METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN

Transkript

1 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN Počasí zůstává, Český hydrometeorologický ústav se mění. Rozhovor s náměstkem ředitele Českého hydrometeorologického ústavu pro meteorologii a klimatologii RNDr. Mariánem Wolkem Jan Pavlík: Problematika využívání meteorologických podkladů pro varovnou službu.. 5 Milan Šálek: Výskyt tornáda v obci Studnice 19. dubna Blažena Horváthová: Historické povodne v auguste a septembri roku 1813 na Slovensku a východnej Morave. Prínos švédského vedca Görana Wahlenberga pre hydrológiu a klimatológiu Vysokých Tatier Světový meteorologický den 2001: Přínos dobrovolníků ke sledování počasí, podnebí a vody Informace Recenze Barevná příloha k článku M. Šálka ROâNÍK âíslo 1

2 The weather remains, the Czech Hydrometeorological Institute is changing. The interview with the Deputy director for meteorology and climatology of the Czech Hydrometeorological Institute Dr. Marián Wolek Jan Pavlík: Problems of the use of meteorological information for warning service Milan Šálek: Tornado occurence at Studnice settlement on April 19, Blažena Horváthová: Historical floods in August and September1913 in Slovakia and eastern Moravia Contribution of the Swedish scientist Göran Wahlenberg to hydrology and climatology of the High Tatra World Meteorological Day 2001: Volunters for weather, climate and water Information Reviews Colour Annex to the Šálek s paper Meteorologické zprávy, časopis pro odbornou veřejnost Vydává Český hydrometeorologický ústav Redakce: Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, Praha 4 Komořany, telefon , , fax Řídí vedoucí redaktor RNDr. Luboš Němec, redaktor prom. knih. Zdeněk Horký Redakční rada: Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., Ing. František Hudec, CSc., RNDr. Karel Krška, CSc., Mgr. Stanislav Racko, RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., RNDr. Jan Strachota, RNDr. Karel Vaníček, CSc., RNDr. Helena Vondráčková, CSc. Za odborný obsah podepsaných článků odpovídají autoři. Proti dalšímu otiskování, uvede-li se původ a autor, není námitek Sazba a tisk: 3P s.r.o. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 17, Praha 4 Komořany; Offers for Meteorological Bulletin arranges ČHMÚ, SIS, Na Šabatce 17, Praha 4 Komořany Ročně vychází 6 čísel, cena jednotlivého čísla 20,- Kč, roční předplatné 180,- Kč včetně poštovného, do zahraničí 42,- USD. Reg. číslo MK: ISSN

3 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin ROČNÍK 54 (2001) V PRAZE DNE 28. ÚNORA 2001 ČÍSLO 1 POČASÍ ZŮSTÁVÁ, ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV SE MĚNÍ ROZHOVOR S NÁMĚSTKEM PRO METEOROLOGII A KLIMATOLOGII ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU RNDR. MARIÁNEM WOLKEM The weather remains, the Czech Hydrometeorological Institute is changing. The interview with the deputy director for meteorology and climatology of the Czech Hydrometeorological Institute Dr. Marián Wolek. The Institute s activities as a central institute of the state administration in the fields of meteorology and climatology (but as well in the fields of hydrology and air quality) are presented in the interview. A special attention is paid to trends of the meteorology development in following years, to realized and planned measures (e.g. integration of forecasting workplaces), to technological development, funding and also to problems of professional growth of the staff. Cooperation with national meteorological workplaces (Army of the CR, Institute of the Atmospheric Physics of the Czech Academy of Sciences, universities) and international collaboration (WMO) make the Czech Hydrometeorological Institute more effective as a whole.an increasing extent of weather forecasts and other services will result in satisfying increasing demands of the public and other specialized customers. KLÍČOVÁ SLOVA: Český hydrometeorologický ústav činnost ústavu spolupráce perspektivy 1. Pane náměstku, přestože letopočtová symbolika sehrává ve skutečnosti jistě významově podružnější roli, než se jí obecně přisuzuje, náš rozhovor se odehrává na prahu nového milénia. Přinese začátek nového tisíciletí pro českou meteorologii něco zcela nového nebo bude pokračovat vývoj kontinuálně? Pokud půjde o kontinuální vývoj, které trendy můžete uvést jako nejvýznamnější? Neočekávám na začátku nového milénia výrazné změny v meteorologii a předpokládám, že vývoj bude pokračovat kontinuálně. Je nutné zdůraznit, že za posledních několik let dochází průběžně k výraznějším změnám. Zatím co v minulém století a podstatnou měrou i v tomto století se měřilo stejným způsobem (teplota, vlhkost, tlak apod.), začíná se přecházet na nové technologie měření, např. u větru ultrasonické měření apod., a co je důležité, stále ve větší míře se přechází na automatické bezobslužné měření. Tyto skutečnosti podněcují aktivity v rámci Světové meteorologické organizace (SMO) a je nutné v nejbližších letech očekávat změnu jak v kódování, tak i v systému přenosu dat. Výrazným způsobem pokročily metody měření v aerologii. Začínají se používat sodarová měření, systém WIND Profiler, a zlepšila se družicová technologie. METEOSAT druhé generace (MSG) spolu s připravovanou polární družicí v rámci programu EUMET- SAT bude znamenat revoluci v měření a pozorování z kosmu. MSG po několika odkladech by měla být umístěna na oběžné dráze začátkem roku Výrazným způsobem pokročil i vývoj v letecké meteorologické přístrojové technice a též zavedení systému SADIS, čímž se dosahuje standardizace letecké meteorologické dokumentace. Zdá se mi, že ani není třeba zdůrazňovat rozvoj radiolokačních metod měření po celé Evropě a jejich využívání v operativním provozu. 2. Jak se v dané souvislosti daří Českému hydrometeorologickému ústavu jako ústřednímu ústavu státní správy pro meteorologii a klimatologii (ale i pro hydrologii, jakost vody a čistotu ovzduší) plnit svěřené úkoly, splňuje vaše představy, co se podařilo, a naopak, co se nedaří? Mé hodnocení této otázky může být hodně subjektivní a snad by nás měl hodnotit nadřízený orgán, případně spolupracující organizace. Myslíme si, že svěřené úkoly vcelku zvládáme. Vzhledem k současné finanční politice státu jsme se zaměřili na zabezpečení pracovních podmínek (výstavba poboček, sociálních a školicích zařízení). Současně přestavujeme jednotlivé technologie zařízení, ale i softwarové výstupy (výstavba radiolokátorů, hydrologických objektů, letištních objektů). Rozumí se, že ve všech nových objektech se nacházejí nové moderní technologie. Doporučuji si prolistovat výroční zprávy ústavu, a zjistíme, že již pomalu zapomínáme, co se před pěti šesti lety udělalo a jak se ústav změnil. Z mého pohledu jsem neočekával, že v Komořanech bude pra- Meteorologické zprávy, 54,

4 covat RC LACE, což je obrovský úspěch spolupráce meteorologů střední Evropy, kteří se podílejí na provozu a vývoji modelu ALADIN. Naopak jsem očekával, že výraznějším způsobem postoupí automatizace všech sítí a integrace letecké a všeobecné meteorologické předpovědi. 3. Uplatňování technologického pokroku v meteorologii např. nové přístrojové vybavení, pokračující automatizace moderních metod a systémů při zpracování dat a předpovídání počasí zvyšuje značně finanční náklady. Do jaké míry se může ústav vyrovnat s touto skutečností v situaci, kdy rozpočet nejen nenarůstá, ale je naopak krácen? V úseku meteorologie a klimatologie se s tímto problémem vyrovnáváme částečně zvýšenou komerční činností. Vždyť příjmy od roku 1992 vzrostly do současnosti pětkrát. Zatím se vedení ústavu daří snižování státní dotace nahrazovat z jiných zdrojů, jako např. různé granty, projekty, popř. Státní fond životního prostředí. Když sledujeme vývoj v evropských službách, zjistíme, že prakticky ve všech dochází ke snižování stavu pracovníků, omezování některých činností. A to zvláště v oblastech, které jsou duplicitní. Je nutné se připravit na to, že podobný dopad může být i na naši službu. Perspektivu mají projekty RC LACE hrazené z financí jednotlivých států a nebo mezinárodních programů. 4. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s působností nově utvořených integrovaných předpovědních pracovišť na ústředí v Praze-Komořanech a na pobočkách. Domníváte se, že toto uspořádání přispěje k dalšímu zkvalitnění předpovědní služby zejména na regionální úrovni? Dle mého názoru jsou zkušenosti z tohoto řešení dobré. Zvýšila se příjmová část poboček z této činnosti, co je však podstatnější, zlepšila se komunikace mezi ústavem a regionálními organizacemi, které využívají našich služeb. Očekávám, že výrazný pokrok nastane v roce zlepšením činnosti výstražné služby a upozorňování obyvatelstva na blížící se nebezpečné jevy počasí cestou regionálních médií. Osobně předpokládám, že regionální předpovědní pracoviště budou mít opodstatnění ještě minimálně 15 let. Při této otázce je též nutno zdůraznit, že v rámci našeho úseku jsou koordinovány některé odborné činnosti z regionálních pracovišť, např. operativní a režimová databáze z Ostravy, klimatické modelování z Hradce Králové apod. Zdá se, že toto rozhodnutí bylo správné. 5. Již delší dobu se připravuje sloučení synoptické a letecké meteorologické služby do Centrálního předpovědního pracoviště v Praze-Komořanech. Jaké jsou důvody k tomuto kroku a jaké očekáváte výsledky z hlediska odborného, provozního a ekonomického? V současné době již probíhá 1. etapa přemísťování leteckých meteorologů z Ruzyně do Komořan. Důvody jsou především ekonomické. K tomuto kroku bylo nutné zabezpečit spolehlivé a kvalitní telekomunikace, což se v roce 2000 podařilo. Je všeobecný tlak na snižování nákladů na leteckou meteorologickou službu. Prostory, ve kterých se budou vykonávat činnosti spojené s meteorologickým briefingem, jsou nejdražší, a proto je účelné, aby byly co nejmenší. Ostatní činnosti jsou ve vzdálenějších, levnějších prostorách. V současné době technika a telekomunikace dokonce umožňují, že mohou být vzdálené několik desítek kilometrů. Je možné též očekávat, že se zlepší komunikace a odborná informovanost mezi jednotlivými odbory. A lze též předpokládat úsporu pracovních sil v podpůrných činnostech. 6. Vedle již existujících firem zabývajících se na různých úrovních obchodováním s počasím (např. Meteopress, Meteogres) budou vznikat i další. Potřebné informace získají nejrůznějšími cestami ať již kompilativně nebo únikem, třeba i z ČHMÚ. Jak se na tuto situaci ČHMÚ připravuje a jaká bude politika ústavu v oblasti komerčních aktivit v nejbližších letech? Politika ČHMÚ v oblasti komerčních aktivit se v nejbližších letech podstatněji nezmění. Bude zřejmě nutné personálně posílit malou skupinu lidí o odborníky, kteří se komerčními aktivitami zabývají. Je nutné zdůraznit, že nemůžeme očekávat výrazný nárůst příjmů, protože se v současné době pohybujeme na její horní hranici. V zahraničních meteorologických službách přicházejí k poznatku, že je důležité věnovat se rozhodujícím velkým zákazníkům. Na odstranění případných úniků dat a informací a udržení malých klientů jsou náklady podstatně vyšší, než je skutečný zisk z této činnosti. Očekávám, že vznik národních a nadnárodních privátních firem i na našem území bude pokračovat. V rámci středoevropské iniciativy máme gentlemanskou dohodu a v rámci Světové meteorologické organizace se touto problematikou zabývá rezoluce 40. Tyto dokumenty částečně upravují komerční vztahy na mezinárodní úrovni. I nadále se budeme snažit únik dat a informací omezit. Je jasné, že organizace jako Meteopress a Meteogres, ale i ČTK jsou někde napojené na naše data. 7. Není tajemstvím, že většina vysokoškoláků po ukončení studia hledá možnosti dostatečného výdělku mimo meteorologické instituce. Zároveň však průměrný věk zaměstnanců některých oddělení i vedoucích pracovníků ČHMÚ napovídá, že za 5 až 10 let bude personální obsazení některých meteorologických pracovišť hodně odlišné. Jaké vidíte perspektivy spolupráce mezi Matematicko-fyzikální fakultou UK, event. Přírodovědeckou fakultou a ČHMÚ při získávání mladé krve? Tato otázka obsahuje dva zásadní problémy. První z nich je skutečnost, že starší zaměstnanci se brání odchodu do důchodu při dosáhnutí důchodového věku, protože se jim výrazněji sníží životní úroveň a u mnohých pracovníků je nutno zdůraznit, že jejich celoživotní zájem byla práce v ústavu a nemají jiného koníčka pro volný čas. Myslím, že ústav by měl do budoucna vytvořit takové prostorové, technické a sociální podmínky, aby odborníci (důchodci) měli možnost docházet na ústav, věnovat se svému oboru, dělat poradce vedoucím pracovníkům, konzultanty v daných oborech a školitele odborných prací. Druhý okruh problémů souvisí s nízkým příjmem nastupujících vysokoškoláků na ústav. Matematicko-fyzikální fakulta připravuje absolventy s vysokou odbornou erudicí a není problém, aby se tito absolventi zaměstnali v jiných oborech činnosti s podstatně lepšími platovými podmínkami. V současné době se již trh pracovní síly v této oblasti naplňuje a v posledních dvou letech se nám začíná dařit získávat mladou krev. 8. Se vstupem ČR do EU se zásadně zvýší požadavky na schopnost zaměstnanců státní správy spolupracovat a komunikovat se svými evropskými partnery. Jak 2 Meteorologické zprávy, 54, 2001

5 hodnotíte připravenost řídících, výzkumných a provozních pracovníků ČHMÚ na tuto skutečnost po odborné a jazykové stránce. Bude tato připravenost součástí kvalifikačních požadavků při řešení personálního rozvoje a tarifní struktury ústavu? Jaké jsou vlastně záměry ohledně doškolovacích programů pro pracovníky ČHMÚ? Počítá se s nějakou organizovanou formou nebo dáváte přednost osobnímu studijnímu rozvoji? Hodnocení připravenosti řídících, výzkumných a provozních pracovníků ČHMÚ na vstup ČR do EÚ bych raději nechal na jiných. Je nutno však konstatovat, že náš ústav má celou řadu výzkumných pracovníků, kteří se podílejí na mezinárodních programech, grantech a projektech a jsou na mezinárodní úrovni vysoce odborně hodnoceni. Jak je všeobecně známo, v roce 2001 budeme připravovat nové zařazení pracovníků do 16 tříd, jehož součástí budou i nové popisy práce včetně kvalifikačních požadavků. ČHMÚ spolu s Karlovou univerzitou připravuje doškolovací programy, jejichž rozsah a náplň budou upřesněny v průběhu tohoto roku. Jedná se ve smyslu vysokoškolského zákona o přiakreditaci ČHMÚ k univerzitě v oblasti doktorského studia, postdoktorandského studia a postgraduálu, kterému pracovně říkáme rekvalifikační postgraduál. Bude určen pracovníkům s vysokoškolským vzděláním z jiného oboru. Největší váhu přikládáme na přípravu bakalářského studia, které by absolvovali pracovníci s úplným středním vzděláním a které by bylo zaměřeno kromě teoretických základů na plnění provozních úkolů ústavu. V rámci tohoto studia bude požadována i jazyková příprava především pro pracovníky letecké meteorologické služby. 9. Český hydrometeorologický ústav jako majoritní meteorologické pracoviště vždy dbal na pěstování dobrých vztahů a spolupráce s příbuznými organizacemi a institucemi. V oblasti meteorologických služeb to byli zejména armádní meteorologové (Povětrnostní ústředí), na poli výzkumu pak Ústav fyziky atmosféry AV ČR, na úseku vzdělávání Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK, ale i Přírodovědecká fakulta UK v Praze a Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Můžete konkretizovat, v čem spolupráce v současné době spočívá a jakými směry by se měla ubírat v příštích letech? Jak již bylo uvedeno, ČHMÚ jako největší meteorologická organizace v zemi, plní úkoly ústředního ústavu státní správy pro pověřené obory. Kromě provozní činnosti však ČHMÚ v minulosti měl a i v současnosti má poměrně velkou výzkumnou složku, která přispívá k rozvoji vědního oboru meteorologie a klimatologie i dalších oborů. Vedení ústavu se pravidelně setkává s vedeními jednotlivých meteorologických pracovišť, kde se hodnotí spolupráce v oblasti odborné výchovy pracovníků a spolupráce v odborných činnostech. Abych byl konkrétní, ČHMÚ má databázi meteorologických údajů, kterou poskytuje jednotlivým vědeckým pracovištím, diplomantům a doktorům při zpracování jejich prací. Naši odborníci jsou externími učiteli na jednotlivých fakultách a univerzitách. Jsme zapojeni i do řešení různých grantů, hlavně s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a Katedrou meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Spolupráce s armádní hydrometeorologickou službou (Povětrnostní ústředí) je především v provozních oblastech. Máme zpracovanou studii o integraci civilní a vojenské hydrometeorologické služby. Očekávám, že uvedená spolupráce bude pokračovat i v příštích letech. 10. Československá, od roku 1993 Česká hydrometeorologická služba (ČHMS), byla jednou ze třiceti zakládajících členů Světové meteorologické organizace. O vysoké prestiži ČHMS svědčí i skutečnost, že prvním generálním tajemníkem SMO byl Gustav Swoboda, do svého útěku před fašismem občan Československa, a že ředitel ČHMÚ jako stálý zástupce ČR byl několikrát zvolen do vrcholného orgánu SMO Výkonné rady. Je ČHMÚ jako hlavní představitel ČHMS úspěšným pokračovatelem tradic mezinárodní spolupráce? Rozvíjí se tato spolupráce dynamicky nebo jde o setrvalý stav? Jsme si vědomi významu osoby Gustava Swobody pro SMO, a stejně tak i dalších pracovníků, kteří v orgánech SMO pracovali (Hrbek, Dřevikovský, Novotný, Dvořák a další) V posledních deseti letech se nám do orgánů SMO nepodařilo prosadit žádného našeho kandidáta. Naproti tomu spolupráce se i nadále vyvíjí, a to formou přípravy různých odborných akcí a setkání, které ČHMÚ organizuje, jakož i vysílání našich odborníků do komisí SMO. ČHMÚ poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím. Jedná se o pomoc především v oblasti školení pracovníků na měření a zpracování dat pomocí Dobsonova spektrofotometru. Tuto činnost vykonává specializované pracoviště v Hradci Králové, kde jsme školili odborníky z Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Solární a ozonová observatoř v Hradci Králové je metodickým a kalibračním pracovištěm SMO RA VI. Technickou pomoc též poskytujeme v oblasti klimatických databází. V tomto případě, kromě vyškolení odborníků, ČHMÚ poskytuje i hardwarové prostředky. Můžeme konstatovat, že náš ústav je zapojen do několika mezinárodních dvoustranných i vícestranných spoluprací (např. s Météo France a Národním meteorologickým úřadem USA). Rád uvádím, že ČHMÚ měl jako jeden z prvních postkomunistických států legalizován vztah s EUMETSATem a na tuto službu přispíval. S radostí mohu konstatovat, že vláda ČR svým usnesením z prosince minulého roku odsouhlasila vstup ČR do Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF). Bylo by možné ještě připomenout různé přihraniční odborné aktivity, aktivity našich zaměstnanců v orgánech Mezinárodní organizace civilního letectví apod. V závěru je nutno si uvědomit, že samotné SMO je ve stavu výrazné reorganizace. Původní zakládající listina v současné době neodpovídá reálným podmínkám a připravuje se nová. Tím, že SMO má největší počet členů (států), její formulace a odsouhlasení potrvá řadu let. Při úvahách o novém zaměření SMO se též hovoří o podílu privátních meteorologických služeb v činnosti SMO. Všechny tyto aktivity jsou zaměřeny na zefektivnění a zlevnění této organizace. 11. Pane náměstku, vraťme se s jistou licencí k názvu našeho rozhovoru. Z Vašich odpovědí vyplývá, že meteorologie v ČHMÚ prošla řadou významných změn na úseku odborném, technologickém i organizačním, které by měly přispět k výraznému zefektivnění výkonnosti služby. Gordon A. McBean, generální ředitel Kanadské meteorologické služby, uvedl v článku Předpověď počasí pro 21. století [Meteorol. Zpr., 52, 1999, s ], že: Budoucnost spočívá v integrovaném systému pozorování optimalizované síti určené k poskytování komplexních atmosférických, hydrologických, povrchových a oceánických dat k uspokojení stále rostoucích potřeb nejrůznějších kategorií klien- Meteorologické zprávy, 54,

6 tů. Se zvětšujícím se rozsahem předpovědí počasí budou mít národní služby v 21. století možnost stát se organizacemi, které své občany a vlády varují a informují o změnách ve spojitě se posouvajícím časovém měřítku od několika minut po několik desetiletí, např. varování před tornádem minuty předem, před zimní bouřkou a smogovými situacemi několik dní předem, před povodněmi a suchem týdny předem a změnami klimatu desetiletí předem. Jde o vizi nebo reálný odhad vývoje? Anebo ještě jinak: jaká bude naše meteorologická služba za deset let? Já jsem si podrobně vyslechl přednášku Gordona A. McBeana na posledním kongresu. Jeho přednáška hodně zaujala nejen mne. Souhlasím s jeho názory, že cíl a budoucnost meteorologických služeb spočívá v integrovaném systému pozorování. Služby budou poskytovat komplexní informace o atmosférických a hydrologických procesech k uspokojení stále rostoucích potřeb nejrůznějších kategorií klientů s požadavkem vzájemné provázanosti a zpětné vazby klienta se službou. Kromě základních informací pro chod některých organizací a podniků (energetika, plynárny, zemědělství apod.) bude kladen důraz na varování a informování vlády a občanů, týkající se nebezpečných jevů spojených s počasím a upozorňování na možné změny klimatu na desetiletí dopředu. Jak jsem už řekl, v podstatné části souhlasím, že je to reálný odhad vývoje. Vždyť už v současné době se potichu mluví o integrované (jednotné) Evropské meteorologické službě. Získávání informací a dat distančními metodami ve větší míře smaže získávání dat národními službami. V současnosti stojí před odborníky úkol věnovat se asimilaci dat, získaných např. z radarů a družic, do modelů. Požadavek na kvalitní předpověď v časovém měřítku od několika minut až po několik let podpoří výzkum a vývoj nových prostředků na zabezpečení těchto předpovědí. Na otázku, jaká bude naše meteorologická služba za deset let, mohu říct následující: V případě, že věříme, že v roce 2030 budou zabezpečovat měření a pozorování atmosféry a hydrosféry jenom automaty, pak v roce 2010 bude náš ústav vypadat přibližně jako teď, ale nastartuje proměna ústavu v oblasti pozorování, zpracování a vyhodnocování naměřených údajů. Vliv jednotlivců na rozvoj ústavu bude menší a při této příležitosti si dovolím ocitovat z přednášky Prof. Dr. Studničky ze dne , ve které říká Především táhla se má snaha k tomu, abych pozvolna zařídil, pokud sáhaly skromné prostředky naší mizerně dotované kommisse pro vědecký výzkum Čech, co možná hustou síť dešťoměrných stanic s pozorovateli spolehlivými, což se mi v několika letech při hojných známostech osobních dosti dobře vydařilo. Když to stručně shrnu, bude docházet k integraci, kterou můžeme nazvat nepopulárním výrazem globalizace. Bude na úrovni a kvalitě národních služeb, aby zabezpečily odborný vliv na tyto aktivity a alespoň částečný národní charakter služeb. Rozhovor se uskutečnil v lednu HISTORY OF WEATHER AND CLIMATE IN THE CZECH LANDS IV (História počasia a podnebia v Českých zemiach IV.) Autori: Rudolf Brázdil a Oldřich Kotyza. Brno, Masaryk Univerzity s. Publikácia vydaná Masarykovou univerzitou má v prekladu podtitul Využitie ekonomických parametrov pre štúdium kolísania podnebia na Lounsku v 15. až 17. storočí. Zahrňuje 350 strán textu, historických zdrojov použitých v spracovaní, tabuliek a obrázkov. Prílohu tvoria edície hospodárskych prameňov, o ktoré sa spracovanie opiera. Riešenie problému vyplýva z grantového projektu Rekonstrukce klimatu posledního tisíciletí v Českých zemích a je to v krátkom čase v poradí štvrtá práca, ktorú autori na túto tému pripravili. Rekonštrukcia podnebia v časoch pred začiatkom prístrojových meraní sa môže opierať o použitie najrôznejších druhov nepriamych údajov prírodnej povahy, alebo písomných záznamov týkajúcich sa rôznych činností človeka, závislých od počasia. V IV. časti sa autori venovali spracovaniu písomných prameňov ekonomickej povahy z 15. až 17. storočia v oblasti Loun. Z údajov o sobotných výplatách miezd za rôzne vykonané práce predchádzajúceho týždňa, možno usudzovať o priebehu počasia, resp. o výskyte extrémnych meteorologických javov (napr. vysekávanie ľadu pri mlynských kolesách, odstraňovanie snehu, vynášanie vody z pivníc a pod.). Informácie o vyplácaných mzdách za takéto práce autori využili k poveternostnému charakterizovaniu určitých období a nimi spôsobenými škodami. Získané informácie využili k štúdiu frekvencie výskytu hydrometeorologických javov a ich extrémov. Podstatu práce tvoria 4. a 5. kapitola. V štvrtej sa autori venujú interpretácii a verifikácii správ z ekonomických záznamov dôležitých pre históriu počasia na Lounsku od roku 1450 s medzerami do roku 1491 a v rokoch 1517 až Uvádzané údaje spravidla konfrontujú s inými údajmi z českých, resp. susedných zemí. Piata kapitola sa zaoberá metodikou a výsledkami kvantitatívnej interpretácie časti údajov z lounských písomných prameňov účtovníckeho charakteru. Postup vychádza z kalibrácie existujúcich vzťahov pre prístrojové obdobie a ich využitie pre klimatickú interpretáciu v čase pokrytom z lounskych záznamov. Na odvodenie kalibračných vzťahov autori použili dlhodobé merania z neďalekých Lešeníc. Ako referenčný rad meraní boli použité údaje sekulárnej stanice Praha-Klementínum. K rekonštrukcii teplotného charakteru zím pristupovali tiež podľa vybraných analógov z obdobia prístrojových meraní, pričom v regresných rovniciach sa ako nezávisle premenná používali údaje počtu dní s vysekávaním ľadu pri mlynoch v Lounech. Výsledky rekonštrukcie sú porovnané s charakterom zím, ktoré obdobným spôsobom pre Švajčiarsko odvodil Pfister (1999). O rekonštrukciu teplotného charakteru zím sa autori pokúsili i podľa radov teplotných indexov. Po zostavení radov teplotných indexov odvodených z údajov o vysekávaní ľadu v Lounech pristúpili k určeniu kalibračných vzťahov, ich verifikácii a rekonštrukcii zimných teplôt. Tieto výsledky sú konfrontované s klimatickými podmienkami v rámci európskeho kontextu. Autori práce kvalifikovaným spôsobom preukázali, že pravidelné záznamy hospodárskeho charakteru (účtovné knihy) môžu byť dôležitým zdrojom informácií pre rekonštrukciu počasia a podnebia v historickej minulosti. Existujú viaceré problémy s ich kalibráciou a interpretáciou, čo obmedzuje možnosti ich aplikácie. Napriek tomu ide o údaje, ktoré významne prispievajú k rozšíreniu a spresneniu poznatkov o kolísaní podnebia v historickej minulosti. Recenzovaná práca je dalším významným príspevkom k riešeniu grantového projektu uvádzaného v úvode tejto recenzie. Ferdinand Šamaj 4 Meteorologické zprávy, 54, 2001

7 Jan Pavlík (ČHMÚ) PROBLEMATIKA VYUŽÍVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH PODKLADŮ PRO VAROVNOU SLUŽBU Problems of the use of meteorological information for warning service. The paper deals with severe weather warnings issued by the Czech Meteorological Service. Possibilities of the use of all acceptable meteorological information sources are discussed. Floods are probably the most serious consequnces of severe weather in the Czech Republic.The prevailing discussion is devoted to the forecasting of heavy precipitation. Three case studies are included. KLÍČOVÁ SLOVA: informace meteorologické využití služba varovná jevy povětrnostní nebezpečné Varovná služba, tedy vydávání upozornění a výstrah, je patrně nejobtížnější částí práce v meteorologické předpovědní službě. Předpovědi nebezpečných meteorologických jevů vyvolávají totiž mimořádné aktivity ve společnosti a je pochopitelné, že zodpovědnost meteorologů je v takových případech značná. Na jedné straně je žádoucí, aby upozornění a výstrahy na nebezpečné povětrnostní jevy nebyly zanedbány, obsahovaly co nejpřesnější informace o předpokládaném průběhu počasí a byly vydávány včas. Na druhé straně je potřeba se vyvarovat planých poplachů. Je nasnadě, že lidská psychika hraje při mimořádných a nebezpečných událostech značnou roli. Místo běžné rutinní práce je třeba často improvizovat a maximální nasazení není výjimkou. S tím je třeba počítat. Všichni máme ještě na paměti povodňové situace v červenci roku Pro meteorologickou službu bylo tehdy mimořádně obtížné zejména vhodně naformulovat a načasovat varovné informace týkající se druhé povodňové vlny v rozjitřené atmosféře ve společnosti po katastrofálních následcích první povodňové vlny. Domnívám se, že v červencových povodních roku 1997 obstála česká meteorologická služba vcelku dobře, příznivé byly i ohlasy v tisku. O přívalové povodni v Orlických horách v červenci následujícího roku se to již říci nedá, do poslední chvíle před vznikem povodňových lijáků nic nenasvědčovalo tomu, že k nim dojde. Při analýze a předpovědi počasí je žádoucí brát v úvahu všechny dostupné informace. To ostatně platí obecně pro jakékoliv rozhodování. Tím více to platí pro varovnou službu, při níž je důležité nepřehlédnout možnost výskytu nebezpečných jevů. Jedná se jednak o informace o aktuálním stavu počasí, ať již jde o klasická synoptická měření a pozorování, a to na pozemních a radiosondážních stanicích, nebo měření meteorologických radiolokátorů a meteorologických družic Země. S postupujícím pokrokem v meteorologii nabývají na významu numerické modely, které poskytují předpověděná pole meteorologických prvků s různou rozlišovací schopností, nebo časový průběh meteorologických prvků, oboje předpověděné na několik dní dopředu s maximálním dosahem do deseti dnů. Jak potvrzuje zkušenost z minulých let, největší nebezpečí na našem území představuje obvykle výskyt mimořádně vydatných srážek, které způsobují povodně a mohou být doprovázeny dalšími nebezpečnými jevy, jako silným větrem a krupobitím. K povodním může přispívat také tání sněhové pokrývky. Pokud se jedná o srážky trvalého charakteru, je většinou možno s časovým předstihem přibližně do dvou dnů varovat před možným výskytem povodní. Poměrně snadná je předpověď rychlého tání sněhové pokrývky závislého na teplotě vzduchu a rychlosti větru. V těchto případech je podstatná správná předpověď velkoprostorových srážek vázaných na tlakové níže a frontální útvary, při výskytu sněhové pokrývky též předpověď silného teplého proudění. I když předpovědi srážek z modelů nebývají přesné jak do lokalizace, tak i sumy srážek, často numerické předpovědi srážek upozorní na nebezpečí vzniku povodní. Určitou výhodou pro varovnou službu je velkoprostorovost jevu a rovněž relativně pomalejší narůstání srážkových úhrnů než u srážek přívalových. Typickými případy byly povodně v červenci roku 1997 na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách a povodeň v březnu roku 2000, na které se významnou měrou podílelo tání sněhové pokrývky na horách. Zpravidla daleko obtížněji předpověditelné jsou srážky přívalového charakteru. V těchto případech je obvykle možné varovat před pravděpodobným výskytem takových srážek na základě vyhodnocení předpokládaného vývoje povětrnostní situace, ale předpovědět místa výskytu takových srážek s dostatečným časovým předstihem zpravidla není možné. Numerické modely v případě přívalových srážek většinou nejsou schopné úhrny srážek z konvekční oblačnosti správně předpovědět, a to ani množství, ani lokalizaci. To se týká i modelů s jemnou sítí bodů předpovídajících s přesností na 10 až 15 km. Není výjimkou, že ohniska předpověděných srážek jsou od skutečných posunuta o několikanásobek kroku sítě. Po celkovém vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu přívalových dešťů je pro detailnější varování nutno nepřetržitě sledovat vývoj konvekční oblačnosti na družicových snímcích a zejména na radarových měřeních. Mimořádná intenzita radiolokačních odrazů zpravidla vypovídá o krupobití, ale nemusí ještě znamenat extrémně vysoké srážkové úhrny. Pro ně je podstatné delší setrvání přívalového deště na určité lokalitě nebo postup několika přívalových dešťů po stejné dráze za sebou to byl např. případ povodně v Orlických horách v červenci Je třeba ovšem dodat, že radarová měření nejsou vždy zcela spolehlivá (útlum radiolokačních odrazů bližšími cíly, nebo na okraji dosahu měření v důsledku zakřivení Země, výpadek měření v blízkosti radiolokátoru, případné nepřesnosti kalibrace měření). Lze předpokládat, že v budoucnu budou přínosem pro varovnou službu v případech přívalových srážek metody nowcastingu vycházející z radarových měření, které se v současné době vyvíjejí. Krátce si ukážeme několik případů z loňského roku, kdy se vyskytly nebo byly modely předpovídány silné, zejména přívalové deště. První případ je ze 14. června 2000, kdy se vyskytly na našem území přívalové srážky z mohutné konvekční oblačnosti nefrontálního původu. Úspěšnost modelů byla průměrná. Meteorologické zprávy, 54,

8 Obr. 1 Srážky předpověděné britským modelem na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 1. Precipitation forecasted by the Bracknell model for 14 June UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 4 Srážky předpověděné modelem ALADIN na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 4. Precipitation measured by the ALADIN model for 27 May UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 2 Srážky předpověděné německým lokálním modelem na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 2. Precipitation forecasted by the DWD local model for 14 June UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 5 Srážky předpověděné britským modelem na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 5. Precipitation forecasted by the Bracknell model for 27 May UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 3 Srážky předpověděné modelem ALADIN na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 3. Precipitation forecasted by the ALADIN model for 14 June UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 6 Srážky předpověděné německým globálním modelem na UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 6. Precipitation forecasted by the DWD global model for 27 May UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). 6 Meteorologické zprávy, 54, 2001

9 Denní srážkové úhrny nad 30 mm, spadlé téměř výhradně v odpoledních hodinách, byly naměřeny: v Šumperku 34 mm, v Bílé pod Konečnou 41 mm, v Pelhřimově 46 mm, v Příbrami 47 mm a v Rožmitále pod Třemšínem 76 mm. Zcela beze srážek byly severní Čechy. Skutečnost porovnáme s numerickými předpověďmi srážek na odpoledne (12 18 UTC) ze UTC. Britský model předpověděl srážky od 1 do 5 mm na celé území s výjimkou severozápadní poloviny Čech (obr. 1). Německý model podobně předpověděl srážky na celém území kromě severozápadních Čech, a to v maximální hodnotě do 25 mm v pásu od Českomoravské vrchoviny po Beskydy, v Brdech mělo spadnout nejvýše 5 mm (obr. 2). Model ALADIN měl předpověď nejčlenitější, v oblasti sahající ze severních Čech přes západní polovinu středních Čech po Brdy pršet nemělo, maximální srážky, 21 mm, měly spadnout v severní části Českomoravské vrchoviny (obr. 3). Americký globální model předpověděl srážky od 12 do 24 UTC na celé území, většinou v rozmezí 5 až 10 mm, v severních Čechách do 5 mm. Všeobecně se dá konstatovat, že předpovědi srážek z modelů neindikovaly výskyt silných srážek, předpověď jejich rozložení odpovídala skutečnosti jen částečně a nejhůře byly předpověděny nejsilnější srážky, jež spadly v Brdech. Paradoxně tyto srážky nejlépe předpověděl americký model s řídkou sítí bodů a nejhůře model ALADIN s hustou sítí bodů. Druhým případem je situace z 27. května Během dne se na studené frontě vytvořila vlna mezosynoptického měřítka spojená s mělkou tlakovou níží, která postupovala z oblasti Šumavy přes střední Čechy k severovýchodu. Na této vlně se vytvořily intenzivní bouřky. Odpoledne zasáhlo Písecko ničivé krupobití, nejvíce srážek, 42 mm, bylo naměřeno v Praze- Komořanech. Předpovědi modelů z UTC shodně úspěšně lokalizovaly nejsilnější srážky v pruhu probíhajícím přes střední Čechy k severovýchodu. Maximální předpověděné srážky na období UTC modelu ALADIN 11 mm (obr. 4), britského modelu 5 mm (obr. 5) a německého globálního modelu na období 6 18 UTC 15 mm (obr. 6) ovšem opět neindikovaly výskyt přívalových dešťů. Třetím případem je situace z Pondělí velikonočního dne 24. dubna 2000, kdy na naše území postupovala od jihozápadu studená fronta. Na ní mělo během noci na 25. dubna spadnout v západních Čechách podle německého globálního modelu nejvýše 11 mm (obr. 7), podle britského modelu 2 mm (obr. 8), model ALADIN však předpovídal na Šumavě srážky až 85 mm (obr. 9). Jedná se o předpovědi nočních 12hodinových srážek z UTC. Ve skutečnosti spadlo nejvíce srážek na šumavském Churáňově, 12 mm. Ve velmi dobré shodě v množství srážek byl německý model, ovšem silně nadhodnocené srážky modelu ALADIN byly zavádějící. Upozornění a výstrahy se vydávají na řadu dalších nebezpečných jevů. Relativně snadněji se předpovídá výskyt nebezpečných teplot jako přízemních mrazíků, extrémních teplot a prudkých teplotních změn, velkoprostorový silný vítr, ledovka, sněhová pokrývka a závěje na horách a ve vyšších polohách, ukončení smogové situace, vznik silné námrazy a její spad. Relativně obtížně se předpovídá začátek smogové situace (velmi záleží na tom, jaká inverze se vytvoří), sněhová pokrývka v nižších polohách, nárazový vítr spojený se silnou konvekcí, náledí vzniklé jinak než z namrzajících srážek. Lektor Mgr. Stanislav Racko, rukopis odevzdán v říjnu Obr. 7 Srážky předpověděné německým globálním modelem na 18 UTC UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 7. Precipitation forecasted by the DWD global model for 24 April 18 UTC 25 April UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 8 Srážky předpověděné britským modelem na 18 UTC UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 8. Precipitation forecasted by the Bracknell model for 24 April 18 UTC 25 April UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Obr. 9 Srážky předpověděné modelem ALADIN na 18 UTC UTC (slabě) a maximální naměřené srážky (silně). Fig. 9. Precipitation forecasted by the ALADIN model for 24 April 18 UTC 25 April UTC (light line) and maximal measured precipitation (heavy line). Meteorologické zprávy, 54,

10 Milan Šálek (ČHMÚ) VÝSKYT TORNÁDA V OBCI STUDNICE DNE 19. DUBNA 2000 Tornado occurence at Studnice settlement on April 19, A tornado has been observed on April 19, 2000, in the region of Drahanska highlands in Moravia, the eastern part of the Czech Republic. The tornado, which was rated as F1 event, according to the Fujita scale, damaged 23 roofs, uprooted some trees but did no cause any serious casualty. The tornado occurred in rain-free region in the vicinity of thunderstorm cloud, which was developing considerably only after the tornado dissipated. The tornado was spectacular, seen from distance of tens kilometers, snapshot from the village Studnice affected by the twister and even captured by a camcorder amateur from another village locating nearby. Description of meteorological situation, thunderstorm development derived from remote sensing information and tornado development as seen by the witnesses is presented. KLÍČOVÁ SLOVA: tornádo buňka bouřková detekce dálková škody Česká republika 1. ÚVOD Dne 20. dubna 2000 proběhla sdělovacími prostředky zpráva o údajném tornádu, které mělo předchozí den v podvečer (přesněji kolem UTC, tj SELČ) zasáhnout obec Studnice v okrese Vyškov. Další informace a terénní šetření tuto zprávu potvrdily, přičemž byly získány i fotografie a videozáznam tornáda, což z něj učinilo jeden z nepozoruhodnějších případů tohoto jevu v České republice. V dalším textu je rozebírána povětrnostní situace a podrobnější průběh výskytu tohoto jevu. Obec Studnice leží na Drahanské vrchovině, asi patnáct kilometrů severozápadně od okresního města Vyškova (viz též obr. 7). Na rozdíl od blízkých jihovýchodních svahů Drahanské vrchoviny je v nejbližším okolí Studnic jen mírně zvlněný reliéf, tvořící náhorní plošinu, která je více zemědělsky využívána. V blízkém okolí zmíněné obce se nacházejí převážně pole, zatímco nedaleké jihovýchodní svahy jsou pokryty lesním porostem. 2. CELKOVÁ POVĚTRNOSTNÍ SITUACE Vývoj povětrnostní situace je ilustrován na obrázku 1, kde jsou analýzy geopotenciálních hladin 500 a 850 hpa s polem přízemného tlaku přepočteného na hladině moře a relativní vlhkosti vzduchu v hladině 700 hpa, a to z termínu UTC (14 SELČ) a UTC (02 SELČ). Tyto objektivní analýzy byly získány z numerického modelu ARPEGE/ALADIN. Z analýz vyplývá, že v hladině 500 hpa se naše území nacházelo ve výběžku vyššího tlaku, vybíhajícího od tlakové výše nad severovýchodním Polskem, zatímco při zemi k nám zasahovala brázda nižšího tlaku vzduchu od jihovýchodu, která se zvolna přesunovala k východu. V ní je možno analyzovat zvlněnou studenou frontu, která měla své výraznější projevy spíše v oblasti západní poloviny Čech a na které se horizontální gradient teploty vzduchu (alespoň v hladině 850 hpa) postupně zmenšoval. Obrázek 2 ukazuje přízemní povětrnostní mapy území České republiky s analyzovaným polem tlaku přepočteného na hladinu moře, a to v termínech 15 a 16 UTC. Izolinie tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře mají spíše orientační charakter, protože takto podrobná analýza je nadměrně citlivá na teplotu vzduchu na stanici, podle níž se odhaduje teplota (hypotetické) vzdušné vrstvy mezi stanicí a výškou hladiny moře. Nicméně, z povětrnostních map je rozeznatelná brázda nižšího tlaku vzduchu od jihovýchodu, postupný nástup výběžku vyššího tlaku vzduchu od západu a též konvergence proudění v oblasti Drahanské vrchoviny (severně od Tab. 1 Přehled počasí na srážkoměrných a klimatologických stanicích v okolí obce Studnice. Table 1. Weather as recorded at precipitation and climatological stations in the vicinity of the village Studnice. Stanice Souřadnice Význačné Bouřkové jevy Srážky počasí [mm] Studnice (místo vzniku N, E přeh tornádo tornáda, na místě není (bouřka) přibl stanice) Neměřitelné Rozstání N, E přeh bouřka ,1 Sloup N, E přeh (bouřka) ,9 Protivanov N, E přeh (bouřka) kroupy bouřka ,8 Vyškov N, E (bouřka) Ivanovice na Hané N, E přeh )bouřka( ,6 Plumlov Žarovice N, E přeh (bouřka) Neměřitelné Podivice N, E (bouřka) Vyškov Rychtářov N, E )bouřka( Bukovinka N, E hřmění (bouřka) bouřka vzdálená do 5 km od stanice )bouřka( bouřka vzdálená více než 5 km od stanice Horní indexy u jevů ukazují intenzitu: 00 intenzita velmi slabá, 0 slabá, 1 mírná, 2 silná 8 Meteorologické zprávy, 54, 2001

11 Obr. 1 Objektivní analýzy modelu ARPEGE/ALADIN (AT + teplota vzduchu v hladině 500 hpa, přízemní tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře, AT + teplota vzduchu v hladině 850 hpa, relativní vlhkost v hladině 700 hpa ve 12 UTC a v 00 UTC). Fig. 1. Objective analyses of the ARPEGE/ALADIN model (AP + air temperature at the 500 hpa level, surface air pressure reduced to mean sea level, AP + air temperature at the 850 hpa level, relative humidity at the 700 hpa level on 19 April UTC and on 20 April UTC).

12 Obr. 2 Přízemní povětrnostní mapa území České republiky doplněná analýzou tlakového pole (izobary jsou vyneseny po 1 hpa) dne v termínech 15 a 16 UTC. Místo výskytu tornáda je indikováno křížkem. Fig. 2. Surface weather chart of the Czech Republic completed with a pressure field analysis (isobares are after 1 hpa) on 19 April and 16 UTC. The site of the tornado occurrence is indicated by a cross. Brna), zejména v termínu 15 UTC. Z pozorování synoptických stanic lze též zjistit, že bouřková činnost se odehrávala zejména v pásu vedoucím z brázdy nižšího tlaku vzduchu nad Slovenskem přes střední a severní Moravu a Slezsko ke Krkonoším. Zvrstvení atmosféry v lokalitě Brno (obr. 3) bylo během denních hodin zřetelně podmíněně labilní s příznivými podmínkami pro vývoj bouřek. Obr. 4 ukazuje změny prvků v atmosféře mezi termíny UTC a UTC. Z obrázku je patrné, že ve volné atmosféře nedošlo k žádným významným změnám teploty vzduchu, zatímco v mezní vrstvě lze zaznamenat výraznější ochlazení, pravděpodobně převážně v důsledku radiačního ochlazení a rozlévání chladnějšího vzduchu ze sestupných proudů bouřek, které se v odpoledních a večerních hodinách vyvíjely severně od Brna. Za zmínku stojí též významnější vertikální střih větru (při zemi severozápadní vítr, nad výškou 2 km vítr ze směru východ jihovýchod) v termínu 00 UTC (02 SELČ), jenž je nutnou podmínkou pro vznik vorticity s výraznou horizontální složkou, která se může vlivem výstupných proudů přeměnit ve vorticitu s významnou složkou vertikální. Informace geostacionární družice METEOSAT ukazují, že mezi 12. až 14. hodinou UTC se v oblasti táhnoucí se zhruba od středního Slovenska přes střední a severní Moravu a Slezsko po oblast Krkonoš začaly vyvíjet četné bouřky, z nichž většina dosahovala stádia největšího rozvoje v podvečerních hodinách (viz obr. 5). 3. VÝVOJ BOUŘEK V OBLASTI STŘEDNÍ MORAVY A V MÍSTĚ VÝSKYTU TORNÁDA Podle informací meteorologických radiolokátorů Skalky a Brdy se začaly na Moravě první bouřkové buňky vyvíjet kolem 13. hodiny UTC (15 SELČ), a to nejdříve v oblasti Valašska a Bílých Karpat. Zajímavá bouřková buňka se kolem UTC (15.15 SELČ) vytvořila u Boskovic. Byla zpočátku poměrně nevýrazná, ale postupně sílila, přičemž pozoruhodnou byla její (kvazi)stacionarita; výstupné proudy se zde opakovaly takřka ve stejné oblasti více než čtyři hodiny. Vývoj bouřek od do UTC ( SELČ) je dokumentován na obr. 6 (uvedeném v barevné příloze), kde jsou zobrazeny průměty maximálních radiolokačních odrazivostí radaru Skalky ve vertikálním směru (přehledová mapa) a tzv. boční průměty maximálních odrazivostí, z nichž pro rozbor vývoje bouřek v oblasti Drahanské vrchoviny je důležitý průmět odrazivosti v severojižním směru, neboť průměty západovýchodní orientace ukazují především hodnoty odrazivosti týkající se bouřkového komplexu v Hostýnských vrších. Spodní část obrázku zobrazuje hodinové sumace srážek ze 16. a 17. hodiny podle metodiky uvedené v [1], tj. určitou integrovanou informaci o působení bouřkových buněk během dané hodiny. Tyto sumace se mohou mj. používat i pro zjišťování vlastní trajektorie bouřkových jader, ale podle detailního zkoumání radarových informací v tomto případě nad přesouváním výrazně převažoval vlastní vývoj bouřkových buněk. Na obrázcích je nitkovým křížem zaznačena poloha obce Studnice s přesností 2 km. Z obrázku je patrný následující vývoj: V UTC (17.20 SELČ) se obec Studnice nacházela mezi dvěma bouřkovými celky, zmíněnou bouřkou nad oblastí Boskovic a bouřkovým komplexem východně od Vyškova. Nad oblast Studnic se nasunula pouze horní část bouřkového mraku 10 Meteorologické zprávy, 54, 2001

13 (kovadlina) od vyškovské bouřky. V době pozorovaného výskytu tornáda, mezi a UTC ( SELČ) lze pozorovat pouze lokálně velmi omezené zvyšování odrazivosti, ale nikoliv přímo v lokalitě Studnic, nýbrž asi 2 5 km severozápadně, ve směru výškového proudění. Následný vývoj bouřkového systému v této oblasti je nejzřetelnější až od termínu UTC (17.40 SELČ), přičemž od UTC (18.30 SELČ) začal tento systém propagovat směrem k západu až jihozápadu a v závěru vývoje této bouřky je dokonce patrný tvar háčku (16.50 a UTC, tj a SELČ, v obr. 6 již tyto termíny nejsou uvedeny), nicméně háčkovitý tvar radioecha jakožto jeden ze supercelárních příznaků se vyskytl až hodinu a půl po výskytu tornáda. Též hodinová sumace srážek potvrzuje velmi názorně, že v době výskytu tornáda, tj. mezi 15. a 16. hodinou UTC, nebyly bouřkové projevy u Studnic příliš výrazné a omezovaly se především na zmíněnou oblast severozápadně od obce, pomineme-li samozřejmě bouřky lokalizované na východ od Vyškova. Sumace ze 17. hodiny UTC (19 SELČ) navíc ukazuje zmíněnou propagaci bouřkové činnosti směrem k západu od lokality Studnic. Uvedený vývoj oblačnosti detekovaný meteorologickým radarem potvrzují i pozorování srážkoměrných a klimatologických stanic v dané oblasti. Tabulka 1 ukazuje přehledný souhrn pozorovaných a naměřených údajů, na mapě na obr. 7 jsou u stanic uvedeny hodnoty naměřených srážek a obr. 8 ukazuje průběh některých meteorologických prvků na automatizované klimatologické stanici Protivanov, jež se nachází devět kilometrů severoseverozápadně od Studnic. Pozorování a měření na zkoumaných stanicích ukazuje, že významnější srážky s úhrny kolem 10 mm byly zaznamenány jen v oblasti severozápadně od Studnic. Pozorovatelé všech stanic v okolí postižené obce uvádějí bouřkové jevy přibližně od hodin do 19 hodin SELČ, ale ve většině případů se jednalo o vzdálené bouřky. Bouřky na stanici jsou hlášeny pouze na stanici Rozstání (3 km severozápadně od Studnic) a Protivanov, přičemž podle časových údajů se jednalo o výše popsaný bouřkový systém, který se vyvíjel během a po výskytu tornáda. Z údajů stanice Protivanov (obr. 8) vyplývá, že do 14 UTC (16 SELČ) zde ještě vál jihovýchodní vítr kolem 3 m.s -1, který se ve 14 UTC (16 SELČ) změnil na jihozápadní, postupně až severozápadní, a to současně za mírného poklesu teploty, Obr. 3 Křivka zvrstvení a stavová křivka z aerologického měření ze stanice Brno , 12 UTC. Fig. 3. Stratification and state curves from an aerological measurement at the Brno station on 19 April UTC. Obr. 4 Křivka zvrstvení z aerologického měření ze stanice Brno ze dne , 12 UTC (slabší čáry, vítr na levé straně) spolu s křivkou zvrstvení ze , 00 UTC (silnější čáry, vítr na pravé straně). Fig. 4. Stratification curve from an aerological measurement of the Brno station on 19 April UTC (thiner lines, wind on the left) together with stratification curve from 20 April UTC (thicker lines, wind on the right). což je možno považovat za zbytek výtoku chladného vzduchu od bouřky, která se v té době udržovala asi 5 10 km západněji (v oblasti Boskovic), přestože průběh relativní vlhkosti vzduchu uvedené vysvětlení příliš nepotvrzuje. Srážky na stanici s krupobitím, způsobené výše rozebíranou vyvíjející se buňkou severozápadně od Studnic, se vyskytly od do UTC ( SELČ) a během této bouřky se směr Meteorologické zprávy, 54,

14 Obr. 5 a-d Informace družice METEOSAT v infračerveném spektru z termínů 14.00, 15.00, a UTC ze dne Fig. 5 a-d. Information of the METEOSAT satellite in infrared spectrum from 14.00, 15.00, and UTC hours on 19 April Obr. 7 Mapa okolí obce Studnice (asi 8 km severozápadně od Vyškova) s vyznačenými srážkoměrnými a klimatologickými stanicemi ČHMÚ s hodnotami úhrnu srážek za Významnější srážky se zaznamenanými úhrny okolo 10 mm se vyskytovaly severozápadně od Studnice Fig. 7. The chart of the Studnice surroundings (about 8 km northwest of the town Vyškov) with indicated precipitation and climatological stations of CHMI with values of precipitation amount from 19 April 2000.A more significant precipitation with amounts about 10 mm occured northwest of Studnice. 12 Meteorologické zprávy, 54, 2001

15 větru změnil na převážně severní. Největší náraz větru (9,5 m.s -1 ) ze směru 290 nastal až v průběhu ústupu bouřky k jihozápadu, kolem UTC (19.00 SELČ). 4. POZNATKY O TORNÁDU PODLE VÝPOVĚDI SVĚDKŮ A TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ 4.1 Průběh výskytu tornáda První informace o výskytu tornáda se dostaly k ČHMÚ formou elektronické pošty a přes sdělovací prostředky. Dne 21. dubna byl proveden terénní průzkum a vyslechnuty desítky svědků, kteří jednoznačně potvrzovali sloup či vír, který se táhl nad oblastí obce Studnice a jenž následně způsobil škody v její jižní části. Spoluprací s místními občany a Obecním úřadem Studnice byly získány fotografie spodní části víru a díky aktivitě pana Josefa Bohuslava z obce Krásensko dokonce jedinečný videozáznam. Z poskytnutých svědeckých výpovědí je možno popsat celý průběh výskytu tornáda následovně: V pozdních odpoledních hodinách se kolem obce Studnice vyskytovaly dvě oblasti bouřkové činnosti, jedna na severozápadě a jedna na východě. Od jihozápadu přitom nad tuto oblast částečně prosvítalo Slunce, což zřejmě též přispělo k dojmu velmi tmavé, zlověstné oblačnosti. Z bouřkové oblačnosti přitom spadlo na území obce pouze nepatrné množství srážek. V době, odhadované mezi až UTC (17.15 až SELČ), se nad Studnicemi objevil vír ve tvaru sloupu, který byl spojen s bouřkovým mrakem a jehož průměr byl odhadován na 50 m. Ve své horní části byl ve tvaru úzké nálevky, zatímco ve své spodní části nabýval formy silného prachového víru cyklonálního směru otáčení a dotýkal se země na poli jihovýchodně od Studnic (viz též plánek na obr. 9 apřehledovou fotografii ukazující pohled od školy k jihovýchodu na obr. 10). Asi po 5 10 minutách nepravidelného pohybu se tornádo ve své spodní části přiblížilo k obci a zasáhlo její jihovýchodní část. Podle dostupných svědectví se vír krátce stočil na západ, poté se opět vrátil a u hájovny (asi m severně od školy) se trasa víru stočila při zemi prudce doleva a krátce po opuštění obce, v blízkosti rybníka, se tornádo rozpadlo. Celková doba, po kterou byl vír viditelný, byla odhadována na minut. Velmi výstižné jsou autentické dojmy očitých svědků, kteří výskyt tornáda popsali takto: Obr. 8 Průběh meteorologických prvků na stanici Protivanov, přibližně 9 km severozápadně od Studnice, dne od 15 do 22 SELČ Fig. 8. The course of meteorological elements at the station Protivanov, approximately 9 km northwest of Studnice, on 19 April 2000 from to CEST. Meteorologické zprávy, 54,

16 Obr. 9 Plánek výskytu tornáda v obci Studnice dne Fig. 9. A sketchmap of the tornado occurrence in the village of Studnice on 19 April (První zpráva, kterou obdržel M. Setvák již večer) asi v SELČ se vyskytlo poměrně velké tornádo asi tak uprostřed mezi Vyškovem a Prostějovem. Tloušťka tornáda byla asi 50 m. Mělo hnědou barvu, otáčelo se a prohýbalo. Mraky byly neobvykle tmavé, téměř černé. Tornádo vycházelo z mraku a několik minut se dotýkalo země. Pozorování Vladimíra Koupého zaznamenal a ve zaslal ČHMÚ Michal Koupý, Blansko. Později svou zprávu doplnil následovně: Já sám jsem tornádo neviděl, ale viděl je můj otec, který je pozoroval z auta jako spolujezdec cestou přes Drahany, Rozstání až po Kojál. Od tornáda byl vzdálen asi 8 km. Tornádo se objevilo asi v 17.15, přesně to nevím. Bylo vidět přibližně 20 minut, pak se rozpadlo. Vycházelo z jihozápadního okraje velkého černého bouřkového mraku a dotýkalo se země. Výška tornáda byla ca 800 m a šířka ca m. Vlivem bočního svitu Slunce v mělo barvu světle žlutohnědou jako pouštní písek. Směr rotace bohužel nevím, ale to by neměl být takový problém zjistit, protože to vidělo více lidí. Pohyb tornáda byl velmi pomalý, protože v okolí bouřky nefoukal téměř žádný vítr. Tornádo bylo pozorováno z poměrně velké vzdálenosti, jak o tom svědčí další dokument: Potvrzuji zprávu o tornádu mezi Vyškovem a Prostějovem jsme se v pozdně odpoledních hodinách nacházeli na bývalém vojenském letišti v Prostějově. Jelikož byly všude kolem bouřky, nemohli jsme létat, a tak jsme pozorovali oblohu, kdy se to rozežene. Opravdu jsme viděli, směrem k Vyškovu, viset z poměrně rovně ohraničené spodní základny mraků, sloupec až k zemi, který se postupně nakláněl a později, asi za 10 minut, rozpadl. Měl tmavou barvu a nejprve byl poměrně tenký a téměř kolmý k zemi. Postupně tloustnul, roztahoval se a nakláněl směrem po větru. Při pohledu na mapu odhaduji, že se tornádo pohybovalo po trase mezi Pustiměří a Rozstáním, tzn. severozápadně. Od prostějovského letiště odhadujeme vzdálenost km jihojihozápad. Že šlo o tornádo jsme poznali na 100 %, neboť jsme piloti a před podobnými úkazy máme patřičný respekt. (Pavel Kadlec, Prostějov) Pan Jiří Čala sledoval tornádo až od obce Troubky na Přerovsku, někteří svědkové jej viděli od tzv. staré pošty u Rousínova, což je místo asi 5 km jižně od tohoto města. Na uvedeném případu je jedinečná fotografická dokumentace. Pan Kamil Crhounek ze Studnic vyfotografoval tornádo v jeho spodní části (obr. 11, barevná příl.). Díky spolupráci občanů z obce Krásensko, ležící od Studnic asi 3,5 km směrem na západo jihozápad, byl zajištěn i videozáznam, Obr. 10 Pohled od studnické základní školy k jihovýchodu nad pole, kde bylo poprvé pozorováno tornádo, které se dotýkalo zemského povrchu. Autor M. Šálek. Fig. 10. A view from the Studnice primary school to the southeast above fields where the tornado was observed for the first time which had touched the Earth`s surface. The author M. Šálek. 14 Meteorologické zprávy, 54, 2001

17 který jednoznačně potvrzuje spojitost prašného víru u země s kondenzačním chobotem vybíhajícím z bouřkového mraku. Tato dokumentace je velmi cenná mj. i z toho důvodu, že se objevila svědectví o dvou vírech, což však byl pravděpodobně efekt rozdílného vzezření tornáda ve výšce a v blízkosti zemského povrchu. 4.2 Škody způsobené tornádem Tornádo, které zasáhlo jihovýchodní část Studnic, nezpůsobilo (naštěstí) kromě úleku žádnou významnou újmu na zdraví obyvatel. Své působení nechávalo znát především na střechách dvaceti tří domů, ze kterých strhávalo střešní krytinu (obr. 12, barevná příloha). Vyvracelo stromy a občas provádělo zajímavé kousky : Na dvorku odloženou, 70 kg těžkou ledničku přesunulo asi o 10 m a odstěhovalo boudu pro psa. Škody byly, jak bývá v těchto případech obvyklé, velmi nespojitého rázu např. vedle vyvráceného stromu stály dvě prázdné plechové popelnice, které zůstaly jako netknuté. Celková výše škod byla spočtena přibližně na Kč. 5. ZÁVĚR Tornádo ve Studnicích bylo slabší intenzity, dle Fujitovy stupnice je možno jej klasifikovat stupněm F1. Díky své nápadnosti způsobené výskytem v téměř bezesrážkové části bouřkového mraku je do léta roku 2000 obrazově nejlépe dokumentovaným případem v České republice. Další pozoruhodnou vlastností diskutovaného případu je výskyt tornáda v oblasti, kde podle radarového měření nebyly hodnoty odrazivosti zvlášť vysoké; teprve během výskytu tornáda se v oblasti 2 5 km na západ až severozápad objevovaly zvýšené hodnoty odrazivosti jako příznak rozvíjející se bouřkové buňky, která se udržovala v oblasti západně od Studnic až do UTC (19.30 SELČ), kdy zanikla. Z uvedeného vyplývá, že se jednalo o tornádo, které se vyvinulo u vznikající bouřkové buňky, která měla pravděpodobně již při svém vývoji poměrně velkou rotaci. Charakteristiky této bouřky spojené s tornádem nebyly z pohledu dostupných metod dálkové detekce, alespoň zpočátku, nijak nápadné. Uvedené tornádo je tedy nutné považovat za událost, kdy je možnost včasné detekce meteorologickou službou i při nemalých možnostech současné radarové meteorologie v České republice v podstatě mizivá. Zřejmě jedinou rozumně proveditelnou možností, jak v těchto případech minimalizovat případné lidské a materiální ztráty, je větší osvěta a informovanost veřejnosti o nebezpečných jevech spojených se silnými bouřkami, což by mělo vést k větší obezřetnosti a méně riskantnímu chování obyvatelstva při zjištění příznaků nástupu těchto jevů. Modifikovaná verze příspěvku včetně některých snímků z videozáznamu je též k dispozici na adrese která je věnována tornádům na území České republiky. Poděkování: Příspěvek je součástí projektu GAČR 205/00/1451 Silné konvektivní jevy na území České republiky podporovaného Grantovou agenturou ČR. Autor by rád poděkoval RNDr. Martinu Setvákovi za vydatnou technickou a odbornou pomoc, RNDr. Janu Strachotovi a RNDr. Daniele Řezáčové, CSc., za podnětné připomínky, občanům z obce Studnice a okolí, kteří přispěli k unikátní dokumentaci tohoto jevu, zejména rodině Crhounkových ze Studnic, panu Vladimíru Koutnému (starostovi Studnic), dále občanům z obce Krásensko, panu Josefu Bohuslavovi a Karlovi Matuškovi, autorovi unikátního videozáznamu. Díky patří všem svědkům tornáda, kteří věnovali svůj čas a podělili se o svá pozorování, jakož i kolegům z pobočky ČHMÚ Brno, Radarového oddělení a Oddělení numerických předpovědí počasí ČHMÚ za jejich technickou a odbornou pomoc. Literatura [1] Šálek M. Kráčmar J.: Odhady srážek z meteorologického radiolokátoru Skalky. Meteorol. Zpr., 50, 1997, č. 4, s Lektor RNDr. J. Strachota, rukopis odevzdán v září Milan Šálek DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ČESKÉM HYDROMETEOROLOGICKÉM ÚSTAVU Při příležitosti Světového dne vody (22. 3.), pořádaného pod heslem Voda pro zdraví a Světového meteorologického dne (23. 3.), organizovaného pod heslem Příspěvek dobrovolníků ke sledování počasí podnebí a vody, pořádá Český hydrometeorologický ústav v sobotu 24. března DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Zájemci si mohou prohlédnout od 9 do 14 hodin pracoviště v Praze-Komořanech, na Libuši i další profesionální stanice kromě letišť. Den otevřených dveří se bude konat i na pobočkách v Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Meteorologické zprávy, 54,

18 Blažena Horváthová HISTORICKÉ POVODNE V AUGUSTE A SEPTEMBRI ROKU 1813 NA SLOVENSKU A VÝCHODNEJ MORAVE. PRÍNOS ŠVÉDSKEHO VEDCA GÖRANA WAHLENBERGA PRE HYDROLÓGIU A KLIMATOLÓGIU VYSOKÝCH TATIER Historical floods in August and September 1813 in Slovakia and eastern Moravia. Contribution of the Swedish scientist Gőran Wahlenberg to hydrology and climatology of the High Tatra. In August and September of the year 1813 Slovakia, Silesia, Galicia and Poland were struck by floods. The contribution is focused on the flood situation in Slovakia and eastern Moravia where a disastrous development was reached. According to the official statistics 287 people lost their lives only in the catchment of the Váh river and damages caused by flood were assessed at florens. An extraordinary valuable fact is that the Swedish scientist Gőran Wahlenberg was charged by the Swedish Royal Academy to do research in the High Tatra in the period before the flood (from May to October 1813). In view of the fact that he did even meteorological measurements and observations, it is the first known flood in Slovakia documented in this way. The period of heavy rainfall resulting in floods contributed to the fact that he also took heed of climatic conditions of the High Tatra and the causes of the devastating floods, especially in the catchment of Poprad, the place of his stay in that time. In his opinion in addition to casual rainfall also soil saturation from previous rainfall influenced the situation. The contribution comprises even description of the past weather in the months before the flood from C. Halaška, T. Manksch (the guide of G. Wahlenberg in the High Tatra) and the province physician J. Ch. Flittner. The significance of these floods is characterized as a 500-year one with the exception of the Dunaj and Poprad rivers. Meteorological situation preceding the floods was subsequently reconstructed by H. Mann. Taking in consideration that the flood on the Váh river was described by the Czech historian F. Palacký living in that time in Trenčín as a 15-year boy and that works of G. Wahlenberg, H. Mann and A. Medňansky have not been known until the present time, this flood is declared as Palacký`s flood. KLÍČOVÁ SLOVA: katastrofa přírodní povodeň historická rekonstrukce povodně Slovensko Morava východní pozorování meteorologická Vysoké Tatry kroniky Na konci prázdnin, v měsícu srpnu, když jsem se pěšky do Prešporka (Bratislavy pozn. autorky) vracel, sprovázela mne milá matka až po Poteč blíže Klobouk. Povětří bylo nevlidné, deštivé, na Vláři strhl se příval náramný, promočil mne osamote kráčejíciho do niti. Proti vůli své přinucen sem byl staviti se v Trenčíne u p. Bakoše, abych poněkud okřál a tak divným uložením Božím zachován mi život. Té zajisté samé noci tak se náhle rozvodnil Váh, že nejen dolejší město, ale i oudolí trenčanské potopil, mosty, domy, ba vesnice celé proudem svým zložil a zachvátil, až na mnoha místech ani znamení jejich někdejšího bytu nezůstalo....od hory do hory všecko stálo pod vodou, a z té hrozné potopy jen tu a tam někteří stromové nebo střechy o samotě ještě vynikaly. Mezitím celé vesnice, jako ta na ostrově mezi oběma mosty, byly docela zmizely, ani oné hospody pod sihotěmi nebylo více viděti, kterouž sem já v prvním plánu cesty své byl právě v tu osudnou noc sobě za nocleh ustanovil. Palackého autobiografie [26, 39, 41, 42]...Matka byla také v nebezpečenství života, ono, jak od tebe odešla. V noci se dostala k barvířum na Vsetín a tam jí voda zachvátila, takže se okny do jizby lila. Oni pak domáci a naše máti v takovéto době vystoupili na huru a tam očekávali celou noc anebo vysvobození, anebo smrti. Když bylo ráno, našli se opovážliví lidé, kteří je v vodě tam odsud vynésli a tak strachu znikli, nebo stavením voda již byla pohybovala. korespondence a zápisky F. Palackého sv. II, s. 3, č. 7 [39] ÚVOD V kronikách mnohých obcí Slovenska je rok 1813 zapísaný ako rok hrôzy pre výskyt a dôsledky strašlivých povodní [2, 6, 7, 9, 11 13, 16 19, 23, 26 28, 33, 35 36, 39 42, 46 48, 51 55]. Podľa súdobej rakúskej tlače charakterizovalo obyvateľstvo na Slovensku tú dobu slovami: Jedenásť, dvanásť, trinásť pán Boh pri nás. Veď po tom, čo došlo v dôsledku prebiehajúcich napoleonovských vojen v Rakúsko- Uhorsku r k štátnemu bankrotu a tým i k devalvácii meny, doľahli dôsledky povodní na postihnuté obyvateľstvo tragicky. Povodne mali okrem hospodárskych a sociálnych dôsledkov vplyv i na prebiehajúce vojnové udalosti. V dôsledku výdatného dažďa bolo treba meniť taktiku boja. Dážď, ktorý mal za následok povodne, našiel výraz u Blüchera: Náš spojenec od Katzbachu, ktorý si osvojilo vojsko i tlač. Dažde a následné povodne v auguste 1813 postihli na Slovensku povodie Váhu, Hrona, Slanej, Bodvy, Hornádu, Tople a Popradu a 2. vlna povodní v septembri 1813 povodie Popradu, Hornádu a vlastný Dunaj [2, 6 9, 11 13, 16 19,21, 23, 26 29, 33, 35, 37, 39 42, 46 48, 51 55]. Povodne postihli i povodie hornej a strednej Odry, Lužickej Nisy, Visly, východnú Moravu, Labe [8, 18 19, 21 23, 27 28, 33, 35 36, 39 40, 46, 48, 52 54]. Snáď najkatastrofálnejšie sa prejavili povodne v povodí Váhu, kde počas nich podľa úradného výkazu uskutočneného bezprostredne po povodni zahynulo 287 ľudí. Z toho 55 len v samotnom Trenčíne [35]. 16 Meteorologické zprávy, 54, 2001

19 1. PRÍNOS ŠVÉDSKEHO VEDCA GÖRANA WAHLENBERGA ( ) PRE HYDROLÓGIU A KLIMATOLÓGIU VYSOKÝCH TATIER Doktor medicíny a botanický demonštrátor na univerzite v Uppsale, Göran Wahlenberg, prišiel roku 1813 z poverenia Švédskej kráľovskej akadémie na Slovensko, aby doplnil univerzitný herbár a vypracoval zrovnávaciu štúdiu medzi vegetáciou Tatier, Laponska a Álp. G. Wahlenberg (od roku 1829 univerzitný profesor medicíny a botaniky v Uppsale) obišiel pohorie, prešiel viacerými dolinami Západných, Vysokých a Belanských Tatier a výsledky svojich výskumov, barometrických a meteorologických meraní a pozorovaní publikoval už v nasledujúcom roku v diele Flora Carpatorum principalium, v ktorom podal prehľad druhov rastlín so zoznamom nálezísk, ako i meteorologické merania vrátane pracovného denníka [54]. V prílohe diela uverejnil prvú topografickú mapu Tatier s vyznačením viac než 40 tokov. Počas jeho pobytu vo Vysokých Tatrách koncom augusta 1813 vyvolala zrážková činnosť povodňovú situáciu v povodiach vyššie uvedených slovenských riek. Pre neschodnosť ciest mohol vo svojej práci pokračovať až 2. septembra. Po ďalších zrážkach septembra vznikla najmä na riekach Spiša, v Šariši a na Dunaji 2. povodňová vlna, takže cesty boli schodné až o 3 dni. G. Wahlenberg opisuje priebeh počasia roku 1813 takto: Jar v Maďarsku, ako i v Rakúsku bola teplejšia, najmä koniec marca bol taký priaznivý, že dosť urýchlil vegetáciu, čím sa stalo, že potom vo zvyčajne studenšom lete to končí obyčajne horšie. Po veľkú časť mesiaca júna veľa pršalo (od mája už botanizoval vo Veľkej Fatre), ale sneh sa do výšky 2100 m nevyskytoval. Dňa 22. júna napadol v Račkovej doline sneh. Už 24. júna bol Kriváň bez snehu. Len vo Veľkom žľabe zostávali široké pásy snehu. Snehová búrka pokryla všetky vrchy vysokým snehom až po hranicu lesa. Keď sa oteplilo, bol Kriváň 30. júna opäť bez snehu. Teplota vzduchu značne stúpla a často pršalo. V dňoch júla bola búrka, ale na vyššie hory nenapadal sneh. Potom sa striedali jasné dni s dažďom. V dňoch augusta bola severná búrka s hojnými dažďami, ale bez väčších snehov na vrcholoch. Dňa 19. augusta bolo badať stopy napadnutého snehu na Lomnickom štíte. Po viacerých daždivých dňoch koncom augusta až nad mieru preplnené rieky dostali z hroznej búrky toľko dažďa, že prenikal oknami do domov. Dážď trval 50 hodín a spôsobil záplavy, že napr. veľká časť Kežmarku sa stala neobývateľnou. V dňoch augusta sa dažde zmenšili a mraky sa medzitým stratili natoľko, že bolo vidieť hory celkom pokryté vysokým snehom ako v zime až po lesy. Búrka s dažďom pokračovala až do 31. augusta. Potom sa obloha na niekoľko dní vyjasnila, ale už 10. a 11. septembra sa rozpútali nové dažde a búrky, ktoré spôsobili menšiu záplavu. G. Wahlenberg bol svedkom toho, ako ľudia nemohli uveriť, že by toľká záplavová voda pochádzala len z dažďov. Ľudová mienka na Spiši bola taká, že sa vyliali horské jazerá. Zameral sa preto po 1. vlne povodní na preskúmanie tohto tvrdenia, prešiel všetky väčšie údolia Tatier, sledoval jazerá a ich okolie. Čím hlbšie zašiel do hôr, tým viacej sa zmenšovali pozostatky záplavy, a to natoľko, že skôr, ako dosiahol hranicu jedle, sa už ďalej znaky záplavy neobjavovali. Zrážky, ktoré spadli rovnakou mierou všade, zostali vo vyšších horách čiastočne v podobe snehu, čiastočne stekali ako povrchová voda jemnými potôčikmi tak nevinne, že neporušili povrch zeme, ktorý je tam veľmi pevný. V nižších polohách ľudia pripisovali príčinu tejto povodňovej katastrofy pohybu zeme. G. Wahlenberg usúdil, že hojné dažde takmer po celé leto pred záplavami nasýtili zem natoľko, že už nemohla prijať ďalšiu vodu. V tom videl i príčinu toho, že hoci dažde septembra neboli nezvyčajne hojné spôsobili opäť povodeň, pretože zem už bola presýtená vodou. Ako píše, ľudí, ktorí sú týmito prírodnými katastrofami postihnutí, nepresvedčil. G. Wahlenberg na 48 lokalitách vo Vysokých Tatrách barometricky zameriaval výšky, pričom je možné z nich 38 spo- Obr. 1 Göran Wahlenberg ( ). Obr. 2 Flora Carpatorum principalium. Meteorologické zprávy, 54,