3.7 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů Nebezpečné odpady

Transkript

1 3.7 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů Nebezpečné odpady

2 Obsah 1. Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů (mimo odpadů ze zdravotnictví) Úvod do problematiky Vztah problematiky k řídícím dokumentům Analýza současného systému shromažďování a skladování nebezpečných odpadů Současná praxe v oblasti shromažďování a skladování nebezpečných odpadů Rizika a výhody mobilního sběru Závěr kapitoly... 33

3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Produkce NO vybraných skupin odpadů v hlavním městě Praze... 6 Tabulka č. 2: Produkce NO vybraných skupin odpadů ve Středočeském kraji... 7 Tabulka č. 3: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Jihočeském kraji... 8 Tabulka č. 4: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Plzeňském kraji... 9 Tabulka č. 5: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Karlovarském krajii Tabulka č. 6: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Ústeckém kraji Tabulka č. 7: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Libereckém kraji Tabulka č. 8: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Královéhradeckém kraji Tabulka č. 9: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Pardubickém kraji Tabulka č. 10: Produkce NO vybraných skupin odpadů v kraji Vysočina Tabulka č. 11: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Jihomoravském kraji Tabulka č. 12: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Olomouckém kraji Tabulka č. 13: Produkce NO vybraných skupin odpadů ve Zlínském kraji Tabulka č. 14: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 15: Prioritní toky nebezpečných odpadů v krajích Tabulka č. 16: Vybavenost krajů zařízeními ke sběru nebezpečných odpadů, včetně komunálních nebezpečných odpadů v jednotlivých krajích Seznam grafů Graf č. 1: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů ve Středočeském kraji... 8 Graf č. 2: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Jihočeském kraji... 9 Graf č. 3: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Plzeňském kraji Graf č. 4: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Karlovarském kraji Graf č. 5: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Ústeckém kraji Graf č. 6: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Libereckém kraji Graf č. 7: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Královehradeckém kraji Graf č. 8: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Pardubickém kraji Graf č. 9: Produkce NO z prvých pětin skupin odpadů v kraji Vysočina Graf č. 10: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Jihomoravském kraji Graf č. 11: Produkce NO z prvých pěti skupin v Olomouckém kraji Graf č. 12: Produkce NO z prvých pěti skupin ve Zlínském kraji Graf č. 13: Produkce NO z prvých pěti skupin v Moravskoslezském kraji Graf č. 14: Produkce vybraných nebezpečných odpadů AN

4 1. Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů 1.1 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů (mimo odpadů ze zdravotnictví) Úvod do problematiky Problematika sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů je upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném a účinném znění, právně v podstatě beze změn již od roku Kritérium pro zařazení odpadů do kategorie nebezpečný je uvedeno v 4 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, a to nebezpečným odpadem je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014,) ; zároveň jsou původci a oprávněné osoby na základě 6 odst. 1 zákona o odpadech povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud: a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů, b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný. Zákon o odpadech stanovuje odpady (které mohou mít nebezpečné vlastnosti), které nepodléhají právní úpravě podle tohoto zákona. Jedná se o věci spadající pod zvláštní právní předpisy, tj odpadní vody, odpady drahých kovů, radioaktivní odpady, exkrementy, nezachycené emise do ovzduší, odpady plastických trhavin, vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků viz 2 odst. 1 zákona o odpadech. Na vybrané věci se zákon o odpadech vztahuje pouze za stanovených podmínek (viz 2 odst. 2 zákona o odpadech). Jedná se o těžební odpady, nepoužitelná léčiva a návykové látky, vedlejší živočišné produkty. Zákon o odpadech stanovuje pro sběr, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů jednoznačmé povinnosti (viz 16a odst.1 písm.e), 17 odst. 3, 18 odst. 1, písm.h) pro původce, obce a pro provozovatele zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Podrobnosti ve vztahu k právní regulaci dotčené etapy životního cyklu nebezpečných odpadů jsou uvedeny v Příloze č. 1. Obecné zásady řešené etapy životního cyklu nebezpečných odpadů, tj. shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií (a s využitím odpovídajících obalů nebo zařízení) jsou původcům odpadů (včetně obcí) dostatečně známy a jsou dotčenými osobami zpravidla plněny. Mimo právních předpisů je problematika nakládání s vybranými nebezpečnými odpady upravena metodickými pokyny a doporučeními MŽP. Pro snižování environmentálních dopadů nebezpečných odpadů ze stavebnictví na životní prostředí byl vydán Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Věstník MŽP, částka 3/2008). Dále jsou účinné metodické pokyny Ministerstva životního prostředí: Metodický pokyn pro shromažďování a skladování kapalin a provozních náplní s obsahem PCB a pro dekontaminaci zařízení s obsahem PCB (polychlorovaných bifenylů) (Věstník MŽP, č.2/2006) a další metodické pokyny a doporučení týkající se nakládání a prokazování přítomnosti PCB v zařízeních. Pro nakládání s komunálními odpady byla zveřejněna metodika pro stanovení systému nakládání s komunálním odpadem včetně vzoru obecně závazné vyhlášky obce o stanovení systému shromažďování, sběru, 1

5 přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem 1. Z hlediska sjednocení přístupu krajských úřadů k problematice vydávání souhlasů k povolování zařízení k nakládání s odpady je vydán Metodický pokyn MŽP pro krajské úřady k povolování zařízení pro nakládání s odpady (Věstník MŽP, částka 7/2011) Vztah problematiky k řídícím dokumentům Ve vztahu k popisovanému nakládání s nebezpečnými odpady jsou plánovacími dokumenty zejména Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období Nařízení vlády se k problematice nakládání s nebezpečnými odpady vztahuje svým strategickým cílem 2. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Problematikou minimalizace nepříznivích účinků vzniku nebezpečných odpadů se POH ČR věnuje v závazné části, kapitola č a stanovuje následující cíle: Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. Zvyšovat podíl materiálově využitelných nebezpečných odpadů. Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Zároveň jsou součástí kapitoly zásady a opatření. Konkrétně komunálních nebezpečných odpadů se týká zásada g) tj. Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu a opatření b) Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. Plánovacím dokumentem pro období let , z něhož byly shromažďovány podklady k této studii, bylo Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR. Tento dokument byl na úrovni MŽP rozpracován pro problematiku nebezpečných odpadů do dokumentu Realizační program ČR pro nakládání s nebezpečnými odpady (únor 2004). Hlavním cílem stanoveným v bodě 2. závazné části POH ČR (2003) bylo: snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. V zájmu splnění tohoto hlavního cíle byly v bodě 2. závazné části POH ČR (2003) stanoveny následující zásady a opatření: zajistit zpracování realizačního programu pro nakládání s nebezpečnými odpady řešícího komplexně systém nakládání s nebezpečnými odpady; zajistit na základě analýzy zpracování Realizačního programu České republiky pro odpady ze zdravotnictví zohledňující možnosti zavádění nových ekologických technologií pro odstranění nebezpečných vlastností odpadů ze zdravotnictví; zajistit na základě analýzy zpracování Realizačního programu České republiky snižování zdravotních rizik v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými odpady; zpracovat návrh na kritéria pro předcházení vzniku a omezování produkce nebezpečných odpadů pro strategické posuzování vlivu na životní prostředí; zajistit důsledné uplatňování kontroly výrobků a zařízení v souvislosti s omezováním jejich nebezpečných vlastností po celou dobu jejich životního cyklu; motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálního odpadu; 1 2

6 zajistit průběžné roční vyhodnocování systému nakládání s nebezpečnými odpady. Právní požadavky na sběr, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů upravuje zákon o odpadech, vyhlášky vydané k jeho provedení a požadavky na tato zařízení jsou uvedeny v řadě dalších předpisů. Pro úplnost jsou důležitá ustanovení těchto právních předpisů týkající se nakládání s nebezpečnými odpady uvedena v příloze č. 1 této zprávy Analýza současného systému shromažďování a skladování nebezpečných odpadů Průmyslové nebezpečné odpady Je možné vyslovit předpoklad, že obvyklé shromažďování průmyslových nebezpečných odpadů vznikajících u původců, právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, jako trvalá součást jimi provozovaných technologií, je u původců těchto odpadů v souladu s požadavky zákona o odpadech. Shromažďování nebezpečných odpadů je prováděno v závislosti na úrovni technologie a množství vznikajících nebezpečných odpadů, buď manuálně nebo mechanicky, s využitím různé úrovně mechanizace. Improvizované shromažďovací prostředky se sice u původců vyskytují, ale četnost jejich výskytu se snižuje. Ke shromažďování pevných nebezpečných odpadů jsou využívány obvyklé kontejnery dle ČSN EN 840. Pro shromažďování kapalných nebezpečných odpadů jsou využívány různé druhy nádob s uzávěrem nebo i jímky a sila. V rámci zpracování tohoto dokumentu byla vyhodnocena produkce množiny tzv. prvotních nebezpečných odpadů, tj. produkce (kód nakládání A00) NO mimo odpadů kat.č , , , , , a skupiny 19 s výjimkou podskupiny (tato byla započítána), dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů. Obrázek č. 1: Trend produkce prvotních nebezpečných odpadů v ČR v období Produkce (A00) Produkce (A00,BN30,AN60) Produkce prvotních nebezpečných odpadů, které jsou původci odpadů předány zpravidla do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů, byla v roce 2009 v ČR t/ rok (100 %). Do roku 2013 došlo ke snížení produkce této skupiny odpadů o cca 28 % (produkce v r byla t/ rok). Průměrný pokles produkce těchto odpadů byl vyčíslen na cca 5,6 %/ rok. V r je vzhledem k výše uvedenému očekávaná produkce prvotních nebezpečných odpadů v ČR na úrovni 3

7 cca t/ rok. Shodu předpokladu s realitou může vyznamně ovlivnit např. sanace některé z kontaminovaných lokalit nebo nárůst průmyslové produkce. Objektivně je jako expertní odhad možné očekávat produkci těchto nebezpečných odpadů na urovni 1,1 mil t/ Prognóza produkce nebezpečných odpadů je zároveň uvedena v dokumentu Návrh optimální sítě zařízení v krajích a v ČR. Byla ověřována rovněž produkce odpadů pod kódy způsobu nakládání BN30 Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo elektrozařízení a kódem nakládání AN60 Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod. Pod kódem způsobu nakládání BN30 bylo v letech vykázáno nakládání s nebezpečnými odpady z množiny prvotních nebezpečných odpadů : v intervalu t/ rok až t/ rok, přičemž bylo vykazováno toto nakládání u druhů nebezpečných odpadů/ rok stanovenými v Katalogu odpadů, a to např.: * Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky, * Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dyhy obsahující nebezpečné látky, * Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky, * Odpady obsahující stříbro ze zpracování fotografického odpadu v místě jeho vzniku, * Odpady z výroby azbestocementu obsahující azbest, * Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné). Pod kódem způsobu nakládání AN60 Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky, apod. bylo v letech 2009 až 2013 vykázáno nakládání s nebezpečnými odpady z množiny prvotních nebezpečných odpadů : v intervalu t/rok t/rok, přičemž bylo toto nakládání vykazováno s druhy nebezpečných odpadů/rok stanovenými v Katalogu odpadů, a to např.: * Kyselé dehty, * Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje, * Organické odpady obsahující nebezpečné látky). Při započtení hodnot nakládání s nebezpečnými odpady pod kódem nakládání A00 doplněným o kódy nakládání BN30 a AN60 byla produkce nebezpečných odpadů v r zjištěna v množství t/ rok a v roce 2013 v množství t/ rok (pokles produkce je v tomto případě cca 40 %) 2. Vzhledem k nejistotám plynoucím z vykazované produkce pod kódy BN30 a AN60, byl zvolen pro prezentaci v této zprávě konzervativnější model s využitím pouze kódu nakládání A00, a to z toho důvodu, že produkci odpadů vykazované pod kódem způsobu nakládání A00 lze definovat jako stálou (v případě nebezpečných odpadů vázanou především na průmyslovou výrobu), nevznikající nahodile v případě např. živelných pohrom.. 2 4

8 Komunální odpady Obvyklé shromažďování nebezpečných komunálních odpadů je z pohledu souladu s požadavky zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů realizováno v obcích prostřednictvím sběrných dvorů (stacionární zařízení ke sběru odpadů) a nebo nejméně dvakrát do roka určením místa k soustřeďování nebezpečných odpadů ve stanovených termínech. Toto může být realizováno např. přistavením mobilního zařízení ke sběru, těchto odpadů, na stanoviště určené obcí. Provozování zařízení ke shromažďování nebezpečných komunálních odpadů (zařízení podle 14, odst. 1 zákona o odpadech) je zajišťováno odbornou svozovou firmou nebo obcí, která vlastní sběrný dvůr, kde mohou občané odkládat nebezpečné odpady. Obsluha těchto zařízení (stacionárních i mobilních) je proškolena a po převzetí odpadu od občana odpad posoudí a zařadí (umístí) do příslušného shromažďovacího prostředku, kterým je zařízení vybaveno na místo určené ke shromažďování příslušného druhu nebezpečného odpadu. Nebezpečné odpady předané občany do mobilního zařízení jsou zpravidla následně předány do stacionárních zařízení, kde jsou z nich vytvářeny ucelené dodávky směrované do koncových zařízení určených k jejich využití, úpravě nebo odstranění. Obec v souladu s 17 odst. 1 zákona o odpadech ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou system shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajích na jejím katastrálním území. Dále je obec povinna dle 17 odst. 3 téhož zákona zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami, na jejím katastrálním území. Dále je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů (citace dotčených ustanovení zákona o odpadech jsou součástí Přílohy č. 1). Zároveň je většina sběrných dvorů zřízených v rámci obcí místem zpětného odběru níže uvedených výrobků definovaných 38 odst. 1 zákona o odpadech: a) výbojky a zářivky, b) pneumatiky, c) elektrozařízení pocházející z domácností. Zpětně odebraný výrobek (v místě např. prodeje stanovených výrobků) se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění (tj. zpracovateli) z místa zpětného odběru. Místa zpětného odběru tedy o zpětně odebraných výrobcích nevedou evidenci dle zákona o odpadech. Evidence je vedena osobami oprávněnými k převzetí odpadu z míst zpětného odběru, a to pod kódem způsobu nakládání BN30. Právně je problematika zpětného odběru výrobků regulována částí čtvrtou a pátou zákona o odpadech a z těchto dvou částí zákona o odpadech vycházejícími prováděcími právními předpisy. Produkce a shromažďování nebezpečných odpadů vyjma odpadů skupiny 18 ( zdravotnických odpadů ) Přehled produkce nebezpečných odpadů v jednotlivých krajích je vyčíslen v níže uvedených tabulkách a znázorněn v grafech. Skupiny odpadů podle Katalogu odpadů v tabulkách produkce nebezpečných odpadů v jednotlivých krajích jsou seřazeny sestupně podle hmotnostní produkce konkrétní skupiny odpadů za sledované období jako celek. V tabulkách není zahrnuta skupina 18 zdravotnické odpady, jejíž analýza je součástí navazujícího dokumentu Z hlediska ostatních druhů nebezpečných odpadů je zajímavý tok nebezpečných odpadů skupiny 19, jejichž produkce se v rámci jednotlivých krajů pohybuje od 121 t/ 2013 v Karlovarském kraji po t/ 2013 ve Středočeském kraji. Postupům nakládání s touto skupinou odpadů se bude dokument věnovat v další části tohoto dokumentu. 5

9 Skupiny odpadů jsou v tabulkách seřazeny sestupně podle produkce odpadů za hodnocené období ( ) v součtu produkce za celé období. Grafy zobrazují vývoj produkce NO ze skupin odpadů podle Katalogu odpadů uvedených v tabulkách v prvých pěti řádcích (skupiny jsou v tabulkách barevně zvýrazněny). Uvedený výběr nebezpečných odpadů představuje zpravidla vice než 70% hmotnosti všech nebezpečných odpadů produkovaných v rámci kraje. Čísla v závorkách v prvním sloupci tabulky jsou pořadím v tabulce, pod nímž jsou odpady uváděny v grafech. Produkce nebezpečných odpadů dle jednotlivých krajů Tabulka č. 1: Produkce NO vybraných skupin odpadů v hlavním městě Praha SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

10 Graf č. 1: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Praze t/rok skupina 17 skupina pořadí 13 skupiny skupina 19 odpadu v tabulce skupina 6 skupina Trend: S výjimkou nebezpečných odpadů ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) je produkce nebezpečných odpadů z ostatních vybraných skupin stabilizovaná. Za významnou informaci je možné považovat soustavný pokles produkce odpadů ze skupiny 6 Odpady z anorganických chemických procesů. Tabulka č. 2: Produkce NO vybraných skupin odpadů ve Středočeském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5)

11 CELKEM Graf č. 1: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů ve Středočeském kraji t/rok skupina 1 17 skupina 219 skupina 3 10 skupina 4 13 skupina Trend: Produkce odpadů ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) má za sledované období významně sestupný trend stejně jako produkce odpadů ze skupiny 10 Odpady z tepelných procesů. Sofistikovaný přístup k problematice shromažďování je nutné očekávat pouze u odpadů skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12.) Tabulka č. 3: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Jihočeském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5)

12 CELKEM Graf č. 2: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Jihočeském kraji t/rok skupina 17 skupina 13 skupina 11 skupina 12 skupina Trend: Z hlediska shromažďování je, oproti zbývajícím nebezpečným odpadům s nejvyšší produkcí v kraji, pozornost nutné věnovat odpadům ze skupiny 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů, které jsou nebezpečné pro životní prostředí zejména možným unikáním zbytků vedlejších kapalných technologických surovin (emulzí a olejů), které tvoří zpravidla složku těchto odpadů. Odpady ze skupiny 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů jsou zpravidla shromažďovány v jímkách, které jsou součástí zpracovatelských technologií. Jejich soustřeďování do zařízení k úpravě kapalných odpadů je prováděno zpravidla s využitím cisteren, do nichž jsou odpady ze shromažďovacích jímek přečerpávány. 9

13 Tabulka č. 4: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Plzeňském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM Graf č. 3: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Plzeňském kraji t/rok skupina 1 17 skupina 2 13 skupina 3 12 skupina 4 15 skupina

14 Trend: Je zřejmé, že vybrané druhy nebezpečných odpadů s výjimkou odpadů skupiny 17 jsou produktem zavedených a sosutavně provozovaných technologií, jejichž provozovatelé s nimi nakládájí v režimu rutiního nakládání. Oproti jiným krajům je zajímavá produkce nebezpečných odpadů skupiny 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené, které by měly být k dalšímu nakládání směrovány do zařízení k termickému zpracování, to je do spaloven NO. Tabulka č. 5: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Karlovarském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

15 Graf č. 4: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Karlovarském kraji t/rok skupina 117 skupina 2 5 skupina 3 13 skupina 4 16 skupina Trend: Oproti jiným krajům je pro Karlovarský kraj charakteristická významná produkce odpadů ze skupiny 05 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí. Z hlediska shromažďování se jedná o odpady shromažďované v rámci technologie bez vlivu obsluhy. Tabulka č. 6: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Ústeckém kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

16 t/rok Graf č. 5: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Ústeckém kraji skupina 117 skupina 2 19 skupina 3 13 skupina 45 skupina Trend: V produkci nebezpečných odpadů v Ústeckém kraji se významně projevuje vybavenost kraje zařízeními ke stabilizaci odpadů. Pouze nebezpečné stavební odpady mohou být při jejich shromažďování u původců problematické z hlediska jejich ochrany pře jejich únikem do okolí způsobených povětrnostními vlivy. Ostatní druhy odpadů jsou zpravidla shromažďovány ve shromažďovacích místech, která jsou součástí dotčených technologií. Tabulka č. 7: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Libereckém kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 19 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

17 Graf č. 6: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Libereckém kraji t/rok skupina 19 1 skupina 213 skupina 310 skupina 412 skupina Trend: Z hlediska shromažďování si zaslouží zvláštní pozornosti zejména odpady 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů, jejichž produkce trvale v hodnoceném období roste uvedených ve skupinách 05 a 12). Odpady ze skupiny 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů jsou charakteristické pro přítomnost strojírenského průmyslu představovaného zejména výrobou automobilových dílů pro osobní automobily. Tyto odpad jsou spolu s brusnými kaly z opracování skla zpracovávány ve stabilizařních linkách. Tabulka č. 8: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Královéhradeckém kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5)

18 CELKEM Graf č. 7: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Královehradeckém kraji t/rok skupina 17 1 skupina 219 skupina 315 skupina 413 skupina Trend: Z hlediska shromažďování odpadů ze skupiny 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené, jejichž významné množství bylo produkováno i v Praze, Středočeském kraji a v Karlovarském kraji (z pohledu jejich hmotnostní významnosti pro produkci nebezpečných odpadů v kraji) se jedná vzhledem k velké množině druhů nebezpečných odpadů zařazených do této skupiny o nejproblematičtější skupinu odpadů. Nebezpeřné odpady z této skupiny mohou vznikat i u malých a středních firem (původců) a jejich třídění a shromažďování je v řadě případů závislé na provozní kázni zaměstnanců. 15

19 Tabulka č. 9: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Pardubickém kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM Graf č. 8: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Pardubickém kraji t/rok skupina 1 17 skupina 2 7 skupina 3 19 skupina 4 13 skupina

20 Trend: Všechny nebezpečné odpady ze skupin, které jsou v tabulce v prvních pěti řádcích jsou, s výjimkou stavebních odpadů, produktem zavedených a trvale provozovaných výrob. U odpadů ze skupiny 07 Odpady z organických chemických procesů a odpadů ze skupiny 05 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí je na vývoji jejich produkce zřejmé, že původci pravděpodobně ve sledovaném období přijali opatření k minimalizaci nebo předcházení vzniku těchto nebezpečných odpadů. Tabulka č. 10: Produkce NO vybraných skupin odpadů v kraji Vysočina SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 11 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

21 t/rok Graf č. 9: Produkce NO z prvých pětin skupin odpadů v kraji Vysočina skupina 111 skupina 217 skupina 312 skupina 413 skupina Trend: Žádný z nebezpečných odpadů z prvních pěti řádků tabulky (s výjimkou odpadů ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady - včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) není z pohledu jejich shromažďování chápán jako problémový vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o odpady vznikající v nevelkých objemech. Jako v ostatních krajích je nutné věnovat zvýšenou pozornost odpadům ze skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12), jejichž vznik může být rozptýlen. Tabulka č. 11: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Jihomoravském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

22 Graf č. 10: Produkce NO z prvých pěti skupin odpadů v Jihomoravském kraji t/rok skupina 17 skupina 10 skupina 13 skupina 19 skupina Trend: Produkce odpadů v Jihomoravském kraji je ve sledovatelném období možné hodnotit jako velmi vyrovnanou mezi jednotlivými roky. Nejkritičtějším druhem odpadu z hlediska jeho shromažďování u původců jsou odpady skupiny 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) stejně jako v jiných krajích. Tabulka č. 12: Produkce NO vybraných skupin odpadů v Olomouckém kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 19 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

23 Graf č. 11: Produkce NO z prvých pěti skupin v Olomouckém kraji t/rok skupina 1 19 skupina 2 17 skupina 3 13 skupina 4 12 skupina Trend: Z produkce hmotnostně nejvýznamnějších odpadů produkovaných v Olomouckém kraji vyvolává pozornost strmý pokles produkce nebezpečných odpadů skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely a dále trvalý vzestup produkce odpadů ze skupiny 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené. Tento druh odpadu, který je produkován zpravidla u velkého počtu původců a je obvykle předáván původci do zařízení k mobilnímu sběru a výkupu odpadů může být z hlediska shromažďování a soustřeďování (svozu) zdrojem rizik, s nimiž se u jiných nebezpečných odpadů nesetkáváme. 20

24 Tabulka č. 13: Produkce NO vybraných skupin odpadů ve Zlínském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 17 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM Graf č. 12: Produkce NO z prvých pěti skupin ve Zlínském kraji t/rok skupina 117 skupina 2 19 skupina 3 13 skupina 4 7 skupina Trend: Z nebezpečných odpadů, jejichž produkce jsou znázorněny v grafu č. 13, je z hlediska problematiky shromažďování největší pozornost nutné věnovat odpadům ze skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12), jejichž produkce může být rozptýlena do středních a malých firem. Je skutečností, že podle informací obsažených v tabulce a znázorněných v grafu je produkce vybraných nebezpečných odpadů ve 21

25 Zlínském kraji v jednotlivých rocích velmi vyrovnaná. Klesající trend je zřejmý zejména u odpadů skupiny 05 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí, což, stejně jako v Pardubickém kraji svědčí o tom, že původci pravděpodobně ve sledovaném období přijali opatření k minimalizaci nebo předcházení vzniku těchto nebezpečných odpadů. Tabulka č. 14: Produkce NO z vybraných skupin odpadů v Moravskoslezském kraji SKUPINA ODPADŮ 2009 [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 10 (1) (2) (3) (4) (5) CELKEM

26 Graf č. 13: Produkce NO z prvých pěti skupin v Moravskoslezském kraji t/rok skupina 10 skupina 17 skupina 19 skupina 13 skupina Trend: Hmotnostně nejvýznamnějšími nebezpečnými odpady v Moravskoslezském kraji jsou odpady ze skupiny 10 Odpady z tepelných procesů, jejichž produkce po dosažení vrcholu v roce 2010 výrazně klesá. Obdobně je zřetelný pokles u odpadů ze skupiny 06 Odpady z anorganických chemických procesů. Je pravděpodobné, že zejména u odpadů ze skupiny 10 je pokles produkce důsledkem přijetí opatření k minimalizaci nebo předcházení vzniku těchto nebezpečných odpadů. Významná produkce kapalných odpadů ze skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) je z hlediska jejich shromažďování hodna zvýšené pozornosti. Shrnutí V rámci hodnocení produkce nebezpečných odpadů bylo z každého kraje vybráno 5 druhů odpadů s nějvyšší hmotnostní produkcí v kraji a jejich pořadí v tabulce bylo ohodnoceno body od 5 do 1 (5 bodů pro odpad s nejvyšší produkcí, 1 bod pro odpad na pátém místě - řádku). Následně byla vytvořena redukovaná tabulka, v níž figurují odpady se skóre vytvořeným ze součtu bodů ze všech tabulek vyšším než 10 bodů. Pořadí Tabulka č. 15: Prioritní toky nebezpečných odpadů v krajích Číslo skupiny odpadů Název skupiny odpadů Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Počet výskytů ve výběru Skóre Odpady z tepelných procesů Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů

27 Stavební a demoliční odpady kategorie nebezpečný jsou shromažďovány zpravidla s využitím vanových kontejnerů. Selektivní odstranění částí stavby, které jsou po odejmutí ze stavby potenciálně nebezpečnými odpady, pokud je realizováno v souladu s metodickým doporučením pro předcházení a řízení nakládání se stavebními odpady významně snižuje množství vznikajících stavebních nebezpečných odpadů. V případě, že nebezpečné odpady vznikají při výkopových pracích, jsou nebezpečné odpady stavebními stroji nakládány přímo na nákladní automobily a odváženy do příslušných zařízení k dalšímu nakládání s nimi. Odpady olejů jsou zpravidla soustřeďovány sběrem z rozptýlených zdrojů. Obvykle jsou odpady olejů shromažďovány u původců do standardních plechových sudů nebo obdobných nádob. Následně jsou odpady podrobeny úpravě směřující k jejich recyklaci nebo jsou využity energeticky. Nebezpečné odpady ze skupiny 19 vznikají zpravidla jako velkokapacitní pevné nebo kašovité odpady (kaly), které jsou zpravidla následně upravovány tak, aby je bylo možné odstranit na skládkách skupiny S-OO nebo jsou energeticky využívány nebo spalovány. Způsob jejich shromažďování je součástí dotčených technologických zařízení, v nichž tyto nebezpečné odpady vznikají. Obvyklými shromažďovacími prostředky jsou různé druhy velkokapcitních kontejnerů. Nebezpečné odpady ze skupiny 10 jsou shromažďovány v zařízeních, která jsou součástí technologických celků, z nichž odpady vystupují (sila, kalové jímky, vanové kontejnery, apod.). Jejich další zpracování je prováděno zpravidla technologií stabilizace s cílem změnit jejich kategorii a umožnit jejich odstranění na skládkách skupiny S-OO. Při nakládání s těmito odpady je využíván systém velkokapacitního transportu - popílky, odprašky, s jehož využitím jsou z místa jejich shromáždění převáženy speciálními cisternami do zařízení k jejich zpracování. Nebezpečné odpady ze skupiny 12 jsou z pohledu jejich dalšího nakládání po jejich vzniku charakteristické využitelnou složkou (kovem) a složkou, která díky svým vlastnostem způsobuje jejich nebezpečnost (kapalná složka). Shromažďovacími prostředky jsou zpravidla kontejnery do obsahu l, které jsou následně vyprazdňovány do větších kontejnerů, v nichž jsou odpady s využitím nákladních automobilů převáženy do specializovaných zařízení k jejich úpravě nebo využití. Poslední identifikovaný prioritní tok nebezpečných odpadů, nebezpečné odpady ze skupiny 11, jsou odpadovým tokem, který je nejblíže k systémovému nakládání s nebezpečnými odpady mezi jejich vznikem a odstraněním. Systém je spatřován v navazujících postupech shromažďování v bezodtokých nádržích, přečerpávání do automobilových cisteren, transportních prostředků, které jsou použity k jejich převozu do zařízení k jejich zpracování, vypuštění z transportních prostředků do přijímacích nádrží v zařízení pro zpracování odpadu. Výse uvedené skupiny odpadů je možné hodnotit jako prioritní toky nebezpečných odpadů z hlediska hmotnosti jejich produkce v krajích. Z hlediska významnosti produkce (73 % celkové produkce prvotních NO) je zřejmé, že nebezpečným odpadům z uvedených skupin odpadů by měla být ve vztahu k možnostem předcházení jejich vzniku, jejich shromažďování a sběru, přepravě, využívání, úpravě a odstraňování v případě, že se jejich vzniku nepodaří zabránit, věnována zvýšená pozornost ze strany KÚ (POH krajů), MŽP i kontrolních a dohlížecích orgánů. Pro zkvalitnění bezpečného nakládání s odpady z těchto skupin by bylo vhodné zpracovat doporučené typové postupy nakládání s těmito odpady zahrnujícícmi celý jejich životní cyklus jako podklad pro možnost uzavření dobrovolné dohody mezi producenty a osobami oprávněnými k převzetí odpadu na jedné straně a MŽP nebo jím pověřená organizace na druhé straně. 24

28 Produkce NO evidovaná pod kódem způsobu nakládání AN60 Pod kódem způsobu nakládání AN60 je uvidován vznik odpadů v případě starých zátěží, živelných pohrom, černých skádek, apod. V níže uvedené tabulce (viztabulka č. 16) je uvedena produkce evidovaná pod kódem způsobu nakládání AN60 dle jednotlivých odpadů za období lez Tabulka č. 16: Produkce nebezpečných odpadů AN60 Kat.č [t] 2010 [t] 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] , , ,6 998, , , , , , , , , , ,9-0, , ,2-0, , ,0 13, ,0-11,0 52,3 11, ,01 0, , ,8 11, ,3 0,1 4,1 1,7 4, ,2-1,7 12,9 12, , ,1-0,03-0, , , , , ,5 6, , , , ,5 4, ,5 4, ,6-1,2 2, , ,0 2,0-25

29 , ,8-3, ,6-0,5 33,9 20, , , , , , , , ,3 4,7 8,0 14,8 9, ,7 122, , ,5 200, , , , , , ,3 93, , ,002 0, , , ,2 0,3 3,9 1, , , CELKEM , , , , ,3 Z výše uvedeného přehledu viz Tabulka č. 16 vyplývá, že nebezpečné odpady evidované pod kódem způsobu nakládání AN60 vznikají nahodile, a to v případech např. živelných pohrom, starých skládek nebo starých zátěží. Z prezentovaného přehledu nelze vyčíst žádný pravidelný trend ve vzniku jednotlivých nebezpečných odpadů. Toto je zřejmé především z celkových množství odpadů za jednotlivé roky. Kdy v roce 2009 vzniklo (evodivané jako AN60) celkem tun odpadů, zatímco o rok později to bylo o tun odpadů méně (tj. pokles o 41 %). V roce 2011 naopak došlo ke zvýšení produkce na tun. Dále od roku 2011 dochází meziročně k významnému pokledu v produkci AN60, tj mezi lety 2011 a 2012 o téměř 40 % a mezi roky 2012 a 2013 o 11 %. Celkem tedy byla produkce AN60 v roce tun, což je nejnižší produkované množství za hodnocené období. Dále uvedený přehled (Tabulka č. 16) prezentuje mj. tři odpady, a to kat.č Kyselé dehty, Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky a Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky. Je zřejné, že tyto tři odpady představují většinu celkové produkce v jednotlivých letech ( ,95 %, ,94 %, ,62 %, ,96 %, ,78 %). Prezentovanou produkci nebezpečných odpadů AN60 sumarizuje taktéž Graf č. 14. Z grafu je patrné, že produkce nebezpečných odpadů vznikajících tímto způsobem klesa s výjimkou výkyvu v roce

30 Graf č. 14: Produkce vybraných nebezpečných odpadů AN Tuny AN Rok Identifikace původců nebezpečných odpadů Jednotlivé skupiny nebezpečných odpadů ze skupin odpadů uvedených v tabulce (prioritní toky) jsou charakteristické pro odvětví průmyslu (ekonomickou činnost) a frekvence jejich výskytu v rámci krajů (sloupec Počet výskytů ve výběru v Tabulka č. 15) poskytuje představu o intenzitě určité ekonomické činnosti v rámci celé ČR. Při hodnocení obvyklých producentů prioritních toků odpadů je zřejmé, že produkce nebezpečných odpadů ze skupiny 17 vychází z podnikatelské skupiny kódu CZ-NACE klasifikované jako 42.1 Výstavba silnic a železnic, 43.1 Demolice a příprava staveniště (vyklizení staveniště, přesuny zeminy), s níž může souviset činnost pod kódem 39.0 Sanace a jiné činnosti související s odpady. Pro řízení produkce (předcházení vzniku) těchto nebezpečných odpadů má být využívám Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Věstník MŽP 3/2008). Jeho využití i přes dlouhou dobu účinnosti není dosud rozšířeno natolik, aby bylo jeho použití vysledovatelné v rámci údržby nebo změny každé stavby. Stavební odpady jsou specifickou skupinou nebezpečných odpadů, jejichž nebezpečnost může být způsobována přítomností celé řady škodlivin. Shromažďování je realizováno zpravidla s využitím stavební mechanizace (nakladače, rypadla apod.) na volných plocháchnebo kontejnerech v místě stavby nebo přímo na korbách dopravních prostředků, které jej odvážejí mimo místo stavby. Kontrola skutečných vlastností této skupiny odpadů je v ČR dosud na nízké úrovni. Nejrovnoměrnější produkci odpadů z hlediska jejich hmotnosti a četnosti výskytu mezi nebezpečnými odpady v krajích jsou odpady skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 Odpady ze zpracování ropy a 12 Odpady z tváření a z fyzikálních a mechanické úpravy kovů a plastů). Produkce těchto nebezpečných odpadů není tak úzce vázána na vybrané ekonomické činnosti jako u odpadů skupiny 17. Produkce této skupiny odpadů je zpravidla vázána na ekonomické činnosti související s údržbou a opravami motorových vozidel všech druhů. Významnou skupinou producentů tohoto odpadu je činnost pod kódem CZ- NACE 38.1 Shromažďování a sběr odpadů. Tato podnikatelská činnost obsahuje u zvláštních zařízení i převzetí autovraků a odstranění provozních náplní z nich. Z ostatních ekonomických činností se na produkci dotčených nebezpečných odpadů podílejí činnosti klasifikované pod kódem 33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení, kód CZ-NACE 45.2 Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů a další činnosti, v jejichž náplni je manipulace s provozními náplněmi strojů, jejichž podstata je založena na ropných produktech. Mezi producenty tohoto odpadu je možné zahrnout velké i malé původce a nakládání s touto skupinou nebezpečných odpadů vyžaduje z hlediska bezpečnosti pro životní prostředí při jejich shromažďování zvláštní pozornost. 27

31 Produkce nebezpečných odpadů ze skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely je mezi prioritními toky odpadů zařazena pro sledování jejich významnosti i přesto, že se zpravidla nejedná o prvotní nebezpečné odpady. Producenty nebezpečných odpadů z této skupiny odpadů jsou zpravidla provozovatele zařízení k nakládání s odpady (zařízení provozované na základě příslušného souhlasu krajského úřadu), jejichž činnost je podle klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE klasifikována pod kódy 38.2 Odstraňování odpadu nebo 38.3 Úprava odpadu k dalšímu využití. Do této skupiny původců nebyla zařazena skupina provozovatelů komunálních čistíren odpadních vod, protože kaly z těchto zařízení jsou zpravidla evidovány jako odpady kategorie ostatní odpad. Shromažďování nebezpečných odpadů z této skupiny odpadů je zpravidla realizováno s využitím stavební mechanizace a shromažďovacími prostředky jsou různé typy kontejnerů umožňujících jejich přepravu nákladními automobily (natahovací kontejnery, vanové kontejnery). Výše uvedené skupiny nebezpečných odpadů vznikají v míře hmotnostně významné prakticky rovnoměrně na území celé ČR. Nebezpečné odpady ze skupiny 10 Odpady z tepelných procesů mají významné hmotnostní zastoupení teritoriálně výrazně vymezené. Nebezpečné odpady z této skupiny vznikají zejména v Moravskoslezském kraji, Jihomoravském kraji, Libereckém kraji a ve Středočeském kraji. Mimo odpadů z čistění spalin jsou významným zástupcem z této skupiny odpadů odpady z výroby a odlévání kovů, včetně použitých formovacích směsí. Majoritními původci jsou podnikatelské subjekty, jejichž činnosti spadají do klasifikace CZ-NACE do skupiny pod kódem 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Produkce nebezpečných odpadů ze skupiny 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů je vázána zpravidla na ekonomické činnosti spadající do klasifikace podle CZ-NACE pod kódy 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených, 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Majoritním druhem nebezpečných odpadů z této skupiny jsou kapalné odpady z obrábění kovů a odpady z obrábění kovů znečištěné pomocnými technologickými surovinami (řeznými oleji a emulzemi). Uvedená skupina nebezpečných odpadů je charakteristická potenciálním únikem kapalné složky odpadu v průběhu jejich celého životního cyklu (zejména při jejich dopravě). Šestým a posledním odpadem ze stanovených prioritních toků odpadů jsou nebezpečné odpady ze skupiny 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů. Nebezpečné odpady z této skupiny jsou převážně kapalnými odpady. Původci těchto odpadů jsou podle CZ-NACE podobnou množinou, která byla identifikována jako množina původců nebezpečných odpadů ze skupiny 12 doplněnou o sklářský průmysl (CZ NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků). Shromažďování těchto nebezpečných odpadů probíhá zpravidla v jímkách, které jsou součástí technologie, z níž odpady vystupují jako vyčerpané technologické lázně nebo jako oplachové vody. Tyto kapalné odpady mohou být zpracovávány přímo u původce nebo jsou převáženy do specializovaných zařízení. Z uvedených dat je zřejmé, že zejména některé majoritní toky odpadů mají regionálně determinovanou produkci vázanou na vybrané technologie. Takovou technologií je například výroba skla, která je doprovázena jeho povrchovou úpravou, jež sebou přináší mimo jiných druhů odpadů i produkci odpadu * kyselé mořící roztoky s produkcí cca t/ rok. 28

32 Přehled zařízení na úrovni jednotlivých krajů v ČR Podle přehledu zařízení ke sběru a výkupu nebezpečných odpadů dostupných na webových stránkách jednotlivých krajských úřadů (tzv. websouhlasy) bylo (je) v ČR provozováno celkem zařízení ke sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů. Tabulka č. 17: Vybavenost krajů zařízeními ke sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů, včetně komunálních nebezpečných odpadů v jednotlivých krajích Zařízení ke sběru nebezpečných odpadů Název Kraje Mobilní Stacionární Celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR , websouhlasy stránky krajských úřadů Při vyslovení předpokladu, že všechna zařízení uvedená v Tabulka č. 17 jsou srovnatelně vytížena, bylo v jednom zařízení ke sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů, bez ohledu na to, zda se jedná o zařízení stacionární nebo mobilní, v roce 2013 soustředěno cca 370 t/ rok nebezpečných odpadů. Údaj byl získán jako podíl produkce nebezpečných odpadů v ČR/ a počtu zařízení ke sběru odpadů zjištěných jako provozované v ČR. 3 Zdroj: kód nakládání A00, VISOH 29

33 1.1.4 Současná praxe v oblasti shromažďování a skladování nebezpečných odpadů Standartním postupem shromažďování nebezpečných odpadů je u podnikatelských subjektů postup podle následujícího schématu: V návaznosti na technologické postupy a toky materiálu ve výrobě (činnosti) jsou stanovena místa shromažďování nebezpečných odpadů, která jsou vybavena odpovídajícími shromažďovacími prostředky, označenými v souladu s požadavky zákona o odpadech. V rámci dokumentovaného nebo jinak stanoveného postupu původce jsou zaměstnanci, při jejichž činnosti odpady vznikají poučeni, které druhy odpadů musí být umísťovány do stanovených shromažďovacích prostředků a je stanovena osoba, která za pořádek a dodržování utříděného shromažďování nebezpečných odpadů odpovídá. Stanovená odpovědná osoba zpravidla zajišťuje i obsluhu shromažďovacích prostředků. Odpady jsou předávany zpravidla odborné svozové společnosti, a to do mobilního nebo stacionárního zařízení. Předání nebezpečných odpadů je dokumentováno záznamem v provozním deníku oprávněnou osobou, dodacím listem nebo na základě vystavené faktury. Faktura (nebo dodací list, váženka) je zpravidla i podkladem pro vedení průběžné evidence odpadů. Odpady jsou shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích v podobě nádob - kanystrů, sudů, IBC kontejnerů. Výměnaje zpravidla realizována postupem prázdný za plný, což zvyšuje environmentální bezpečnost nakládání s vybranými nebezpečnými odpady. Manipulaci s plnými shromažďovacími prostředky (nádobami) zajišťují (provádějí) většinou zaměstnanci odborné svozové firmy a jejich vyprazdňování provádí obsluha zařízení k nakládání s dotčenými odpady. Vyprazdňování odpadů z obalů v zařízeních k jejich nakládání je nejkritičtějším místem z hlediska bezpečnosti obsluhy těchto zařízení i z hlediska možného úniku odpadů do okolního prostředí. Pokud jsou integrální součástí technologie produkující odpady různé jímky, nádrže, sila apod. (zejména v případě odpadů ze skupiny 10 a 11) dochází k jejich vyprazdňování (vysypávání, přečerpávání, vypouštění) zpravidla přímo do velkokapacitních přepravních uzavřených prostředků (cisteren). Při činnostech prováděných v rámci údržby a servisu movitého i nemovitého majetku, jsou servisní organizace zpravidla v rámci smluvního vztahu určeny jako původci odpadů. Tato praxe je obvyklá zejména u servisních činností zaměřených na výměnu provozních náplní (olejů, chladiv, filtrů, cartridge, zdrojů světla apod.) různých stacionárních (lisy, obráběcí stroje, klimatizační zařízení, tiskárny apod.) i mobilních (např. zdvíhací zařízení) zařízení. Tento postup je uplatňován i při údržbě staveb. U velkých podnikatelských subjektů, které jsou v postavení původce odpadů se v současnosti často uplatňuje postup tzv. komplexního odpadového hospodářství, kdy odpadpo svém vzniku vstupuje do zařízení, které je umístěné v rámci výrobního areálu původce.oprávněná osoba (tj. odborná svozová firma ) nakládá dále s odpady včetně zajištění jejich využití nebo odstranění. Popsaný postup nakládání s odpady zpravidla zajišťuje velmi dobro plněnípovinností vyplývajících ze zákona o odpadech (tj., označování shromažďovacích míst (obalů) nebezpečných odpadů, vybavení shromažďovacích míst identifikačním listem nebezpečného odpadu, zpracování základního popisu odpadu, vedení průběžné evidence o odpadech, doklady o převzetí odpadu do zařízení k dalšímu nakládání s ním, záznamy o přepravě nebezpečného odpadu). Osoby oprávněné k převzetí odpadu (tj. odborné svozové firmy ) jsou zpravidla provozovatelem stacionárních zařízení k nakládání s odpady (zařízení všech typů, včetně skladů odpadů), provozovatelem mobilních zařízení ke sběru, výkupu nebo využití odpadů. Existují však i oprávněné osoby, jimž je vydán souhlas k provozu mobilních zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů, aniž jsou vlastníkem daného zařízení/ technologie/ nebo vozidla. Nakládání s odpadem převzatým do mobilního zařízení je z pohledu původce odpadů podřízeno zpravidla výhradně ekonomické náročnosti. Původce jen ve velmi omezené míře sleduje koncové zařízení, do něhož je odpad z mobilního zařízení směrován. Výběr tohoto zařízení je plně v kompetenci provozovatele mobilního 30

34 zařízení. Nakládání s odpadem v rámci mobilního zařízení je podřízeno zákonu o odpadech a dále požadavkům provozního řádu zařízení. Uvedená praxe bývá různým způsobem modifikována a je uplatňovaná u odpadů kategorie nebezpečný i odpadů kategorie ostatní, taktéž je uplatňována v různých odvětví. Podnikatelské subjekty (původci odpadů) využívají servisní organizace (odborné svozové firmy) zpravidla na časově omezenou dobu (např. 3 měsíce až 2 roky) a smlouvy k zajištění těchto služeb jsou uzavírány na základě ekonomické výhodnosti pro objednatele služby. Tlak na ceny v rámci trhu při zajišťování služeb při nakládání s odpady objektivně vyvolává tlak na snižování ekologické bezpečnosti při nakládání s nebezpečnými odpady. Shromažďování, sběr nebo výkup nebezpečných odpadů, zejména u odpadů, jejichž složkami jsou pevné a kapalné odpady je prováděno zpravidla v prostředcích, které na základě gravitace umožňují oddělování kapalné a pevné složky (např. kontejnery s dvojitým dnem, kde jedno dno slouží jako záchytná vana). Kapalná složka odpadu je shromažďována v prostoru mezi dny shromažďovacího prostředku. Takto upravené shromažďovací prostředky jsou používány zejména u pevných odpadů smáčených v rámci technologie pomocnými technologickými surovinami např. odpady z obrábění (odpady ze skupiny 12). Pokud jsou ČIŽP v rámci kontrol zjišťovány přestupky v rámci shromažďování nebezpečných průmyslových odpadů, jedná se zpravidla o pochybení lidského činitele (neutříděné shromažďování odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií), nedodržování označování shromažďovacích prostředků určených pro nebezpečné odpady a nedodržování požadavků na vedení průběžné evidence odpadů a ohlašování odpadů. Významnou skupinou přestupků je pronikání nebezpečných odpadů do stavebních odpadů a úniky či nezabezpečení nebezpečných odpadů před úniky do okolí. Výše vybrané tzv. prioritní toky odpadů jsou mimo odpadů ze skupiny 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) typickými představiteli nebezpečných odpadů, jejichž shromažďování je zpravidla realizováno za specifických podmínek. U stavebních odpadů (skupina 17) je shromažďování prováděno na hromadách nebo ve vanových kontejnerech o obsahu větším než 3 m 3. Při vzniku jsou odpady zpravidla ihned odváženy nákladními automobily mimo místo vzniku do zařízení k jejich úpravě nebo odstranění. Sklady odpadů zpravidla nejsou zařízení k dlouhodobému uchovávání odpadů z důvodů např. neexistujícího technologického zařízení k úpravě, využití nebo odstranění skladovaných odpadů, ale jsou využívány jako místa k sousřeďování odpadů sbíraných mobilním sběrem a k vytváření ucelených zásilek uchovávaných odpadů do dalších zařízení. V těchto skladech dochází i k přebalování odpadů, k vytřídění vybraných složek odpadu, apod. 1.2 Rizika a výhody mobilního sběru Podle závěrů uvedených ve výroční zprávě ČIŽP za rok se z dlouhodobého hlediska jeví provozování mobilních zařízení z pohledu možnosti provedení efektivní kontroly a transparentnosti nakládání s odpady za problematické (bližší informace zpráva neobsahuje). Zajímavou skutečností v rámci ČR je významně rozdílný (zjištěný na základě informací zveřejněných na www stránkách krajských úřadů) přístup krajských úřadů k vydávání souhlasů s provozem mobilních zařízení (např. Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj vydaly souhlasy pro mobilní sběr nebezpečných odpadů pouze ve výjimečných případech). Je zřejmé, že mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu poskytuje původci odpadu uživatelský komfort spočívající v dostupnosti osoby oprávněné k převzetí odpadu, aniž by bylo nutné zabývat se problematikou dopravy nebezpečných odpadů. V případě předání odpadu do mobilního zařízení se

35 odpad stává majetkem provozovatele zařízení již v objektu původce (na rampě původce). Přeprava odpadu se již původce odpadu právně netýká, neboť vlastníkem odpadu je již oprávněná osoba. Významnou výhodou je i možnost snížení kapacity shromažďovacích prostředků u původce odpadu, která však se promítá do růstu dopravních nákladů, které zvyšují cenu služby převzetí odpadu k dalšímu nakládání s ním. V tomto smyslu je výhodné i snížení rizik spojených s předpokládaným snížením kapacit shromažďovacích prostředků u původce odpadu ve vztahu k rizikům (ochrana podzemních vod, požární bezpečnost, rizika ve smyslu ochrany zdraví zaměstnanců), jichž jsou nebezpečné odpady nositeli. U původců, kteří nesplňují kritéria pro ohlašování produkce nebezpečných odpadů (100 kg/ rok nebezpečných odpadů) jsou mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů vhodným a ekonomicky zpravidla výhodným řešením. 32

36 1.3 Závěr kapitoly Činnost ČIŽP v oblasti odpadového hospodářství v roce 2014 se žádným výrazným způsobem nelišila od let předchozích. Většina subjektů, u kterých ČIŽP provedla kontrolu, své povinnosti, dané právními předpisy v oblasti odpadového hospodářství, řádně plnila 5. Výroční zpráva ČIŽP za rok 2014 k dané problematice uvádí: Obecně lze říci, že zejména velké podniky dodržují povinnosti dané zákonem o odpadech. Přispívá k tomu významně zaměstnávání specialistů na environmentální problematiku, stejně tak dobrovolné certifikace společností. Obce, jakožto původci odpadů, mají rovněž na svých úřadech často odborníky věnující se těmto problematikám. Shromažďování a sběr nebezpečných odpadů je v současnosti prakticky i administrativně zvládnut jak původci tak osobami oprávněnými k převzetí odpadu do svého vlastnictví. Hodnocení účinnosti sběru a shromažďování nebezpečných komunálních odpadů je vázáno na výskyt nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Produkce nebezpečných odpadů z průmyslu i nebezpečných odpadů z nevýrobní (komunální) sféry má dlouhodobě sestupnou tendenci. Vybavenost území z hlediska dostupnosti zařízení ke sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů se jeví jako dostatečná. Obdobně se jeví jako dostatečná kapacita zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů (volná kapacita skládek nebezpečných odpadů byla k celkem m 3, kapacita spaloven nebezpečných odpadů je celkem tun přijatých odpadů/ rok, kapacita zařízení pro úpravu, využití nebo odstranění kapalných odpadů (deemulgační a neutralizační stanice) je identifikována jako roční kapacita v tunách a roční kapacita m 3. Jako smysluplné se jeví zvýšení podílu nebezpečných odpadů směřovaných do zařízení k jejich využití bez dalších technologických mezistupňů. V rámci výše uvedené analýzy: byly v jednotlivých krajích identifikovány prioritní odpadové toky, tj. skupiny odpadů, které v rámci kraje vznikají (A00) v největším množství. byly v České republice identifikovány nebezpečné odpady, které vznikdy způsobem AN60 a bylo konstatováno, že je jedná o nahodilou produkci vzhledem k tomu, že v uvedeném shrnutí není pro jednotlivé odpady možné identifikovat shodný trend v produkci za hodnocené období. byly identifikováni původci nejvíce produkovaných nebezpečných odpadů, vč. identifikace oblastí dle CZ-NACE. byla popsána současná praxe shromažďování a skladování nebezpečných odpadů. byla uvedena rizika a výhody mobilního sběru odpadů ve vztahu k nebezpečných odpadům. Je možné konstatovat, že bez vnějšího impulsu jsou zavedené postupy shromažďování, sběru a skladování nebezpečných odpadů velmi obtížně změnitelné. Byla vytipována množina prioritních toků nebezpečných odpadů, nakládání s nimiž by bylo vhodné upravit podrobněji a specificky, což je formou obecných požadavků stanovených v právních předpisech obtížné. Environmentální bezpečnost shromažďování, sběru a skladování nebezpečných odpadů je možné zvýšit užíváním shromažďovacích, transportních a skladovacích prostředků s vlastnostmi minimalizujícími environmentální rizika a bezpečnostní rizika pro osoby, které nakládání s odpady provádějí. V souladu s poznáním ČIŽP je možné konstatovat, že významní původci odpadů a obce dodržují povinnosti dané zákonem o odpadech stanované pro shromažďování sběr a skladování odpadů. Přispívá k tomu významně zaměstnávání specialistů na environmentální problematiku, stejně tak i dobrovolné certifikace

37 Seznam použitých zkratek Seznam zkratek BREF ČIŽP ČR ČSÚ EU MŽP NO PCB POH ČR Zákon o odpadech ŽP VISOH BAT reference document Česká inspekce životního prostředí Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Ministerstvo životního prostředí Nebezpečný odpad Polychlorované bifenyly Plán odpadového hospodářství České republiky Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákovů Životní prostředí Veřejný informační systém odpadového hospodářství Seznam zdrojů P-vzor_obecne_zavazne_vyhlasky pdf VISOH Plán odpadového hospodářství ČR Krajské úřady 34

38 EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com

39 EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

40 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky zelená linka dotazy@sfzp.cz