Příloha č.4. Provozní řád DKV Plzeň PJ České Budějovice. Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

Transkript

1 Provozní řád DKV Plzeň PJ České Budějovice Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

2 České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště České Budějovice STP Zpracoval: Milan Janda ekolog DKV Plzeň Datum: 19. září 2008 Číslo jednací: T/331/08-Ja,T/262/14-Ja P L Á N H A V A R I J N Í C H O P A T Ř E N Í Depa kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště České Budějovice STP a Opravna osobních vozů Vypracovaný ve smyslu 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště České Budějovice STP nespadá do kategorie objektů A nebo B zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií. Schválil: Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - 2 -

3 O b s a h 1. Organizace českých drah, a.s Základní ustanovení 3 3. Geologické a hydrogeologické poměry 6 4. Náležitosti havarijního plánu Seznam závadných látek 9 6. Seznam a popis zařízení Výčet a popis cest odtoku Plán vyrozumění Zneškodnění havárie a jejích následků Zásady ochrany a bezpečnosti práce Seznam prostředků pro likvidaci havárie Popis objektů a zařízení Školení Umístění plánu havarijních opatření Záznam o havárii Přílohy situační plánky - 3 -

4 1. Organizace Českých drah, a.s. Provozní řád DKV Plzeň PJ Č. Budějovice, příloha č 4, změna č.2, účinnost od Organizace: České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody PRAHA 1 IČ: DIČ: CZ Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039 Organizační složka: Pracoviště: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně PLZEŇ Provozní pracoviště České Budějovice Stanice technických prohlídek (STP) Nádražní České Budějovice Podřízenost pracoviště Provozní pracoviště České Budějovice STP je podřízeno Provozní jednotce České Budějovice, tato pak Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozního pracoviště je podřízen přednostovi Provozní jednotky České Budějovice a ten je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň. 2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti - 4 -

5 vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát České Budějovice, případně správce povodí Vltavy a Magistrát města České Budějovice odbor životního prostředí. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu

6 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v bezpečnostních listech. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici u vedoucího pracoviště České Budějovice STP a ekologa DKV Plzeň. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j /2004 s účinností od ), která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření a u tohoto plánu je na pracovišti uložena. V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň PP České Budějovice STP tímto Plánem havarijních opatření (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím prostor tankovací stanice nafty Provozní pracoviště České Budějovice STP - Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště včetně jeho zařízení, budovy, technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda, plyn atd.). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd i výjezd ke skladu nafty je z ulice Nádražní odbočením vpravo před budovou železniční stanice do areálu Českých drah a dále vlevo po panelové cestě k 1. a 2. nástupišti. Ke dni byla provedena revize (aktualizace) a rozšíření plánu opatření v případě havárie pro pracoviště České Budějovice (STP), Provozní jednotka České Budějovice, Nádražní 1773, Depa kolejových vozidel Plzeň

7 Plán byl schválen vodoprávním úřadem, Magistrát města České Budějovice, Odbor životního prostředí dne , č.j. OŽP 11601/08/Sa. Plán se rozšiřuje o pracoviště Opravny osobních vozů, Provozní jednotky České Budějovice, Novohradská Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště České Budějovice STP leží v jižní části železniční stanice České Budějovice na 2. nástupišti. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarijním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Podloží je tvořeno souvrstvím klikovským svrchnokřídového resp. kantonského stáří. Kvarter celý areál leží na vrstvě navážky (štěrk, škvára, popel), které dosahují mocnosti 2,5 až 3 metry. Kristalikum na tuto výše uvedenou navážku navazují pískovce, rudohnědé, hnědých až tmavohnědých jílovců. Území leží v třetihorní pánvi s pokračováním tektoniky otavského pásma šumavského podhůří. V severní části od Českých Budějovic prochází velký zlom 28 ve směru ssv. jjz. Mladé saxonské zlomy 31 leží ve směru sz. jv. mezi Českými Budějovicemi a Českými Velenicemi. Směr proudění podzemní vody v lokalitě je jihozápadním směrem k místní erozivní bázi, tvořené tokem říčky Malše. Hydrologické číslo povodí Morfologicky se jedná o rovinaté až mírně zvlněné území svažující se k toku Malše. 4. Náležitosti havarijního plánu dle 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru viz. adresa místa nakládání, situační plánek uložený v každém výtisku plánu a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní jednotka České Budějovice, pracoviště STP, Nádražní 1773 pracoviště opravny vozů, Novohradská 393 IČ : c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství - 7 -

8 Odpadový hospodář Telefonní spojení: d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: Ing. Vladimír GREGOR - přednosta provozní jednotky Č. Budějovice Mobilní telefon: Ostatní osoby určené vedoucím PP České Budějovice STP určené k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu. 5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Nafta motorová 60 hl 120 hl Nádrž Xn 2. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka 1 Čistící tkaniny papíry, absorpční činidla, olejové filtry kód odpadu Obaly se zbytky škodlivin kód odpadu Průměr Maximum 25 kg 100 kg N 100kg 200 kg N Xn - N - zdraví škodlivé nebezpečné pro životní prostředí 3. Sklad olejů a barev: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum - 8 -

9 1. Olej převodový API GL-4 50 kg 100 kg 2. Olej převodová Q8 100 kg 200 kg 3. Olej hydraulický OTHP kg 200 kg 4. Olej motorový trysk 200 kg 400 kg 5. Olej Trafo mogul 20 kg 40 kg 6. Olej Texaco 100 kg 200 kg 7. Olej Castrol 100 kg 200 kg 8. Chlorid železitý 30 kg 50 kg C 9. Plastické mazivo 100 kg 200 kg 10. Kapalina do odstřikovačů 50 kg 70 kg 11. Petrojel 10 kg 20 kg Xn 12. Nemrznoucí směs fridex 150 kg 200 kg Xn 13. Ředidlo C 6000, S kg 60 kg F 14. Technický benzín 15 kg 30 kg Xn 15. Nátěrové hmoty 50 kg 70 kg F 4. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka 1. Čistící tkaniny papíry, absorpční činidla, olejové filtry kód odpadu Obaly se zbytky škodlivin kód odpadu Vyřazené zařízení obsahující nebezpečné složky (elektroodpad) kód odpadu Zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti kod odpadu Průměr Maximum 100 kg 200 kg N 20kg 40 kg N 100 kg 200 kg N 20 kg 40 kg N 5. Upotřebený olej: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Upotřebené oleje motorové, převodové 100 kg 200 kg Na pracovišti je skladována pouze motorová nafta pro zbrojení železničních kolejových vozidel a v samostatné místnosti shromaždiště nebezpečných odpadů. Jiné závadné látky se na pracovišti nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti České Budějovice STP a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň

10 Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o nebezpečných látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS SŽDC, s.o. České Budějovice, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky. 6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80-0,85 g/cm 3 (průměr 0,84 g/cm 3 ) Teplota vzplanutí: oc Teplota vznícení: 220 o C Toxicita LC50 : 15,7 mg/l Jako sklad slouží dvě samostatné jednoplášťové ocelové kvádrové podzemní nádrže o objemu 6 m 3 každé nádrže. Nádrže jsou dvouplášťové umístěné v samostatném zděném domku na druhém nástupišti železniční stanice České Budějovice. Domek je o velikosti 3,5 x 12 metrů. Je rozdělen na místnost příručního skladu, prostor nádrží s výdejním stojanem a prostor strojovny. Celá podlaha je betonová opatřena nátěrem odolným působení ropných látek. Podlaha je vyspádována do kanálku o velikosti 30 x 15 cm, který je zaústěn do havarijní jímky o velikosti 180 x 280 cm a hloubce 80 cm. V této jímce jsou umístěny stáčení a výdejní čerpadla. Stáčení je prováděno na kusé koleji číslo 7A, která je v prostoru stáčení opatřena plechovým záchytným platem o rozměrech 10 x 4 metry. Plato je zakončeno bezodtokovou jímkou o rozměrech 1,15 x 0,5 x 0,8 metru. Tato jímka je pravidelně vybírána a voda je likvidována předepsaným způsobem (čistěna na ČOV zaolejovaných vod, případně předávána k likvidaci jako nebezpečný odpad). Výdej nafty je výdejním stojanem se jednou pistolí. Stojan je umístěn v domku mezi nádržemi. Výdej je prováděn do pojízdného vozíku a odtud je vydáván do jednotlivých nádrží vozů pro vytápění. Při manipulaci s pojízdným vozíkem jsou používány přenosné záchytné vaničky, případně fibril. Během stáčení a výdeje je trvale přítomen jeden zaměstnanec PP České Budějovice. Propojovací potrubí mezi stáčecím hrdlem a strojovnou je jednoplášťové. Část potrubí, která je uložena v zemi je dvouplášťová. Výdejní potrubí je jednoplášťové, nadzemní a je vedeno pouze uvnitř domečku. Nádrže jsou vybaveny měřením výšky hladiny plovákem a dále signalizací maximální a havarijní výšky hladiny. 2. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží vyčleněný prostor v samostatné místnosti příručního skladu

11 v domku skladu PHM. Místnost slouží rovněž jako sklad havarijních prostředků. Celá místnost je opatřena betonovou podlahou, odpady jsou shromažďovány v igelitových pytlích a plechové záchytné vaně. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadů jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. 3. Sklad olejů a barev Jako sklad slouží samostatná místnost v budově za halou opravny vozů. Místnost je o velikosti 4,5 x 3 metry. Podlaha je celá betonová se zvýšeným betonovým prahem. Celá podlaha tvoří záchytnou havarijní jímku. Místnost není napojena na kanalizaci. Skladované nebezpečné látky jsou skladovány v původních obalech o maximální velikosti sudu o objemu 200 litrů. Ve skladu je rovněž umístěn sorbent, lopata a prázdný sud pro zachycení případných úniků závadných látek. 4. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží dva vyčleněné plechové kontejnery před halou oprav osobních vozů. Kontejnery jsou o velikosti 2 x 1,3 metru a výšce 2,3 metru. Kontejnery jsou s plechovou podlahou. Odpady jsou shromažďovány v sudech nebo igelitových pytlích. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadů jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. 5. Upotřebený olej Je shromažďován ve 200-tě litrovém sudu v hale opravny osobních vozů. Sud je umístěn v záchytné havarijní vaně. Po naplnění je olej odevzdáván v režimu zpětného odběru. Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN , x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na pracovišti a v provozním řádu celé Provozní jednotky České Budějovice. Manuály pro obsluhu jsou uloženy ve strojovně skladu

12 7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: Kanalizační šachty dešťové vody. Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV. Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů. 8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičské záchranné službě SŽDC tel nebo 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV -Provozní pracoviště České Budějovice STP četař vozmistr ve službě. Služba vozmistra je nepřetržitá. Případně je nutno zpravit ohlašovací pracoviště (strojmistra) Provozní jednotky České Budějovice. V obvodu DKV - Provozního pracoviště České Budějovice STP dodržuje vedoucí směny (četař vozmistr, případně strojmistr PJ České Budějovice) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - JPO HZS SŽDC České Budějovice. - Vedoucímu PP České Budějovice STP, popř. vedoucímu PJ České Budějovice, ekologovi DKV, nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Č. Budějovice je nutné uvést pokud možno všechny následující údaje:

13 Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati a.p.), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky (jsou li známy) - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace. VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde četař vozmistr DKV Plzeň, Provozní pracoviště České Budějovice. Na ČD a.s. v prostoru (určit lokalitu) došlo v hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z v množství.. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je. Jméno ohlašujícího: Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ohlásí: přednosta PJ Č.Budějovice. tel.dr.: , vedoucí PP Č. Budějovice STP... tel.dr.: mob: četař vozmistr Č. Budějovice.. tel.dr.: (nepř. služba) vozmistr Č. Budějovice.... tel.dr.: (nepř. služba) strojmistr Č. Budějovice. tel.dr.: (nepř. služba) strojmistr Plzeň... tel.dr.: (nepř. služba) útvar HZS SŽDC Č.Budějovice... tel.dr.: (nepř služba) mob (nepř. služba) neh.poh.dkv Plzeň... tel.st.: vrchní před. DKV Plzeň... tel.dr.: tel.st.: ekolog DKV Plzeň.... tel.st.: tel.st.: pověřený ekolog GŘ Praha... tel.st.: Magistrát města Č. Budějovice, OŽP... tel.st Policie ČR... tel.st.: 158 HZS Č. Budějovice tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba. tel.st.: 155 ČIŽP OI Č.Budějovice....mob.: (havarijní) Povodí Vltavy České Budějovice Vodohospodářský dispečink.. tel.st.: , fax

14 (mimo prac. dobu) Havarijní technik tel.st.: Provozní středisko Č.B. tel.st.: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí... tel.st.: Krajská hygienická stanice Se sídlem v Českých Budějovicích... tel.st.: JVS, a.s. provoz kanalizace České Budějovice. tel.st.: , JVS, a.s. provoz čistírna odpadních vod České Budějovice. tel.st.: , Důležité adresy: Magistrát města České Budějovice, Odbor životního prostředí, Náměstí Přemysla Otakara II. 2/2, České Budějovice Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Dr. Stejskala 6, České Budějovice Krajský úřad jihočeského kraje, Odbor životního prostředí, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava Litvínovská silnice 5, České Budějovice Krajská hygienická stanice jihočeského kraje, Se sídlem v Českých Budějovicích Na Sadech 1858/25, České Budějovice 1. JVS a.s. Severní 8/2264, České Budějovice 9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci drážní dopravy Hasičská záchranná služba SŽDC Č. Budějovice - činnost řídí velitel zásahu HZS SŽDC. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahu HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: a) velitel zásahu HZS SŽDC je vedoucím komise při lokalizaci úniku,

15 b) pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí, stává se vedoucím komise po ukončení lokalizace úniku JPO HZS SŽDC c) ekolog DKV Plzeň d) vrchní přednosta DKV Plzeň e) zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce f) zástupce vodoprávního úřadu nebo OI ČIŽP Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků havarijního úniku po ukončení prvotního zásahu odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha. Pověření jiných zaměstnanců ČD touto činností je v působnosti ředitele odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod. c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Původce je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičské záchranné službě SŽDC a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle 10 Vyhlášky a

16 odstraňování následků havárií podle 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody je možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde ke zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít havarijní jímku pod čerpadly ve skladu PHM. Její celková kapacita je 4,5 m 3. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení

17 Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody, zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako nebezpečný odpad. Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace Uniklé (rozlité) ropné látky Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech. 10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci:

18 Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC. Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PP České Budějovice STP. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány. 11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje) jsou na pracovišti Provozního pracoviště České Budějovice STP uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvotních opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti České Budějovice STP Sklad havarijních prostředků je v prostoru příručního skladu ve společném objektu se skladem PHM. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy v místnosti četaře vozmistra a vozmistra v budově železniční stanice. Je zde uloženo 5 pytlů vapexu, 1 role sorpční tkaniny Fibroil a nářadí potřebné pro zamezení šíření uniklých RL a minimálně dva prázdné havarijní sudy. V případě havarijního úniku a požadavku velitele zásahu JPO HZS SŽDC České Budějovice, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob Provozní jednotky České Budějovice, Plzeň, případně dalších pracovišť DKV Plzeň. 12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Sklad PHM pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) se sestává z několika objektů objektu vlastní nádrže, strojovny, stáčecího plata. Odpadní vody z manipulační plochy jsou svedeny do lapače olejů, který je vybaven šoupětem pro uzavření v případě úniku závadných látek. Pro pracoviště je zpracován Provozní a manipulační řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP České Budějovice STP. Shromaždiště nebezpečných odpadů - pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží vyčleněný prostor v místnosti příručního skladu v budově skladu PHM. Místnost je opatřena betonovou

19 podlahou. Odpady jsou skladovány v igelitových pytlích v maximálním množství 2 pytle. Pro shromaždiště je zpracováno opatření pro nakládání s odpady. Kanalizace celý prostor pracoviště je odkanalizován na městskou kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Stáčecí plato je bezodtoké, vybavené záchytnou jímkou na vybírání. Únik ropných látek do kanalizace hrozí pouze při hasebním zásahu při odtoku hasební vody. Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Shromaždiště nebezpečných odpadů 13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PP České Budějovice STP jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně. 14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího PP České Budějovice STP - kancelář přednosty PJ České Budějovice - kancelář strojmistra České Budějovice - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - četař vozmistr PP České Budějovice STP - ekolog DKV Plzeň - Kancelář skladu - Místnost sklad olejů - IŽD opravny vozů - Mistr opravny vozů Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS SŽDC s.o. v Českých Budějovicích a vodoprávnímu úřadu Magistrát města České Budějovice. 15) Záznam o havárii

20 Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32. PŘÍLOHA HAVARIJNÍHO PLÁNU PP České Budějovice STP LEGENDA Měřítko 1:1000 Hranice uceleného provozního území PP = čára Hnědá výplň = Příjezdová komunikace Červená výplň s číslem = Místa uložení NL 1 Čerpací stanice PHM (nafty) 2 Shromaždiště nebezpečných odpadů Zelená výplň 1 Sklad havarijních prostředků 2 Lapol Hnědá čárkovaná čára - kanalizace splaškových vod bez obsahu ropných látek A Hnědá plná čára - dešťová kanalizace s možným obsahen ropných látek B Modrá čára - vodovod