EKONOMICKÉ VÝSLEDKY V ROCE 2004

Transkript

1 Tomáš Rosenmayer EKONOMICKÉ VÝSLEDKY OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ V ROCE 2004 Projekt Ekonomika občanských sdružení

2 EKONOMICKÉ VÝSLEDKY OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ V ROCE 2004 Projekt Ekonomika občanských sdružení Ing. Tomáš Rosenmayer Centrum pro výzkum neziskového sektoru, Brno, září 2006 ISBN

3 Úvod Hlavním výzkumným úkolem Centra pro výzkum neziskového sektoru je snaha o zmapování všech subsystémů neziskového sektoru v České republice. V tomto snažení pokračujeme již třetím rokem a jeho součástí je i výzkumný projekt Ekonomika občanských sdružení. Občanská sdružení a jejich organizační jednotky jsou nejpočetnějším a nejvýznamnějším typem neziskové organizace v České republice, o jehož hospodaření však zároveň existuje nejméně veřejně dostupných informací. Provést zmapování tohoto obrovského segmentu neziskového sektoru by přesahovalo možnosti našeho pracoviště. Naštěstí Český statistický úřad při statistickém zjišťování neziskových organizací za rok 2004 zvětšil výběrový soubor a tím i rozsah údajů za občanská sdružení a jejich organizační jednotky. Díky této aktivitě Českého statistického úřadu usilujícího o zlepšení kvality dat o neziskovém sektoru jsme také mohli realizovat náš projekt. Výběr údajů ze zmiňovaného statistického zjišťování se totiž stal hlavním a vlastně i jediným zdrojem dat výzkumného projektu. I když formát získaných údajů neumožnil provést tak široký a hluboký rozbor, jako tomu bylo u předchozích výzkumných projektů, věřím, že předkládaná publikace přiblíží čtenářům bližší pohled do hospodaření občanských sdružení. Tomáš Rosenmayer Obsah Úvod Výzkumný projekt Ekonomika občanských sdružení Cíle výzkumu Harmonogram Metodika výzkumného projektu Vymezení sledovaných subjektů Zdroje dat Zpracování údajů a prezentace údajů Klasifikace občanských sdružení Lidské zdroje v roce Metodika Údaje a zjištění Majetek v roce Metodika Údaje a zjištění Příjmy a výnosy v roce Metodika Údaje a zjištění Výdaje a náklady v roce Metodika Údaje a zjištění...19 Příloha: Dotace ze státního rozpočtu v roce

4 1 Výzkumný projekt Ekonomika občanských sdružení Výzkumný projekt Ekonomika občanských sdružení je součástí základního výzkumného úkolu Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Tento výzkumný úkol nese název Projekt zmapování neziskového sektoru v České republice a jeho uskutečnění je plánováno na dobu tří let: 1. etapa ( ) Projekt Ekonomika nadačních subjektů 2. etapa ( ) Projekt Ekonomika obecně prospěšných společností Projekt Ekonomika církevních organizací Projekt Ekonomika politických stran a hnutí 3. etapa ( ) Projekt Ekonomika občanských sdružení 1.1 Cíle výzkumu Cíle výzkumného projektu Ekonomika občanských sdružení jsou: a) Zpracovat údaje získané Českým statistickým úřadem. b) Publikovat výsledky a výstupy výzkumu. 1.2 Harmonogram 01-02/2006 Metodická příprava výzkumného projektu 04-06/2006 Zpracování údajů 08/2006 Publikování popisné zprávy 2 Metodika výzkumného projektu Metodika výzkumného projektu se oproti ostatním výzkumným projektům zahrnutým do mapování neziskového sektoru liší, zejména co se týče vymezení sledovaných subjektů. Důvodem jsou zdroje dat, které byly použity. 2.1 Vymezení sledovaných subjektů Výzkumný projekt zahrnoval všechny subjekty vzniklé na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, které byly v roce 2004 aktivní (měly nějaké příjmy nebo výdaje). Celkem se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o občanských sdružení a jejich organizačních. 2.2 Zdroje dat Statistické zjišťování NI 1-01 Hlavním zdrojem dat se stalo statistické zjišťování, které každoročně provádí ČSÚ. Statistické zjišťování neziskových institucí za rok 2004 bylo provedeno ve dvou mutacích: a) Pro statistické zjišťování velkých neziskových institucí s počtem 20 a více zaměstnanců byla v roce 2004 použita metoda vyčerpávajícího šetření. Statistickým výkazem NI 1b-01 bylo obesláno všech 497 aktivních neziskových institucí. Odpovědělo 493 respondentů, návratnost tak činila 99,2 %. Výkaz NI 1b-01 obsahuje velice podrobné ukazatele o placených zaměstnancích a dobrovolnících, výnosech, nákladech, podrobné ukazatele aktiv, pasiv a vybrané ukazatele podle území. b) Pro statistické zjišťování malých neziskových institucí s počtem méně než 20 zaměstnanců byla v roce 2004 použita metoda záměrného výběru. Z celkového počtu aktivních bylo podle daných kritérií (zejména podle zastoupení v jednotlivých odvětvích, významnosti a počtu zaměstnanců) vybráno a výkazem NI 1a-01 obesláno neziskových institucí. Odpovědělo respondentů, návratnost v roce 2004 byla 48,5 %. Výkaz NI 1a-01 je méně podrobný a obsahuje oddíly zaměřené na placené zaměstnance a dobrovolníky, příjmy a výdaje, a závazky a doplňkové ukazatele. 2

5 Oba výkazy jsou dostupné na webových stránkách ČSÚ na adrese Výstupy za všechny neziskové instituce sloužící domácnostem lze získat na adrese Údaje za občanská sdružení a jejich organizační jednotky jsme získali na základě žádosti o výběr dat z databáze statistického zjišťování podle právních forem: 701 Sdružení (svaz, spolek, klub aj.), 731 Organizační jednotka sdružení. Celkem jsme tedy získali čtyři soubory (zvlášť za jednotlivé mutace a za jednotlivé právní formy) tabulek obsahující anonymní údaje o hospodaření ekonomických. v jednotlivých souborech a jejich podíl na celkovém počtu aktivních nejlépe ilustruje tabulka 2.1. Tabulka 2.1 a podíl v souborech Soubor Podíl (v %) NI 1a ,93 NI 1a ,31 NI 1b ,20 NI 1b ,00 Celkem ,02 Údaje ve vybraných souborech korespondovaly s položkami ve výkazech NI 1a-01 a NI 1b-01 (jejich úprava je popsána v metodické části kapitol 4, 5, 6 a 7) a byly setříděny podle upravené Odvětvové klasifikace ekonomických í (její úprava je popsána v kapitole 3) Centrální evidence dotací z rozpočtu Údaje o poskytnutých dotacích občanským sdružením a jejich organizačním jednotkám obsahuje Centrální evidence dotací z rozpočtu, jež je veřejnosti dostupná na internetové adrese home.asp. Centrální evidence dotací je hlavním zdrojem Rozboru financování NNO z vybraných veřejných rozpočtů, z kterého jsme čerpali při analýze poskytnutých dotací ze státního rozpočtu a z krajských rozpočtů občanským sdružením a jejich organizačním jednotkám Registry Nejvíce informací za jednotlivá občanská sdružení a jejich organizační jednotky lze získat z Registru ekonomických subjektů, který vede Český statistický úřad a který je dostupný veřejnosti na internetové adrese Struktura věty každého subjektu obsahuje také datum vzniku (případně datum a způsob zániku), úplnou adresu sídla subjektu, zařazení do kategorie podle počtu pracovníků a zařazení do Odvětvové klasifikace ekonomických í dle převažující i. Registraci občanských sdružení podle 7 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, spravuje Ministerstvo vnitra a za tímto účelem vede seznam, který je veřejné dostupný na adrese index.html. Seznam obsahuje pouze název občanského sdružení a adresu jeho sídla. Vzhledem k anonymitě získaných údajů byly údaje z registrů použity pouze pro třídění podle i (viz kapitola 3). 2.3 Zpracování údajů a prezentace údajů Údaje byly zpracovány do výsledné zprávy za každý z výše uvedených souborů zvlášť. Důvody k zachování údajů za jednotlivé mutace statistického zjišťování spočívají jednak v rozdílných položkách obsažených ve výkazech (výkaz NI 1a-01 je určen převážně pro jednoduché účetnictví, výkaz NI 1b-01 pro podvojné účetnictví), jednak v naprosto odlišné vypovídací schopnosti dat (podílu na celkovém počtu aktivních ). Zachovat odlišení podle právních forem jsme spatřovali za důležité vzhledem k dalšímu analytickému zkoumání. Údaje jsou v tabulkách prezentovány pomocí jednotlivých ukazatelů. Míry (tisíce Kč, počty osob) ukazatelů jsou uvedeny vždy u příslušné tabulky, resp. u příslušného ukazatele, pokud se míra liší od ostatních údajů v tabulce. V jednotlivých tabulkách jsou pak vždy uvedeny počty a počet aktivních, což má odkazovat na váhu prezentovaných údajů vzhledem ke skutečnosti. Každou kapitolu a podkapitolu uvádí výběr nejzajímavějších zjištění a grafů, které jsou v textu zvýrazněny šipkou ( ). Některé přímo odkazují na uvedené tabulky, jiné vznikly na základě více či méně složitého výpočtu.

6 3 Klasifikace občanských sdružení Všechny získané údaje ze statistických zjišťování NI 1-01 byly tříděny podle upravené Odvětvové klasifikace ekonomických í (dále jen OKEČ). Úprava klasifikace OKEČ do deseti oblastí i je naznačena v tabulce 3.1. Nutno poznamenat, že jednotky jsou v Registru ekonomických subjektů, který se stal zdrojem pro jejich třídění, přiřazeny k odpovídajícímu kódu OKEČ na základě své hlavní (převažující) i. Pro stanovení hlavní i je rozhodující výše hrubé přidané hodnoty (pokud není známa, pak podle hrubého obratu výrobků a služeb nebo podle výše mezd či podle počtu zaměstnanců podílejících se na příslušném druhu vyráběné produkce). Činnost je obecně dána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření specifických výrobků nebo výkonů (služeb). Třídění podle klasifikace OKEČ v sobě skrývá dvě úskalí: 1. Klasifikace OKEČ je určena pro produkční statistiku. V systému národních účtů se v současné době při výpočtu produkce nepočítá s dobrovolnou prací, vyskytující se nejčastěji právě u neziskových institucí. Činnosti typicky vykonávané dobrovolníky tak buď nejsou v klasifikaci vůbec zařazeny, nebo je jejich význam potlačen a splývají s mi vykonávanými řádnými zaměstnanci v rámci hlavní i. 2. Všechny i, jejichž výsledkem jsou služby poskytované vlastním členům organizace, jsou zařazeny do jedné třídy Činnosti ostatních členských organizací. Do této třídy je například v České republice zařazena téměř polovina všech neziskových institucí, což znemožňuje bližší analýzu jejich hospodaření. Tabulka 3.1 Vznik oblastí i podle zařazení do klasifikace OKEČ Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura 4 Třída OKEČ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související i Činnosti pro společnost jako celek 80 - Vzdělávání 85 - Zdravotní a sociální ; veterinární i Činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací Činnosti odborových svazů Činnosti ostatních členských organizací Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů Rozhlasové a televizní i Umělecké a ostatní zábavní i Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur Činnosti knihoven, veřejných archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení ovní i ostatní třídy OKEČ Tabulka 3.2 a počet podle oblastí i a jednotlivých souborů Malá občanská Velká občanská Malé organizační Velké organizační Celkem sdružení sdružení jednotky jednotky Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem

7 4 Lidské zdroje v roce 2004 V občanských sdruženích pobírají pracovníci vyšší průměrnou mzdu než v organizačních jednotkách. Nejvíce pracovníků na jednu organizaci zaměstnávají občanská sdružení i organizační jednotky působící v oblasti Sociální a zdravotní. Nejvyšší průměrné mzdy získávají pracovníci zaměstnaní v Odborových a Hospodářských svazech. Nejvíce dobrovolných pracovníků pracuje v organizacích působících v oblastech a. 4.1 Metodika Údaje o lidských zdrojích velkých i malých neziskových institucí byly čerpány v případě obou zjišťování shodně z oddílu 345 Ukazatele o práci. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Plný úvazek rozdíl mezi položkou Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách a položkou (z toho) Zaměstnanci s kratší pracovní dobou; Zkrácený úvazek položka Zaměstnanci s kratší pracovní dobou; Dobrovolníci položka dobrovolných pracovníků ve fyzických osobách; pracovníci položka osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr; Mzdy položka Mzdy bez ostatních osobních nákladů; OON položka osobní náklady (jedná se o odměny za práce poskytované na základě jiného vztahu než pracovního poměru k zaměstnavateli, nejčastěji to jsou odměny za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr); Přepočtený počet položka Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený; Průměrná mzda podíl položky Mzdy a položky Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na jeden měsíc, tj. jedna dvanáctina. 4.2 Údaje a zjištění Lidské zdroje malých občanských sdružení Graf 4.1 Přepočtený počet zaměstnanců na jedno malé občanské sdružení ,00 0,00 Myslivost Požární ochrana 1,13 Vzdělávání 8,31 2,64 3,00 2,18 Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové 0,45 Kultura 2,53 0,86 Tabulka 4.1 pracovníků a jimi odpracovaných hodin podle kategorií v malých občanských sdruženích Plný úvazek Zkrácený úvazek Dobrovolníci pracovníci Hodiny Hodiny Hodiny Hodiny Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem

8 Tabulka 4.2 Vybrané ukazatele lidských zdrojů malých občanských sdružení Mzdy. OON. Přepočtený Průměrná (v tis. Kč) (v tis. Kč) počet mzda (v Kč) Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Malá občanská sdružení působící v oblasti Sociální a zdravotní zaměstnávají v průměru nejvíce pracovníků jak na plný úvazek (7), tak na zkrácený úvazek (2,5). Malá občanská sdružení působící v oblastech Myslivost a Požární ochrana vykazují pouze dobrovolné pracovníky. Nejvíce hodin na jedno malé občanské sdružení odpracovali dobrovolní pracovníci v organizacích působících v oblastech (853) a (711). Nejvyšší odměny získávají pracovníci zaměstnaní v Odborových (27 tis. Kč) a Hospodářských svazech (30 tis. Kč) Lidské zdroje velkých občanských sdružení Tabulka 4.3 pracovníků a jimi odpracovaných hodin podle kategorií ve velkých občanských sdruženích Plný úvazek Zkrácený úvazek Dobrovolníci pracovníci Hodiny Hodiny Hodiny Hodiny Sociální a zdravotní Odborové Celkem Nejvíce dobrovolných pracovníků na jedno velké občanské sdružení pracuje v organizacích působících v oblasti u (245). Nejvíce pracovníků na zkrácený úvazek zaměstnávají velká občanská sdružení působící v oblastech Sociální a zdravotní (14) a (13). Nejvyšší odměny získávají pracovníci zaměstnaní v Odborových svazech (25 tis. Kč). Nejvyšší počet zaměstnanců pracuje ve velkých občanských sdruženích působících v oblasti. Graf 4.2 Průměrná mzda ve velkých občanských sdruženích (v Kč) Sociální a Odborové zdravotní

9 Tabulka 4.4 Vybrané ukazatele lidských zdrojů velkých občanských sdružení Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004 Mzdy. OON. Přepočtený Průměrná... (v tis. Kč) (v tis. Kč) počet mzda (v Kč) Sociální a zdravotní Odborové Celkem Lidské zdroje malých organizačních Tabulka 4.5 pracovníků a jimi odpracovaných hodin podle kategorií v malých organizačních jednotkách Plný úvazek Zkrácený úvazek Dobrovolníci pracovníci Hodiny Hodiny Hodiny Hodiny Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Malé organizační jednotky působící v oblasti Vzdělávání zaměstnávají v průměru nejvíce pracovníků jak na plný úvazek (9), tak na zkrácený úvazek (7). Nejvíce dobrovolných pracovníků na jednu malou organizační jednotku pracuje v organizacích působících v oblastech Požární ochrana (14) a (13). Nejnižší mzdu dostávají pracovníci zaměstnaní v organizačních jednotkách působících v oblasti Požární ochrana (8 tis. Kč). Graf 4.3 hodin odpracovaných dobrovolnými pracovníky v malých organizačních jednotkách na jednu organizaci Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura

10 Tabulka 4.6 Vybrané ukazatele lidských zdrojů malých organizačních Mzdy. OON. Přepočtený. Průměrná... (v tis. Kč) (v tis. Kč) počet mzda (v Kč) Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Lidské zdroje velkých organizačních Tabulka 4.7 pracovníků a jimi odpracovaných hodin podle kategorií ve velkých organizačních jednotkách Plný úvazek Zkrácený úvazek Dobrovolníci pracovníci Hodiny Hodiny Hodiny Hodiny Sociální a zdravotní Celkem Nejvíce pracovníků na zkrácený úvazek zaměstnávají velké organizační jednotky působící v oblastech (10) a Sociální a zdravotní (9). Nejvíce dobrovolných pracovníků na jednu velkou organizační jednotku pracuje v organizacích působících v oblasti u (18). Průměrná mzda ve velkých organizačních jednotkách byla v roce 2004 nižší než 12 tis. Kč. Nejvyšší počet zaměstnanců pracuje ve velkých organizačních jednotkách působících v oblasti (414). Tabulka 4.8 Vybrané ukazatele lidských zdrojů velkých organizačních Mzdy. OON. Přepočtený Průměrná ve (v tis. Kč) (v tis. Kč) počet mzda (v Kč) výběru Sociální a zdravotní Celkem

11 5 Majetek v roce 2004 Občanská sdružení a jejich organizační jednotky působící v oblasti u vlastní nejvíce hmotného majetku a pozemků. Odborové mají značnou část majetku ve finančním majetku. Největší v průměru na jednu organizaci mají Odborové. Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Myslivost a Požární ochrana nevlastní téměř žádný. 5.1 Metodika Malé neziskové instituce Údaje o majetku malých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1a-01 z oddílu 254 Majetek a závazky. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Nehmotný položka Dlouhodobý nehmotný v pořizovací ceně; Hmotný položka Dlouhodobý hmotný v pořizovací ceně; Pozemky položka Pozemky; Zásoby položka Zásoby; Peněžní prostředky součet položek Peníze a ceniny a Bankovní účty; Finanční součet položek Majetkové cenné papíry a vklady a finanční ; Pohledávky a ostatní součet položek Pohledávky a Oceňovací rozdíly k nabytému majetku; Majetek netto při součtu všech položek byla místo položky Dlouhodobý hmotný v pořizovací ceně použita stejná položka v zůstatkové ceně Velké neziskové instituce Údaje o majetku (aktivech) velkých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1b-01 z oddílů 311 Souhrnné ukazatele aktiv, 358 Dlouhodobý hmotný a 313 Finanční aktiva. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Nehmotný položka Dlouhodobý nehmotný v pořizovací ceně; Hmotný položka Dlouhodobý hmotný v pořizovací ceně; Pozemky sloupec Pozemky v oddílu 358 položky Dlouhodobý hmotný ; Zásoby položka Zásoby; Peněžní prostředky součet položek Účty v bankách a Peníze v oddílu 313; Finanční součet ostatních položek oddílu 313 kromě položek Účty v bankách a Peníze; Pohledávky a ostatní aktiva součet položek Pohledávky a ostatní aktiva a rozdílu mezi položkou Aktiva a součtem ostatních výše jmenovaných položek; Aktiva netto při součtu všech položek byly v případě položek Dlouhodobý nehmotný a Dlouhodobý hmotný použity stavy netto. 5.2 Údaje a zjištění Majetek malých občanských sdružení Graf 5.1 Průměrná výše majetku malých občanských sdružení ke konci roku (v tis. Kč) Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové 588 Kultura

12 Tabulka 5.1 Majetek malých občanských sdružení na začátku roku (v tis. Kč) 10 Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Odborové ( tis. Kč) mají v průměru na jednu organizaci největší, který tvoří zejména hmotný a finanční a také peněžní prostředky. Vysoký finanční na jednu organizaci mají malá občanská sdružení působící v oblastech (2 924 tis. Kč) a (1 122 tis. Kč). Absolutně nejvyšší hodnotu pozemků na jednu organizaci vlastní malá občanská sdružení působící v oblasti u (979 tis. Kč), která jejich hodnotu během roku 2004 navýšila o 18 %. Tabulka 5.2 Majetek malých občanských sdružení ke konci roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Malá občanská sdružení působící v oblastech Požární ochrana (56 tis. Kč) a Myslivost (115 tis. Kč) nevlastní v průměru na jednu organizaci téměř žádný. Malá občanská sdružení působící v oblasti Požární ochrany (14 %) mají značný podíl majetku v zásobách. Nejvyšší, 10% nárůst majetku v průběhu roku zaznamenala malá občanská sdružení působící v oblasti Zájmové i. Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem

13 5.2.2 Majetek velkých občanských sdružení Tabulka 5.3 Majetek velkých občanských sdružení na začátku roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Sociální a zdravotní Odborové Celkem Největší z velkých občanských sdružení mají v průměru na jednu organizaci Odborové ( tis. Kč). Finanční tvoří více než jednu čtvrtinu majetku Odborových svazů. Hmotný velkých občanských sdružení působících v oblastech Sociální a zdravotní (69 %) a (66 %) tvoří kolem dvou třetin jejich celkového majetku. Velká občanská sdružení působící v oblasti Sociální a zdravotní mají nízký na jednu organizaci (12 mil. Kč). Graf 5.2 Přírůstek majetku v průběhu roku a konečný stav majetku ke konci roku na jedno velké občanské sdružení (v tis. Kč) Přírůstek majetku během roku Konečný stav majetku ke konci roku Sociální a Odborové zdravotní Tabulka 5.4 Majetek velkých občanských sdružení ke konci roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Sociální a zdravotní Odborové Celkem

14 5.2.3 Majetek malých organizačních Tabulka 5.5 Majetek malých organizačních na začátku roku (v tis. Kč) 12 Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Největší mají v průměru malé organizační jednotky působící v oblastech (8 872 tis. Kč), Vzdělávání (5 064 tis. Kč) a Kultura (4 853 tis. Kč). Hmotný tvoří více než čtyři pětiny celkového majetku u malých organizačních působících v oblastech Kultura (92 %) a Vzdělávání (82 %). Nejvyšší přírůstek majetku v průběhu roku 2004 zaznamenaly malé organizační jednotky působící v oblastech Požární ochrana (9 %) a Vzdělávání (8 %). Finanční tvoří více než 10 % celkového majetku malých organizačních působících jako Odborové. Tabulka 5.6 Majetek malých organizačních ke konci roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Graf 5.3 Průměrná výše majetku malých organizačních ke konci roku (v tis. Kč) Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Myslivost 61 Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura 523

15 5.2.4 Majetek velkých organizačních Tabulka 5.7 Majetek velkých organizačních na začátku roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004 Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Sociální a zdravotní Celkem Téměř 90 % majetku velkých organizačních působících v oblasti Sociální a zdravotní tvoří hmotný. Téměř 17 % majetku velkých organizačních působících v oblasti u je tvořeno pozemky. Největší mají v průměru na jednu organizaci velké organizační jednotky působící v oblastech ( tis. Kč) a Sociální a zdravotní ( tis. Kč). Největší přírůstek majetku v průběhu roku 2004 zaznamenaly velké organizační jednotky působící v oblasti (14 %). Graf 5.4 Struktura majetku velkých organizačních ke konci roku 100% 80% 60% 40% 20% 0% Sociální a zdravotní Hmotný Peněžní prostředky Pozemky Tabulka 5.8 Majetek velkých organizačních ke konci roku (v tis. Kč) Nehmotný Hmotný Pozemky Zásoby Peněžní prostředky Finanční Pohledávky a jiný Majetek brutto Majetek netto Sociální a zdravotní Celkem

16 6 Příjmy a výnosy v roce 2004 Odborové a Hospodářské a organizace působící v oblastech Požární ochrana a Myslivost čerpají významné příjmy z členských příspěvků. Přijaté dotace jsou významným příjmem občanských sdružení a organizačních působících v oblastech Sociální a zdravotní a. Přijaté příspěvky tvoří značnou část příjmů občanských sdružení a organizačních působících v oblastech, Kultura, Vzdělávání a Sociální a zdravotní. Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Požární ochrana a Myslivost mají příjmy nižší než 150 tis. Kč na organizaci. Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Sociální a zdravotní a Kultura vykazují nízký podíl daňových příjmů. výnosy jsou podstatným zdrojem pro občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti u. 6.1 Metodika Malé neziskové instituce Údaje o příjmech malých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1a-01 z oddílů 076 Příjmy a výdaje a 078 Doplňkové ukazatele. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Prodej výrobků položka Prodej výrobků vlastní výroby; Prodej služeb položka Prodej služeb; Prodej zboží položka Prodej zboží; Přijaté dary rozdíl mezi položkou Přijaté příspěvky a položkou Členské příspěvky (z oddílu 078); Členské příspěvky položka Členské příspěvky (z oddílu 078); příjmy rozdíl mezi položkou příjmy a položkou Přijaté příspěvky z oddílu 078. Výkaz NI 1a-01 je určen pro získávání údajů od, které účtují jak v jednoduchém, tak v podvojném účetnictví, přičemž údaje z podvojného účetnictví jsou upraveny ke způsobu vykazování výdajů v jednoduchém účetnictví. To znamená, že v ukazateli příjmy jsou za jednotky účtující v podvojném účetnictví zahrnuty i údaje o změně stavu zásob, aktivace, tržbách z prodeje majetku, přijatých dotacích a zúčtování rezerv a opravných položek. Výsledky budou zobrazeny zvlášť za nedaňové příjmy a za příjmy, které ovlivňují výpočet daně z příjmů Velké neziskové instituce Údaje o výnosech velkých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1b-01 z oddílu 309 Výnosy. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Tržby za vlastní výrobky položka Tržby za vlastní výrobky; Tržby z prodeje služeb položka Tržby z prodeje služeb; Tržby za prodané zboží položka Tržby za prodané zboží; Tržby z prodeje majetku součet položek Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, Tržby z prodeje cenný papírů a podílů a Tržby z prodeje materiálu; Přijaté příspěvky položka Přijaté příspěvky; Přijaté členské příspěvky položka Přijaté členské příspěvky; Provozní dotace položka Provozní dotace; výnosy rozdíl mezi položkou Výnosy a součtem výše jmenovaných položek. Výsledky budou zobrazeny zvlášť za tzv. hlavní (včetně správní), pro kterou byla jednotka zřízena, a tzv. hospodářskou (doplňkovou nebo vedlejší) podléhající podle zákona o daních z příjmu zdanění. Porovnatelnost údajů za malé a velké neziskové instituce je snížena. U malých neziskových institucí nejsou explicitně vyjádřeny ukazatele přijaté dotace a příjmy z prodeje majetku a je třeba je hledat pod ukazatelem příjmy. 14

17 6.2 Údaje a zjištění Příjmy malých občanských sdružení Tabulka 6.1 Nedaňové příjmy malých občanských sdružení (v tis. Kč) Prodej výrobků Prodej služeb Prodej zboží příjmy Přijaté dary Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004 Členské příspěvky Příjmy ve výběru Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Nedaňové příjmy malých občanských sdružení působící v oblasti Kultury jsou tvořeny z více než 40 % prodejem služeb. U Odborových (89 %) a Hospodářských svazů (45 %) a malých občanských sdružení působících v oblastech Požární ochrana (41 %) a Myslivost (39 %) tvoří významnou část nedaňových příjmů členské příspěvky. Přijaté dary tvoří přibližně dvě pětiny nedaňových příjmů u malých občanských sdružení působících v oblastech (45 %), Sociální a zdravotní (40 %) a Kultura (40 %). příjmy tvoří v případě malých občanských sdružení působících v oblastech (86 %) a Vzdělávání (50 %) více než jednu polovinu. Velmi nízké nedaňové příjmy na jednu organizaci vykazovala malá občanská sdružení působící v oblastech Požární ochrana (7 tis. Kč) a Myslivost (46 tis. Kč). Malá občanská sdružení působící v oblasti Požární ochrany mají tři čtvrtiny daňových příjmů z prodeje zboží. Daňové příjmy malých občanských sdružení působících v oblastech Kultura (7 %) a Sociální a zdravotní (9 %) činily méně než jednu desetinu celkových příjmů. Tabulka 6.2 Daňové příjmy malých občanských sdružení (v tis. Kč) Prodej Prodej Prodej Příjmy výrobků služeb zboží příjmy Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem

18 6.2.2 Výnosy velkých občanských sdružení Tabulka 6.3 Výnosy hlavní i velkých občanských sdružení (v tis. Kč) Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Tržby z prodeje majetku Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Provozní dotace výnosy Výnosy Sociální a zdravotní Odborové Celkem Nejvyšší výnosy na jednu organizaci zaznamenaly Odborové ( tis. Kč), významnou část výnosů hlavní i hospodářské i přitom u nich tvořily tržby z prodeje majetku. Odborové (30 %) jako jediné získaly významnou část výnosů hlavní i z členských příspěvků. Velká občanská sdružení působící v oblastech Sociální a zdravotní (56 %), (40 %) a (20 %) získaly významnou část výnosů hlavní i z přijatých provozních dotací. Přijaté příspěvky velkých občanských sdružení působících v oblastech (19 %), (18 %) a Sociální a zdravotní (10 %) tvořily více než 10 % celkových výnosů hlavní i. Výnosy hospodářské i velkých občanských sdružení působících v oblasti Sociální a zdravotní (10 %) činily méně než jednu desetinu celkových výnosů. Velká občanská sdružení působící v oblasti u vykázala téměř poloviční podíl ostatních výnosů na výnosech hlavní i. Graf 6.1 Struktura výnosů velkých občanských sdružení 100% 80% 60% 40% 20% Tržby Přijaté členské příspěvky výnosy 0% Sociální a Odborové zdravotní Přijaté příspěvky Provozní dotace Tabulka 6.4 Výnosy hospodářské i velkých občanských sdružení (v tis. Kč) Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Tržby z prodeje majetku Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Provozní dotace výnosy Výnosy Sociální a zdravotní Odborové Celkem

19 6.2.3 Příjmy malých organizačních Tabulka 6.5 Nedaňové příjmy malých organizačních (v tis. Kč) Prodej výrobků Prodej služeb Prodej zboží příjmy Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004 Přijaté dary Členské příspěvky Příjmy Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Nejvyšší nedaňové příjmy na jednu organizaci měly malé organizační jednotky působící v oblasti Vzdělávání (2 809 tis. Kč), nad 1 mil. se ještě dostaly malé organizační jednotky působící v oblastech Sociální a zdravotní (1 424 tis. Kč) a Kultura (1 153 tis. Kč). Významným zdrojem nedaňových příjmů Hospodářských (66 %) a Odborových svazů (55 %) a malých organizačních působících v oblastech Myslivost (27 %) a Požární ochrana (20 %) jsou členské příspěvky. U malých organizačních působících v oblastech Vzdělávání (36 %), Kultura (25 %), (24 %) a Hospodářské (20 %) činily přijaté dary více než 20 % z celkových nedaňových příjmů. Tabulka 6.6 Daňové příjmy malých organizačních (v tis. Kč) Více než dvě pětiny nedaňových příjmů malých organizačních působících v oblasti Kultury tvořily příjmy z prodeje služeb. Téměř všechny nedaňové příjmy malých organizačních působících v oblasti Sociální a zdravotní (99 %) pocházely z ostatních příjmů. Příjem z prodeje výrobků činil u malých organizačních působících v oblasti Zájmové i více než 25 % daňových příjmů. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech u malých organizačních působících v oblasti Sociální a zdravotní činil méně než 5 %. Prodej Prodej Prodej Příjmy výrobků služeb zboží příjmy Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem

20 6.2.4 Výnosy velkých organizačních Tabulka 6.7 Výnosy hlavní i velkých organizačních (v tis. Kč) Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Tržby z prodeje majetku Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Provozní dotace výnosy Výnosy Sociální a zdravotní Celkem Nejvyšší výnosy hlavní i na jednu organizaci měly velké organizační jednotky působící v oblasti u (7 563 tis. Kč), přičemž více než tři čtvrtiny těchto výnosů tvořily ostatní výnosy. Podstatný podíl výnosů hlavní i velkých organizačních působících v oblastech Sociální a zdravotní (58 %), (48 %) a (34 %) činily přijaté provozní dotace. Podstatný podíl výnosů hlavní i získaly velké organizační jednotky působící v oblastech (41 %) a Sociální a zdravotní (36 %) z prodeje služeb. Kromě ch velkých organizačních, u kterých převažovaly výnosy z prodeje výrobků, dominovaly v případě hospodářské i výnosy z prodeje služeb. Graf 6.2 Výnosy hlavní a hospodářské i velkých organizačních (v tis. Kč) Výnosy hlavní i Sociální a zdravotní Výnosy hospodářské i Tabulka 6.8 Výnosy hospodářské i velkých organizačních (v tis. Kč) Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Tržby z prodeje majetku Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Provozní dotace výnosy Výnosy Sociální a zdravotní Celkem

21 7 Výdaje a náklady v roce 2004 Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti Sociální a zdravotní vydají většinu prostředků na mzdy a zdravotní a sociální pojištění. Na ostatní náklady vydají většinu svých prostředků občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti u. Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Myslivost a Požární ochrana vydají nejvíce prostředků na spotřebované nákupy, zato nemají téměř žádné mzdové náklady. 7.1 Metodika Malé neziskové instituce Údaje o výdajích malých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1a-01 z oddílu 076 Příjmy a výdaje. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Spotřebované nákupy součet položek Nákup materiálu a energie, Nákup ostatních neskladovatelných dodávek a Nákup zboží; Služby položka Výdaje na služby; Mzdy položka Mzdy včetně ostatních osobních nákladů; Zákonné sociální pojištění položka Platby pojistného; výdaje součet položek Sociální výdaje a výdaje. Výkaz NI 1a-01 je určen pro získávání údajů od, které účtují jak v jednoduchém, tak v podvojném účetnictví, přičemž údaje z podvojného účetnictví jsou upraveny ke způsobu vykazování výdajů v jednoduchém účetnictví. To znamená, že v ukazateli výdaje jsou za jednotky účtující v podvojném účetnictví zahrnuty také údaje o odpisech, prodaném majetku a tvorbě rezerv a opravných položek. Výsledky budou zobrazeny zvlášť za výdaje, které ovlivňují výpočet daně z příjmů (daňové výdaje), a za výdaje, které výpočet neovlivňují (nedaňové výdaje) Velké neziskové instituce Údaje o výnosech velkých neziskových institucí byly čerpány ze statistického zjišťování NI 1b-01 z oddílu 310 Náklady. Jednotlivé ukazatele byly vypočítány z následujících položek: Spotřebované nákupy součet položek Spotřeba materiálu a energie, Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek a Prodané zboží; Služby položka Spotřeba služeb; Mzdy položka Mzdové náklady; Zákonné sociální pojištění položka Zákonné a ostatní sociální náklady; výdaje rozdíl mezi položkou Náklady a součtem výše jmenovaných položek. Výsledky budou zobrazeny zvlášť za tzv. hlavní (včetně správní), pro kterou byla jednotka zřízena, a tzv. hospodářskou (doplňkovou nebo vedlejší) podléhající podle zákona o daních z příjmu zdanění. 7.2 Údaje a zjištění Výdaje malých občanských sdružení Graf 7.1 Průměrná výše nedaňových výdajů malých občanských sdružení (v tis. Kč) Myslivost Požární ochrana 381 Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové 478 Kultura

22 Tabulka 7.1 Nedaňové výdaje malých občanských sdružení (v tis. Kč) 20 Spotřebované nákupy Služby Mzdy Zákonné sociální pojištění výdaje Výdaje Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem Vysoké nedaňové výdaje na jednu organizaci mají malá občanská sdružení působící v oblastech (5 242 tis. Kč), Sociální a zdravotní (4 564 tis. Kč) a (4 271 tis. Kč). Spotřebované nákupy tvoří významnou část nedaňových výdajů u malých občanských sdružení působících v oblastech Myslivost (37 %) a Požární ochrana (28 %). Tyto organizace zároveň nemají žádné výdaje na mzdy. Více než jednu třetinu nedaňových výdajů vydají na služby malá občanská sdružení působící v oblastech Kultura (40 %), Vzdělávání (37 %) a Hospodářské (37 %) a Odborové (35 %). Malá občanská sdružení působící v oblasti Sociální a zdravotní vydají více než polovinu nedaňových výdajů na osobní náklady (součet mezd a zákonného sociálního pojištění). Tabulka 7.2 Daňové výdaje malých občanských sdružení (v tis. Kč) Spotřebované nákupy Služby Mzdy nedaňové výdaje mají především malá občanská sdružení působící v oblastech (79 %) a (69 %). Graf 7.2 Daňové a nedaňové výdaje malých obč. sdružení Zákonné sociální pojištění výdaje Výdaje Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura Celkem % 75% 50% 25% 0% Nedaňové výdaje Myslivost Požární ochrana Vzdělávání Daňové výdaje Sociální a zdravotní Hospodářské Odborové Kultura

23 7.2.2 Náklady velkých občanských sdružení Tabulka 7.3 Náklady hlavní i velkých občanských sdružení (v tis. Kč) Spotřebované nákupy Služby Mzdy Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004 Zákonné sociální pojištění náklady Náklady Sociální a zdravotní Odborové Celkem Velká občanská sdružení působící v oblasti Sociální a zdravotní vydají více než polovinu nákladů hlavní i na osobní náklady. náklady hlavní i mají především velká občanská sdružení působící v oblasti u (54 %) a Odborové (42 %). Nejvyšší náklady hlavní i na jednu organizaci mají Odborové ( tis. Kč). Graf 7.3 Struktura nákladů hlavní i velkých občanských sdružení 100% 80% 60% Spotřebované nákupy Osobní náklady Služby náklady 40% 20% 0% Sociální a Odborové zdravotní Tabulka 7.4 Náklady hospodářské i velkých občanských sdružení (v tis. Kč) Spotřebované nákupy Služby Mzdy Zákonné sociální pojištění náklady Náklady Sociální a zdravotní Odborové Celkem