PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC

Transkript

1 PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC Provozní jednotka Olomouc Příloha č.4 Havarijní opatření pro případ ropné havárie 1

2 Seznam zkratek: ČD, a.s. České dráhy, akciová společnost MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MD ČD M 32 HZS ČD HZS CHOPAV CHKO KÚ MÚ MU PHO POH RŽP Ministerstvo dopravy Interní směrnice ČD,a.s. k ochraně životního prostředí Hasičská záchranná služba Českých drah Hasičský záchranný sbor Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná krajinná oblast Krajský úřad Městský úřad Mimořádná událost Pásmo hygienické ochrany Plán odpadového hospodářství kraje Referát životního prostředí DKV OS-PJ PP ÚKŘaB OI ČIŽP BL IZS RL NEL ILNO RID ADR PHM JPO HZS Depo kolejových vozidel Organizační složka Provozní jednotka Provozní pracoviště Útvar krizového řízení a bezpečnosti Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí Bezpečnostní list Integrovaný záchranný systém Ropné látky Nepolární extrahovatelné látky Identifikační list nebezpečného odpadu Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po železnici Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici Výdejní sklad pohonných hmot Jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby 2

3 Související zákony a předpisy: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MV č.383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro vypracování havarijního plánu pro havárie způsobené nebezpečnými látkami Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích Vyhláška MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah Bezpečnostního listu k nebezpečné CHLP. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění Zákon č. 301/2004 Sb., úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS, ve znění Vyhl. č. 429/2003 Sb. (účinnost od ) Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií ve znění zákona č. 82/2004 Sb. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 425/11990 Sb., č. 40/1994 Sb.,č., 203/1994 Sb., č.163/1998 Sb., č. 71/2000 Sb. a č. 237/2000 Sb. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., a č. 320/2001 Sb. Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. o drahách Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád Vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, Vyhl. 174/2000 Sb., kterou se mění Vyhl. MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění Vyhl. 242/1996 Sb. Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, NV č. 295/2000 Sb., kterým se mění NV č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu Související resortní předpisy, nařízení a metodické pokyny: ČSN Hořlavé kapaliny Provozovny a sklady ČSN Hořlavé Kapaliny Plnění a stáčení ČSN Ochrana vod před ropnými látkami Objekty pro manipulaci s RL ČD D 17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Věstník MŽP č. 3/1995 Kriteria znečištění zemin a podzemní vody + postup pro zpracování analýzy rizika RID Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí 3

4 Věstník ČD č. 5/2005 Opatření k přepravě nebezpečných věcí s vysokým potenciálem nebezpečnosti Bezpečnostní plán ČD a.s. Věstník ČD č.1/1999 Závazné pokyny pro odstraňování následků nehod a havárií na ČD Další nařízení, vyhlášky vlády a související interní předpisy dráhy jsou uvedené ve Směrnici ČD M 32. 4

5 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) Organizace Českých drah, a.s. Resort: Organizace: Ministerstvo dopravy České republiky Nábřeží Ludvíka Svobody Praha 1 České dráhy, a.s. Generální ředitelství Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/ Praha 1 IČO Organizační složka: Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu Olomouc Provozní pracoviště: PJ Olomouc U Podjezdu Olomouc k.ú. Pavlovičky, Bělidla, Hodolany b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PJ Olomouc. Všichni pacovníci provozní jednotky jsou povinni se s ním seznámit. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. 5

6 Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie. c) Základní pojmy Životní prostředí (ŽP) je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje. Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé organizmy, hospodaření s energiemi a odpady. Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování ŽP určují zvláštní předpisy. Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé organizmy a ostatní složky ŽP. Ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah, kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd. 6

7 Havarijní únik nebezpečné látky je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozivních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP). Sanace odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje: Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. Organofosforové sloučeniny 3. Organocínové sloučeniny 4. Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 5. Rtuť a její sloučeniny 6. Kadmium a jeho sloučeniny 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 7

8 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. d) Zásah k havarijnímu úniku - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zásah k havarijnímu úniku provádí útvary HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje. Zásahová jednotka útvaru HZS ČD nebo HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky. Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku. Operační středisko zásahového útvaru HZS ČD v závislosti na rozsahu havárie vyrozumí : a) pověřeného ekologa ČD b) útvar HZS kraje c) orgán policie České republiky d) MÚ referát životního prostředí e) OI ČIŽP f) správce ohroženého recipientu (povrchového toku nebo kanalizace) g) orgány hygienické služby h) lékařskou záchrannou službu 8

9 i) veterinární a rostlinářské služby j) rybářský svaz Velitel zásahu předá po ukončení zásahu stav události písemnou formou vrchnímu přednostovi, popř. pověřenému zástupci a pověřenému ekologovi ČD. Tato písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření, rozsah provedených prací a situaci v době předání. Dokumentace o zásahu je pověřenému ekologovi ČD předána do 30 pracovních dnů po ukončení zásahu. Pověřený ekolog jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD. Pověřený ekolog zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před orgány státní správy, spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahového útvaru HZS ČD o ustavení havarijní komise. B. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK Nebezpečné látky jsou uloženy v následujících objektech a zařízeních: a) Motorová remíza ( Táborská 4) - sudy s oleji jsou umístěny na úložné rampě pod přístřeškem, na podlaze je ocelová ochranná vana. - olejárna je umístěna v jedné místnosti cihelného objektu, skladován olej v nádržích o obsahu 2x250 l, 2x200 l, 1x22 l. Místnosti mají betonovou podlahu bez odvodnění. b) Staré depo ( Bělidla) - tankovací stanice : 4 nádrže na naftu o obsahu 4x75 m 3 umístěné v ochranné vaně. 9

10 - 2 ocelové nádrže na naftu o obsahu 2x4 000 l, umístěné v ochranné vaně pod přístřeškem. - olejárna : dvě místnosti v cihelné budově, skladován olej v nádržích o obsahu 2x0,8m 3, 1x0,6m 3, 3x0,7m 3 a v nových nádržích 8x500 l se záchytnými plechovými vanami. c) Depo ( U podjezdu) - kruhová hala : železniční cisterna s vyjetým olejem, ocelová dvouplášťová nádrž o obsahu 1000 l s vyjetým olejem, uložená v betonové jímce pod podlahou. - lapač olejů : sud se znečištěnými ropnými látkami, umístěný v ochranné vaně u lapolu. - baterkárna : sud s hydroxidem draselným v tuhé formě, ředění a další manipulace ručně. Betonová podlaha. Pro jímání odpadního louhu slouží nádrž s inertního materiálu uložena v izolované jímce. - ČOV : sud s hydroxidem sodným v tuhé formě, kanystr s tekutým hydroxidem sodným. Betonová podlaha. Manipulace ruční. - sklad hořlavin : sudy o obsahu 200 l s uloženým čistícím benzinem (max.skladované množství 800 l), acetonem (max.400 l), a líhem (max.400 l). Hořlaviny jsou uloženy ve dvou kontejnerech s ochrannou vanou proti úniku nebezpečných látek. d) Opravna osobních vozů (THÚ) -opravna osobních vozů: 1x dvouplášťová nádrž NDN 16 na motorovou naftu, umístěná na betonové ploše, krytá zastřešením. 1. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do 10

11 povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možně době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PJ Olomouc). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště, který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD! V případě nahlášení havarijní události strojmistrovi ve slubě má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD! JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah) z drážního tel ze státního tel. Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce strojmistr ve směně! strojmistr DKV Olomouc , strojmistr motorová remíza Následně je nutno havárii ohlásit: Vrchní přednosta DKV / Technický náměstek DKV / Vodohospodář DKV / HLÁŠENÍ O VZNIKU HAVÁRIE Magistrát Města Olomouce (havarijní číslo- nonstop) / Česká inspekce životního prostředí (havarijní číslo- nonstop)

12 Povodí Moravy (havarijní číslo- nonstop) Středomorovaská vodárenská Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu: První pomoc 155 Policie ČR 158 C. SITUAČNÍ PLÁNKY Přístupová cesta Uložení nebezpečné látky Sanační prostředky 12

13 13

14 14

15 D. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Tankovací stanice ve starém depu je zabezpečena betonovou plochou, izolovanou nepropustnou fólií. Okraje plochy jsou zvýšené o 10 cm a vytváří tak jímku o obsahu cca 20 m 3 k zachycení případného úniku.dále je plocha propojena potrubím s havarijní jímkou o obsahu 8 m 3. Dešťové srážky, které se shromáždí v ochranné jímce skladových nádrží, se přečerpávají čerpadlem do přilehlého lapolu. Vtok do potrubí k lapolu je opatřen šoupátkovým uzávěrem, který je možno otevřít v případě, že by se srážková voda v mimořádném případě dostala na plochu tankovací stanice. Výdej olejů se provádí v místnostech s betonovou podlahou, při výdeji se používají plechové nádoby k zachycení úkapů. Haly, kde se provádí opravy lokomotiv, mají betonové podlahy. Případné úkapy jsou spláchnuty do kanálu, který odvádí znečištěné vody do retenční nádrže a následně do flotační ČOV. S hladiny nádrže jsou ropné látky částečně odstraňovány a shromažďovány v sudech. Sudy jsou umístěny v ochranné vaně. Na několika místech v DKV jsou rozmístěny sudy s vapexem a bedny s nářadím pro první zásah při ropné havárii (viz situační plánek). Manipulace s nebezpečnými látkami: Stáčení nafty a oleje se provádí čerpadlem nebo samospádem ze železničních cisteren do skladovacích nádrží. Stáčení do sudů se provádí ve výjimečných případech při přesunu ropných produktů ručním čerpadlem. Výdej nafty se provádí výdejním zařízením ADAST. Výdej olejů se provádí výdejním zařízením v olejárnách nebo drobným ručním výdejem. Ruční manipulace s oleji se používá při sběru ropných látek v lapolech, při výměně a doplňování olejů v lokomotivách (v kruhové a revizní hale, na provozním ošetření, na motorové remíze). Doplňování topné nafty do přípojných osobních vozů se provádí akumulačním vozíkem s výdejním zařízením, který je vybaven absorpčními koberečky pro zachycení úkapů. Hydroxid sodný se používá v ČOV v pecičkách nebo v tekutém stavu, manipulace ruční. Hydroxid draselný se používá v baterkárně, dodávka v pecičkách, ředění a další manipulace ručně. Louh určený k likvidaci se soustřeďuje ve speciálním kontejneru o obsahu 500 l. Likvidaci provádí odborná firma odčerpáním do cisterny. 15

16 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH SE KTERÝMI SE MANIPULUJE a) Nafta motorová - uhlovodíky C12-C18 - hustota (při 15 C) kg/m3 - bod varu C - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 55 C (dle atestu dodávané nafty 75 C - bod vznícení nad 250 C - mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7-30, 6 mg/l) - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). a) Oleje motorové řady AD - uhlovodíky C24-C40 - hustota kg/m3 - třída nebezpečnosti IV - bod vzplanutí nad 210 C - bod vznícení nad 240 C - bod tuhnutí - 30 C - mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi - rozpustnost ve vodě nerozpustný - toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí mg.l - kritéria nebezpečnosti Pa AB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka 16

17 C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny b) Oleje ložiskové - uhlovodíky C24-C40 - hustota (při 15 C) kg/m3 - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 160 C - bod vznícení nad 250 C - mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi - rozpustnost ve vodě nerozpustné - toxicita pro vodní organismy J = jedovatý - kritéria nebezpečnosti Pa!AB! okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 1 4 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny c) Benzin čistící (technický) - uhlovodíky C4-C12 - hustota (při 20 C) kg/m 3 - třída nebezpečnosti I - bod vzplanutí pod 11 C - bod vznícení 220 C - hořlavost pod 0 C - mez výbušnosti 0,93-7,0 % obj. - rozpustnost ve vodě nerozpustný - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý - kritéria nebezpečnosti Pa BB 17

18 A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny d) Aceton + rozpouštědla - hustota (při 20 C) kg/m 3 - třída nebezpečnosti I - bod vzplanutí pod 3 C - bod vznícení 445 C - bod hoření 11 C - mez výbušnosti 2,5-13 % obj. - rozpustnost ve vodě nemísitelné - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý - kritéria nebezpečnosti Pa BB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat e) Petrolej - uhlovodíky C12-C18 - hustota (při 20 C) 820 kg/m 3 - třída nebezpečnosti II - bod vzplanutí 25 C 18

19 - bod hoření 82 C - mez výbušnosti 0,6 6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nerozpustný - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý - kritéria nebezpečnosti Pa BB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: V 14 V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny f) Etanol líh - hustota (při 20 C) 789 kg/m 3 - třída nebezpečnosti I - bod vzplanutí 11 C - bod vznícení 425 C - mez výbušnosti 3,3-19 % obj. - rozpustnost ve vodě neomezená - toxicita pro vodní organismy PJ = poměrně jedovatý - kritéria nebezpečnosti Pa AC A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 13 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat g) hydroxid sodný, hydroxid draselný: NaOH, KOH, nehořlavá látka, rozpustnost ve vodě úplná, pro vodní organismy silně jedovatý, silná žíravina 19

20 kritéria nebezpečnosti pa!!cb, sanace: K 23 B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka!! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace 2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou,mletým vápencem, suchým hašeným vápnem, vápenným hydrátem. louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat E. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. a) Nafta motorová 1) Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který by naplnění vany naftou zjistil je povinen toto oznámit v pracovní době vedoucímu pracoviště, strojmistrům a vodohospodáři DKV Olomouc, mimopracovní dobu strojmistrům PJ Olomouc, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavených cisteren, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví. 2) Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu 20

21 rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Při větší havárii nafta steče do ochranné jímky. Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. 3) Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. 4) Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype ihned sorbentem (vapexem). Postup následné likvidace bude určen. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. b) Oleje motorové AD Obecně se postupuje při zmenšení následků havárie stejně jako při havárii nafty bod 2 (jedná se o stejné stáčecí místo). 1) Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny. Uzavřeme ventil, nebo použijeme zátku a potrubí ucpeme. Olej vyteče na stáčecí plochu společnou pro tankovací stanici a olejárnu. Při havárii většího rozsahu, olej steče do záchytné jímky. Olej vyteklý na záchytnou plochu sebereme ručně, místo posypeme sorpčním prostředkem. 21

22 2) Při vydávání oleje do lokomotiv praskne výdejní hadice, potrubí. Postupujeme stejně jako při stáčení (výdej a stáčení jsou na stejném místě). 3) Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větší havárii olej steče do ochranné jímky. 4) Prasklé potrubí v olejárně. Postupujeme stejně jako v bodě 3. 5) Únik z potrubí, ventilů a při plnění nádob. Tento únik je vždy zachycen ochrannou vanou ZON. Olej se přečerpá zpět. 6) Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej mimo vanu ZON. Olej z betonové podlahy mechanický odstraníme, místo posypeme sorbčním prostředkem. Použity sorbční prostředek uložíme do nepropustné nádoby a necháme zlikvidovat ekologem DKV Olomouc. c) Oleje ložiskové 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. 2) Při drobném výdeji - vylétí nádoby. Postupujeme stejně jako v bodě 1. d) Petrolej 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům petroleje - postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. 22

23 e) Líh, aceton, benzin čistící 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme zátkou nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nebezpečné látky - postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle, jedná se o těkavé látky. f) Oleje motorové opotřebené AD 1) Při napouštění cisterny praskne hadice od čerpadla. Ihned zastavíme čerpání, uzavřeme ventily. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). 2) Netěsný kohout cisterny. Uzavřeme druhý kohout cisterny a nebo potrubí ucpeme zátkou. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnicky odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ: Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení nebezpečných látek, uniklých do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci havárie orgány HZS, referátem ŽP obce a zástupcem O28 GŘ. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologické havárii vedou pověření pracovníci odboru O28 GŘ. Tito pracovníci se podílí na řešení havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. O průběhu likvidace je nutno sepsat záznam dle příl.č.7 Směrnice M 32. Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog. 23

24 Následná nápravná opatření, která povedou k úplnému vyčištění kontaminovaného prostoru na úroveň danou požadavkem orgánu státní správy jsou řízena a organizována Odborem ochrany životního prostředí Generálního ředitelství ČD. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabranit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm! F. SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s. G. ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DKV Olomouc, provozní jednotka Olomouc. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. H. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Zájmová lokalita náleží do hydrogeologického rajónu č. 162 Pleistocénní sedimenty Hornomoravského úvalu. Převažují zde hydrogeologické struktury průlomových podzemních vod v úrovni a pod úrovní erozní báze, v hydraulické spojitosti s vodním tokem. Hydrogeologický kolektor je na lokalitě představován fluviálními uloženinami řek Moravy a Bystřice. Mocnost kolektoru se na lokalitách pohybuje maximálně 7,0 10,0 m. Nadloží je tvořeno povodňovými hlínami (přeplavenými jíly) o mocnosti maximálně 2,0 m, které lze považovat pro jejich obecnou menší propustnost za nadložní poloizolátory. Báze povodňových hlín se nachází v hloubce cca 4,0 m. Vzhledem k tomu, že základy budov a technických zařízení se nacházejí pod úrovní báze povodňových hlín, je nadložní izolátor na některých místech narušen a není vyvinut v celém prostoru lokalit. Podložní izolátor je reprezentován pliocenními sedimenty (kaolinické jíly s vložkami písků a štěrků) nebo horninami spodního badenu tvořenými souvrstvím převážně zelenošedých až modrošedých vápnitých jílů. 24

25 Hladina podzemní vody se na lokalitách vyskytuje v hloubce 3,3 4,9 m pod terénem. Na lokalitách se také nachází nespojitá zavěšená zvodeň, zastižená v navážkách v hloubce 2,2 do 3,0 m pod terénem. Směr proudění podzemní vody je v areálu tankovacího depa k JZ až JJZ, v areálu motorové remízy k SZ, na obou lokalitách směrem k toku řeky Bystřice. I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Seznam prostředků pro likvidaci havárie: Lopaty, krumpáče, kbelíky, košťata, igelitové pytle, vapex nebo jiná absorpční drť, sorpční koberce, tabulky pro vymezení prostoru havárie. Jeřáb KIROW, ruční nebo elektrické nejiskřivé čerpadlo, sudy na zběr kontaminantu Rozmístění: 1) Tankovací stanice 2) Sklad oleje stare depo 3) Sklad oleje - motorová 4) ČOV 5) Sklad hořlavin 6) Baterkárna 7) Bencalor - motorová Nebezpečné odpady, které mohou vyskytovat na pracovišti: Veškerý tento odpad je likvidován Oprávněnou firmou, dle platné smlouvy Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové,převodové a mazací oleje Kaly z lapáků nečistot Pevný podíl z lapáku písku a odlučovačů oleje Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami J. ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: 1. Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. 25

26 2. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. 3. Kdo únik zpozoroval jména svědků. 4. Druh a množství uniklé nebezpečné látky minimálně odhadem 5. Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. 6. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. 7. Příčina úniku. 8. Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. 9. Popis a předpokládaný rozsah škod. 10. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). 11. Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.). 12. Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků). K. BEZPEČNOST PRÁCE PŘI LIKVIDACI ROPNÉ HAVÁRIE Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožky, ekzémy, vyrážky, při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. Toto nebezpečí hrozí zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné strany. Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu). Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření. 26

27 PP Prostějov Havarijní opatření pro případ ropné havárie 27

28 OBSAH A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) Název organizace b) Všeobecné pojednání c) Základní pojmy B. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÉ LÁTKY a) pracoviště naftového hospodářství b) pracoviště olejového hospodářství C. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY D. SITUAČNÍ PLÁN E. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH KTERÉ S MOHOU NA PRACOVIŠTI VYSKYTNOUT a) nafta motorová b) oleje motorové řady AD c) topný olej (extralehký) d) technický benzín e) aceton f) petrolej g) etanol líh F. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ, NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ G. SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK H. ÚDAJE O OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ J. ZÁZNAM O HAVÁRIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY 28

29 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ h) Název organizace Podnik: Organizační složka: České dráhy a.s. Nábřeží L. Svobody Praha 1 IČO Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu Olomouc Provozní pracoviště: PP Prostějov Za místním nádražím Prostějov b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. a dle zásad směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PP Prostějov. Všichni pacovníci provozního pracoviště jsou povinni se s ním seznámit. Havarijní plán je určen pro pracoviště Prostějov místní nádraží a STP na hlavním nádraží Prostějov. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou žádné zdroje pitné a užitkové vody. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. 29

30 Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie. c) Základní pojmy Ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Sanace odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň 30

31 požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry. L. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK a) Pracoviště naftového hospodářství NAFTA je do VS Prostějov dopravována v železničních cisternách a stáčí se do nádrže na uskladnění ropných produktů. Objem nádrže je 48 m3. b) Pracoviště olejového hospodářství vnitřní olejárna OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Uloženo max. 200 kg oleje v ocelových skladovacích nádobách. 1. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možné době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PP Prostějov). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště (31191), který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD! 31

32 V případě nahlášení havarijní události dozorci depa (31475) má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD! JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah) z drážního tel ze státního tel. Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce dozorce depa! Následně je nutno havárii ohlásit: Vedoucí provozní pracoviště Vodohospodář DKV / Technický náměstek DKV / Vrchní přednosta DKV / Hlášení o vzniku havárie: Městký úřad v Prostějově odbor ŽP Česká inspekce životního prostředí Povodí Moravy Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu: První pomoc 155 Policie ČR 158 M. SITUAČNÍ PLÁN 32

33 E. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI 33

34 NAFTA je do VS Prostějov dopravována v železničních cisternách, oleje a ostatní ropné produkty jsou dopravovány převážně v sudech na nákladním automobilu. Cisterna je přistavena na stáčecí místo u tankovací stanice. Před stáčením musí být řádně zajištěna zarážkami proti ujetí, v kolejišti musí být umístěn návěstní terč "stůj". Při přejímce cisterny ze stanice musí být provedena prohlídka ke zjištění případných úniků ropných látek. V případě zjištění úniku musí se úkapy zachytit do nádob a cisterna co nejrychleji přečerpat. Na uvedenou závadu nutno upozornit vozmistra při předávání cisterny do stanice. Ke skladování nafty je určena cisterna o objemu 480 hl, která je umístěna v bezodtoké havarijní jímce. Tato jímka je schopná v případě havárie pojmout celý obsah skladovací cisterny. Při čerpání a výdeji je nafta vedena nadzemním potrubím. Místo sloužící ke stáčení a zbrojení je vybaveno ocelovým záchytným platem, doplněným záchytnou jímkou. V případě havarijního úniku pojme plato l nafty. Uložiště nafty je pod dohledem dozorce depa nepřetržitě po 24 hodin (pravidelné kontroly, stáčení a výdej).při stáčení cisterny nebo zbrojení lokomotiv sleduje dozorce depa celý prostor mezi nádrží a čerpadlem včetně potrubí. V případě jakékoliv poruchy nebo havárie obsluha ihned uzavře ventil na výtlačném zařízení. V případě porušení stáčecích a výdejních hadic nutno přerušit práci a poruchu ohlásit strojmistrovi. Při stáčení a zbrojení musí být pod vypouštěcím ventilem postavena odkapová nádoba. V případě drobného úniku mimo prostor stáčiště je nutno zasypat úkap vapexem a zasažené místo očistit. OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Vnitřní olejárna: uloženo max. 200 kg oleje v ocelových skladovacích nádobách. Zabezpečení před únikem betonovou ochrannou vanou. Stáčení ručně samospádem nebo čerpadlem, výdej ručně. Jiné nebezpečné látky nejsou na pracovišti trvale uskladněny. V případě nutnosti je možno dovézt z centrálního skladu malé množství těchto látek pro okamžité použití. Toto množství nepřesahuje hranice 10 kg. (benzín čistící, petrolej, etanol líh, aceton) 34

35 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH KTERÉ SE MOHOU NA PRACOVIŠTI VYSKYTNOUT a) Nafta motorová - uhlovodíky C12-C18 - hustota (při 15 C) kg/m3 - bod varu C - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 55 C (dle atestu dodávané nafty 75 C - bod vznícení nad 250 C - mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7-30, 6 mg/l) - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB - asanace!zk 14 b) Oleje motorové řady AD - uhlovodíky C24-C40 - hustota kg/m3 - třída nebezpečnosti IV - bod vzplanutí nad 210 C - bod vznícení nad 240 C - bod tuhnutí - 30 C - mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi - rozpustnost ve vodě nerozpustný - toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí mg.l - kritéria nebezpečnosti Pa AB - asanace ZK 14 c) Oleje ložiskové - uhlovodíky C24-C40 - hustota (při 15 C) kg/m3 - třída nebezpečnosti III 35