Úvod do exogenní dynamiky
|
|
- Petr Brož
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úvod do exogenní dynamiky Exogenní dynamická geologie (exogenní dynamika): studium působení vnějších geologických činností (zemská tíže, vítr, voda tekoucí po povrchu souší, voda moří, led) a změn jimi vyvolaných na zemském povrchu - vnější geologické činitele působily a stále působí; jejich činnosti jsou vystaveny horniny vystupující na zemském povrchu a nehluboko pod ním těmto činnostem v průběhu času podlehnou i nejtvrdší a nejodolnější horniny děje se to různými způsoby, které jsou označovány jako zvětrávání hornin (obr. 1) eroze = rozrušování hornin a tvarů zemského povrchu přímým působením exogenních činitelů, tj. rozrýváním, výmolem zvětraliny = úlomky hornin vzniklé zvětráváním i erozí jsou vodou, větrem i jinými činiteli odnášeny a přemisťovány denudace = odstraněním zvětralin jsou obnaženy a vystaveny zvětrávání dosud neporušené horniny; proces zvětrávání se může opakovat zlomky hornin se při přemisťování dále opracovávají, zmenšují a rozpadají sedimentace = hromadění a usazování zlomků hornin na jiném místě činností exogenních činitelů vznikají usazené horniny (sedimenty) postupné zarovnávání zemského povrchu působením exogenních činitelů jsou rozrušovány, odnášeny a dále usazovány zvětraliny vyplňování sníženin zemského povrchu činnost exogenních sil je protiváhou činnosti endogenních sil (ty vytvářejí nerovnosti na zemském povrchu) Obr. 1 Schématické znázornění zvětrávání žul (podle R. Kettnera) (převzato ze Záruba et al., 1972).
2 Zvětrávání hornin - rozpad hornin (dezintegrace) působením fyzikálních faktorů = fyzikální zvětrávání - rozklad hornin působením chemických faktorů = chemické zvětrávání - probíhají zpravidla souběžně, fyzikální faktory předcházejí chemickým - biologické zvětrávání činnosti živých organismů; v oblastech, kde jsou vhodné podmínky pro rozvoj života; v podstatě je fyzikální a chemické povahy - pásmo zvětrávání horniny na souši v malé hloubce (tam, kde se ještě projevují účinky slunečního záření a chemické účinky vody a ovzduší; u nás bývá několik desítek metrů) - produkty zvětrávání = zvětraliny (nejen zbytky mechanicky rozpadlých hornin, ale i produkty vzniklé při chemickém zvětrávání) Fyzikální zvětrávání hornin - způsobuje rozpad hornin v úlomky, nedochází k podstatným chemickým změnám - hlavní činitele: insolace (oslunění) a s ní spojené změny teploty, mráz, krystalizace látek v pórech horniny z roztoků, činnost živých organismů Insolace a změny teploty - horniny se na povrchu oteplují cca 2,5x více než ovzduší - horniny složeny zpravidla z více nerostů (různá délková i objemová tepelná roztažnost, různá barva, různá velikost zrn i krystalografická orientace v hornině) nestejnoměrné roztahování a smršťování napětí v hornině, vznik sítě jemných trhlinek - opakující se tepelné změny postupné uvolnění zrn, rozpad horniny - změny teplem nezasahují hluboko pod povrch - oblasti s velkými tepelnými změnami (denní kolísání C) napětí nehluboko pod povrchem horniny vznik trhlin rovnoběžných s povrchem, odlupování a odpadávání horniny podél trhlin = deskvamace Působení mrazu - v našich klimatických podmínkách silnější projevy než insolace - mrznutí vody vyplňující dutiny, pukliny, póry - mrznoucí voda zvětšuje svůj objem cca o 9% vyvolává tlaky, projevují se trháním horniny - v polárních krajinách a vysokých horách účinky mrazu ještě v hloubce 7 m - naše klimatické podmínky porušení mrazem do hloubky cca 1 1,5 m, max 2 m - kamenná moře pleistocén: působení mrazu v oblastech před ledovci; nahromadění bloků a balvanů na horských svazích - hornina jako stavební materiál zakládání staveb ve větších hloubkách, než je dosah působení mrazu
3 - suťové kužele a osypy nahromaděné uvolněné úlomky hornin, které padají k úpatím svahů (zejm. během jarního tání) může ohrožovat bezpečnost dopravy (záchytné zdi, lavičky s příkopy, ochranné sítě) Krystalizace solí a hydratace - chemické pochody, které mají mechanické účinky při rozrušování hornin - voda v puklinách a pórech obsahuje často rozpuštěné soli (uhličitany, sírany, chloridy, ) - velké vypařování vody nebo její vymrzání soli krystalizují - krystaly vyvolávají tlak trhání hornin (obdobně jako led) - dostatek vody v horninách bezvodé minerály (anhydrit CaSO 4 ) se mohou přeměňovat v hydráty (CaSO 4. 2 H 2 O) zvětšování objemu Činnost rostlin a živočichů - vázána na klimatické poměry umožňující jejich život - rostliny vnikají svými kořeny do jemných trhlinek hornin růst a sílení vyvíjí tlak na stěny trhlin rozšiřování trhlin rozpad horniny - živočichové: krtci, hlodavci, dešťovky, aj. půda přemisťovaná jejich činností se rozpadá na menší částečky + jejich díry, nory, doupata umožňují přístup vody a vzduchu k horninám dosud nenarušeným zvětráváním Chemické zvětrávání hornin - dochází k rozložení původních minerálů horniny, ke vzniku minerálů nových (druhotných) a tím k látkové přeměně horniny - hlavní činitel: atmosférická voda obsahující kyslík a oxid uhličitý - další činitele: různé soli, kyseliny rozpuštěné ve vodě, humusové a jiné organické látky, bakterie a některé organismy žijící ve vodě - velká města, tunely chemický rozklad hornin i kouřovými plyny - rychlost a intenzita závislé na klimatických poměrech (teplota a množství vodních srážek) teplé a vlhké oblasti tropů: vyšší intenzita než suché, polární a vysokohorské oblasti - chemické zvětrávání: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, redukce, hydratace a karbonatizace Rozpouštění - závislé na čistotě a teplotě vody a na době jejího působení na horniny - voda v přírodě většinou obsahuje rozpuštěný kyslík, oxid uhličitý, oxidy dusíku a jiné plyny - CO 2 velmi podporuje rozpouštěcí schopnost vody - oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě způsobuje, že se vápenec CaCO 3 mění v kyselý hydrogen uhličitan vápenatý Ca(HCO 3 ) 2, který je 10x rozpustnější krasové jevy ve vápencových oblastech CaCO 3 + H 2 O + CO 2 Ca(HCO 3 ) 2
4 - různé minerály a horniny jsou různě rozpustné ve vodě (dobře: např. sůl kamenná, vápenec; obtížně: např. křemičitany; téměř nerozpustné: křemen, muskovit) Hydrolýza - schopnost vody se zčásti štěpit na volné ionty (kladně nabitý kation H + a záporně nabitý anion OH -, tj. disociace); roste s teplotou - částečně disociovaná voda rozkládá i těžko rozpustné křemičitany = hydrolýza (hydrolytický rozklad) - např. kaolinizace = hydrolýza draselného živce (ortoklasu) kaolinit (nerozpustný křemičitan ze skupiny jílových minerálů) + křemen + rozpustný uhličitan draselný Oxidace (okysličování) - způsobena vzdušným kyslíkem, hlavně kyslíkem rozpuštěným ve srážkové vodě - minerály, které obsahují dvojmocné železo (temná nebo nazelenalá barva) jsou oxidovány na sloučeniny trojmocného železa (žlutavě hnědá až červená /limonit/ barva) změna barvy značí začátek zvětrávání hornin - kyzové zvětrávání - oxidace sulfidů železa (pyrit, markazit) za vzniku síranu železnatého, který se mění na limonit a kyselinu sírovou FeS 2 + 7O + H 2 O H 2 SO 4 + FeSO 4 - vznikající kyselina sírová napadá ihned minerály ve svém okolí a rozpouští je - vznikající sírany (zvláště CaSO 4. 2 H 2 O) mohou rozrušovat horniny krystalizací horniny s velkým obsahem pyritu (a sulfidů vůbec) nevhodné jako stavební materiál ani jako dekorační kámen - kyzové zvětrávání uvolnění značného množství tepla někdy dochází k samovznícení uhelných slojí - železný klobouk limonit hromadící se kyzovým zvětráváním na výchozech rudních ložisek tvořených sulfidy železa (příp. sulfidy Cu, Zn, Pb) prozrazuje rudní ložisko Redukce - nejčastěji probíhá v přítomnosti rozkládajících se organických látek v trvale zamokřených půdách kyslík potřebný k rozkladu je odnímán kyslíkatým sloučeninám - dobře patrná barevnými změnami sloučenin železa v půdě - sloučeniny trojmocného železa (žlutavé až rudohnědé) jsou redukcí převáděny na sloučeniny dvojmocného železa (zelenomodré až zelené) Hydratace - přijímání vody bezvodnými minerály při zvětšování objemu nerostu - nejčastěji změna anhydritu CaSO 4 na sádrovec CaSO 4. 2 H 2 O zvětšení objemu až o 62,3% CaSO 4 + 2H 2 O CaSO 4.2H 2 O
5 - pokud je anhydrit součástí horniny, dochází vznikem sádrovce k jejímu porušení - podobná je hydratace hematitu v limonit Karbonatizace - vznik uhličitanů a kyselých uhličitanů - slučováním CO 2 s některými produkty zvětrávání obsahujícími Ca, Mg, Na, Fe, K, aj. - umožněno prosakujícími srážkovými vodami obsahujícími CO 2 z atmosféry a zvláště z půdy - nejčastěji takto vzniká kalcit (krystalizuje na puklinách zvětrávajících hornin) - podílejí se též živé organismy (lišejníky, houby, vrtaví mlži, mořští ježci apod.) Biochemické zvětrávání hornin - hlavní podíl: mikroorganismy, především bakterie (v obrovském množství přítomny na povrchu, v puklinách i pórech hornin) - velký význam má rozklad organických zbytků, zejména rostlin - patří sem: tlení, trouchnivění, kvašení, hnití, rašelinění (tj. rozklad rostlinných částí zprvu za nedokonalého přístupu kyslíku, později pod vodou bez přístupu vzduchu) - význam pro zvětrávání má zejména tlení, trouchnivění a rašelinění vzniká humus obsahující huminové kyseliny, které se dostávají do hornin, které rozkládají - aerobní bakterie - potřebují vzdušný kyslík; rozkládají organické zbytky, které mohou být ve zvětralinách ve velkém množství, přitom se uvolňuje CO 2, který zvyšuje rozpouštěcí schopnost vody X anaerobní bakterie - žijí v prostředí bez přístupu vzduchu - kyslík získávají redukcí kyslíkatých minerálních látek redukční pochody v horninách pod hladinou podzemní vody, silný korozní účinek nejen na horniny, ale i na zdivo, beton a kovy Geologická činnost větru - vítr = proud vzduchu, který je způsobován nestejnoměrných rozložením tlaku v atmosféře - rozhodují je jeho rychlost, směr a doba trvání - rychlost větru [m/s] není stejná v celém profilu jeho proudu, u země je snižována překážkami nejvyšší rychlost nad mořem, v rovinách a nad horskými hřbety - geologická činnost větru = eolická činnost projevuje se zejména v oblastech aridního klimatu - v oblastech humidního klimatu eolická činnost znesnadněna vlhkostí a vegetací
6 Rušivá činnost větru - účinnost se zvyšuje s rostoucí rychlostí - hlavně v suchých oblastech drobnější materiál je odnášen, hrubší zůstává na místě a hromadí se vznikají kamenité pouště, tzv. hamady (Sahara, Austrálie) - přispívá k obnažování hornin, které jsou tak vystaveny dalším zvětrávacím procesům - úlomky unášené větrem narážejí na překážky, jejichž povrch je ošleháván a obrušován - nejsilnější projevy při povrchu země (jsou unášeny největší úlomky), vznikají tak viklany oddělené od svého podkladu, spočívají na něm jen malou plochou - vznik skalních oken, skalních bran - různá odolnost minerálů i hornin - spolupůsobení při vzniku voštinových prohlubenin na povrchu pískovců - přenos až 3mm částic (prach, písek) větrem; hrubší materiál jen velmi silnými větry - prach (0,06 0,002mm) i 5 6 km vysoko, tisícikilometrové vzdálenosti Tvořivá činnost větru - ukládání přenášených částic hornin snížení rychlosti a síly větru - sedimenty nanesené větrem = eolické sedimenty zřetelné utřídění podle velikosti částic - typický eolický sediment: spraš usazení prachových částic přinesených větrem často z velmi vzdálených oblastí (u nás: Polabí, střední a jižní Morava) - nevápnitá hlína sprašového původu = sprašová hlína (Ostravsko, Opavsko odvápnění spraší) - váté písky = větrem nanášený a usazovaný materiál oblasti suchého klimatu, plochá mořská pobřeží, neporostlé terasové a glacifluviální nánosy - nejrozšířenější v písečných pouštích tvoří přesypy a duny, stěhovavé duny (působením větru je písek dun přemisťován z návětrné strany na stranu závětrnou duna se posunuje ve směru vanoucího větru) Geologická činnost ledovců - v současnosti led jako geologický činitel v polárních krajinách a vysokých horách, kde mohou vznikat ledovce - v minulosti rozsáhlejší geologická činnost ledu naposledy v pleistocénu - hustota ledu je 900 kg/m 3 pluje na vodě - ledovcový led vzniká nad hranicí věčného sněhu jeho nahromaděním vznikají ledovce, které erodují, transportují a akumulují rozrušený horninový materiál - sníh nakupený nad hranicí věčného sněhu se mění střídajícím denním roztáváním a nočním mrznutím do hloubky v zrnitý sníh, tzv. firn je tvořen oblými zrny ledu spojenými sněhem - vzrůstající hloubka a postupem času: firn firnový led ledovcový led
7 - vytváří ledovcový splaz dělení ledovců dle oblasti a způsobu vzniku: horské a kontinentální Horské ledovce - pod horskými štíty nebo na rozsáhlých vysoko položených náhorních planinách visuté ledovce malé ledovce, jejichž splazy nesestupují až do údolí ledovec alpínského typu (údolní ledovec) spojené ledovcové splazy v jeden ledovec, který vyplní údolí (obr. 2); Alpy, Kavkaz, Himaláje, Andy Obr. 2 Údolní ledovec vzniklý splynutím tří menších ledovcových splazů schematický řez (podle E. de Martonna): p postranní, boční morény; s střední morény; v vnitřní moréna; z základní moréna; N nunatak (převzato ze Záruba et al., 1972). - piedmontní (podhorský) ledovec několik údolních ledovců sestoupí do předpolí hor a tam splynou v jeden ledovec; Aljaška ledovce norského typu přechodný typ mezi kontinentálním a horským ledovcem Kontinentální ledovce - překrývají jako souvislý plášť rozsáhlé oblasti zemského povrchu (Antarktida, Arktida) nad povrch ledovce vyčnívají jen nejvyšší vrcholy a hřbety, tzv. nunataky dosahují velké mocnosti, Grónský ledovec: 3 400m v centrální části v důsledku narůstání v živné oblasti se pohybují Pohyb ledovců - podmíněn především gravitací nebo rozdílem tlaků, který vyplývá z nestejné mocnosti ledu plasticita ledu (creep) ledovec vlivem tlaku zespodu taje a voda usnadňuje jeho pohyb rychlost pohybu: Alpy m ročně, Himaláje 2 3,7m za den ubývání hmoty ledovců vypařováním na povrchu (sluneční teplo) a odtáváním především v čele ledovcových splazů
8 - ledovce sestupující do moře odlamování ledových ker Rušivá činnost ledovců - úlomky hornin, které se dostanou do nitra ledovce ryjí do podloží ledovce při jeho postupu; rýhy na horninách jsou rovnoběžné, jejich směr ukazuje směr pohybu ledovce - ledovcová údolí (trogy) tvaru písmene U (X tvar V u říčních údolí) obr. 3 Obr. 3 a) Původní tvar údolí před zaledněním, vzniklý říční erozí, b) přehloubený tvar ledovcového údolí (převzato ze Záruba et al., 1972). - ledovcová údolí: Vysoké Tatry (Bielovodská dolina), fjordy (mnohé z nich jsou zaplavená ledovcová údolí vzniklá původně na souši) - kary prohlubně, vznikly pod ledovcem prohlubováním skalního podkladu vlivem promrzání hornin a jejich odlamováním ledovcem postupně vytlačovaným z prohlubně, po zániku ledovce často vyplněny vodou karová jezera - erozní činnost horských ledovců vznik značných výškových rozdílů v reliéfu krajiny X činnost kontinentálních ledovců zmenšování výškových rozdílů Ledovcové sedimenty - ledovce přenášejí velké množství úlomkovitého materiálů, často i na velké vzdálenosti ty se cestou ulamují, drtí, rozmělňují - materiál se za příhodných okolností ukládá sedimenty ledovcového původu, tzv. glacigenní hlavní znak: neutříděnost - typické uloženiny ledovců morény z materiálu nahromaděného původně na pohybujícím se ledovci nebo zamrzlého v ledovci; boční, postranní (lemuje ledovcový splaz), střední (po splynutí dvou bočních morén dvou ledovcových splazů), spodní (bazální, základní) (zespodu ledovce), čelní (před čelem ledovce) - morény při ústupu ledovce rozrušovány vodami jemný materiál vyplavován, vznikají tzv. bludné balvany (Ostravsko, Opavsko bludné balvany ze Skandinávie, které byly přivlečeny ledovcem v pleistocénu) - významný činitel: vody tekoucí pod ledovci + vody z odtávajících ledovců nánosy těchto vod = glacifluviální sedimenty Ledové doby - pleistocén kontinentální i horské ledovce rozšířeny v mnohem větší míře, než dnes
9 - pleistocenní zalednění nebylo nepřetržité střídaly se doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály) - interglaciály tak teplé podnebí, že ledovce téměř zanikly (s výjimkou Antarktidy) - glaciál intenzivní fyzikální zvětrávání hornin, porušování půd mrazem - preglaciální oblasti (nezaledněné oblasti před čelem kontinentálního ledovce) tundrové klima - před pleistocenním zaledněním kontinentální ledovce v proterozoiku, středním karbonu, v permu, v siluru, ve třetihorách Vznik půd - zvětralé horniny na zemském povrchu pokrývka, tzv. zvětralinový plášť - eluvium = zvětraliny zůstávají ležet na místě svého vzniku plynule přechází do matečných hornin, z nichž vzniklo - eluvium nebývá utříděné podle velikosti částic různě velké úlomky matečné horniny + jemnější produkty jejího zvětrávání - z matečných hornin a jejich zvětralin v průběhu času: půdy - vývoj půdy: na zvětralinovém plášti působením podnebí a dalších půdotvorných činitelů, ústrojných i neústrojných - pedologie vznik, vlastnosti, proměny, rozšíření půd Půdotvorné činitele - tvorba půdy (pedogeneze) je podmíněna půdotvornými činiteli, jejichž působením se výchozí zemina (substrát) rozčleňuje v genetické horizonty, skládající půdní profil - půdotvorné faktory: 1) přímo podmiňující přeměnu substrátu v půdu (voda, teplota, vodíkové ionty), 2) nepřímé faktory (podnebí, organismy, reliéf, čas) podmiňují účinky přímo působících činitelů - matečná hornina výchozí materiál, z něhož se půda tvoří pevné horniny a jejich zvětraliny, nezpevněné horniny, starší půdy - půdotvorný pochod ovlivněn vlastnostmi substrátu zrnitost (druh půdy), obsah koloidů (vodní režim v půdě), chemismus (ovlivňuje typ půdy např. černozemě na vápnitých spraších, kyselé podzolové půdy na křemencích a pískovcích) - podnebné činitele srážky + výpar, teplota - humidní oblasti srážky vyšší než výpar ochuzování povrchových pásem půdy, odnos prosakující vodou do spodního pásma, které je jimi obohacováno - aridní oblasti srážky nižší než výpar nepatrné provlhčení půdy pozvolný rozklad minerální hmoty, vynášení rozpustných solí vodou k povrchu - organismy nejnižší (mikroorganismy) i nejvyšší (rostliny, živočichové) přímo i nepřímo, fyzikálně i chemicky tvorba humusu (= soubor neživých organických látek nahromaděných na nebo v půdě, v čistém stavu i ve stavu smíšeném s minerální hmotou; silně ovlivňuje úrodnost půd) - potřeba času čím déle, tím větší podíl půdotvorných procesů - dále: působení podzemní vody, hospodářské zásahy člověka, aj.
10 Půdní profil - stavba půdního profilu půdní horizonty (omezená pásma, na které je rozčleněn heterogenní půdní substrát, obr. 4) základní znak půdního typu Obr. 4 Zjednodušené znázornění půdních horizontů. - humidní oblasti půdní profil ze tří hlavních horizontů A, B, C - horizont A povrchové humózní pásmo, barva do šeda, ve vlhkých oblastech ochuzený - horizont B (obohacený) zhutnělý, hromadí se zde vylouhované a proplavené látky z horizontu A na nichž závisí jeho barva - horizont C půdotvornými pochody nedotčená matečná hornina nebo její zvětralina - v některých půdách mohou být i jiné horizonty např. horizont G (glejový, obohacený Fe), horizont Ca (karbonátový, na vápnitých substrátech nahromaděním CaCO 3 ) Půdní typy - dělení podle perkolace (směru pohybu půdních roztoků): půdy terestrické (suchozemské), semiterestrické (v dosahu hladiny podzemní vody nebo střídavě zaplavované), subhydrické (vodní), rašelinné Terestrické půdy - surové a rankerovité půdy, rendziny, černozemě, terrae calcis, plastosoly a latosoly, hnědozemě, illimerizované půdy, pseudogleje a podzoly
11 - Černozemě - půdy o horizontech A a C, resp. Ca a C; půdy travnatých stepí (obr. 5) - horizont A silně humózní, mocný až 1 m, na hlubokých kyprých substrátech, zvl. na spraších; u pravých černozemí na bázi horizobtu A vyvinut horizont Ca - nízké, rovinaté oblasti u nás suchá teplá oblast mezi Prahou a Českým středohořím, v moravských úvalech, v Podunají - Hnědozemě - horizont B s výraznou oxidací, ale jen malým posunem látek do spodin, plynule přechází do nadloží i podloží (obr. 5) - půdy humidních listnatých a smíšených lesů, běžně rozšířené v evropských pahorkatinách na nejrůznějších substrátech u nás: střední Čechy, Morava - Podzoly - výrazně kyselý humózní horizont A 1, pod nímž leží čistě propláchnutý a vybělený popelavě šedý horizont A 2 (obr. 5) - v horizontu B se hromadí ve vysrážené formě nejen sloučeniny železa, ale i humus buď rezivě hnědě, nebo černohnědě zbarvený - u nás: okrajová pohoří Českého masivu Semiterestrické půdy - vývoj určen buď vysokou hladinou podzemní vody, nebo pravidelnými záplavami za povodní - více či méně trvalý vliv vody, která dočasně prostupuje celý půdní profil - nivní půdy (na dočasně zaplavovaných údolních nivách), glejové půdy, slané půdy Subhydrické půdy - půdy tvořící se trvale pod vodou - látkové přesuny nejsou ovlivněny gravitací probíhají všemi směry Rašelinné půdy - vysoký obsah humózních látek, vznikajících nedokonalým rozkladem odumřelých rostlinných zbytků pod vodou = rašelinění (ulmifikace) - slatinné, vrchovištní Krasové jevy - největší projevy chemické koroze vápence a karbonátové horniny - dobrá rozpustnost vápence v čisté vodě, pokud je ve vodě CO 2 skoro 10x lepší rozpustnost srážková voda stékající po vápencích koroduje jejich povrch, při pronikání puklinami je rozrušuje i pod povrchem, rozšiřuje pukliny, během času vznikají dutiny, jimiž mohou protékat i podzemní vodní toky erodují vápence nejen chemicky, ale i mechanicky krasovění - krasové jevy - povrchové i podzemní tvary takto vzniklé - kras - vápencové území porušené krasověním - krasové oblasti nedostatek povrchové i pramenité vody, skrovná vegetace - údolí tvar kaňonů, vodní toky pod povrchem podzemní toky
12 Povrchové krasové jevy - krasové jevy vyvinuté na povrchu vápenců - škrapy, závrty, ponory, krasová jezírka, propasti, slepá a poloslepá údolí, krasové kaňony, vyvěračky, polje - škrapy - stékající dešťová voda po povrchu vápenců zářezy, rýhy 0,5 1 m hluboké, oddělené hřebenovitými útvary - škrapy na plošně velkých územích škrapová pole - závrty (doliny) krasové prohlubně nálevkovitého tvaru o průměru několika málo až několika set metrů bez povrchového odtoku; někdy osamocené (Moravský kras), častěji ve skupinách po několika desítkách na 1 km 2 ; v místech silně rozpukaných vápenců, voda rozšiřuje pukliny uvolněné balvany vápenců někdy sedají urychlení prohloubení závrtu - přítok vod do krasových území většinou pod zemí mizí po puklinách, nebo otevřenými dutinami - ponory - místa, kde se vody postupně ztrácí do vápenců po puklinách - propasti jámy, u nichž je hloubka převažujícím rozměrem vznik rozpouštěním vápenců podél příkrých puklin a zlomů, nebo prolomením stropu jeskyně (Macocha) - vyvěračky - místa, kde podzemní krasové vody vystupují na povrch - polje kotliny protáhlé i několik kilometrů uzavřené na všech stranách příkrými stěnami při jejich úpatí četné vyvěračky, ponory a propadání, dna bývají plochá a přikrytá mladými splaveninami; některá z poljí bývají zaplavena Podzemní krasové jevy - krasové jevy vyvinuté pod povrchem dutiny, jeskyně a komíny, podzemní vodní toky - geologické varhany přechod mezi krasovými jevy povrchovými a podzemními; současně s prohlubováním a rozšiřováním jsou tyto dutiny vyplňovány sedimenty vápencového pokryvu - jeskyně - vody vnikají do vápenců po puklinách, zlomech a vrstevních spárách postupem času větší dutiny rozměrnější podzemní prostory = - podzemní vodní toky další rozšiřování jeskyní voda srážková + z povrchových toků mizející ponory nebo propadáním pod povrch vápenců; ovlivněno vydatností atmosférických srážek - podzemní prostory protékané vodou místa, kde strop jeskyně sahá hluboko pod hladinu voda v přilehlých jeskyních vystupuje podle zákona o spojitých nádobách = sifony voda někdy i pod tlakem - jeskynní prostory vyplňovány útvary z vysráženého vápence, tzv. sintru snížením vlhkosti, vyšší teplotou a působením vzduchových proudů se voda v jeskyni rychleji odpařuje rozpuštěný Ca(HCO 3 ) 2 se vylučuje jako normální CaCO 3 v podobě povlaků, kůr, výplní nebo krápníků - stalaktity - z vody prosakující trhlinami ve stropě jeskyně; duté rampouchovité krápníky
13 - voda odkapávající ze stalaktitu se na dně jeskyně roztéká, nebo vytváří jamku, v níž se hromadí a z ní vylučuje CaCO 3 během doby vyrůstá proti stalaktitu stalagmit oba postupně sílí, narůstají proti sobě, mohou se spojit a vytvořit krápníkový sloup (stalagnát) - různé zbarvení sintru i krápníků žlutavé až hnědočervené: sloučeniny železa, černavé: příměs humusu a sloučenin manganu, bezbarvé, čiré: chemicky čisté vápence - zánik jeskyně prolomí-li se její strop až k povrchu v případě, že jsou nad ní hluboké závrty Rozšíření a význam krasových oblastí - Moravský kras, severomoravský a hranický kras, středočeský kras (jeskyně Koněprusy) vznik hlavně v devonských vápencích - z inženýrsko-geologického hlediska krasové oblasti velmi náročné na průzkum při výstavbě všech druhů inženýrských staveb - únosnost vápenců snižována krasověním - velká propustnost zkrasovělých vápenců velké nároky na utěsnění (pod základy staveb, při zamezení průsaku v prostoru přehrad) - obtížný hydrogeologický průzkum krasu - povrchové vody vzácné - vody vytékající z vyvěraček vždy podezřelé ze zdravotního hlediska jako pitné jen po úpravě - možnost řítivého zemětřesení při prolomení stropů podzemních dutin - možnost výskytu ložisek rud (železných, bauxitu) a jiných nerostných surovin (jíly)
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceEXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceVY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců
1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceLITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceExogenní jevy (pochody)
Exogenní jevy (pochody) snižují členitost zemského povrchu. činnost vody (koryta řek, krasové jevy, činnost mořské vody.) činnost větru činnost ledovců působení teplotních rozdílů (mrazové zvětrávání,...)
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceSedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ
Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických
VíceCZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceNeživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody
Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch
VíceEnvironmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
Vícehlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot
Exogenní geologie zdroj energie ve slunečním záření hlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot výraznou roli má klima hydrologický cyklus srážky
VícePůdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
VíceNázev materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené
Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceZVĚTRÁVÁNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
ZVĚTRÁVÁNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_285 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 ZVĚTRÁVÁNÍ ZVĚTRÁVÁNÍ
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VícePůda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra
Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceSedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VícePROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
VíceGeologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VícePC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
VíceJeskyně s excentriky
Jeskyně s excentriky Krasová oblast Vápenná Polka Jeskyně s excentriky Významnou v oblasti lomů ve Vápenné je Jeskyně s excentriky. Její vchod byl odkryt při těžbě v lomu a tvoří ho půlkruhový portál vysoký
VícePřírodopis. Krasové jevy - slovníček. 9. ročník
Přírodopis Krasové jevy - slovníček 9. ročník 31. 8. 2012 Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceHYDROSFÉRA. Opakování
HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
Víceč.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra
č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),
VícePeriglaciální modelace
Periglaciální modelace Periglaciální oblast - vymezení pás mrazové pouště, tundry a lesotundry pás lemující zaledněné (glaciální) oblasti území v nitru kontinentů (vlivem suchosti klimatu nejsou zaledněné)
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření 16.11. 2012 Ročník 2. Stručný obsah Geomorfologie - Kras, jeskyně Způsob využití gymnázium Autor Mgr. Magdaléna Teplá
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Více1. Jaký vidíte aktuální přínos fyzické geografie a geoekologie pro společnost? Jaké otázky jsou aktuálně řešeny?
Ostravská univerzita v Ostravě Katedra fyzické geografie a geoekologie Písemná přijímací zkouška Bodové hodnocení: Studijní program: Geografie Studijní obor: Fyzická geografie a geoekologie Jméno:... Příjmení:...
VíceSedimenty krasových oblastí. www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf
Sedimenty krasových oblastí www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf Rozpustné horniny karbonáty - vápenec - mramor - dolomit evapority - sádrovec
VíceJ. Kubíček FSI Brno 2018
J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceJe to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.
PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceSTAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
VíceEolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)
Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem) Transport prachu větrem Růžičková et al., 2003 Spraše pokrývají až 10 % povrchu kontinentů, stepní oblasti, intenzivní proudění vzduchu tvořeny prachem (~ 0,05
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VícePODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1
PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. hornina vyvřelá výlevná, hlubinná,
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceVY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta
1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat
Více17. Zvětrávání a činnost větru Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 17. Zvětrávání a činnost větru Zvětrávání a činnost větru Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra ra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněž ěžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněž ěžníky
VíceVnější (exogenní) geologické procesy
Vnější (exogenní) geologické procesy Zvětrávání hornin vytváří podmínky pro tzv. sedimentační proces Sedimentační proces - eroze, transport a sedimentace látek v hydrosféře a atmosféře Modelace povrchu
VíceÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala
ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného
VíceGeologie a pedologie
Geologie a pedologie Schematická geologická mapa Svalbardu Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké
VíceTVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU
TVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU Literatura Strahler, A. Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Landforms Made by Running Water, s. 380 405. 1. Úvod většina
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA Nerosty Minerál - prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická V přírodě je známo přes 4 900 minerálů a každým rokem bývá
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceKOROZE KONSTRUKCÍ. Ing. Zdeněk Vávra
KOROZE KONSTRUKCÍ Ing. Zdeněk Vávra www.betosan.cz, vavra.z@betosan.cz +420 602 145 570 Skladba betonu Cement Kamenivo Voda Přísady a příměsi Cementový kámen (tmel) Kamenivo vzduch Návrhové parametry betonu
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceVznik půdy. Jak půdu ničíme
Půda Půda je základní podmínkou pro život rostlin, živočichů i hub. Půda tvoří jen tenkou vrstvu na povrchu pevnin. Půda zadržuje v krajině vodu (vsakuje ji). Půda obsahuje: zvětralé částečky hornin rozložené
VíceGeologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceObrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu
Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceMineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
Více