World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript

1 Pleistocén a Holocén Střední Evropa

2 Přehled předpleistocénníhovývoje až do středního Oligocénu na našem území tropická květena analogická dnešním vždyzeleným lesům vlhkých tropů v Paleocénu označovaná jako gelindenská v Eocénu a Oligocénu označovaná jako poltavská květena mírného pásu (tzv. grónská, později turgajská) se rozkládala na sever od ní, zhruba od úrovně dnešního 55 s.š.

3 Přehled předpleistocénníhovývoje od středního Oligocénu výraznější projev ochlazování klimatu posun turgajské květeny k jihu vznik výškových stupňů (v předchozím období vyvinuty jen velmi omezeně) v SV Asii se počínají tvořit formace budoucí tajgy (severského jehličnatého lesa) degradovaná turgajská flóra a speciace zimě odolnějších druhů v Stř. Asii v aridnějším klimatu se formují základy stepí speciace druhů kostřav (Festuca) i celých rodů (kavyl - Stipa) s časovým odstupem vznikají asijské kontinentální subtropické pouště speciace druhů pelyňků (Artemisia)

4 Přehled předpleistocénníhovývoje Miocén ve střední Evropě bohatá turgajská květena mírného pásu (obrovské množství dřevin), např. tisovec (Taxodium) sekvoje (Sequoia) cedr (Cedrus) zerav (Thuja) katalpa (Catalpa) morušovník (Morus) břestovec (Celtis) škumpa (Rhus) zmarlika (Cercis)

5 Přehled předpleistocénníhovývoje Pliocén už od konce Miocénu patrnější další výraznější ochlazování (přesto bylo stále tepleji a nejspíš i vlhčeji než je dnes) na severu Eurasie i Ameriky vzniká tundra květena Střední Evropy je ochuzována o náročné druhy ty ustupují k jihu formují se horské autochtonní květeny v souvislosti s alpínským vrásněním vznikají nové rody (speciace) zvonečník (Phyteuma) podbělice (Homogyne) dřípatka (Soldanella)

6 Pleistocén u nás charakteristický střídáním glaciačních cyklů starší pleistocén biber, danub střední pleistocén günz, mindel mladší pleistocén riss,würm charakter nástup doby ledové pozvolný, konec obvykle velmi rychlý nejstudenější stadiály kumulovány těsně před konec dob ledových klima dob ledových výrazně kontinentální mrazivé a suché, léta krátká, ale relativně teplá

7 Pleistocén charakter nejchladnějším byl riss ledovec až na našem území frýdlandsko Ostravská pánev a Moravská brána (čelní morény tvoří rozvodí Odra- Bečva) v glaciálech na našem území biota charakteru kombinace tundry a stepi (klima nejenom studené, ale výrazně aridní) zdá se, že stepní charakter převažoval podobná dnešní biotě Altaje a Sajanů Obrázek W0zny, CC BY-SA 3.0

8 Pleistocén charakter předpokládá se (a pylové záznamy to potvrzují), že především na vlhčích místech se i v glaciálech udržely ve vyšších polohách lesotundrové formace borovice limba (Pinus cembra), smrk (Picea), modřín (Larix), bříza trpasličí (Betula nana) v nižších (sušších) polohách lesostepní formace modřín (Larix), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk (Picea) což platí především pro Karpatsko-Pannonskou oblast

9 Pleistocén charakter vyhynutí mnoha druhů nebylo nárazové, ale postupné v interglaciálu biber-danub je prokázán návrat mnoha dnes již vyhynulých druhů bohatá třetihorní květena tak mizela postupně s přibývajícím počtem glaciálních období (původních třetihorních reliktů je ve střední Evropě minimum drtivá většina se opětovně rozšířila až v postglaciálu)

10 Pleistocén biota glaciálů není čistě arktická je kombinací druhů autochtonní alpínské bioty sestoupavší do nižších poloh a nově příchozích druhů ze severu, ale hojně i východu arktické druhy dryádka osmiplátečná (Dryas octopeltata) vrba bylinná (Salix herbacea) silenka bezlodyžná (Silene acaulis) šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) ostružiník moruška (Rubus chamaemorus) zimozel severní (Linnaea borealis) vraneček brvitý (Selaginelaselaginoides)

11 Pleistocén biota glaciálů není čistě arktická alpinské druhy pěchava pestrá (Sesleria varia) zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) jetel hnědý (Trifolium badium) stepní druhy četní zástupci kostřav (Festuca), pelyňků (Artemisia) a rostlin z čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae)

12 Pleistocén biota interglaciálů z refugií a nunataků se šíří lesní formace jimž dominují nejprve bříza pýřitá (Betula pubescens) a b. převislá (B. pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris) a b. limba (P. cembra), modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies) později se k nim přidávají listnáče buby, lísky, jilmy, javory a příznivost podnebí dokládá např. výskyt i břestovce východního (Celtis orientalis)

13 Holocén preboreál postupné oteplování průměrná teplota cca. o 5 C nižší než dnes rozšiřování lesa z refugií dryasu (= poslední stadiály würmského zalednění) dominují druhy boreálního až subboreálního geoelemnetu břízy, borovice a s nimi běžné druhy sibiřské tajgy brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) rojovník bahenní (Ledum palustre) sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) pstroček dvoulistý (Maiathemum bifolium)... arktické a subarktické snížili významně svou pokryvnost a uchylují se do refugií (pohoří, rašeliniště)

14 Holocén boreál další významné oteplení (o 2 C více než dnes), ale kontinentálního charakteru nízké srážkové úhrny teplé suché klima lesům dominují březové a lískové háje později se rozšiřují dubové lesy s borovicemi a jilmy v samém závěru významnější výskyty lip a jasanu v nižších (sušších a teplejších) polohách se nejspíš rozprostíraly lesostepi (možná až stepi)

15 Holocén boreál imigrace druhů jihosibiřského geoelementu sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora) kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum)... imigrace pontického geoelementu ostřice nízká (Carex humilis) hlaváček jarní (Adonis vernalis) kavyl vláskovitý (Stipa pennata) len žlutý (Linum flavum)... imigrace subpontického geoelementu javor tatarský (Acer tataricum)... v Karpatech šíření illyrských i dáckých druhů zásadní potlačení výskytu arktických druhů v horských refugiích

16 Holocén atlantik průměrné teploty o 3 až 4 C výše než dnes vysoké srážkové úhrny tzv. klimatické optimum teplé vlhké období s jen mírnými zimami vegetační stupně posunuty o 200 m výše než dnes dominují listnaté lesy s duby, na vlhkých místech s olšemi, jasany a topoly na naše území se hojněji rozšiřuje jedle, buk a posléze i habr arkticko-alpínská biota vytlačena jen na rašeliniště a skalní srázy hory až k vrcholům pokryty smrkovými lesy pronikání submediteránního geoelementu ruj vlasatá (Cotinus coggygria) dřín obecný (Cornus mas) dub pýřitý (Quercus pubescens) dub cer (Quercus cerris)

17 Holocén atlantik ze západu proniká subatlantský geoelement vřes obecný (Calluna vulgaris) zvonečník černý (Phyteuma nigrum)... s atlantikem se kryje období neolitické revoluce v našich zemích (příchod zemědělců) zásadní ovlivnění formování lesů nižších poloh pastva, mýcení množství archeofytů hlaváček letní (Adonis aestivalis) ptačinec žabinec (Stellaria media) zemědým lékařský (Fumaria officinalis) penízek rolní (Thlaspi arvense) kokoška pastuší tobolka (Capsela bursa-pastoris) komonice lékařská (Melilotus officinalis)... a velmi mnoho dalších

18 Holocén subboreál opětovný nárůst kontinentality klimatu mírné snížení průměrných teplot a výraznější pokles srážkových úhrnů je to období, kdy vzniká recentně významný výškový stupeň bučin a jedlin vkliňuje se mezi původní pás doubrav a smrčin v karpatské oblasti se na úkor dubů výrazně prosazují v nižších polohách habry doubravy nejnižších poloh jsou na mnoha místech vykáceny člověkem ustoupily nejnáročnější rostliny především submediteránního geoelementu

19 Holocén subatlantik klima podobné dnešku oproti předchozímu pokles teploty a zvýšení srážek postupuje ochuzování doubrav rozšiřují se dubohabřiny zintenzivňuje se zemědělská činnost člověka (doba železná Halštat, Latén)

20 Použitá literatura Hendrych, R. (1984). Fytogeografie. Praha: SPN. Chytrý, M., Pavelková, V., Horsák, M. (2010). Kde dnes znamená včera. Vesmír, 89(9), 526.