9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského

Transkript

1 9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51

2 52

3 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby, neboè málo propustné horniny karpatského fly e se vyznaãují nepfiízniv mi podmínkami pro v skyt a obûh podzemních vod. Tyto skuteãnosti podmiàují nepfiíznivé hydrogeologické pomûry a nedostatek zdrojû podzemních vod z hlediska vodohospodáfiského. Z hydrogeologického hlediska patfií vût ina okresu Vsetín k rajónu (jednotce) 322 (fly ové sedimenty v povodí Moravy) a subrajónu Povodí Beãvy. Hydrogeologické struktury jsou charakterizovány puklinov mi podzemními vodami ve zpevnûn ch fly ov ch paleogenních horninách (jílovcích, slínovcích, pískovcích a bfiidlicích). Pouze malá ãást okresu spadá do rajónu 163 (fluviální sedimenty v povodí Beãvy). Pro toto území je charakteristická prûlinová propustnost ve fluviálních sedimentech vysok ch a stfiedních fiíãních teras, zachoval ch ve zbytcích podél celého toku Beãvy. Tyto podzemní vody nemají hydrogeologickou spojitost s povrchov mi toky. PrÛlinovou propustností se vyznaãují rovnûï tûrkovité, tûrkopísãité a písãité sedimenty údolních niv Beãvy (Vsetínské i RoÏnovské), Juhynû, Louãky a Senice. Tyto podzemní vody jsou v hydraulické spojitosti s povrchov m tokem. Zdroje podzemních vod mají s v jimkou nûkolika pfiípadû malou a kolísavou vydatnost. Pfiíznivûj í podmínky jsou v fiíãních sedimentech a mocnûj ích zvûtralinách pfii úpatí svahû ãasto pfiekr vajících údolní nivu.akumulace podzemních vod jsou závislé na mocnosti nezpevnûn ch uloïenin, a proto v dûsledku vût inou jejich malé mocnosti jsou málo vydatné. IkdyÏ podmínky pro tvorbu podzemních vod v okrese nejsou pfiíznivé, pfiesto jsou neodmyslitelnou souãástí vala ské hornaté krajiny v vûry podzemních vod - prameny, které jsou ãasto upraveny do studánek. U mnoh ch pramenû byla âesk m hydrometeorologick m ústavem mûfiena jejich vydatnost. Napfi. Sachova studánka na Horní Beãvû mûla vydatnost 0,46 l/s, Chladná studánka ve Vala ské Senici 0,23 l/s, pramen u koryta pod Solánûm ve Velk ch Karlovicích 0,58 l/s a Chladná studánka ve Zdûchovû 1,66 l/s. Zvlá tním druhem podzemních vod,které se li í od prost ch vod, jsou minerální vody.i v okrese Vsetín se vyskytuje fiada lokalit, vydatnost minerálních v ronû je v ak malá. Jde o 12 míst s celkem 14 zfiídly sirovodíkov ch minerálních vod. Zfiídla minerálních vod se prakticky nevyuïívají nebo nejsou známa. Povrchové vody Povodí území okresu náleïí úmofií âerného mofie.vody na území okresu jsou odvádûny fiekou Beãvou do fieky Moravy, která se vlévá do Dunaje a ten do âerného mofie. Severní hranice okresu je souãasnû hlavní evropskou rozvodnicí mezi âern m a Baltsk m mofiem. V chodní hranice okresu je rozvodnicí mezi povodím Vsetínské a RoÏnovské Beãvy a fieky Váhu. Celková plocha vodních ploch (tokû, jezer a nádrïí) ãiní kolem 440 ha. Tekoucí vody. Okres Vsetín náleïí cel m sv m územím k povodí Beãvy, která je nejvût ím levostrann m pfiítokem fieky Moravy. Beãva je dlouhá 120,2 km s plochou povodí 1627 km 2 a prûmûrn m roãním prûtokem na soutoku s Moravou 18m 3.s -1.V okrese Vsetín dosahuje tok Beãvy celkové délky 70 km. Podle povrchového odtoku patfií zájmová oblast k nejvodnatûj ím územím v âsr (se stoupající nadmofiskou v kou a tím roãním sráïkov m úhrnem dosahuje specifick odtok pfies 10 aï 25 1/s.km 2 ). Proto je povodí aï po soutok RoÏnovské a Vsetínské Beãvy vyhlá eno jako chránûná oblast pfiirozené akumulace vod Vsetínské vrchy a Beskydy. eka Beãva vzniká soutokem mohutnûj í Vsetínské (dfiíve oznaãované jako Horní) Beãvy a RoÏnovské (dfiíve oznaãované jako Dolní) Beãvy v katastru Vala ské Mezifiíãí. Vsetínská Beãva pramení na svazích Trojaãky v nadmofiské v ce asi 880m. Protéká údolími, která tvofií jiïní a západní hranici Vsetínsk ch vrchû.po toku dlouhém 59,5 km a soutoku s RoÏnovskou Beãvou pokraãuje jako Beãva (v rámci okresu Vsetín naz vaná také Spojená Beãva).Vsetínská Beãva pfiijímá fiadu pfiítoku. K nejvût ím a nejvodnatûj ím pravostrann m pfiítokûm patfií Jasenice a Bystfiice (Bystfiiãka), levostrann mi pfiítoky jsou TísÀavsk potok, Stanovnice, Kychová, Senice, Rokytenka a Ratibofika. Plocha povodí Vsetínské Beãvy je 734,39 km 2. PrÛmûrn roãní prûtok na soutoku s RoÏnovskou Beãvou ve Vala ském Mezifiíãí ãiní 9,21 m 3.s -1. RoÏnovská Beãva pramení na severních svazích Vysoké v nadmofiské v ce asi 1000 m. AÏ po soutok se Vsetínskou Beãvou protéká územím RoÏnovské brázdy a dosahuje délky 37,6 km.v znamn mi pfiítoky z pravé strany jsou Krhovsk potok, Zubersk potok, Dolnopaseck potok a Knûhynû. Z levostrann ch pfiítokû je moïno jmenovat Maretku a Solaneck potok. Plocha povodí RoÏnovské Beãvy je 254,32 km 2,prÛmûrn roãní prûtok pfii soutoku obou Beãev ãiní 3,92 m 3.s -1. Od soutoku ve Vala ském Mezifiíãí (v nadmofiské v ce 284,41 m) pokraãuje Beãva tokem dlouh m 10 km k hranicím okresu, kde v nadmofiské v ce 262 m území okresu opou tí. Její tok tvofií hranici mezi Keleãskou a Pfiíborskou pahorkatinou. Z pfiítokû Beãvy patfií k nejv znamnûj ím levostranné pfiítoky Louãka a Juhynû.U místa v toku z okresu má Beãva povodí 1234 km 2 aprûmûrn roãní prûtok 15 m 3.s -1. Pfiehradní nádrï Bystfiiãka z 30. let Vsetínská i RoÏnovská Beãva jsou toky velmi vodné s nejvy í úrovní vodní hladiny v mûsíci dubnu a nûkdy ibfieznu, nejniï í v záfií. Celkovû je v ak nutno konstatovat, Ïe malá retenãní schopnost hornin a silnû kolísavé sráïky zpûsobují, Ïe rozkolísanost odtoku je jednou 53

4 z nejvût ích na území âr a projevuje se nízk mi hodnotami minimálních prûtokû a vysok mi hodnotami kulminaãních prûtokû povodàov ch vln. âistota tokû.toky Vsetínské i RoÏnovské Beãvy se skládají z jednotliv ch úsekû s rûznou ãistotou vody. Tok Vsetínské Beãvy od pramene aï po Karolinku i RoÏnovské Beãvy od pramene po RoÏnov p. R. patfií z hlediska ãistoty k I. tfiídû, tj. k vodám ãist m.vsetínská Beãva mezi Karolinkou a Vsetínem pak jakostí vod do II. tfiídy, tj. k vodám zneãi tûn m. Obû Beãvy - od Vsetína a RoÏnova po hranici okresu u Hustopeãí n. B. patfiila je tû koncem 80. let do III. tfiídy (vody silnû zneãi tûné), ov em v prûbûhu 90. let se i zde ãistota evidentnû zlep ila. âistota Beãev je koncem 90. let podstatnû lep í neï v 80. letech, kdy byla nejhor í (tehdy na vût inû tokû vyhynul rak fiíãní, v 90. letech se opût ãastûji vyskytuje jednak za samovolného ífiení a jednak díky zpûtnému vysazování do míst, kde pfiedtím vyhynul). Zlep ení kvality vod je dûsledkem zru ení prûmyslové v roby silnû zneãi Èujících prostfiedí (dfiíve napfi. Tesla RoÏnov), zavádûní kvalitnûj ích a k pfiírodû etrnûj ích technologií v prûmyslu vãetnû ãistíren odpadních vod, v razné sníïení intenzity zemûdûlské v roby (radikální sníïení chemizace a zmen ení poãtû a koncentrace dobytka, zejména skotu) a spu tûní nûkolika nov ch âov. Zdroji zneãi tûní v souãasnosti nadále jsou odpadní vody z domácností (spla ky), z prûmyslové v roby a splachy z hnojen ch zemûdûlsk ch pozemkû (prûmyslová hnojiva, moãûvka). O ãistotû vod pojednává také kapitola o vodních ekosystémech a hydrobiologii. Stojaté vody. Na území okresu je pomûrnû málo stojat ch vod. Vodní plochy zahrnují kolem 180 ha. Plo nû nejvût í je vodní nádrï Stanovnice u Karolinky (50,5 ha), která slouïí jako zásobárna pitné vody pro okresy Vsetín a Zlín. Následuje vodní nádrï Bystfiiãka (37 ha), která byla vybudována v letech jako zásobárna vody pro plánovan prûplav Odra - Dunaj. Pfiehrada zadrïuje aï 4,47 miliónû m 3 vody, slouïí pro rekreaãní úãely a zachycování men ích povodàov ch vln. Dal í velkou plochou je soustava choryàsk ch rybníkû. V rámci ní je nejvût í Velk choryàsk rybník (36 ha) severnû od obce Chorynû. V chodnû od nûj se rozkládá Mal choryàsk rybník (9 ha). Dal í vût í vodní plochou je vodní nádrï Horní Beãva (15 ha), která má stejn úãel jako nádrï Bystfiiãka. Z men- ích vodních ploch jsou v znamné soustavy 3 rybníkû u Laãnova, 2 Hamersk ch rybníkû u Zubfií (Dolní 3,4 ha a Horní 5 ha) a na pfielomu 80. a 90. let vzniklá soustava 2. rybníkû Chmelník u Kelãe. Dále se v okrese nacházejí ãetné men í vodní plochy, z tûch v znamnûj ích to jsou: vpovodí Vsetínské Beãvy jezero ve Velk ch Karlovicích - Jezerném, Balaton u Nového Hrozenkova, rybníãek Provazné u Halenkova, rybníãek pod Hrachoveãkem v Huslenkách, rybníãek v závûru údolí ve Vala ské Bystfiici, rybníãky v Semetínû u Vsetína, rybníãek na vodárenském území jiïnû od Vsetína, Kfiivsk rybník v Podlesí uvala ského Mezifiíãí, rybníãky u Jufiinky ve Vala ském Mezifiíãí,rybníãek na Sovinci u Jufiinky,rybníãek v Babicích, zatopené tûrkovny u Chorynû. V pfií tích desetiletích se oãekává vybudování dal ích men ích vodních ploch, které by slouïily zejména k zadrïení vod v okolní v minulosti odvodnûné krajinû, napfi. nad Janovou u Beãvy, pod Francovou Lhotou, u Kunovic, nad Poliãnou a jinde. Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského Beãva je nejv znamnûj ím tokem vsetínského okresu, a to jak z hlediska vodního reïimu, tak z hlediska hospodáfiského. V následujícím textu podrobnûji popí eme její charakteristiku a nedávnou historii vãetnû regulace, vodních staveb a s tím souvisejícím ãásteãn m odpfiírodnûním toku, které mûlo mimo jiné negativní dopad na dfiíve bohatou vodní faunu a flóru. Dolní Beãva, neupraven potok v Dolním Rozpitém okolo roku

5 Beãvy, Vsetínská, RoÏnovská i Spojená, jsou typick mi bystfiinami s velmi rozkolísan mi prûtoky. V létû jsou období, kdy je v toku jen trochu vody, po de tích prûtok vody prudce stoupá a kdyï jsou k tomu podmínky velmi rychle nastupují povodnû. Stejnû rychle vût í prûtoky i povodnû opadávají, pro udrïení vût ích prûtokû v ak staãí i ãastûj í pfieháàky nebo jemn vytrval dé È. Na Beãvách neb vají v raznûj í povodnû z tání snûhu, nejnebezpeãnûj í povodnû jsou po prudk ch jarních nebo letních sráïkách. Nejsou v ak v jimkou povodnû ani v kteroukoliv jinou roãní dobu. Prudk nárûst prûtokû a rychl pokles prûtokû po povodni je dán celou fiadou podmínek. Mezi hlavní podmínky patfií geologické pomûry, tvar terénu, ale i ãasov prûbûh sráïek na povodí, roãní období a stav vegetace. V echny toky, od tûch nejmen ích aï po Spojenou Beãvu jsou velmi tûrkonosné (coï je specifikum ve srovnání s jin mi toky v âr). Pomûrnû mûkké skalní podloïí se snadno rozpadá. Kameny jsou vodou odná eny v korytech potokû,kde se dále drtí na tûrk a písek.velké mnoïství uná en ch tûrkû a pískû, zejména pfii povodních, zpûsobuje ve vhodn ch podmínkách opût zaná ení toku a vznik mohutn ch tûrkov ch nebo písãit ch lavic. V poslední desetiletích jsou velmi v razné i splachy jemn ch ãástic zejména ze zemûdûlsk ch pozemkû, které pfii vût ích prûtocích zpûsobují silné zabahnûní tokû a po povodních zabahnûní v ech ploch,kam se kalná voda dostane. Je tû v 19. století, kdy fieky protékaly krajinou témûfi volnû, mûly v echny vodní toky mûlké nestabilní koryto. Nepravidelné koryto s ãetn mi zákruty a meandry se snadno zaná elo uná en mi tûrky a voda si hledala nové koryto. Zmûny byly v nûkter ch místech tak rychlé a ãasté,ïe stará koryta ani nestaãila zarûstat vegetací. Bfiehy, které mezi povodnûmi nestaãily zarûst kvalitnûj í vegetací, byly nûkde plytké a pozvolné, jinde pfiíkré. V prudk ch obloucích i pfii men ích prûtocích voda bfieh stále odplavovala, vãetnû kfiovin i stromû, které na bfiehu rostly. Na druhé stranû zûstávaly mohutné a rozsáhlé nánosy s mnoïstvím neúrodn ch tûrkov ch a písãit ch ploch. Prudké a nepravidelné povodnû stûhovaly koryto toku od jednoho kraje údolí ke druhému. âasto po povodni zûstalo koryto Beãvy iroké desítky i stovky metrû. PÛvodní obyvatelé v ak s tím vût inou poãítali a proto si nestavûli svá obydlí na dnû údolí, ale v dostateãné vzdálenosti od toku. Zemûdûlství bylo jen skromné, i na mal ch plochách, které je tû zûstaly na dnû údolí, zpûsobovala voda velké kody. Vodní toky v ak nebyly jen hrozbou, ale také podmínkou k Ïivotu, levn m a ãasto jedin m zdrojem energie a témûfi nevyãerpateln m zdrojem stavebního materiálu. Postupnû se i na Beãvách a nûkter ch jejich pfiítocích zaãalo, i kdyï skromnû, vyuïívat vodní síly. První vodní díla na Beãvách odpovídala místním podmínkám a technick m moïnostem. ProtoÏe koryto Beãvy nebylo stálé a ãasto se mûnilo, byly to jednoduché stavby. První jezy na Beãvû byly jen nízké, vût inou dfievûné a haèové konstrukce vyplnûné místním tûrkem. âasto se stávalo, Ïe po povodni z jezu nezûstalo témûfi nic nebo nové koryto jez obloukem obe lo. Majitelé vodních práv se proto snaïili alespoà trochu usmûrnit tok jednoduch mi nesouvisl mi úpravami.v okolí obcí, kde bylo vodou ohroïováno na men ím místû více staveb, se obce snaïili alespoà ãásteãnû zajistit bfiehy a chránit majetek. Ochrana pozemkû mimo obce nebyla obvykle v silách místních obyvatel. První pokusy o usmûrnûní vodních tokû byly vyvolány obvykle snahou o soustfiedûní toku na nûjaké vodní dílo nebo pod most, pfiípadnû o zabránûní posunutí vodního toku smûrem ke stavbám na bfiehu. Jen v jimeãnû byla snaha o ochranu v znamnûj ích pozemkû. V echno byly jen nesouvislé a jednoduché stavby z dostupného místního Potok Jasenka ve Vsetínû bûhem regulace v roce

6 materiálu. Témûfi v ude rostly kolem vodních tokû vrby a ol e, z jejichï vûtví se po svázání vytváfiely záplety, povázky, haèové váleãky nebo pozdûji i haèo tûrkové válce. Druh m nejdostupnûj ím materiálem byl tûrk a písek naplavovan vlastním tokem. Kombinací tûchto materiálu apfii doplnûní dfievûn mi piloty a kulatinou, pfiípadnû naláman m kamenem, vznikaly pruïné a velmi odolné stavby. Nesouvislost staveb v ak byla hlavní pfiíãinou malé úãinnosti takov ch úprav. Pfii zmûnû koryta toku v ak tyto stavby nebylo nutné odstraàovat. Jejich zbytky byly základem pro nové porosty. K v sadbû porostû kolem vodních tokû tak, jak si ji pfiedstavujeme dnes, v ak zdaleka nedocházelo. Pomûrnû mûlká koryta tokû bylo moïné témûfi kdekoliv pfiebrodit. Na cestách byly vût inou nezpevnûné brody, kter m nevadilo zaná ení nebo stûhování koryta. Pro lidi slouïily lehké, vût inou nízké provizorní lávky, které se po kaïdé povodni musely stavût znovu.v znamnûj í cesty jiï v minulém století mûly dfievûné mosty. Îeleznice budovaná na zaãátku 20. století se jiï bez pevn ch mostû neobe la. Problémy kolem mostû byly obdobné jako kolem jezû, bylo tfieba upravit vodní tok tak, aby most i po men ích povodních plnil svûj úãel. Mosty byly novou pfiekáïkou pro prudké povodnû.malé rozpûtí dfievûn ch mostû pfii povodních snadno zpûsobilo ucpání mostu strïen mi stromy a kfiovinami. Konec 19. století byl poznamenán fiadou velk ch a katastrofálních povodní na Beãvách. Osídlení jiï bylo hustûj í a kody zpûsobené povodnûmi byly velmi citelné. Nesouvislé a neodborné snahy o místní úpravy koryt fiek a potokû nebyly dostateãnû úãinné. Po fiadû jednání bylo pak správními úfiady rozhodnuto o soustavné regulaci Beãvy - to je Spojené Beãvy od jejího soutoku s Moravou, vãetnû Vsetínské Beãvy a RoÏnovské Beãvy. Na regulaci Beãvy plynule navazovaly i regulace a hrazení vût ích i men ích pfiítokû. Nemal vliv na rozhodnutí o regulaci Beãvy mûl i zámûr v stavby plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe, kter byl koncem 19. století brán velmi váïnû. V polovinû osmdesát ch let 19. století byly zahájeny práce na projektech úprav. Projekt zadalo tehdej í rakouské ministerstvo orby a moravsk zemsk v bor v Brnû. Práce spojené se zamûfiením a se zhotovením projektu byly provedeny moravsk m zemsk m stavebním úfiadem.v roce 1893 byl pfiedloïen a schválen projekt celkové úpravy Beãvy (RoÏnovské,Vsetínské a Spojené). Po stránce vodoprávní byl pûvodní projekt schválen v mûrem c. k. okresního hejtmanství ve Vala ském Mezifiíãí ze dne Celá úprava Beãvy byla jako podnik zemsk za pfiíspûvku z prostfiedkû státních zaji tûna fiadou zemsk ch zákonû, poãínaje zákonem ã. 55 z. z. ze dne Pro financování byl vytvofien Fond pro regulaci Beãvy kter byl po kolaudaci nahrazen Fondem pro údrïbu Beãvy. V echny práce na úpravách, vãetnû stavby stupàû a Ïelezobetonov ch jezû,byly provedeny ve vlastní reïii stavebníka, to je zemû Moravy, respektive zemû Moravskoslezské. PÛvodní projekt celkové úpravy Beãvy pfiedpokládal jednoduché soustavné usmûrnûní fieky a úpravu koryta na ne kodné odvádûní letních stfiedních vod, které dosahovaly pfiibliïnû polovinu odtokového mnoïství vod pfiívalov ch. Úpravy toku mûly b t doplnûny fiadou drobn ch retenãních nádrïí na Beãvû samotné i na jejich pfiítocích. Cel podnik úpravy Beãvy byl rozdûlen do nûkolika stavebních tratí. V horní ãásti RoÏnovské Beãvy byly práce na regulaci zahájeny v roce 1893,v dolní ãásti v roce 1895.V mûstské trati v RoÏnovû, kde byla Beãva jiï dfiíve usmûrnûná, byly práce na regulaci zahájeny aï podle upraveného projektu v roce 1910.Do konce roku 1895 byla RoÏnovská Beãva v celé délce usmûrnûna. Pro usmûrnûní toku a vytvofiení koryta se pouïívalo pfieváïnû haèo tûrkov ch ponorn ch válcû, v honû a plûtkû z místního materiálu, jen ve velmi namáhan ch místech se pouïíval kamenn zához. Tok byl soustfiedûn do jednotného koryta s pravideln m spádem pfiibliïnû v dne - Jasenick potok ve Vsetínû, lokality u VychopÀÛ, po regulaci v roce

7 ních místech. Pomûrnû velk podéln spád byl zmírnûn jen pûvodními dfievûn mi jezy. Jezy byly souãástí vodních dûl a jejich údrïbu si zaji Èovali vlastníci vodních práv. V dal ích letech se provedené regulaãní stavby pouze udrïovaly. Katastrofální povodnû na pfielomu století v ak ukázaly, Ïe provedené fie ení není pro podmínky Beãvy vhodné. PÛvodnû uvaïovaná v stavba fiady záchytn ch nádrïí pro zachycení pfiívalov ch vod a pro sníïení velkého posunu tûrkû se neuskuteãnila. Soustfiedûní prûtoku do jednotného koryta zpûsobilo jeho znaãné zahloubení a následnû velké po kození proveden ch lehk ch vegetaãních staveb. Po dal ích povodních na zaãátku 20. století byl upraven pûvodní projekt a od roku 1904 pokraãovaly práce na regulaci Beãvy, která se nûkdy podle materiálu naz vala kamenná úprava. Koryto vytvofiené usmûràovacími stavbami se opev- Àovalo odolnûj ími kamenn mi záhozy, dlaïbami na sucho nebo na maltu a v nûkter ch místech se pouïily i kamenné zdi. Tyto úpravy jsou v mnoha úsecích zachovány dodnes. Váleãné události v raznû omezily práce na regulacích a jiï provedené stavby se aï do roku 1924 jen udrïovaly. Soustfiedûn prûtok vody stále zahluboval koryto, ãasto aï na skalní podklad. Pfiedpoklad, Ïe skalní podklad jiï zabrání dal ímu zahlubování koryta se v ak nesplnil. Mûkk skalní podklad se po odplavení tûrkové krycí vrstvy stfiídav m pûsobením vody, vzduchu a mrazu velmi rychle rozpadal a dno koryta se sice pomaleji, ale stále zahlubovalo. Poslední etapa prací na regulaci Beãvy, ve dvacát ch letech 20. století se zamûfiila na v stavbu pfiíãn ch objektû. PÛvodní jednoduché dfievûné jezy jiï nestaãily v hlub ím korytû odolávat soustfiedûn m prûtokûm vody. Regulace toku potfiebovala pevné a stabilní jezy, které bez vût ího po kození pfieãkají i katastrofální povodeà. Pro omezení zahlubování koryta toku bylo nutné zmírnit podéln sklon toku pevn mi prahy a spádov mi stupni. Na Beãvû byla postavena fiada Ïelezobetonov ch jezû moderní konstrukce, z nichï nûkteré slouïí dodnes. Pfii kolaudaci na pfielomu dvacát ch a tfiicát ch let 20. století byly v echny stavby shledány zpûsobilé pro svûj úãel. Souãasnû byly stanoveny povinnosti údrïby a práva v uïívání v ech objektû a ãásteãnû se provedlo i majetkoprávní vypofiádání pozemkû. PÛvodní vegetaãní usmûràovací stavby z první etapy úprava koryta se do kolaudací staveb nikde nezachovaly. Pokud je nezniãily povodnû, byly pfiekryty definitivním kamenn m opevnûním koryta. Pozemky kolem vodního toku, dfiíve nevyuïitelné, se jiï bûhem stavby postupnû zúrodàovaly a v dobû kolaudace byly jen málokde kolem fieky neobhospodafiované plochy. Pomûry na Vsetínské Beãvû byly obdobné jako na RoÏnovské Beãvû. Práce na úpravách Vsetínské Beãvy byly zahájeny také v období , kdy se provádûlo první soustavné usmûrnûní toku. Po údrïbû proveden ch staveb a po jejich po kození povodnûmi na pfielomu století bylo také rozhodnuto a mohutnûj ích a pevnûj ích kamenn ch konstrukcích. V posledním období regulaci Vsetínské Beãvy ovlivnila i v stavba druhé koleje Ïeleznice zhranic do Horní Lidãe. Spojená Beãva má jiï trochu jin charakter neï RoÏnovská nebo Vsetínská Beãva.Koryto Spojené Beãvy je o poznání vût í aiprûtoky jsou vût í. Podéln sklon toku je men í, ale v irokém údolí byly lep í podmínky pro ãasté a velké zmûny trasy toku.postup prací na úpravû spojené Beãvy byl v ak podobn. První usmûrnûní toku a soustfiedûní do jednotného koryta se provedlo na konci 19. století. PouÏívaly se tûïké haèo tûrkové válce, haèo tûrkové konstrukce podéln ch staveb apfiíãn ch v honû. Také na Spojené Beãvû bylo soustfiedûní prûtokû do jednotného koryta pfiíãinou velkého zahloubení toku, zejména v úseku po Hustopeãe. Stfied obce RÛÏìka v roce

8 Po kolaudaci proveden ch staveb na pfielomu dvacát ch atfiicát ch let 20.století se práce omezily jen na bûïnou údrïbu. O definitivní úpravû se mluvilo jako o kamenné úpravû, ale na fiece jakou je Beãva není nic dostateãnû pevné. Beãva byla upravena na stfiední velkou vodu s tím, Ïe objekty mûly bezpeãnû pfievést i katastrofální velkou vodu. S pfiimûfien m po kozením pfii povodních se vïdy poãítalo a nebylo to povaïované za patnû postavené dílo. Sebemen í zanedbání údrïby se v ak vïdy pozdûji projevilo vût ím po kozením koryta pfii povodních. Také pfiirozené stárnutí konstrukcí nebylo nikdy zanedbatelné. Od kolaudace úprav Beãvy se tvar koryta nebo trasa toku témûfi nezmûnila. KaÏd pokus o zmûnu tvaru koryta nebo trasy toku se projevil nepfiíznivû buì jiï ve zmûnûném úseku nebo v navazujícím úseku toku. Pfii úvahách o celkové zmûnû se v ak vhodnûj í fie ení neï projekt z pfielomu století nena lo. PÛvodní projekt úpravy Beãvy poãítal s v stavbou fiady drobn ch nádrïí pro zachycení pfiívalov ch prûtokû a pro zmen ení chodu tûrkû. Vût ina uvaïovan ch nádrïí souvisela i s prûplavem Dunaj-Odra-Labe, pro kter mûly zaji Èovat potfiebné mnoïství vody. Z celé fiady nádrïí se v ak realizovala v stavba jen dvou nádrïí na Bystfiiãce a na Horní Beãvû s pomûrnû mal mi vlivy na prûtoky v Beãvû. Koncem 80. let 20. století se je tû postavila pfiehrada na Stanovnici u Karolinky, která v ak v první fiadû slouïí pro zaji tûní pitné vody. V stavba vodního díla Teplice na Beãvû, která by dosti v raznû ovlivnila i Spojenou Beãvu v okrese Vsetín byla jiï nûkolikrát témûfi zahájena, ale prozatím vïdy zanikly dûvody pro její stavbu (PrÛplav D - O - L, jaderná elektrárna Blahutovice, závlahy na jiïní Moravû apod.). Pfiesto i toto vodní dílo jiï ovlivnilo Beãvu tím, Ïe byly v raznû omezeny prostfiedky na údrïbu i potfiebné investice koryta Spojené Beãvy aï po dne ní stupnû na Jufiince. Pfii dal í údrïbû po kolaudaci úprav se postupnû pfii opravách zaãaly pûvodní konstrukce nahrazovat jin mi, které odpovídaly souãasn m moïnostem a dostupn m technologiím. Mimo mûsta se kamenné dlaïby nahrazují kamenn mi záhozy a rovnaninami z lomového kamene, dfievûné konstrukce jezû a stupàû s malou Ïivotností se nahrazují konstrukcemi kamenn mi a betonov mi.velmi vhodné vegetaãní prvky se vïdy provádûly z místních materiálû.to v ak znamenalo pravidelnû a ãasto sefiezávat porosty na bfiezích, které byly zdrojem materiálu.v poslední dobû se v ak zmûnil pohled na porosty na bfiezích. Z hlediska ochrany pfiírody a krajiny je pravidelné a ãasté sefiezávání kefiov ch porostû na bfiezích neïádoucí, tím v ak zanikl jedin zdroj materiálu pro opravu star ch a v robu nov ch vegetaãních konstrukãních prvkû pro haèo tûrkové a vegetaãní konstrukce. Moderní doba má mnohem vy í poïadavky na komunikace a s tím souvisí velké mnoïství nov ch mostû a lávek. Na druhé stranû zanikla fiada vodních práv na vyuïití vodní energie.tato vodní práva byla témûfi vïdy spojena s nûkter m jezem. Vût ina jezû slouïila pro vyuïití vodní energie Potok Jasenka ve Vsetínû pfied regulací v roce

9 i jako v razn stabilizaãní prvek v korytû toku a proto byla pfii úpravû postavena jako souãást úpravy. Pfiesto nûkteré jezy po zániku pfiíslu ného vodního práva ztratila hlavní úãel a postupnû bez údrïby zanikala (nad JablÛnkou, Bystfiiãka pod ústím MikulÛvky aj.). Obvykle nûkterá vût í povodeà jez natolik rozru ila, Ïe se jiï dal í údrïba nevyplatila a okolní koryto se pfiizpûsobilo nov m podmínkám. Pokud zánikem objektu nebyla naru ena stabilita toku, nebyl zanikl objekt jiï obnovován. Obnovení nebo v stavba nov ch vodních dûl na Beãvách nebo na jejich pfiítocích je z hlediska zájmû ochrany pfiírody nepfiijatelné. Nikdy se nepoãítalo s tím, Ïe provedená regulace Beãvy vyfie í v echny problémy a Ïe je ideálním fie ením. Jako kaïdé technické dílo i regulace koryta vyïaduje neustálou údrïbu a opravy opût technick mi prostfiedky. I kdyï je koryto fieky souãástí pfiírody, není moïné technické zásahy na technickém díle podfiizovat jin m zájmûm bez následkû. Dfiíve ãasto pro úpravy vodních tokû pouïívané vegetaãní technické prvky nebyly v minul ch letech vhodnou náplní pro plnûní plánu stavebních firem. Pozdûji byly omezeny zásahy do proveden ch vegetaãních prvkû úprav a navíc byly omezeny nebo zru eny vhodné zdroje materiálu, zejména mladého proutí z bfiehového opevnûní.tím se pomalu zmûnil i charakter porostû na bfiezích vodních tokû. Mladé kefiové vrby, se kter mi poãítal projekt, stárnou. Star í a pfiestárlé porosty zdaleka jiï nejsou tak odolné jako mladé a pravidelnû zmlazované porosty. PrÛtoãn profil koryta, kter je zarostl star ími porosty také pfievede mnohem men í mnoïství vody, neï s jak m se pûvodnû poãítalo.to v e je potom pfiíãinou zdánlivû vût ích povodní s vût ími kodami a mnohem vût ích kod jednak na po kozen ch bfiezích, jednak na objektech, na kter ch se strïené star í porosty zachycují. Hrazení bystfiin.hrazení a úpravy men ích tokû (bystfiin) se zaãínají provádût v návaznosti na regulaci Beãvy jiï koncem 19. století. První úpravy vûbec byly provedeny v letech na toku Zdûchovka v Huslenkách, o nûkolik let pozdûji na potocích Solaneck, Hutisk, Brodská a Beãva nad Karolinkou. V prvních desetiletích 20. století byla upravena vût ina potokû ve v chodní ãásti okresu, kde zpûsobovaly problémy v místních obcích. Úpravy bystfiin se zpoãátku provádûly z kamene, zejména v intravilánech obcí. Budovaly se kamenné pfiehráïky a stupnû, v sídlech se bfiehy opevàovaly kamenn mi dlaïbami such mi i s maltou, kolem silnic se stavûly opûrné zdi.stupnû se stavûly pfiepadové s prohlouben m v varem,v urãit ch obdobích i skluzové. Bfiehy ve volné krajinû byly zpevàovány pruïn m vegetaãním opevnûním. Bylo tvofieno vrbovou krytinou s laèov mi plûtky, hatû, válce, zápletové plûtky a oïivené sruby proloïen ch vrbového klestu. Vy í stupnû byly stavûny vïdy z kamenného zdiva, pfiípadnû z dvoustûnn ch srubû s kamennou v plní. V 70. letech se pouïívaly i dráto tûrkové konstrukce a betonové prefabrikáty. Po roce 1990 se od betonov ch prefabrikátû z dûvodû ochrany pfiírody na zachování pfiírodnûj ího charakteru tokû ustoupilo. Souãástí úprav bystfiin byla vïdy i v sadba bfiehového porostu, nejãastûji to byly dfieviny: ol e lepkavá a edá, jasan, javor klen, jilm, lípa osika, stfiemcha, vrby. Rozsah bfiehov ch porostû je znaãnû velk, jen v povodí RoÏnovské Beãvy dosahují celkové délky 330 km, a proto dobfie zaloïené porosty plní v znaãnou krajináfiskou i ekostabilizující funkci. Upravená koryta Beãvy a jejich pfiítokû jsou technická vodohospodáfiská díla v pfiírodû. Díla byla postavena pro zlep ení Ïivotních podmínek ãlovûka kolem tokû. Regulace v ak byla postavena podle projektû z pfielomu 19. a 20. století. Od té doby se zmûnily podmínky, ale také poïadavky na tato vodní díla. ÚdrÏba a opravy se sice snaïily uspokojit co nejvíce nov ch poïadavkû,ale moïnosti jsou omezené technick mi parametry. Potok Jasenka ve Vsetínû po regulaci v roce

10 60