N 29, Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "N 29, Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích"

Transkript

1 Cahiers du CEFRES N 29, Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích Pavla Horská, Martin Nodl, Antonín Kostlán (Ed.) Josef VÁLKA Nejen 60. léta Référence électronique / electronic reference : Josef Válka, «Nejen 60. léta», Cahiers du CEFRES. N 29, Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích (ed. Pavla Horská, Martin Nodl, Antonín Kostlán). Mis en ligne en / published on : mai 2010 / may 2010 URL : Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE Ce document a été généré par l éditeur. CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE 1

2 NEJEN ŠEDESÁTÁ LÉTA JOSEF VÁLKA I když se dějepisectví realizuje v moderní době většinou jako rozprava o národních dějinách (české dějepisectví je povýtce rozpravou pouze o národních dějinách), je vždy součástí obecného myšlenkového systému evropské kultury, který má společné znaky a univerzální paradigmata. Nacionální dějepisectví je modifikací evropského dějepisectví středověkého, humanistického, moderního, postmoderního. Základní paradigma dějepisectví, formulovaná historiky doby řeckého zázraku, však stále platí: dějepis je pravdivá rozprava o tom, co se skutečně stalo a je doloženo spolehlivými svědky. Dějiny dějepisectví jsou však a) neustálým rozšiřováním a obměňováním empirického pole (témat); b) úvahou o dějinách a dějepisectví, nazývanou někdy teologií dějin, jindy filozofií dějin a posléze teorií dějin a dějepisectví. Dnes také víme lépe než nedávno, že historiografické dílo, zejména syntetické, je také dílem literárním a že jeho konstitutivním prvkem jsou také jazykové formy a rétorické tropy. 1 Co je v takto chápaných dějinách dějepisectví inspirace a jaký obsah tomuto slovu budeme přikládat? Máme uvažovat o francouzské inspiraci, tedy o podnětech vycházejících z Francie. Pořadatelé měli na mysli zřejmě inspiraci tzv. novým dějepisectvím, které bylo v 60. letech nejpodnětnější školou historického myšlení a historické práce ve Francii a pronikalo do jiných zemí. Toto dějepisectví bylo inspirativní jednak tématicky, jednak metodologicky. Přinášelo nová a nová témata, obrovské rozšíření empirického pole 1 Tato úvaha vznikla doplněním a částečným přepracováním referátu předneseném na sympoziu o francouzské inspiraci. Protože přednášející se zabývali většinou situací v Praze, doplnil jsem tento text poznámkami o brněnském a moravském prostředí. V některých obdobích zde byla situace příznivější než v Praze, v jiných méně. O literárních narativních postupech a rétorických tropech v dějinách historiografie základní práce HAYDEN WHITE, Metahistory: the Historical Imagination in the Nineteenth Century, Baltimore O osudech rétoriky v moderní době MARC FUMAROLI, Histoire de la rhétorique dans l Europe moderne , Paris

3 historiografie a nové pojmy, přejímané z bouřlivě se rozvíjejících společenských věd strukturální, sémiotické a antropologické orientace. 2 Nové dějepisectví se ve svých počátcích, 30. letech 20. století, jako škola Annales samo prohlašovalo za radikální césuru oproti dosud převládajícímu politickému, sociálnímu i kulturnímu dějepisectví, a proklamovalo totální pohled na dějiny, uchopitelné jako struktura, systém, celek všech životních a myšlenkových aktivit. Časem však teoretikové a historikové nového dějepisectví diskontinuitu a výlučnost své školy oslabili a nalézali své kořeny ve francouzské historiografii od dob Voltaireových a liberálních historiků doby restaurace (Michelet, Guizot) a příbuznosti se sociálním a kulturním dějepisectvím jiných zemí (Lamprecht, Max Weber, Burckhardt, Huizinga). Nové dějepisectví je součástí evropského moderního dějepisectví, které respektuje základní pravidla techniky práce s prameny, jak k nim dospěla metodická škola doby historismu a pozitivismu. Spojilo tuto tradici se současným společenskovědným myšlením, ze kterého bralo poučení. Zásluhou francouzských historiků se promítla tato situace do konkrétních historických děl a do teoretické reflexe. Vedle inspirace v dějinách dějepisectví dochází k pozoruhodnému jevu koincidence, tzn. ke shodě postupů a výsledků bádání na různých místech bez přímého vzájemného ovlivňování. Je to mimo jiné důkaz objektivity historického poznání v rámci určitých historických situací a paradigmat. Klasickým příkladem je vztah Palackého a Guizota. 3 Palackého historické myšlení vycházelo z podobných sociálních, politických i osobních předpokladů jako myšlení a intelektuální zrání Guizotovo. I jejich životopisné údaje jsou pozoruhodně podobné: evangelický rodový původ, podobný zážitek doby mládí, vliv zralé ženy na životní osudy mladého muže, analogický světový názor. Palacký psal své první práce a vytvořil si svou koncepci dějin a dějepisectví dříve, než by mohl být francouzskými liberálními historiky přímo inspirován. Jejich práce vycházely ve 20. letech, Palacký se s nimi seznámil až ve 40. letech a pak je obdivoval. Toto setkání již nemohlo jeho dílo podstatně ovlivnit, ale potvrdilo mu jeho teorii dějin, zaměření a smysl historické práce a jeho styl. V jedné klíčové otázce teorie dějin se Palacký s Francouzi rozcházel a nemohl být 2 Nejlepší výklad o nové historii podává publikace La nouvelle histoire, (ed.) JACQUES LE GOFF, Paris 1978, Bruxelles JOSEF VÁLKA, Palacký a francouzská liberální historiografie, Sborník prací FiloSofické fakulty Brněnské university C 33/1986, s ; TÝŽ, Palacký a francouzští liberální historikové II, in: František Palacký , s ; PIERRE ROSANVALLON, Le moment Guizot, Paris

4 přímo inspirován: v pojetí dějin jako třídního boje domácího měšťanstva a cizí šlechty. Tato teorie byla, jak ukazuje Foucault, původně teorií rasového boje a měla potvrdit vítězství buržoazie nad šlechtou jako vítězství národa nad cizinci, Galorománů nad Franky. V českých dějinách jsou domácím nacionálním živlem na počátku slovanští svobodní muži a šlechtici. Měšťané přicházejí ve 13. století jako Němci - cizinci. Suverenita moderního českého národa v Čechách mohla být legitimizována návratem, nikoli kontinuitou. K pozoruhodné koincidenci mezi českou a francouzskou historiografií dochází ve 30. letech 20. století, právě v počátcích nového dějepisectví. V této době proběhla ve Francii i v Praze drtivá kritika tradičního politického a událostně kauzálního dějepisectví a v obou zemích došlo k pokusům, které by Thomas Kuhn nazval pokusy o změnu paradigmat a Foucault pokusy o změnu pravidel historického diskurzu. Ve Francii vystoupili s kritikou politického, bitevního a událostního dějepisectví Marc Bloch a Lucien Febvre. V Čechách podrobili drtivé kritice oficiální dějepisectví tzv. Gollovy školy F. X. Šalda a skupina mladších historiků, jejichž mluvčím byl Jan Slavík. 4 Obojí kritika volala po změně zavedených témat a postupů, avšak s různými akcenty. Francouzi vytýkali svým předchůdcům úzké tématické zaměření a ignorování jiných společenských věd. Češi ideologický konservatismus, opomíjení sociologie a pojmovou neujasněnost způsobenou tím, že české dějepisectví nestrávilo a neuplatnilo novokantovské poučení, zejména práce Maxe Webera a Ernsta Troeltsche. Tato pozoruhodná koincidence by stála za rozpracování. Praha se stávala ve 30. letech jedním z ohnisek strukturalismu a Slavík byl znalcem sovětského marxistického dějepisectví. V citlivém českém prostředí se objevují oba velké myšlenkové proudy, které ovlivní evropské myšlení druhé poloviny století. Do českého myšlení zasáhla druhá světová válka a pak nástup komunismu tak drasticky, že koincidence, popřípadě vzájemná inspirace mezi Prahou a Paříží se nadlouho zkomplikovala. *** Válka a 50. léta narušila životadárnou tradici českého myšlení, tj. otevřenost všem možným evropským vlivům a inspiracím a navazování na domácí tradice. Pokud se týče francouzských vlivů a inspirací, byla pro ně kulturní situace první 4 Základní texty této diskuse publikoval MILOŠ HAVELKA, Spor o smysl českých dějin , Praha Výklad podal v knize Dějiny a smysl. Obsahy a posuny české otázky , Praha Dále srov. JOSEF VÁLKA, Historiografie před koncem tisíciletí, Časopis Matice moravské 129/2000, s

5 republiky nesmírně příznivá. Bylo to dáno i francouzsky orientovanou zahraniční politikou Československa a záměrným pěstováním frankofonie. Většina české inteligence procházela povinnou výukou francouzštiny na gymnáziu a někteří studenti studovali na francouzských lyceích. Absolventem francouzského lycea byl například Václav Černý. 5 Příslušníci českých uměleckých avantgard jezdili do Paříže pro inspiraci téměř povinně i první léta po druhé válce. Emilu Fillovi prý přátelé říkali Filasso. Historikové ale nebyli v Paříži zdaleka tak doma jako umělci, i když studia na Sorbonně u nich nebyla výjimkou. Během války a po krátkém intermezzu se všechno radikálně změnilo a přímé kontakty se Západem byly přerušeny. Zatímco cesty na Západ byly uzavřeny železnou oponou, měla se kultura a myšlení přeorientovat na východní směr, povinná výuka ruštiny nahradila výuku západních jazyků a obligátním světovým názorem se měl stát marxismusleninismus. Destrukcí tradice a izolací směrem na Západ byla zasažena především poválečná generace, nastupující do středních škol a na vysoké školy. V životě starších generací ale nemohla být kultura, kterou nasáli na gymnáziích a vysokých školách zlikvidována, pokud během oněch deseti let nezemřeli. Někteří staří historikové Gollovy školy i tuto dobu přežili jako učitelé a nadále publikovali své práce. Zatímco my jsme se potýkali se základy marxismu leninismu v rytmu překladů klasiků do češtiny, prožívala francouzská nová historie dobu prvního velkého rozkvětu. V 50. letech se badatelsky zaměřovala především na hospodářské a sociální dějiny a na dějiny sociální psychologie, čili kolektivních mentalit. V této době došlo, zdánlivě paradoxně, ke koincidenci mezi tímto stadiem nového dějepisectví a marxismem. Myslím, že je již na čase kousnout do kyselého jablka českého marxismu i jinak, než zaklínáním se, že jsme s tím neměli nic společného a že naše práce z 50. a částečně i 60. let psali jiní lidé náhodou shodného jména. Dobrou inspirací k reálnému pohledu na historiografii této doby je Kavkova ego-historie, která nedávno vyšla. 6 Není možno pochopit nic z evropského poválečného myšlení bez přihlédnutí k vlně marxismu, která zaplavila východoevropské země a zasáhla i Západ. Historicky byla dána podílem Sovětského svazu na porážce fašismu a nacismu v Evropě a nadějemi, které vyvolával socialismus a víra v jeho demokratizaci, jak ji sdílel například 5 Ovzduší lycea v Dijonu a jeho význam pro formování autorovy osobnosti vylíčil VÁCLAV ČERNÝ, Paměti , Brno FRANTIŠEK KAVKA, Ohlédnutí za padesáti lety ve službě českému dějepisectví, Praha Od jiných memoárů se Kavkovy vzpomínky liší otevřeností a věcností. 5

6 Eduard Beneš. 7 Pokud se týče francouzských historiků, uvádí ve svých vzpomínkách G. Duby skutečnost, že jen málo jich v této době neprošlo členstvím v KSF. 8 I na Západě byl marxismus v této době snad nejrozšířenějším explikativním nástrojem společenských i historických problémů. Duby, který sám členem KSF nebyl, píše, že v letech , kdy se zabýval sociálními dějinami, marxismu jako explikativní teorie užíval: Architektura knihy Guerriers et paysans spočívá téměř úplně na pojmu třídy a výrobních vztahů. 9 V Československu neměl marxismus před válkou ve vědě příliš silné pozice a počet historiků, kteří byli schopni aplikovat marxismus na konkrétní historické problémy, bylo možné po válce spočítat na prstech jedné ruky. Jakmile se stal marxismus obligátní filozofií, začínali jeho studium téměř všichni, učitelé i studenti, od piky a bez filozofické přípravy a podle Stalinova stručného kurzu a žalostných příruček. Takže výsledkem bylo citování klasiků a aplikace několika schémat historického materialismu na každý možný i nemožný problém. Několik stranických konferencí programatického rázu pro různé společenskovědné discipliny marxismus u vážných badatelů diskreditovalo. Vedle oficiálního a školského marxismu se tato filozofie ale stala i předmětem seriozního zájmu a značná část poválečných nových i starých historiků marxismus intenzivně studovala; žáci i učitelé současně. Po vlně brožur a učebnicových příruček, psaných v první polovině 50. let à la thèse se ve druhé polovině těchto let objevují první seriozní práce založené na marxistickém explikativním modelu (F. Graus, J. Macek, A. Klíma). Do tohoto modelu a pojmového systému byl vkládán konkrétní empirický materiál. Tvůrčích historiků, kteří marxistickou metodu v historiografii uplatňovali a rozvíjeli, bylo poměrně málo a většinou na tento způsob práce postupně rezignovali. Daleko zajímavější jsou osudy českého marxismu ve filozofii, kde se od poloviny 50. let rozvíjela antidogmatická a revizionistická škola, pokoušející se spojit marxismus se současným společenskovědným myšlením, zejména se 7 EDUARD BENEŠ, Demokracie dnes a zítra, Praha 1946, a zejména jeho Úvahy o slovanství, Praha GEORGES DUBY, L Histoire continue, Paris Autobiografické texty čelných představitelů nové historie obsahuje kniha Essais d ego-histoire. M. Agulhon, P. Chaunu, G. Duby, R. Girardet, J. Le Goff, M. Perrot, R. Rémond, (ed.) PIERRE NORA, Paris GEORGES DUBY, L Histoire continue, s

7 strukturalismem, psychoanalýzou a antropologií (R. Kalivoda, K. Kosík, 10 M. Machovec, L. Nový a další). V 60. letech dosáhla tato škola pozoruhodných mezinárodních úspěchů a uznání a její práce byly na západě překládány. Mezi těmito marxisty a francouzskou filozofickou levicí existovaly v 60. letech čilé kontakty. Skončily okupací Československa v srpnu l968. Naprostá většina revizionistických marxistů byla z veřejného diskurzu vyřazena, protože se aktivně podíleli na snaze o demokratizaci a liberalizaci společnosti. Starší i mladí historikové vesměs pochopili marxismus jako hospodářské a sociální dějiny a tím se u mnoha z nich otevřela cesta ke koincidenci a inspiraci do Francie. *** Protože kolega Maur ukázal, jak se tato situace vyvíjela v Praze, dovolte mi pár poznámek o situaci v Brně v této době. Naše téma je silně závislé na osobních vzpomínkách. Poúnorové čistky v Brně učitelský sbor nepostihly, takže jsme v 50. letech zapisovali přednášky a semináře u profesorů Urbánka, Holinky, Šebánka, Macůrka, Stiebitze, Šimka a docentů Kabrdy a Dřímala. Nikdo z našich učitelů nebyl marxista, ale všichni byli o marxismu informováni a netajili se svým postojem. Odcházející prof. Urbánek například v jedné své přednášce řekl: Dámy a pánové, nyní se často mluví o Marxově Kapitálu. Ale jen málo lidí tuto knihu u nás četlo. Já jsem ji četl, bohužel. Ostatní se snažili svým způsobem s marxismem nějak vyrovnat. Macůrek například říkal. Ano, dějiny jsou dějinami třídních bojů, chcete-li. Holinka, teoreticky a filozoficky nejvzdělanější náš učitel při úvahách o marxistickém školení, navrhoval číst korespondenci mezi Marxem a Engelsem v německém vydání. Jsou v ní některé zajímavé věci, soudil. Dřímal mi zapůjčil své rukopisné přednášky o českých dějinách. Na začátku byla připsána věta: Na dějiny jsou různé názory, například idealistický, pragmatický, teologický, marxistický. My se zde přidržíme názoru marxistického. Tím jeho marxismus skončil. Přednášel nadále podle Václava Novotného. Brzy nám mladým marxistům svěřili přednášky, a to vedle starých, nebo po jejich odchodu do penze nebo úmrtí. Dodnes mi při vzpomínce na tyto první přednášky běhá mráz po zádech. Nicméně východisko 10 Význam těchto filozofů zatím u nás nebyl oceněn. První náběhy k tomu v publikacích Historicko-filozofické dílo Roberta Kalivody, Olomouc 1999; Rozjímání vpřed i vzad. Karlu Kosíkovi k pětasedmdesátinám, Praha Zde Kosíkova bibliografie, v níž jsou uvedeny překlady jeho prací do cizích jazyků. Kosík byl ve světě nejznámější český filozof konce 60. let. 7

8 z dilematu - marxistická fráze nebo badatelská práce - bylo nalezeno v hospodářských a sociálních dějinách. Všichni, kdo chtěli bádat a psát, v nich nalezli záchranný pás. Někteří ze starých se v nich dobře orientovali: Holinka ve středověku, Dřímal v městech, Kabrda v Osmanském impériu. Nejsložitější to měl Macůrek. 11 Velký syntetik Slovanstva, Ruska, Polska, Rumunska, Uher, historik politických vztahů a dějepisectví a ústřední postava poválečné historiografie v Brně. Jeho pozice jako znalce dějin Sovětského svazu a levicového intelektuála (po sloučení sociální demokracie s KSČ byl krátký čas ve straně, vyškrtnut při první prověrce 1950) nebyla zpočátku špatná. Povážlivě se otřásla po kritice jeho Dějepisectví evropského východu, uveřejněné ve Voprosech istorii. Český překlad této kritiky vyšel po únoru 1948 v Tvorbě s výhružným titulem Dějepisectví evropského východu v křivém zrcadle buržoazní vědy. Protože toho nebylo v Brně proti Macůrkovi zneužito, krizi přečkal a od druhé poloviny 50. let po odchodu Urbánka a smrti Holinkově se stal opět osobností, která mohla historickou práci organizovat a udávat jí tón. Kouzlo jeho osobnosti a hektická pracovitost i evropský rozhled, a jak jsme se přesvědčili časem i evropský věhlas mezi slavisty a specialisty na středoevropské a východoevropské dějiny, mu zjednávaly respekt a přitahovaly schopné žáky. Macůrek znal velmi dobře dějiny sovětského dějepisectví a přednášel nám například o Stalinově kritice Pokrovského školy, která oživila tradiční nacionální ruské dějepisectví, v němž měly hospodářské a sociální dějiny starší doby pevné postavení a byly reprezentovány řadou i na Západě uznávaných akademiků, ze kterých Macůrek některé znal. Široké kontakty měl také s polskými historiky a rozvíjení česko-polských styků a vztahů bylo jednou z jeho badatelských i společenských priorit. Poznal, že musí změnit program a místo velkých syntéz politických a kulturních dějin střední a východní Evropy začal sám provádět a organizovat rozsáhlý projekt všestranného výzkumu karpatského prostoru. Podle mého názoru je to nejvýznamnější dobový kolektivní výzkumný projekt srovnatelný s projekty nových historiků. Jeho osou byly ekonomické a sociální struktury, hospodářské kontakty, demografické procesy, valašská otázka a česko-slovenské vztahy.v 50. a 60. letech vznikaly v Brně a Bratislavě 11 Jan Janák vydal z Macůrkovy pozůstalosti knihu JOSEF MACŮREK, Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno Jsou to vzpomínky na mládí a studia a pak komentovaný seznam jeho prací a přednášek. Ohromuje rozsah jeho aktivit a rozhledu. 8

9 desítky prací a několik bohužel předčasných syntetických prací, založených na obrovském materiálu, který je uváděn v poznámkách. 12 Macůrek a Kabrda prošli před válkou Sorbonnou a ovládali dokonale francouzštinu. Kabrda si své práce do francouzštiny překládal a většinou v tomto jazyku u nás i v zahraničí publikoval. Také ostatní naši učitelé byli přirozeně frankofonní. Do jaké míry byl Macůrek informován o škole Annales a sledoval její práci, nevím. V přednáškách upozorňoval zejména na Berrovu Revue de synthèse, která ho eminentně jako syntetika zajímala. V knihovně semináře byly Annales od prvního čísla a přestaly být kupovány z nedostatku financí nebo nevím z jakého důvodu až v 90. letech. K osobnímu kontaktu s novou historií došlo u Macůrka roku 1959 v souvislosti s přípravou na světový kongres historiků ve Stockholmu, kde byl svěřen Macůrkovi a Klímovi jeden z hlavních referátů. Macůrek si jako součást přípravy na kongres vynutil studijní pobyt v Paříži. Po návratu mne pozval do knihovny a ukázal mi hromadu knih, které si přivezl. Byly to většinou klíčové práce představitelů školy Annales, které dosud vyšly. Československé práce z oboru hospodářských a sociálních dějin, publikované ve druhé polovině 50. a v první polovině 60. let byly na Západě citovány a nacházely příznivou odezvu. 13 Lze je pokládat za součást velké vlny zájmu o tuto oblast historického bádání v poválečné Evropě, do níž patřilo nové dějepisectví ve Francii. G. Duby ve zmíněných pamětech píše, že noví historikové nacházeli ve střední a východní Evropě této doby větší pochopení než v samotné Francii a že 12 JOSEF MACŮREK, Valaši v západních Karpatech v století. K dějinám osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Tešínska, jihozápadního Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy, Ostrava Stručný přehled historiografie tohoto oboru podává Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, díl 1, (edd.) ZDENĚK JINDRA, FRANTIŠEK SVÁTEK, JIŘÍ ŠTAIF, Praha Instruktivní pohled na intenzivní bádání o sociálních dějinách raného novověku představuje práce VÁCLAV BŮŽEK, JOSEF HRDLIČKA, PAVEL KRÁL, ZDENĚK VYBÍRAL, Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha- Litomyšl Shrnutí problémů, kterými se sociální historie raného novověku zabývala, podali MIROSLAV HROCH, JOSEF PETRÁŇ, 17. století - krize feudální společnosti?, Praha Práce byla přeložena do němčiny. 9

10 s nimi byly navazovány přátelské kontakty. Platí to především o Polsku, kde si věda uchovala daleko větší míru nezávislosti na oficiální ideologii než v Československu a kde vyrostlo několik výrazných osobností evropského nového dějepisectví, jako byli W. Kula nebo B. Geremek. Polská historiografie mohla navazovat v oblasti hospodářských a sociálních dějin na dobrou domácí tradici (Roczniki dziejów społecznych i gospodarczych). Dobré styky s polskými historiky u nás pomáhaly překonávat mezinárodní izolaci a byly také mostem k novému dějepisectví. *** Během 60. let se v Československu věda a umění zbavovaly dogmatického krunýře a kultura se otevírala tradičním evropským inspiracím. Ti, kteří se na prosazování liberalizace společnosti a kultury podíleli, nikdy na toto období nezapomenou a stěží pochopí zkreslený obraz této doby v polistopadové mediální a ideologické prezentaci. Konečně se otevřely možnosti přímých osobních kontaktů a studijních pobytů na Západě, především v tehdejším Západním Německu a ve Francii. Z francouzské nabídky stipendií a stáží, které se stále téměř nedotýkaly studentů, ale výlučně učitelů a vědeckých pracovníků, těžili zejména historikové z ČSAV. Jednak proto, že byli v jejich opatřování obratnější, jednak proto, že stále platilo předurčení akademiků pro vědecké bádání a předzvědění univerzitních učitelů pro výuku s dvacetihodinovými úvazky týdně. Příznivější podmínky pro učitele nabízela západoněmecká instituce DAAD. I když se stále jednalo o vzácné jedince, kteří začali vyjíždět, byl to nesmírný pokrok. Dokonce i na mimopražské historiky se dostalo. Z brněnských historiků získal krátkodobý pobyt ve Francii historik nadmíru povolaný, Jaroslav Marek, který se v 60. letech věnoval systematicky studiu evropského dějepisectví a jeho teorií. 14 O novém dějepisectví referoval v odborném tisku, zejména v hojně čtených Dějinách a současnosti. K přednášení na Filozofické fakultě Brněnské univerzity se dostal až koncem 60. let. V této době dokončoval velkou práci o dějinách a teorii moderního dějepisectví, která však mohla vyjít až po dvaceti letech pod názvem O historismu a dějepisectví. 15 V úvodu tohoto vydání píše, že knihu vydává po dvaceti letech v původním znění z konce 60. let jako dokument o tom, kam dospělo české historické myšlení v 60. letech. V této knize je skvěle zapracována zkušenost evropského dějepisectví 19. a první poloviny 20. století a pochopitelně i současné stadium 14 Markovu bibliografie obsahuje jubilejní sborník K poctě Jaroslava Marka, Praha JAROSLAV MAREK, O historismu a dějepisectví, Praha

11 nového dějepisectví. Originální příspěvek Markovy práce k teorii dějepisectví spočívá v tom, že zde pokládá za konstitutivní princip dějepisectví jeho jazykovou a literární složku v duchu strukturálního pojetí textu. Pokud by kniha vyšla v době, kdy byla napsána, zasáhla by nepochybně do počátků lingvistického a rétorického obratu. V 60. letech se začaly také objevovat překlady klíčových prací západních autorů z oblasti společenských věd, například Blochova Obrana historie nebo některé práce C.-L. Strausse. Francouzská inspirace přestávala být omezena na pouze frankofonní publikum. Během 60. let jsme také mohli sledovat, jak ve Francii dochází k výrazné změně paradigmat nového dějepisectví, spojené s vítězným tažením strukturální antropologie a psychoanalýzy společenskými vědami a s počátky vlivu M. Foucaulta. Jan Patočka ještě stačil publikovat recenzi Foucaultových Slov a věcí 16 a poznat význam archeologie vědění pro interpretaci a zařazení díla J. A. Komenského. Cesty do Francie byla stále častější. Kdo měl zájem a chtěl, mohl být in v pohybu evropského historického myšlení a inspirovat se jím. Je ale třeba dodat, že vina za teoretickou zaostalost nepadá jen na režimy, ale je také produktem nezájmu českých faktografů o tuto sféru historického myšlení. V 60. letech ale přece jen vznikaly badatelské projekty, které měly šanci tématiku a metodu historické práce změnit. V nejlepším přišla katastrofa v podobě okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se všemi jejími důsledky. Pokus o restauraci stalinského komunismu se prosazoval až od roku Čistky v řadách historiků byly nejrozsáhlejšími čistkami v dějinách českého dějepisectví. Postihly značnou část historiků střední generace. Vedly k osobním tragediím, věznění a emigraci řady významných badatelů, vyvolaly masovou šikanu, vyřazení z badatelského a pedagogického procesu mnoha těch, kteří byli nositeli liberalizace a prolamování dogmat, a to v nejplodnějším období jejich života. Obnova kádrového přijímacího řízení vylučovala z vysokých škol talenty. V ústavech a na fakultách zavládlo dusné ovzduší i pro ty, kdo čistky přežili. Počátky normalizace byly katastrofou pro kulturu i historiografii, ale byly také definitivním koncem komunistické iluze a koncem marxismu jako explikativního modelu na domácí půdě. Opustili jej i ti, kteří jej v 50. letech prosazovali. Místo komplexu osvobození nastoupil nyní komplex okupace Velkým bratrem a jeho ideologií. Málo si však uvědomujeme (při současné mediální a politické dezinterpretaci 60. let), že okupace Československa měla v tomto smyslu i univerzální rozměr a působila na levici na Západě jako šok a 16 Světová literatura 12/1967, č. 6, s Pokud vím, postihl Patočka jako jeden z prvních filozofů význam Foucaultovy archeologie vědění pro dějiny myšlení. 11

12 důvod odklonu levicových intelektuálů od koketerie s vědeckým komunismem sovětské inspirace. Marxismus dožíval v křečích trockismu a maoismu 70. let. Mohl jsem to osobně sledovat na nádvoří Sorbonny roku 1969, což byl sice inspirativní pobyt, ovšem poslední na dvacet let. 17 *** Proč jsem volil pro tyto poznámky název Nejen šedesátá léta. Znovu a znovu si kladu otázku, co znamenala normalizace v našem životě, v dějinách našeho myšlení a naší kultury. Černou díru? Nové Temno? Kulturní Biafru, jak tuto dobu nazval Milan Kundera? Dobu lokajství všech, kteří zůstali na svých místech, neemigrovali, nebouřili se veřejně, ale také se neangažovali pro režim, pracovali a odváděli císaři, co mu patří v každém státě? Žili jsme zde všichni ve lži, jak jsme přesvědčováni? Češi dali statečně najevo svůj vztah k okupaci jedinečným odporem v posrpnovém týdnu roku 1968, dokud vláda nekapitulovala. Důsledkem moskevské kapitulace byla záchrana životů a absence masového teroru, avšak za cenu politického marasmu a masové šikany kontrarevolucionářů a desetitisíců členů jejich rodin. Děsivý jekot propagandy ze všech mediálních v pravém slova smyslu kanálů a nekonečnost situace, ve které střední generace utápěla čas svého života. Domnívám se, že základním vztahem většiny lidí i historiků k normalizačnímu režimu byl pasivní odpor. Ti, kteří pravý stalinismus v 50. letech prožili, si ověřili pravdivost Hegelova a Marxova poznatku, že historické tragedie se opakují jako fraška. Naprostou fraškou se stalo školení národa ve vědeckém komunismu, kterým procházeli školáci i studenti a dospělí v proslulých VUMLech. Tomuto vědeckému názoru mohli věřit snad jen frekventanti zvláštních škol a chovanci ústavů pro slabomyslné. Pro ostatní byl vědecký komunismus především vděčným tématem anekdot. Obnovení totality ovšem tak úplně komedií pro postižené nebylo. V historiografii došlo na domácí půdě k naprosté destrukci současných dějin, které se začaly pěstovat v 60. letech na faktické bázi. Na toto období byla uvalena nejtvrdší cenzura a kontrola stranických sekretariátů sahala až k obecním kronikám. Stačí číst vlastivědnou mikrostorii těchto let. Soudobé dějiny mohly být pěstovány pouze v emigraci a pak v disidenci. 17 Poznatky z tohoto pobytu jsem publikoval v článku Clio na výsluní. Poznámky k současné francouzské historiografii, Dějiny a současnost 11/1969, č. 4, s

13 Poněkud jiná byla situace v oblasti starších dějin, kde byli někteří historici vyřazeni z vědeckého provozu dočasně a kde zůstala v ústavech i na katedrách, zejména v Praze, řada významných historiků, kteří se profilovali v 60. letech. V prvních letech normalizace se po určitou dobu opakoval pokus pěstovat hospodářské a sociální dějiny, zejména dějiny třídních bojů jako sebezáchova. Tradičně byla tolerovaná témata o počátcích státu, husitství, Komenském nebo národním obrození. Avšak i do těchto prací, například o selských bouřích, o sociálních dějinách, politických systémech i do kulturní historie, pronikaly metody a postupy současného dějepisectví. V 80. letech, zejména v jejich druhé polovině, kdy již režim nestačil kontrolovat kulturní sféru a znejistěl v důsledku perestrojky, se kontrola nad vědou uvolňovala. Příznačná pro tuto dobu jsou sympozia konaná v Uherském Brodě, Táboře, Plzni, Olomouci, Mikulově, Kroměříži, ale také v oddělení pro starší dějin HÚ ČSAV, která byla označena jako hnízda svobody projevu. Vládl zde celkem svobodný duch a ke slovu se dostávali i šikanovaní historici. Znovu se otevíraly možnosti kontaktů ze Západem a studijní cesty. V oficiální izolaci zůstávali až do konce chartisté, kteří ale v tvrdých existenčních podmínkách a pod policejním dohledem vykonali obdivuhodnou badatelskou i překladovou práci. Určité známky obnovování kontaktů a informovanosti o myšlenkových proudech na Západě se objevovaly i v překladech, vydávaných zejména na Slovensku. Roku 1987 vyšla v Bratislavě, v překladu manželů Marcelliových, Foucaultova základní kniha Slova a věci. V 80. letech vyšly překlady prací E. Cassirera, T. Kuhna, E. Panofského, E. Gombricha či P. Francastela. Situace v oblasti starších dějin, dějin výtvarného umění, hudby a literatury se opravdu v pravém slova smyslu nornalizovala v původním smyslu tohoto slova. Tyto známé skutečnosti, jejichž počet by se dal rozšířit ( je to téma pro dizertace z dějin české kultury), připomínám proto, že jsou opomíjeny stoupenci teorie říše zla a lokajské omezenosti pro celé poválečné období naší kultury, snad s výjimkou 60. let, i když i na ně je tato teorie uplatňována. Skutečností této doby je také to, že virulence totalitních režimů časem ochabovala, že totální duchovní kontrola není v moderní době možná, že existovaly ve všech dobách vedle sebe místa, ústavy a katedry se zcela rozdílným ovzduším, že tyto situace byly do znační míry závislé nejen na obecných předpisech, ale i na osobnostech šéfů, soudržnosti osazenstva a na náhodách. Totalitní řád zákonitě vyvolával nové formy solidarity, díky níž mohli pracovat i politicky postižení. Nikdy také nepřestává platit zásada, že se člověk poměrům nemůže poddat, nebo na ně svádět svou nečinnost, a že velikost doby je právě v odporu a překonávání tíže dějin těmi prostředky, které jsou možné. Žít ve lži mohou pouze ti, kteří jí uvěří. Je zvláštní, že někteří kritici nevědí o koncích totalitního režimu to, co věděli jeho nositelé, že jsou kůlem v plotě. Jaké byly osudy francouzské inspirace v letech. Je zde cézura, naprosté přerušení situace 60. let nebo tyto trendy navzdory režimu pokračují a 13

14 projevují se i v historické produkci, bádání a výuce? Každý jednostranný a prezentismu poplatný pohled na tuto dobu je zavádějící. Skutečné osudy nejen historiků, ale i historického myšlení bude třeba zmapovat a analyzovat. Z některých současných textů o historiografii této doby vzniká dojem, že jejich autoři si s prostudováním neoficiální produkce této doby mnoho práce nedali a že vše vidí optikou vlastních pocitů a zkušenosti v některém z pražských ústavů a že analýzu nahradili tradičním českým moralizováním. V úvahu bude nutno vzít několik skutečností. Například pomalost historické práce. Trvá poměrně dlouho, než se jakákoliv inspirace projeví v publikovaném textu, kterému musí předcházet dlouhodobé bádání. Podněty, které se projevily během 60. let, se promítly do prací publikovaných později. V nepřirozených osudech české historiografie se stávalo, že texty, napsané v určité době, byly publikovány až po desetiletích. Řada prací, napsaných v letech byla vydána až v 90. letech (Marek, Mezník, Macek, Kavka, Myška, Křen a další). Do kterého období českého historického myšlení je máme klást? Do doby, kdy byly psány, nebo kdy byly publikovány? Přitom tato otázka není v české kultuře zcela nová (Komenský, Balbín). Další otázka: Co bude reprezentovat české historické myšlení 70. a 80. let. To, co bylo publikováno, nebo to, co bylo myšleno a vyslovováno? To, co bylo publikováno v oficiálních nakladatelstvích a časopisech, jako byl tehdejší Československý časopis historický nebo Časopis Matice moravské, nebo to, co bylo publikováno v tzv. okrajových časopisech, publikacích či skriptech? Co je v této době z hlediska historického myšlení důležité a co je okrajové? Bude do nekonečna platit institucionální hierarchie? Pro myšlení platí teorie elit. Co bylo v této době normalizace myšlením elit, které tvoří dějiny hodnot každého oboru, a co bylo myšlením pokleslým, jež náleží do dějin vědeckého vetešnictví? Budou se do nekonečna autoři této doby odrovnávat vytrženými citáty ze zaklínadel úvodů, nebo podle toho, co přinesly k poznání daného tématu? Podle metody aplikované v politice kardinálem Richelieuem je možno přivést na šibenici každého autora, publikujícího v této době na základě dvou vět vytržených a izolovaně citovaných z jeho autentického kontextu. Kam intelektuálně patří generace, která vstupovala do vědeckého a publikačního provozu v 70. a 80. letech občas tím, že nahradila šedesátníky - a dnes zaujímá ve vědě vedoucí postavení? Je přirozeně diferencovaná, jako všechny jiné generace. Kdo tuto generaci občansky a intelektuálně formoval? Poučení z krizového vývoje? Nebo její učitelé šedesátníci a četba neoficiální literatury, k níž se měli možnost dostat? Těch, kdo podlehli současné oficiální lži, nebo jí účelově zneužili, bylo stejně málo jako normalizovaných šedesátníků. Elita této generace již není marxistická, jako byli v době mládí její otcové. Badatelsky se vracela k české pozitivistické tradici a byla velmi otevřená soudobým inspiracím, například ruské bachtinovské kulturologii, ve světě velmi uznávané a překládané. Svým způsobem tato kulturologie ovlivnila i nové dějepisectví ve Francii. 14

15 Jistým paradoxem osudů francouzské inspirace je podle mého názoru skutečnost, že se v myšlení a částečně i v publikovaných pracích prosazuje až v 80. a 90. letech. I v 70. letech, v nejtemnější době normalizace, byl udržován určitý neoficiální kontakt s francouzskou novou historií a jejími proměnami. Její produkce se k nám dostávala různými cestami. Kromě ojedinělých, nadále udržovaných osobních kontaktů, které nás zásobovaly novou literaturou, se tyto publikace dostávaly různými cestami i do veřejných knihoven. V brněnské univerzitní knihovně se uchytil z pobočky Historického ústavu vypuzený Jaroslav Marek a jeho zásluhou zde vznikla slušná kolekce profilových publikací nových historiků. I když se francouzská inspirace opět omezila pouze na frankofonní badatele, přinášela během 80. let výsledky. Roku 1987 vyšla v Kroměříži péčí zdejšího Muzea kniha Jiřího Kroupy Alchymie štěstí s podtitulem Pozdní osvícenství a moravská společnost Kroupa vyšel z ovzduší konce 60. let na brněnské univerzitě a kandidátskou dizertaci vypracoval v Praze v kontaktu s profesorem J. Polišenským, J. Petráněm, M. Hrochem a dalšími učiteli kateder historie a dějin umění. Jeho Alchymie štěstí je založena na pojmu mentalita aplikovaném na kulturní elity a umělce na Moravě a ve vídeňském okruhu doby osvícenství a Francouzské revoluce. Kroupova práce byla také významným příspěvkem české vědy k dvousetletému výročí revoluce a doznala mezinárodního uznání. Dalším moravským historikem inspirovaným novou historií byl severomoravský archivář Rudolf Zuber. Jeho pozoruhodná práce o religiozitě 18. století zůstala dosud v rukopise, což je tradičně osudem mnoha moravských badatelů. Roku 1982 vyšla pro soudobé francouzské historické myšlení cenná práce Petra Horáka Struktura a dějiny. Ke kritice filozofického strukturalismu ve francii. V Brně se zabýval francouzskou historiografií ve svých četných publikacích Jaroslav Kudrna a někteří jeho žáci, např. Irena Holzbachová. Myslím, že naprostá většina prací nadaných a tvůrčích historiků, kteří vstupovali do vědy v 70. a 80. letech, je soudobými proudy evropského myšlení a českou tradicí utvářena od samotného počátku. Pokud bychom uznali určitou návaznost neoficiálního historického myšlení na 60. léta, změnilo by to i převládající názor na léta devadesátá. Koncem 80. let byl pád normalizačního režimu neodvratný a otázkou byla jen chvíle, kdy k němu dojde. Vzhledem k mezinárodnímu vývoji byla společnost na tento pád připravena, i když nebyla tušena hloubka přeměn, které nadcházejí. Značná část historiků se nemusela ve své práci přeorientovávat, ale mohla začít veřejně publikovat a přednášet to, k čemu již dospěla. Teprve nyní se ale otevřely dveře evropským inspiracím dokořán a česká kultura a věda se otevřela všem evropským vlivům. Náraz byl dramatický a počátkem 90. let jsme se střetli v vlnou vstřícnosti a snah Západu pomoci nám překlenout co nejrychleji mezery z doby normalizace. Nabídek přednášek kolegů ze Západů a stipendií i stáží a zejména společných projektů bylo tolik, že nebylo možné je všechny zvládnout, a přitom udržet pedagogický provoz na vysokých školách. Nejvíce nabídek přicházelo z Německa a Francie. Z francouzské strany byla také 15

16 obnovena v plném rozsahu aktivita Štěpánské, jednoho z nejagilnějších francouzských kulturních center v Evropě, Aliance française a zejména byl založen CEFRES s jeho vynikající historickou knihovnou a s nepřetržitou řadou seminářů a společných badatelských a publikačních projektů. Přednášeli zde téměř všichni představitelé nového dějepisectví. Nejdůležitějším prostředkem k seznámení českých historiků i kulturní veřejnosti a studentů s francouzskou historickou literaturou posledních desetiletí je podpora překladů této literatury do češtiny v rámci projektu F. X. Šalda. Umožnila vydání desítek nejvýznamnějších prací z oblasti společenských věd za poslední desetiletí v několika nakladatelstvích (Argo, Oikumenh, Paseka, Atlantis, Lidové noviny, H&H, Volvox Globator), v dobrých překladech a v kvalitní redakční úpravě. Takže jsou k dispozici klíčové spisy C.-L. Strausse, M. Foucaulta, postmoderních filozofů, G. Dubyho, J. Delumeaua, J. Le Goffa, F. Fureta, F. Braudela, Ph. Arièse a dalších. Nikdy v dějinách českého dějepisectví nevyšlo tolik překladů francouzské společenskovědní literatury jako v posledním desetiletí. To však neznamená, že se chceme stát filassy nového dějepisectví a že zde nejsou jistá rizika spojená s napodobováním a inovačním fundamentalismem. Historiografická práce je především empirický výzkum a materiál nemůže být vkládán do teoretických schémat a neodpovídajících pojmů, neboť sám určuje konkrétní techniku a metodu. Nelze se opět zaklínat novými klasiky a psát starobylý text. Nelze se vyhýbat tématům, která vyšla z módy : sociálním dějinám, dějinám sedláků nebo dělníků, sociálním bojům, sociologii náboženství a sociologii kultury. Pro některá témata nového dějepisectví zejména medievistická nemáme dostatek pramenů. Česká historiografie bude asi nadále historií geografického prostoru českého státu, národa, národních skupin na území státu a středoevropských kontaktů. Velká témata českých dějin se stávají tématy obecného dějepisectví a globalizace evropského historického vědomí. Neměla by se v tomto globálním vědomí utopit. Ona záplava překladových publikací, které redukují evropské dějiny na několik společných problémů a témat, může vést k zániku specifičnosti národních dějin a k potácení se mezi univerzální historií a lokální mikrohistorií. Rychlé střídání paradigmat, k němuž dochází v poslední době, hrozí, že se oslabí empirická základny dějepisectví a teorie a ideologie budou opět diktovat jak volbu problémů, tak jejich řešení. Inspirace zvnějšku nemůže nahradit logiku historického bádání, společenskou objednávku a zajímavost historické látky. Posléze je zde co se týče francouzské inspirace přítomen další paradox, související s časovými posuny. Četné překlady nových historiků k nám přicházejí v době, kdy se v samotné Francii mluví o krizi této školy a o 16

17 návratech k tématům a metodám, které na svém počátku zamítla. 18 Tak jako bylo všechno sociální, je nyní všechno politické a politická historie a biografie zaznamenávají opět tržní konjunkturu. Místo ryze objektivních a explikativních, odosobněných postupů se do historiografického diskurzu znovu vrací subjekt historika, jeho osobnost a kultura a imaginace, které znovu sbližují historii s literaturou. Ale neměly by historii volnou fantazií nahradit. Vědecké jistoty a objektivita poznání, na které stála nová historie, se otřásají v samotných základech, a to nejen u postmodernistů. Probíhající diskuse o krizi dějepisectví jsou součástí obecného stavu vědy. Také o konci vědy se mluví v době jejích velkých triumfů. Kritiky ale vždy upozorňují na určité slabiny. Nová historie byla od samotného počátku obviňována z toho, že rozmělňuje tradiční postavení historie jako školy občanských ctností a ztrácí na poutavosti. To dovedli noví historikové vyvrátit tím, že věnovali, jak je ve Francii zvykem, velkou péči stylu. Některé jejich práce se staly bestsellery na knižním trhu a mnozí historikové systematicky a s úspěchem informovali o svých výzkumech názorech v masových mediích. Již na vrcholu svého vlivu uvažovali o nutnosti psát také o událostech, osobnostech a zejména o problémech moci, které v teorii zaktualizoval Foucault. Takoví mistři slova jako G. Duby nebo E. Le Roy Ladurie dovedli psát své knihy poutavým narativním stylem. Novým historikům se také podařilo změnit vkus vzdělaného publika a nemálo přispěli i k současnému odheroizování dějin. Nejvýznamnější teoretik a neoblomný obhájce nového dějepisectví J. Le Goff upozornil kritiky na to, že noví historikové již v době vrcholu svého vlivu psali o událostech, bitvách a moci, ovšem novým způsobem. Do tradičních témat vkládali ty zkušenosti, které nová historie vědě přinesla. Ve vědě nemůže být mechanických návratů ve smyslu opakování, stejně jako tomu nemůže být ani v dějinách. Záplava bulvárního a masového braku nás nemůže odvést od hlavního úkolu, kterým je rozvoj a pokrok poznání a porozumění dějinám. Z tohoto důvodu je ona vlna překladů klasických prací a autorů nových historiků i po letech nutná a inspirativní i nadále. Jak si s ní poradí generace, která touto zkušeností neprošla v době, kdy byly tyto práce napsány, je její problém. 18 S návraty k tradičním tématům se vyrovnává z hlediska nových historiků J. Le Goff v úvodu druhého vydání La nouvelle histoire. Základní informace o vývoji a problémech historického myšlení v posledních desetiletích 20. století podávají publikace: ROGER CHARTIER, Au bord de la falaise. L Histoire entre certitude et inquiétude, Paris 1996; GÉRARD NOIRET, Sur la crise de l Histoire, Paris

18 Každá nová generace zřejmě musí projít stadiem revolty, aby se pak vrátila do řádu vědy. A dějiny historiografie nejsou muzeální záležitostí. Jsou stále inspirativní, ale neopakovatelné. 18

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Dějiny měnových teorií na českém území

Dějiny měnových teorií na českém území VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE František Vencovský, Karel Půlpán a kol. Dějiny měnových teorií na českém území 2005 Obsah Úvod.7 Oddíl I OD VZNIKU PENĚZ DO KONSTITUOVÁNÍ MODERNÍCH MĚNOVÝCH TEORIÍ 9 Kapitola

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Osobnosti české a světové literatury 20. a 21. století Český jazyk a literatura Pavla

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Český (Čekoslovenský) časopis historický - dějiny Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Bouček, Jaroslav, 1952- Jan Slavík

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Cahiers du CEFRES. Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) N 6, Dějiny a paměť. Bohumil PEKÁREK Paměť a politika

Cahiers du CEFRES. Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) N 6, Dějiny a paměť. Bohumil PEKÁREK Paměť a politika Cahiers du CEFRES N 6, Dějiny a paměť Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Bohumil PEKÁREK Paměť a politika Référence électronique / electronic reference : Bohumil Pekárek, «Paměť a politika»,

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Představení systému francouzského vysokého školství

Představení systému francouzského vysokého školství 1 Cahiers du CEFRES N 24, L enseignement supérieur en France et en République tchèque : perspectives européennes = Vysoké školství v České republice a ve Francii: evropské perspektivy Antoine Marès, Dominique

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení

Více

KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ

KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ KULTUROLOGIE KULT KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ I. cyklus KULT022001 / 204. Základy kulturologie 2/- Zk -/- KULT022002 / 206. Přehled kulturolog. koncepcí Borecký 2/- Zk

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Bibliografie českého archivnictví za rok 2005

Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Notace // = Schema věcného třídění / systematického barevně vystínované třídníky = záznamy neobsazené nižší úrovně třídníků a nezobrazující se vyšší úrovně

Více

Vyhláška č. 423 r. 2004 Sb. (kreditní systém)

Vyhláška č. 423 r. 2004 Sb. (kreditní systém) 423/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. června 2004, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků

Více

423/2004 Sb. VYHLÁŠKA

423/2004 Sb. VYHLÁŠKA 423/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. června 2004, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

Naše vlast - historické dědictví Metodický list

Naše vlast - historické dědictví Metodický list Naše vlast - historické dědictví Metodický list skupinová práce s interaktivní tabulí - události českých dějin, prezidenti Československa a ČR list ke kopírování - prezidenti ČR Obecné informace k řadě

Více

Rusko v meziválečném období

Rusko v meziválečném období Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

a) kreditem bodové ohodnocení jednotlivých forem celoživotního vzdělávání 3),

a) kreditem bodové ohodnocení jednotlivých forem celoživotního vzdělávání 3), 321/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. srpna 2008, kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného

Více

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II 181/2007 Sb. - o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek - poslední stav textu 181/2007 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2007 o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu

Více

Jaroslav Pošvář (1900 1984)

Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování

Více

Prameny a literatura. Prameny:

Prameny a literatura. Prameny: Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.

Více

Příloha 8 ATLASOVÁ TVORBA

Příloha 8 ATLASOVÁ TVORBA ATLASOVÁ TVORBA Vyjádřením a uznáním vysoké úrovně znalostí a tvůrčích schopností příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu v oborech kartografie, geografie a kartografická polygrafie byla účast jeho redaktorů,

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

Československý odboj v době druhé světové války

Československý odboj v době druhé světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

N 21, Historie vědy a techniky. Historiografie vědy a techniky, komparace vývoje oboru ve Francii a v České republice Marcela Efmertová (Ed.

N 21, Historie vědy a techniky. Historiografie vědy a techniky, komparace vývoje oboru ve Francii a v České republice Marcela Efmertová (Ed. Cahiers du CEFRES N 21, Historie vědy a techniky. Historiografie vědy a techniky, komparace vývoje oboru ve Francii a v České republice Marcela Efmertová (Ed.) Marcela EFMERTOVÁ Pohled na vývoj historie

Více

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Výzkum veřejného mínění v České republice

Výzkum veřejného mínění v České republice Výzkum veřejného mínění v České republice Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění Založen 1946 jako oddělení I. odboru Ministerstva informatiky 5 odborných + 2 techničtí pracovníci Síť cca 300 tazatelů Vedoucí

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

OSOBNOSTI MODERNÍ PEDAGOGIKY O DĚJINÁCH PEDAGOGIKY A ŠKOLSTVÍ

OSOBNOSTI MODERNÍ PEDAGOGIKY O DĚJINÁCH PEDAGOGIKY A ŠKOLSTVÍ OSOBNOSTI MODERNÍ PEDAGOGIKY O DĚJINÁCH PEDAGOGIKY A ŠKOLSTVÍ V této kapitole představujeme významné české a slovenské historiky současnosti, ale i nedávné minulosti. Představujeme zde také odborníky,

Více

Vláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II.

Vláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II. Obsah Malá Asie ve starověku Nejstarší období Chetitská éra ( před n. l.) Říše Urartu (.. století před n. l.) Stát Frygů (.. století před n. l.) a Lýdů ( před n. l.) Doba helénská Doba římská a byzantská

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk

Více

VYHLÁŠKA č. 321/2008 Sb.

VYHLÁŠKA č. 321/2008 Sb. VYHLÁŠKA č. 321/2008 Sb. ze dne 19. srpna 2008, kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU

Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU Předmluva Václava Havla Předmluva Martina Jostena Předmluva Otto Picka Úvodem ČESKOSLOVENSKO-BRITSKÉ DIPLOMATICKÉ STYKY A MOŽNOSTI A LIMITY EXILU Stručný přehled československo-britských diplomatických

Více

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: I/7 Materiál: VY_32_INOVACE_MAUT.3

Více

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin 11. 12. listopadu 2014 Vila Lanna, Praha Historický ústav Akademie věd ČR, v. v.

Více

Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV.

Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV. Učební plán Učební plán nižšího stupně víceletého gymnázia osmileté gymnázium Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory I. II. III. IV. Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace min. dotace naše

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

Výběr z nových knih 2/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 2/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 2/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Od Palackého k Benešovi : německé texty o Češích, Němcích a českých zemích / Eva Hahnová -- Vyd. 1. Praha : Academia, 2014 -- 723 s. -- cze

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

First published: Soudobé dějiny, 2015, 1-2

First published: Soudobé dějiny, 2015, 1-2 Zitierhinweis Sommer, Vítězslav: Rezension über: Jakub Jareš / Matěj Spurný / Katka Volná (Hg.), S minulostí zúčtujeme. Sebereflexe Filozofické fakulty UK v dokumentech sedmdesátých a devadesátých let

Více

Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory 1. Dějinné sousedství Čechů a Němců / Hans Dieter Zimmermann ; [z německého originálu... přeložila Eva Pátková] -- 1. české vyd. Praha : Ústav

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

S T A T U T S O U T Ě Ž E

S T A T U T S O U T Ě Ž E MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.224 211 021 e-mail:masdem@seznam.cz www.masarykovohnuti.cz S T A T U T S O U T Ě Ž E IX. ročníku soutěže ve školním roce 2015 2016 vyhlášené

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM

Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM ÚVOD Kvantifikovaná kriteria jsou pomocným podkladem pro zahájení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem

Více

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken Ztroskotané sny České školy po německé okupaci Píše se říjen roku 1938. Na území dnešní Ostravy nastává historický zvrat. Německá armada zabírá části dnešní Ostravy. Drastickou změnou prochází i školství.

Více

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia, nejlépe některého z oborů slovanské filologie. Doktorské studium oboru předpokládá dobrou aktivní

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně Úvod Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně duben 2010 Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla

Více

Základy struktury odborného textu

Základy struktury odborného textu Základy struktury odborného textu (schéma pro potřeby SPESEM, KEPA UHK) proč je její dodržování a znalost pro čtenáře důležitá? -v odborném textu jde o informace -čteme rychleji a "lépe" (tzv. racionální

Více

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II.

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. Toronto - Ottawa - Montreal Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Neviditelné oběti komunismu II. červenec 2005 strana 2 Neviditelné oběti komunismu II. se uskutečnil za

Více

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Oponentský posudek habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Vybrané historické zdroje současného rodinného práva, KEY Publising, s.r.o., Ostrava, 2013, 177 str. Na právněhistorických pracovištích právnických

Více

VÁCLAV HAVEL NENÁPADNÝ VIZIONÁŘ

VÁCLAV HAVEL NENÁPADNÝ VIZIONÁŘ aktivita VÁCLAV HAVEL NENÁPADNÝ VIZIONÁŘ ANOTACE: Aktivita vede žáky k propojení informací o osobnosti Václava Havla. Žáci si prostřednictvím různých úkolů utváří povědomí o jeho nástupu do prezidentské

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POESIE Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Ivana Vodičková I/2_Inovace a zkvalitnění výuky

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 26. 8. 2013 2013/2129(INI) NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání

Více

Centrum dalšího vzdělávání FF UK Univerzita třetího věku Rozvrh přednášek pro akademický rok 2015/2016

Centrum dalšího vzdělávání FF UK Univerzita třetího věku Rozvrh přednášek pro akademický rok 2015/2016 Centrum dalšího vzdělávání Univerzita třetího věku Rozvrh přednášek pro akademický rok 2015/2016 - ZS 1. skupina Termíny výuky pro 1. skupinu Co nevíme o sociálních problémech I. Shakespeare a kultura

Více