REKONSTRUKCE, ÚDRŽBA A OPRAVY VOZOVEK Z MINERÁLNÍHO BETONU Karel Zlatuška

Transkript

1 REKONSTRUKCE, ÚDRŽBA A OPRAVY VOZOVEK Z MINERÁLNÍHO BETONU Karel Zlatuška V posledních létech se při návrhu a rekonstrukci cest a chodníků v parcích, v polích i v lesích hodně mluví o minerálním betonu. Jedná se však o technologii již delší dobu používanou a zakotvenou v českých technických normách a vycházející ze starých principů výstavby kalených lesních a polních cest. V parcích a zahradách jsou dodnes používané obdobné technologie mlatových cest. 1. Použití krytu z MZK Kryt z MZK je možno navrhnout na vozovky s nízkou i vysokou intenzitou provozu. V lesním hospodářství se navrhují vozovky pro dopravu dřeva lesními odvozními soupravami o celkové hmotnosti do 45 t. Přesto má použití několik omezení při použití pro parkové nebo okrasné cesty. Povrch z MZK je vhodný: jako povrch polních a lesních cest v extravilánu s podélným sklonem od 3 do 8% a s podélnými příkopy jako povrch parkových (pěších) cest mimo nástupních prostor do objektů (zámků, galerií, apod.), které jsou průběžně zhutňovány koly traktorů údržby parku nebo záměrně upravovány a přehutňovány. Omezený provoz osobních vozů a koňských povozů nevadí jako povrch vedlejších (záložních) parkovišť, která jsou vzdálena od vstupu do budov jako povrch cyklostezky s podélným sklonem od 3 do 8% Povrch z MZK je omezeně vhodný: pro cesty pro vyjížďky na koních. Koně kopyty ničí, nakypřují kryt. Je nutná zvýšená údržba úprava příčného profilu a hutnění pro cyklostezky s velkým podélným sklonem nebo dlouhým klesáním. Při brzdění dochází k vyfrézování podélných rýh do krytu, které soustřeďují a zrychlují povrchový odtok vody. Následkem je silná eroze a zanášení objektů splaveninami. Nejnebezpečnější je nanesení erodovaného materiálu do zatáčky s menším podélným sklonem a vytvoření kaluží zanesených zvodnělými splaveninami. Do takovýchto úseků je nezbytné doplnit příčné odvodnění koruny a dbát na jeho údržbu pro chodníky s minimálním provozem kolových vozidel. Zde nedochází k dohutňování krytu a cesty práší pro velké plochy, na kterých nelze vytvořit dostatečný příčný sklon a které nelze odvodnit Povrch z MZK není vhodný: jako povrch ulice v intravilánu. Je prašný. jako parkoviště u budovy nebo chodník k budově. Za sucha práší, za mokra ulpívá na botách prach a kamínky, které značně zvýší znečištění a poškrábání podlah v budově pro cesty a chodníky s intenzivní zimní údržbou. Jedná se o měkkou, nestmelenou vozovku, která neposkytuje potřebný podklad pro vedení sněhové radlice nebo pluhu a dochází k rozrytí povrchu jako povrch dvora s intenzivním provozem zejména kolových strojů s tuhými nebo terénními pneumatikami. Při nakládání a skládání zboží vysokozdvižnými vozíky dochází k trvalému rozhrabávání krytu a následně ke tvorbě kaluží. Strana 1 (celkem 14)

2 2. Parametry vozovky z MZK Oproti vozovkám živičným je nezbytné pro tyto vozovky zabezpečit bezpečné a rychlé odvedení vody z koruny. Jedná se totiž o omezeně propustnou vrstvu, která je schopná propouštět povrchovou vodu do podloží. Zvýšený průsak vody vede k její akumulaci v podkladních vrstvách. Při zmrznutí potom může dojít k nadzvednutí vrstvy a po rozmrznutí se tímto způsobem tvoří výtluky a kaluže. Odvodnění koruny vozovky se dociluje především příčným sklonem o hodnotě 3 až 6%. Tento sklon musí být dosažen na cestách, chodnících i na prostranstvích (nádvoří, křižovatky, parkoviště apod.). Na cestách a chodnících se obvykle volí střechovitý příčný sklon. V odůvodněných případech je možno použít i jednostranný příčný sklon. Jeho použití je na cestách omezeno bezpečností provozu. Vozidla jedoucí v zimě po cestě s jednostranným sklonem jsou náchylnější k usmyknutí. Další podmínkou použití vozovky s krytem z MZK je zvýšení koruny nad přilehlý terén nebo použití příkopů. Jedná se o obecný problém parkových cest. Tyto tvoří mělké úvozy o hloubce do 20 cm. Voda soustředěná na ploše cesty nemá kam odtéci. Buď odtéká kolejemi a způsobuje erozi. Nebo pomalu zasakuje do podloží a tvoří výtluky a kaluže. Úvoz je často vytvořen uměle, zanedbanou údržbou a neznalostí. Okraje úvozu tvoří materiál zpevnění odhozený ke straně a postupně zarostlý travou. Zvýšením koruny cesty nad přilehlý terén se docílí odtékání vody z povrchu cesty do přilehlého trávníku nebo do záhonů, na kterých je rychlejší a vyšší infiltrace. Vzorové příčné řezy vozovkami s krytem z MZK jsou uvedeny na obrázcích č. 5 až Příprava podloží pro vozovku s krytem z MZK Podklad pod vozovku musí být zhutněný, čistý, rovný a neporušený. Čistý podklad znamená bez bláta a pozůstatků předcházející stavební činnosti. Rovný podklad znamená dodržené kritéria nerovnosti, v podélném směru pod latí o délce 4 m a v příčném směru pod latí o délce 2m, nejvíce 30 mm. Neporušený podklad znamená, že v pláni nesmějí být vyježděné koleje ani jiné nerovnosti. 3.1 Novostavby vozovek Vozovka se zakládá na upravenou a zhutněnou pláň. Jedná se o plochu zbavenou travního drnu a kořenů dřevin nebo vytvořenou na násypu nebo v zářezu. Vždy je nutno sejmout lesní hrabanku nebo ornici. Jedná se o vrstvu půdy s obsahem organických látek, které po překrytí kamenivem budou hnít a vozovka bude sedat. Vrstva lesní hrabanky nebo ornice může být různě silná. Tloušťku vrstvy je třeba určit průzkumem. Pláň se vyrovná a vysvahuje podle projektu. U účelových komunikací bývá zvykem, že příčný sklon pláně je shodný s příčným sklonem koruny vozovky. Následně se zhutní. Zakládá li se vozovka na málo únosné nebo podmáčené půdě, je nezbytné její únosnost zvýšit: vybudováním silničních příkopů do hloubky min. 300 mm pod pláň prohloubením výkopu a nahrazením části podloží vhodnějším materiálem (štěrkem, vhodnou místní zeminou, recyklátem, dřevní štěpkou, hatěmi) vybudováním drenáže pod plání z trativodů z lomového kamene nebo ze štěrkopísku se vloženou flexibilní perforovanou rourou (nebo pálenou drenážkou) separací zeminy podloží od vrchních vrstev geotextílií. Obvykle se používá syntetická (netkaná) vpichovaná geotextílie se základní UV stabilizací o plošné hmotnosti od 250 do 350 g/m 2 (19 až 25 Kč/m 2 ) doplněná o ochrannou vrstvu ze štěrkopísku tl. min. 40 mm. Pro účelové komunikace s provozem těžkých nákladních automobilů je možno použít i syntetické tkané geotextílie nebo geomříže bez ochranné vrstvy ze štěrkopísků, které jsou mnohem dražší. Strana 2 (celkem 14)

3 3.2 Rekonstrukce vozovek V případě, že se rekonstruuje vozovka v místech, kde bývala, obvykle se pouze zřídí další vrstva. Před tím, je opět nutno upravit stávající povrch vyrovnáním a zhutněním viz předchozí. V mnoha případech je materiál zpevnění kvalitní a stačí pouze kryt vozovky přeprofilovat (rozrýt a vytvořit nově navržený příčný profil) a zhutnit. Zakládá li se vozovka na málo únosném nebo podmáčeném původním zpevnění, je nezbytné jeho únosnost zvýšit podobně jako u novostavby. Je však třeba respektovat některá omezení vycházející z předpokladu, že původní zpevnění je ze štěrku nebo z cihel (dlaždic): výměna zeminy (zpevnění) v podloží se provádí pouze v nezbytných případech (kontaminace materiálu nebezpečnými látkami, požadavky ochrany přírody nebo památkové péče nepůvodní materiál) odtěžení materiálu stávajícího zpevnění se navrhuje pouze při změně výškového nebo polohového vedení cesty. Při rozšiřování cest je třeba zabezpečit stejnoměrnou únosnost podloží, aby nedocházelo k různému sedání staré a nové části cesty doplnění podkladních vrstev se provádí zásadně drceným kamenivem nebo recyklátem. Použití štěrkopísku je nevhodné, protože lze na stávajícím zpevnění pouze těžko zhutnit. Použití dřeva (štěpka, hatě) není možné, protože by došlo k drcení mezi dvěma vrstvami kameniva. separace materiálu zpevnění od nových vrchních vrstev se provádí tkanými geotextíliemi nebo geomřížemi. Materiál stávajícího zpevnění by mohl prorazit netkanou geotextílii. Při použití netkaná geotextílie je třeba pod geotextílii zřídit ochrannou zhutněnou vrstvu ze štěkopísku tloušťky převyšující nejvyšší výčnělek materiálu zpevnění nejméně o 40 mm. Na položenou geotextílii potom zřídit další ochrannou vrstvu ze štěrkopísku viz předchozí Při rekonstrukci vozovky s krytem živičným na kryt z MZK není vždy nezbytné původní živičný kryt odstranit. Podle zkušeností na lesních cestách v oblasti Beskyd a na jižní Moravě je možno polámaný živičný kryt překrýt vrstvou MZK pokud má dostatečný příčný sklon vozovky. Nemá li dostatečný příčný sklon, je možno kryt rozrýt grejdrem a přeprofilovat do požadovaného sklonu a potom zřídit vrstvu MZK. Posouzení a návrh technologie by měl provádět odborník, který s tímto řešením má praktické zkušenosti. 3.3 Odvodnění pláně V závislosti na druhu podložní zeminy a s přihlédnutím k místním podmínkám je vhodné upravit hladinu podzemní vody vybudováním silničních příkopů, trativodů a propustků a mostů. Příkopy se navrhují trojúhelníkové nebo lichoběžníkové, se dnem v hloubce 300 až 400 mm pod pláň. Trativody se ukládají pod pláň, pod příkop nebo pod rigol podélně, příčně nebo šikmo. Materiálem trativodů obr. 2 - bývá drcené nebo těžené kamenivo, lomový nebo sbíraný kámen, dřevo (kuláče, hatě, lesní štěpka) a drenážní trubky (pálené nebo plastové). Strana 3 (celkem 14)

4 Obr. 1: Typy trativodů (podle Makovníka, Š. a kol., 1973: a) kuláčový, b) laťový, c) štěrkopískový, d) kamenný 4. Konstrukční vrstvy vozovky Konstrukčními vrstvami vozovky se rozumění jednotlivé vrstvy kameniva a ostatních staviv, ze kterých se skládá vozovka. Vozovka s krytem z MZK může být vybudována klasicky, z několika vrstev. Může být však pouze jednovrstvá tvoří ji pouze vrstva nebo vrstvy z MZK. 5. Směs pro MZK pro parkové cesty 5.1 Technické požadavky Zhotovení a zkoušení směsi pro MZK se řídí ČSN /1994 Nestmelené vrstvy. Podle zkušeností je možno směsi pro MZK používané na parkové (nemotoristické) cesty upravit. Vhodné se jeví následující změny: použití kameniva frakce 0-22 nebo 0-16 pro zjemnění povrchu chodníků pro probarvení povrchu vybírat do směsí kameniva různých barev z různých lomů, používat antuku, cihelný recyklát, umělé barvené kamenivo apod. Strana 4 (celkem 14)

5 Pro výrobu směsi je nezbytné stanovení poměru míchání jednotlivých frakcí, optimální vlhkosti směsi při pokládání a maximální objemové hmotnosti Proctorovou modifikovanou zkouškou metodou D podle ČSN S ohledem na nezbytnost doložení kvality zabudovaných materiálů je vhodné zadat zpracování receptury MZK u silniční zkušební laboratoře. K této zkoušce je třeba dodat vzorky předpokládaných použitých kameniv a zemin v množství cca 40 kg od každé frakce. Vzorek musí být dodán v dobře uzavřeném igelitovém pytli, aby bylo možno určit aktuální vlhkost vzorku a doporučit vlhčení směsi. V současné době již některé lomy dodávají hotové směsi s certifikátem. 5.2 Zkoušení a kontrola vrstvy z MZK Požadované vlastnosti stavebních materiálů, stavební směsi a hotové vrstvy se ověřují zkouškami průkazními, kontrolními a přejímacími. Za výsledek průkazních zkoušek stavebních materiálů se považuje osvědčení o jakosti výrobku, doplněné dokladem o splnění dalších parametrů požadovaných normou. V případě použití jiných materiálů (z dovozu nebo místní materiály) nebo materiálů bez osvědčení o jakosti je nutno předložit výsledky průkazních zkoušek materiálů zpracovaných odborným pracovištěm. Kontrolní zkoušky materiálů ověřují shodu vlastností s požadavky průkazních zkoušek. U hrubého drceného kameniva je to zrnitost dle ČSN U drobného drceného kameniva a u drobného těženého kameniva je to: zrnitost dle ČSN mez tekutosti dle ČSN mez plasticity dle ČSN ekvivalent písku dle ČSN Průkazní zkoušky směsi MZK ověřují kvalitativní parametry: skladba jednotlivých frakcí kameniva viz tab. X maximální objemová hmotnost podle ČSN optimální vlhkost podle ČSN V rámci kontrolních zkoušek vyrobené směsi MZK se zjišťují kvalitativní parametry: zrnitost dle ČSN každých 1000 m 3 vlhkost ČSN při výrobě 2x denně V rámci přejímacích zkoušek hotové vrstvy se zjišťují následující parametry: po 100 m průměrná tloušťka vrstvy v mm: 0,9 h projektované (měří se nivelací nebo sondami) po 100 m minimální tloušťka vrstvy v mm: 0,8 h projektované (měří se nivelací nebo sondami) průběžně maximální podélná nerovnost povrchu 30 mm na lati o délce 4 m podle ČSN po 100 m maximální příčná nerovnost povrchu 20 mm na lati o délce 2 m podle ČSN po 100 m odchylka od příčného sklonu maximálně +/- 0,5% (měří se nivelací nebo jiným vhodným zařízením) jedenkrát denně míra zhutnění minimálně 98% (zkouška Proctorova-metoda D podle ČSN ) Výsledky zkoušek zrnitosti musejí vyhovovat předepsanému oboru zrnitosti. Výsledky zkoušek vlhkosti musejí vyhovovat stanovené optimální vlhkosti s dovolenou odchylkou +1% až 2%. Strana 5 (celkem 14)

6 6. Údržba a opravy vozovek s krytem z MZK Vozovky jsou poškozovány provozem více než vozovky živičné. Nejčastější poruchou jsou výtluky a kaluže. Ve větší míře oproti živičným a betonovým vozovkám dochází k vytváření rýh v krytu nedostatečně zvednutým pluhem, tažením nákladu smykem po komunikaci (např. kmeny stromů), brzděním a v neposlední řadě vodní erozí. Vozovky s prašným krytem jsou velice náchylné na poškození brzdícími jízdními koly. Jedná se zejména o úseky ve velkém klesání, před ostrými zatáčkami a před křižovatkami. Tento problém lze obvykle omezit vložením dřevěných svodnic v menším rozestupu než by bylo potřeba pro ochranu povrchu cesty před erozí. 6.1 Příčiny poškození Údržba vozovky vždy musí vycházet z odstranění příčin poškození a pak řešit následky: je třeba zkontrolovat stav silničních příkopů, propustků a svodnic. Dno silničního příkopu by mělo být minimálně 0,3 m pod pláň komunikace. Trubní propustky musejí být čisté (nezanesené, bez překážek - zlomených trubek apod.). Rovněž odpadní koryta propustků musejí být čistá, nezanesená a při velkém podélném sklonu dostatečně opevněná kamenná dlažba, kamenný zához, balvanitý skluz v hlubokých výtlucích je třeba provést výkop, vyměnit podkladní vrstvy (většinou zabahněné), případně doplnit separační geotextílii a znovu zřídit kryt z MZK v případě celoplošného poškození vozovky se nejprve odstraní příčiny bodových poruch výtluků, kryt se rozryje grejdrem, přeprofiluje a řádně zhutní. Následně se na takto zřízenou pláň položí nová vrstva MZK. Rozprostírání se provádí grejdrem nebo finišerem 6.2 Pravidelná údržba Pravidelná údržba by měla být prováděna nejméně 2x ročně po jarním vyschnutí konstrukce a po jarních a letních bouřkách. Zahrnuje následující operace: zasypání rýh MZK stržení štěrku z krajnic a ze středu vozovky do kolejí. Toto se provádí autogrejdrem, neseným nebo taženým grejdrem univerzálním nebo speciálním (tzv. hobl) nebo těžkou traverzou taženou na řetězech za traktorem jednoduché zhutnění několikanásobným pojezdem nákladního automobilu nebo traktoru vyčištění svodnic 6.3 Rozsáhlá údržba Rozsáhlá údržba by se měla provádět po větším poškození provozem nebo vodou v případě, že pravidelná údržba je již nedostatečná, neefektivní nebo byla v minulosti zanedbána. Zahrnuje následující operace: oprava hlubokých výtluků viz výše, výměna potrubí trubních propustků z krajnic odstranit nános hlíny a štěrku včetně vegetace. Odstraňování se provádí do příkopu (tato operace musí předcházet čištění příkopů!!!) nebo na pláň do výtluků a vyježděných kolejí. Používá se autogrejdr, nesený nebo tažený grejdr univerzální. Ostatní stroje a zařízení jsou v tomto případě nedostatečné následné stržení drnu ze středu vozovky do výtluků a vyježděných kolejí obnovení profilu cesty z výkopku, příp. dosypáním MZK s příčným sklonem 4 až 6% doplnění svodnic do míst, která jsou nejvíce poškozovaná vodní erozí. Vzdálenost umístění svodnic je možno navrhnout v souladu s ČSN viz tab. 1 Strana 6 (celkem 14)

7 zhutnit korunu vozovky vibračním válcem, v případě menšího rozsahu pouze několikanásobným pojezdem naloženého nákladního automobilu. Vrstva se zhutňuje postupně od okrajů do středu vozovky při střechovitém sklonu a od spodního kraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Postup hutnění se opakuje až do dosažení požadované míry zhutnění. vyčištění svodnic a případně příkopů Tab. 1: Doporučené vzdálenosti umístění svodnic na zemních cestách (Příloha E ČSN Lesní dopravní síť) Podélný sklon cesty Vzdálenost svodnic v % v m 6 40 až až až až až až 25 Obr. 2: Schéma postupu údržby účelové komunikace s prašným krytem (převzato od Schlaghamersky, A., 1990) 1. odstranění nánosů na krajnici do kolejí nebo do příkopu, 2. přeprofilování koruny vozovky, 3. přehození přebytku materiálu do příkopu nebo mimo těleso cesty, 4. hutnění koruny vozovky od krajů ke středu, 5. vyčištění příkopů např. příkopovou frézou Strana 7 (celkem 14)

8 6.4 Zimní údržba Zimní údržba se provádí podle potřeby pluhováním sněhu nebo posypem ledu a zmrazků štěrkem. Pro pluhování sněhu je výhodnější používání nesených jednostranných pluhů, případně s možností náklonu do příčného sklonu koruny vozovky. Použití šípových pluhů nesených před nákladním automobilem je nevhodné, protože ničí příčný profil cesty strhává střed vozovky. V předjaří, kdy povrch je rozmrzlý nebo přes den pravidelně rozmrzá a konstrukce vozovky je dosud zmrzlá nebo na krajnicích leží sněhové mantinely, nemůže tající voda odtékat mimo vozovku a způsobuje na krytu erozní škody. V té době není možno cestu používat a je nezbytné jí uzavřít např. závorou. Při jízdě po takovéto vozovce dojde k nalepení MZK na kola automobilu, vytrhávání štěrku ze spodní části vrstvy MZK, zvýšené erozi krytu a zejména je vozovka v této době kluzká. Oprava takto poškozené vozovky je relativně drahá. Odstranění nebo časové omezení výše popsaného stavu je možné odhrnováním sněhu mimo vozovku a příkopy a odstraňováním náletových dřevin alespoň z osluněné strany cesty. 6.5 Opravy Vzhledem k potřebě poměrně časté údržby vozovky se poněkud stírá rozdíl mezi údržbou a opravou. Zejména rozsáhlou údržbu lze považovat za opravu. Ze zkušenosti vyplývá několik praktických doporučení: správce komunikace by měl mít na skládce stále uloženou směs MZK pro údržbu a opravy. Směs je nejlépe skladovat na hromadě (ve stínu) pod igelitovou plachtou. Dále je před použitím vhodné zkontrolovat vlhkost a směs případně dovlhčit a promíchat údržbu a opravy MZK je vhodné provádět po dešti nebo plochu nejprve pokropit, aby suchý materiál nevysušil použité MZK nová cesta nebo cesta s novým krytem MZK by se neměla nejméně 6 měsíců zatěžovat návrhovou dopravou a počkat na přirozené vyschnutí a konsolidaci. Provoz osobních automobilů v této době nevadí s výhradou jarního tání. Optimální doba pro zřízení nového krytu je podzim a cestu otevřít k provozu až po jarním vyschnutí a konečném dohutnění menší množství hlíny a tráva z krajnic zaválcovaná do krytu vozovky při údržbě není na škodu. Hlína doplní jemnozrnný výplňový materiál MZK na povrchu. Tráva uschne a rozdrobí se. Nebo je odfouknuta z cesty větrem nebo proudem vzduchu za automobilem. Nárosty dřevin je třeba předem odstranit i s kořeny V Rakousku a Německu jsou prašné vozovky účelových komunikací s krytem z MZK zcela běžné a bývá zvykem, že obec smluvně zaváže sedláka k údržbě, který ji vykonává vlastní zemědělskou nebo lesnickou technikou. Obvykle to bývá obecní cesta, kterou sedlák nejvíce používá, například pro příjezd ke svému statku nebo na svoje pozemky. Obec tím vyřeší i problém skladování a ošetřování směsi pro MZK. Tím se řeší i další problém, kterým je povinnost majitele stavby (cesty) udržovat ji v dobrém stavebním stavu tak, aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost ( 86 z. 50/1976 Sb. v platném znění). Obdobně by mohla být realizována údržba a opravy parkových cest. Pro vlastní údržbu se používají vesměs stejné stroje jako pro zahradnickou údržbu. Skládku směsi pro MZK lze rovněž situovat do hospodářského areálu parku. Strana 8 (celkem 14)

9 7. Odvodnění koruny vozovky s krytem z MZK Tyto vozovky jsou více náchylné k poškození koruny vodní erozí. Z tohoto důvodu se navrhují příčné sklony vozovky větší, minimálně 3%. Rovněž podélný sklon cesty by neměl být menší než 3%, a větší než 8%. Jedná se však obvykle o rekonstrukce cest, proto požadavek podélného sklonu není možno ve většině případů dodržet. Právě proto je zcela nezbytné dodržet příčný sklon. Dalším způsobem odvodnění koruny vozovky je vkládání svodnic. Jedná se o příčné úzké žlaby ze dřeva, betonu nebo z ocelového válcovaného profilu viz obr. 3 a 4. Svodnice se osazují ve vzdálenosti, při které nedochází k nebezpečnému nárůstu energie povrchového odtoku a tím i poškození. Doporučená vzdálenost je uvedena v ČSN Lesní dopravní síť viz tab. 1. Obr. 3: Typy svodnic podle Makovníka, Š. a kol., 1973: a) zemní, b) kuláčová, c) desková, d) + e) půlkuláčová, f) betonová svodnice Strana 9 (celkem 14)

10 Obr. 4: Umístění svodnic do koruny cesty podle Makovníka, Š. a kol., 1973: a) s jednostranným příčným sklonem, b) se střechovitým příčným sklonem 8. Závěr Na závěr je možno říci, že účelové komunikace s krytem z MZK mohou nahradit komunikace s krytem živičným nebo betonovým na méně frekventovaných hlavních polních, lesních a parkových cestách a na zpevňovaných vedlejších cestách co do požadované únosnosti. Cena takovéto stavby je výrazně nižší než při použití živice. Při uvážení všech rizik a omezení mohou být zpestřením při volbě povrchu v parku, v zahradě nebo v zahradnické prodejně. Jednoduchými a levnými metodami lze upravit barvu a strukturu materiálu. V neposlední řadě se jedná o možnost normalizace a certifikace materiálu a technologie. V současné době se často používají různé typy prašných vozovek pod různými názvy, např. mlatové cesty, pískové cesty, hliněné cesty, kalové cesty, kalené vozovky a podobně. Pro tyto povrchy však není stanovená obecná a závazná technologie a neexistují podklady pro jejich kontrolu a přebírání do provozu. Je zřejmé, že účelové komunikace s prašným krytem oproti komunikacím s živičným krytem jsou levnější v pořízení a obnově, mohou však být dražší v údržbě. Avšak vozovky s krytem z MZK je možno udržovat a opravovat vlastními silami, obvykle není nezbytné objednávat specializovanou firmu vybavenou zařízením na zpracování a pokládání živice a živičných směsí. Zejména je třeba vyřešit odvodnění tělesa cesty a koruny cesty. Strana 10 (celkem 14)

11 Použitá literatura: - Ekostavby Brno, a.s. Připomínky k užívání a údržbě vozovek z MZK v lesním hospodářství. Brno 2001, 1 str. - Jonáš, F. a kol. Pozemkové úpravy. SZN Praha, 1990, 512 str., 73 tab., 239 obr. - Katalog netuhých vozovek a provozních zpevnění lesních odvozních cest. Mze ČR + MZLU. Agrospoj březen 1996, 8 str. - Kaulich, K., Gallo, P.: Polní cesty v pozemkových úpravách. Pozemkové úpravy prosinec 2001, č. 38, str Vyskot, M. (editor). Praktická rukověť lesnická. II. díl. SZN Praha 1962, 1125 str. - Schlaghamersky, A. Wegebau. II. teil. Fachhochschule Hildesheim/Holzminden. 1990, 280 str. - ČSN /1996 Lesní dopravní síť - Návrh ČSN Projektování polních cest - ČSN /1994 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy - Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění Ing. Karel Zlatuška, CSc. A.KTI, s.r.o., lesnická a zemědělská projekční kancelář B. Antonínové 36/1, Brno Tel. + FAX: Mobil: Strana 11 (celkem 14)

12 Obr. 5: Vzorový příčný řez vozovkou s krytem z MZK - NOVOSTAVBA Použití: novostavby polních, lesních a parkových cest a cyklostezek se středním až vyšším zatížením kolovou motorovou dopravou mimo zastavěnou část obce, nutno doplnit svodnicemi Materiál: Kryt: mechanicky zpevněné kamenivo MZK fr. 0/32 nebo 0/63 podle ČSN Podklad I.: vibrovaný štěrk ŠV fr. 0/32 nebo 0/63 podle ČSN Podklad II: navážka místní zeminy, nakoupené zeminy nebo drceného kameniva odpovídající ČSN pro ŠP nebo MZ Geotextílie (podle zamokření pláně): separační vpichovaná (netkaná) geotextílie o plošné hmotnosti 350 g/m 2 dle ČSN Geotextílie v stavebných konštrukciách. Základné ustanovenia. Stavební práce: Navážka se zřizuje na čistý, rovný a neporušený podklad, tj. dodržení kritériií nerovnosti (podélně na 4 m a příčně na 2 m max. 30 mm). Pokládka se nesmí provádět při silném a dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 0 0 C. Vrstvy se pokládají v jedné nebo více vrstvách. Výška jedné vrstvy nesmí být vyšší než 300 mm. Po rozprostření a urovnání je třeba začít ihned s jejím hutněním. Pokud se pokládá více vrstev, je třeba hutnit každou samostatně. Vrstva se zhutňuje postupně od krajů!!! do středu vozovky při střechovitém sklonu a od spodního kraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Postup hutnění se opakuje až do požadované míry zhutnění. Zkoušení a kontrola: Požadované vlastnosti stavebních materiálů, směsí a hotové vrstvy se ověřují zkouškami dle ČSN , tj. zrnitost dle ČSN , vlhkost dle ČSN a ekvivalent písku dle ČSN Strana 12 (celkem 14)

13 Obr. 6: Vzorový příčný řez vozovkou s krytem z MZK - REKONSTRUKCE Použití: rekonstrukce místních a účelových komunikací včetně polních, lesních a parkových cest a cyklostezek se středním až vyšším zatížením kolovou motorovou dopravou mimo zastavěnou část obce, nutno doplnit svodnicemi Materiál: Kryt: mechanicky zpevněné kamenivo MZK fr. 0/32 nebo 0/63 podle ČSN Podklad (dle stavu pláně): vibrovaný štěrk ŠV fr. 0/32 nebo 0/63, štěrkodrť ŠD podle normy ČSN nebo přeprofilovaná a zhutněná pláň ze stávajícího zpevnění Geotextílie (podle zamokření pláně): separační vpichovaná (netkaná) geotextílie o plošné hmotnosti 350 g/m 2 dle ČSN Geotextílie v stavebných konštrukciách. Základné ustanovenia. Stavební práce: Navážka se zřizuje na čistý, rovný a neporušený podklad, tj. dodržení kritériií nerovnosti (podélně na 4 m a příčně na 2 m max. 30 mm). Pokládka se nesmí provádět při silném a dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 0 0 C. Vrstvy se pokládají v jedné nebo více vrstvách. Výška jedné vrstvy nesmí být vyšší než 300 mm. Po rozprostření a urovnání je třeba začít ihned s jejím hutněním. Pokud se pokládá více vrstev, je třeba hutnit každou samostatně. Vrstva se zhutňuje postupně od krajů!!! do středu vozovky při střechovitém sklonu a od spodního kraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Postup hutnění se opakuje až do požadované míry zhutnění. Zkoušení a kontrola: Požadované vlastnosti stavebních materiálů, směsí a hotové vrstvy se ověřují zkouškami dle ČSN , tj. zrnitost dle ČSN , vlhkost dle ČSN a ekvivalent písku dle ČSN Strana 13 (celkem 14)

14 Obr. 7: Vzorový příčný řez vozovkou s krytem z MZK REKONSTRUKCE S KRAJNICÍ Použití: rekonstrukce místních a účelových komunikací včetně polních, lesních a parkových cest a cyklostezek se středním až vyšším zatížením kolovou motorovou dopravou mimo zastavěnou část obce, nutno doplnit svodnicemi Materiál: Kryt: mechanicky zpevněné kamenivo MZK fr. 0/32 nebo 0/63 podle ČSN Podklad (dle stavu pláně): vibrovaný štěrk ŠV fr. 0/32 nebo 0/63, štěrkodrť ŠD podle normy ČSN nebo přeprofilovaná a zhutněná pláň ze stávajícího zpevnění Geotextílie (podle zamokření pláně): separační vpichovaná (netkaná) geotextílie o plošné hmotnosti 350 g/m 2 dle ČSN Geotextílie v stavebných konštrukciách. Základné ustanovenia. Stavební práce: Navážka se zřizuje na čistý, rovný a neporušený podklad, tj. dodržení kritériií nerovnosti (podélně na 4 m a příčně na 2 m max. 30 mm). Pokládka se nesmí provádět při silném a dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 0 0 C. Vrstvy se pokládají v jedné nebo více vrstvách. Výška jedné vrstvy nesmí být vyšší než 300 mm. Po rozprostření a urovnání je třeba začít ihned s jejím hutněním. Pokud se pokládá více vrstev, je třeba hutnit každou samostatně. Vrstva se zhutňuje postupně od krajů!!! do středu vozovky při střechovitém sklonu a od spodního kraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Postup hutnění se opakuje až do požadované míry zhutnění. Zkoušení a kontrola: Požadované vlastnosti stavebních materiálů, směsí a hotové vrstvy se ověřují zkouškami dle ČSN , tj. zrnitost dle ČSN , vlhkost dle ČSN a ekvivalent písku dle ČSN Strana 14 (celkem 14)