Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení. Konečná verze 3.0

Transkript

1 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení Konečná verze 3.0

2 Autoři: Bernd Schäppi. Thomas Bogner Vídeň, říjen 2017

3 Obsah 1. Úvod 4 2. Kvalita, bezpečnost a energetická účinnost veřejného osvětlení Úvod Kvalitativní kritéria Kritéria bezpečnosti Kritéria účinnosti Doba života Evropská norma ČSN EN Výběr tříd osvětlení Měření, požadavky a metody výpočtu energetické náročnosti Ukazetele energetické náročnosti Příklad pozemní komunikace v městských oblastech Příklad pozemní komunikace mimo obec Návrh osvětlení a komponenty Komponenty osvětlovací soustavy Optické systémy Elektrické připojení Systémy řízení veřejného osvětlení Autonomní řízení Centrální řízení Dynamické řízení Strategie řízení veřejného osvětlení Astronomické hodiny Využití denního světla Detekce dopravy Stmívání Ke zvážení Veřejné zakázky v oblasti osvětlovacích soustav Úvod Obecné specifikace Specifikace osvětlovací soustavy Prvky řízení osvětlení a komunikační systémy Měření spotřeby energie Výběrová kritéria Know-how a zkušenosti týmu projektantů a týmu provádějícího montáž Způsobilost účastníka výběrového řízení Dodržování norem Technické požadavky (povinná a prémiová kritéria) Energetická kritéria Kvalitativní a návrhová kritéria Značka shody Náklady na životní cyklus (TCO) Smluvní záležitosti Snížení vzniku odpadů a opětovné využití materiálů Prémiová kritéria PremiumLight Pro váhy a bodování 34 Literatura 35 Seznam obrázků 36 Seznam tabulek 36 Výlučnou odpovědnost za tento dokument nesou jeho autoři. Dokument nezbytně neodráží stanovisko Evropské unie. EASME ani Evropská komise neručí za jakékoli použití informací v dokumentu obsažených. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 3

4 1. Úvod Moderní způsob osvětlení pomocí světelných diod (LED) směřuje rychle kupředu a slibuje obrovský potenciál v oblasti úspor energie. Stále vzrůstající měrný výkon, optimalizovaný návrh svítidel a flexibilní řízení osvětlení umožňují lepší optimalizaci různých typů osvětlení při různých podmínkách dopravního provozu. Implementace techniky LED na trhu s veřejným osvětlením stále postupuje, avšak na širší trh ještě nepronikla. Také nebyl ještě plně využit potenciál zlepšení účinných místních a národních politik, které by podporovaly implementaci LED osvětlovacích soustav. Používání těchto směrnic velmi závisí na konkrétním případě a záměru jednotlivých čtenářů. Odborníci, kteří techniku LED veřejného osvětlení již znají, mohou hned přejít ke konkrétním doporučením projektu PremiumLight Pro týkajících se požadavků v oblasti veřejných zakázek (kapitola 4). Odborníci, kteří s touto oblastí ještě příliš zkušeností nemají, si mohou pročíst nejprve kapitoly 2 a 3, které obsahují všechny informace relevantní pro kapitolu 4 včetně zásadních aspektů kvality a energetické účinnosti týkající se veřejného osvětlení a normy ČSN EN Iniciativa PremiumLight Pro podporuje rozvoj takových politik: pomocí rozvoje tzv. zeleného nakupování (kritéria veřejných zakázek s důrazem na náklady a energetickou šetrnost) a směrnic pro návrh instalace vnitřního i veřejného LED osvětlení v soukromém a veřejném sektoru služeb; poskytnutí vzdělávání, školení a informací pro projektanty, architekty, poradce a osoby provádějící montáž; podpora dobré praxe na základě těchto politik. Tyto směrnice jsou zaměřeny na zelené nakupování a návrh osvětlení pro pozemní komunikace a jsou určeny především pro odborníky v oblasti veřejných zakázek a pro osoby s rozhodovací pravomocí na krajské a především obecní úrovni, kteří mají na starosti uvedení nových či modernizovaných soustav veřej ného osvětlení do provozu. Dále mohou být tyto směrnice užitečné pro projektanty veřejného osvětlení, firmy zabývající se veřejným osvětlením, odborníky a poradce v oblasti energe tiky. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 4

5 2. Kvalita, bezpečnost a energetická účinnost veřejného osvětlení 2.1 Úvod Energeticky účinná a vysoce kvalitní řešení LED veřej ného osvětlení musí mít základ v dobré kvalitě, účinnosti a bezpečnosti. Následující kapitoly poskytnou přehled nejdůležitějších kritérií a vysvětlí konktétní aspekty spjaté se světelnými diodami (LED) Kvalitativní kritéria Kvalitativní kritéria popisují například takové zásadní pojmy jako jas, teplota chromatičnosti, podání barev, rozložení světla, míhání, oslnění a další Světelný tok, svítivost, osvětlenost, jas Pro kvantifikaci množství světla viditelného lidským okem a produkovaného osvětlovací soustavou, se používá několik veličin. Světelný tok (měří se v lumenech, lm) je celkové množství vyzařování daného světelného zdroje viditelného lidským okem. Světelný tok odpovídá množství světla, které skutečně lidské oko může zaznamenat, neboť citlivost lidského oka se liší dle různých vlnových délek (např. vyšší citlivost je u zeleného světla ve srovnání s červeným nebo modrým světlem). Svítivost (měří se v kandelách [cd], přičemž 1 cd = 1 lm / 1 steradian) představuje prostorové rozložení světla měřeného jako světelný tok v rozmezí daného prostorového úhlu. U osvětlení pozemních komunikací musí prostorové rozložení zajistit, aby komunikace, městský mobiliář a účastníci silničního provozu byli dostatečně osvětleni, zatímco vyzařování do horního poloprostoru je často nežádoucí (viz níže: světelné znečištění). na povrch. Osvětlenost se používá pro hodnocení osvětlení pro komunikace nižších tříd a pro konfliktní místa (viz odstavec 2.2.1). Obvyklé požadavky minimální osvětlenosti pro pozemní komunikace v oblastech se složitější dopravní situací (například v oblastech s dohlednou vzdáleností méně než 60 m nebo oblastech, kde jsou mezi účastníky silničního provozu také cyklisté a chodci) se pohybují mezi 7,5 a 50 lx (podrobnosti viz odstavec 3.1.1). Doporučení pro standardní požadavky osvětlenosti a jasu jsou uvedeny v normě ČSN EN :2016 (viz níže kapitola 2.2). Jas (měří se v cd/m²) představuje množství světla u osvětlených povrchů nebo předmětů vnímaných lidským okem. Jas se používá pro hodnocení osvětlení komunikací určených pro motorovou dopravu. Požadavky na minimální jas pro střední až rychlostní komunikace se pohybují od 0,3 do 2 cd/m². [ČSN EN ] Tento jas obvykle spadá do tzv. mezopického vidění (pohybuje se mezi 0,001 a 3 cd/m²), které spojuje fotopické vidění a vidění při nízké intenzitě světla (skotopické vidění). V tomto rozpětí je reakční doba člověka na nové vizuální podněty podmíněná jak jasovými kontrasty, tak barevnými kontrasty. Z toho vyplývá, že pro lidské vnímání a následně i pro bezpečnost dopravy je důležitý jas osvětlené oblasti i podání barev světelného zdroje (viz níže ). Světelný tok Svítivost Osvětlenost Jas Obrázek 1 Definice světelně technických veličin Osvětlenost/intenzita osvětlení (měří se v luxech [lx] a 1 lux = 1 lm/m²) představuje množství světla dopadající Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 5

6 Oslnění Hodnocení rušivého neboli psychologického oslnění prostřednictvím tříd svítivosti G (uplatňuje se pro třídy osvětlení CE) a tříd oslnění D (pro třídy osvět lení S, A, ES a EV) se použije v případech, kdy nelze vyhodnotit prahový přírůstek TI (omezující neboli fyziologické oslnění) Oslnění je nepříjemný vizuální efekt, který je způsobený nerovnoměrným rozložením jasu nebo vysokými kontrasty v zorném poli, což nutí lidské oko k rychlému přizpůsobení [viz ČSN EN 12665]. Existují dva typy oslnění: omezující neboli fyziologické (disability glare) způsobené rozptýlením světla v optickém prostředí oka, čímž dojde ke snížení kontrastní citlivosti, a rušivé neboli psychologické (discomfort glare) spojené se subjektivním pocitem nepohodlí. Omezující oslnění nastává pro každého jindy (vyskytuje se častěji se zvyšujícím věkem). Přesto lze oslnění hodnotit objektivně. V určitém osvětleném prostředí je lidské oko schopno rozpoznat rozdíly jasu až po určitý práh. Tento práh lze porovnat se situací ve stejném prostředí, přidá-li se zdroj oslnění. Porovnáním těchto prahů lze odvodit prahový přírůstek. Rozdíly jasů Viditelnost při oslnění Viditelnost bez oslnění viditelné Bez oslnění Obrázek 2 Prahový přírůstek S oslněním neviditelné Jas pozadí Na rozdíl od omezujícího oslnění je rušivé oslnění zcela subjektivní a neexistuje žádný ujednocený způsob, jak by mělo být toto oslnění hodnoceno. Přesto však byla vypraco vána devítibodová DeBoerova škála / 9-point De- Boer scale (v rozmezí od 1 pro nesnesitelné po 9 značící nepostřehnutelné), která je nejpoužívanější škálou v oblasti veřejného či venkovního osvětlení. Omezující oslnění snižuje schopnost vnímat jemné kontrasty, a proto může dojít ke zhoršení zrakového vnímání řidiče v dopravním provozu a řidič pak není schopen rozeznat důležité objekty, ovládat světlomety nebo správně vyhodnotit kritickou dopravní situaci. Oslnění se tak stává nebezpečným i pro ostatní uživatele pozemní komunikace. Oslnění způsobené LED veřejným osvětlením ovlivňují následující faktory: Poměr mezi intenzitou osvětlení přicházející ze zdroje oslnění v zrakovém poli pozorovatele a jasem pozadí. Úhel mezi zdrojem oslnění a zorným polem dotyčné osoby. LED světelné zdroje dokáží vyprodukovat velmi vysokou úroveň jasu, která může způsobit oslnění. Proto jsou zpravidla LED světelné zdroje opatřeny difuzéry, které dokáží úroveň jasu snížit. Soustavy veřejného osvětlení by měly být navrženy tak, aby nedocházelo k velkým rozdílům mezi jasem u světelného zdroje a v osvětlených oblastech. Přetrvávající rozdílnost hladin osvětlení může způsobit únavu zraku a neměla by se tedy v žádném případě vyskytovat na delších silničních úsecích. Vyšší úrovně jasu usnadňují přizpůsobení oka vůči světlometům ostatních vozidel. Více informací týkající se návrhu veřejného osvětlení na pozemních komunikacích je uvedeno v kapitole 3. Bylo vypracováno několik různých klasifikací omezujícího a rušivého oslnění. Třídy svítivosti udávají požadavky pro omezující oslnění. Zahrnují úrovně G1 a G6 a jsou dále specifikované v ČSN EN (viz tabulka 1). Třídy oslnění udávají požadavky pro rušivé oslnění a jsou specifikovány jako D1 až D6 (viz tabulka 2). Tabulka 1 Třídy svítivosti (ČSN EN a Vejregler2015) Třídy Maximální svítivost [cd/klm] Další požadavky G bez požadavků G bez požadavků G bez požadavků G nad 95 je svítivost nulová G nad 95 je svítivost nulová G nad 90 je svítivost nulová Tabulka 2 Třídy oslnění (VEJ 2015) Třídy Max. [cd/m] D0 Bez požadavků D D D D D D6 500 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 6

7 Teplota chromatičnosti Světelné zdroje vyzařují v různých vlnových délkách, i když jsou vnímány jako jednobarevné. Tato jedna barva světelného zdroje se nazývá odborně teplota chromatičnosti a odpovídá barvě vyzařování absolutně černého tělesa rozehřátého na určitou teplotu (měřeno v kelvinech). Například pozorujeme-li slunce v době poledne, má teplotu chromatičnosti 5780 K a nejvíce se blíží záření černého tělesa K 4000 K 5500 K 8000 K Obrázek 3 Teplota chromatičnosti Teplota chromatičnosti, která se užívá pro osvětlení veřejných komunikací, se zpravidla pohybuje v odstínech žluté, neutrální bílé a modrobílé a odpovídá teplotě chromatičnosti v rozmezí 2500 až 5000 Kelvinů. Lidé v různých částech Evropy upřednostňují jiné teploty chromatičnosti pro vnitřní a venkovní osvětlení. Například tzv. studené bílé světlo (namodralá barva) je mnohem oblíbenější v jižních státech, zatímco ve státech střední a severní Evropy převládá teplé bílé světlo. Proto je možné, že ve státech střední a severní Evropy mohou mít jejich obyvatelé problém zvyknout si na světlo s vysokou teplotou chromatičnosti. Oproti různým starším druhům světelných zdrojů LED nabízí možnost upravit nebo zvolit libovolnou teplotu chromatičnosti pro různé aplikace. Nicméně je třeba mít na paměti, že teplota chromatičnosti světelného zdroje ovliv ňuje energetickou účinnost osvětlovací soustavy a může mít dokonce fyziologické účinky na lidi i zvířata. Studené bílé světlo s vysokou teplotou chromatičnosti je o něco účinnější než nízké teploty chromatičnosti. Na druhé straně vysoký podíl modrého světla ve světelných zdrojích vyzařující studené bílé světlo může mít nepříznivé fyziologické účinky jak na lidi, tak na zvířata (viz níže). Výzkum ukázal, že bílé světlo podporuje vnímání lidského oka účinněji než žluté světlo. Ve srovnání se žlutým světlem se bílé světlo zdá být mnohem jasnější. Proto může být bílé světlo (např. 4000K) preferováno v místech složitejších dopravních situací s výskytem různých účastníků silničního provozu (např. aut, cyklistů, chodců). Oproti tomu teplé bílé světlo s nižší teplotou chromatičnosti může být využíváno více v rezidenčních oblastech. Výběr teploty chromatičnosti je důležitý pro návrh osvětlení pozemní komunikace. LED osvětlení poskytuje mnoho možností teplot chromatičnosti a nabízí tak možnost pečlivě si vybrat barevný tón světla dle potřeby a využití. Vedle teploty chromatičnosti je důležitá take jednotnost barevného tónu, resp. odchylky teplot chromatičností jednotlivých LED. Rozdíly v teplotách chromatičnosti jsou vyjádřeny násobkem MacAdamsových elips. Jedna elipsa představuje oblast barev, ve které člověk nerozliší jednotlivé barvy. Tato oblast se rozšiřuje násobky průměru elipsy, tzv. násobek MacAdamovy elipsy. Výrobci pak třídí světelné diody dle barevné odchylky. Nejkvalit nější světelné diody mají 2-násobek, méně kvalitní mají např. 7-násobek MacAdammovy elipsy. Minimální požadavky pro výrobky prodávané na evropském trhu jsou v současné době specifikovány v rámci příslušných právních předpisů EU. Podle současných právních předpisů týkajících se ekodesignu je minimální požadavek pětinásobek MacAdamsovy elipsy Podání barev Světelné zdroje se stejnou teplotou chromatičnosti mohou mít různě kvalitní světlo z pohledu schopnosti reprodukovat barvy. Konkrétní podání barev nezávisí na teplotě chromatičnosti světelného zdroje, ale na spektrálním složení světla, tedy v jakých barvách a v jaké intenzitě světelný zdroj vyzařuje. Světelné zdroje, které vyzařují ve všech vlnových délkách (žárovky), poskytují nejlepší reprodukci barev. Světelné zdroje, které vyzařují pouze vybrané vlnové délky (výbojky, LED), reprodukují barvy méně přesně. Například pro chodce je velmi důležité, aby byli schopni rozeznat obličeje, což také vyžaduje schopnost vnímat barevný kontrast. Studie prokázaly, že lidé se cítí bezpečně, dokáží-li rozeznat obličej jiné osoby na vzdálenost čtyř metrů (viz třídy osvětlení P, HS a SC v odstavci 2.2.2, který zahrnuje aspekty rozpoznání obličeje). Schopnost podání barev u světelných zdrojů se v laboratorních podmínkách kvantifikuje pomocí osmi standardních barev. Podání barev je vyjádřeno indexem podání barev (R a, maximální hodnota indexu je 100). Pro rozeznání obličeje jsou vhodné osvětlovací soustavy s indexem podání barev 80 a více. [LRT] U LED osvětlení je také důležité konkrétní podání barev červeného světla. Tato hodnota R 9 zpravidla není součástí běžného R a, ale v rozšířeném indexu, který obsahuje 14 běžných barev. U LED osvětlení by se měla zvážit kombinace klasického R a a hodnoty R 9. Tabulka 3 znázorňuje typické úrovně barevného podání pro různé technologie užívané ve veřej ném osvětlení. LED svítidla většinou dosahují hodnoty indexu podání barev 70 nebo vice. Pro osvětlení ulic s jednoduchým vzorcem užívání je často dostačující podání barev 70. Naopak pro osvětlení v místech, kde dochází ke složitějším situacím, je žádoucí R a vyšší než 80. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 7

8 Pro dobrou viditelnost a vnímání předmětů v okolním prostředí je zásadní teplota chromatičnosti i barevné podání světelného zdroje. Tabulka 3 Indexy barevného podání světelných zdrojů ve veřejném osvětlení Typ světelného zdroje Rtuťová výbojka Halogenidová výbojka Nízkotlaká sodíková výbojka 0 Vysokotlaká sodíková výbojka 20 LED Barevná stálost Barevná stálost je velmi zásadním problémem pro LED osvětlení, jelikož u stárnoucích LED modulů se může změnit teplota chromatičnosti a chromatické souřadnice. Problémy s barevnou stálostí mohou být způsobeny opotřebením materiálu, který byl použit na zapouzdření LED čoček, kontaminací nebo následkem jiného typu opotřebení systému. Další možné příčiny problémů spojených se stálostí barev se dosud zkoumají a patří mezi ně např. vysoká provozní teplota, vyšší provozní proudy nebo degradace optických materiálů následkem modrého nebo ultrafialového záření. Zatím jen několik málo výrobců LED součástek nabízí záruku na stálost barev a neexistují žádné běžné postupy odhadu barevné stálosti. [ENG] Barevnou stálost lze ohodnotit chromatickými souřadnicemi a MacAdamovými elipsami Světelné zněčištění Umělé osvětlení může mít negativní účinky na lidi i zvířata. Nežádoucí osvětlení venkovních oblastí se nazývá též světelné znečištění. Lidé ve městech či v blízkosti měst mohou účinky osvětlení vnímat jako pouhé osvětlení noční oblohy, ale umělé veřejné osvětlení v rezidenčních oblastech může také negativně ovlivnit spánkový cyklus lidí. U zvířat zase hraje roli to, že používají přirozené denní světlo jako navigační systém a orientují se podle něj. Proto je umělé osvětlení může zmást nebo dokonce vyděsit. Mnoho zvířat vnímá jiný rozsah vlnových délek než lidé. Studie ukázaly, že LED světelné zdroje lákají méně hmyzu než jiné světelné zdroje užívané pro veřejné osvětlení. LED světelné zdroje, které vyzařují teple bílé světlo (teplota chromatičnosti 3000 K), přitahují podstatně méně hmyzu než LED zdroje vyzařující chladně bílé světlo s teplotou chromatičnosti 6000 K. [SdN] R a Jedním ze způsobů, jak omezit světelné znečištění, je používat taková svítidla, která jsou přímo zaměřena pouze na prostor, který má být osvětlen. Směrové světelné zdroje LED jsou ideální k dosažení optimálního rozložení světla a nedochází tak k nežádoucím světelným emisím nad svítidlem. Světlo vyzařováné od svítidla směrem vzhůru je kvantifikováno horní účinností světla (ULOR): ULOR = světelný tok vyzařovaný směrem vzhůru celkový světelný tok V závislosti na vertikálním rozložení světla, jednotlivá svítidla jsou rozdělena na čtyři základní typy [IIEC]: Plně cloněná svítidla (Full cut-off): z celkového světelného toku zdroje je vyzařováno maximálně 10 % nad úhel 80 od osy stožáru a 0 % nad úhel 90. Cloněná svítidla (Cut-off): z celkového světelného toku zdroje je vyzařováno maximálně 10 % nad úhel 80 od osy stožáru a 2,5 % nad úhel 90. Částečně cloněná svítidla (Semi-cut-off): z celkového světelného toku zdroje je vyzařováno maximálně 20 % nad úhel 80 od osy stožáru a 5 % nad úhel 90. Necloněná svítidla (Non-cut-off): vyzařují světlo do všech směrů. V normě ČSN EN byla tato klasická definice clonění doplněna šesti třídami svítivosti, které zahrnují i maximální hodnoty pro úhel 70 a vyšší. Více podrobností o této normě naleznete v odstavci Obrázek 4 Clonění Další možnosti, jak omezit světelné znečištění, zahrnují: Snížení intenzity osvětlení: Toto opatření je nutno posoudit s ohledem na požadavky bezpečnosti pro lidi, kteří jsou účastníky silničního provozu. Inteligentní systém řízení osvětlení dokáže vhodně nastavit intenzitu osvětlení s ohledem na konkrétní čas a situaci (viz 3.3) [JAE]. Na druhou stranu, zhasnutí světla nebo omezení Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 8

9 Tabulka 4 Krytí svítidla Krytí svítidla (IP kód) Význam první číslice Význam druhé číslice 0 Nechráněno Nechráněno 1 Ochrana před vniknutím pevných cizích těles o průměru 50 mm a větších Ochrana proti kapající vodě/kondenzaci 2 Ochrana před vniknutím pevných cizích těles o průměru 12 mm a větších Ochrana proti vodě kapající až do sklonu 15 3 Ochrana před vniknutím pevných cizích těles o průměru 2,5 mm a větších Ochrana proti kapající dešťové vodě až do 60 4 Ochrana před vniknutím pevných cizích těles o průměru 1 mm a větších Ochrana proti vodě stříkající do všech směrů 5 Ochrana proti prachu (a proti jeho škodlivému usazování) Ochrana proti vodě tryskající ze všech směrů 6 Prachotěsnost Ochrana proti intenzivnímu tryskání vody 7 Ochrana proti dočasnému ponoření 8 Ochrana proti negativním účinkům trvalého nebo dlouhodobého ponoření [IIEC, 2015] osvětlení v noci (např. mezi půlnocí a 5:30 ráno) pravdě podobně nepřinese mnoho prospěchu nočním živočichům vyskytujícím se v okolí, jako například netopýrům. Ti, podobně jako další noční živočichové, jsou aktivní v nočních a brzkých ranních hodinách, kdy veřejné osvětlení na pozemních komunikacích je maximálně využíváno [BAT]. Změna spektra: Citlivost zvířat na různé barevné tóny světla se liší podle jejich druhu. Zdá se, že druhy osvětlení, které vyzařují úzké teple bílé spektrum světla (takové, jako například nízkotlaková sodíková výbojka), mají menší dopad na životní prostředí než ostatní druhy. U LED se může teplota chromatičnosti měnit podle potřeby, ale požadavky na kvalitu a bezpečnost musí být splněny. Díky LED lze dosáhnout rovnoměrnějšího osvětlení. Vysokotlaké výbojky obvykle dosahují vyšší úrovně osvětlení přímo pod svítidlem, ale mezi stožáry je světla méně Kritéria bezpečnosti Aby bylo možné zaručit řádný a nepřetržitý provoz svítidel určených pro veřejné osvětlení, musí být svítidla chráněna před cizími látkámi (pevnými i kapalnými), mechanickému poškození i proti kolísání napětí. Proto byly stanoveny požadavky na krytí svítidla, mechanickou odolnost a přepěťovou ochranu Krytí svítidla Odolnost svítidel proti cizí hmotě je označena krytím svítidla (IP kód), dvoumístným číslem definovaným normou IEC První číslice představuje odolnost proti vniknutí cizího tělesa, zatímco druhé hodnotí odolnost proti vniknutí vlhkosti a kapaliny. U veřejného osvětlení je doporučeno užít svítidla IP65, která zaručí dostatečnou odolnost vůči prachu a nepříznivému počasí. [IEA] Mechanická odolnost Odolnost svítidel vůči mechanickému poškození je značena třídou mechanické odolnosti (IK kód), což je číslo definované normou IEC Tabulka 5 Hodnocení mechanické odolnosti (IK kód) Hodnocení mechanické odolnosti (IK kód) Energie nárazu [J] , ,2 03 0, ,5 05 0, Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 9

10 Pro venkovní svítidla je doporučeno užití alespoň IK08, a to z důvodu možného nárazu větví stromů, různých úlomků, které by mohly svítidlo nárazem větru poškodit stejně jako případný vandalismus Přepěťová ochrana Přechodné přepětí (zvýšení napětí nad jmenovitou hodnotu, které trvá v řádu mikrosekund až po dobu několika milisekund) může způsobit poničení LED modulů a předřadníku. Jejich odolnost vůči takovému kolísání se měří pomocí hodnocení přepěťové ochrany. Norma ČSN EN stanovila kritéria na přepěťovou ochranu pro osvětlení LED, ovšem udává pouze fázové nápětí 0,5 kv, což je ovšem naprosto nedostačující v případech, kdy například v nedalekém místě uhodí blesk. Proto mnoho projektů veřejného osvětlení požaduje přepěťovou ochranu až 10 kv. [ZVEI2] Kritéria účinnosti Ve srovnání s jinými druhy, LED dosahují velmi vysokých úrovní účinnosti. Tabulka 6 Typické hodnoty měrného výkonu u světelných zdrojů veřejného osvětlení [BG] Typ světelného zdroje Měrný výkon [lm/w] Rtuťová výbojka 60 Halogenidová výbojka 120 Nízkotlaká sodíková výbojka 200 Vysokotlaká sodíková výbojka 150 LED 150 Celková účinnost LED osvětlovacích soustav nezáleží pouze na měrném výkonu LED modulu, ale také na daném svítidle, řídícím systému osvětlení a na celkovém návrhu osvětlovací soustavy. Proto je důležité rozlišovat měrný výkon na úrovni LED modulu či LED součástky, sví tidla a celé soustavy. Energetická účinnost soustavy jako celku je mimo jiné ovlivněna prostorovým rozložením světla (svítivostí) a geo metrickým uspořádáním pozemní komunikace a osvětlovací soustavy (více informací naleznete v podkapitolách 3.2 a 3.3). Energetická účinnost na úrovni komunikací a veřejného osvětlení se hodnotí pomocí měrného příkonu (PDI). Měrný příkon dokáže poskytnout užitečné informace týkající se energetické účinnosti pro danou instalaci veřejného osvětlení. Úroveň osvětlení se ovšem může měnit během noci i během roku podle toho, jaký je nainstalován řídicí systém. Proto je výhodnější celkovou energetickou účinnost a spotřebu energie vyjádřit pomocí ukazatele roční spotřeby energie (AECI). Ukazatel měrného příkonu (PDI) a roční spotřeby jsou blíže vysvětleny v odstavci Doba života Aby bylo možné kvantifikovat dobu života LED modulů, norma ČSN EN definuje následující: Užitečný střední život L x označuje dobu, po kterou běžný LED modul nevyzařuje o x procent nižší světelný tok než na začátku. Například L h znamená, že světelný tok modulu se po hodinách v běžném provozu nesníží o více než 20 %. Užitečný život L x B y ukazuje procento y LED modulů, u které světelný tok nepoklesne o více než x procent. Tudíž L 80 B 10 = h znamená, že: po hodinách provozu bude světelný tok u 10 % LED modulů či svítidel stejný jako na počátku nebo nižší než 80 % původního vyzařovaného světelného toku (a dále svítí). Náhlá porucha C z po uplynutí určité doby značí dobu, po jejímž uplynutí z % LED modulů selhalo. Takže C 10 = h t = 35 C znamená, že po hodinách a okolní teplotě 35 C zaznamenalo 10 % instalovaných LED svítidel se stejnými LED moduly náhlou poruchu (a dále nesvítí). Dlouhá doba života LED a jejich krátké vývojové cykly vedou k statistickým extrapolacím jmenovité doby života a rozsahu poruchy, což by se mělo vzít v potaz. Navíc skutečná doba života svítidla může být ovlivněna několika faktory. Celkové selhání a snížení světelného toku svítidla závisí na jeho provozu proud, pracovní teplota, okolní teplota a další parametry. Projektanti musí od výrobců obdržet veškeré údaje, aby mohli zvolit svítidlo vhodné pro zamýšlenou aplikaci a aby mohli na základě těchto údajů vytvořit vhodný plán údržby [ZVEI, 2015]. Obecná doba života LED je hodin nebo více. Také je třeba vzít v úvahu dobu života předřadníku svítidla, která je zpravidla vyjádřena v procentech jako pravděpodobnost poruchy během určité doby, jako třeba četnost selhání 0,2 % za dobu h. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 10

11 2.2 Evropská norma ČSN EN Hlavním cílem veřejného osvětlení je zajistit a zlepšit bezpečnost na pozemních komunikacích po setmění. Kvalitní soustavy veřejného osvětlení umožňují všem uživatelům pozemních komunikací rozeznávat osoby, překážky a zdroje možného nebezpečí v blízkosti komunikace nebo přímo na ní. Díky kvalitnímu veřejnému osvětlení budou moci všichni účastníci provozu adekvátně reagovat na dané situace, čímž dojde k účinnému snížení vážných dopravních nehod, ke kterým po setmění dochází. Kvalitativní kritéria pro veřejné osvětlení jsou definována souborem evropských norem ČSN EN 13201:2016 nazvané Osvětlení pozemních komunikací, který pokrývá tato témata: ČSN CEN/TR Osvětlení pozemních komunikací Část 1: Návod pro výběr tříd osvětlení (2017) ČSN EN Osvětlení pozemních komunikací Část 2: Požadavky (2016) ČSN EN Osvětlení pozemních komunikací Část 3: Výpočet (2016) ČSN EN Osvětlení pozemních komunikací Část 4: Metody měření (2016) ČSN EN Osvětlení pozemních komunikací Část 5: Ukazatelé energetické náročnosti (2016) Výběr tříd osvětlení ČSN CEN/TR :2017 definuje soustavu parametrů určených pro podrobný popis všech typických situací, ke kterým může dojít na pozemních komunikacích. Norma umožňuje stanovit kvalitativní a kvantitativní požadavky pro osvětlení podle konkrétních podmínek pozemních komunikací. Třídy osvětlení se rozlišují dle různých parametrů, jako je např. geometrické uspořádání oblasti, v níž se nachází pozemní komunikace, typ dopravy v dané oblasti a vlivy životního prostředí. ČSN CEN/TR :2017 užívá výběrový postup pro určování tříd osvětlení M1 až M6, C0 až C6 a P1 až P6. Není ovšem k dispozici postup pro výběr tříd osvětlení HS, SC a EV. Více k výběru tříd je v české normě ČSN P Výběrová kritéria pro každou podtřídu (určenou číslem) závisí na geometrii pozemní komunikace, jejím používání a prostředí, ve kterém se komunikace nachází. Výběrová kritéria (založená na ČSN CEN/TR :2017) zahrnují: návrhová rychlost nebo maximální povolená rychlost, intenzita dopravy, skladba dopravního provozu, oddělení jízdních pruhů, hustota křižovatek, zaparkovaná vozidla, jasnost okolí, rozpoznání obličejů (pro třídu osvětlení P), navigační obtížnost. Některé parametry (zejména intenzita dopravy, skladba a jasnost okolí) se mohou v jednotlivých ročních obdobích nebo během nočních hodin měnit. Jednotlivé úseky pozemní komunikace proto mohou náležet do různých tříd. [CEN/TR :2014; EN :2003; EN :2015] Měření, požadavky a metody výpočtu energetické náročnosti Druhá část ČSN EN uvádí specifikace pro jednotlivé třídy osvětlení, které určuje soubor fotometrických požadavků dle typu pozemní komunikace a v závislosti na jednotlivých uživatelích pozemních komunikací, jejich potřebách a požadavcích. Třídy osvětlení zjednodušují rozvoj a uplatnění svítidel i jejich údržbu. Aby bylo možné co nejvíce harmonizovat požadavky, třídy osvětlení byly určeny na základě státních norem a dokumentu CIE 115:2010. Pozemní komunikace třídy M jsou komunikace pro rychlou dopravu silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Aby mohla být splněna kritéria normy, musí být dodržena minimální průměrná hodnota jasu povrchu vozovky, minimální celková rovnoměrnost jasu povrchu vozovky (s oddělenými mimimálními hodnotami pro suchý i mokrý povrch vozovky), minimální rovnoměrnost jasu jízdních pruhů a maximální úroveň oslnění. Také je třeba zajistit, aby bylo osvětleno dostatečně bezprostřední okolí komunikace. Pozemní komunikace třídy C představují konfliktní oblasti, ve kterých se vedle motorových vozidel pohybují i jiní uživatelé pozemních komunikací (například chodci a cyklisté) a může zde docházet ke složitým dopravním situacím, např. v místech složitých dopravních křižovatek, kruhových objezdů nebo v oblastech, kde dochází Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 11

12 k zácpám. Osvětlovací soustavy pro pozemní komunikace třídy C musí splnit požadavky na minimální rovnoměrnost osvětlení povrchu vozovky, avšak většina ostatních kritérií, která platí pro pozemní komunikace třídy M, nelze u třídy C aplikovat či provést. Důvodem může být např. to, že mnoho konfliktních oblastí nemá vedle jízdních pruhů jasně vyznačenou přilehlou oblast, podle které by se dal vypočítat poměr mezi osvětleností komunikace a přilehlé oblasti. Proto je nutné u pozemních komunikací třídy C udržovat průměrnou horizontální osvětlenost v oblasti komunikace. Jelikož pozemní komunikace třídy C nemají na rozdíl od třídy M stanovena povinná kritéria pro minimalizaci oslnění, příloha C k normě ČSN EN uvádí (informativní) kritéria pro tuto třídu. Pozemní komunikace tříd P a HS jsou určeny pro chodce a cyklisty a jedná se o chodníky pro pěší, cyklostezky, nouzové pruhy a jiné komunikace, které jsou odděleny od jízdních pruhů silničních komunikací, pěších zón, parkovišť, školních pozemků, anebo vedou podél nich. Kritéria pro pozemní komunikace třídy P zahrnují průměrnou a minimální udržovanou osvětlenost oblasti komunikace. V případě, že je relevantní rozpoznání obličeje, je nutné brát v úvahu další kritéria pro vertikální osvětlenost a poloválcovou osvětlenost. Jako alternativa k třídě P se kritéria pro třídu HS zakládají na celkové rovnoměrnosti osvětlení povrchu pozemní komunikace a na průměrné polokulové osvětlenosti. Pozemní komunikace tříd EV jsou zamýšleny jako doplňkové v situacích, kdy je nutno, aby byly dobře vidět svislé plochy, např. v oblastech křížení komunikací. Informativní příloha A normy ČSN EN uvádí šest různých tříd svítivosti pro snížení omezujícího oslnění v případech, kdy nelze spočítat běžný prahový přírůstek. Třídy G1, G2 a G3 odpovídají klasickému konceptu částečně cloněných svítidel a cloněných svítidel, zatímco třídy G4, G5 a G6 odpovídají plnému clonění. Pro definici těchto termínů vyhledejte odstavec Norma ČSN EN popisuje matematické metody a postupy, které by se měly využít pro výpočet funkčních požadavků, které definuje ČSN EN ČSN EN popisuje metody vhodné pro měření. Celkem existují čtyři základní typy situací, ve kterých by mělo dojít k měření: ve fázi konečného testování, aby bylo možné ověřit, zda byly dodrženy požadavky normy a návrhu. v předem určených intervalech během doby života soustavy veřejného osvětlení, aby bylo možné kvantifikovat degradaci a rozhodnout o vhodné údržbě. nepřetržitě nebo v předem určených intervalech tak, aby bylo možné upravit světelný tok svítidel v případě, že pozemní komunikace využívá adaptivní osvětlení (např. jas nebo osvětlenost se řídí podle objemu dopravy, času, počasí nebo dalších faktorů) Ukazetele energetické náročnosti Osvětlenost povrchu komunikace Vertikální osvětlenost Norma ČSN EN popisuje dva způsoby ohodnocení energetické náročnosti: měrný příkon (PDI) D P (měří se v W/(lx m 2 )) a roční spotřeba energie (AECI) D E (měří se v Wh/m 2 ). Tyto indikátory již byly uvedeny v předchozí kapitole. Při posuzování energetické náročnosti soustav osvětlení by se měly použít oba tyto ukazatele. Poloválcová osvětlenost Obrázek 5 Typy osvětleností Polokulová osvětlenost Pozemní komunikace třídy SC jsou zamýšlené jako pěší zóny, kde je důležité rozeznání obličeje i pocit bezpečí. Tyto komunikace vyžadují minimální udržovanou poloválcovou osvětlenost. Měrný příkon určí, jak vypočítat energetickou náročnost konkrétní instalace veřejného osvětlení a také umožní porovnání různých druhů a návrhů v rámci jednoho projektu veřejného osvětlení. Geometrické uspořádání a podmínky se liší, proto mohou být hodnoty měrného příkonu užity k porovnání různých návrhů pouze u stejné instalace. Pro výpočet měrného příkonu pro jakoukoli danou oblast je třeba následující: Celkový instalovaný příkon soustavy P (buď celé instalace nebo její reprezentativní části), zahrnuje jak příkony všech osvětlovacích bodů (světelné zdroje Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 12

13 a předřadníky apod.), tak ostatních zařízení, které nejsou součástí jednotlivých osvětlovacích bodů, avšak jsou nezbytné pro jejich provoz (jako např. centralizované ovládací prvky). Udržovaná průměrná horizontální osvětlenost E [lx] každé podoblasti (včetně plochy každé podoblasti). Travnaté pásy a oblasti okolního osvětlení (EIR) jsou vyloučeny. Osvětlenost lze odvodit ze způsobů stanovení tříd veřejného osvětlení. A FL A R Celková doba trvání t j by měla pokrýt celý rok. Období, kdy osvětlení není v provozu (tj. během dne) by také mělo být zahrnuto do výpočtu, protože i když je osvětlovací soustava v pohotovostním režimu, dochází u ní ke spotřebě energie / Obrázek 7 Příklad rozličného příkonu v čase A FR P Obrázek 6 Příklad uspořádání pro výpočet měrného příkonu (PDI)/roční spotřeby (AECI) Celá rovnice pro výpočet měrného příkonu je: D P = P n i=1 (E i x A i ) E i je udržovaná průměrná horizontální osvětlenost podoblasti, A i značí plochu podoblasti i [m²] a n představuje počet podoblastí, které mají být osvětleny. Norma nabízí návod pro jiné třídy komunikací, které nemají požadavky v horizontální osvětlenosti odstavec 4.2 normy ČSN EN Jelikož třída osvětlení se zpravidla mění během noci i během ročních období, měrný příkon (PDI) by se měl počítat pro každou třídu zvlášť. Aby bylo možné porovnat rozdíly energetické spotřeby mezi dvěma různými návrhy, a to nikoli jen pro jednu konkrétní třídu, ale během celého ročního provozu, je nezbytné provést výpočet roční spotřeby (AECI). Proto je nutné rozdělit rok do jednotlivých provozních období, která užívají různé hodnoty P. Celá rovnice pro výpočet roční spotřeby (AECI) je: D E = m j=1 (P j x t j ) A P j značí příkon celé soustavy během j-tého provozního období [W], t j značí dobu trvání j-tého provozního období při příkonu P j [h], A označuje plochu oblasti osvětlené stejným světelným uspořádáním [m 2 ] a m představuje počet období s různými hodnotami provozního příkonu P j / Obrázek 8 Příklad změny příkonu dle čidla hustoty dopravy Příloha A normy ČSN EN obsahuje vzorové hodnoty měrného příkonu (PDI)/roční spotřeby (AECI) pro širokou škálu tříd osvětlení, šířky komunikací a typy světelných zdrojů (dle dostupných svítidel na trhu v roce 2014). Několik vzorových hodnot je uvedeno v tabulce 7 na následující straně. Všechny hodnoty platí pro šířku komunikace 7 m. Příloha C normy ČSN EN poskytuje zjednodušenou metodu pro porovnání osvětlovacích soustav určených pro třídy M využivající k hodnocení úrovni jasu komunikace. Příloha D představuje vzorovou prezentaci informací o ukazatelích energetické náročnosti Příklad pozemní komunikace v městských oblastech Následující kapitola se zabývá použítím normy ČSN EN pro veřejné osvětlení v různých situacích podle třídy komunikace a podle požadavků. Jako první příklad je uvedena oblast v městském centru, kde se nachází přechod pro chodce i cyklostezka. Ulice je velmi stísněná a dochází zde k vážným dopravním přetížením v době dopravní špičky. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 13

14 Tabulka 7 Příklady PDI/AECI ([W/(lx m 2 )], [(Wh)/m 2 ]) Typ světelného zdroje Třída Rtuťová výbojka Halogenidová výbojka Vysokotlaká sodíková výbojka Nízkotlaká sodíková výbojka LED M1 45 / 5, / 4,0 5, / 3,0 3,8 M2 100 / 10,8 50 / 4, / 3,2 4, / 2,4 2,5 M3 84 / 6,0 47 / 3,6 40 / 2,8 3, / 2,5 2, / 1,5 M4 90 / 5,0 60 / 3, / 2,3 2, / 1,8 2,4 23 / 1,1 M5 86 / 3,2 30 / 0,9 47 / 1, / 1,1 1,6 24 / 0,8 M6 85 / 1,9 37 / 0, / 0,2 1, / 0,4 0,5 Obrázek 9 Centrum města Podle ČSN CEN/TR :2017 je toto konfliktní oblast, protože je zde přechod pro chodce, a proto se jedná o třídu osvětlení C (třídy osvětlení pro konfliktní oblasti). Je třeba použít tabulku 8 a podle ní rozhodnout o třídě osvětlení. Návrhová rychlost nebo nejvyšší povolená rychlost: během dopravní špičky je doprava pomalejší ( 40 km/h), což vede k odpovídající váhové hodnotě -1. Intenzita dopravy: protože je intenzita dopravy vysoká, váhová hodnota je 1. Skladba dopravy: přechod pro chodce a cyklostezka vytvářejí smíšenou skladbu dopravy. Váhová hodnota je 1. Tabulka 8 Parametry pro výběr osvětlení třídy C Váhová hodnota Velmi vysoká v 100 km/h 3 Vysoká 70 < v < 100 km/h 2 Střední 40 < v 70 km/h 0 Nízká v 40 km/h -1 Vysoká 1 Střední 0 Nízká -1 Smíšená s vysokým podílem nemotorové dopravy 2 Smíšená 1 Pouze motorová 0 Ne 1 Ano 0 Vyskytují se 1 Nevyskytují se 0 Vysoká Výlohy, reklamy, sportoviště, nádraží, skladiště 1 Střední Běžná situace 0 Nízká -1 Vysoká 2 Střední 1 Nízká 0 Parametr Možnosti Popis Návrhová rychlost nebo dovolená rychlost Intenzita dopravy Skladba dopravy Směrově rozdělená komunikace Parkující vozidla Jasnost okolí Náročnost navigace Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 14

15 Směrově rozdělená komunikace: bez oddělení, váhová hodnota je 1. Parkující vozidla: v této oblasti nejsou žádná zaparkovaná vozidla, takže váhová hodnota je 0. Jasnost okolí: okolní prostředí v době dopravní špičky je jasné a tedy osvětlení okolí je vysoké, takže váhová hodnota je 1. Náročnost navigace: kvůli přechodu pro chodce by náročnost navigace měla být střední, takže odpovídající váhová hodnota je 1. Celkový počet všech váhových faktorů je 4 a konečnou třídou osvětlení je C2 (C = 6 VWS) Tabulka 2 v normě ČSN EN udává následující požadavky pro dopravní špičku v ranních a večerních hodinách: Minimální udržovaná průměrná horizontální osvětlenost E : 20 lx Celková minimální rovnoměrnost jasu povrchu komunikace U O : 0.4 Příloha C (informativní) normy ČSN EN také navrhuje maximální prahový přírůstek f TI 15 % (viz odstavec týkající se oslnění a prahového přírůstku) Příklad pozemní komunikace mimo obec Naším druhým příkladem je komunikace mezi dvěma vesnicemi. Pro tyto komunikace není veřejné osvětlení povinné. Jestliže se ovšem pro takový typ komunikace veřejné osvětlení plánuje (například za účelem snížení počtu dopravních nehod), musí být stanovena třída osvět lení i minimální kritéria. Obrázek 10 Oblast mimo obec Tato oblast není zařazena mezi konfliktní, protože cyklostezka v kombinaci s chodníkem je umístěna vedle pozemní komunikace a cyklisté a chodci tedy nemají povolený přístup na silnici. Průměrná rychlost uživatelů motorových vozidel na pozemní komunikaci je vcelku vysoká, komunikace tedy patří do třídy osvětlení M (třída osvětlení určená pro motorovou dopravu). Na základě tabulky 1 uvedené v normě ČSN CEN/TR :2017 (tabulka 9 na další straně) je možné určit třídu osvětlení. Návrhová rychlost nebo nejvyšší povolená rychlost: průměrná rychlost uživatelů hlavní pozemní komunikace se pohybuje mezi 70 a 100 km/h, takže váhová hodnota je 1. Intenzita dopravy: u tohoto příkladu předpokládáme mírný objem dopravy, takže váhová hodnota je 0. Skladba dopravy: Díky cyklostezce kombinované s chodníkem pro pěší se na pozemní komunikaci pohybují pouze motorová vozidla a váhová hodnota je 0. Hustota křižovatek: v této oblasti je výskyt nižší než 3 křižovatky/km, což značí střední hustotu křižovatek a odpovídající váhová hodnota je 0. Parkující vozidla: v této oblasti nejsou žádná zaparkovaná vozidla, takže váhová hodnota je 0. Jasnost okolí: osvětlení okolí je nízké, takže váhová hodnota je -1. Náročnost navigace: v této oblasti se nevyskytuje mnoho křižovatek a na pozemní komunikaci se vyskytují pouze motorová vozidla, takže orientační náročnost je snadná a váhová hodnota je 0. Konečná třída osvětlení byla vypočítána jako M = 6 VWS. Vzhledem k tomu, že celková váhová hodnota je 1, třída osvětlení je M5. Podle daných norem musí být použity tyto požadavky: Minimální udržovaná průměrná úroveň jasu povrchu komunikace L : 0,5 cd/m² Celková minimální rovnoměrnost jasu povrchu komunikace U O : 0,4 Minimální podélná rovnoměrnost jasu povrchu komunikace U L : 0,4 Celková minimální rovnoměrnost jasu povrchu komunikace U OW : 0,15 (vlhké prostředí) Prahový přírůstek f TI : 15 % Poměr R EI : 0,3 (tento požadavek platí pro tu stranu komunikace, na které se nenachází cyklostezka kombinovaná s chodníkem pro tu jsou určena zvláštní krtéria i třída osvětlení) Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 15

16 Tabulka 9 Volba třídy osvětlení pro oblast mimo obec Váhová hodnota Velmi vysoká v 100 km/h 2 Vysoká 70 < v < 100 km/h 1 Střední 40 < v 70 km/h 1 Nízká v 40 km/h 2 Parametr Možnosti Popis Návrhová rychlost nebo dovolená rychlost Intenzita dopravy Dálnice a vícepruhové pozemní komunikace Komunikace se dvěma jízdními pruhy Vysoká > 65 % max. kapacity > 45 % max. kapacity 1 Střední % max. kapacity % max. kapacity 0 Nízká < 35 % max. kapacity < 15 % max. kapacity 1 Skladba dopravy Směrově rozdělená komunikace Hustota křižovatek Parkující vozidla Jasnost okolí Náročnost navigace Smíšená s vysokým podílem nemotorové dopravy 2 Smíšená 1 Pouze motorová 0 Ne 1 Ano 0 Úrovňové křižovatky (počet/km) Mimoúrovňová kř., vzdálenost mezi mosty, (km) Vysoká > 3 < 3 1 Střední Vyskytují se 1 Nevyskytují se 0 Vysoká Obchodní výlohy, reklamy, sportoviště, nádraží, skladiště 1 Střední Běžná situace 0 Nízká 1 Vysoká 2 Střední 1 Nízká 0 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 16

17 3. Návrh osvětlení a komponenty 3.1 Komponenty osvětlovací soustavy Komponenty pro soustavu veřejného osvětlení lze rozdělit do tří základních kategorií: Optické systémy, které zahrnují svítidla (včetně reflektorů, refraktorů a čoček), světelné zdroje a předřadník. Nosné konstrukce zahrnují stožáry a jejich základy, převěsy, výložníky apod. Elektrické připojení (včetně rozvodných skříní) zahrnuje dodávku energie a zařízení pro ovládání a měření Optické systémy Svítidla a světelné zdroje Vysvětlení termínů svítidla a světelné zdroje: Svítidlo zařízení, které distribuuje, filtruje nebo mění světlo vyzařované jedním nebo více světelnými zdroji a obsahuje, kromě zdrojů světla samotných, všechny díly nutné pro upevnění a ochranu zdrojů a v případě potřeby pomocné obvody, včetně prostředků pro jejich připojení k elektrické síti. Světelný zdroj je definován jako jednotka, jejíž provoz může být posouzen nezávisle. Světelný zdroj může zahrnovat další komponenty potřebné pro zapnutí, dodávku elektrického proudu nebo stábilní provoz, pro distribuování, filtraci nebo přeměnu optického záření v případě, že tyto komponenty nemohou být odstraněny, aniž by trvale nepoškodily zařízení. V případě LED světelného zdroje (tzv. LED modul) se sestává z jednoho nebo více LED součástek. V tomto uvedeném kontextu to znamená, že svítidlo může obsahovat jeden nebo více světelných zdrojů Světelné zdroje Z fyzikálního hlediska dnes všechny druhy světelných zdrojů užívaných ve veřejném osvětlení přeměňují elektrickou energii do viditelného světla. Ve veřejném osvětlení dominují už celá desetiletí vysokotlaké výbojky. Nový druh světelného zdroje světelné diody (LED) umožňuje nahradit všechny ostatní typy. Vysokotlaké sodíkové výbojky (HPS) ovšem nadále zůstávají vhodnou volbou pro některá místa, například pro dálnice. Tyto výbojky jsou vyso ce energeticky účinné, ale poskytují velmi nízké podání barev, to ovšem pro mnoho oblastí nebývá překážkou. U halogenidových výbojek se očekává, že budou v dohledné době nahrazeny LED světelnými zdroji. Světlo ve světelných diodách je produkováno tzv. elektroluminiscenčním jevem. Stejně jako v ostatních diodách se elektrony pohybují z anody do katody a v momentě, kdy spadnou do nižší energetické úrovně, vyzařují fotony. Vlnová délka vyzařovaného světla a tím i jeho barva závisí na použitých materiálech. U veřejného osvětlení se běžně užívají modré světelné diody, které jsou zapouzdřeny ve vrstvě luminoforu a které vyzařují bílé světlo; viz obrázky 11 a 12, kde lze vidět různé principy produkce bílého světla. Modré světelné diody jsou v současné době ze všech typů LED nejúčinnější s 55% účinností přeměny elektrické energie. Zbývajících 45% se přemění na teplo. Jelikož vyšší teplota polovodičového přechodu snižuje jak měrný výkon tak dobu života, je nutný kvalitní návrh odvodu tepla. Aby se teplo odvedlo, LED čip a reflektor jsou přimontovány k chladiči. Tento chladič by měl zajistit přenos tepla do svítidla, které jej rozptýlí do okolního prostředí. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 17

18 silikon luminofor LED světelný zdroj označuje světelný zdroj, který v sobě má jeden nebo více LED modulů. Světelný zdroj může být vybaven paticí. 1 Toto rozlišení je v souladu s rozčleněním LED produktů v odvětví osvětlovací techniky [RL], vyjma stupně 2 (tabulka 10). 2 luminofor LED čip Obrázek 11 Luminofor rozptýlený v silikonu (1 nahoře) a obvyklé pokrytí luminoforem (2 dole) modré LED diody modré světlo luminofor bílé světlo Obrázek 12 Princip tvorby bílého světla při nekontaktním uspořádání luminoforu Dalším typem světelných diod jsou organické LED (OLED), které jako látku pro vyzařování světla používají vrstvu organických molekul. I když v dnešní době již existuje mnoho zajímavých využití pro OLED (např. televizory) a tato technologie se vyvíjí rychlým tempem, stale ještě není vhodná pro využití v oblasti veřejného osvětlení. Světelný tok jedné světelné diody (LED) je relativně nízký ve srovnání se světelným tokem požadovaným pro veřej né osvětlení. Proto se do jedoho tištěného spoje namontuje několik LED čipů (LED součástek) a ty je možné kombinovat s dalšími komponenty. Je tedy nutné rozlišit několik stupňů integrace. Následující definice termínů spjatých s LED diodami pochází z nařízení komise 874/2012 a 1194/2012: LED (Light-emitting diode) čipem se rozumí zařízení v pevné fázi sestávající z přechodu p-n, které při excitaci elektrickým proudem vydává optické záření. LED součástka označuje sestavu jednoho či více LED čipů. Tato sestava může zahrnovat optický prvek i tepelná, mechanická a elektrická rozhraní. LED modul je sestava, která nemá patici a zahrnuje jednu nebo více LED součástek na desce tištěného spoje. Tato sestava může mít elektrické, optické a mechanické komponenty, rozhraní a předřadník. Tabulka 10 Stupně integrace LED Stupeň integrace Stupeň 0 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 4 Stupeň 5 Popis LED čip LED součástka zahrnující elektrické spojení, mechanické spojení a ochranu, zařízení pro odvod tepla a základní optické komponenty Sestava různých LED čipů na desce tištěného spoje. LED modul obsahující LED součástky, chladič, předřadník a někdy i optické zařízení. LED modul plní funkci světelného zdroje. Svítidlo sestávající z LED modulu (Stupeň 3) a krytu a dalších optických částí LED osvětlovací soustava zahrnující prvky ovládání Klíčová je otázka provozní teploty LED čipu, protože zásadním způsobem ovlivňuje jeho měrný výkon a dobu života. Údaje o provozu LED čipů jsou stanoveny pro teplotu 25 C. Za běžných provozních podmínek ovšem teplota může dosáhnout až C a způsobit tak pokles světelného toku až o 40 %. Nicméně u modrých diod je tento pokles nižší (o 5 20 % při teplotě čipu 80 C). Doba života LED světelných zdrojů může přesáhnout h (specifikace pro L 80, viz kapitola 2.1.4), ale velmi závisí na samotné provozní teplotě a účinnosti řízení teploty svítidla, s nímž je spojeno i dostatečný odvod tepla. Narozdíl od jiných druhů světelných zdrojů jsou LED moduly zpravidla zabudovány do svítidla a není možné je vyměnit jako standardní komponenty. To může být problémem pro strategii v oblasti oprav a výměny komponent v dlouhodobějším horizontu. Několik zástupců průmyslu v tomto odvětví se v současné době zabývá otevřenou normou Zhaga 1, jejímž cílem je interoperabilita a možnost výměny LED modulů a svítidel za jiné, nabízené různými dodavateli. Tyto certifikované produkty Zhaga 1 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 18

19 (LED moduly a svítidla) ovšem v současnosti představují pouze jakousi nadstandardní a doplňkovou nabídku v rámci celého trhu. LED nemohou fungovat při střídavém síťovém napětí (AC). Proto je nutný předřadník, jehož hlavní funkcí je zajistit stabilizované stejnosměrné napětí (DC). Podle toho, jaká je kvalita předřadníku, se ztráta výkonu pohybuje mezi % jmenovitého příkonu. Ztráty u předřadníků nízké kvality mohou dosáhnout až 50 % a zkrátit tak dobu života světelného zdroje [RL]. Další funkcí předřadníku je stmívání (viz kapitola 3.3.4). [RL] Svítidla Svítidlo je kompletní přístroj, který se skládá z krytu a z ostatních částí požadovaných pro montáž a funkčnost, a to včetně světelných zdrojů, částí pro ovládání, předřadníků, elektrického vedení, atd. LED světelné zdroje jsou obvykle zabudovány ve speciálně navržených plochých svítidlech, která tak optimálně využijí své optické vlastnosti. Ostatní typy LED svítidel vyrobené po vzoru klasických svítidel obvykle klasická svítidla nahrazují. Takto navržená a vyrobená svítidla zpravidla nevyužijí optimalizované optické systémy ani systémy odvodu tepla dostupné pro LED. I tak ale může být využití těchto svítidel vhodné tam, kde kompletní renovace osvětlovací soustavy není vhodná. Zkušební norma pro výrobce svítidel je IEC a poskytuje obecná doporučení pro svítidla a jejich kryty. Svítidla by měla být odolná vůči korozi nebo by měla být chráněna vhodným korozuvzdorným provedením. Svítidla obsahují optické prvky jako reflektory, refraktory a čočky, které zajistí požadované rozložení světla a zajišťují patřičnou míru oslnění a světelného znečištění. Reflektoy slouží k nasměrování světla a přizpůsobení světelného toku. Zrcadla reflektoru vytvářejí mnohonásobné odrazy světla a tím přispívají k relativně rovnoměrnému jasu na osvětleném povrchu. Reflektory také pomáhají snížit světelné znečištění nebo oslnění (viz odstavce a ). Refraktory nebo prismatické čočky směrují světlo ze světelného zdroje a z reflektoru a poskytují další ochranu proti poškození. Čočky umožňují nasměrování světla a jsou připevněny přímo ke světelným diodám. Reflektor Refraktor čočka Obrázek 14 Reflektor, refraktor a čočka u svítidel určených pro veřejné osvětlení U moderních LED svítidel mohou být pokročilé typy refraktorů připevněny na jednotlivých světelných diodách, což umožňuje změnu rozložení světla tím, že se zapínají či stmívají diody s různou optikou. Tak je zajištěna větší pružnost rozložení světla v závislosti na rozteči, v jakých jsou svítidla vedle sebe umístěna, na šířce pozemní komunikace, vlastnostech odrazivosti povrchu a na podmínkách souvisejících se změnou počasí [RL]. Technická zpráva 115:2010 Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE) zavedla pro svítidla třídy svítivosti, a ty určují kritéria maximálních hodnot svítivosti pro různé Obrázek 13 Typy LED svítidel Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 19

20 úhly. Tato klasifikace zahrnuje stupně G1 až G6, s tím, že u vyšších úhlů jsou kritéria přísnější (a tak dochází k omezení světelného znečištění a oslnění), [CIE]. Komponenty svítidla by měly být modulární, aby by bylo možné je v případě poruchy nebo modernizace vyměnit za stejné nebo kompatibilní. Tím se lze vyhnout celkové výměně svítidla. Jak již bylo řečeno, odvod tepla je pro LED svítidla obzvlášť důležitý. Vedle zajištění kvalitního přenosu tepla mezi čipem a svítidlem, zlepšují odvod tepla níže uvedené vlastnosti svítidla: Objem svítidla: čím větší je objem, tím je nižší teplota ve svítidle. Vlastnosti tepelného přenosu u krytu, jež určují, jak rychle se teplo přenese do okolního prostředí: pro přenos tepla je vhodná většina kovů, zatímco plasty fungují jako tepelná izolace, a proto jsou obecně pro LED svítidla nevhodné. Chladící žebra: jsou také vhodná pro zlepšení přenosu tepla do okolí, protože zvětšují povrch svítidla. Svítidla jsou obecně posuzována podle své maximální okolní teploty t a, při které mohou bezpečně fungovat. Jestliže hodnota t a není udána, maximální teplota okolí svítidla by měla být 25 C Nosné konstrukce Stožáry musí odpovídat normě ČSN EN Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí zařízení na pozemní komunikaci a souboru norem ČSN EN 40. Dle ČSN EN existují tři kategorie podpěrných konstrukcí, které přispívají ke zvýšení pasívní bezpečnosti: s vysokou absorpcí energie (HE), s nízkou absorpcí energie (LE), bez absorpce energie (NE). Rozlišují se čtyři úrovně bezpečnosti cestujících ve vozidle. Úroveň 4 představuje velmi bezpečné podpěrné konstrukce, které by měly způsobit jen menší škody. Ostatní tři úrovně jsou určeny na základě zkoušky, při které se používá lehké vozidlo při rychlostech 35, 50, 70, a 100 km/h. Získané údaje se použijí pro odvození indexu prudkosti nárazu (ASI) a nárazové rychlosti teoretické hlavy (THIV), čímž se získají informace o riziku pro cestující ve vozidlech. [TRB]. U pevně instalovaných světelných stožárů je zamýšlená doba života několik desetiletí. Světelné stožáry z ocele jsou v dnešní době nejčastěji zinkované. V minulosti byly chráněny proti korozi jinými způsoby. Verze stožárů z korozivzdorné oceli se vyskytují jen v některých reprezentativních oblastech. Elektrické nebo jiné instalace se kontrolují, opravují a vyměňují častěji než stožár. Vlivy životního prostředí jako slunce, bežný déšť a vítr nejsou pro komponenty nijak podstatné. Avšak silné bouřky, sníh nebo led představují pro stožár rizika. Uspořádání stožárů stejně jako jejich výška závisí na technických rozhodnutích. Ta záleží na geometrii pozemní komunikace, charakteristice soustavy, podmínkách povrchu komunikace, na fyzických vlastnostech stožáru, požadavcích životního prostředí, prostoru pro údržbu, dostupném rozpočtu, estetice a cílech osvětlení. Níže jsou uvedena nejběžnější uspořádání stožárů. jednostranná vystřídaná Podpěrné konstrukce s absorpcí energie vozidlo podstatně zpomalují, čímž se snižuje nebezpečí sekundárních nárazů. Podpěrné konstrukce bez absorpce energie dovolují vozidlu pokračovat po nárazu v jízdě nižší rychlostí, což snižuje nebezpečí pro cestující ve vozidle, které utrpělo původní náraz, avšak zvyšuje se tím riziko sekundárních nárazů, včetně rizika pro ostatní účastníky silničního provozu. Typ stožáru, který je zvolen pro určitý úsek komunikace, je vybrán řádně na základě hodnocení a potřeb pro danou lokalitu. Například stožáry HE je možné instalovat v městských oblastech a tím snížit sekundární riziko pro ostatní účastníky silničního provozu. párová osová Obrázek 15 Uspořádání soustavy veřejného osvětlení Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 20

21 Zvolené uspořádání soustavy pak určuje minimální montážní výšku svítidla pro danou šířku komunikace. U jednostranného uspořádání je možná šířka komunikace až do montážní výšky svítidla. Narozdíl od ostatních uspořádání, jas povrchu komunikace nebude v obou pruzích komunikace stejný. Ve vystřídaném uspořádání je možná šířka komunikace až 1,5 krát vyšší než montážní výška svítidla. Podélná rovnoměrnost jasu je u vystřídaného uspořádání obecně nízká a vytváří střídající se světlejší a tmavší místa. Při vlhkém počasí však je tento způsob vhodnější oproti jednostranné. V případě párového uspořádání může být možná šířka komunikace asi 2 až 2,5 krát vyšší než monážní výška svítidla. Jestliže je toto uspořádání použito pro pozemní komunikaci se dvěma jízdními pruhy se středním dělícím pruhem, jehož šířka je alespoň 1/3 šířky jednoho jízdního pruhu nebo jestliže jsou ve středním dělícím pruhu vizuální překážky (např. stormy), stává se párové uspořádání dvojitým jednostranným uspořádáním a je třeba k němu tak přistupovat. U osového uspořádání jsou svítidla buď zavěšena na převěsech přes komunikaci, zpravidla mezi budovami (možná šířka komunikace může být až 2 krát vyšší než montážní výška svítidla) nebo jsou 2 svítidla umístěna ve středu a každé osvětluje jednu část komunikace. U tohoto posledně zmíněného uspořádání může být možná šířka komunikace stejná jako montážní výška svítidel. Jestliže střední dělící pruh není příliš široký, obě svítidla mohou přispět k jasu povrchu komunikace u obou pruhů, čímž se toto uspořádání stává obecně účinnějším než párové uspořádání. Nicméně párové uspořádání na druhou stranu poskytuje lepší osvětlení při mokré komunikaci. Rozhodování o přesném umístění stožáru a montážní výšce svítidla je součástí procesu projektování a obyčejně probíhá za pomoci specializovaného softwaru. Cílem není pouze udržovat minimální jas, ale také minimální rovnoměrnost jasu, která závisí na rozložení svítivosti svítidel instalovaných na komunikaci. Jelikož ovšem mnoho LED produktů je navrženo jako náhrada stávajících svítidel (a tím pádem lze zachovat a nadále využívat stávající stožáry), nejsou plně využity výhody navržených moderních LED svítidel, které jsou schopny mnohem většího rovnoměrného rozložení svítivosti než srovnatelná svítidla např. s vysokotlakou sodíkovou výbojkou. [LRT4] Elektrické připojení Uzemňovací vodič by měl být připojen k instalačním trubkám, kovovým stožárům i k dalším zemnícím tyčím namontovaným do stožárových základů. Odpor vedení a kabelů elektrického obvodu veřejného osvětlení způsobuje pokles napětí, což vede k neefektivitě provozu. Aby všechna svítidla v daném obvodu měla alespoň minimální napětí, je povolen maximální úbytek napětí mezi rozvaděčem a nejvzdálenějším bodem 3 %. Rozvodná skříň by měla být odolná proti vlhkosti [IIEC]. 3.2 Systémy řízení veřejného osvětlení Výhodou aktivního řízení systémů veřejného osvětlení jsou značné energetické úspory, ale je třeba zvážit také větší komplexitu a vyšší náklady. V závislosti na typu řízení existují tři druhy řídících systémů osvětlení: autonomní, centralizované řízení a dynamické řízení Autonomní řízení U autonomního ovládání veřejného osvětlení jsou svítidla předem naprogramovaná (obvykle je naprogramuje výrobce) na provoz v určitém čase. To je nejsnadnější a nejlevnější řešení, jelikož nevyžaduje žádné další systémy řízení. Možnosti naprogramování jsou ovšem omezené a není tedy možné řízení upravit pro dobu dovolené nebo víkendů. Další nevýhodou je, že vnitřní hodiny nemusí být zcela přesné a jakákoliv modernizace systému vyžaduje změny v každém svítidle. Další možností je sensor na okolní osvětlení v každém svítidle. To nicméně vede k dalším výdajům Centrální řízení U centrálního řízení veřejného osvětlení vyšle centrální systém všem svítidlům v rámci jedné skupiny signál, a to obvykle přes elektrické vedení. Toto nastavení je snadné a levné, navíc ovšem ještě umožňuje jistou pružnost při nastavení osvětlení dle různých potřeb. Například čidlo centrálního řízení je schopno rozhodnout o tom, kdy zapnout všechna svítidla, přičemž tato čidla se neřídí pouze časovým nastavením, ale zohledňují také podmínky počasí. Taková čidla by se měla pravidelně čistit, aby byla zajištěna jejich správná funkčnost [BFE]. Další možností je stmívání dle denní doby, které omezí nebo vypne Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 21

22 světlo v určitou dobu na určitých místech, např. pozdě v noci, kdy by měl být dopravní provoz nízký. Toto řešení zajistí celkem zásadní snížení nákladů na ener gie a sníží se i světelné znečištění (viz kapitola ), na druhou stranu se ale může zvýšit riziko účastníků silničního provozu, pokud dojde ke zhoršení jejich schop nosti navigace [CEE]. Proto je třeba pečlivě zhodnotit konkrétní využití tohoto řešení. místní síť centrum místní síť Dále je třeba zdůraznit, že tok informací je pouze jednosměrný. Centrální uzel může nastavit parametry skupiny svítidel, ale nedostane se k němu informace o jednotlivých svítidlech zpět ani o dalších místních podmínkách. Centrální i dynamické systémy řízení vyžadují implementaci různých úrovní systémů ICT (informační a komunikační technologie). Poskytují další možnosti energetických úspor, ale zároveň vyžadují zapojení dalších zdrojů a odborných znalostí týkajících se implementace a údržby. S větší komplexitou se zvyšuje riziko systémových selhání [HCS]. Zadavatelé veřejných zakázek i projektanti by si měli uvědomit, zda poté, co je provedena implementace, je možné zajistit podporu v podobě odborných znalostí, a to i v poměrně krátké časové lhůtě Dynamické řízení Dynamické řízení veřejného osvětlení zajistí největší rozsah řízení. Svítidla je možné ovládat v rámci skupin i jednotlivě a navíc centrální řídící server může shromažďovat informace o jejich stavu (např. poruchy, spotřeba energie, provozní nebo okolní teplota, okolní světlo, doprava a přítomnost chodců). Změny lze provést softwarově na centrálním řídícím serveru, takže není nutné změny provádět na hardwaru. SM 1 SM n SM 1 SM n Obrázek 16 Možná podoba architektury řídícího systému veřejného osvětlení Pro volbu architektury systému řízení jsou zapotřebí dva technologické koncepty komunikační technologie (jakým způsobem se informace přenáší) a komunikační protokol (jak se informace kódují). V soustavě veřejného osvětlení existují dvě vrstvy komunikace, které je nutné zvládnout pomocí kommunikační technologie: centrum vydávající příkazy a místní sítě posílající příkazy jednotlivým svítidlům. Buď lze informace přenést pomocí kabelu nebo bezdrátovými signály. Obě varianty mají vliv na dostupné komunikační protokoly. Komunikace pomocí kabelů vedená mezi centrem a místní sítí je obvykle vedena přes obvyklý ethernet, který představují tradiční technologii [PE]. Kabely této sítě je teoreticky možné použít i mezi místní sítí a svítidly, ale tento způsob by vyžadoval další kabeláž a proto i další výdaje. Místo toho využívají pro veřejné osvětlení místní sítě komunikace pomocí elektrického vedení (PLC), které za účelem výměny informací modulují signály elktrického vedení. Jak už ovšem bylo řečeno, tato pružnost s sebou nese mnohem větší komplexitu a vyšší náklady. Řídící software je nutné implementovat a provádět jeho údržbu spojenou s vyškolením osob, které tento systém obsluhují. Navíc zmiňovaná komplexita zvyšuje riziko selhání. Svítidla by měla být funkční i v případě, že od řídícího systému obdrží chybné nebo dokonce žádné příkazy [BFE]. Současné inteligentní řídící systémy jsou řízeny centrálním systémem, což bývá často server v kancelářích místních úřadů. Tento server sleduje velký počet svítidel a zasílá příkazy, které určí stav jednotlivých svítidel. Svítidla obvykle nepříjímají příkazy přímo, ale prostřednictvím lokálních sítí [PE]. Obrázek 17 Komunikace pomocí PLC Bezdrátová komunikace mezi centrem a místní sítí vyžaduje, aby stejně velké vzdálenosti mohly být přemostěny pomocí bezdrátových signálů. Vhodné protokoly zahrnují Wi-Fi (802.11), GPRS (General Packet Radio Services) nebo WiMax. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 22

23 Bezdrátové signály mezi místní sítí a jednotlivými svítid ly lze implementovat pomocí smíšené topologie, což má tu výhodu, že v případě nedostatku volného výhledu se nepřeruší spojení mezi jednotlivými uzly. V případě potřeby je možné podpořit sílu signálu pomocí opakovačů. Pro tuto část lze použít protokoly: DALI (Digital Addressable Lighting Interface): Norma zavedená pro řídící obvody předřadníků využívaných pro monitoring svítidel a dalšího osvětlovacího vybavení. Maximální počet uzlů, které lze řídit, je 64. ZigBee, nízkonákladová, nízkoenergetická a nízkorych lostní alternativa bezdrátových sítí. Mohou se ovšem objevit nedostatky v podobě zpoždění doručení paketů a může dojít ke zpomalení výkonnosti sítě. 6LoWPAN (IPv6 over Low power Wireless Personal Area Networks). Tato norma nedefinuje konkrétní protokol. Je možná větší flexibilita, ale zároveň je nutné vyvinout větší úsilí při definování protokolů pro konkrétní instalaci [SEN]. Obrázek 18 Bezdrátová komunikace 3.3 Strategie řízení veřejného osvětlení Bylo vyvinuto mnoho různých strategií řízení veřejného osvět lení o různých stupních komplexity. Každá z těchto strategií má své výhody i nevýhody. Některé strategie mohou být dokonce kombinovány s jinými, složitějšími strategiemi Astronomické hodiny Astronomické hodiny mají přesné informace o době, kdy vychází a zapadá slunce v jakékoli zeměpisné poloze. Astronomické hodiny jsou schopné tyto informace vypočítat s časovým předstihem velmi přesně a pro dlouhé časové rozpětí. Na druhou stranu ovšem strategie řízení osvětlení využívající astronomické hodiny nemusí nutně zohledňovat některé zeměpisné aspekty, jako vysoké kopce nebo hory, které zamezují výhledu na slunce při rozbřesku nebo za soumraku. Navíc astronomické hodiny nejsou schopné předpovědět určité podmínky počasí, jako např. bouřky, při kterých může být zapotřebí umělého osvětlení i během denních hodin. Astronomické hodiny umožňují nastavit jednoduché zapnutí a vypnutí pro specifické časy. Lze take nastavit dobu s nízkým provozem. Osvětlení zůstává v těchto případech aktivní, ale s nastavenou nižší provozní intenzitou. Jednou z hlavních výhod astronomických hodin je, že nevyžadují provoz žádých složitých komunikačních systémů Využití denního světla Vedle využití astronomických hodin existují strategie využití denního světla, které využívají fotočidla na zachycení denního světla. Pokud úroveň denního světla klesne nebo se naopak zvýší a dostane se tak mimo prahové hodnoty, fotočidla umělé osvětlení upraví. Tento přístup je vhodný zvlášť pro stmívání (viz níže) při delších obdobích soumraku nebo při nepříznivém počasí. Aby byla zajištěna jejich řádná funkce, je třeba fotočidla pravidelné čištit. Také je třeba rozhodnout, zda osvětlení v celé oblasti je řízeno jedním fotočidlem nebo jestli každá skupina svítidel či dokonce každé jednotlivé svítidlo má své vlastní fotočidlo. První možnost nabízí méně složitý systém, ale nedokáže zohlednit všechny místní podmínky (jako např. zastíněné oblasti) a představuje pro systém možnost poruchy. Druhé řešení nabízí větší pružnost, ale vyžaduje take nákup většího množství čidel, které je zapotřebí pravidelně čistit. Fotočidla se mohou stát součástí větší infrastruktury ICT. V závislosti na nastavení tak lze sledovat osvětlenost pozemní komunikace v reálném čase. Díky tomu je možné rychle odhalit a řešit možné problémy nedostatečného osvětlení Detekce dopravy Na mnoha pozemních komunikacích je dopravní provoz nízký, obzvlášť pak pozdě v noci. Snížení úrovně osvět lení na komunikaci v souladu s požadavky stanovenými v ČSN EN nabízí velké potenciální úspory. Aby byla zajištěna bezpečnost účastníků provozu na těchto komunikacích, lze instalovat systémy detekující dopravní provoz, čímž se v případě potřeby úroveň osvětlení opět zvýší. Nejběžnějšími technologiemi pro detekování dopravního provozu (zahrnujícího motorová vozidla, cyklisty nebo chodce) jsou pohybová čidla. Typy pohybových detektorů zahrnují: Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 23

24 Ultrazvukové detektory pohybu zachycují změnu zvukových vln, které se odráží zpět od pohybujícího se předmětu. Tento typ čidla nevyžaduje přímý výhled. Tyto detektory jsou levné a dokáží zachytit předměty bez ohledu na materiál a vítr do 10 m/s (36 km/h) na ně nemá takřka žádný vliv. Nevýhodou je, že mají nízký rozsah detekce a vlh kost a vysoké teploty na ně mohou mít negativní dopad. Mikrovlnné detektory pohybu zachycují změny v mikrovlnách odrážejících se od pohybujícího se předmětu, podobně jako radary. Tyto detektory dokáží zachytit i velmi malé pohyby a nejsou ovlivněny okolní teplotou předmětů. Jejich nevýhodou je, že jsou velmi nákladné a mohou způsobit falešné zachycení způsobené pohyby mimo určenou zónu. Infračervená čidla detekují teplo předmětu nebo osoby v jejich okolí. Jsou čistě pasivními čidly, nevysílají zvuk ani záření. Jejich nevýhodou je, že mohou aktivovat falešnou detekci způsobenou teplým vzduchem, deštěm nebo horkými předměty. Zpracování obrazu využívá videokamery, které plní funkci inteligentních čidel, která identifikují pohybující se předměty pomocí ineligentních algoritmů. Dokáží sledovat větší oblast než ostatní detekční systémy a navíc zachycují nejen pohyb, ale také přítomnost předmětů. U těchto čidel existuje také malá pravděpodobnost falešné detekce. Nevýhodu lze spatřovat v tom, že algoritmy pro zpracování obrazu jsou celkem složité a software tím pádem vyžaduje další náklady a dochází i k vyšší spotřebě elektrické energie potřebný pro výpočty. Tato čidla jsou navíc závislá na světle, i když tento problém může být do jisté míry řešen infračervenými filtry. Systémy zachycující pohyb lze také kombinovat, takže nevýhody jednoho typu mohou být vyváženy schopnostmi jiného systému. V případě, že čidla zjistí nedostatečné osvětlení, soustava by měla splnit požadavky pro příslušnou třídu komunikace (viz kapitola 2.2.1). To znamená, že pohybové čidlo upevněné na jeden stožár by obecně nemělo aktivovat pouze toto jedno konkrétní svítidlo, ale více sousedních svítidel. To zajistí, že účastníci silničního provozu nebudou oslněni rychle se měnícími světelnými podmínkami. Všechny systémy využívající detektory, které mají pokrýt kromě zón pro pěší i další oblasti, téměř vždy vyžadují integraci do širšího zařízení ICT. To s sebou nese výhodu poskytnutí užitečných dopravních informací na místa pro řízení provozu, urbanistům, tísňovým službám a jiným Stmívání Je možné, že podmínky dopravy, počasí a okolního světla dovolí, že svítidla nemusí být po celou noc provozována na plný výkon. Astronomické hodiny, čidlo denního světla nebo čidlo dopravy může při správné kombinaci se stmí váním zajistit obrovské energetické úspory u některých projektů úspory dosáhly až 85 %. Navíc postupným zvyšováním a snižováním intenzity osvětlení dochází k snížení rušivého oslnění okolních obyvatel. Pro strategie využívající stmívání jsou LED správnou volbou, protože u nich stmívání probíhá plynule a téměř bez jakýchkoli technických komplikací, zatímco u ostatních druhů světelných zdrojů používaných ve veřejném osvětlení stmívání není možné nebo při něm dochází ke změnám barev (vysokotlaké rtuťové výbojky a halogenidové výboj ky) nebo je rozsah jejich stmívání omezený Ke zvážení Dynamické řízení veřejného osvětlení i vyspělé strategie řízení jako využití denního světla a detekci dopravy velmi rychle zvyšují potřebu zorientovat se v řadě nových obo rů. Proto vyžadují, aby byly obzvlášť pečlivě zváženy potenciální překážky a omezení, které by bránily úspěšnému zavedení těchto strategií. Zákony, předpisy a normy pro veřejné osvětlení často neberou v úvahu nejnovější rozvoj v oblasti technologií. Proto je třeba věnovat pozornost tomu, aby navrhované systémy řízení osvětlení splňovaly všechny právní požadavky. Dalším úskalím je odpovědnost: jestliže systém z technických důvodů selže, musí být jasné, která strana je za toto selhání odpovědná. Implementace dynamického řízení veřejného osvětlení může vyžadovat značně složitý systém, takže účastník výběrového řízení, který implementaci provádí, by měl také zajistit podporu a údržbu, což bude pravděpodobně vyžadovat rozšířené servisní smlouvy. Toto je důležité především v případě, že implementované řešení zahrnuje systémy a komponenty mnoha různých výrobců, kteří požadují integraci a občasnou aktualizaci. Kritériem výběru by měla být prokázaná zkušenost s dynamickými systémy veřejného osvětlení. U svítidel by měl být naprogramován výchozí stav pro případ, že nedostanou žádný řídící signál nebo dostanou chybné signály. Tento výchozí stav by měl představovat základní řízení dle denní doby, které by splňovalo požadavky i bez dynamických prvků. V případě selhání celého systému by osoby pověřené provozem systému měly být schopné během krátké časové lhůty nastavit části nebo celou osvětlovací soustavu do výchozího stavu bez toho, aby byl nutný zásah externích odborníků. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 24

25 4. Veřejné zakázky v oblasti osvětlovacích soustav 4.1 Úvod Následující kapitola je věnována veřejným zakázkám v oblasti energeticky účinného vysoce kvalitního veřejného osvětlení. V příloze této brožury lze nalézt souhrnnou tabulku souboru doporučených kritérií projektu PremiumLight Pro pro oblast veřejných zakázek. Doporučený soubor požadavků PremiumLight Pro zahrnuje základní kritéria pro volbu zadavatele (dále výběrová kritéria), technické požadavky povinné pro všechny zadavatele a prémiová kritéria. Pro prémiová kritéria bylo navrženo váhové hodnocení. Dále zde nalezneme obecné technické specifikace i smluvní záležitosti, běžně vyžadované u veřejných zakázek. Tabulka 11 nabízí přehled souboru specifikací a požadavků. Tabulka 11 Minimální požadavky a prémiová kritéria PremiumLight Pro A) Obecné technické specifikace Plán komunikací Možnosti řízení osvětlení Měření spotřeby Zadavatel veřejných zakázek poskytne plán ulic a chodníků, pro které bude dodáno veřejné osvětlení nebo specifikuje typ ulic, kterých se osvětlení (svítidla a stožáry) týká. Pro všechny části soustavy veřejného osvětlení budou platit požadavky stanovené v ČSN EN 13201:2016. Možnosti řízení osvětlení se hodnotí pro každý projekt zvlášť a v případě potřeby se specifikují požadavky. Pro každou veřejnou zakázku se určí vhodný způsob měření. B) Výběrová kritéria Know-how a zkušenosti týmu projektantů a týmu provádějícího montáž Způsobilost a schopnost uchazeče dokončit projekt ve stanovené lhůtě Splnění norem ISO a ČSN EN Povinný požadavek Prémiové kritérium C) Technické požadavky a prémiová kritéria Energetická kritéria úroveň systému Povinný požadavek Prémiové kritérium Roční spotřeba energie nebo měrný příkon () Účiník Vlastnosti řízení osvětlení: volitelné: dle obecných technických specifikací Měření spotřeby energie: volitelné: dle obecných technických specifikací Energetická kritéria úroveň komponentů (projekty zahrnující pouze výměnu komponentů) Povinný požadavek Prémiové kritérium Účinnost svítidla Účinnost předřadníku Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 25

26 C) Technické požadavky a prémiová kritéria Kvalitativní a návrhová kritéria Povinný požadavek Prémiové kritérium Teplota chromatičnosti Podání barev Odchylka teploty chromatičnosti Jas a intenzita osvětlení Rozložení světla, rovnoměrnost Světelné znečištění (horní účinnost svítidla ULOR) Ochrana proti oslnění (omezující a rušivé) Krytí svítidla (IP) Třída mechanické odolnosti (IK) Ochrana podle normy IEC Přepěťová ochrana Značka shody pro všechny komponenty Doba života Záruka Dostupnost náhradních dílů Snadná oprava i recyklace Návrh Kvalitativní kritéria pro projekty zahrnující pouze úroveň komponentů Doba života svítidel Doba života LED modulu Doba života předřadníku D) Nákladová kritéria Výpočet celkových nákladů vlastnictví TCO (upřednostňovaná varianta) Investiční náklady (záložní varianta) E) Smluvní záležitosti Uvedení do provozu soustava osvětlení a řízení Správná instalace Snižování produkce odpadů a jejich využití Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 26

27 4.2 Obecné specifikace Část A tabulky 11 zahrnuje několik zásadních obecných specifikací, které by měly být zváženy během počáteční fáze výběrového řízení. Jedná se o obecný návrh osvětlovací soustavy, možnosti řízení osvětlení a vlastnosti měření spotřeby Specifikace osvětlovací soustavy Během přípravné fáze procesu veřejné zakázky uchazeč specifikuje systém pozemních komunikací, pro který se osvětlovací soustava navrhuje. Na základě norem (ČSN EN 13201) dojde ke specifikaci tříd komunikací Prvky řízení osvětlení a komunikační systémy Během počáteční fáze dojde dále k posouzení a specifikaci prvků řízení osvětlení. Pro většinu soustav veřejného osvětlení se hodí minimální jednoduchá varianta řízení. Složitější a inteligentní prvky řízení jsou vhodné pouze v určitých případech. Pro konkrétní typ pozemní komunikace by měla být určena adekvátní funkčnost řízení osvětlení. Hodnocení různých variant může vyžadovat podporu nezávislých poradců. Prvky inteligetntního řízení se také musí shodovat s bezpečnostními a kvalitativními aspekty. Kapitola 3 těchto směrnic popisuje několik technických možností. Z hlediska nákladů na životní cyklus budou posouzeny různé technické varianty. Následující požadavky by také měly být splněny z hlediska kompatibility a komunikace: Komunikace Projekt PremiumLight Pro požaduje komunikační systém schopný komunikace s předřadníkem jednotlivých svítidel. Komunikace po elektrickém vedení (PLC) představuje minimální technologickou úroveň pro splnění tohoto kritéria, ovšem mohou být zapojeny i vyspělejší komunikační systémy. Součástí PLC je i programovatelný předřadník, který může poslat oznámení v případě selhání zařízení. Kompatibilita s řízením Svítidla musí být kompatibilní s typem stmívání a dalšími prvky řízení (např. s časovým spínačem, řízením pohybu, čidlem denního světla, atd). Volitelný požadavek Vybavení svítidel systémy konstantního světelného toku. Tyto systémy zajistí, že svítidla budou mít během doby života stále stejný světelný tok, a to i přesto, že u světelných diod časem dochází k postupnému snižování světelného toku. Uchazeč poskytne popis metody stmívání a rozhraní pro stmívání. Mezi volitelné požadavky patří systémy ICT pro řízení osvětlení, které lze upravovat, jsou modulární a otevřené. Možnost změny či úpravy zajistí, že systém řízení osvětlení může být podle potřeby aktualizován nebo rozšířen a umožní také další funkce, které nejsou součástí původního systému, který byl instalován. Modularita vyžaduje splnění norem v jednotlivých součástech a v rozhraní mezi součástmi. Díky modularitě tak bude možné učinit částečné změny systému bez toho, aby bylo nutné renovovat celý systém. Kritéria, která jsou vhodná pro posuzování možností změn a otevřenosti, zahrnují: plán aktualizací a změn, možnosti rozšíření systému, hranice systému, rozhraní modulu a standardizaci softwarových rozhraní, interoperabilitu a vzájemnou zaměnitelnost modulů, přístup k síti, infrastruktuře a údajům sdíleným systémem, propojitelnost systému s dalšími relevantními systémy, aplikacemi a doménami Měření spotřeby energie Vedle specifikací vlastností řízení je třeba objasnit i možnou potřebu měření spotřeby. Možnosti a obecná doporučení týkající se měření lze nalézt v kapitole 3. Posouzení osvětlovací soustavy z hlediska optimalizované údržby a provozu vyžaduje příslušné měření spotřeby. Hodnoty AECI (roční spotřeba) mohou být ověřeny pouze měřením. Měření navíc umožňuje rychlé zachycení poruch i nedostatečnou údržbu. Měření lze provést na různých úrovních systému, je tedy třeba zvážit a porov nat vhodné varianty. Jestliže byly pro projekt zvoleny vhodné varianty řízení osvětlení a měření, musí být v rámci nabídkového řízení popsána konkrétní funkčnost. Náklady a přínosy meření se zahrnou do celkového výpočtu LCC/TCO (náklady na životní cyklus a celkové náklady vlastnictví). Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 27

28 Účastníci výběrového řízení nabídnou možnosti měření a určí náklady a výhody na základě TCO/LCC. 4.3 Výběrová kritéria Výběrová kritéria specifikují základní požadavky, které musí účastník výběrového řízení splnit. Tato kritéria běžně zahrnují mimo jiné odborné znalosti, způsobilost a certifikaci Know-how a zkušenosti týmu projektantů a týmu provádějícího montáž Návrh a montáž osvětlovací soustavy může provést několik firem nebo jeden účastník. V každém případě však účastník musí potvrdit, že návrh a montáž provedou profesionálové, kterým nechybí příslušné odborné znalosti. Účastník výběrového řízení (nebo odborníci určeni pro konkrétní projekt) úspěšně zrealizoval za poslední 3 roky alespoň 5 zásadních projektů v oblasti veřejného osvětlení s LED. Tyto projekty by se svým rozsahem a složitostí měly rovnat plánovanému projektu. Účastník výběrového řízení určí osoby odpovědné za projekt a poskytne informace o jejich vzdělání, kvalifikaci, zkušenostech i osvědčeních v dané oblasti. Dále poskytne seznam podobných projektů z oblasti osvětlení, které byly navrženy a implementovány za poslední tři roky. V případě, že část projektu bude provádět subdodavatel, musí i on poskytnout tyto informace. Například rozsah projektů může být specifikován na základě počtu světelných bodů Způsobilost účastníka výběrového řízení Účastník prokáže způsobilost pro realizaci projektu ve stanovené lhůtě. Účastník specifikuje zdroje vyčleněné na projekt a konkrétní časový rámec projektu Dodržování norem Účastník musí jednat v souladu s příslušnými normami a předpisy. Účastník podá prohlášení o tom, že jedná v souladu s příslušnými normami a předpisy. 4.4 Technické požadavky (povinná a prémiová kritéria) Technické požadavky zahrnují kvalitativní a energetické požadavky, které jsou částečně specifikovány jako povinná a prémiová kritéria Energetická kritéria Měrný výkon Následující požadavky určují minimální měrné výkony pro LED svítidla. Měrný výkon svítidla se liší dle teploty chromatičnosti světelného zdroje. Kvůli tomu se požadavky liší. V některých případech pro velmi nízké teploty chromatičnosti ( 2000 K) platí požadavek nízkého měrného výkonu. Požadavky budou aktualizovány na nové úrovně každý rok na podzim. Požadavky PremiumLight Pro 4000 K: 120 lm/w, K: 105 lm/w, 2000 K: 80 lm/w. Svítidla s velmi nízkou teplotou chromatičnosti (žlutý odstín) by měla být provozována s citlivostí pouze v některých aplikacích a jejich použití by mělo být uvážené (rezidenční oblasti apod.). Kritéria Premiumlight Pro jsou určena pouze pro LED svítidla. Kritéria pro tradiční druhy světelných zdrojů nejsou uvažována. Uchazeč ve výběrovém řízení specifikuje a potvrdí měrný výkon jednotlivých komponent v dokumentaci. Světelný tok a příkon by měly být zjištěny odpovídajícími normami Roční spotřeba energie a měrný příkon Kritéria roční spotřeby (AECI) a měrný výkon (PDI) jsou hlavními ukazateli pro posouzení energetické spotřeby Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 28

29 a účinnosti na úrovni osvětlovací soustavy (více v kapitole 2). Kalkulace roční spotřeby (AECI) a měrného výkonu (PDI) je založena na štítkových údajích. Aby byla prokázána správnost kalkulace, je nezbytné ověření informací o produktech. Roční spotřeba (AECI) zahrnuje aspekty jako stmívání, přesvětlení nebo konstantní světelný tok (ČSN EN :2016), a proto je v mnoha situacích preferovaným indikátorem. Z tohoto důvodu PremiumLight Pro doporučuje použít roční spotřebu (AECI) vždy, když je to možné. V odůvodněném případě nebo v případě, že AECI není vhodnou variantou pro transparentní a spolehlivý výpočet, použije se měrný příkon (PDI). Dvojitá specifikace měrného příkonu (PDI) a roční spotřeby (AECI) zpravidla není nutná. AECI a PDI jsou v této první verzi uvdeny pouze jako prémiová kritéria. PDI a AECI se počítá dle normy ČSN EN , jak je více popsáno v kapitole 2. Měrný příkon PDI se počítá dle: D P = Roční spotřeba AECI dle: P n i=1 (E i x A i ) D E = m j=1 (P j x t j ) A D P (PDI): Měrný příkon D E (AECI): Roční spotřeba P: Příkon [W] E i: Udržovaná průměrná horizontální osvětlenost [lx] A: Osvětlená plocha [m 2 ] PDI a AECI jsou uchazeči počítány transparentně a měly by se zkontrolovat měřením na specifických úsecích komunikace. AECI typicky zahrnují i možnosti stmívání. Uchazeči počítají AECI a PDI transparentně dle normy. Uchazeči dodávají fotometrické soubory svítidel a parametry komponentů, které jsou pro výpočet potřebné. Je vhodné dodat i další informace o světelném zdroji. V případech, kde se uvažuje se stmíváním, dodá uchazeč také jeho předpoklad. Alternativní přístup specifikace požadavků na PDI/AECI Premiumlight Pro neudává minimální hodnoty na úrovni osvětlovací soustavy. Je to ale možné a navržená kritéria vychází z návrhu EU-GPP. Minimální hodnoty pro AECI a PDI se vypočítají z parametrů osvětlosti, měrný příkon, atd. Navrhujeme mírně zjednodušený přístup se šířkou komunikace dle vzorců níže. PDI < M/(η MF 0,07 šířka) AECI < M PDI F dim E m T 1 kw/1000 W MF udržovací činitel šířka šířka komunikace [m] F dim činitel stmívání E m osvětlenost [lx] T doba provozu [h] η měrný příkon M činitel umístění 1,3 pro stávající osvětlovací soustavy, kde nelze měnit umístění stožárů 1,2 pro nové osvětlovací soustavy Účiník Kapitola 2 také vysvětluje, jaký význam má účiník. Pro projekt PremiumLight Pro jsou doporučeny dva různé požadavky, mezi které patří účiník při plném zatížení a při setmění na 50% zatížení. Požadavky PremiumLight Pro Účiník při plném zatížení: cos ϕ 0,9 Pro stmívatelné systémy: Účiník při 50% zatížení: cos ϕ 0,8 Uchazeč specifikuje a potvrdí údaje o účiníku v technické dokumentaci veřejné zakázky. Údaje o účiníku budou oznámeny v souladu s příslušnými právními předpisy o ekodesignu a v souladu s příslušnými normami Kvalitativní a návrhová kritéria Teplota chromatičnosti, odchylka, podání barev Teplota chromatičnosti Pro výběr teploty chromatičnosti (barevného tónu) se musí vzít v úvahu typ pozemní komunikace a konkrétní oblast využití. Teplota chromatičnosti pro veřejné osvětlení nabývá různých hodnot v závislosti na oblasti využití (většinou mezi K a K). Výzkumy ukázaly, že Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 29

30 bílé světlo podporuje vnímání lidského oka účinněji než žluté světlo. Zdá se, že ve srovnání se teple bílou působí bílé světlo jasněji. Více informací o teplotě chromatičnosti je v kapitole 2. Požadavky na teplotu chromatičnosti jsou různé a nelze proto určit jeden přesný požadavek. Volba teploty chromatičnosti závisí na oblasti využití a různých preferencích. Z tohoto důvodu poskytuje PremiumLight Pro pouze obecná doporučení. Doporučení PremiumLight Pro Teplota chromatičnosti pro rezidenční oblasti a oblasti pro pěší by měla být cca K. Teplota chromatičnosti pro hlavní pozemní komunikace, dálnice a oblasti se smíšeným dopravním provozem by měla být cca K. Podání barev Vedle teploty chromatičnosti je pro vnímání předmětů a různých barev důležité také podání barev. Ani zde nelze určit žádné striktní požadavky, ale pouze doporučení. Doporučení PremiumLight Pro Index podání barev (R a ) by měl být vyšší než 70 (R a 70) pro dálnice a hlavní komunikace. Index podání barev (R a ) by měl být vyšší než 80 (R a 80) u pozemních komunikací, na kterých dochází k složitějším dopravním situacím a smíšený provoz zahrnuje i cyklisty a chodce. Odchylky a stálost teploty chromatičnosti Odchylka teploty chromatičnosti specifikuje rozdíl uváděné a skutečné teploty chromatičnosti. Stálost teploty chromatičnosti se uvádí jako odchylka po jisté době provozu (6000 h). Obě hodnoty se uvádí v násobcích MacAdamových elipis (více informací naleznete v kapitole 2). Odchylka teploty chromatičnosti světelného zdroje nebo svítidla v době, kdy je systém uveden do provozu, musí být v rozmezí 5-násobku MacAdamovy elipsy. Odchylka teploty chromatičnosti světelného zdroje nebo svítidla během doby života svítidla musí být v rozmezí 6-násobku MacAdamovy elipsy. Uchazeč specifikuje a potvrdí parametry v technické dokumentaci nabídky. Parametry jsou stanoveny podle příslušných norem a právních předpisů Jas a osvětlenost Úrovně jasu a osvětlenosti budou specifikovány na základě potřeb konkrétních typů pozemních komunikací a platí pro ně požadavky specifikované v ČSN EN Osvětlenost je specifikována podle požadavků normy ČSN EN Jas je specifikován podle požadavků normy ČSN EN Světelné znečištění Světelné znečištění je definováno jako světelná emise, která nepřispívá k žádoucímu osvětlení, nýbrž osvětluje oblasti tam, kde má osvětlení nežádoucí účinky (např. noční obloha, budovy, atd.). V kapitole 2 je vysvětleno, že světlenému znečištění by se mělo co nejlépe předejít vhodným návrhem osvětlení. Nežádoucí osvětlení snižuje účinnost osvětlení a může mít negativní účinky na lidi i zvířata. Nejdůležitějším ukazatelem světelného znečištění je horní účinnost svítidla (ULOR), což je množství světla vyzařo vaného do horního poloprostoru svítidla. Horní účinnost svítidla ULOR musí být 0 % pro všechny třídy komunikací a situace, ve kterých není specifikována explicitně jiná hodnota. Tak se lze vyhnout zbytečnému osvětlení oblohy a okolního prostředí. LED obecně umožňují přesnější směrování světla a tím i nižší světelné znečištění. Požadavky na horní účinnost svítidla (ULOR) jsou specifikovány v technickém dokumentu CIE 126:1997. U klasických svítidel s vysokotlakou výbojkou byl kryt svítidla kompromisem (plochý versus zaoblený kryt). Dnes se pro osvětlovací soustavy doporučují pouze plochá LED svítidla, která umožňují přesnější a účinnější směrování světla. Ploché kryty mají obvykle nižší ULOR, menší přesah světla do oken obytných budov. Uchazeč poskytne soubor s světelně technickými informacemi (křivky svítivosti), který musí obsahovat informace o horní účinnosti svítidla Ochrana proti oslnění Oslnění je pro veřejné osvětlení důležitým kvalitativním parametrem, protože přímo ovlivňuje bezpečnost a pohodu. Jak pro omezující tak pro rušivé oslnění platí klasifikace různých tříd (viz definice v kapitole 2). Pro oba Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 30

31 parametry je v současné době definováno 6 tříd (třídy svítivosti G1-G6 pro omezující oslnění, třídy oslnění D1 D6 pro rušivé oslnění). U omezujícího oslnění je doporučeno používat produkty s třídou minimálně G4 nebo vyšší. U rušivého oslnění se doporučuje u místních komunikací a rezidenčních oblastí používat produkty s třídou oslnění D6. Pro pěší zóny je doporučena třída D5. Třídu svítivosti/oslnění specifikuje uchazeč Požadavky na ochranu svítidel Krytí svítidla Kvalita světla a světelný tok jsou ovlivněny množstvím nečistot a vody, jež se dostanou do svítidla. Proto svítid lo musí poskytovat dostatečné krytí, které je určeno tzv. IP kódem (podle CIE 154:2003). Krytí svítidla má také význam pro udržovací činitel svítidla. Nařízení o ekodesignu EC/245/2009 uvedlo pro třídy pozemních komunikací pro motorová vozidla referenční ukazatel IP65. (IP65: Žádné vniknutí prachu, plná ochrana proti vystavení vodě za běžných podmínek počasí). Krytí svítidla IP 65 platí pro všechny třídy pozemních komunikací. Mechanické odolnost Různé typy komunikací a situací vyžadují různé třídy mechanické odolnosti. Svítidlo musí mít třídu mechanické odolnosti vyšší než IK07. Uchazeč potvrdí všechny požadavky svítidla a poskytne příslušné informace o produktech a relevantní prohlášení podle evropských nařízení a norem. Ochrana před úrazem elektrickým proudem (IEC) Ochranu před elektrickým proudem zajistí dostatečná izolace. : Všechna svítidla musí mít třídu ochrany II. Tuto ochranu zajišťuje dvojitá či zesílená izolace. Ochrana třídy II je vcelku běžná a doporučuje se pro výrobky ve světelné technice. [např. WB a VEJ] Přepěťová ochrana (IEC) Přepěťová ochrana zajistí ochranu před škodami způsobenými vysokým napětím. Instalace bude mít ochranu proti přepětí 10 kv. Takto bude zajištěna ochrana svítidel proti téměř všem případům přepětí, vyjma extrémních případů přechodného přepětí. Běžná ochrana je proti přepětí > 4 kv [SES]. Navrhovaný stupeň je zkušební. Úroveň napětí a přepěťovou ochranu stanoví uchazeč Značka shody Značky shody zaručí, že komponenty osvětlovacího systému splňují normy nezbytné pro elektrické výrobky. Označení CE je povinné pro všechny výrobky prodávané v EU a proto není výslovně uvedeno jako zvláštní požadavek. : Všechny komponenty osvětlovacího systému musí být opatřeny následujícími značkami shody: ENEC (European Norm Electromechanical Certification) Uchazeč poskytne prohlášení o shodě pro všechny komponenty Doba života, záruka a možnost opravy Doba života svítidla a LED modulu Minimální doba života svítidla je specifikována jako požadavek L x B y (viz kapitola 2). Předpoklad doby života stanovené pro PremiumLight Pro je hodnota L 80 B 10. Jmenovitá doba života svítidel musí být alespoň L 80 B 10 = h. PremiumLight Pro zahrnuje kritéria pouze pro LED. Proto nejsou zohledněny požadavky vhodné např. pro vysokotla ké výbojky. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 31

32 Uchazeč poskytne technickou specifikaci svítidla. Tato specifikace je založena na současných metodách mě ření, které pokud možno zahrnují harmonizované evropské normy. Doba života předřadníku Předřadník je častým zdrojem selháním, a proto zásadním způsobem ovlivňuje potřebu údržby a oprav. Vysoce kvalitní předřadník umožňuje dobu života h, zatímco produkty nízké kvality dosahují jen h nebo dokonce méně. Poruchovost předřadníku musí být nižší než 0,1 % za hodin, což znamená, že selhání po uplynulé době h musí být nižší než 10 %. Uchazeč poskytne technickou specifikaci předřadníku založenou na současných metodách měření, které pokud možno zahrnují harmonizované evropské normy. Záruka Záruka osvětlovacího systému, resp. komponentů i možnost oprav jsou klíčové pro splnění očekávané doby života osvětlovací soustavy. Dlouhá doba života může vykompenzovat vyšší počáteční investice na pořízení účinnějších vysoce kvalitních instalací LED veřejného osvětlení. Celkové opravy a údržba by mělo být možné provést bez proprietární výbavy. Doba záruky a případně platné servisní smlouvy musí být minimálně deset let a musí zahrnovat: a Výměnu vadných světelných zdrojů (včetně případů snížení světelného toku pod hranici určených úrovní), předřadníku nebo svítidla a to zcela zdarma. b Kompletní výměnu šarže svítidel, jestliže vice než 10 % svítidel v jedné šarži je vadných. Záruka by se neměla vztahovat na následující: c Svítidla, jejichž závada vznikla působením vandalismu, bouřky, blesku nebo na základě nehody. d Světelné zdroje a svítidla, jejichž provoz probíhal za neobvyklých podmínek (např. při nesprávném napětí). Možnost opravy a dostupnost náhradních dílů Dostupnost náhradních dílů je zaručena na dobu deseti let. Možnost oprav: světelný zdroj (LED modul) a pomocná zařízení musí být snadno dostupné a vyměnitelné přímo na místě (t.j. na úrovni montážní výšky svítidla). Opravu lze provést pomocí standardního nářadí. Některé obce požadují dostupnost náhradních dílů dokonce déle, např. 15 let [Vídeň WB]. Dnešním trendem jsou LED moduly, které jsou zcela zabudované do svítidel, a proto je nelze nahradit novými moduly. Nicméně s ohledem na trvalou udržitelnost (cirkulární ekonomika) a strategii podporující dlouhou dobu života produktů by možnost výměny LED modulů měla být povinná. Záruka nebo servisní smlouva se specifikuje ve výběrovém řízení, které přesně určí, které části spadají do servisní smlouvy a záruky. Spolu s příručkou bude k dispozici i seznam náhradních dílů svítidla a diagram, znázorňující přístup k jednotlivým částem svítidla, jejich odmontování a přimontování Náklady na životní cyklus (TCO) Ekonomiku nových LED osvětlovacích soustav můžeme nejlépe posoudit přístupem vycházející z nákladů na životní cyklus. Pořizovací náklady mohou být ve srovnání s klasickými druhy osvětlení vyšší, ale celkové náklady včetně provozu a údržby bývají často nižší. Přístup posouzení životního cyklu nebo celkových nákladů vlastnictví umožní nákladnější řešení ve smyslu počátečních investic, které ovšem jsou pro celkovou dobu života osvětlovacích systémů nákladově efektivnější. Uchazeč vypočítá náklady na životní cyklus/celkové náklady vlastnictví (TCO) pro instalace veřejného osvětlení pomocí metody určené zadavatelem. Lze použít například jeden z následujících přístupů: Metoda současné hodnoty specifikovaná v Technické zprávě CIE 115:2010, p. 24. Metoda průměrných ročních nákladů specifikovaná v Technické zprávě CIE 115:2010, p. 24. Metoda specifikovaná Požadavkem ID:10677:1 Švédské národní agentury pro veřejné zakázky (Uphandlings myndigheten) [UM]. Výpočty celkových nákladů vlastnictví (TCO) zahrnují parametry jako náklady práce, náklady na elektřinu, kupní cena, předpokládaná doba života svítidel, náklady na údržbu (čas nutný pro vyčištění svítidel, čas nutný k opravě svítidla na místě, četnost čištění svítidel, atd.). Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 32

33 Uchazeči poskytnou výpočet nákladů na životní cyklus/ celkových nákladů vlastnictví (LCC/TCO). Výpočet založený na metodě výpočtu schválených nákladů specifikuje zadavatel Smluvní záležitosti Několik požadavků, které je třeba ve výběrovém řízení zvážit, nepatří mezi technické požadavky, nýbrž k smluvním specifikacím. Správná montáž osvětlovací soustavy je základní požadavek, který zajistí bezpečný a účinný provoz. Kritéria veřejné zakázky by proto měla zahrnovat požadavky a informace týkající se montáže a také dokumentaci potřebnou k údržbě osvětlovací soustavy Správná montáž a kalibrace Aby byly zajištěny vhodné úrovně osvětlení i jeho kvalita, a to v souladu s příslušnými normami, je nezbytná správná montáž osvětlovací soustavy. Níže uvedené požadavky zajistí, že namontovaná osvětlovací soustava odpovídá příslušným specifikacím a normám. Správná montáž Zpracovatel: Zajistí, aby veškerá osvětlovací technika (včetně světelných zdrojů, svítidel, řízení osvětlení a měřících systémů) byla namontována přesně podle návrhu. Poskytne dokumentaci veškerého instalovaného osvětlovacího zařízení, která potvrdí, že zařízení jsou v souladu s původními specifikacemi. Provede měření náhodně vybraného úseku pozemní komunikace, které potvrdí, že osvětlovací soustava odpovídá specifikacím a příslušným normám. Měrný příkon (PDI) a roční spotřeba (AECI) se vypočítají na základě týdenního měření podle ČSN EN (kalkulace s tolerancí ±10%). Ověří kritéria světelného znečištění měřením úhlu vý ložníku náhodně zvolených svítidel (max. tolerance ± 2 ). Zpracovatel poskytne všechnu dokumentaci a výsledky týkající se měření. Kalibrace Zpracovatel zajistí, aby řízení osvětlovací soustavy řádně fungovalo a aby spotřeba energie nebyla vyšší než bylo stanoveno v návrhu osvětlovací soustavy. Zvláštní pozornost je nutné věnovat níže uvedeným typům řídících prvků a ověřit, že byly kalibrovány a řádně fungují: řízení dle denního světla, řízení dle dopravy, časové spínače. Dodavatel upraví systém podle požadavků a specifikací a poskytne příslušnou dokumentaci. Dále poskytne veške ré relevantní informace a dokumentaci požadovanou pro provoz a údržbu všech funkncí řízení. Informace a dokumentace týkající se údržby, výměny a opětovné kalibrace : Souhrnná dokumentace zajistí, aby osoba odpovědná za provoz osvětlovací soustavy byla vybavená veškerými důležitými informacemi požadovanými pro energeticky účinný provoz a údržbu. Uchazeč poskytne následující informace: instrukce pro demontáž svítidel, instrukce o výměně světelných zdrojů (typy a postupy), instrukce o provozu a opětovné kalibraci řízení osvětlení a úpravě vypínacích časů. Uchazeč poskytne veškerou relevantní dokumentaci a instrukce pracovníkům odpovědným za výše zmíněné úkony Snížení vzniku odpadů a opětovné využití materiálů Snížení množství odpadů a opětovné použití surovin je pro většinu instalovaných soustav veřejného osvětlení zcela nezbytné, protože většina nově instalovaných soustav nahrazuje ty původní. Značnou část odpadu je třeba shromažďovat a různé části mohou být znovu zpracovány. Během demontáže a nové instalace je třeba všechny důležité komponenty oddělit a znovu využít v souladu s evropskou směrnicí OEEZ (Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních). [WEE] Uchazeč určí, jakým způsobem se odpad roztřídí a jak se využijí materiály během demontáže staré soustavy a montáže nové soustavy. Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 33

34 4.5 Prémiová kritéria PremiumLight Pro váhy a bodování V předchozí kapitole byla specifikována povinná minimální i prémiová kritéria. U prémiových kritérií (která jsou také zahrnuta v tabulce 12) je použito bodování, které umožňuje hodnocení nabídek. Pro výpočet celkového počtu bodů jsou vyžadovány váhy různých typů kritérií. Následující část obsahuje návrh možného konceptu vážení. Tabulky 12 a 13 představují navržené váhy prémiových kritérií. Dva přístupy uvedené v tabulkách zahrnují koncepty projektů s výpočtem a bez výpočtu celkových nákladů vlastnictví (TCO). U projektů, u kterých lze použít přístup TCO s hlavními parametry týkajících se investičních a provozních nákladů a nákladů na údržbu, je třeba uvést jen několik dalších parametrů zahrnujících kvalitu, návrh, záruku a konec života. Spotřeba energie a údržba jsou již zahrnuty v nákladech na elektřinu a údržbu. Následná váha kritérií celkových nákladů vlastnictví (TCO) je srovnatelně vysoká. U případů, kdy se celkové náklady vlastnictví (TCO) neposuzují, hodnocení energetických a investičních nákladů a nákladů na údržbu probíhá jednotlivě. Vážení kritérií se zpravidla přizpůsobí místním potřebám. Vážení v následujících tabulkách tedy představuje jen jednu z možných variant. Tabulka 12 Vážení prémiových kritérií pro projekty, které zahrnují informace o celkových nákladech vlastnictví (TCO) Prémiové kritérium Váha [%] Nákladová kritéria založená na celkových nákladech vlastnictví 50 (TCO) Investiční náklady 15 Náklady na elektřinu 20 Náklady na údržbu 15 Kvalita osvětlení 30 Kvalita osvětlení 20 Návrh 10 Záruka, návrh recyklace 20 Záruka 10 Dostupnost náhradních dílů, návrh recyklace 10 Celkem 100 Tabulka 13 Vážení prémiových kritérií pro projekty, které nezahrnují informace o celkových nákladech vlastnictví (TCO) Prémiové kritérium Váha [%] Nákladová kritéria 25 Investiční náklady 25 Kvalitativní a návrhová kritéria 35 Kvalita osvětlení a doba života 25 Návrh 10 Energetická kritéria 20 Roční spotřeba (AECI) nebo měrný příkon (PDI) nebo účinnost komponent (vhodný ukazatel bude vybrán podle typu projektu; některé typy 20 projektů umožňují použít pouze měrný příkon (PDI) nebo účinnost komponent) Kritéria spojená s provozem, údržbou a koncem života 20 Snadná údržba a oprava 10 Záruka, dostupnost náhradních dílů 10 Celkem 100 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 34

35 Literatura BAT Bats in the Anthropocene: Conservation of Bats in a Changing World (2016). C. Voigt, T. Kingston (Editors). Springer Open BFE Energieeffiziente Straßenbeleuchtung mit LED (2016). Energie Schweiz, BFE BG Beleuchtungstechnik Grundlagen (2016). Baer, Barfuß, Seifert. HUSS-MEDIEN GmbH, Berlin BGH Buying green (2016). A handbook on green public procurement. 3rd edition, Publications Office of the European Union CIE CIE 115:2010 Technical Report Lighting of Roads for Motor and Pedestrian Traffic, Commission Internationale De L Eclairage CSAPH REPORT OF THE COUNCIL ON SCIENCE AND PUB- LIC HEALTH Report 2-A-(2016): "Human and Environmental Effects of Light Emitting Diode (LED) Community Lighting" European Commission (2015a) Preparatory Study on Light Sources for Ecodesign and/or Energy Labelling Requirements ( Lot 8/9/19 ), Final report Task 3: Use of Light Sources European Commission (2015b) Preparatory Study on Light Sources for Ecodesign and/or Energy Labelling Requirements ( Lot 8/9/19 ), Final report Task 4: Technologies EN :2014 Road lighting. Guidelines on selection of lighting classes; EN :2015 Road lighting Part 2: Performance requirements; EN :2015 Road lighting Part 3: Calculation of performance; EN :2015 Road lighting Part 4: Methods of measuring lighting performance; EN :2015 Road lighting Part 5: Energy performance indicators; ENG Engineering: Progress in Understanding Color Maintenance in Solid-State Lighting Systems (2015). Maryam Yazdan Mehra, Willem Dirk van Driela, G. Q. (Kouchi) Zhang, Volume 1, Issue 2, 2015, Pages ENIGMA Requirements Smart Lighting Solutions (2014). Research results. L Tähkämö, L Halonen, E. den Ouden, R Valkenburg GPP Revision of the EU Green Public Procurement Criteria for Street Lighting and Traffic Signals (2016); Technical report and criteria proposal (1st draft) IIEC International Institute for Energy Conservation (2015): Energy Efficiency Guidelines for Street Lighting in the Pacific; Bankok LEDm LED lighting must work with legacy dimming technologies (2011). David Cooper. LEDs magazine Lau, Sei Ping, Merrett, Geoff V., Weddell, Alex S. and White, Neil M. (2015) A Traffic-Aware Street Lighting Scheme for Smart Cities using Autonomous Networked Sensors. Computers & Electrical Engineering LTA Guidelines to the submission of design drawings for public street lighting, cycling track lighting, footpath lighting and zebra crossing flashing beacon lighting system (2015): Land Transport Authority LRT An examination of the fundamentals of road lighting for pedestrians and drivers (2004). P Raynham. Lighting Res. Technol. 36, pp LRT2 A smart LED luminaire for energy savings in pedestrian road lighting (2015). E Juntunen, E Tetri, O Tapaninen, S Yrjänä, V Kondratyev, A Sitomaniemi, H Siirtola, EM Sarjanoja, J Aikio, V Heikkinen. Lighting Res. Technol. 2015; Vol. 47: LRC4 Energy and user acceptability benefits of improved illuminance uniformity in parking lot illumination (2016). N Nahendran, JP Freyssinier, Y Zhu. Lighting Res. Technol. 2016; Vol. 48: OSA Model predicting discomfort glare caused by LED road lights (2014). Yandan Lin,* Yihong Liu, Yaojie Sun, Xiaoyan Zhu, Jushui Lai, and Ingrid Heynderickx, Optical Society of America 2014 Vol 22, No 14: PE The design and implementation of an energy efficient street lighting monitoring and control system (2012). Electrical Review, ISSN , R. 88 NR 11a POP "Flicker in Solid-State Lighting: Measurement Techniques, and Proposed Reporting and Application Criteria (2013). Pacific Northwest National Laboratory. Proceedings of CIE Centenary Conference. Poplawski, M. E., and N. M. Miller. Portland OR, USA RO Lighting (2014).D.C. Pritchard. Routledge RL Road Lighting (2015): Fundamentals, Technology, and Application. Wout van Bommel, Springer SdN Schutz der Nacht Lichtverschmutzung, Biodiversität und Nachtlandschaft (2013). BfN-Skripten 336, Bundesamt fr Naturschutz, M. Held, F. Hölker, B. Jessel (Editors) SEN Streetlight Control System Based on Wireless Communication over DALI Protocol (2016). F J Bellido-Outeiriño, F JQuiles-Latorre, C D Moreno-Moreno, PMC SES Straßenbeleuchtung (2016). Effiziente Systeme Empfehlungen fr Gemeindebehörden und Beleuchtungsbetreiber. topstreetlight.ch VEJ Handbook Street Lighting Construction and Planning (2015). Vejregler, Denmark WEEE Directive 2012/19/EU of the European Parliament and of the Council of 4 July 2012 on waste electrical and electronic equipment (WEEE) ZHA Zhaga Interface specification book 1 (2015): overview and common information, Edition 1.7 ZHA5 Zhaga Interface Specification Book 5 (2014): Socketable LED Light Engine with Separate Electronic Control Gear, Edition 1.2 ZVEI Zentralverband Elektrotechnik- und Elektronikindustrie e.v. (2016): Leitfanden Planungssicherheit in der LED-Beleuchtung Begriffe, Definitionen und Messverfahren: Grundlagen fr Vergleichbarkeit, Frankfurt am Main ZVEI2 Überspannungsfestigkeit in Leuchten der Schutzklasse II fr die Straßenbeleuchtung (2014). Informationspapier, Zentralverband Elektrotechnik- und Elektronikindustrie ZVEI3 Information zum Dimmen von LED-Lichtquellen (2014). ZVEI Zentralverband Elektrotechnik und Elektronikindustrie e.v., 2014 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 35

36 Seznam obrázků Obrázek 1 Definice světelně technických veličin...5 Obrázek 2 Prahový přírůstek...6 Obrázek 3 Teplota chromatičnosti...7 Obrázek 4 Clonění....8 Obrázek 5 Typy osvětleností Obrázek 6 Příklad uspořádání pro výpočet měrného příkonu (PDI) / roční spotřeby (AECI) Obrázek 7 Příklad rozličného příkonu v čase Obrázek 8 Příklad změny příkonu dle čidla hustoty dopravy...13 Obrázek 9 Centrum města Obrázek 10 Oblast mimo obec Obrázek 11 Luminofor rozptýlený v silikonu a obvyklé pokrytí luminoforem...18 Obrázek 12 Princip tvorby bílého světla při nekontaktním uspořádání luminoforu...18 Obrázek 13 Typy LED svítidel...19 Obrázek 14 Reflektor, refraktor a čočka u svítidel určených pro veřejné osvětlení Obrázek 15 Uspořádání soustavy veřejného osvětlení Obrázek 16 Možná podoba architektury řídícího systému veřejného osvětlení...22 Obrázek 17 Komunikace pomocí PLC...22 Obrázek 18 Bezdrátová komunikace...23 Seznam tabulek Tabulka 1 Třídy svítivosti...6 Tabulka 2 Třídy oslnění...6 Tabulka 3 Indexy barevného podání světelných zdrojů ve veřejném osvětlení....8 Tabulka 4 Krytí svítidla...9 Tabulka 5 Hodnocení mechanické odolnosti (IK kód)....9 Tabulka 6 Typické hodnoty měrného výkonu u světelných zdrojů veřejného osvětlení...10 Tabulka 7 Příklady PDI/AECI...14 Tabulka 8 Parametry pro výběr osvětlení třídy C...14 Tabulka 9 Volba třídy osvětlení pro oblast mimo obec...16 Tabulka 10 Stupně integrace LED...18 Tabulka 11 Minimální požadavky a prémiová kritéria PremiumLight Pro Tabulka 12 Vážení prémiových kritérií pro projekty, které zahrnují informace o celkových nákladech vlastnictví (TCO)...34 Tabulka 13 Vážení prémiových kritérií pro projekty, které nezahrnují informace o celkových nákladech vlastnictví (TCO). 34 Směrnice pro veřejné zakázky a návrh veřejného osvětlení 36

37 Konsorcium PremiumLight Pro: Rakousko Rakouská energetická agentrua Česká republika SEVEn, The Energy Efficiency Center Dánsko Energy piano Portugalsko Institut systémů a robotiky Univerzita Coimbra Velká Británie Energy Saving Trust Německo co2online ggmbh Itálie Politecnico Milano Španělsko Ecoserveis Polsko FEWE Vypracovala a zveřejnila Rakouská energetická agentura (Österreichische Energieagentur) Mariahilfer Straße 136, A-1150 Vídeň, Tel. +43 (1) , Fax +43 (1) office@energyagency.at, Internet: Vypracováno a zveřejněno ve Vídni Překlad: SEVEn Je povoleno pouze částečné šíření tohoto dokumentu a jen s úplnými odkazy. Rakouská energetická agentura zpracovala tuto studii pečlivě a dle svého nejlepšího vědomí. Nemůže ovšem zaručit naprostou přesnost, aktuálnost a kompletnost všech částí obsahu. Vyhotoveno v říjnu 2017