Metodika a organizace práce vychovatele v domově mládeže. Hradec Králové, 26. května 2017 Mgr. Vlastimil Šíp

Transkript

1 Metodika a organizace práce vychovatele v domově mládeže Hradec Králové, 26. května 2017 Mgr. Vlastimil Šíp

2 Obsah: 1. Poslání a účel DM 2. Cíle výchovy a vzdělávání v DM 3. ŠVP jako východisko pro obsah práce vychovatele 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele 5. Model kritérií pracovního hodnocení vychovatele 6. Plánování výchovně vzdělávací činnosti vychovatele 7. Sebehodnocení VVČ za školní rok 8. Interakce mezi žákem a vychovatelem 9. Individuální práce s žáky denní kontakt, hodnocení žáka, IVP 10. Skupinové formy práce s žáky 11. Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci 12. Součinnost vychovatele s učiteli, školou 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků 14. Vedení pedagogické dokumentace vychovatele 2

3 1. Poslání a účel domovů mládeže DM jsou školská zařízení, součást vzdělávací soustavy podle školského zákona (ŠZ - 561/2004 Sb.) Definice školského zařízení ( 7 odst. 4 ŠZ): Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči (dále jen školské služby. Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) uvedeného v 5 odst. 2 ŠZ. podle druhu jsou DM školská výchovná a ubytovací zařízení ( 7 odst.5 ŠZ). Protože pro DM není vypracován rámcový vzdělávací program, mají tak relativní volnost ve stanovení cílů a prostředků realizace svého účelu (obsahu ŠVP) K tomu: DM nepůsobí ve sféře formálního vzdělávání, nýbrž plní úlohu školských služeb, které nemají potřebnou podporu v oblasti stanovování vzdělávacích cílů v koncepčních materiálech MŠMT a vlády (viz. např. Koncepce podpory mládeže na období s podílem DM na vzdělávání nepočítá a také vláda ČR ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy do roku 2020 podporuje přirozeně formální vzdělávání, tj. školy a pak už jen zájmové vzdělávání - DM ji zajímají jen z pohledu kapacitního... ) 3

4 1. Poslání a účel domovů mládeže Účel domova podle vyhlášky 108/2005 Sb. DM poskytuje žákům středních (i ZŠ) a studentům vyšších odborných škol ubytování, výchovu a vzdělávání navazující na činnost škol a zajišťuje jim stravování, DM vede žáky k plnohodnotnému využívání volného času formou zájmových činností. Nekonkrétní formulace obsahu činnosti DM ve vyhlášce by mohla být doplněna, resp. konkretizována, např. o témata a oblasti: výchovy ke zdravému životnímu stylu (včetně prevence rizikového chování) a k volnému času, výchovy k učení, sebevzdělávání a profesionální přípravě, výchovy personální, sociální a komunikativní (osobnostní rozvoj, sociální učení...), výchovy k občanství (odpovědnosti) atd. To vše realizuje vychovatel a to také určuje obsah jeho pedagogické činnosti... 4

5 1. Poslání a účel domovů mládeže Výklad pojmů: Zájmové vzdělávání - poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Pojmem vzdělávání se označuje současně vzdělávání a výchova. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje v zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, ve školních družinách a školních klubech.... Cíle obsah a výstupy jsou zpravidla úzce napojeny na vzdělávání všech typů škol a je garantováno státem jako součást školského systému. Neformální vzdělávání - se uskutečňuje zpravidla mimo formální vzdělávací systém a bez dodatečného uznání příslušným orgánem nebo institucí obvykle nevede k získání stupně vzdělání. Neformální vzdělávání je zaměřeno na osvojování dovedností pro život a přípravu k aktivnímu občanství a zahrnuje jak individuální, tak i skupinové učení s kolektivním přístupem. Je celistvé a je zaměřeno na průběh procesu učení a na zkušenosti a činnosti vycházející z potřeb účastníků. Nutnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je účast odborného facilitátora, lektora nebo vedoucího. Informální učení lze chápat jako proces spontánního získávání znalostí, dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností v práci, v rodině a ve volném čase (v DM). Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si výsledky učení. Informální učení je na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované. 5

6 2. Cíle vzdělávání a výchovy v DM Principiální východisko pro pojetí práce vychovatele (DM): preference a aplikace principů výchovy mimo vyučování, preference a uplatňování principů výchovy ve volném čase. Výklad pojmů 1 a důsledky pro ped. činnost vychovatelů: Výchova mimo vyučování se vztahuje k jedincům, kteří chodí do školy, jsou vyučováni. Nezahrnuje jen dobrovolné aktivity, ale i určité povinnosti (příprava na vyučování, sebeobslužné návyky atd.). Je to výchovné působení v době mimo vyučování, převážně, ale nikoliv výlučně ve volném čase. Výchova ve volném čase se realizuje v době a formou odpočinku, rekreace, zábavy. Jsou v ní však zachovány základní znaky výchovného procesu, zejména záměrnost, cílevědomost. Zároveň musí být výchova nenásilná, bez příkazů, což klade vyšší nároky na pedagoga a jeho motivační schopnosti. Z preference těchto pojmů konkrétními vychovateli (i jejich nadřízenými) může vyplývat pojetí vzdělávání vychovatelem, směřování organizace a vzdělávání (ŠVP) v konkrétním DM. 1 Pedagogika volného času, PhDr. Jiřina Pávková, Univerzita Karlova v Praze,

7 2. Cíle vzdělávání a výchovy v DM Členění cílů vzdělávání: obecné cíle stanovuje školský zákon v 2 - rozvoj osobnosti člověka, získání vzdělání, pochopení demokracie, lidských práv, principu rovnosti, respektu k jiným identitám, ochrana udržitelného rozvoje atd. specifické cíle výchovy ve volném čase - efektivně odpočívat, rozvíjet zájmy a schopnosti, kultivovat potřeby, účelně využívat volný čas, rozvíjet tvořivost, umět využívat materiálních prostředků aj. cíle výchovy mimo vyučování - kromě uvedených také zvládání sebeobslužných činností, samostatné přípravy na vyučování nebo veřejně prospěšné činnosti cíle motivační a korekční - ovlivňovat energii, potřeby a chování žáka vyžaduje systém jejich podpory a rozvoje např. VŘ, vytvářením příznivého klimatu, osobním příkladem atd. na základě důkladné znalosti osobnosti žáka (diagnostické schopnosti vychovatele) cíle dohledové dohled je jak metodou korekce jednání žáka (výchovy), tak především prostředkem jeho bezpečnosti a zdraví 7

8 3. ŠVP jako východisko pro obsah práce vychovatele ŠVP pro školská zařízení (bez RVP) - 5 odst. 2 ŠZ stanoví zejména. konkrétní cíle a délku vzdělávání, formy vzdělávání, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů (ubytovaných), podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví 8

9 3. ŠVP jako východisko pro obsah práce vychovatele Struktura ŠVP: identifikační údaje charakteristika zařízení - není povinnou součástí ŠVP leč důležitou pro stanovení cílů, metod a organizace vzdělávání, které se v této části obvykle objevují obsah vzdělávání a výchovy na dobu pobytu žáka v DM přístupy k této kapitole ŠVP se různí, mohou být založeny: na klíčových kompetencích žáků - z nich se odvíjí obsah a způsob jejich naplňování na oblastech činnosti v DM (např. na specifických výchovách, prioritách vyplývajících z ŠVP školy, oblastech ZČ atd.) a způsobu jejich realizace tradičními, obvyklými aktivitami, jimiž se rozvíjí či upevňují u žáků konkrétní kompetence evaluace ŠVP na základě předem stanovených kritérií úspěšnosti a ve stanoveném časovém období podmínky pro činnost personální, materiální a ekonomické a podmínky pro BOZ žáků (kromě popisu stavu formulujeme i představu o budoucím vývoji) 9

10 3. ŠVP jako východisko pro obsah práce vychovatele Klíčové kompetence žáků: Jsou obsaženy v RVP a ŠVP v oblasti formálního vzdělávání (škol) a mají-li DM plnit svůj účel, tj. poskytovat výchovu a vzdělávání navazující na činnost škol, pak nezbývá, než klíčové kompetence rozvíjet i v činnosti DM a zakotvit je ve ŠVP DM. k. k učení (sebevzdělávání, profesní přípravě) rozvíjet u žáka schopnost učit se a aktivně využívat vědomostí a dovedností, ale i umět vyhledat informace k učení a pomoc druhých... k. sociální a personální obsahuje úkoly v rozvoji osobnosti žáka (personální k.) a jeho začlenění do sociální skupiny (ložnice, VS, žákovská samospráva), jeho podíl na utváření příznivého klimatu ve VS, DM... k. komunikativní prohlubování komunikativních dovedností, práce s informacemi v době informačních technologií... k. k řešení problémů umění hodnotit a zvládat problémy, kriticky hodnotit informace, tvůrčím způsobem řešit problémy... k. k volnému času a zdravému životnímu stylu účelné prožívání VČ, aktivní odpočinek, schopnost odolávat sociálně patologickým jevům, žít zdravě... k. občanské - odpovědné postoje k druhým, obhajoba práv, zvládání krizových situací ohrožujících zdraví, finanční gramotnost, zapojení se do občanského života... další kompetence mohou být odvislé od potřeb konkrétní školy (environmentální cíle, technická a pracovní výchova, pečovatelství apod.) 10

11 3. ŠVP jako východisko pro obsah práce vychovatele Strategie vychovatele při rozvíjení kompetencí žáka: obsahuje-li ŠVP klíčové kompetence žáka, pak obvykle nechybí jejich charakteristika nebo popis cílového stavu vychovanosti či charakteristik osobnosti žáka po ukončení jeho studia, je obvykle na vychovateli, jakým způsobem bude realizovat obsah ŠVP, jakou strategii zvolí Příklad: strategie rozvíjení kompetence žáka k učení: vychovatel se rozhoduje o způsobu pomoci žákovi (od klasického nucení k přípravě a přezkušování až po důsledné vedení k samostatné přípravě s podporou budu tě učit učit se ), přitom by měl znát očekávání rodičů Poznatek z ankety rodičů před nástupem jejich dětí do DM podíl vychovatele na PNV žáka je v popředí zájmu, nikoliv však jasná priorita; rodiče tvrdí, že jejich dítě se umí učit, a tak mu stačí jen zajistit klid a soukromí; výchovný cíl učit žáky učit se byl rodiči umístěn až na poslední místo (není žádáno). vždy ale bude vychovatel žáka v učení podporovat a motivovat, vytvářet mu podmínky pro nerušenou přípravu, bude posilovat dobré vzdělávací návyky, bude se zajímat o školní výsledky žáka a spolupracovat se školou a rodiči v zájmu zlepšení výsledků i podmínek pro PNV 11

12 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele Podle katalogu prací (NV 222/2010 Sb., katalogové číslo ) může být vychovatel zařazen do 8. až 11. platové třídy. Obsah práce v jednotlivých třídách se liší podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. O zařazení do PT rozhoduje ředitel a vychovatel obdrží konkrétní popis práce ve formě pracovní náplně (do měsíce po nástupu). Obecně platí, že čím vyšší požadavky klade ŠVP na vychovatele a obsah vzdělávání v DM, tím kvalitnější vychovatele bude ředitel potřebovat. Aby mohl být vychovatel zařazen do příslušné platové třídy, tak nemusí splňovat úplně všechny ukazatele, konat všechny popsané činnosti. Pokud ale ředitel soudí, že DM poskytuje jen školské služby (ubytování), tak ho zřejmě vyšší než 8. PT zajímat nebude. 12

13 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele Popis práce vychovatele v 8. PT Vychovatelská činnost zaměřená na rozvoj osobnosti dětí, žáků nebo studentů, jejich zájmů, znalostí a tvořivých schopností probíhající v zájmovém vzdělávání podle programu činnosti školského nebo jiného zařízení" Základní znaky popisu práce: vychovateli není uložena tvorba vlastních výchovně vzdělávacích programů (např. ročního plánu VVČ a jeho hodnocení), ve své vychovatelské činnosti vychází z obecných cílů výchovy, ŠVP, zpravidla pod vedením zkušenějšího vychovatele; vychovateli není uložena realizace diagnostických činností (byť se bez nich neobejde), nejsou stanoveny úkoly v oblasti prevence rizikového chování žáků; dle metodického výkladu MŠMT ČR 2 by měli být do této platové třídy zařazováni především začínající vychovatelé vykonávající činnost ve spolupráci s uvádějícím vychovatelem a vychovatelé bez odborné kvalifikace. 2 Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací, Praha, , PhDr. J. Frič 13

14 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele Popis práce vychovatele v 9. PT "1. Komplexní vychovatelská činnost ve školách a školských nebo jiných zařízeních rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti dětí, žáků i studentů nebo specificky rozvíjející osobnost dítěte nebo žáka i studenta včetně využívání variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti." 2. Odborné usměrňování zájmového vzdělávání specializovanými metodami výchovné práce, například vůči dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami" Základní znaky popisu práce: komplexní vychovatelská činnost = plánovitá a systematická odborná činnost vyžadující reflexi a sebehodnocení výsledků (požadavek na dlouhodobé plánování a hodnocení VVČ); rozvoj zájmů, znalostí a tvořivých schopností, a to v nejrůznějších polohách jako např. zájmy profesní, o učení, rozvíjení osobních zájmů, koníčků, talentu formou pravidelně organizované zájmové činnosti (kroužků) apod.; systematičnost se musí promítat i do uplatňovaných výchovných metod a ústit v hodnocení jejich účinnosti i kvality splnění výchovných záměrů založených na dobré diagnostice osobnosti žáka. 14

15 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele Popis práce vychovatele v 10. PT "1. Komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti nebo na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně navrhování cílených opatření k optimalizaci procesu výchovy a vzdělávání v rámci školy, školského nebo jiného zařízení. 2. Koordinace protidrogové prevence v rámci příslušného zařízení. 3. Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách ve školách a školských zařízeních" (katalog prací, , výtah). Další znaky popisu práce vychovatele v 10. PT při srovnání s 9. PT: požadavek na komplexní diagnostickou činnost; požadavek na realizaci úkolů primární prevence rizikového chování; požadavek na systematickou socializaci žáka, příp. jeho resocializaci nebo reedukaci a na realizaci tomu odpovídajících opatření (např. tvorba a realizace individuálních výchovných záměrů či osobních výchovných plánů); z bodu 2. popisu je zřejmé, že koordinátor prevence rizikového chování v zařízení by měl být zařazen v 10. PT; bod 3. popisu zase napovídá, že vedoucí vychovatel by měl být zařazen nejméně v 10. PT, zařazení do 9. PT však není vyloučeno. 15

16 4. Popis (obsah) činnosti vychovatele Popis práce vychovatele v 11. PT (pro porovnání a na ukázku, bez rozboru) "1. Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná vychovatelům, tvorba výchovných a vzdělávacích dokumentů, evaluačních nástrojů a preventivních programů. Preventivní, primárně diagnostická a konzultační činnost, koordinace aplikace speciálně-pedagogických postupů, nových výchovných metod a metod z jiných odvětví. 4. Vytváření programů integrace a inkluze dětí, žáků nebo studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v daném zařízení, poskytování pedagogických konzultačních činností. Vychovatel (v PT) by měl umět a ve své práci uplatňovat: plánovat vzdělávání, hodnotit jeho účinnost, vést zájmový útvar, organizovat skupinové aktivity, učit žáky učit se či se jinak podílet na jejich přípravě na vyučování (konzultace), zvládat pedagogickou diagnostiku, realizovat v práci s VS programy charakteru primární prevence, informovat žáky o organizaci života v DM a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví umět s žáky pracovat individuálně, zejména v případech jejich rizikového chování, dostatečně dokumentovat svoji činnost... atd. atd... 16

17 5. Model kritérií pracovního hodnocení vychovatele Práce vychovatele je hodnocena jeho nadřízeným, základní přístup k platovému zařazení a k hodnocení výslednosti práce všech zaměstnanců stanoví ZP: v 109 odst. 4: Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek (tj. okolnosti rozhodující o zařazení do platové třídy), podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. v 100 odst. 5: Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality tj. kritéria pro přidělování nenárokových složek platu Systém hodnocení zaměstnanců by měla mít každá organizace a existuje-li v ní odborová organizace, tak s ní musí být projednán (ZP, 287). 17

18 5. Model kritérií pracovního hodnocení vychovatele Předem známá kritéria hodnocení mají zejména tento účel: mají motivovat pracovníka, vést ho správným směrem v práci, protože kritéria vyjadřují očekávání zaměstnavatele sjednocují přístupy k zaměstnancům a tak se může zaměstnavatel vyvarovat případného nerovného přístupu k zaměstnancům. 1. krit.: Požadavky na vychovatele v oblasti pracovní způsobilosti a schopností (připravenost pracovníka zvládat úkoly, soubor jeho pracovních kompetencí a předpokladů): Pedagogické, profesní kompetence (tj. zejména schopnost vést vzdělávací jednotku, projektovat a hodnotit vzdělávání, kompetence diagnostické a poradenské, preventivní...) Organizační kompetence (tj. např. schopnost organizovat a inovovat aktivity pro žáky, motivovat k účasti, volit vhodný obsah, koordinovat akce a spolupracovat s ostatními vychovateli... Sociální, personální, komunikativní a občanské kompetence (např. užitečnost pro kolektiv, zvládání chování, sebereflexe, empatie, adaptabilita, občanské postoje k žákům a dospělým...) přihlíží se i ke vzdělání vychovatele a schopnosti uplatnit ho 18

19 5. Model kritérií pracovního hodnocení vychovatele Druhou sumárně hodnocenou oblastí pracovního hodnocení je hodnocení pracovních výsledků, tzn. zhodnocení a porovnání s ostatními konkrétních indikátorů výkonu a kvality práce, jako např.: množství dokončené práce (tj. četnost akcí pro žáky, individuální péče o ně, stálost výkonů, intenzita práce...) kvalita práce (dodržování pravidel a postupů, chybovost bezchybnost, kvalita vedení ped. procesu dodržování didaktických zásad, kreativita, interakce vychovatel žák, výslednost spolupráce s rodiči, školou...) podíl na organizování (trvalý výkon prací, které ostatní obvykle nedělají, garance úseků činnosti, podíl na prezentaci DM, dlouhodobé projekty...). Hodnotící výrok může mít podobu slovní škály (výborně, dobře...) nebo i bodovou (např. od 1 do 10, kde určité bodové rozpětí má opět slovní vyjádření např. 7 až 9 b. = nadprůměrné výsledky...) Pracovní hodnocení je důležitou zpětnou vazbou jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. I v malých DM, kde probíhá hodnocení prakticky permanentně a intenzivně může být systematické hodnocení důležité. Zvláště, když zaměstnanec dostane příležitost k sebehodnocení podle stejných kritérií a na úvod hodnocení dostane slovo, může se otevřeně vyjádřit jak ke své práci, tak k organizaci v DM apod. 19

20 6. Plánování vzdělávací činnosti vychovatele Plán VVČ na školní rok nemá v popisu práce vychovatel v 8. PT ostatní vychovatelé plánováním prokazují, že je jejich vychovatelská činnost komplexní, plán je prostředkem systematického přístupu ke vzdělávání žáků o ročním plánování, způsobu a obsahu rozhoduje ředitel Znaky a charakteristiky plánu: obsahově navazuje na ŠVP, je-li vypracován plán DM na školní rok, pak se vychovatel bude podílet na plnění jeho specifických cílů, plán musí být hodnotitelný na konci škol. roku, tzn. konkrétní v obsahu, formách a termínech, proto zde není příliš prostoru pro cíle (usilovat, snažit se...), ale spíše pro konkrétní úkoly, aktivity, činnosti (kdy, co, pro koho...), neplést si cíle s prostředky cíl: čeho dosáhnout, prostředek: jakým způsobem (neplníme prostředky ale cíle), konkrétní plán usnadňuje měsíční plánování v deníku VS 20

21 6. Plánování vzdělávací činnosti vychovatele Možný obsah (osnova) plánu VVČ na školní rok: 1. Charakteristika VS složení VS je východiskem pro stanovení obsahu i forem práce, znalost VS umožňuje plánovat realisticky, upřesnit limity a možnosti vzdělávání ve VS. S ohledem na charakteristiku a znalost VS bude vychovatel vybírat ze ŠVP konkrétní program nebo stručné cíle výchovné i organizační, aby k nim v dalším bodu přiřadil akce. 2. Plán práce s VS obsahuje výčet konkrétních skupinových aktivit i individuálních činností (název akce, měsíc), ovšem uspořádaných do bloků podle struktury ŠVP (každá činnost směřuje k naplnění určité kompetence či cíle ŠVP). Lze doplnit o úkoly organizačního rázu, zaměření diagnostické činnosti ve VS apod. 3. Podíl na vzdělávání ostatních žáků v DM úkoly v oblasti zájmových aktivit pravidelných i příležitostných, preventivních aktivit apod. 4. Organizační úkoly, pověření, správa často nejde o úkoly charakteru VVČ, ale nezbytné pro chod zařízení (péče o svěřené místnosti, majetek, garance oblastí práce v DM...). 21

22 6. Plánování vzdělávací činnosti vychovatele Plán činnosti na měsíc (v deníku VS) je-li vedle plánu sloupec plnění, pak je nezbytné, aby úkoly byly naprosto konkrétní (co, kdy, příp. kde a pro koho), i v tomto plánu by mělo být jasné, který z cílů ŠVP danou činností chce vychovatel naplňovat (lze např. nadepsat klíčovými kompetencemi nebo cíli vzdělávání a pod ně přiřazovat skupinové aktivity nebo další činnosti vztahující se obsahově k dané kompetenci, cíli), individuální přístup k žákům adresnost úkolů, zvlášť bude plánována činnost pro všechny žáky (pravidelné, příležitostné skupinové aktivity, konzultace apod.) není vyloučen ani plán dalších organizačních úkolů (např. kontakt s rodiči, péče o majetek apod.), i když jde o práce související s PPČ, ale ty by se neměly objevovat hlavně v Týdenním programu 22

23 7. Sebehodnocení VVČ za školní rok Na úvod: je-li plán, tak zaslouží vyhodnocení, jinak jde o samoúčel pokud vychovatel v deníku hodnotí průběh denní činnosti, pak je hodnocení permanentním procesem hodnocení je srovnávání plánem stanovených cílů, úkolů s realitou, výsledkem, stavem a to vše měřeno předem známými kritérii. Přístup k hodnotící zprávě: hodnocení není popis je třeba varovat se tendencím vypsat do hodnocení všechny skupinové aktivity a charakteristiky žáků, používat hodnotících stanovisek ve vazbě na plánované úkoly úkol... byl splněn výborně, dobře..., protože..., tedy včetně důvodů kladného nebo negativního hodnocení, hodnocení musí směřovat ke stanovení nových cílů a úkolů v práci s VS nebo v rozvoji určitých úseků v práci vychovatele; vychovatel reaguje na důležité nebo slabší stránky VS, úseku činnosti a tak staví základ plánu VVČ na další školní rok, osnova hodnotící zprávy bude korespondovat s osnovou plánu 23

24 8. Interakce mezi žákem a vychovatelem 3 Vztahy žák vychovatel mají při výchově a vzdělávání výrazně interaktivní charakter. Jsou to ale dospělí, kteří výrazně stimulují a ovlivňují rozvoj žáka, protože rozhodují o edukačních postupech, jsou za něj odpovědní. Mezi významné osoby při výchově působí hlavně rodiče v rodině, ve škole učitelé a jde o to, aby v době mimo vyučování to byl vychovatel v DM. Názory žáka na pedagoga ovlivňuje kvalita vzájemných vztahů, ale i zkušenost, zda pedagog dokáže naučit, vést vzdělávání a motivovat žáka. Pro interakci vychovatele a žáka jsou důležité dvě dimenze (oblasti): dimenze edukačního vztahu (sociální vztahy) má kladné komponenty jako porozumění, pomoc, podpora apod. nebo záporné komponenty, které takto hodnotíme, pokud je žák u vychovatele postrádá zcela nebo i zčásti, dimenze edukačního řízení (vedení vzdělávacího procesu) může být silné, s množstvím požadavků a kontroly, anebo slabé s minimem požadavků na žáky a jejich kontroly, nebo i rozporné s množstvím požadavků, ale bez kontroly. Z praxe: Vychovatelé mají tendenci stavět především na vztazích s žáky. Žáci je také hodnotí většinou lépe, než jejich schopnosti edukační. Domnívám se, že optimální je buď vyrovnané skóre obou dimenzí nebo vyšší hodnocení dimenze edukačního řízení. V každém případě zde máme dva ukazatele, podle nichž může vedoucí hodnotit svého vychovatele. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že jde o názor žáků. Dotazník na internetu, hledejte na nuov.slamka.cz evaluační nástroje je pro školy. 3 Volně podle Gillnerová, I., Krejčová, Interakce učitele a žáků. Dotazník pro žáky. Praha, ÚNOV,

25 9. Individuální práce s žáky denní kontakt Individuální kontakt s žákem je jednou z možností, forem činnosti vychovatele, při níž je vytvořen prostor pro výchovu nebo alespoň výměnu či předávání informací. Vzdělávání lze realizovat i v kontaktu skupinovém (nejen ve VS). Dobrý vychovatel využívá účelně obě tyto formy práce. Jejich podíl by měl být vyvážený, a to s ohledem na vychovanost žáka, potřeby DM a vychovatele, na podmínky apod. Obsahem individuálního kontaktu bude nejčastěji: předávání a získávání informací specifických pro organizování pobytu žáka v DM, motivování žáka k aktivitě (škola, DM...), cílevědomé poznávání osobnosti žáka (diagnostika), příp. řešení osobních nebo kázeňských problémů, lidské slovo atd. Optimální prostor pro individuální kontakt s žákem je neutrální nebo jeho osobní prostor (ložnice). Do vychovatelny se chodí na kobereček. Výběr prostoru zvyšuje účinnost působení. 25

26 9. Individuální práce s žáky hodnocení žáka Hodnocení žáka mezi práva žáků a jejich zákonných zástupců patří také právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání ( 21 odst. 1 ŠZ 4 ), hodnocení je založeno na výsledcích pedagogické diagnostiky vychovatele a jiných výsledcích žáka výhradně však v rámci domova Možný obsah hodnocení: míra naplnění kompetencí k učení studijní úsilí a motivace k učení, samostatnost v přípravě, předpoklady k učení, způsob podpory vychovatelem atd. kvalita kompetencí sociálních a personálních úroveň adaptace, sociální a komunikativní dovednosti, schopnost spolupráce, místo v kolektivu, způsob řešení problémů atd. kvalita kompetencí ke zdravému a demokratickému způsobu života - způsob využití VČ k rozvoji zájmů a osobního potencionálu, zapojení se do života v DM, pomoc ostatním, míra akceptování pravidel, individuální denní režim, stravování a zdraví žáka (odolnost návykovým látkám) 4 Právo na informace mají i rodiče, kteří plní vyživovací povinnost vůči zletilým žákům a studentům 26

27 9. Individuální práce s žáky hodnocení žáka Cíle osobního hodnocení žáka: výchovné využití výsledků poznání v osobním pohovoru s žákem, motivace žáka a podpora jeho pozitivních stránek, taktní upozornění na možnosti zlepšení, dosažení relativní shody v náhledu na osobnost žáka a společné hledání východisek a cílů výchovného procesu, může vyústit v dohodu o spolupráci získání informací jako podkladů pro souhrnné hodnocení (žák ústně, zákonný zástupce písemně nebo osobně). Zásady hodnocení žáka: hodnocení na základě známých kritérií (ŠVP i vnitřní řád musí být v DM dostupný), forma dialogu mezi vychovatelem a žákem, prvně dochází k sebehodnocení (vychovatelem řízený rozhovor), otevřenost a objektivnost hodnocení (vlastní poznání je podepřeno informacemi od rodičů, učitelů, okolí žáka), individuální přístup k žákovi z hlediska osobnostních a jiných předpokladů, podmínek 27

28 9. Individuální práce s žáky - IVP Individuální výchovný program je nástrojem řešení rizikového chování žáka za dobrovolné spolupráce zákonných zástupců žáka v rámci DM je třeba stanovit si hranici závažnosti rizikového chování při jejímž překročení bude institut IVP uplatňován a vymezit kompetence ped. pracovníků (vychovatel, preventista, vedoucí prac.) při řešení situace Časový sled řešení rizikového chování v DM: pohovor pedagogického pracovníka s žákem tlak na změnu je mírný (záleží však na motivovanosti žáka ke změně), výsledkem je spolupráce na bázi domluvy (nedohoda = přechod k další etapě) jednání s žákem a zákonným zástupcem rámec rozhovoru je ohraničen právy a povinnostmi žáků i rodičů uplatňovanými v DM, opírá se o ochotu rodičů spolupracovat, dochází ke zvýšení tlaku na žáka, omezení jeho autonomie, dochází k dohodě o opatřeních IVP prostřednictvím programu se strany zavazují k plnění opatření pro všechny strany k odstranění rizikového chování, zvyšuje se kontrola, spolupráce je na bázi závazku postoupení případu další straně Metodické doporučení pro práci s Individuálním programem v rámci rizikového chování žáků, MŠMT,

29 10. Skupinové formy práce s žáky Skupinovou činnost vedenou vychovatelem členíme podle účelu na: činnosti rekreační a odpočinkové klidné, pohybově a i psychicky nenáročné aktivity ke kompenzaci jednostranného zatížení, které mohou být vedeny vychovatelem, ale častěji probíhají spontánně individuální formou (odpočinek, poslech hudby, hry...), zájmové činnosti - probíhají za účelem probouzení a rozvíjení zájmů a schopností a uspokojování osobních potřeb (fyzických, intelektuálních, sociálních pod.), příprava žáků na vyučování - činnosti, které nějak souvisí se školním vyučováním - v užším nebo širším slova smyslu, tj. od konkrétní pomoci s úkoly až po didaktické hry a jiné činnosti rozvíjející schopnosti učení, veřejně prospěšné činnosti - přinášející prospěch jiným, potřebným a uspokojení sobě. 29

30 10. Skupinové formy práce s žáky Pravidelná zájmová činnost (ZČ) v zájmových útvarech (ZÚ) charakteristika z hlediska organizace: pravidelnost zaručující systematičnost zájmového vzdělávání, relativně stabilní členská základna sdružující žáky s obdobnými zájmy (vysoká motivovanost k práci, neformálnost skupiny), vedení ZÚ vedoucím, který činnost plánuje, vyhodnocuje a eviduje v deníku ZÚ, Pravidelně organizované aktivity pro příchozí nesplňují požadavky na stabilitu členské základny (chybí návaznost ve vzdělávání), krátkodobým aktivitám (kurzům) naopak chybí požadavek na trvalost, systematičnost. Z hlediska zaměření činnosti členíme ZÚ do oblastí: společenskovědních, technických, přírodovědných a ekologických, esteticko-výchovných a tělovýchovných, sportovních a turistických oborů ZČ. 30

31 10. Příležitostná činnost zájmová a relaxační PřZČ rozumíme jednorázově, příležitostně konané akce (besedy, turnaje, soutěže, vycházky atd.) pro příchozí nebo specifickou skupinu žáků (např. VS), účasti na akci obvykle nepředchází odborná příprava. Efektivnější bývají aktivity, při nichž je aktivní sám účastník (turnaje, soutěže, přehlídky vlastních prací...), než akce, které táhne moderátor nebo organizátor akce (besedy). Aby účastník uspěl, musí něco znát a umět. Relaxační aktivity mají cíl odpočinkový, a tak bývají fyzicky i psychicky nenáročné, nekladou nároky na vědomosti nebo speciální dovednosti. Adaptační pobyty = několikadenní soustředění žáků 1. ročníků před zahájením školního roku s cílem prvotní adaptace nového žáka na prostředí sociální i materiální; v jeho rámci lze uskutečnit setkání s rodiči, objasnit podmínky ubytování, požadavky na žáky, koncepci vzdělávání apod. 31

32 10. Skupinové formy práce s výchovnou skupinou Rozlišujme podle cíle a obsahu schůzky: organizační schůzky s žáky své VS s náplní převážně informativní, organizační výchovné schůzky na nichž vychovatel realizuje primárně svůj výchovný program pro VS skupinovou formou práce Schůzky VS mají obvykle status povinné akce, a proto nebývají oblíbené. Tomu je třeba se bránit dobrou přípravou a vhodnou organizací. Proto doporučuji: dbát na vyváženost obsahu i formy schůzky (vyvážit vyžadování plnění povinností právy, když výtky, tak i chvála, poučení může vyvážit hra...) časová přiměřenost schůzky (závisí na obsahu a organizaci) otevřenost prostor ke svobodnému vyjádření taktnost osobní kárání nebo i chválení na schůzku nepatří, problém se dá zobecnit a individuálně vyříkat, výběrovost informací nezatěžovat program obecným nebo informacemi pro jedince, zapojení žáků do organizace schůzky nezbytnost jejich přípravy, odpovědnost za průběh je stále na vychovateli, sezení v kruhu vychovatel je nebo se stává součástí skupiny. Cíl: motivovat a vtáhnout žáka do aktivní účasti na životě v DM 32

33 11. Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Rodiče nesou zákonnou odpovědnost za péči o dítě, která spočívá "v péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování..." ( 858 OZ). Rodič je vlastně klientem DM, který předpokládá a také spoléhá na to, že tuto odpovědnost za něj do jisté míry převezme DM, nebo se alespoň bude podílet na vývoji dítěte. V r jsme oslovili rodiče žáků, kteří měli poprvé nastoupit do DM, tedy bez zkušenosti s fungováním DM, a zmapovali a určili pořadí jejich očekávání od DM v péči o jejich dítě. 1. informovat o důležitých okolnostech (chování, zdraví) 2. dbát o bezpečnost a zdraví dítěte 3. podílet se na přípravě dítěte na vyučování (u starších není očekáváno) 4. učit dítě dodržovat pravidla a využívat práva v DM 5. komplexně a aktuálně informovat dítě o pobytu a dění v DM 6. zapojit dítě do výchovného programu s preventivními cíli Poučné a varující je, že rodiče neočekávají intervence domova v oblasti systematické výchovy (viz 6. místo prevence, dále též: nenutit do ZČ, umí se učit, ví, jak účelně využít volný čas...)!!! 33

34 11. Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Součástí ankety bylo i 9 otázek k nárokům na vychovatele Jaký by měl být vychovatel Vašeho dítěte? 1. spravedlivý a odpovědný, 2. vlídný, ale důsledný, umí nastavit pravidla a trpělivě vyžadovat jejich dodržování 3. bude mě aktuálně informovat o problémech (chování, prospěch...) 4. umí poznat osobnost dítěte, chápat motivy jeho chování, projevuje o dítě opravdový zájem a snaží se ho poznat 5. je empatický, umí pomoci s řešením problémů 6. umí navázat blízký kontakt, ale také udržet profesionální odstup na úrovni partnerství (blízké až kamarádské kontakty na posledním místě) 7. uplatní omezení autonomie žáka (např. omezením práv), pokud nebude něco v pořádku (chování, školní výsledky) 8. umí se zasmát, je s ním legrace Pokud bychom udělali obdobný průzkum mezi žáky, tak se výsledky budou lišit jen minimálně. 34

35 Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Stav v současné rodině: děti žijí často jen s jedním rodičem roste věk rodičů (profesní kariéra má přednost) mění se model rodiny ve společnosti i úloha muže (emancipace žen, zaměstnanost mužů) ustupuje mezigenerační kontakt (prarodiče), je upřednostňován zájem jedince ve vztahu k rodičovství působí sociální dědičnost (přenos hodnot ze své rodiny), ty však často degraduje tlak společnosti na úspěch a finance, což se přenáší na děti (snahy být IN, COOL ) vliv rodiny nahrazují vrstevníci, média, instituce, což některým rodičům vyhovuje a od institucí (škola, DM) to i vyžadují 35

36 Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Zásady komunikace pedagoga s rodiči: zvládnout komunikaci tak, aby byly ochráněny zájmy žáka a nebyla mu způsobena újma nešikovným jednáním vychovatele s rodiči nepřipustit, aby se v důsledku interakce s rodiči nenarušil vztah mezi žákem a vychovatelem (jednat vždy otevřeně s žákem) nesmí dojít ke ztrátě důvěry rodičů v profesionalitu a kompetentnost vychovatele nebo jiného pracovníka DM nesmí dojít v důsledku jednání vychovatele s rodiči k poškození jména DM jako celku. Techniky komunikace s rodiči: bránit se manipulaci a nemanipulovat, být pravdivý složitější situace řešit osobně, neosobní (i telefon.) vede k agresivitě, lhaní znát techniky asertivní komunikace, udržet komunikaci v racionální poloze, potlačit emoce být vybavený argumenty (perfektní znalost vnitřního řádu, merita problému) v případě přehnaně emotivních reakcí přerušit rozhovor, nevyhýbat se však dořešení problému Důležité kontakty s rodiči je třeba dokumentovat, zejména pak zaznamenat obsah dohodnutých opatření nebo důležitých sdělení (v deníku VS nebo i formou záznamu obsahu rozhovoru). 36

37 11. Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Práva a povinnosti rodičů ( 21 a 22 ŠZ): a. Práva: právo na informace o výsledcích vzdělávání žáka (účastník ŠVP je vzděláván), právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dítěte, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání b. Povinnosti: zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, na vyzvání ředitele se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, informovat školu nebo školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, oznamovat údaje podle 28 odst. 2 a 3 školského zákona (tj. osobní data a další údaje do školní matriky) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích Včlenit do vnitřního řádu DM 37

38 11. Spolupráce vychovatele se zákonnými zástupci Požadavky ČŠI na spolupráci s rodiči: zpětná vazba rodičů k ŠVP (srozumitelnost), k výchově a organizaci obecně vzájemná informovanost a komunikace mezi rodiči a DM, např. o vnitřním řádu, pravidlech respekt a vstřícnost zájmům rodičů součinnost s rodiči při řešení situací rizikového chování (vč. kázeňských opatření, uplatňování metod. doporučení k IVP) schopnost pedagogů vést s rodiči dialog, prosociální chování pedagogů Rodiče a jejich zletilé děti dovršením 18. roku věku přebírá žák veškerá práva a povinnosti zákonných zástupců dle ŠZ, dokud však vůči němu plní vyživovací povinnost, tak se vlivu rodičů zcela neoprostí; rodiče mají stále právo na informace o průběhu vzdělávání (min. o aktivitě žáka v DM), jako plátci se musí dostat k ekonomickým podmínkám ubytování, jistě neopovrhnou informací o změněném zdravotním stavu svého dospělého dítěte apod. 38

39 12. Součinnost vychovatele s učiteli, školou Způsob a rozsah spolupráce se školou se bude lišit podle postavení DM vůči škole. V DM, které jsou se školou součástí jednoho celku, má jednoznačnou úlohu ve výměně informací mezi učitelem a vychovatelem ředitel. Přesto však: každá z těchto součástí subjektu má svoji autonomii organizační, tj. vlastní školní nebo vnitřní řád ( 30 ŠZ), i obsahovou, tzn. vlastní školní vzdělávací program školy a DM ( 3 a 5 ŠZ) pěstujte si autonomii! škola plní především cíle formálního vzdělávání, kdežto domov působí v oblasti mimoškolní výchovy a jeho cíle jsou realizovány formou neformálního a zájmového vzdělávání a vytvářením podmínek pro informální učení, z tohoto důvodu využívají k naplnění svých cílů jednotlivé součásti organizace poněkud jiné prostředky, tým pedagogických a dalších pracovníků DM tvoří jakousi subkulturu v rámci celé organizace už proto, že jeho cíle, organizace a obsah činnosti je od poslání školy odlišný, byť výchovně vzdělávací činnost domova navazuje na výchovně vzdělávací činnost školy (vyhl. 108) 39

40 12. Součinnost vychovatele s učiteli, školou Domovy samostatné mohou narážet ve spolupráci se školou na řadu překážek: nedostanou se snadno ke školnímu prospěchu žáka, protože na informaci o nich mají právo pouze žáci a zákonní zástupci ubytovávají obvykle žáky z několika škol a z některých z nich jsou žáci v DM jen stopově komunikace mezi vychovatelem a učitelem je téměř výhradně na vychovateli při výměně informací o konkrétním žákovi by nemělo dojít k situaci, že jedna či druhá strana těchto informací zneužije v neprospěch žáka; dokonce i v přičleněném DM by měly být průšvihy žáka v DM řešeny na této půdě a ne přičteny k průšvihům ve škole Obsah jednání vychovatele s učitelem: vychovatel téměř vždy ví o žákovi více než jeho učitel, vychovatel musí v rozhovoru s učitelem respektovat určitou hranici důvěrnosti známých informací (jistě se neplete do rodinných problémů apod.), vychovatel by měl rozhovor udržet v rovině informací o školních výsledcích, možnostech podpory žáka v PNV, studijního úsilí žáka, způsobu PNV, předpokladů pro učení nebo o osobnostní dispozice žáka zvláště u žáků mladších je nezbytností kontakt s učitelem uskutečnit 40

41 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Vychovatel musí mít komplexní informace o zajištění BOZ, protože provádí poučení žáků. Cílem opatření k BOZ žáků je prevencí předcházet mimořádným událostem. Zajištění BOZ žáků vychází sice ze školského zákona, ale zde jsou spíše východiska k zajištění BOZ a plná odpovědnost ředitele. Zákonem avizovaná vyhláška dosud MŠMT vydána nebyla, a tak se řídíme: Metodickým návodem k zajištění BOZ žáků ve školách a zařízení zřizovaných MŠMT (čj / ) Metodickým doporučením k BOZ žáků - minimální standard (čj.: MSMT- 1981/2015-1) vyhláškou 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů vyhláškou 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých obecně platnými zákony: např. k ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. - povinnosti DM v ochraně zdraví), občanským zákoníkem (89/2012 Sb. - odpovědnost, svéprávnost, dohled...), zákoníkem práce (262/2006 Sb. - např. odpovědnost za škodu), zákona o požární ochraně (133/1985 Sb. - povinnosti fyzických osob, požární bezpečnost budov) 41

42 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Podstatou zajištění BOZ je vyhledání a zhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich odstranění nebo snížení závažnosti organizačními nebo technickými prostředky. Tuto činnost musí provést odborně způsobilá osoba (technik BOZP a PO). Příklady rizik: nesvéprávnost jednání úměrná věku žáka (nezralost, neznalost), nebezpečí úrazu el. proudem nebezpečí úrazu při běžném pobytu v DM (manipulace s předměty, vybavením, nebezpečí požáru...) nebezpečí poškození zdraví při pobytu vně (upozorňujeme na nebezpečí, úrazy formálně neřešíme) sportovní a jiné pohybové činnosti zneužívání návykových látek hygienické podmínky ubytování (příp. stravování) jiná rizika (specifické pro dané zařízení) 42

43 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Poučení žáků o bezpečném chování obsah a způsob poučení konkretizuje čl. 9 Metodického pokynu k BOZ žáků poučení se musí vztahovat ke všem činnostem, které se v DM uskutečňují, probíhají a jichž se žáci účastní, přitom jsou žáci seznámeni s riziky (možné ohrožení zdraví) a konkrétními pokyny, předpisy k zajištění BOZ a se zásadami bezpečného chování, příp. i s důsledky plynoucími z porušování pokynů, poučení se má týkat i okolí DM (nebezpečí od neznámých lidí, násilí, šikany apod.), poučení se vztahuje i na konkrétní činnosti, akce nebo pracoviště (řády odborných pracoven, sportovišť, používání náčiní apod.), kde bylo shledáno jiné než běžné riziko při činnosti, protože vnitřní řád obsahuje základní informace k bezpečnému chování v DM, tak musí být žáci přirozeně seznámeni i s tímto dokumentem, dokladem o provedeném poučení je záznam o poučení (např. v deníku výchovné skupiny, na podpisovém archu), přílohou je osnova poučení. 43

44 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Prostředkem prevence BOZ, ale i výchovným prostředkem (probíhá interakce mezi vychovatelem a žákem), je kontrola plnění opatření, dodržování pokynů k BOZ, a to zejména kontrola chování nezletilých, které občanský zákoník považuje za nesvéprávné. Důležitým úkolem v odpovědnosti ředitele je zajištění dohledu (dozoru) pedagogickým pracovníkem, který je oprávněn udělovat žákovi závazné pokyny k jeho chování. Odpovědnost za způsobenou škodu nezletilým řeší 2920 a 2921 občanského zákoníku: 2920: "Nezletilý... nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky... V 2921 je popsána odpovědnost pracovníka dohledu: "Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě (např. proto, že nebyl způsobilý ovládnout své jednání nebo posoudit následky), nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled." Škodou výše se míní zejména škoda na zdraví. Škody na majetku se řeší podle 391 ZP (za škodu plně odpovídá žák). 44

45 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Podrobnosti k dohledu (podle čl. 10 MP k BOZ žáků): dohled zabezpečují a výchovně působí pedagogičtí pracovníci v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí, o zajištění dohledu rozhoduje ředitel, který vychází z konkrétních podmínek a přihlíží k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům, ředitel stanoví rozvrh dohledu a vyvěsí ho na místě dostupném kontrolním orgánům, osvědčenou praxí je zveřejnění na místě přístupném žákům, dohled nad žáky při školním stravování vykonává právnická osoba, která vykonává činnost školního stravování, při akcích mimo DM, kdy místem pro shromáždění žáků není budova DM, začíná dohled 15 minut před dobou shromáždění; po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase; tyto údaje oznámí domov žákům nebo jejich zákonným zástupcům (podle charakteru činnosti) nejméně den před konáním akce, podle rozhodnutí ředitele mohou konat dohled i jiné osoby, které jsou v pracovně právním poměru k DM, osoby musí být řádně (písemně) poučeny o povinnostech dohledu, při akcích konaných mimo DM dodržují žáci předpisy k BOZ platné v jiných objektech (ubytovací zařízení, tělocvičny, hřiště a další prostory jiných provozovatelů). 45

46 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Úrazy žáků znaky školního úrazu: stal se při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním, při poskytování školských služeb (ubytování v DM) úrazem není úraz, který se žákům stane na cestě do školy (DM) a zpět nebo na místo shromaždiště mimo zařízení o školních úrazech pojednává vyhláška 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Druhy úrazů: zranění, které nezpůsobí absenci ve škole, přestože bylo ošetřeno lékařem, nevyžaduje většinou provádět další kroky a další administrování celého případu, kromě záznamu v knize úrazů nazvěme ho lehkým úrazem, úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nazýváme obvykle registrovaným úrazem, protože v tomto případě se vždy vyhotovuje záznam o úrazu a organizace ho registruje (zavádí do evidence), aby s ním dále pracovala Administrace všech úrazů: každý úraz žáka, který je školním úrazem, je třeba zapsat do Knihy úrazů do 24 h od okamžiku, kdy se o něm DM dozví 46

47 13. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Administrace registrovaných úrazů: prvotní záznam je v Knize úrazů o úrazu se sepisuje záznam, jehož tiskopis je přílohou vyhlášky 64/2005 Sb., záznam může být vypracován i k úrazu lehkému, pokud o to požádá zákonný zástupce nebo zletilý žák, nebo DM usoudí, že druh úrazu je takového rázu, že by žáku mohla být poskytnuta náhrada za bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeného úrazem, i když úraz nezpůsobí absenci ve škole (DM), záznam se předává žákovi nebo rodičům a DM jej průběžně aktualizuje (např. po poskytnutí náhrady za bolest). Hlášení úrazu: bez zbytečného odkladu rodičům (i zletilých) při podezření na trestný čin nebo přestupek, při smrtelném úrazu Policii pojišťovně, u níž je DM pojištěn Záznam o úrazu se zasílá zdravotní pojišťovně a ČŠI (elektronicky) úlohou vychovatele je ve věci komunikovat s žákem, příp. rodiči a připravit podklady pro vypracování záznamu o školním úrazu 47

48 14. Vedení pedagogické dokumentace vychovatele Deník výchovné skupiny ředitel musí rozhodnout o účelu a způsobu vedení deníku deník jako dokumentace o členech a činnosti výchovné skupiny deník jako výkaz přímé ped. činnosti vychovatele (evidence činnosti s VS, ale i ostatními žáky v DM např. formou zájmové činnosti) v žádném z uvedených případů nejspíš nebude vyžadována dokumentace činností konaných v rámci prací souvisejících s přímou ped. činností nebo běžných, stálých úkolů (např. dohled, denní kontrolní činnost...) účel deníku VS spočívá v dokumentování: přehledu o žácích VS v průběhu škol. roku (seznam, přehled o VS), záměrů plánů vychovatele při práci s VS (měsíčně), týdenního programu a denních činností, příp. i jejich plnění (průběh, hodnocení) v čase služby evidence spolupráce s rodiči a dalšími se v tiskopisech SEVTu přemístila do osobního spisu 48

49 14. Vedení pedagogické dokumentace vychovatele Osobní spis je spisovou složkou, která obsahuje: osobní údaje a další záznamy na obálce (evidence výchovných opatření, spolupráce, příp. školní výsledky) důležité písemnosti vložené dovnitř složky. Spis obsahuje osobní a citlivé údaje, které je třeba chránit podle zákona o ochraně osobních údajů (patří pod zámek, přístup je obvykle omezen na vychovatele, příp. jeho nadřízeného) Základní dokumenty v listinné podobě vkládané do složky: přihláška do DM, žádost o předčasné ukončení ubytování, důležité žádosti, informace a sdělení rodičů, přípisy s obsahem výchovných a kázeňských opatření, další korespondence vychovatele (DM) s rodiči (např. hodnocení žáka) jiné písemnosti, které vyžaduje nadřízený 49

50 Děkuji za pozornost 50