhodná pro kanylaci je i vena jugularis externa. Dolní končetina je vhodná pouze pro krátkodobou aplikaci léčivých přípravků. S kanylací periferního vstupu na dolní končetině je spojené riziko vzniku flebotormbózy a imobilizačního syndromu především u starší věkové kategorie jedinců (Vávrová, 2014). Pro zavedení periferní žilní kanyly je podle Ševčíka nejvhodnější použít žíly na horní končetině - žíly loketní jamce, předloktí, hřbetu ruky. Používají se i žíly na dolních končetinách v oblasti kotníků a na nártu nohy. Vždy se snažíme zvolit žílu pevnou, dobře hmatnou, širšího průsvitu (Ševčík, 2014; Kasal, 2004). 12

13 2.3 Volba průsvitu periferní žilní kanyly Volba periferní žilní kanyly je závislá na následném způsobu jejího využití. V tabulce 1 jsou uvedené jednotlivé typy periferních kanyl, s jejích použitím v praxi. Velikost kanyly pro periferní kanylaci závisí na: věku klienta, stavu jeho žilní struktury v možných místech kanylace, kardiovaskulární stav a stabilita jedince, důvod kanylace (operační zákrok, dehydratace apod.). Čím užší je venózní systém jedince a je volena silná a dlouhá kanyla, tím více je zvýšen odpor při proudění krve a zpomaleno vstřebávání léčivého přípravku v krevním oběhu. Přehled o rozměrech kanyl a jejich využití umožní vhodný výběr periferní žilní kanyly k zajištění optimálního průtoku, vylučuje rizika spojená s kanylací periferního žilního řečiště. Správná volba kanyly je taktéž ovlivněna stavem žilního systému pacienta. Velikost volíme podle délky a průměru vybrané žíly k periferní žilní kanylaci (Vašíčková, 2014). Pro šíření léčiva v žíle hraje roli průsvit kanyly proti průsvitu žíly. Čím kratší a užší katétr užijeme, tím je šíření léčiva rychlejší a snižuje se tím chemické dráždění žilní stěny. Žílu mechanicky méně dráždí menší kanyla a pro pacienta zavedení menší kanyly znamená menší trauma (Vytejčková, 2015). Dnes jsou nejčastěji používány plastikové periferní žilní kanyly. Velikost kanyly, kterou zvolíme je podmíněna stavem periferního žilního řečiště, plánovanou medikací, věkem a stavem pacienta. Vlastní průtok je nejčastěji udáván v ml/min. Je určen délkou kanyly a průsvitem. Orientační hodnoty průtoku jsou uváděny u jednotlivých kanyl v těchto hodnotách, u kanyly 16 G 190ml/min, 18G 90ml/min, 20G 65ml/min a 22G má průtok 35ml/min (Štětina, 2014). 13

14 Charakteristika Typy periferních venózních kanyly Barva Oranžová Šedá Zelená Růžová Modrá Žlutá Velikost G Průtok ml/min / Délka mm /45 25/30/ Indikace Objemová terapie Transfuzní léčba Infuzní léčba Infuzní léčba, intermitence v podávání léčivých přípravků Snížená úroveň kvality žilního systému; Pediatrie Pediatrie; onkologie; snížená úroveň kvality žilního systému Tabulka 1 Typy periferních venózních kanyl G gauge ml mililitry min. minuta (Sklenářová, 2012; Ševčík, 2014) 2.4. Příprava pomůcek pro aplikaci periferní žilní kanyly Pro dodržení validního postupu kanylace periferního žilního katetru lze využít v současné ošetřovatelské praxi širokou škálu pomůcek od velkého množství vyrábějících firem. Potřebné pomůcky mají technicky velmi vyspělou úroveň. Jejich technika výroby je založena především na bezpečnosti klienta a umožnění co nejvíce komfortní kanylaci zdravotnickému pracovníku kompetentnímu kanylaci provádět. Ukázka připravených pomůcek pro kanylaci viz příloha 3. Všechny pomůcky si přichystáme na podnos. Před samotným zavedením periferní žilního kanyly provedeme hygienickou desinfekci rukou. Po zaschnutí desinfekce oblečeme rukavice na jedno použití (Vytejčková, Sedlářová, Wirthová, et al. 2015). 14

15 Pomůcky pro aplikaci periferní žilní kanyly: emitní miska, nesterilní rukavice, desinfekci na kůži, čtverečky, tampony Esmarchovo škrtidlo, kanyly různých velikostí, spojovací hadičku, stříkačku 5-10 ml, F 1/1 k propláchnutí spojovací hadičky, uzávěr na periferní žilní kanyly (dle zvyklostí oddělení), krytí na periferní žilní kanylu dle zvyklostí oddělení (Kelnarová, 2009). Součástí péče o pacienta s periferní žilní kanylou je řádně vedená ošetřovatelská dokumentace. Jejím cílem je záznam poskytnuté péče, hodnocení reakce pacienta na intervence a možnost kontroly kvality péče. Dokumentace pokaždé musí zahrnovat anamnézu, ošetřovatelský proces, popis periferních žilních vstupů a zápisy z denních a nočních služeb. Zápisy je třeba provádět čitelně, přehledně a jasně ihned po poskytnuté péči nebo výkonu (Kapounová, 2007). Do dokumentace se zapisuje datum zavedení periferní žilní kanyly, denní kontrola místa vpichu a možné komplikace (Šamánková, 2006). Je dobré mimo tyto data uvést i hodinu zavedení periferní žilní kanyly, místo a stranu zavedení, velikost kanyly v Gauge a druh použitého krytí. Povinností u zápisu je podpis sestry (Maďar, Podstatová, Řehořová,2011) Edukace pacienta Pacienta je nezbytné o zavedení periferní žilní kanyly informovat, popsat mu akceptovatelnou formou, jak bude výkon postupovat, zjistit případné alergie (náplast, dezinfekční přípravky) a odpovědět mu na všechny otázky. Periferní žilní kanylu zavádí sestra nebo lékař. V této fázi je důležitá úloha sestry, jako nejbližší pacientova poradkyně, sestra je oproti lékaři často trpělivější a empatická, vše srozumitelně vysvětlí a odpoví na případné dotazy. Správně poučený pacient lépe spolupracuje a tím se dá předcházet komplikacím (Šamánková et al., 2006). 15

16 2.6. Ošetřovatelská péče před, během a po punkci periferní žilní kanyly Ošetřovatelský proces při zavedeném periferním žilním vstupu je konstituován ze tří fází: ošetřovatelské intervence při přípravě pomůcek a klienta pro zavedení žilního vstupu, ošetřovatelské intervence při zavedeném žilním vstupu, ošetřovatelské intervence v místě vpichu kanyly po extrakci žilní kanyly. Proces kanylace periferní žilní kanyly zpravidla probíhá otevřeným způsobem. Uzavřený způsob kanylace je využíván u klientů s velmi vysokým rizikem přenosu infekce. Kanyla pro uzavřenou metodu punkce je vyrobena již se spojovací hadičkou a filtrem pro zamezení úniku krve při punkci žíly (Vytejčková, 2016). Ošetřovatelské intervence před punkcí periferní žilní kanyly Před samotnou kanylací žilního vstupu je podstatné klienta edukovat o výkonu, který mu bude proveden a zajistit jeho souhlas. Důležitým krokem předcházející kanylaci je vizuální zhodnocení klienta a místa punkce. Pro kanylaci je podstatná příprava pomůcek, nutných ke kanylaci periferního katetru a ochranné pomůcky personálu aseptickým způsobem. (viz 2.4 Příprava pomůcek ke kanylaci žilní kanyly). Před vlastní punkcí je dodržena i úprava oblečení, lůžka klienta a jeho prostředí pro bezpečný postup zavedení kanyly a pro následnou komfortní infuzní terapii. Je nezbytné informovat pacienta o signalizačním zařízení. Před samotnou punkci je vhodné vyzvat klienta k použití toalety a dále ho informovat o nutnosti odpojení ošetřujícím personálem od periferní kanyly při jakékoli nutnosti opustit lůžko (Vávrová, 2014). Ošetřovatelský proces během punkce periferní žilní kanyly Hygienická desinfekce rukou; Identifikační kontrola klienta; Vypodložení končetiny vybranou pro punkci savým materiálem a uložení končetiny do vhodné punkční polohy/ fixace končetiny ve vodorovné poloze; Použití zaškrcovadla (Esmarchovo zaškrcovadlo) 5 centimetrů nad místem punkce; Určení přesného místa punkce; 16

17 Navléknutí nesterilních rukavic; Desinfekce místa punkce, dodržení doby expozice desinfekce (až do jejího zaschnutí); Visuální kontrola zavádějící kanyly; Upozornění klienta na dobu, kdy proběhne punkce Po punkci kontrola správné orientace kanyly v žíle (existence krve klienta v průhledné komůrce kanyly), následně povytažení kovového zavaděče a zavedení již jen plastové kanyly; Povolení zaškrcovadla; Tlakový stisk žíly nad místem punkce při odstranění kovového zavaděče; Připojení spojovací hadičky propláchnutou fyziologickým roztokem (F1/1), zkouška průchodnosti a návratu krve; Vizuální kontrola reakcí klienta, místa vpichu; Připojení zátky či infuze ke spojovací hadičce; Ošetření, desinfekce, sterilní krytí místa punkce periferní kanyly a fixace spojovací hadičky; Dle zvyklosti nemocničního zařízení následuje označení periferního žilního vstupu datum kanylace, datum výměny krytí, jméno ošetřovatelského personálu, jež měl v kompetenci punkci či převaz místa punkce; Provedení záznamu do dokumentace klienta dle zvyklosti nemocničního zařízení označení končetiny levé či pravé, den zavedení; Úklid a desinfekce pomůcek, kontrola čistoty a bezpečnosti lůžka klienta a jeho okolí; (Pokorná, Komínková, Sikorová, 2014; Vytečková 2016; Bartůněk, Jurásková, et al., 2016) Ošetřovatelský proces po punkci periferní žilní kanyly Ošetřovatelské intervence po punkci periferní kanyly jsou zaměřeny především na kontrolu místa vpichu, funkčnost katetru, komfort klienta, prováděné aseptickým postupem péče. K monitoringu patří kontrola dne zavedení, kdy maximální možnou dobu zavedení kanyly určuje výrobce a standard daného nemocničního zařízení, nejvýše však hodin (4 dny), polyuretanové kanyly až 5 dní. Z jiné indikace je nutno odstranit kanylu dříve (Vytejčková, 2016). 17

18 Stupeň Reakce 0. Není reakce ani bolest v okolí 1. Pouze bolest, není reakce v okolí 2. Bolest a zarudnutí Bolest, zarudnutí, otok, bolestivý pruh v průběhu žíly Hnis, otok, zarudnutí a bolestivý pruh v průběhu žíly Tabulka 2 Klasifikace flebitis dle Maddona Zodpovědná osoba ošetřující pacienta pravidelně hodnotí a předchází možnosti vzniku komplikacím dle standardu nemocničního pracoviště, kde je zahrnuto: Kontrola místa v pichu 1x za 24 hodin; - transparentní krytí umožňující delší dobu expozice na místě vpichu kanyly a stálou vizuální kontrolu kanyly průhledným typem materiálu (výměna dle výrobce, podle standardu nemocničního zařízení; až 72 hodin); - textilní krytí bez možnosti vizuální kontroly; nutné vyměnit 1x za 24 hodin; Výměna krytí při znečištění či poruchy jeho funkce kdykoli během ošetřovatelské péče Kontrola fixace končetiny, hodnocení a kontrola její mobility; Výměna uzávěru spojovací hadičky po každé aplikaci intravenózních přípravků; je-li využitý bezjehlový vstup, jež je výrobcem povoleno ponechání po více dnů, výměna není nutná Výměna infuzních setů a jeho komponentů (trojcestné kohouty, spojovací hadičky) 1x za 24 hodin, podle potřeby během ošetřovatelské péče kdykoli Záznam o péči a vitalitě místa punkce katetru v dokumentaci klienta dle standardu nemocničního zařízení 18

19 Hodnocení místa vpichu podle hodnotících škál (výběr dle zvyklosti nemocničního zařízení), (Pokorná, Komínková, Sikorová, 2014; Vytejčková, 2016) Ošetřovatelský proces při odstranění kanyly K odstranění kanyly je třeba dodržet aseptickou ošetřovatelskou péči při chystání pomůcek na pojízdní vozík či tác (savé podložení končetiny, sterilní tampóny, desinfekční prostředek, nesterilní rukavice, fixační náplast, emitní miska), dále při samotném výkonu. Postup odstranění kanyly: Hygienická desinfekce rukou; Identifikace pacienta dotazem; Odstranění krytí kanyly (při silném lepení pomoci desinfekčního přípravku či čtverce nejdříve lepení namočit); Klidným tahem extrakce kanyly; Ihned přiložení sterilního tampónu (mírnou kompresí zástava krvácení z punkčního místa); Přelepení tampónu náplastí; Vizuální kontrola krvácení a dalších komplikací spojených se zavedením a odstranění kanyly; Záznam do dokumentace klienta (den odstranění; klasifikace komplikací dle hodnotících škál dle zvyku nemocničního zařízení); Odstranění tampónu po 24 hodinách (dle standardu nemocničního zařízení, dle ordinace lékaře); (Pokorná, Komínková, Sikorová, 2014; Mercy Thomas, 2014) 2.7. Komplikace Zavedení periferní žilní kanyly je invazivní výkon a nese s sebou určitá rizika vzniku infekčních nebo mechanických komplikací. I když jde zdánlivě banální výkon, který je každodenní činností sestry, může ohrozit pacientovo zdraví. Jako rizikové 19

20 faktory počátku komplikací u periferní žilní kanyly označujeme dlouhodobě zavedenou kanylu, nesprávné krytí, nedodržení asepse při zavádění, nebo fixace a chybné ošetřování již zavedené periferní žilní kanyly (Točíková, 2011; Janská, 2005). Další možnou prevencí spojenou se vznikem komplikací s periferní žilní je určitě vzdělávání zdravotnických pracovníků v dané oblasti správných indikací, dovedností při zavádění, v péči o ně. Mělo by se provádět pravidelné ověřování informovanosti u všech zaměstnanců, kteří s periferní žilní kanylou pracují, tedy zavádějí a ošetřují. Současně musí každý zdravotník věnovat patřičnou pozornost hygieně rukou a podle standardního pokynu postupovat. Vždy provádět hygienickou dezinfekci rukou před a po vlastním výkonu zavedení, přepíchnutí, odstranění periferní žilní kanyly nebo při výměně krytí místa vpichu. Palpovat můžeme v místě zavedení pouze před ošetřením místa vpichu aseptickým roztokem. Užití rukavic nesnižuje smysl hygieny rukou, jak si někteří zdravotníci myslí. Při zavádění periferní kanyly se používají jen čisté nebo sterilní rukavice. Samozřejmostí musí být pečlivé dodržování zásad aseptického ošetření při zavádění i péči o místo zavedení periferní žilní kanyly (Jirouš, 2013). Flebitida a tromboflebitida Zánět žíly, flebitida je jednou z nejčastějších komplikací. Vliv na rozvoj flebitidy má velikost kanyly, místo zavedení a užití aplikovaných roztoků (Hudáková, 2011). Rozlišujeme flebitidu mechanickou, kdy dochází k narušení žilní stěny nežádoucím pohybem kanyly; flebitidu chemickou, která vzniká při aplikaci léků nebo aplikaci roztoků o vysoké koncentraci iritujících žilní stěnu; a septickou flebitidu, při které dochází k vniknutí bakterií do krevního řečiště při zavádění periferní žilní kanyly a nedodržení aseptických postupů (Mikšová, 2006; Hudáčková, 2010; Sestra, 2010). Mezi lokální příznaky flebitidy patří zarudnutí, bolestivost, otok, zatvrdnutí až hnisání v místě vpichu kanyly (Kapounová, 2007). Symptomy celkové jsou popsány jako zvýšená tělesná teplota, zimnice, schvácenost, tachykardie, snížený krevní tlak, leukocytóza, zvýšená sedimentace krvinek (Hudáková, 2011). Rozsah rozvoje flebitidy je možné posuzovat dle stupnice Maddona. U stupně 0 není bolest ani reakce v okolí místa vpichu, stupeň 1 bolest bez reakce v okolí místa vpichu, stupeň 2 charakterizuje bolest a zarudnutí, stupeň 3 bolest, otok, zarudnutí, v průběhu žíly bolestivý pruh. Typický pro stupeň 4 je hnis, zarudnutí, otok a bolestivý pruh v průběhu žíly 20

21 (Charvát, 2006). Jestliže dojde k zánětu žíly a dalšímu vzniku krevní sraženiny, která cévu uzavírá, vzniká tromboflebitida (Hudáčková, 2010; Sestra, 2010). Hematomy Další častou komplikací jsou hematomy neboli krevní podlitina. Hudáková uvedla, že jako nejčastější příčinu hematomu je neúspěšný vpich nebo technicky špatné odstranění kanyly. Mnohdy se tak děje při paravenosním zavedení periferní žilní kanyly. Při odstranění kanyly se vzniku hematomu dá předejít stlačením místa punkce asi na 3 minuty. Prevencí je před každým podáním léčiv kontrola funkčnosti periferní žilní kanyly (Hudáková, 2011; Sestra; 2010, Kapounová, 2007). Embolie Embolie při intravenózní terapii je jako komplikace vzácná, ale možná. Při vniknutí vzduchu do krevního oběhu může dojít k embolizaci, je tedy důležité důkladně odvzdušnit celý infuzní set. Při proplachování kanyly vzniká nejčastěji embolie krevní sraženinou. Trombus se může vytvářet uvnitř žíly nebo na konci kanyly a při násilném proplachování se uvolní. Katétrová embolie může vzniknout z důvodu nesprávného postupu při kanylaci cévy, kdy při opětovném zavedení jehly dochází k odříznutí kousku kanyly, proto je opakované vsunování jehly do kanyly přísně zakázáno (Hudáková, 2011; Sestra, 2010). Příznaky embolie jsou bolest na hrudi, dušnost, porucha vědomí, porucha pulzu, viditelné vzduchové bubliny v setu. Při vzniku jakékoliv komplikace je nezbytné zastavit infuzi, monitorovat životní funkce tak aby se podpořil vstup vzduchu do pravé předsíně, otočíme pacienta na pravý bok (Hudáková, 2011). Punkce arterie Komplikace méně častá, ale velmi nebezpečná, za nepříznivých předpokladů může vést k nekróze tkáně. Při sebemenším podezření na punkci arterie je nutné okamžitě vytáhnout kanylu a důkladně komprimovat místo vpichu. Nesprávné nabodnutí arterie 21

22 bývá doprovázeno pulzující světle červenou krví, hrozí vysoké riziko krvácení a vzniku hematomu (Hudáková, 2011; Sestra, 2010; Vytejčková, 2015). Extravazace Extravazace je prosakování podaných látek mimo žílu. Některé látky mohou způsobit nekrózu (Šamánková, 2006). Mezi nejvíce obávané léky patří cytostatika. Cytostatika způsobují při extravazaci do periferie nekrózy tkání. Můžou vzniknout až rozsáhlé defekty, které žádají chirurgický zákrok (Maňásek a kol., 2012). Šamánková popsala příznaky na tuto komplikaci takto: otok, bolest, bledá studená kůže, zastavení infúze nebo zpomalení, uvolněná kanyla, nekrotická kůže. Jako hlavní cíl sestry uvedla elevaci končetiny, ukončit infuzi, kontrolovat citlivost v místě zavedení periferní žilní kanyly a informovat lékaře (Šamánková, 2006). Okamžitě ukončíme podávání léků nebo infuzního roztoku a snažíme se stříkačkou odsát zůstatek podané látky z kanyly. Až posléze kanylu extrahujeme, na místo netlačíme. Po ordinaci lékaře je možné podat intradermálně antidotum nebo kortikoidy. Můžeme aplikovat studené obklady (Hudáčková, 2015). Jako prevence této komplikace je pravidelná kontrola a dobrá spolupráce zdravotníka s pacientem (Hudáková, 2011). Jestliže jsou do periferie aplikována cytostatika, při každém cyklu by se mělo střídat místo vpichu, aby nedocházelo k opětovné aplikaci ve stejném místě. Součástí prevence je dokumentace o místě zavedení periferní žilní kanyly (Maňásek a kol., 2012). Další komplikace Při podezření na kteroukoli komplikaci je nutné kanylu vyjmout a zkontrolovat její celistvost. Existuje mnoho dalších komplikací (poranění nervu, infiltrace), některé jsou méně závažné, ale pro pacienta je nepříjemná kterákoliv komplikace. Proto je důležité dbát na správné postupy a snažit se případným komplikacím předejít. Mezi další možné komplikace patří alergická reakce na podaný lék, infuzní roztok nebo na látku, ze které je vyrobena periferní kanyla. Příznaky mohou být různé, nenápadné, například vyrážka, svědění, otok, zarudnutí v obličeji, sekrece z nosu. Může se objevit i bronchospasmus, kolaps až srdeční zástava. Proto je důležité sledování pacienta v průběhu aplikace léčiva. Vazovagální synkopa patří mezi časté komplikace, 22

23 neohrožuje pacienta na životě, ale je nepříjemná. Mezi příznaky patří bledost, nevolnost, pocit na omdlení, studená akra. Prevencí je zavádět periferní žilní kanylu u sedícího nebo ležícího pacienta. Při vzniku této komplikace zvedneme pacientovi dolní končetiny, vyvětráme místnost, napojíme infuzi a monitorujeme krevní tlak (Hudáková, 2011; Sestra, 2010). Mezi komplikace spojené s periferní žilní kanylou můžeme zařadit poranění se zdravotnického personálu o použitou jehlu. Jedná se o zhruba jeden milion poranění za rok v Evropě. Ve Spojených státech amerických se poraní až 1000 zdravotníků každý den. Nejvíce ohroženou skupinou jsou zdravotníci s krátkou praxí ve zdravotnictví. Proto při každé manipulaci s použitou jehlou dbáme vysoké bezpečnosti a ihned ji ukládáme do předem připravených kontejnerů na ostrý infekční odpad (Krška, 2011). 2.8 Indikace pro odstranění, výměnu periferní žilní kanyly O zrušení periferní žilní kanyly rozhoduje lékař i v případě, jestliže už není potřeba žilního přístupu. Sestra smí bez indikace lékaře periferní žilní kanylu vytáhnout a znovu napíchnout, jestli od jeho zavedení uplynuly tři dny nebo se vyskytly komplikace, které jsou spojené se zavedeným žilním katétrem (Kelnarová, 2009). K důvodům, vedoucím k nutnosti odstranění periferní žilní kanyly patří: infiltrace; extravazace; znaky infekce; znaky flebitidy; nefunkčnost; nepotřebnost; diskomfort klienta; (Mercy Thomas, 2014) K důvodům vedoucím k nutnosti vyměnit periferní žilní katetr patří: uplynutí doby možné ponechat zavedený katetr dle výrobce; dle standardu pracoviště; 23

24 nefunkčnost (neprůchodnost; bez zpětného krevního návratu); extravazace; infiltrace; znaky infekce; znaky flebitidy; diskomfort klienta; (David LaPierre, 2011; Mercy Thomas, 2014; Pokorná, Komínková, Sikorová, 2014) 24

25 3 Výzkumná část Praktická část se zaměřuje na dosavadní výzkum, charakteristiku vzorků respondentů, popis metodiky práce, vývoj výzkumu, charakteristiku výzkumu, zpracování získaných dat a vlastní výsledky výzkumu. 3.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cílem výzkumu bylo zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu na odděleních s interním a chirurgickým zaměřením. Výzkumné otázky: 1. Jaké znalosti mají všeobecné sestry o problematice periferní žilní kanyly? 2. Ovlivňuje vzdělání sester a délka praxe znalosti všeobecných sester o periferní žilní kanyle? 3. Jsou v praxi všeobecných sester dodržovány standardy ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu? 3.2 Metodika výzkumu Výzkumné kvantitativní šetření bylo provedeno za pomocí anonymního dotazníku vlastní konstrukce (příloha1). Dotazník byl distribuován ve Fakultní nemocnici Brno. Dotazník obsahuje kombinaci otevřených a uzavřených otázek v počtu 26. Vyhodnocená data byla použita ke zpracování grafů. Otázky v dotazníku zjišťují, zdali mají všeobecné sestry komplexní přehled a znalosti o problematice periferní žilní kanyly, včetně užívání ochranných pomůcek. 3.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Skupinu respondentů tvořily všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti pracující na vybraných chirurgických a interních odděleních Fakultní nemocnice Brno. V úvodu dotazníku jsem respondenty seznámila s tématem mé bakalářské práce a ujistila jsem je, že dotazník je zcela anonymní. Vyplnění dotazníku bylo dobrovolné. 25

26 3.4 Průběh výzkumu V úvodu jsem musela podat žádost ve FN Brno ke sběru dat. Schválená žádost je uvedená v příloze 2. Následně proběhla distribuce dotazníků na jednotlivá pracoviště. Výzkumné šetření probíhalo od ledna 2017 do března

27 Respondenti 3.6 Výsledky výzkumu Položka 1 V této položce jsme se dotazovaly, jaké respondenti mají nejvyšší dosažené vzdělání. Ve výběru byly následující možnosti střední zdravotnická škola zakončena maturitou, vyšší odborná škola, vysokoškolské bakalářské, magisterské studium, stále studuji. Z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných respondentů uvedlo 57 (57 %) respondentů za střední zdravotnickou školu ukončenou maturitou, 28 (28 %) dotazovaných respondentů označilo vyšší odborné vzdělání absolutoriem, 13 (13 %) respondentů označilo vysokoškolské vzdělání a 2 (2 %) respondentů označilo, že stále studují. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 1. 60,00% 50,00% 57,00% 40,00% 28,00% 30,00% 20,00% 13,00% 10,00% 2,00% 0,00% SZŠ s maturitou Vyšší odborné, Dis. Bc., Mgr., PhD. Stále studuji Vzdělání Graf 1 Vzdělání respondentů 27

28 Respondenti Položka 2 V této položce jsme se dotazovaly, jaké mají specializační vzdělání. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 85 (8 5%) respondentů nemá specializační vzdělání, 13 (13 %) respondentů označilo ARIP, 1 (1 %) respondent uvedl jiné. Variantu studuji, označil 1 (1 %). Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 2. 85,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 13,00% 1,00% ARIP Studuji Nemám specializaci Specializace Jiné 1,00% Graf 2 Vzdělání respondentů Položka 3 V této položce jsme se ptaly respondentů, jaká je délka jejich praxe ve zdravotnictví. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 9 (9 %) dotazovaných, že délku praxe mají 0 1 rok, 25 (25 %) dotazovaných uvedlo, že mají 1 5 let praxe, 29 (29 %) respondentů mají 5 10 let praxe, 17 (17 %) respondentů mají let praxe, 13 (13 %) dotazovaných uvedlo, že mají let praxe, 7 (7 %) dotazovaných uvedlo 20 a více let praxe ve zdravotnictví. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 3. 28

29 Respondenti Respondenti 30,00% 25,00% 29,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 9,00% 17,00% 13,00% 7,00% 0,00% 0-1 rok 1-5 let 5-10 let let let 20 a více let Délka praxe Graf 3 Délka praxe respondentů Položka 4 V této položce jsme se ptaly, jaké má zaměření pracoviště, na kterém pracují. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 43 (43 %) dotazovaných, že pracují na interním pracovišti, 57 (57 %) dotazovaných pracuje na chirurgickém pracovišti. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 4. 57,00% 60,00% 43,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% interní Zaměření pracoviště chirurgické Graf 4 Zaměření pracoviště 29

30 Respondenti Položka 5 V této položce jsme se ptaly, na jakém typu oddělení respondenti pracují. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 51 (51 %) dotazovaných, že pracují na standardním oddělení, 47 (47 %) dotazovaných pracuje na jednotce intenzivní péče a 2 (2 %) respondentů uvedlo jiné. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 5. 60,00% 50,00% 51,00% 47,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Standardní oddělení Intenzivní péče Jiné Typ oddělení, na kterém pracují respondenti 2,00% Graf 5 Typ oddělení, na kterém pracují respondenti Položka 6 V této položce jsme se ptaly, zdali se respondenti na svém pracovišti setkávají s pacienty s periferní žilní kanylou. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 70 (70 %) dotazovaných ano. 18 (18 %) respondentů uvedlo často, 11 (11 %) dotazovaných uvedlo zřídka a 1 (1 %) uvedl ne. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 5. 30

31 Respondenti Respondenti 70,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 18,00% 11,00% 1,00% 0,00% Ano Často Zřídka Ne Četnost setkávání se s periferní žilní kanylou Graf 6 Četnost setkávání se s periferní žilní kanylou Položka 7 V této položce jsme se dotazovaly, jestli dotazovaní kanylují na svém pracovišti periferní žilní kanylu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 89 (89 %) dotazovaných ano, 8 (8 %) respondentů uvedlo, že pacient má již kanylu zavedenou, 3 (3 %) uvedlo ne. Žádný z dotazovaných neuvedl jinou možnost. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 7. 89,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 3,00% 8,00% ano ne má již zavedenou Kanylace periferní žilní kanyly jiné 0,00% Graf 7 Kanylace periferní žilní kanyly 31

32 Respondenti Položka 8 V této položce jsme se ptaly, zdali respondenti mají na svém pracovišti k dispozici standard pro péči o periferní žilní kanylu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 95 (95 %) dotazovaných ano, 1 (1 %) respondentů uvedlo ne, 4 (4 %) dotazovaných uvedlo nevím. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 8. 95,00% 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1,00% 4,00% ano ne nevím Ošetřovatelský standard k dispozici na oddělení Graf 8 Ošetřovatelský standard k dispozici na oddělení Položka 9 V této položce jsme se ptaly, jakým způsobem probíhá školení v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu. Z celkového počtu 137 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 38 respondentů označilo proškolení vedoucím pracovníkem, 36 dotazovaných označilo řízená dokumentace pracoviště, 33 respondentů označilo neprobíhá 24 dotazovaných označilo seminář, nevím odpověděli 4 respondenti, 2 respondenti označili kurz. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 9. 32

33 Respondenti Školení v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu Graf 9 Školení v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu Položka 10 K této položce jsme se ptaly respondentů, který z uvedených NLZP má kompetenci k zavádění periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 366 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, odpovědělo 100 respondentů registrovaná všeobecná sestra, 89 uvedlo možnost zdravotnický záchranář, porodní asistentku uvedlo 73 respondentů, 66 respondentů označilo dětskou sestru, 35 dotazovaných zdravotnický asistent, ošetřovatele označilo 3 dotazovaných a na variantu jiné odpovědělo 0 respondentů. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 10 33

34 Respondenti Respondenti Kompetence k zavedení periferní žilní kanyly Graf 10 Kompetence k zavedení periferní žilní kanyly Položka 11 K této položce jsme se ptaly respondentů, jaké velikosti periferních žilních kanyl používají na oddělení nejčastěji. Z celkového počtu 186 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, odpovědělo 1 dotazovaných oranžová 14 G, 0 respondentů uvedlo šedá 16 G, 38 respondentů označilo zelená 18 G. Růžová 20 G uvedlo 89 respondentů, 58 uvedlo možnost modrá 22 G. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu oranžová šedá zelená růžová modrá Nejčastěji užívaná periferní žilní kanyla Graf 11 Nejčastěji užívaná periferní žilní kanyla 34

35 Respondenti Položka 12 V této položce jsme se ptaly, zda respondenti na svém pracovišti používají bezpečnostní periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 59 (59 %) dotazovaných ano, 33 (33 %) respondentů uvedlo ne, 8 (8 %) dotazovaných uvedlo nevím. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu ,00% 60,00% 50,00% 40,00% 33,00% 30,00% 20,00% 8,00% 10,00% 0,00% ano ne nevím Používání bezpečnostních kanyl Graf 12 Používání bezpečnostních kanyl Položka 13 V této položce jsme se ptaly, jestli respondenti edukují pacienta před výkonem. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 83 (83 %) dotazovaných ano, 7 (7%) respondentů uvedlo často, 5 (5%) dotazovaných uvedlo zřídka a 5 (5 %) uvedl ne. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

36 Respondenti Respondenti 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 83,00% 7,00% 5,00% 5,00% ano často zřídka ne Edukace pacienta Graf 13 Edukace pacienta před výkonem Položka 14 V této položce jsme se ptaly, jestli respondenti provádí hygienickou dezinfekci rukou před výkonem. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 91 (91 %) dotazovaných ano, vždy, 4 (4 %) respondentů uvedlo občas, 1 (1 %) dotazovaných uvedlo spíše ne a 4 (4 %) uvedlo ne. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu ,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 91,00% 4,00% 1,00% ano, vždy občas spíše ne ne Hygienická dezinfekce rukou 4,00% Graf 14 Hygienická dezinfekce rukou před výkonem 36

37 Respondenti Položka 15 K této položce jsme se ptaly respondentů, jestli používají při kanylaci periferní žilní kanyly ochranné pomůcky. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 66 (66 %) respondentů označilo ano, vždy, 31 (31 %) respondentů označilo pouze u infekčního pacienta. Možnost nepoužívám zvolili 3 (3 %) respondenti. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu ,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ano, vždy pouze u infekčního pacienta 31,00% Používání ochranných pomůcek nepoužívám 3,00% Graf 15 Používání ochranných pomůcek Položka 16 V této položce jsme se ptaly, jaké ochranné pomůcky respondenti používají při kanylaci periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 112 odpovědí, kdy odpovídalo 100 (100 %) respondentů uvedlo 91 dotazovaných rukavice, 10 respondentů uvedlo ústenky, 6 dotazovaných uvedlo igelitové zástěry a 5 uvedlo jiné. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

38 Respondenti rukavice ústenky zástěry jiné Užívané ochranné pomůcky Graf 16 Užívané ochranné pomůcky při kanylaci periferní žilní kanyly Položka 17 V této položce jsme se ptaly, jakým způsobem respondenti postupují při dezinfekci místa vpichu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo odpověď a) postříkám dezinfekcí, dezinfekci krouživým pohybem setřu a kanyluji 5 (5 %). Odpověď b) postříkám dezinfekcí a ihned kanyluji uvedli 2 (2 %) respondenti, 7 (7 %) označilo odpověď c) postříkám dezinfekcí, dodržím dobu expozice a kanyluji, 85 (85 %) respondentů uvedlo odpověď d) postříkám dezinfekcí, přebytečnou dezinfekci setřu a kanyluji a 1 (1 %) respondent uvedl odpověď e) nedezinfikuji místo vpichu. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

39 Respondenti Respondenti 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 5,00% odpoveď a) 2,00% 7,00% odpveď b) odpověď c) 85,00% odpověď d) Postup dezinfekce místa vpichu 1,00% odpověď e) Graf 17 Postup dezinfekce místa vpichu Položka 18 V této položce jsme se ptaly, jakým způsobem se respondenti přesvědčí, že jsou opravdu v žíle. Z celkového počtu 113 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, 79 respondentů uvedlo návrat krve, 30 respondentů uvedlo proplach, 3 dotazovaní uvedli, ihned napojím infuzi nebo aplikuji lék a 1 uvedl, že neprovádí kontrolu. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu návrat krve proplach ihned napojím infůzi 3 1 Kontrola správného zavedení kanyly neprovádím Graf 18 Kontrola správného zavedení kanyly 39

40 Respondenti Položka 19 V této položce jsme se ptaly, jestli se u respondentů na oddělení používá heparinová zátka. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 54 (54 %) dotazovaných ano, 44 (44 %) respondentů uvedlo spíše ano, 2 (2 %) dotazovaných uvedlo spíše ne. Na odpovědi ne a nevím respondenti neodpověděli. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu ,00% 54,00% 50,00% 44,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 2,00% 0,00% 0,00% 0,00% ano spíše ano spíše ne ne nevím Používání heparinové zátky Graf 19 Používání heparinové zátky Položka 20 V této položce jsme se ptaly, jaká je u respondentů na oddělení maximální doba zavedení periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 4 (4 %) dotazovaných 24 hodin, 26 (26 %) respondentů uvedlo hodin, 1 (1 %) dotazovaných uvedlo neomezeně, 69 (6 9%) uvedlo dle standardu ošetřovatelské péče. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

41 Respondenti Respondenti 69,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 4,00% 26,00% 1,00% 24h 48-72h neomezeně dle standu oš. péče Maximální doba zavedení kanyly Graf 20 Maximální doba zavedení kanyly Položka 21 V této položce jsme se respondentů ptaly, jak často provádí převaz periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 54 (54 %) dotazovaných dle potřeby, 44 (44 %) respondentů uvedlo 1x za 24 hodin, 2 (2 %) dotazovaných uvedlo nepřevazuji. Na odpověď při znečištění krytí respondenti neodpověděli. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu ,00% 50,00% 40,00% 30,00% 54,00% 44,00% 20,00% 10,00% 2,00% 0,00% 0,00% dle potřeby 1x za 24h nepřevazuji při znečištění krytí Převaz periferní žilní kanyly Graf 21 Převaz periferní žilní kanyly 41

42 Respondenti Položka 22 V této položce jsme se ptaly, co respondenti kontrolují při převazu periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 492 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 93 dotazovaných označilo zarudnutí, 86 respondenti označili otok, 68 respondentů označilo hematom, 90 dotazovaných označilo průchodnost, 84 respondentů označilo bolestivost. Stav kanyly odpovědělo 68 respondentů. Nic nekontroluji, označili 3 respondenti. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu Kontrola při převazu periferní žilní kanyly Graf 22 Kontrola při převazu periferní žilní kanyly Položka 23 V této položce jsme se ptaly, zda respondenti znají škálu pro hodnocení místa vpichu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 10 (10 %) dotazovaných ne, 90 (90 %) dotazovaných uvedlo ano. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

43 Respondenti Respondenti 90% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 10,00% ne ano Znalost škály pro hodnocení místa vpichu Graf 23 Znalost škály pro hodnocení místa vpichu Položka24 V této položce jsme se ptaly, jaký je nejčastější důvod vytažení periferní žilní kanyly na oddělení u respondentů. Z celkového počtu 288 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 73 dotazovaných označilo neprůchodnost, 60 respondenti označili paravenosní podání, 66 respondentů označilo nepotřebnost, 46 dotazovaných označilo flebitida, 43 respondentů označilo vytažení pacientem. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu Důvod vytažení periferní žilní kanyly Graf 24 Důvod pro vytažení periferní žilní kanyly 43

44 Respondenti Položka 25 V této položce jsme se ptaly, jaké jsou u respondentů na oddělení nejčastější komplikace spojené se zavedením periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 234 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 5 dotazovaných označilo napíchnutí nervu, 7 respondenti označili napíchnutí arterie, 5 respondentů označilo embolie, 8 dotazovaných označilo alergická reakce na dezinfekční prostředek, náplast, 49 respondentů označilo zanesení infekce, flebitidy, 76 respondentů uvedlo paravenosní aplikaci. Rupturu žíly uvedlo 68 respondentů, 14 označilo porušení kožní integrity, 2 respondentů uvedlo odpověď žádná. Možnost jiné respondenti neoznačili. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu Nejčastější komplikace Graf 25 Nejčastější komplikace spojené se zavedením periferní žilní kanyly Položka 26 V této položce jsme se ptaly, zda mají respondenti zájem o problematiku periferní žilní kanylace. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 51 (51 %) dotazovaných ne, 49 (49 %) dotazovaných uvedlo ano. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu

45 Respondenti 51,00% 51,00% 50,50% 50,00% 49,50% 49,00% 49,00% 48,50% 48,00% ano Zájem o problematiku periferní žilní kanylace ne Graf 26 Zájem o problematiku periferní žilní kanylace 45

46 3.7 Diskuze Výzkum byl zpracován prostřednictvím dotazníkového šetření ve Fakultní nemocnici Brno. Nejvyšším dosažením vzděláním je středoškolské s maturitou, poté vyšší odborné, dále vysokoškolské a nejméně je stále studujících dotazovaných. Nejčastěji respondenti uváděli, že specializaci nemají, poté ARIP a na posledním místě uváděli, že mají jiné specializace nebo ještě studují. Nejčastěji respondenti uváděli, že délku praxe mají 5 10 let, poté 1 5 let, let, dále 15 20, 0 1 rok a v poslední řadě, že mají praxi 20 a více let. Typ oddělení, na kterém respondenti pracují, bylo nejčastěji uváděno standardní oddělení, poté jednotka intenzivní péče a v poslední řadě uvedli respondenti jiné. Dále respondenti nejčastěji odpověděli, že pracují v chirurgickém oboru o něco méně dotazovaných uvedlo interní obor. Cílem práce bylo zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu, což se povedlo se 100% návratností dotazníků. V položce 6 jsme se zajímaly, jestli se respondenti setkávají s periferní žilní kanylou na svém pracovišti. Z vyhodnocené otázky jsme zjistily, že se 70 (70 %) respondentů s periferní žilní kanylou na svém pracovišti setkává. Často uvedlo 18 (18 %) dotazovaných, zřídka se setkává s periferní žilní kanylou 11 (11 %) a odpověď ne označil 1 (1 %) respondent. V položce 7 jsme se dotazovaly, zdali respondenti na svém pracovišti kanylují periferní žilní kanylu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 89 (89 %) dotazovaných, že na svém pracovišti kanylují. Z tohoto množství se dá usuzovat, že sestry mají dobrou zkušenost se zaváděním periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 8 (8 %) respondentů uvedlo, že se k nim pacient dostane již se zavedenou kanylou, 3 (3 %) uvedlo, že nekanylují periferní žilní kanylu. Žádný z dotazovaných neuvedl jinou možnost. V položce 8 jsme zjišťovaly, jestli mají respondenti na svém pracovišti k dispozici ošetřovatelský standard pro péči o periferní žilní kanylu, 95 (95 %) dotazovaných uvedlo možnost ano. Domnívám se, že pokud respondenti ví, že mají zmíněný standard na oddělení, že tedy mají dostatečný přehled o dané problematice, 1 (1 %) dotazovaných uvedl, že standard k dispozici nemají a 4 (4 %) uvedli možnost nevím. Položka 9 se zaměřuje na otázku, jakým způsobem jsou respondenti na svém pracovišti proškolováni v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu. Z celkového počtu 137 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, uvedlo 38 respondentů, že bylo proškoleno vedoucím pracovníkem, dle mého názoru 46

47 je proškolování vedoucími pracovníky nejlepší možnou variantou, 36 dotazovaných označilo řízenou dokumentaci pracoviště, 33 respondentů označilo že školení v této problematice u nich na oddělení neprobíhá, 24 dotazovaných označilo seminář, nevím odpověděli 4 respondenti, 2 respondenti označili odpověď kurz. V položce 10 jsme se zajímaly, jestli respondenti ví, který z NLZP má kompetenci k zavádění periferní žilní kanyly. U této otázky byla možnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 366 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, uvedlo 100 respondentů, že kompetence pro zavádění periferní žilní kanyly 100 má registrovaná všeobecná sestra, 89 respondentů uvedlo možnost zdravotnický záchranář, porodní asistentku uvedlo 73 respondentů, 66 respondentů označilo dětskou sestru, 35 dotazovaných uvedlo možnost zdravotnický asistent, ošetřovatele označilo 3 dotazovaných a na variantu jiné nikdo neodpověděl. Položka 11 zjišťovala, jaké velikosti periferních žilních kanyl respondenti nejčastěji používají. Z celkového počtu 186 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, odpověděl 1 dotazovaný, že nejčastěji používá kanylu oranžovou 14 G, 0 respondentů uvedlo šedou 16 G, 38 respondentů označilo zelenou, 18 G. Růžovou, 20 G uvedlo 89 respondentů, 58 uvedlo možnost modrá 22 G. V položce 12 jsme zjišťovaly, zda respondenti používají bezpečnostní kanyly, 59 (59 %) dotazovaných uvedlo, že bezpečnostní kanyly používají, 33 (33 %) uvedlo možnost ne. Odpověď nevím označilo 8 (8 %) respondentů. Položka 13 se dotazuje respondentů, jestli edukují pacienta před výkonem, 83 (83 %) uvedlo ano, 7 (7 %) označilo odpověď často, 5 (5 %) respondentů uvádí odpověď zřídka a ne. Položka 14 se respondentů dotazuje, jestli provádí hygienickou dezinfekci rukou před výkonem. Překvapilo mě, že 91 (91 %) respondentů uvedlo, ano vždy, 4 (4 %) dotazovaných uvedlo občas, stejné množství dotazovaných uvedlo odpověď ne a 1 (1 %) označilo odpověď spíše ne. V položce 15 jsme se dotazovaly, jestli při kanylaci periferní žilní kanyly respondenti používají ochranné pomůcky. Z dotazovaných respondentů 66 (66 %) označilo, že používají ochranné pomůcky vždy, 31 (31 %) respondentů označilo odpověď pouze u infekčního pacienta. Možnost nepoužívám ochranné pomůcky, zvolili 3 (3 %) respondenti. Používání ochranných pomůcek by mělo být samozřejmostí pro každého zdravotnického pracovníka, proto odpověď, že respondenti používají ochranné pomůcky pouze u infekčního pacienta, mě překvapila. Položka 16 navazuje na položku 15, kdy jsme zjišťovaly, jaké ochranné pomůcky respondenti používají při kanylaci periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 112 odpovědí, kdy odpovídalo 100 (100 %) respondentů uvedlo 91 dotazovaných rukavice, 10 respondentů uvedlo 47

48 ústenky, 6 dotazovaných uvedlo igelitové zástěry a 5 uvedlo jiné. Položka 17 se respondentů dotazuje, jak postupují při dezinfekci místa vpichu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo odpověď postříkám dezinfekcí, dezinfekci krouživým pohybem setřu a kanyluji 5 (5 %). Odpověď postříkám dezinfekcí a ihned kanyluji uvedli 2 (2 %) respondenti, 7 (7 %) označilo odpověď postříkám dezinfekcí, dodržím dobu expozice a kanyluji, 85 (85 %) respondentů uvedlo odpověď, postříkám dezinfekcí, přebytečnou dezinfekci setřu a kanyluji a 1 (1 %) respondent uvedl odpověď, že nedezinfikuji místo vpichu. V položce 18 jsme zjišťovaly, jakým způsobem se respondenti přesvědčí, že jsou opravdu v žíle. U této otázky byla možnost více odpovědí. Z celkového počtu 113 odpovědí, kdy odpovídalo 100 dotazovaných, 79 respondentů uvedlo, že kontroluje návrat krve ve spojovací hadičce, 30 respondentů uvedlo, že kanylu propláchnou fyziologickým roztokem, 3 dotazovaní uvedli, že ihned napojí infuzi nebo aplikují lék a 1 uvedl, že neprovádí kontrolu. Položka 19 se respondentů ptá, jestli u nich na oddělení používají heparinovou zátku. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 54 (54 %) dotazovaných, že heparinovou zátku u nich na oddělení používají, 44 (44 %) respondentů uvedlo odpověď spíše ano a 2 (2 %) dotazovaných uvedlo spíše ne. Na odpovědi ne a nevím respondenti neodpověděli. V položce 20 jsme se dotazovaly, jaká je maximální doba zavedení periferní žilní kanyly. Porovnávaly jsme bakalářskou práci Elišky Kerekové z roku 2012, Periferní žilní vstupy v kontextu kvalitní a bezpečné péče, kdy respondenti její práce uvedli, že maximální doba zavedení periferní žilní kanyly je pro 59 % dotazovaných hodin, 26 % uvedlo hodin a 16 % uvedlo 72 hodin. V mé práci výsledky byly z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 4 (4 %) dotazovaných, že maximální doba zavedení je 24 hodin, 26 (26 %) respondentů uvedlo hodin, 1 (1 %) dotazovaných uvedlo neomezeně, 69 (69 %) uvedlo dle standardu ošetřovatelské péče. Položka 21 zjišťuje u respondentů, jak často na svém oddělení provádí převaz periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 54 (54 %) dotazovaných, že periferní žilní kanylu převazují dle potřeby, 44 (44 %) respondentů uvedlo 1x za 24 hodin, 2 (2 %) dotazovaných uvedlo, že nepřevazují. Na odpověď při znečištění krytí respondenti neodpověděli. Položka 22 se respondentů ptá, co kontrolují při převazu periferní žilní kanyly. Z celkového počtu 492 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 93 dotazovaných označilo zarudnutí, 86 respondenti označili otok, 68 respondentů označilo hematom, 90 dotazovaných označilo 48

49 průchodnost, 84 respondentů označilo bolestivost. Stav kanyly odpovědělo 68 respondentů. Nic nekontroluji, označili 3 respondenti. Položka 23 se respondentů ptá, zda znají škálu pro hodnocení místa vpichu. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 10 (10 %) dotazovaných ne. 90 (90 %) dotazovaných uvedlo ano. V položce 24 se ptáme, jaký je nejčastější důvod vytažení periferní žilní kanyly. Srovnání provádíme s bakalářskou prací s podobným tématem. A to s bakalářskou prací Viktora Komínka z roku 2006, Péče o periferní žilní vstupy na vybraných pracovištích FN Brno, výsledky v jeho práci byly, že nejčastějším důvodem pro vytažení periferní žilní kanyly byla nepotřebnost, tuto odpověď označilo 36 dotazovaných, neprůchodnost označilo 20 respondentů, paravenosní podání uvedlo 16 dotazovaných, 19 označilo flebitidu. V mém výzkumu se ukázalo, že z celkového počtu 288 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 73 dotazovaných označilo, jako nejčastější důvod neprůchodnost, 60 respondentů označilo paravenosní podání, 66 respondentů označilo nepotřebnost, 46 dotazovaných označilo flebitidu, 43 respondentů označilo vytažení pacientem. Položka 25 se respondentů dotazuje, jaké jsou nejčastější komplikace spojené s periferní žilní kanylou na jejich pracovišti. Opět bylo možné uvést více odpovědí. Z celkového počtu 234 odpovědí, kdy odpovídalo 100 respondentů, 5 dotazovaných označilo odpověď napíchnutí nervu, 7 respondentů označilo napíchnutí arterie, 5 respondentů označilo embolie, 8 dotazovaných označilo alergická reakce na dezinfekční prostředek, náplast, 49 respondentů označilo zanesení infekce, flebitidy. 76 respondentů uvedlo paravenosní aplikaci. Rupturu žíly uvedlo 68 respondentů. 14 označilo porušení kožní integrity, 2 respondenti uvedli odpověď žádná. Možnost jiné respondenti neoznačili. V položce 26 jsme se respondentů ptaly, zda je problematika periferní žilní kanylace zajímá. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 51 (51 %) dotazovaných, že je problematika nezajímá. 49 (49 %) dotazovaných uvedlo ano. 49

50 Vyhodnocení výzkumných otázek Jaké znalosti mají všeobecné sestry o problematice periferní žilní kanyly? Sestry o problematice periferní žilní kanyly mají dostatečné znalosti. Mají přehled o tom, že existuje na jejich oddělení standard ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu. Dále mají přehled o tom, co kontrolovat při převazu periferní žilní kanyly a jak často mají provádět převaz vstupu. Nicméně nemají potřebu se o danou problematiku dál zajímat. Ovlivňuje vzdělání sester, délka praxe, typ oddělení na, kterém pracují znalosti všeobecných sester o periferní žilní kanyle? V mém výzkumu úroveň znalostí všeobecných sester o problematice periferní žilní kanyly není závislá na výši jejich dosaženého vzdělání, délce praxe ve zdravotnictví, typu oddělení, na kterém pracují. Jsou v praxi všeobecných sester dodržovány standardy ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu? Výsledky odhalily slabá místa v oblasti aseptických postupů, kdy sestry nedodržují před výkonem dobu expozice dezinfekčního prostředku. Nejčastěji před vpichem přebytečnou dezinfekci setřou a kanylují. Dalším zjištěním bylo, že 31 % dotázaných sester při zavádění periferní žilní kanyly používá ochranné rukavice pouze u infekčního pacienta. 3.8 Návrh na řešení a doporučení pro praxi Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že sestry mají dobré znalosti v péči o periferní žilní kanylu. Nicméně by měly získat více informací ohledně expoziční doby užívaných dezinfekcí a užívání ochranných pomůcek. Řešení tohoto problému bych viděla v seminářích, které by informovaly o problematice periferní žilní kanyly. Bylo by vhodné vytvořit i edukační materiály, nebo instruktážní video se zobrazením postupu při zavádění periferní žilní kanyly. Nebo právě edukační materiály o chybných 50

51 postupech při kanylaci periferní žilní kanyly. Dále by nebylo od věci, aby staniční sestry pravidelně reedukovaly personál v dané problematice. Tyto informace by měly být na každém oddělení dostupné. Sestry by měli přijmout fakt, že kanylace periferního žilní kanyly je invazivním zákrokem, který je spojen s mnoha komplikacemi. 51

52 Závěr Každé zavedení periferní žilní kanyly je rizikové z hlediska možnosti vzniku infekce, z důvodu porušení kůže pacienta. Mikroorganismy jsou původci katetrových infekcí, které se do organismu dostávají exogenní cestou. Zdrojem infekce může být krytí kanyly a pacientova mikrobiální flóra kůže (Sedlářová, Zvoníčková, Svobodová, 2016). Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o periferní žilní kanylu. V práci jsme se snažily objasnit základní pojmy vztahující se k dané problematice. Znalost ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu je dle mého mínění nezbytná. Informovanost dle standardů ošetřovatelské péče může zabránit vzniku komplikací. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je nastíněna problematika periferní žilní kanylace. Druhá část práce je věnována výzkumu. V této části jsem popsala metodiku výzkumu, charakteristiku vzorku respondentů, průběh výzkumu a uvedla jsem výsledy dotazníkového šetření, které jsou graficky znázorněny. Dotazníkového šetření se zúčastnily sestry z Fakultní nemocnice Brno. V bakalářské práci byl stanovený cíl zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu. Sestry o problematice periferní žilní kanyly mají dostatečné znalosti. Lepších výsledků dosahují všeobecné sestry, které s periferními žilními vstupy pracují často. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry nedodržují zásady aseptického přístupu při dezinfekci místa vpichu před kanylací. Dále by si sestry měly uvědomit, že používání ochranných rukavic při zmíněném výkonu je nutnost. Tato práce mi byla přínosem. Potvrdila, že je nutnost neustálého vzdělávání všeobecných sester. Vzdělávání je nezbytnou součástí dobře provedené náročné práce zdravotníků. Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu v dnešní době spadá do každodenní práce sester, proto mohou nastat jako při všech rutinních postupech jisté nedostatky. Ať vědomě, či nevědomě. Při dnešním systému vzdělávání všeobecných sester by znalost standardů, ošetřování periferní žilní kanyly a předcházení komplikaci mělo být samozřejmostí. 52

53 Seznam použité literatury Braunüle - Světový originál od roku 1962 [online]. redakce Braunovin, 2013 [cit ]. Dostupné z: BARTŮNĚK, Petr, Dana JURÁSKOVÁ, Jana HECZKOVÁ a Daniel NALOS, ed. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada Publishing, Sestra (Grada). ISBN HUDÁČKOVÁ, A. Periferní kanylace, porty, CVK [online] [cit ]. EAMOS - výukový systém. Dostupné z WWW: d_kurz=&i_kap=15&id_teach=&kod_kurzu=kos_392&id_kap=15&id_set_test=&s earch=&kat=&startpos=3. HUDÁKOVÁ, Zuzana. Úloha sestry pri zavádzaní periférnych venóznych kanýl. Florence. Praha: Galén. ISSN X. 2011, roč. 7, č. 6, s CHARVÁT, Jiří a kol. Praktikum umělé výživy: učební texty k praktickým cvičením z umělé výživy. 1. vyd. Praha: Karolinum, s., 78., 44,Učební texty Univerzity Karlovy v Praze.ISBN INFUZE PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLACE: Irena Sklenářová [online]. České Budějovice, 2012 [cit ]. Dostupné z: Intravenous Cannulation [online]. American: Medscape Logo, 2017 [cit ]. Dostupné z: JANSKÁ, O. Péče o intravenózní vstupy. Urologie pro praxi, 2005, roč. 6, č. 6, s ISSN: KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, s., [16] s. barev. obr. příl. Sestra., 73 ISBN

54 KASAL, E. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče pro lékařské fakulty. 1. vyd. Praha: Karolinum, str. ISBN KELNAROVÁ, Jarmila. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník. Praha: Grada Publishing, ISBN KEREKOVÁ, Eliška. Periferní žilní vstupy v kontextu kvalitní a bezpečné péče [online]. Olomouc, 2012 [cit ]. Dostupné z: pdf KOMÍNEK, Viktor, 2006 Microsoft Word Dokument2 1 / 80 [online] [cit ]. Dostupné z: MAĎAR, Rastislav, Renata PODSTATOVÁ a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. Praha: Grada, ISBN MAŇÁSEK, Viktor, SOUMAROVÁ, Renata, KOCIÁNOVÁ, Iva, Žilní vstupy v onkologii. Klinická onkologie, Roč. 25, č. 1 (2012), s. 9-16, ISSN X MIKŠOVÁ, Z. Kapitoly z ošetřovatelské péče 1. Aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN Peripheral Venous Access. SharinginHealth [online] [cit ]. Dostupné z: Peripheral intravenous (IV) device management [online] [cit ]. Dostupné z: _IV_Device_Management/ SEDLÁŘOVÁ, ZVONÍČKOVÁ, SVOBODOVÁ, ZVONÍČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ. Krycí materiály pro cévní vstupy. Florence. 2016, 12(4), 5. 54

55 ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Základy ošetřovatelství. Praha: Karolinum, ISBN ŠEVČÍK, Pavel a Martin MATĚJOVIČ, ed. Intenzivní medicína. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2014. ISBN TOČÍKOVÁ, I. Informovanost zdravotních sester v ošetřovatelské péči o periferní cévní vstupy. In: Jihlavské zdravotnické dny vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, , s ISBN: VAŠÍČKOVÁ, Edita. PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLACE V KLINICKÉ PRAXI [online]. Brno, 2014 [cit ]. Dostupné z: _Edita.pdf VÁVROVÁ, Dagmar. Péče o periferní žilní kanylu [online]. Olomouc, 2014 [cit ]. Dostupné z: Víme vše o kanylaci periferní žíly?. Sestra [online]. 2010, roč. 11, 1, [cit ]. Dostupné z WWW: kanylaciperiferni-zily Vyhláška číslo 55/2011 ze dne 1. března 2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka zákonů České republiky [online]. 2011, částka 20, s ISSN [cit ] Dostupné na VYTEJČKOVÁ, Renata., Petra, SEDLÁŘOVÁ a Vlasta, WIRTHOVÁ et al., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III: speciální část. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, Sestra (Grada). ISBN Vytejčková Renata: Periferní žilní kanylace [online] [cit ]. Dostupné z: 55

56 564).pdf VÁVROVÁ, Dagmar. Péče o periferní žilní kanylu [online]. Olomouc, 2014 [cit ]. Dostupné z: Víme vše o kanylaci periferní žíly?. Sestra [online]. 2010, roč. 11, 1, [cit ]. Dostupné z WWW: kanylaciperiferni-zily Vyhláška číslo 55/2011 ze dne 1. března 2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka zákonů České republiky [online]. 2011, částka 20, s ISSN [cit ] Dostupné na Kanylace periferní žíly. Wikiskripta [online] [cit ]. Dostupné z: 56

57 Seznam použitých zkratek CT Počítačová tomografie FN Brno Fakultní nemocnice Brno F1/1 Fyziologický roztok G Gauge MR Magnetická rezonance NLZP Nelékařský zdravotnický personál 57

58 Seznam grafů Graf 1 Vzdělání respondentů Graf 2 Vzdělání respondentů Graf 3 Délka praxe respondentů Graf 4 Zaměření pracoviště Graf 5 Typ oddělení, na kterém pracují respondenti Graf 6 Četnost setkávání se s periferní žilní kanylou Graf 7 Kanylace periferní žilní kanyly Graf 8 Ošetřovatelský standard k dispozici na oddělení Graf 9 Školení v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu Graf 10 Kompetence k zavedení periferní žilní kanyly Graf 11 Nejčastěji užívaná periferní žilní kanyla Graf 12 Používání bezpečnostních kanyl Graf 13 Edukace pacienta před výkonem Graf 14 Hygienická dezinfekce rukou před výkonem Graf 15 Používání ochranných pomůcek Graf 16 Užívané ochranné pomůcky při kanylaci periferní žilní kanyly Graf 17 Postup dezinfekce místa vpichu Graf 18 Kontrola správného zavedení kanyly Graf 19 Používání heparinové zátky Graf 20 Maximální doba zavedení kanyly Graf 21 Převaz periferní žilní kanyly Graf 22 Kontrola při převazu periferní žilní kanyly Graf 23 Znalost škály pro hodnocení místa vpichu Graf 24 Důvod pro vytažení periferní žilní kanyly Graf 25 Nejčastější komplikace spojené se zavedením periferní žilní kanyly Graf 26 Zájem o problematiku periferní žilní kanylace 58

59 Seznam tabulek Tabulka 1 Typy periferních venózních kanyl Tabulka 2 Klasifikace flebitis dle Maddona 59

60 Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Žádost o povolení k výzkumu Příloha 3 Pomůcky pro aplikaci periferní žilní kanyly 60

61 Příloha 1 Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Žaneta Šulíková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Všeobecná sestra Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla požádat o spolupráci při vyplňování dotazníků, které jsou součástí mé bakalářské práce na téma Ošetřovatelská péče o periferní žilní kanylu. Cílem mojí práce je zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o periferní žilní kanylu. Dotazníky jsou anonymní a dobrovolné. Předem Vám děkuji za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku. 1. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) střední zdravotnická škola s maturitou b) vyšší odborná škola- Dis. c) vysoká škola- Bc., Mgr., PhDr. d) stále studuji 2. Uveďte Vaši specializaci ve zdravotnicví? a) ARIP, IP b) studuji c) nemám d) jiné 3. Jak dlouho pracujete jako všeobecná sestra? a) 0-1 rok b) 1-5 let c) 5-10 let d) let e) let 61

62 f) 20 a více let 4. Jaké má Vaše pracoviště zaměření? a) interní b) chirurgické 5. Na jakém typu pracoviště pracujete? c) standardní oddělení d) intenzivní péče e) jiné 6. Setkáváte se na Vašem pracovišti s pacienty s periferní žilní kanylou? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 7. Kanylujete na Vašem pracovišti periferní žilní kanylu? a) ano b) spíše ano c) přijíždí k nám s již zavedenou periferní žilní kanylou d) spíše ne e) ne 8. Máte na pracovišti k dispozici ošetřovatelský standard pro péči o periferní žilní kanylu? a) ano b) ne c) nevím 62

63 9. Jakým způsobem probíhá na Vašem pracovišti školení v rámci ošetřovatelské péče o periferní žilní kanylu? a) seminář b) kurz c) proškolení vedoucím pracovníkem d) neprobíhá e) nevím 10. Který z uvedených nelékařských zdravotnických pracovníků má kompetenci k zavádění periferní žilní kanyly? a) zdravotnický asistent b) registrovaná všeobecná sestra c) dětská sestra d) porodní asistentka e) zdravotnický záchranář f) ošetřovatel g) jiné 11. Jaké velikosti periferních žilních kanyl používáte nejčastěji na Vašem oddělení? a) oranžová 14 G (Gauge) b) šedá 16 G c) zelená 18G d) růžová 20 G e) modrá 22G 12. Používáte bezpečnostní periferní žilní kanyly? a) ano b) ne 13. Provádíte edukaci pacienta před výkonem? a) ano b) spíše ano c) spíše ne 63

64 d) ne 14. Provádíte hygienickou dezinfekci rukou před výkonem? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 15. Používáte ochranné pomůcky při kanylaci periferní žilní kanyly? a) ano, vždy b) pouze u infekčního pacienta c) ne, nepoužívám 16. Jaké ochranné pomůcky používáte při kanylaci periferní žilní kanyly? a) rukavice b) ústenky c) igelitová zástěra d) jiné 17. Jak postupujete při dezinfekci místa vpichu? a) postříkám dezinfekcí, dezinfekci krouživým pohybem setřu a kanyluji b) postříkám dezinfekcí a ihned kanyluji c) postříkám dezinfekcí, dodržím dobu expozice a kanyluji d) postříkám dezinfekcí, přebytečnou dezinfekci setřu a kanyluji e) nedezinfikuji místo vpichu 18. Jakým způsobem se přesvědčíte, že jste opravdu v žíle? a) vyzkouším návrat krve ve spojovací hadičce b) proplach fyziologickým roztokem c) ihned napojím infuzi nebo aplikuji lék d) neprovádím kontrolu 64

65 19. Používáte na Vašem oddělení heparinovou zátku? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím 20. Jaká je na Vašem pracovišti maximální doba zavedení periferní žilní kanyly? a) 24 hodin b) hodin c) neomezeně d) dle standardu ošetřovatelské péče 21. Jak často provádíte na Vašem pracovišti převaz periferní žilní kanyly? a) dle potřeby b) 1x za 24 hodin c) nepřevazuji d) pouze při znečištění krytí 22. Co kontrolujete při převazu periferní žilní kanyly? a) zarudnutí, zánět b) otok c) hematom d) průchodnost e) bolestivost f) stav kanyly g) nic nekontroluji 23. Znáte škálu pro hodnocení místa vpichu? a) ano b) ne 65

66 24. Jaký je nejčastější důvod vytažení periferní žilní kanyly na Vašem pracovišti? a) neprůchodnost b) paravenózní podání c) nepotřebnost d) flebitida e) vytažení pacientem 25. Jaké jsou nejčastější komplikace spojené se zavedením periferní žilní kanyly na Vašem pracovišti? a) napíchnutí nervu b) napíchnutí arterie c) embolie d) alergická reakce na dezinfekční prostředek, náplast e) zanesení infekce, vznik flebitid f) paravenosní aplikace g) ruptura žíly h) porušení kožní integrity i) žádná j) jiné(prosím uveďte) Zajímá Vás problematika periferní žilní kanylace? a) ano b) ne 66

67 Příloha 2 67

68 68

69 Příloha 3 Pomůcky pro aplikaci periferní žilní kanyly Fotodokumentace autorky 69