BoÏkovské jezírko. Okres Praha-v chod

Transkript

1 Okres Praha-v chod Pfiírodní památka BoÏkovské jezírko Mûlká pfiirozená bezodtoková deprese na plo inû 600 m jiïnû od BoÏkova. Katastrální území: Miro ovice u íãan GEOLOGIE Horninov podklad tvofií granodiority aï kfiemenné diority stfiedoãeského plutonu. Na nich jsou vyvinuty Nadmofiská v ka: 45 m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 988 Vyhlá en m územím je terénní sníïenina sycená sráïkovou vodou s vyvinut mi spoleãenstvy baïinn ch ol in a rákosin. podmáãené saprické organozemû, které jsou mj. typické pro zazem- Àující se mokfiad. KVùTENA Nejvût í plochu území pokr vají spoleãenstva ãásteãnû vyschl ch baïinn ch ol in (Alnion glutinosae), která smûrem do stfiedu pfiecházejí v pás baïinn ch vrbov ch kfiovin. V centrální ãásti jsou vyvinuta spoleãenstva rákosin s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis), i ákem vroubkovan m (Scutellaria galericulata), karbincem evropsk m (Lycopus europaeus), lilkem potmûchuè (Solanum dulcamara) a spoleãenstva vysok ch ostfiic s dominující ostfiicí tíhlou (Carex gracilis) a fiídk m pozoruhodn m v skytem o. vyv ené (C. elata). V minulosti charakteristicky vyvinutá spoleãenstva voln ch vodních ploch dnes jiï zanikla vlivem zazem- Àování. Z druhû tûchto spoleãenstev pfieïívá pouze okfiehek men í (Lemna minor) ao. trojbrázd (L. trisulca), byl pozorován téï zevar nejmen í (Sparganium minimum). Ostatní v minulosti udávané vzácné druhy nebyly v posledních letech zaznamenány. Území je lemováno zbytky zruderalizovan ch luãních spoleãenstev. V území byla sbírána fiada druhû hub, z nichï mnohé byly odtud popsány prof. Velenovsk m. ZVÍ ENA Vúzemí byli podrobnû studováni mot li, jejichï diverzita je zde dosti vysoká (kolem 50 druhû). Dlouhodobû byli studováni i brouci. Jejich sbírka je uloïena v fiíãanském muzeu. Ze zji tûn ch druhû je moïno jmenovat mokfiadního stfievlíãka Odacantha melanura a stfievlíka Bradycellus harpalinus, potápníky Hydroporus striola a Agabus affinis, vodomily Helochares lividus a Enochrus coarctatus, drabãíky Myllaena dubia, Lathrobium rufipenne, Philonthus nigrita a vyklenutce Cytilus auricomus, dále sviïníky Cicindela germanica, C. silvicola, C. campestris. Z mot lû stojí za zmínku nesytka bfiezová (Synanthedon scoliaeformis), n. sr Àová (Sesia apiformis) an. ãernohlavá (S. melanocephala), lokální mûry Apamea unanimis, Mythimna straminea, Archanara geminipuncta, na krvavci totenu se vyvíjejí vymírající druhy mokfiadních modráskû Maculinea teleius a M. nausithous, na ol i lepkavou jsou potravnû vázány ípovûnky Acronicta alni a A. cuspis, ve vodû se vyvíjejí larvy vzácné jepice Caenis horaria a zji tûna zde byla i vzácná srpice Bittacus tipularius.v tûních se rozmno- Ïuje více druhû obojïivelníkû, napfi. kuàka obecná (Bombina bombina), ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. horsk (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan zelen (Rana kl. esculenta) a s. hnûd (R. temporaria). Území nav tûvují bûïní savci a ptáci. Pravidelnû zde hnízdí pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a konipas bíl (Motacilla alba). VYUÎITÍ Území není v souãasné dobû nikterak vyuïíváno. Centrální ãást (kdysi vlastní jezírko) je jiï zcela zazemnûna a postupnû zarûstá dfievinami. Ochranáfiská hodnota území zaniká, i kdyï jeho v znam jako lokality novû popsan ch druhû hub stále trvá. BIBLIOGRAFIE 64, 945, 07, 305, 803, 804, 806, 807, 808 MAPA ÚZEMÍ strana 443 Pohled na malou vodní plochu avelk porost rákosin v zarostlém jezírku. Konipas bíl (Motacilla alba) ob vá otevfienou krajinu, kde se nejãastûji zdrïuje v blízkosti vod. 3 Karbinec evropsk (Lycopus europaeus) je jedním z bûïn ch ba- Ïinn ch druhû, které rostou v zazemnûném jezírku. 3 PH 3 45

2 Stfiední âechy 3 GEOLOGIE Nivní hlíny a tûrkopísky nivy Labe leïí v nadloïí kfiídov ch slínovcû (spodní turon). Na tûrkopíscích jsou vyvinuty arenické kambizemû a úïivné hnûdozemû s hojn m pfiimí ením tûrkopískového skeletu. KVùTENA V Hluchovû jsou zachovány fragmenty pûvodního luïního lesa. V chodní ãást je star í a pûvodnûj í, pralesního charakteru, s mnoha vûkovit mi stromy. Západní ãást je mlad- í, pouze s nûkolika v znaãn mi star ími stromy. Stromové patro je tvofieno mohutn mi exemplá- Budníãek vût í (Phylloscopus trochilus) hnízdí na zemi v ménû vzrostl ch lesních porostech a kfiovinách. a 3 Kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) a sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) zdobí luïní lesy v ãasném jaru. 4 Leteck zábûr na drobnou enklávu luïního lesa v sídelní krajinû. fii dubû, hojn je jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis) a j. habrolist (U. minor), v znamnû je zastoupena lípa malolistá, javor mléã (Acer platanoides), topol ãern (Populus nigra), topol bíl (Populus alba), ve vlhãích partiích je hojná ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Místy jsou introdukovány nevhodné druhy dfievin jírovec maìal (Aesculus hippocastanum), dub ãerven (Quercus rubra). V kefiovém patru se kromû v e zmínûn ch dfievin vyskytuje bez ãern (Sambucus nigra), stfiemcha obecná (Padus avium) a hlohy (Crataegus spp.). V bylinném podrostu je bohatû vyvinut jarní aspekt s dymnivkou dutou (Corydalis cava), kfiivatcem Ïlut m (Gagea lutea), sasankou pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), orsejem jarním (Ficaria bulbifera), pupkovcem pomnûnkov m (Omphalodes scorpioides), piïmovkou mo usovou (Adoxa moschatellina) ãi ãesnekem medvûdím (Allium ursinum). V letním aspektu v bylinném patfie pfievládá invazní net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora) a nitrofilní kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), popenec obecn (Glechoma hederacea), br lice kozí noha (Aegopodium podagraria) atrávy (srha hajní Dactylis polygama a váleãka lesní Brachypodium sylvaticum). ZVÍ ENA Na malé plo e se zde vyskytuje pomûrnû velk poãet druhû ptákû. Byl pozorován Pfiírodní památka Hluchov Pfiímûstsk lesní celek v nivû Labe na jihozápadním okraji intravilánu Staré Boleslavi po obou stranách mostu. Katastrální území: Stará Boleslav napfi. brhlík lesní (Sitta europaea), budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), holub hfiivnáã (Columba palumbus), kavka obecná (Corvus monedula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), strakapoud velk (Dendrocopos major), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), s kora koàadra (Parus major), Ïluna edá (Picus canus) a Ï. zelená (P. viridis). Z fauny bezobratl ch byli podrobnûji zkoumáni brouci, z nichï se zde vyskytuje fiada vzácn ch druhû (napfi. mykofilové Mycetochara linearis a Uloma culinaris). MnoÏství doupn ch a jinak naru en ch stromû je optimálním biotopem pro xylofágy, napfi. zlatohlávka skvostného (Cetonischema aeruginosa), z. mramorovaného (Liocola lugubris) nebo tesafiíka piïmového (Aromia moschata). HISTORIE Podél cesty napfiíã Hluchovem stojí dvoufiadá Nadmofiská v ka: 68 m V mûra: 7, ha Vyhlá eno: 995 Polabsk tvrd jilmovo-dubov luh na vy í nezaplavované terase. alej lip malolist ch, zasazen ch na památku vítûzství tfií císafiû nad Napoleonem u Lipska roku 83. POZNÁMKA Hodnotnou vegetaci hostí mrtvé labské rameno pfiiléhající na severu k Hluchovu. Bylo by vhodné jej pfiipojit k pfiírodní památce. Litorální pásmo je útoãi tûm nûkter ch vzácnûj ích a ohroïen ch rostlin jako je napfi. mel okoliãnat (Butomus umbellatus), ostfiice banátská (Carex buekii), kamy - ník irokoplod (Bolboschoenus laticarpus) a sevlák potoãní (Sium latifolium). Z vodních rostlin stojí za zmínku bohatá populace stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). Hluchov byl v letech 933 aï 965 státní pfiírodní rezervací o plo e 6,53 ha k ochranû parkovû upraveného luïního lesa a mrtvého ramene s populací stulíku Ïlutého. BIBLIOGRAFIE 64 MAPA ÚZEMÍ strana PH 4

3 Okres Praha-v chod Pfiírodní rezervace Klánovick les- -Cyrilov âásti lesního komplexu Klánovického lesa mezi Bûchovicemi, Klánovicemi, Újezdem nad Lesy a Úvaly. Katastrální území: Horní Poãernice, Klánovice, Újezd nad Lesy; estajovice u Prahy, Úvaly u Prahy, Jirny (okres Praha-v chod) Nadmofiská v ka: 3 6 m V mûra: 5,5 ha Vyhlá eno: 98 Území rezervace porûstají doubravy, dubohabfiiny a chudé bory na mírnû zvlnûn ch písãit ch uloïeninách svrchní kfiídy. V depresích dosahuje hladina podzemní vody aï k povrchu pûdy. Na tûchto místech rostou podmáãené bezkolencové doubravy, v trvale mokr ch depresích vznikla drobná ra elini tû. GEOLOGIE Vût í ãást území je tvofiena málo mocn mi písãit mi aï slepencov mi rozpadav mi uloïeninami peruck ch vrstev svrchní kfiídy. V jejich podloïí jsou nepropustné ordovické bfiidlice, které zpûsobují, Ïe hladina podzemní vody vystupuje v depresích terénu aï na povrch pûdy. PÛdy jsou lehké, pfieváïnû písãité a písãitohlinité v místech akumulace podzemní vody blíïe povrchu oglejované oligo- aï mezobazic- ké, ãasto arenické kambizemû, místy aï gleje. KVùTENA Rozsáhl lesní komplex tvofií chudé bory a doubravy na písãit ch pûdách. Malé druhové bohatství lesních porostû je zpûsobeno i tím, Ïe v lesích se skr vají pozûstatky vsí, které byly ve stfiedovûku zniãeny a celá oblast byla druhotnû zalesnûna. Pfiesto souãasné lesní porosty alespoà na ãástech, které nebyly v posledních padesáti letech násilnû pfievedeny na kultury borovice a smrku, odpovídají svou skladbou stanovi tním podmínkám. Na such ch písãit ch místech roste biková doubrava (Luzulo albidae-quercetum) s hojnou kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), na bohat ích hlinit ch pûdách roste ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi-carpinetum) místy s v skytem lilie zlatohlávku (Lilium martagon), medovníku velkokvûtého (Melittis melissophyllum) ãi kostfiavy rûznolisté (Festuca heterophylla),na podmáãen ch polohách bezkolencová doubrava (Molinio arundinaceae-quercetum) s dominantní vysokou trávou bezkolencem rákosovit m (Molinia arundinacea). V tomto typu lesa se vyskytuje v okolí Prahy vzácná bfiíza p fiitá (Betula pubescens) a ojedinûle i prha arnika (Arnica montana) ãi hadí mord nízk (Scorzonera humilis). Místní relativnû chladné topoklima umoïàuje v skyt nûkter ch druhû vy ích poloh, jako je kapraì samec (Dryopteris filix-mas), devûtsil bíl (Petasites albus), pérnatec horsk (Lastrea limbosperma) ãi tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Zamokfiené tûàky kolem trati zarûstají ra eliníkem bodlav m (Sphagnum cuspidatum) avotevfiené vodní hladinû se vyskytuje bublinatka jiïní (Utricularia australis). Na tyto mokfiadní biotopy je dále vázán v skyt rdestu vzpl vavého (Potamogeton natans), smldníku bahenního (Peucedanum palustre), violky bahenní (Viola Leteck pohled na Klánovick les na plo inû tvofiené vodorovnû uloïen mi vrstvami svrchní kfiídy, v popfiedí zachovalé doubravy u hájovny Blatov. PH 5 47

4 Stfiední âechy palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), ostfiice nedo áchoru (Carex pseudocyperus) ãi o. jeïaté (C. echinata). Z bohaté mykoflóry lze ze vzácn ch lupenat ch hub nalézt kfiehutku orobincovou (Psathyrella typhae), tfiepenitku pomnûnkovou (Hypholoma myosotis), mykorhizní pavuãinec malachitovit (Cortinarius malachioides), p. upinonoh (C. pholideus), p. fiedkviãkovit (C. raphanoides), p. tuh (C. rigidus), p. míhav (C. vibratilis), Èavnatku zlatou (Hygrophorus aureus), piãku dubomilnou (Marasmius quercophilus), vláknici mokfiadní (Inocybe acutella), v. Boltonovu (I. boltonii), kalichovku hvûzdov trusou (Omphaliaster asterosporus), kulháãek pfiíïivn (Claudopus parasiticus), mykorhizní holubinku chromovou (Russula claroflava), h. Kavinovu (R. ka- vinae), h. maliãkou (R. minutula), h. Zvárovu (R. zvarae), mizející ãirûvku zelánku (Tricholoma auratum = T. equestre) a z hfiibovit ch v okolí Prahy vzácn hfiib pfiíïivn (Pseudoboletus parasiticus), kter parazituje na plodnicích pestfiecû, mykorhizní nehojn hfiib sin (Gyroporus cyanescens) avelmi vzácn mûìovník rubínov (Chalciporus rubinus). 3 Jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) je typick m obyvatelem vût ích lesních celkû, na území Prahy velmi vzácn m. Hnízdí v korunách stromû. 3 PÛdy jsou podmáãené stagnující vodou a tomu odpovídá kvûtena lesa s bezkolencem modr m (Molinia caerulea). 4 âirûvka zelánka (Tricholoma equestre), v okolí Prahy témûfi vymizel druh lupenaté houby, nápadn Ïlutou barvou plodnice a bílou, mouãnû vonnou duïninou. ZVÍ ENA Klánovické lesy jsou zoologicky velmi hodnotnou lokalitou. Zdej í entomofauna zahrnuje fiadu druhû vázan ch na dfieviny (pfiedev ím na borovici lesní, duby a bfiízu p fiitou), drobná vfiesovi tû a na ãasto zra elinûlé tûnû a mokfiady. ZbroukÛ vázan ch na dfieviny jsou tu napfi. z mandelinkovit ch na bfiíze p fiité Chrysomela lapponica a Altica aenescens, na dubech Cryptocephalus pusillus a Luperus longicornis, z ãeledi nosatcovit ch Curculio venosus a Magdalis exarata, na 4 borovici lesní krytohlav Cryptocephalus pini, z nosatcovit ch Cimberis attelaboides a Lasiorhynchites coeruleocephalus. Na vfiesovi tû jsou vázáni nûktefií pro tento biotop typiãtí stfievlíkovití (Bradycellus ruficollis, Amara communis ãi A. infima), plo tice ra elinatka Hebrus rufipes a Ceratocombus brevipennis z ãeledi Ceratocombidae, mandelinkovití Lochmaea suturalis a Altica oleracea breddini a nosatec krytonosec Micrelus ericae. Na ra elinn ch mokfiadech Ïijí ze stfievlíkovit ch napfi. drobné druhy Bembidion humerale, Trechus rubens, Synuchus vivalis, z mandelinkovit ch Donacia versicolorea, Plateumaris braccata, z nosatcovit ch Thryogenes scirrhosus, Pelenomus waltoni a P. quadrituberculatus azkovafiíkovit ch v trouchnivém dfiíví Calambus bipustulatus a Ampedus trian- 48 PH 6

5 Okres Praha-v chod 7 ních let krkavce velkého (Corvus corax). HISTORIE V Klánovickém lese jsou pozûstatky stfiedovûk ch vsí, které byly zniãeny za tfiicetileté války a jiï nebyly obnoveny. Území patfiilo lichten tejnskému panství a bylo zalesnûno. VYUÎITÍ Lesní komplex je dûleïitou souãástí rekreaãního zázemí Prahy. Lesnické hospodafiení je tfieba pfiizpûsobit zachování pfiirozené skladby dfievin a potfiebám rekreace (údrïba procházkov ch cest apod.). 5 6 ku Eremocoris abietis, stfievlíka Acupalpus dubius a suchomilného kvapníka Amara brunnea, kovafiíka Pseudanostirus globicollis, chránûného krajníka hnûdého (Calosoma inquisitor) azbohaté fauny pilatkovit ch druhy Pamphilius marginatus a Nematus walhbergi (jde o první nález v âechách). Ze Ïahadlov ch blanokfiídl ch, ktefií jsou zde díky omezen m moïnostem hnízdûní ménû poãetní, tu byla zji tûna vzácná, novûji nepotvrzená vãegulum. Na zdej í ra elinné mokfiady jsou vázány také nûkteré vzácné druhy pavoukû, napfi. pavuãenka Diplocephalus permixtus, velice drobná plachetnatka Maro minutus, slíìáci Hygrolycosa rubrofasciata a Pirata uliginosus, vodouch stfiíbfiit (Argyroneta aquatica) a kfiiïáãek Theridiosoma gemmosum, z mnohonoïek vlhkomilná chobotule Polyzonium germanicum a svinule Trachysphaera costata. Z dal ích zdej ích vzácností je moïno jmenovat plo tiã- la Andrena ferox, dále vãely A. fulva, A. lathyri, A. mitis, vzácná parazitická Nomada villosa, Hylaeus rinki, paãmelák Psithyrus sylvestris, chladnomilná lesní Osmia uncinata a pískomilná kutilka Oxybelus argentatus. Podle exempláfiû z této lokality byla popsána hrabalka Arachnospila bohemabnormis. Z nûkolika zde Ïijících druhû obojïivelníkû je nejv znamnûj- í ãolek velk (Triturus cristatus), kuàka obecná (Bombina bombina) a skokan tíhl (Rana dalmatina), z plazû je v znamn v skyt zmije obecné (Vipera berus). Druhovû poãetná je zdej í avifauna charakteristická pro vût í lesní komplexy. Hnízdí zde mj. krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), pu tík obecn (Strix aluco), kalous u at (Asio otus), krutihlav obecn (Jynx torquilla), datel ãern (Dryocopus martius), z pûvcû stojí za zmínku v skyt skfiivana lesního (Lullula arborea) a zposled- POZNÁMKA Hranice na mapû je zakreslena podle lesního hospodáfiského plánu. Lokality ve vyhlá kách oznaãené názvy Klánovick les a Cyrilov byly vyhlá kou ã. 395/99 Sb. spojeny s lokalitou Klánovick les na území okresu Praha-v chod, z níï ãást pozdûji pfie la rozdûlením katastru k území Prahy. BIBLIOGRAFIE 585, 597, 745, 746, 07, 4, 4, 358, 45, 49, 47, 55, 580, 639, 650, 79, 746 MAPA ÚZEMÍ strana Ve sníïeninách se vytvofiila drobná ra elini tû s ra eliníkem bodlav m (Sphagnum cuspidatum) a bublinatkou jiïní (Utricularia australis). 6 Vzácnû se najde i prha arnika (Arnica montana), typická v âechách spí e pro vy í polohy. 7 Tfiepenitka pomnûnková (Hypholoma myosotis), velmi vzácná lupenatá nevelká houba se slizk m klobouãkem, rostoucí v hradnû v ra- elinících. PH 7 49

6 Stfiední âechy GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií prekambrické (neoproterozoické) pevné bfiidlice a buliïníky, které jsou odkryty ve starém lomu na severní stranû chránûného území. Odkryt úsek dokumentuje geomorfologicky ãlenité, mofiskou abrazní ãinností silnû opracované mofiské dno, na nûï nasedají hrubozrnné kfiídové (spodní turon) bazální konglomeráty s podpûrnou strukturou matrix, tvofienou bûlo ed mi jílovit mi prachovci s biodetritem a drobn mi fosforitov mi konkrecemi. Ty obsahují velké mnoïství zkamenûlin, pfiedev ím ústfiic. V lomu a jeho okolí jsou zcela pfiekryty antropogenními uloïeninami (naváïkou). V ostatní ãásti území jsou vyvinuty kambizemû s bohat m skeletem, v okolí vrcholu rankery a drobná kamenná mofie. KVùTENA Nevelké plochy skalnat ch svahû jsou osídleny Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) hnízdí v listnat ch a smí en ch lesích i v rozpt lené zeleni s v skytem star ích stromû s dutinami. Mochna píseãná (Potentilla arenaria) se sv mi listy hustû posázen mi hvûzdovit mi chlupy odolává suchu a vysok m teplotám na exponovan ch skalách. 3 Silicitov (buliïníkov ) kam k vyniká nad kfiídové sedimenty. xerotermními spoleãenstvy s pfievládající kostfiavou sivou (Festuca pallens) a mochnou píseãnou (Potentilla arenaria), na teráskách jsou ãasté rozchodníky jde o rozchodník tenkolist (Sedum boloniense) ar. ostr (S. acre). Rostou zde i nûkteré ménû nároãné druhy skalních stepí, napfi. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mafiinka psí (Asperula cynanchica) ãi pamûtník rolní (Acinos arvensis). Charakteristické je zastoupení acidofytû. Vût í pokryvnost mají na skalkách obrácen ch k severu nebo zastínûn ch napfi. kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii), chlupáãek (Pilosella sp.), kyselka obecná (Acetosella multifida) nebo zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia). Rovinaté a mírné jihozápadnû aï jihov chodnû orientované svahy s hlub í pûdou mezi buliïníkov mi v chozy zaujímají ne zcela uzavfiené porosty xerotermních trávníkû. Vyskytuje se tu kromû nûkter ch v e uveden ch druhû napfi. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), k. walliská (F. valesiaca), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), hlaváã edav (Scabiosa canescens), silenka u nice (Silene otites), máãka ladní (Eryngium campestre) a kavyl vláskovit (Stipa capillata). Roste zde vzácn pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus) s nápadn mi stfiíbfiit mi listy, kter zde v ak nekvete. V mezerách mezi trsy trav se uplatàují jarní efeméry v typickém spoleãenstvu se tu vyskytuje silnû ohroïen kfiivatec ãesk Pfiírodní památka KuchyÀka Zalesnûn suk na jihov chodním okraji obce Brázdim vkojetické pahorkatinû. Katastrální území: Brázdim (Gagea bohemica) spolu s rozrazilem ladním (Veronica dillenii), osívkou jarní (Erophila verna) apod. Trávníky jsou místy degradovány nûkter mi druhy vázan mi na ãast se lap (jílek vytrval Lolium perenne) a pronikáním ovsíku vyv eného (Arrhenatherum elatius). Dále jsou na KuchyÀce zastoupeny mezofilní aï semixerotermní trávníky a lada, které hostí i nûkteré vzácnûj í rostliny, napfi. oman britsk (Inula britannica) a zvonek klubkat (Campanula glomerata). Na plochém dnû jihozápadního lomu je na vût í plo e vyvinuta vegetace primitivních pûd s pfievahou mechû a li- ejníkû. Dal í formace jsou reprezentovány mlad mi lesními remízy nevhodné dfievinné skladby téï s v sadbami allochtonních dfievin, star mi ovocn mi sady, kfiovinami, lemov mi spoleãenstvy a ruderální vegetací. Nadmofiská v ka: 08 4,3 m V mûra: 3,87 ha Vyhlá eno: 997 Chránûn je buliïníkov kam k porostl teplomilnou vegetací. ZVÍ ENA Z ptákû byl zaznamenán napfi. slavík obecn (Luscinia megarhynchos), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe), koroptev polní (Perdix perdix), ãeãetka zimní (Carduelis flammea), dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), strakapoud mal (Dendrocopos minor) a vzácnû dudek chocholat (Upupa epops). Ze savcû zde Ïije zajíc polní (Lepus europaeus), jeïek západní (Erinaceus europaeus), rejsek obecn (Sorex araneus), lasice kolãava (Mustela nivalis) a dal í druhy. Z bezobratl ch byl pozorován napfi. otakárek fenyklov (Papilio machaon) nebo stfievlík hajní (Carabus nemoralis). Podrobn zoologick prûzkum dosud nebyl proveden, lze pfiedpokládat hodnotnou faunu bezobratl ch, zejména ve vrcholové partii se stepními porosty. BIBLIOGRAFIE 9, 46, 568, 049, 07, 84, 864 MAPA ÚZEMÍ strana PH 8

7 Okres Praha-v chod Pfiírodní rezervace Lipovka-Grado Les na labské terase u hájovny Lipovka, km na v chod od Káraného ve Staroboleslavské kotlinû. Katastrální území: Káran GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií kfiídové (spodní turon) písãité spongility, které pfiecházejí na severu území do vápnit ch slínovcû. Kfiídové usazeniny jsou pfiekryty mohutn mi náplavy tûrkopískû labsk ch teras, na nichï jsou uloïeny písky a fluviální hlíny. V místech, kde vycházejí k povrchu tûrkopísky, jsou vyvinuty arenické kambizemû s tendencí k vyluhování. V místech, kde je vy í pfiímûs povodàov ch hlín, je hnûdozem úïivnûj í a pfiechází do pseudoglejové hnûdozemû. V depresích v severní ãásti území jsou i fluvizemû, v mrtvém rameni pak zbahnûlé gleje s vloïkami hnilokalû. KVùTENA V chránûném území se uplatàuje nûkolik ve- Nadmofiská v ka: 7 73 m V mûra: 3,78 ha Vyhlá eno: 999 Území pfiírodní rezervace pfiedstavuje ãást rozsáhlého lesního komplexu na pravém bfiehu Labe zahrnujícího luïní lesy, habrové doubravy a bory na tûrkopískov ch náplavech Labe a Jizery. getaãních typû. Centrální ãást území pokr vají luïní lesy vzniklé z velké ãásti pfiirozenou obnovou na pasekách, opu tûn ch loukách a zazemnûn ch fiíãních ramenech. Na tûrkopískové terase jsou to charakteristicky vyvinutá spoleãenstva tvrdého luhu (Querco-Ulmetum). Ve stromovém patfie dominuje dub letní (Quercus robur), místy je hojnû zastoupen habr obecn (Carpinus betulus) nebo lípa malolistá (Tilia cordata), ãasto se uplatàují i dal í listnaté dfieviny, zejména jilm horsk (Ulmus glabra), a j. habrolist (U. minor), javor babyka (Acer campestre) ato- pol kanadsk (Populus canadensis) cizího pûvodu. Místy jsou vyvinuty i habrové doubravy s habrem a lípou malolistou (Tilia cordata), nûkteré porosty jsou pfiirozeného pûvodu na zbytcích vy ích teras, jiné vznikly kulturní degradací a poklesem hladiny spodní vody. Bylinné patro je charakteristické hojn m zastoupením geofytû. V jarním aspektu je hojná pfiedev ím sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), orsej jarní (Ficaria bulbifera), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina) a dymnivka dutá (Corydalis cava), vzácnûji se vyskytuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a kfiivatec men- í (Gagea minima). V letním aspektu pak pfievládnou nitrofilní druhy jako kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), matefika trojïilná (Moehringia trinervia), místy net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), a vyskytne se taktéï lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Zazemnûná fiíãní ramena pokr vají spoleãenstva mûkkého luhu (Alnion glutinosae) s dominující ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a hojn m zastoupením jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a topolu kanadského (Populus canadensis). âást lesních porostû, zejména v severní ãásti území a okrajov ch ãástech, byla pozmûnûna nebo pfiímo vznikla umûlou obnovou. Tyto porosty mají nepûvodní sloïení; vysoké zastoupení má borovice lesní (Pinus sylvestris), pfiítomn je smrk ztepil (Picea abies), dub ãerven (Quercus rubra) apod. Celé území je rozãlenûno nûkolika prûseky s jímacími studnûmi. Vegetace na tûchto prûsecích je vût inou velmi fiídká. Druhy luïního lesa zde doprovázejí druhy písãin, napfi. trávniãka obecná (Armeria elongata), smolniãka obecná (Steris viscaria), smldník ole níkovit (Peucedanum oreoselinum), nebo druhy teplomiln ch doubrav, napfi. tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), mochna bílá (Potentilla alba), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), smldník jelení (Peucedanum cervaria) akru tík modrofialov (Epipactis purpurata).pfiímo v rezervaci tyto prû- Pohled do tvrdého luhu (Querco-Ulmetum). Kru tík modrofialov (Epipactis purpurata) je druh ãasného léta. 3 Chroust maìalov (Melolontha hippocastani) je roz ífien m obyvatelem listnat ch lesû. Jeho larvy, které Ïijí pod zemí, mohou pfii pfiemnoïení váïnûji kodit mlad m stromkûm okusem kofienû. 3 PH 9 43

8 Stfiední âechy Mrtvé rameno Labe v jiïní ãásti území. 5 Hrachor jarní (Lathyrus vernus) tvofií jiï ãasnû letní aspekt luïního lesa. 6 a 7 Orsej jarní (Ficaria bulbifera) rozkvétá velmi ãasnû z jara. seky silnû zarûstají, pískomilná spoleãenstva se na nich udrïují dnes pfiedev ím v ochranném pásmu. Na písãit ch bfiezích mrtvého ramene Grado rostou na jednom z mála míst v republice pískomilné druhy jako tomkovice vonná (Hierochloë odorata) a jitrocel píseãn (Psyllium arenarium). Pfiímo ve vodû pak voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), rdest svûtl (Potamogeton lucens) stulík Ïlut (Nuphar lutea), na zamokfien ch okrajích pak ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), rozpuk jízliv (Cicuta virosa), Èovík koàsk (Rumex hydrolapathum), sevlák potoãní (Sium latifolium) a ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). Z dfievních hub byla kromû fiady obyãejn ch druhû nalezena napfi. i vzácná tvrdohouba dfievomor uhlov (Nemania carbonacea). ZVÍ ENA Ve star ch stromech Ïijí pralesní druhy hmyzu, napfi. velk, zelenû leskl zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa), robusní tesafiík piluna (Prionus coriarius), kovovû zelen, modr ãi bronzov tesafiík piïmov (Aromia moschata) nebo roháã obecn (Lucanus cervus). Z jin ch ekologick ch skupin broukû lze jmenovat bûïného stfievlíka vlhk ch stanovi È Carabus granulatus, z ménû nápadn ch broukû zde Ïijí nûkteré vzácné mykofilní lesní druhy. Z mot lû zde byl zaznamenán strakáã bfiezov (Endromis versicolora), hfibetozubec mni í (Odontosia carmelita), drsnokfiídlec dubov (Apocheima hispidaria), na su ích místech pfii lesních okrajích pfiástevník uïankov (Hyphoraia aulica) nebo perleèovec stfiíbropásek (Argynnis paphia). Z blanokfiídlého hmyzu je hojná modroãervená zlatûnka ohnivá (Chrysis ignita) a objevuje se zde i vzácná vosa Dioscoelius zonalis. Druhovû pestrá je fauna lesních a hájov ch ptákû vyskytuje se zde pu tík obecn (Strix aluco), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal (D. minor) nebo krutihlav obecn (Jynx torquilla). V roce 968 byl zaznamenán i mandelík hajní (Coracias garrulus). Pro okrajové ãásti lesa jsou typiãtí zpívající samci slavíka obecného (Luscinia megar- hynchos), v dutinách stromû hnízdí lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a oz vají se zde flétnové hlasy Ïluvy hajní (Oriolus oriolus). Z ménû bûïn ch oboj- ÏivelníkÛ b vá pozorována kuàka ohnivá (Bombina bombina). Z zji tûn ch druhû savcû je nejzajímavûj í v skyt hrabo íka podzemního (Microtus subterraneus). VYUÎITÍ Jako souãást pásu luïních lesû podél Labe má pfiírodní rezervace velk krajináfisk v znam. POZNÁMKA B valé chránûné území Lipovka bylo pfiehlá- eno na dne ní Lipovka-Grado. BIBLIOGRAFIE 376, 377, 38, 484, 64, 07,, 4, 860, 86 MAPA ÚZEMÍ strana PH 0

9 Okres Praha-v chod Pfiírodní památka Lom Chlum JiÏní úboãí kóty Chlum (440 m n. m.) s opu tûn m zatopen m lomem 800 m na jihov chod od Dolní Lomnice,, km západnû od Miro ovic na Úvalské plo inû. Katastrální území: Dolní Lomnice u Kunic Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,5 ha Vyhlá eno: 99 Hlubok, léta opu tûn a zatopen lom je ze tfií stran obklopen kulturním lesem; z jedné strany k nûmu pfiiléhá malá chatová kolonie. Jedná se o cenné refugium zvífieny v kulturní krajinû. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií granodiority stfiedoãeského plutonu. Vlastní plocha lomu je zatopena, v jeho okolí je Ïulové eluvium se svahov mi hlínami, na kter ch jsou vyvinuty kambizemû. KVùTENA PfieváÏnou ãást území porûstá vysazen smí en kulturní les tvofien kromû modfiínu opadavého (Larix decidua) stanovi ti odpovídajícími dfievinami. Bylinné patro je velmi fiídké a druhovû chudé, odpovídající kyselému substrátu. Lom v centrální ãásti je spontánnû zarostl náletov mi, zejména listnat mi dfievinami. Vodní vegetace není vyvinuta. ZVÍ ENA Îivoãichové jsou hlavním motivem ochrany území, které je cenn m refugiem chránûn ch a ohroïen ch druhû. Jsou zde poãetné a mohutné kolonie mravencû lesních, v lomu samotném a v okolních lesních porostech hnízdí fiada druhû ptákû vãetnû v ra velkého (Bubo bubo), datla ãerného (Dryocopus martius), strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius) a s. malého (D. minor). Vodní biotop, kter v ak nespadá do samotné pfiírodní památky a je vyhlá en pouze jako ochranné pásmo, je ob ván silnou populací introdukovaného raka bahenního (Astacus leptodactylus), pro obojïivelníky má jezírko vzhledem k prudk m bfiehûm omezen v znam. VYUÎITÍ Území je obãas vyuïíváno filmov mi táby. BIBLIOGRAFIE 07 Îulové skály lomu, v znaãné hnízdi tû ptactva, vãetnû v ra velkého. V r velk (Bubo bubo). PH 433

10 Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov podklad tvofií porfyrické biotitické Ïuly stfiedoãeského plutonu, které jsou místy proniknuty Ïílami pegmatitû. Vût ina plochy lomu je tvofiena skalním podkladem, místy jsou odvaly, na strmûj ích svazích rankery, na mírn ch svazích pak kambizemû. âást plochy lomu je zatopena. TÛÀky na dnû lomu zarûstají nûkolika pobfieïními druhy, napfi. zevarem vzpfiímen m (Sparganium erectum) nebo orobincem irolist m (Typha latifolia). Lom Na plachtû, s drobn mi tûàkami lemovan mi vrbou popelavou. 3 âolek velk (Triturus cristatus) je na ím nejvût ím druhem ãolka, vyskytuje se na vût inû na eho území, ale nikde není pfiíli hojn. V dobû páfiení mají samci na hfibetû v razn zubat lem. KVùTENA PfieváÏná ãást území je zarostlá rozvolnûnou vegetací charakteristickou pro spontánní sukcesi na mûlk ch pûdách skalek a teras na Ïivinami chud ch substrátech s obãasn mi vzrostl mi náletov mi dfievinami zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula). TÛÀky na dnû lomu jsou silnû vys chavé, obklopené vrbou popelavou (Salix cinerea) av. jívou (S. caprea) a postupnû zarûstající nûkolika bûïn mi vlhkomiln mi druhy, jako je orobinec irolist (Typha latifolia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), zblochan vzpl vav (Glyceria fluitans), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum) a kaluïník ruchov (Peplis portula). Ve vegetaci lomu se silnû uplatàuje téï tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a mnohé ruderální druhy. Okraje chránûného území a ãást ochranného pásma jsou ovlivnûny vzrostlou v sadbou trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a doprovodn mi nitrofilními druhy. ZVÍ ENA Celé území je dûleïit m refugiem drobné fauny, v tûních se vyskytuje fiada druhû bezobratl ch vázan ch na vodu. Mimofiádn je v znam lokality jako refugia obojïivelníkû v dobû rozmnoïování tu mûïeme vidût stovky ãolkû obecn ch (Triturus vulgaris), kunûk obecn ch (Bombina bombina), skokanû tíhl ch (Rana dalmatina) a s. hnûd ch (R. temporaria), v men ím mnoïství se tu vyskytuje vzácn ãolek velk (Triturus cristatus) arosniãka zelená (Hyla arborea); úpln v ãet doplàují je tû zelení skokani (Rana synkl. esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo) ar. zelená (B. viridis). Z plazû zde lze zastihnout je tûrku obecnou (Lacerta agilis) auïovku obojkovou (Natrix natrix). VYUÎITÍ Území není v souãasné dobû vyuïíváno. BIBLIOGRAFIE 53, 64, 07, 84 Pfiírodní památka Lom Na plachtû Mal opu tûn jámov lom severozápadnû pod vrcholem kóty Na plachtû (39, m n. m.), 500 m jiïnû od okraje Tfiebohostic na Úvalské plo inû. Katastrální území: Tfiebohostice u kvorce Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,79 ha Vyhlá eno: 990 Jedná se o b val, spontánnû zarûstající Ïulov lom s mûlk mi tûàkami sycen mi sráïkovou vodou. V znamné refugium obojïivelníkû PH

11 Okres Praha-v chod Pfiírodní rezervace Máslovická stráà Zalesnûn severní svah hluboko zafiíznutého údolí Máslovického potoka v délce km od skály nad Vltavou (zvané Choã) aï po okraj obce Vodochody ve Zdibské tabuli. Katastrální území: Máslovice, Vodochody GEOLOGIE Skalní podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) pevné bfiidlice a bazal- Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,3 ha Vyhlá eno: 999 Pfiedmûtem ochrany jsou spoleãenstva skalních stepí na v chozech spilitû. ty (spility). Na mnoha místech vystupují pfiirozené i umûle vytvofiené skalní v chozy a jejich fragmenty. PÛdy jsou mûlké, skeletovité, typu eubazick ch rankerû aï rendzin. KVùTENA RÛznû velké bezlesé plochy se stfiídají s pfieváïnû druhotn mi lesními porosty. Na strm ch skalních svazích (hlavnû na Choãi) se vyskytuje vegetace skal a skalních tûrbin. Typick m pfiedstavitelem je hojná tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). Vegetace skal se prolíná s mezerovitou vegetací such ch trávníkû na skalnat ch svazích. Tyto trávníky s dominantní kostfiavou sivou (Festuca pallens) tvofií pfievládající vegetaãní kryt na mírn ch i pfiíkfiej- ích bezles ch svazích a pfiedstavují bohatá spoleãenstva popsaná jako Alysso montani-potentilletum arenariae s celou fiadou vzácn ch druhû rostlin, z nichï mûïeme zmínit napfi. tafiinku horskou (Alyssum montanum), bûlozáfiku liliovitou (Anthericum liliago), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), lociku vytrvalou (Lactuca perennis), kufiiãku tûtinkatou (Minuartia setacea), chlupáãek hadincov (Pilosella echioides), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), koniklec luãní ãesk Svahy údolí Máslovického potoka tvofií pevné neoproterozoické bfiidlice a bazalty. Na teráskách je vyvinuto xerotermní spoleãenstvo Alysso montani-potentilletum arenariae. Kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea) se uchytí ve spárách skal spoleãnû s netfieskem v bûïkat m (Jovibarba globifera). 3 Koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) je stfiedoevropsk m endemitem pfieváïnû fiíãních údolí. 3 PH 3 435

12 Stfiední âechy 4 5 (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a pry ec siv (Tithymalus seguierianus). Na tûchto 4 PrÛhled do údolí, v popfiedí tafiice skalní (Aurinia saxatilis) ako- niklec luãní ãesk. 5 Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) je vzácn druh subkontinentálního roz ífiení, roste v trávnících s kostfiavou walliskou. 6 BaÀka velkokali ná (Sarcosphaera coronaria), nápadná vfieckov trusná houba s dosti velk mi polopodzemními plodnicemi, které se nahofie hvûzdicovitû otevírají. Je velmi vzácná, roste hlavnû na zásadit ch pûdách. místech mûïeme nalézt velmi vzácnou bfiichatkovitou houbu hvûzdovku Pouzarovu (Geastrum pouzarii), h. bradavkatou (G. corollinum) afiadu dal ích bfiichatek. Z vfieckov trusn ch hub tam byla zji tûna baàka velkokali ná (Sarcosphaera coronaria). Na skalních v chozech tu vzácnû roste kriticky ohroïen mech Schistidium flaccidum, teprve nedávno znovu ovûfien. Suché trávníky na skalách stfiídají jarní efeméry a sukulenty. Na spilitech se uplatàují nûkteré fiídce se vyskytující bazifilní terofyty, napfi. huseník ou kat (Arabis auriculata) nebo rozrazil ãasn (Veronica praecox), neutrální nebo slabû kyselé horniny hostí mj. rozrazil ladní (Veronica dillenii) a silnû ohro- Ïen kfiivatec ãesk (Gagea bohemica). Na trávníky na skalách navazují porosty kostfiavy walliské (Festuca valesiaca) na hlub ích pûdách. Tam, kde zaujímají vût í plochy jsou ãasté i kavyly k. vláskovit, (Stipa capillata), k. IvanÛv (S. joannis), a k. sliãn (S. pulcherrima), vzácnû se objeví i k. tenkolist (S. tirsa). Ke kostfiavov m trávníkûm patfií i sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum), silenka u nice (Silene otites) a na otevfienûj ích místech ostfii- ce drobná (Carex supina). Na pohybliv ch sutích jsou vyvinuta spoleãenstva s v znaãnou konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium). V lemu teplomiln ch kfiovin se vyskytuje oman srstnat (Inula hirta). Pfiirozenou lesní vegetaci pfiedstavují suèové lesy s javorem (Acer platanoides), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) a habrem obecn m (Carpinus betulus), na skalních svazích s fragmenty zakrsl ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) nebo pion rsk mi porosty bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Znaãnou ãást plochy rezervace zaujímají nevhodné nepûvodní lesní porosty. Jde o v sadby borovice ãerné a akátu a vzácnûj ího jasanu zimnáfie (Fraxinus ornus) se silnû degradovan m bylinn m patrem. V blízkosti areálu V zkumného ústavu vãelafiského jsou také vysazeny cizokrajné druhy kefiû. ZVÍ ENA Území hostí v znamné xerotermní zoocenózy, bohatû zastoupení jsou pfiedev ím bezobratlí. VYUÎITÍ Území není nijak vyuïíváno, dokonce pro svou ponûkud obtíïnûj í pfiístupnost ani turisticky. POZNÁMKA Území je jiï od 9. století známé jako v znaãná botanická lokalita, aniï bylo popsáno v soubornûj í studii. BIBLIOGRAFIE 89, 56 MAPA ÚZEMÍ strana PH 4

13 Okres Praha-v chod 3 né pûdû zaznamenána zemûïluã obecná (Centaurium erythraea). Pfiírodní památka U skal âást území na levém svahu údolí V moly a na pfiilehlé plo inû s mal mi opu tûn mi lomy 300 m jiïnû od Vy ehofiovic a 3,5 km jihozápadnû od Mochova na Úvalské plo inû. Katastrální území: Vy ehofiovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,8 ha Vyhlá eno: 986 Soubor mal ch, léta opu tûn ch lomû zarostl ch náletov mi a vysazen mi dfievinami je svûtovû proslulou unikátní a druhovû velmi bohatou lokalitou zkamenûl ch kfiídov ch (cenoman) rostlin. GEOLOGIE Geologick podklad tvofií sedimenty svrchní kfiídy (sladkovodní cenoman) kaolinitické pískovce a jílovce. Pfied obdobím cenomanské mofiské záplavy zde byla soustava jezer, na jejichï bfiezích rostla bohatá flóra. Klima bylo v té dobû velmi teplé, takïe se mezi rostlinami nachází fiada teplomiln ch druhû (napfi. eukalypty, magnolie, krednerie a dal í). Nálezy organismû se soustfieìují pfiedev ím do tmav ch jílovcû s velk m podílem uhelné hmoty, ménû se nacházejí v pískovcích. Vzácnû byly objeveny také zbytky mlïû (rod Unio) a otisky hmyzu. ProtoÏe vúzemí existovala fiada lomû, uplatàuje se na povrchu pfiedev ím materiál hald, kter je tvofien promí en mi cenomansk mi horninami se spra ov mi hlínami a humusem. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. Vminulosti byl odtud znám vzácn stfievlíãek Leistus montanus. VYUÎITÍ Hlavní lomové stûny jsou dnes patnû pfiístupné, neboè jsou silnû zarostlé. Z tohoto stavu plyne nutnost odstranit nálet dfievin alespoà z ãásti lomové stûny na jihozápadû poblíï silnice do Vy ehofiovic. Území není v souãasné dobû vyuïíváno. BIBLIOGRAFIE 64, 66, 945, 07, 833, 839 KVùTENA Území je zarostlé v sadbami a vzrostl m spontánním náletem nûkolika druhû jehliãnat ch a listnat ch dfievin. V podrostu a na svûtlinách se uplatàuje pfiibliïnû 60 druhû bûïn ch bylin, z velké ãásti ruderálního charakteru. Ze zajímavûj ích druhû byla na obnaïe- Malé zarûstající lomy jsou proslul m nalezi tûm kfiídov ch zkamenûlin. ZemûÏluã obecná (Centaurium erythraea) je jedním z mála zajímavûj ích druhû rostlin na této geologické lokalitû. 3 Kmen stromovité kapradiny Oncopteris nettwallii. PH 5 437

14 Stfiední âechy Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) bazalty (spility), droby a silicity (buliïníky), které ãasto vystupují jako skalní v chozy ve svazích nárazového úseku vltavského údolí. ProtoÏe skalní defilé je celkovû orientováno k západu, vznikají na bocích skalních roklí svahy orientované k jihu a k severu. Na svazích se vytváfiejí ãetné sutû, místy stmelené vyluãovan m uhliãitanem vápenat m. Jsou zde mûlké pûdy od skalních rankerû aï po kambizemû s vysok m obsahem skeletu, místy se objevují ostrûvky rendzin a pararendzin. KVùTENA Vúzemí rostou pestrá spoleãenstva rostlin na rûz- Podobnû jako pûchava se k postglaciálním reliktûm poãítá i dvoj- títek hladkoplod (Biscutella laevigata). Vûtru ické rokle Pásmo strm ch, skalnat ch, místy zalesnûn ch svahû na pravém svahu údolí Vltavy pod západním okrajem zástavby Vûtru ic mezi kótou 87,5 m n. m. a kótou 78,4 m n. m. na severu. Katastrální území: Vûtru ice u Klecan Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,7 ha Vyhlá eno: 969 Spilitové, bfiidlicové a buliïníkové skalní hfibety arokle porûstají rozmanit mi rostlinn mi spoleãenstvy. Mozaiku porostû tvofií pûchava vápnomilná a spoleãenstva skalních a drnov ch stepí avfiesovi È. imprimatur nû úïivn ch substrátech (od vápnomiln ch spoleãenstev na spilitech aï po chudá spoleãenstva na bfiidlicích a buliïnících). Hranice mezi tûmito spoleãenstvy jsou v návaznosti na mûnící se horninov podklad a v raznou morfologii rûznû sklonûn ch a orientovan ch srázû náhlé a ostré. Na jiïních svazích se uplatàují spoleãenstva skalních spár (Asperulo-Festucetum pallentis) s tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), kostfiavou sivou (Festuca pallens) a svízelem siv m (Galium glaucum). Na severních svazích na v chozech spilitu roste spoleãenstvo Primulo veris-seslerietum calcariae s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum). Na vrcholov ch plo inkách s hlub í pûdou jsou vhodné podmínky pro spoleãenstvo s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), kavylem Ivanov m (Stipa joannis), k. vláskovit m (S. capillata) a hojn mi jednolet mi druhy. V roklích jsou spoleãenstva teplomiln ch lemû (Geranion sanguinei) s tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), kakostem krvav m (Geranium sanguineum) nebo tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria). Na minerálnû chud ch bfiidlicích a buliïnících se vegetace dramaticky mûní. ZÛstávají je tû ochuzená spoleãenstva s tafiicí skalní a kostfiavou sivou, ale ostatní druhovû bohatá vegetace je nahrazena porostem vfiesu (Calluna vulgaris) a metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa) s vtrou en mi chlupáãky a jestfiábníky. Vûtru- ické rokle jsou bohatou lokalitou v znaãn ch xerotermních druhû rostlin, která pfiedstavuje v údolí Vltavy spojnici mezi xerotermní kvûtenou âeského krasu, Polabí a âeského stfiedohofií. Z poãetn ch v znaãn ch druhû jmenujme je tû vlnici chlupatou (Oxytropis pilosa), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), ãesnek tuh (Allium strictum), rohatec rûïkat (Glaucium corniculatum), zárazu vy í (Orobanche elatior), z. upinatou (O. artemisiae-campestris), zárazovku píseãnou (Phelipanche arenaria), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), violku píseãnou (Viola rupestris) a kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), v minulosti se vzácnû vyskytl i k. tenkolist (S. tirsa), stále tu roste ostfiice drobná (Carex supina), tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa), kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea) a hlaváã edav (Scabiosa canescens). Ze stopkov trusn ch hub byla z lupenat ch zji tûna vzácná pozemní polniãka stepní (Agrocybe stepposa) a z bfiichatek velmi vzácn druh hvûzdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii). ZVÍ ENA Území je historick m a potenciálním hnízdi tûm sokola stûhovavého (Falco peregrinus) araroha velkého (Falco cherrug), poslední spolehliv údaj je z roku 93. Není vylouãeno, Ïe po nedávném vysazení velk ch sokolovit ch dravcû v Praze za úãelem pfiirozené regulace stavû zdivoãel ch holubû tu nûkter z nich znovu zahnízdí. V minulosti zde Ïila populace je tûrky zelené (Lacerta viridis), ale pokus o reintrodukci v roce 976 se nezdafiil lze pfiedpokládat, Ïe vysazené je tûrky podlehly predaãnímu tlaku po tolek obecn ch (Falco tinnunculus), kter ch ve zdej ích skalách hnízdí nûkolik párû. UÏovka hladká (Coronella austriaca) zde naopak stále pfieïívá. Velmi bohatá je fauna bezobratl ch, vázaná na v slunné skalní biotopy. Podrobnûji zkoumáni byli mûkk i, ktefií v minerálnû bohaté spilitové ãásti chránûného území vytváfiejí hodnotné spoleãenstvo se stepními druhy Granaria frumentum a Chondrula tridens. Zajímav je v skyt plïe Pupilla sterri, jinak vázaného na karbonátové podklady, a pfiíbuzného druhu P. triplicata, reliktû glaciálních stepí. Z mot lû se zde napfi. vyskytuje v âechách velmi vzácná nesytka bodalková (Synanthedon stomoxiformis) a otakárek ovocn (Iphiclides podalirius). Z pavoukû zde byl zaznamenán teplomiln druh cedivky Titanoeca quadriguttata. VYUÎITÍ Skalnaté stránû byly v minulosti vyuïívány jako pastvina. Je tû v polovinû 9. století bylo celé území holé a vyuïívané k pastvû koz. PÛvodní lesní porosty byly pouze na okrajích skal. Les byl m cen a ponechán jako pafiezina, ale 438 PH 6

15 Okres Praha-v chod 3 systematicky na nûm nebylo hospodafieno. V sadby borovice ãerné a akátu byly ru iv m prvkem a její dûsledky se projevují dodnes. V posledních letech jsou porosty v sadeb borovice ãerné a akátu asanovány, a to pfiedev ím v místech, kde ovlivàují vegetaci skalních stepí. POZNÁMKA Pfiirozen mi lesními spoleãenstvy skal by byly teplomilné doubravy, ve vlhk ch záfiezech skal pak habrové doubravy. Ty v ak byly pfii dlouhodobém osídlení krajiny zcela odstranûny. Teplomilné kfioviny s tfie ní kfiovitou a vysázenou mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb) jsou roz ífieny na okrajích skalních hfibetû. Les na Vûtru- ick ch skalách byl zaloïen na poãátku 0. století v rámci zalesàovací akce b valého rakouského státu na neproduktivních vltavsk ch stráních, jejichï sutû zaná ely koryto fieky. Ve stejné dobû pravdûpodobnû vznikl i sousední les vy ehradské kapituly av zkumného ústavu vãelafiského, kde byl vysazen zejména Monumentálním defilé Vûtru- ick ch roklí na pravém bfiehu Vltavy konãí jiïnû od Kralup kaàon Dolního Povltaví, zafiíznut do neoproterozoick ch bazaltû, drob a silicitû. 3 Tafiice skalní (Aurinia saxatilis) je druhem strm ch skal fiíãních údolí ve stfiedních âechách, dává pfiednost kompaktním skalním stûnám, do jejichï spár zapou tí dlouhé kofieny. PH 7 439

16 Stfiední âechy 4 5 akát. Dal ím dosazen m a v té dobû oblíben m druhem byla borovice ãerná (Pinus nigra) azkfiovin mahalebka. Podél fieky byl pfied její regulací zachován úzk pás údolního luhu, jehoï kontinuita je pfieru ena regulovan m a zpevnûn m bfiehem. BIBLIOGRAFIE 39, 79, 64, 049, 07, 3, 33, 34, 37, 395, 48, 749, 809, 80 MAPA ÚZEMÍ strana Rohatec rûïkat (Glaucium corniculatum) je velice vzácn, ohro- Ïen druh. 5 Pûchava vápnomilná (Sesleria albicans) nachází na spilitech stejnû pfiíznivé podmínky jako na vápencích. 6 Vûtru ické rokle jsou nejen ukázkou bohaté pfiírody skal a skalních stepí, ale i romantick m prvkem v krajinû dolního Povltaví. 7 Porost kavylu Ivanova (Stipa joannis), ve kterém prosvítá bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago) atfiemdava bílá (Dictamnus albus) PH 8

17 Okres Praha-v chod Pfiírodní park Velkopopovicko Vyhlá en v roce 993 Okresním úfiadem Praha-v chod na Úvalské plo inû na plo e 7 ha. Pfiírodní park leïí v povodí Mokfianského a Kfiivoveského potoka mezi Velk mi Popovicemi a ehenicemi v dolním Posázaví. Území budují jednak kyselé biotitické Ïuly, jednak bazické gabrodiority. Ty tvofií vût í plochy na sever od Lojovic a na jih od Mokfian. Krajina se vyznaãuje pomûrnû pestfie ãlenit m pahorkatinn m georeliéfem, v nûmï se stfiídají lesnatá návr í prostoupená celou sítí údolí, která jsou na severu více rozevfiená a pfii úpatí vrchû odlesnûná, zatímco na jihu se zahlubují a tvofií sevfiená lesnatá údolí. PÛvodní lesní kryt pozûstával z dubohabfiin (Melampyro-Carpinetum) v teplej ích niï ích polohách a z bikov ch doubrav (Luzulo albidae-quercetum) ve vy ích okrscích s chud ími pûdami, k nimï se druïily men í okrsky lipov ch buãin (Tilio cordatae-fagetum). Porosty tohoto rázu se zde zachovaly jen ve zbytcích, neboè byly z vût í ãásti nahrazeny smrkov mi a místy i borov mi v sadbami. V území se nenacházejí Ïádné maloplo nû chránûné objekty a jeho flóra i fauna pfiedstavuje ukázku bûïné stfiedoãeské pahorkatiny na hlubinn ch vyvfielinách. Hlav- ní hodnota území je krajináfiská, neboè jde o harmonickou krajinu, v níï se pestfie stfiídají pomûrnû velké plochy lesû s obdûlan mi okrsky a roztrou en mi drobn mi sídli ti. Kromû nûkolika lomû na gabrodiorit zde nejsou vût í prûmyslové objekty ani velké komunikace. Jde o rekreaãní zázemí Prahy s roztrou- en mi chatami, které zatím netvofií vût í zástavby, i ãetn mi rekreaãními chalupami. Váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum) roste místy podél cest a ve zbytcích listnat ch lesû a ukazuje na pûvodní spoleãenstva habrov ch a lipov ch doubrav. Mírná lesnatá návr í, úvaly s lukami a men ími poli, stromy a kfioviny na mezích zpestfiují krajinu Velkopopovicka, která je v znamn m rekreaãním zázemím Prahy. PH 9 44

18 Stfiední âechy VùTRU ICKÉ ROKLE STR. 438 MÁSLOVICKÁ STRÁ STR. 435 KUCHY KA STR PH 30

19 Okres Praha-v chod BOÎKOVSKÉ JEZÍRKO STR. 45 LIPOVKA-GRADO STR. 43 HLUCHOV STR. 46 PH 3 443

20 Stfiední âechy KLÁNOVICK LES-CYRILOV STR PH 3

21 Okres Praha-v chod Památné stromy. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. BoÏkov u Mnichovic, p. ã. 930/, u kfiíïku, U BoÏích muk, u silnice na Mnichovice. O: cm, Vs: 5 m, S: 0 let.. Dub letní, dva stromy, k. ú. Brand s nad Labem, p. ã. 44/, na Ïidovském hfibitovû. O: 368, 374 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 3. Dub letní, skupina stromû a jasan ztepil, k. ú. Brand s nad Labem, p. ã. 38, na hfibitovû. O: duby 96, 304 cm, jasan 85 cm, Vs: duby 0,5 m, jasan 8 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá a skupina (pûvodnû 3) vrb pfiekrásn ch, k. ú. Brázdim, p. ã. 705/4, v dolní ãásti návsi pod pomníkem padl m. O: lípa 5 cm, vrby 43, 505 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 5. Vrba pfiekrásná (Salix elegantissima), k. ú. Brázdim, p. ã. 705/6, u pomníku padl m. StromÛm byly pfii o etfiení radikálnû redukovány koruny, jiï doïívají. O: cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 6. Javor mléã, skupina stromû a lípa malolistá, k. ú. âelákovice, p. ã. 9/, zahrada domu ã. p. 9, b val dvûr Ráj, naproti obecnímu úfiadu. O: javory 4, 40 cm, lípa 85 cm, Vs: 9 m, S: 0 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âelákovice, p. ã. 580, pfied vchodem do dûkanského kostela, ul. Na Hrádku. O: 4 cm, Vs: 8 m, S: asi 40 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. âelákovice, osada ZáluÏí, p. ã. 4, u zvoniãky z roku 860 na návsi. O: 66 cm, Vs: 5 m, S: 40 let. 9. Jasan ztepil, k. ú. âestlice, p. ã. 443/4, proti kole na návsi vpravo od autobusové zastávky. O: 95 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 0. Jasan ztepil, k. ú. âestlice, p. ã. 69, u kostela. O: 33 cm, Vs: 8 m, S: 0 let.. Jírovec maìal, k. ú. âestlice, p. ã. 443/5, nejvût í ze skupiny u pomníku padl m, na návsi. O: 46 cm, Vs: 5 m, S: 90 let.. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. âestlice, p. ã. 443/5, u sochy sv. Václava. Pravdûpodobnû vlivem úmyslného po kození chemikálií stromy odumfiely, ochrana zru ena záfií 003. O: 96, 4, 6, 70 cm, Vs: 7 m, S: 0 let. 3. Topol ãern, k. ú. Dehtáry, p. ã. 86, u rybníka pfii polní cestû. patn zdravotní stav. O: 49 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 4. Javor klen, skupina stromû, k. ú. Dobfiejovice, p. ã. 8/3, v rohu uzdi v zahradû za po tou. O: 38, 30 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Dobfiejovice, p. ã. 69, u zvoniãky z roku 879, naproti domu ã. p. 4. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Dobfiejovice, p. ã. 560/, ve skupinû dal ích stromû u chaty ã. 37, u b valé rasovny. O: 387 cm, Vs: m, S: 00 let. 7. Topol bíl, k. ú. Dobfiejovice, p. ã. 53/58, u vstupu na hfii tû, pfii hlavní silnici. O: 44 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 8. Topol ãern, k. ú. Dobfiejovice, p. ã. 53/59, zahrada u domu ã. p. 44, u hlavní silnice. O: 50 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 9. Jasan ztepil, k. ú. Dfievãice u Brand sa nad Labem, p. ã. 47, na hfibitovû, pûvodnû zde byly dva stromy, druh pokácen 993. O: 6 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Dfievãice u Brand sa nad Labem, p. ã. 47, podél hfibitovní zdi u silnice do Svémyslic, pûvodnû 0 stromû, dnes jich zb vá pouze 6, jedna vpravo od vchodu, pût vlevo od vchodu na hfibitov. O: cm, Vs: 4 m, S: dvû z lip mlad í, ostatní asi 30 let.. Lípa malolistá, k. ú. Herink, p. ã. 387/8, u silnice u transformátoru. O: 80 cm, Vs: 4 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. Hrusice, p. ã. 535, vpravo u vchodu na hfibitov (nejvût í ze stromofiadí po obou stranách vchodu). O: 365 cm, Vs: m, S: 0 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Hrusice, p. ã. 8/7, u cesty mezi kostelem a farou. O: 355 cm, Vs:,5 m, S: 8 let. 4. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Hrusice, p. ã. 50, u BoÏích muk z roku 893 pfii v jezdu z obce smûrem na Mnichovice. O: 70, 46 cm, Vs: 0 m, S: let. 5. Dub letní, k. ú. Husinec u eïe, p. ã. 83/, v areálu Ústavu jaderného v zkumu. O: 50 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Jen tejn, p. ã. 46/, západní bfieh rybníka. O: 358 cm, Vs: 5 m, S: asi 70 let. 7. Jírovec pávie (Aesculus pavia), k. ú. Jirny, p. ã. na západním prostranství pfied kostelem. O: 30 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Jirny, p. ã. 685, jiïní a v chodní bfieh rybníka. O: prûmûrnû 00 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 9. Dub letní, k. ú. Kali tû u Ondfiejova, osada Poddubí, p. ã. 665/, u cesty pfii louce proti hostinci, je pod ním laviãka. O: 335 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 30. Dub letní, dva soliterní stromy, k. ú. Kali tû u Ondfiejova, osada Poddubí, p. ã. 679, na pozemku u chaty ã. 0404, jeden u asfaltové cesty, druh u plotu zahrady smûrem k Sázavû. O: 306, 94 cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kali tû u Ondfiejova, p. ã., u domu ã. p.. O: cm, Vs: 7 m, S: 0 let. 3. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Kali tû u Ondfiejova, osada Poddubí, p. ã. 635, proti ã. p. 4, u stodoly. O: 5, 73 cm, Vs: m, S: 0 let. Dub letní, tzv. ÎiÏkÛv, u My lína. PH

22 Stfiední âechy 33. Dub letní, k. ú. Káran, p. ã. 878/, okolí b valého hrádku OpoãeÀ, na okraji louky V dobrém pivû, u transformátoru, chatová osada severov chodnû od obce. O: 48 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 34. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Káran, p. ã. 89/, okolí b valého hrádku OpoãeÀ, u chaty ã. 044, chatová osada severov chodnû od obce. O: 538, 367 cm, Vs: 8 m, S: 340 let. 35. Hru eà obecná, k. ú. Klokoãná, p. ã. 54/, U hru ky, okraj remízu u chatové kolonie, velmi patn zdravotní stav, ponechána na doïití. O: 6 cm, Vs: 0 m, S: 40 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Klokoãná, p. ã. /3 pfied ã. p., u silnice. O: 339 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 37. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Klokoãná, p. ã. 9, u zvoniãky u silnice nedaleko rybníãku. O:, 0 cm, Vs: m, S: 50 let. 38. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Kunice u íãan, p. ã. 6/, u kostela. O: 9, 0 cm, Vs: m, S: 70 let. 39. Dub letní, k. ú. Láznû Tou eà, p. ã. 69/ 74/, pod svahem b valého hradi tû, po cestû od âelákovic u kfiíïku vpravo k vodárnû, podél lesa poblíï tûnû, na rozhraní dvou pozemkû. O: 498 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 40. Javor babyka, k. ú. Láznû Tou eà, p. ã. 0/, u vchodu do zahrady domu ã. p. 87, pravdûpodobnû zbytek pûvodního luïního porostu. Dnes ve patném zdravotním stavu. O: 80 cm, Vs: 6 m, S: 0 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Láznû Tou eà, p. ã. 448, u kostela pfied zastávkou autobusu, nejvût í ze skupiny tfií. O: 66 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. Lípa malolistá v Mû icích. 4. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Láznû Tou eà, p. ã. 48, u kamenného kfiíïe pfied nádraïím. O:, 7 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 43. Lípa malolistá, stromofiadí 3 jedincû, k. ú. Láznû Tou eà, p. ã. 9/, náves, podél chodníku kolmého na hlavní silnici. O: 30 0 cm, Vs: m, S: 0 let. 44. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Lensedly, p. ã. 330/, náves, kolem zvoniãky. O: 340, 74, 44, 04 cm, Vs: 0 m, S: 40 let. 45. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Lensedly, p. ã. 0/6, u kfiíïku z roku 846 pfii silnici Lensedly Turkovice. PÛvodnû tfii stromy, jeden ze dvou zb vajících v hor ím zdravotním stavu. O: 45, 8 cm, Vs: 8 m, S: 59 let. 46. Dub letní, k. ú. Lojovice, samota Dub, p. ã. 393, u b valé hospody Na dubu. O: 307 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 47. Dub letní, k. ú. Lojovice, samota Dub, p. ã. 387/, hráz b valého rybníka (u Krámsk ch), po pravé stranû cesty smûrem na Lojovice. O: 54 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 48. Jasan ztepil, k. ú. Lojovice, samota Dub, p. ã. 48, dvûr statku ã. p., pravdûpodobnû nejvût í jasan v okrese. O: 450 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 49. Lípa malolistá, k. ú. LouÀovice, p. ã. 494/3, zahrada domu ã. p. 67. O: 398 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 50. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Mû ice u Prahy, p. ã. 9, v b valém zámeckém parku za nemocnicí. Dne do lo k pádu tohoto stromu, jiï neexistuje. O: 509 cm, Vs: m, S: 60 let. 5. Dub letní, k. ú. Mû ice, p. ã. 50/4, v blízkosti ãistiãky odpadû amû ického rybníka. O: 509 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Mû ice u Prahy, p. ã. 5, proti ã. p. 3, u autobusové zastávky na kfiiïovatce Líbeznice Mû ice Mratín. O: 43 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 53. Lípa velkolistá, k. ú. Mû ice u Prahy, p. ã. 8/, u b valé hájovny ã. p. 8 (z hlavní silnice odboãit u obecního úfiadu vpravo). O: 306 cm, Vs: 8 m, S: 30 let. 54. Jasan ztepil, k. ú. Mnichovice u íãan, p. ã. 480, na hrázi urybníãku. O: 9 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 55. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Mnichovice u íãan, p. ã. 68/3, mezi novou kolou a poïárním domem, na místû b valého hfibitova. U jedné z lip v r. 003 zru ena ochrana ponecháno torzo. O: cm, Vs: m, S: 0 let. 56. Topol ãern, k. ú. Mnichovice u íãan, p. ã. 704/, u skladu Stavebnin, u zatáãky silnice Mnichovice Miro ovice. O: 530 cm, Vs: m, S: 00 let. 57. Jírovec maìal, k. ú. Mratín, p. ã., u kaple. O: 37 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 58. Javor klen, k. ú. Mstûtice, p. ã. 98/, u nádraïí pfied restaurací. O: 390 cm, Vs: 7 m, S: 70 let. 59. Dub letní ÎiÏkÛv, k. ú. My lín, p. ã. 5/4, na dvofie pfii b valém statku na jihov chodním konci obce. O: 68 cm, Vs: 6 m, S: 650 let. 60. Topol ãern, k. ú. Nehvizdy, osada Nehvízdky, p. ã. 75, u rybníka u silnice do ZáluÏí. Rozlomen vichfiicí v r. 990 a následnû pokácen. O: 460 cm, Vs: m, S: asi 0 let. 6. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Ondfiejov u Prahy, p. ã. 83/, pfied vchodem do kostela sv. imona a Judy. O: 438, 39 cm, Vs: 6 m, S: 5 let. 6. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Ondfiejov u Prahy, p. ã. 555/5, u kfiíïku u silnice od Turkovic. O: 08, 8 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 63. Jírovec maìal, k. ú. Pacov u íãan, p. ã. 447/, na návsi pfied domem ã. p. 47. O: 84 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 64. Lípa malolistá, k. ú. Pacov u íãan, p. ã. 447/, na návsi pfied domem ã. p. 64 v blízkosti chránûného jírovce. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 65. Jilm horsk, k. ú. Polerady u Prahy, p. ã. 57, dvûr domu ã. p. 4. O: 34 cm, Vs: m, S: 50 let. 66. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Polerady u Prahy, p. ã. 446 PH 34

23 Okres Praha-v chod 36, u rybníka u obecní váhy. O: 05, 40 cm, Vs: 8 m, S: let. 67. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Polerady u Prahy, p. ã. 375, v postranní uliãce smûrem do polí pfied ã. p. 3. O: 4, 7 cm, Vs: 5 m, S: asi 30 let. 68. Dub letní, k. ú. PostfiiÏín, p. ã. 94, u silnice na Zlonãice. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 69. Vrba bílá pfievislá, k. ú. Pfiezletice, p. ã. 94/, u rybníka u silnice do cukrovaru. O: 395 cm, Vs: 6 m, S: 0 let. 70. Buk lesní dubolist, k. ú. íãany u Prahy, p. ã. 468/3, na lokalitû Gajdovka v íãanech, v pfiední ãásti zahrady. V âeské republice se vyskytuje pouze nûkolik málo exempláfiû tohoto druhu. O: 9 cm, Vs: 6 m, S: let. 7. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. íãany u Prahy, p. ã. 695/, po pravé stranû ulice Jizerská ve smûru k ul. Otavské. O: 45, 5, 50, 70 cm, Vs: 5 m, S: let. 7. Lípa fiapíkatá (Tilia petiolaris), skupina stromû, k. ú. íãany u Prahy, p. ã. 468/6, na lokalitû Gajdovka v íãanech, pravá stfiední ãást zahrady u vstupu na levé stranû b valé hospodáfiské budovy. O: 365, 80 cm, Vs: 6, 7 m, S: 0 50 let. 73. Jasan ztepil, skupina stromû, k. ú. Sluhy, p. ã. 437/, u autobusové zastávky. O: 83, 5 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 74. Dub letní pyramidální, k. ú. Stará Boleslav, p. ã. 675, na zahradû b valé rezidence (naproti restauraci). O: 33 cm, Vs: 6 m, S: 70 let. 75. Lípa malolistá, k. ú. Stará Boleslav, p. ã. 668, vpravo od vchodu na nádvofií pfied dûkanstvím. O: 35 cm, Vs: m, S: 00 let. 76. Platan západní, k. ú. Stará Boleslav, p. ã. 70, Hou tka, u letního kina (pfied budovou b val ch lázní). O: 499 cm, Vs: 3 m, S: let. 77. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Struhafiov u Mnichovic, p. ã. 47, vlevo od silnice do Mnichovic, u kfiíïku. O: 340, 96 cm, Vs: 9 m, S: 70 let. 78. Lípa velkolistá, skupina stromû, k. ú. Struhafiov u Mnichovic, p. ã. 74/6, u zvoniãky na návsi. O: 69, 34 cm, Vs: m, S: 30 let. 79. Lípa malolistá, k. ú. Svémyslice, p. ã. 53/, vlevo u schodû do kostela, nejvût í ze skupiny. O: 67 cm, Vs: 8 m, S: 40 let. 80. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Svémyslice, p. ã. 7/7, podél rybníka. O: prûmûrnû 00 cm, Vs: 5 m, S: 0 30 let. 8. Lípa malolistá, skupina tfií stromû, k. ú. estajovice u Prahy, p. ã. /, u sochy sv. Isidora pfii silnici estajovice Jirny. O:, 56, 0 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. kvorec, p. ã. 983, okraj obce u silnice od Dobroãovic. O: 4 cm, Vs: m, S: 00 let. 83. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. kvorec, p. ã. 3, okolo sochy sv. Donáta na kfiiïovatce polních cest Úvaly Hrade ín a kvorec Pfii imasy. O: 305, 59, 73, 349 cm, Vs: 6 m, S: 0 let. 84. Lípa malolistá, skupina 5 stromû, k. ú. kvorec, p. ã. 839/5, u kfiíïku u silnice na Pfii imasy. O: cm, Vs: 9 m, S: 60 let. 85. Lípa malolistá, lípa velkolistá, alej ãítající 8 (4 malolist ch a4velkolisté) stromû, k. ú. tifiín, p. ã. 606/3, na b valé hrázi. O: 0 55 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 86. Smrk ztepil, skupina 7 stromû, k. ú. Tûptín, p. ã. 557 (ãást), 3/ (ãást), údolí Kamenického potoka mezi prvním a druh m pravostrann m pfiítokem od Kamenice. O: cm, Vs: 34 m, S: 90 let. 87. Dub letní, lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Velké Popovice, p. ã. 3/, 84, hráz b valého rybníka pod farskou zahradou. O: 300 aï 530 cm, Vs: 8 m, S: 60 let. 88. Lípa malolistá, k. ú. Velké Popovice, p. ã. /, u kostela. O: 345 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 89. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Zvánovice, p. ã. 735/5, kolem kaple. O: 589 cm, Vs: 5 m, S: let. 3 Smrky v údolí Kamenického potoka. 3 PH

24 Stfiední âechy 4 4 Alej lip malolist ch u tifiína. 448 PH 36